martin stöhr: smích ze snu — ukázka
DESCRIPTION
Stöhrova čtvrtá sbírka — básně civilní, nenucené, a přesto také okouzlené, melancholické a ironicky hravé.Stesk a smích. Pocity, které zažíváme, když končí neděle, odjíždí pouť, zkrátka „je po sezóně“. Stöhr dokáže na malé ploše lehce a přirozeně načrtnout lhotákovská zátiší: „zapraská tiše v kýlu lodi večera / nad kurty vybuchne mír a stíny / zvonice továren / strojovny kostelů / pěšina ohrada stoka a kopretiny“. S lehce ironizovanou nostalgií vzpomíná na dětství, opatrně (aby snad lyrika nezněla přespříliš lyricky), leč o to uvěřitelněji a přesvědčivěji skládá hold svým nejbližším.TRANSCRIPT
martin
HO
ST R
eX 1
3
mar
tin
st öh
r
smíc
h
ze
sn
u
st öhr
smích
ze snu219 Kč
ISBN 978-80-7294-779-9
1
2
BR
NO
�
�
3
mar
tin
st öh
r
smíc
h
ze
sn
uH
OST
ReX
13
4
martin
5
st öhr
6
smích
7
ze snu
8
© Martin Stöhr, 2012
© Host — vydavatelst ví, s. r. o., 2012
ISBN 978-80-7294-779-9
9
mladý jsem vešel do svobody
a dnes mám pocit
hřbitova
před okny smutných duší
má vlast je bledá
plast ová
bez konce vrků plků a mlků
šoulání nicoty
www svět
jsem básnil a dobásnil
jsem v síti
jsem dead
10
11
konec sezóny
12
13
ten večer jsme šli do opery a ztratili se pod lavinou
jak je to jen možný řekni jak?
zdál se mi v té smrti sen
byla tma a plno sněhu
měst o prázdné i já sám
nesl jsem tvůj tmavý kabát
a pořád na něj zapomínal
tahal ho jak hadr po zemi
padal jsem byl namol
a přece jak víš st řízlivý
ano bylo mi to v tom snu líto
a co je to v tom okně ráno?
no kdepak alej jenom lípy
st aré st romy z náletu
víš už se ani neprobouzím
už nejsem zdám se
zbývám tu
14
básně číst i — rozmrzelost (neouplná tma)
básně skládati — nevděk
(v hosp odě se ještě svítí)
básně prodávati — mrzuté odbytí
(on u zadního st olu opisuje snář)
básníka viděti — nouzi míti
(ale ještě nalejí)
v letním sněhu čeká drožka
(k sakurové aleji)
pro k. k.
15
nedočkavý přísvitléta na sp adnutí
ve skříňce na holení
pašerácký knír
z nebe mizí bledá věc
jak pod prádlem olagum
malý čtenář kráčí ránem
a neví jak
to navlékne
16
dědeček se holí — nevidí do zrcátka dotkne se slunce světlo natočí
má břitvu ledek lesněnky
poklad je na ost rově
babička zná čáry rozhodně
mám brejle knír a prst y od sazí
večer je dnes příliš letní
hypnosa nezabere
když jdu sp át zas je tam on
má srdce — cedí krev
bdí se mnou st ráž míru
i krist us — dům a chlév
17
celý týden bylo hezké počasína dolní náměst í
přivezli st ánek s pivem
když se rozsvěcely lampy v ulicích
vycházely i hvězdy na obloze
pivo bylo dobré jako chleba
harmonika hrála
z jedné st rany do nás řezník hust il
jak učil přírodopis
z druhé st rany
brečel amnest ovaný
vezmi rum a sovu pavle
sejdeme se v aténách!
1990