Asi už se vám doneslo k  sluchu, že odříjna 2014 začne v  naší farnosti přípravana svátost biřmování, která by se podlevšeho měla uskutečnit v  květnu 2015.Možná je to příležitost reflektovat vesvém životě, co pro mě tato svátost zna-mená a  proč k  ní přistoupit či nepři-stoupit.Tato svátost patří mezi tzv. „iniciačnísvátosti“ — to jsou svátosti, které násuvádějí do křesťanského života. Jsou tokřest, eucharistie a  biřmování. Tytosvátosti se nazývají iniciační proto, žepatří k  rozvoji křesťanského životav  duši každého člověka. Křtem křes-ťanský život začíná, biřmováním sedovršuje křestní milost darem Duchasvatého a  eucharistie tento křesťanskýživot neustále živí až do konce našehoživota.Svátost biřmování je svátostí Duchasvatého. Ježíš při poslední večeři apoš-tolům dává přislíbení, že až On odejde,

nebeský Otec pošle jiného Pomocníka,který  s  nimi zůstane navždy. Tento pří-slib se uskutečnil slavnostním způso-bem v  den letnic, když na ně sestoupilDuch svatý v  podobě ohně. Od tohotookamžiku apoštolové cítili, že jsou plniDucha svatého a  neohroženě začalihlásat velké Boží skutky. Ti, kteří před-tím utekli a  zradili, se najednou nebojíjít do celého světa!Původně se svátost biřmování udělova-la jednoduchým způsobem vkládánímrukou na hlavu a  modlitbou k  Duchusvatému. Aby se lépe vyjádřil dar Duchasvatého, velmi brzy se ke vkládání ru-kou přidávalo pomazání vonným ole-jem — křižmem. Toto pomazání vy-světluje jméno „křesťan“, což vlastněznamená „pomazaný“, a  pochází odjména samotného Krista, kterého „Bůhpomazal Duchem svatým“.České slovo „biřmování“ je odvozeno odlatinského slova „confirmatio“, což zna-

Proč se (ne)nechat biřmovat?

2

LITURGICKÝ KALENDÁŘ

Červenec3. července — čtvrtek Svátek sv. Tomáše, apoštola

mená „upevnění, utvrzení“, protože ta-to svátost posiluje člověka v  tom, cov  něm bylo započato křtem. Není asidobré toto utvrzení brát na lehkouváhu, protože svátost biřmování patřík  podstatě křesťanského života. Protonapř. ten, kdo chce být kmotrem u  křtu,měl by být biřmován, aby bylo jasné, žeplně žije  s   Kristem v  Duchu svatém.I  církevní právo (kán. 889) říká, že „vě-řící jsou povinni tuto svátost přijmoutve vhodnou dobu“. Tato vhodná doba jedle zvyku západní církve dospělost (odvěku 15 let). U  nás to byl za totalityproblém, neboť tuto svátost uděluje bis-kup a  v  době totality se biskupů jaksinedostávalo, nebo jim bylo toto udě-lování znemožněno. Proto tolik lidíještě dosud nebylo biřmováno. Je to jinéoproti tomu, co zažívali lidé na začátku20. stol. (podle matriky biřmovancův  roce 191 1 přijalo tuto svátost 154 lidí,o  dva roky později 51 lidí a  po devíti le-tech dokonce 292 lidí).Nevěšte ale hlavu, rád bych povzbudilk  přijetí této svátosti i  farníky dříve na-rozené, kteří by tvořili samostatnouskupinu.Bez svátosti biřmování je svátost křtusice platná a  účinná, ale uvedení dokřesťanského života zůstává nedokon-čené. Proto také církev předepisuje, žekaždý, kdo má v  církvi převzít nějakýdůležitý úkol, má být biřmovaný.

Jak už bylo řečeno, biřmování se takénazývá „svátostí křesťanské dospě-losti“. Dospělý člověk je ten, kdo ví, codělá, proč to dělá, kdo je ochotný a  takéschopný převzít za sebe i  za druhé od-povědnost. Být duchovně dospělýmznamená být duchovně samostatným –čili jednat z  vlastního rozhodnutí,z  vlastního přesvědčení, ne proto, „že totak dělají druzí“. Být dospělým křes-ťanem znamená také za svou víru, zacírkev převzít osobní odpovědnost. Ji-nými slovy nebýt jen pasivním křes-ťanem, který si žije své křesťanství vesvém soukromí.A  těm, kdo již svátost biřmování přijali,bych rád připomněl slova apoštola Pav-la adresovaná Timotejovi: „Oživ v  soběplamen Ducha sv., který ti byl dánvkládáním mých rukou.“ Plamen Duchasv. v  sobě oživujeme modlitbou, četbouPísma sv. či vytrvalou snahou o  du-chovní život. Prostě Duch svatý je dušícírkve. Bez něj zůstane církev, farnost čijakákoliv skupina křesťanů jen setká-ním věřících. Nic víc.Věřím, že příprava na svátost biř-mování, kterou budeme příští školnírok prožívat s  těmi, kteří ještě biř-mováni nebyli, bude velkou duchovnívzpruhou a obnovou pro celou našifarnost.

▲ o. Lukáš

3

5. července — sobota Slavnost SV. CYRILA, MNICHA, a METODĚJE, BISKUPA,patronů Evropy, hlavních patronů Moravy

6. července — neděle 14. neděle v  mezidobí1 1 . července — pátek Svátek sv. Benedikta, opata, patrona Evropy13. července — neděle 15. neděle v mezidobí15. července — úterý Památka sv. Bonaventury, biskupa a učitele církve16. července — středa Svátek Výročí posvěcení katedrály20. července — neděle 16. neděle v  mezidobí22. července — úterý Památka sv. Marie Magdalény23. července — středa Svátek sv. Brigity, řeholnice, patronky Evropy25. července — pátek Svátek sv. Jakuba, apoštola26. července — sobota Památka sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie27. července — neděle 17. neděle v mezidobí29. července — úterý Památka sv. Marty31 . července — čtvrtek Památka sv. Ignáce z  Loyoly, kněze

Srpen1 . srpna — pátek Památka sv. Alfonsa Marie z  Liguori, biskupa a učitele

církve3. srpna — neděle 18. neděle v mezidobí4. srpna — pondělí Památka sv. Jana Marie Viannneye, kněze6. srpna — středa Svátek Proměnění Páně8. srpna — pátek Památka sv. Dominika, kněze9. srpna — sobota Svátek sv. Terezie Benedikty od Kříže, panny

a mučednice, patronky Evropy10. srpna — neděle 19. neděle v mezidobí1 1 . srpna — pondělí Památka sv. Kláry, panny14. srpna — čtvrtek Památka sv. Maxmiliána Marie Kolbeho,

kněze a mučedníka15. srpna — pátek Slavnost NANEBEVZETÍ PANNY MARIE17. srpna — neděle 20. neděle v  mezidobí20. srpna — středa Památka sv. Bernarda, opata a učitele církve21 . srpna — čtvrtek Památka sv. Pia X., papeže22. srpna — pátek Památka Panny Marie Královny24. srpna — neděle 21 . neděle v  mezidobí25. srpna — pondělí Památka bl. Metoděje Dominika Trčky,

kněze a mučedníka27. srpna — středa Památka sv. Moniky28. srpna — čtvrtek Památka sv. Augustina, biskupa a učitele církve29. srpna — pátek Památka Umučení sv. Jana Křtitele31 . srpna — neděle 22. neděle v mezidobí

4

MALÁ KATECHEZE

AKTUALITY Z FARNOSTI

Zbav nás od zléhoVážení přátelé, v  naší malé katechezi semodlitba Otče náš stala minulostí. Conám ještě zbývá, je její zakončení. Vemši svaté je tato modlitba uzavřena tzv.doxologií, neříká se tedy ihned klasickéamen, které následuje až později.Na tomto místě si dovolím upozornit napodivnou a  nesprávnou praxi, kterouněkteří poněkud svévolně zavádějí.Jedná se o  to, že každou modlitbu Otčenáš ponechávají zcela bez zakončenía  amen nevyslovují, v  j iných modlitbáchvšak ano. Protože jsme této problemati-ce věnovali malou katechezi již v  září201 1 , zopakujme si pouze, že modlíme-lise Otče náš mimo bohoslužbu, kdevkládáme právě dnes zmiňovanou do-xologii, vždy ji končíme zvoláním amen.Ale zpět k  aktuálnímu tématu. Aby-chom přesně věděli, o  které pasáživ  textu hovoříme, připomeňme si ji:

„Neboť Tvé je království i   moc i  slávanavěky.“ To je ona závěrečná doxologiepo Otčenáši. Jedná se vlastně o  slav-nostní provolání Boží slávy (řecky doxa,proto označení doxologie). Jsou zdeshrnuty první tři prosby, které v  mod-litbě Páně zazněly již na začátku: oslavaBožího jména, příchod Božího králov-ství a  moc Boží spásonosné vůle. Natomto místě se však spíše než o  prosbyjedná o  klanění a  díkůvzdání. Prosrovnání můžeme v  Písmu nalistovatnapř. Zjevení sv. apoštola Jana, kterýobdobný obrat používá na několikamístech v  souvislosti  s   nebeskou litur-gií (např. Zj 1 , 6 a  Zj 4, 1 1 ).Teprve po této doxologii, kterou pronášísám kněz, odpovídá celé shromážděnívěřících slovem amen, které znamená„staň se“ a  stvrzuje vše v  modlitbě Otčenáš vyřčené.

▲ Lukáš Volný

Aktual ity červenecSpolečenství se během prázdnin nescházejí. Během prázdnin je spousta akcía  duchovních obnov (např. i  přímo v  klášterech). Nástěnka  s  těmito nabídkami seobjeví na faře.

1 . 7.

5. 7.

9.—13. 7.15.—24. 7.

20. 7.

Diecézní setkání dětí  s   otcem biskupem na Prašivé. V  10.00 h zahájení,v  10.30 h mše sv., společný program a  v  1 5.30 závěrečné požehnání.Mše sv. o  slavnosti sv. Cyrila a  Metoděje bude v  18.00 večer, aby semohlo účastnit více lidí.Katolická charismatická konference v  Brně.Letní chaloupka na Košařiskách.Sbírka na rekonstrukci a  zateplení fary  s  posezením v  „Minikavárněna staré faře“.

5

SVATÝ MĚSÍCE

Sv. Alfons Maria Liguori

14. 8.

15. 8.17. 8.

18.—22. 8.

22. 8.

24. 8.

29. 8.—30. 8.

3. 9.

29. 7.—3. 8. Diecézní setkání mládeže v  Odrách.

Aktual ity srpenPouť v  naší farnosti

V  předvečer pouti přijede již v  naší farnosti známý instrumentálně-vokální soubor pro hudbu gotiky, renesance a  baroka  s  názvem Soli-Deo. Začátek bude po mši sv. v  19.00 h. Při koncertě uvidíte i  množstvíhistorických hudebních nástrojů: flétny kostěné (z  krocana a  pštrosa),flétnu jednoručku, chalumeau, cornamusu, krumhorn, barokní klari-net, gemshorny (roh kamzičí, mufloní, rohy kozí a  kravské), vzdušni-covou šalmaj, předchůdce dud — platterspiel, nebo přímo středověkétříhlasé dudy.V  18.00 h Slavnostní mše sv.V  7.30 h a  v  9.30 h Poutní mše sv. Hlavním celebrantem bude o. MartinKubeš, rodák z  naší farnosti, který letos oslaví 20 let kněžství. V  1 7.00h následuje slavnostní požehnání a  novokněžské požehnání o. JakubaVavrečky z  Pusté Polomi. Poté jste zváni na farní zahradu na agapé.Příměstský tábor NOEMOVA ARCHA – pro rodiče, kteří chodí do prá-ce a  neví, kam dát přes den děti. Začátek bude ráno na faře. Po skon-čení si tam rodiče děti večer vyzvednou. Děti budou nocovat doma.Bližší informace se včas dozvíte na plakátku.Pouť maminek  s  dětmi k  Panně Marii ve Skále do Spálova. Součástí jemše sv. přímo venku na tomto poutním místě.Bude opět sbírka na rekonstrukci a  zateplení fary  s  posezením v  „Mi-nikavárně na staré faře“ .Se uskuteční Národní pouť rodin ve Žďáru nad Sázavou. Motto: Fandí-me rodině.První mše pro rodiče a děti dalšího školního roku. Po ní následujerozloučení s  prázdninami na farní zahradě.

Zakladatel řádu redemptoristů a  jedenz  největších morálních teologů všechdob, kterého povýšil papež Pius IX. 23.března 1871 na učitele církve.Narodil se 27. 9. 1696 v  Marianelle u  Ne-apole v  Itálii v  jedné z  nejstarších a  nej-

urozenějších neapolských rodin, v  ro-dině Liguori. Otec Josef byl kapitánemlodi a  matka Anna se  s  nevšední péčía  láskou věnovala křesťanské výchověsvých osmi dětí. Alfons byl nejstarší. Užve velmi mladém věku projevoval výji-

6

mečné nadání ve všech předmětech.Podle otcova přání byl v  Neapoli přihlá-šen ke studiu práv na univerzitě již vedvanácti letech. Doma ho vyučovalisoukromí učitelé a  vybraní profesoři,což mu umožnilo ve studiu pokračovatrychleji. Díky brzkému zápisu nauniverzitu měl přístup k  oficiálnímzkouškám a  doktorát z  občanskýcha  církevních práv zvládl již jakošestnáctiletý. Současně ještě studovalfilosofii, latinu a  italskou literaturu.V  osmnácti letech si otevřel vlastní ad-vokátní kancelář, stal sevelmi oblíbeným a  vyhle-dávaným advokátem. Všenasvědčovalo tomu, že Al-fonse čeká velice slibná bu-doucnost. Asi po osmi le-tech, v  jednom významnémsoudním procesu, jej potkalneúspěch. Ještě téhož rokupři návštěvě nevyléčitelněnemocných náhle cítil, žemá změnit povolání. Začal studovatteologii a  j iž v  prosinci 1726 přijal vesvých třiceti letech kněžské svěcení.Je přirozené, že jako kněz se začal vě-novat hlavně kazatelské činnosti. Svoustrhující výmluvností by si jistě vydo-byl velký úspěch a  uznání mezi vzdě-lanými třídami tehdejší neapolskéspolečnosti. Ale mladý kněz objevil i  j i-ný svět, který až dosud neznal. Byl tosvět městské chudiny a  chudých země-dělských dělníků a  bezzemků. Byly tonejnižší lidové vrstvy, které žily v  nevě-domosti, pověrách, poněvadž nemělyžádnou výchovu a  byly zanedbané odevšech: od královského dvora, od šlech-ty, a  dokonce i  od kněží.

Alfons z  Liguori dospěl k  názoru, ženejlepším řešením by bylo založitzvláštní řeholní kongregaci, která bytěmto nejnižším vrstvám pomáhalaa  vychovávala je. Snil o  misionářích,kteří by jim přinášeli světlo víry, abyoheň křesťanské lásky zazářil i  v  ubo-hých městských čtvrtích i  na zaostalémvenkově.Alfonsovi bylo již 53 let, když papež ko-nečně schválil jeho novou kongregaciNejsvětějšího Vykupitele, latinsky Re-demptor, takže jejím členům říkali také

zkráceně redemptoristé. Mu-sel však čekat až do 84 let,než neapolský král úředněpovolil její působení na svémúzemí. V  66 letech byl Alfonsz  Liguori jmenován bisku-pem diecéze Sant Agata deiGotti. Jako biskup pečovalhlavně o  zdokonalení životasvého kněžstva a  o  lidovémisie mezi nízkými, zaosta-

lými vrstvami obyvatelstva.Po třinácti letech usilovné apoštolskéčinnosti téměř oslepl a  ohluchl. Ná-sledkem revmatických bolestí mu hlavaklesla na prsa. Požádal o  dovoleníuchýlit se do sídla kongregace, kterousám založil. Žil pak ještě dvanáct leta  dělal to, nač stačil. Psal hlavně dopisysvým misionářům, povzbuzoval a  na-pomínal kněze a  psal knihy, kterými sizískal titul církevního učitele. Zemřelv  požehnaném věku 91 let. Jeho těloodpočívá v  redemptoristickém kostelev  Pagani.Jako spisovatel vynikl především napoli morálky. Napsal mnoho spisů. Za-nechal velmi významné morální spisy.

7

Zrníčka z BibleKdo ctí otce, dočká se odpuštění svýchhříchů, a kdo si váží matky, jako bysbíral poklady.

(Sírachovec 3, 3—4)

Synu, v tichosti konej svépráce a budou tě mít rádilidé Bohu milí.

(Sírachovec 3, 17)

Pozoruj, kdy je k čemu vhodná chvíle,chraň se zlého a nestyď se za svépřesvědčení.

(Sírachovec 4, 20)

Radujte se, spravedliví, z Hospodina,vzdejte chválu tomu, co připomíná jehosvatost!

(Žalm 97, 12)

STŘÍPKY

Setkánís  Ježíšem jako s naším mistrem (4. část)Exercicie v Koclířově, které vedl . P. El ias Vel la, exorcista z Malty

V  roce 1753 vyšla poprvé jeho „Teologiemorálky“. Připomínány jsou jeho pří-ručky pro zpovědníky a lidové misio-náře. Aby podnítil úctu a důvěru k Mat-ce Boží, napsal knihu „Vznešenosti Pan-ny Marie“ (Le glorie di Maria), plnou

citátů Otců a teologů. Celkem napsal 1 1 1děl.Svatořečen byl 29. května 1839 papežemŘehořem XVI.

▲ podle internetu a knihy V jednomspolečenství: životní příběhy světců

Naše smýšlení se musí stát smýšlenímJežíše Krista. Toho se dá dosáhnouttím, že přijmeme Boží vůli. Potom bu-deme rozlišovat. Potrat? Bůh si to ne-přeje. Internet, nevhodné filmy a  ob-rázky? Bůh si to nepřeje. Někdy všakopravdu nevíme, co po nás Bůh žádá.Chce, abych vstoupil do manželství ne-bo do řádu, šel na modlitební setkánínebo zůstal v  rodině? Není snadné vždyrozpoznat Jeho vůli, zvláště když se roz-hodujeme mezi dvěma dobrými věcmi.K  rozlišení je třeba dar moudrosti! To jedůvod, proč o  tento dar král Šalamounžádal Boha. Dar rozlišování vycvičímepodle toho, jak moc jsme v  intimitě  s  Bo-

hem. Čím více jsem u  Boha, tím víceosvícen můžu poznat Jeho vůli. Kdo senemodlí, těžko rozliší Boží vůli. Dar rozli-šování potřebujeme neustále, jinak Božívůli nepoznáme.Často se nám děje to, co Mojžíšovi, kdyžvedl izraelský národ. On věděl, že málidi přesvědčit, aby vyšli. Měl dobroupředstavu o  tom, kam je povede. Začá-tek a  konec cesty je jasný. Víme, co námslibuje, ale mezi začátkem a  tou před-stavou na konci leží poušť. Mojžíš vědělvšechno o  zaslíbené zemi, ale nevědělnic o  poušti, nevěděl, že tam budečtyřicet let, nevěděl, že to bude nebez-pečné, neznal všechna rizika, neznal

8

hned, kterou cestou půjde. Mnohdy šliIzraelci po složitých, divných cestách,často ta cesta byla cik cak. A  na němbylo, aby měl dar rozlišování a  neustálese ptal Boha, kterou cestou se mají dát.Musel se ptát Boha, jak řešit různéproblémy v  poušti. Bůh mu nedal žádnýklíč, jak získat vodu pro tolik lidí. Protose musel neustále obracet k  Bohu - to jerozlišování, snaha poznat Boží vůli.I   když jsme Bohu blízko, děláme v  rozli-šování chyby. V  Getsemanské zahraděchtěl Petr Ježíše bránit. Usekl uchojednomu z  Kaifášových služebníků.Chtěl Ježíše bránit. Ježíš mu ale řeklvrať ten meč zpět a  uzdravil uchozraněného. Ve skutečnosti to bylo Pet-rovo chybné rozhodnutí. Petr chtěl vesvém nadšení udělat něco dobrého, alechybil. Nebo tři učedníci na hoře Tábor.Petr zde chtěl postavit tři stany a  zůstatna Hoře proměnění. O  co žádal, bylodobré, ale nebyla to Boží vůle. Bylo tochybné rozhodnutí. Pak jim Ježíš říkáo  svém utrpení. Za koho mě pokládáte?Jsi Syn živého Boha. To bylo dobré roz-lišení. To pocházelo od Otce v  nebesích.Několik okamžiků na to Ježíš hovořío  svém utrpení a  Petr nechtěl, aby Ježíštrpěl. To nebylo dobré rozlišení. Ježíšmu říká: Odstup mi z  cesty, satane. Vi-

díme, jak lze záhy učinit i  špatné roz-hodnutí. Víte, že Židé a  Samaritáni seneměli rádi. Jakub a  Jan Zebedeovi žá-dají: Můj Pane, proč nepožádáš Otce,aby je zničil? Bylo to chybné roz-hodnutí. Ježíš je kárá, že to řekli.Často  s  velkou jistotou říkáme, co miříká Bůh. Často to tak není. Často je tojen naše touha, fantazie, představivost.Často to není Bůh, jenž takto mluví. Li-dé, jež byli tak blízko Ježíši, se často do-pouštěli chyb. Rád bych něco vyjasnil.Stává se mi, že lidé říkají: Otče Vello,Bůh ti vzkazuje toto… nebo ono... Je-lito doporučení nebo návrh, pak to přij-mu. Když za mnou někdo přijde a  řeknemi, ať jsem pokorný nebo abych od-pouštěl, pak to není chyba — to Bůhčasto říká v  Bibli. Tato slova musímemít neustále ve své mysli. Ale pokud kemně někdo přijde a  řekne mi: Bůh tivzkazuje, abys opustil Maltu a  šel bydletdo Čech…, v  tomto případě mi to Bůhmusí říci sám! Děkuji, teď se musím ze-ptat Boha sám. Jestli to po mně sku-tečně žádá, ať mi to řekne sám. Ve chví-li, kdy přijde posel a  připomene mi, comám dělat, je to v  pořádku. Ale co mámudělat v  budoucnosti, to mi musí říciBůh sám.

▲ připravil Radim Prokop

Prvnísvaté přijímáníByla neděle 15. června 2014 a  my jsme sevzbudili do dost chladného rána. Ven-kovní teploměr ukazoval 13 stupňů Cel-sia, ale nás doma hřálo teplo u  srdíčka.Teplo z  toho, že děti z  naší farnostiv  ten den přistoupí k  prvnímu svatémupřijímání. A  tak jsme v  to chladné ráno

přivedli děti do sakristie kostela. Tadyplné očekávání na něco nového a  ne-známého čekaly na začátek mše. A  taúderem půl desáté začala. Pět malýchdětí. Tři kluci v  elegantních oblecícha  dvě holky v  šatech pro princezny při-šli průvodem spolu  s  ministranty a  ot-

9

Noc kostelůMilí čtenáři,nedávno proběhl v  České republice pá-tý ročník Noci kostelů. Dovolte minejprve podívat se na historii této akce.Noc kostelů se k  nám do České repub-liky dostala z  Rakouska, přesněji řečenoz  Vídně, kde se v  letošním roce konal jiždesátý ročník. Možná vás bude zajímat,že v  Rakousku probíhá tato akce pod

názvem Dlouhá noc kostelů (Lange Na-cht der Kirchen). Noc kostelů přesahujehranice národní i  konfesní, protožeJežíš Kristus, který nás spojuje, neznáhranic, a chceme, aby se křesťanskécírkve se svým náboženstvím staly vní-matelnými a hmatatelnými.U  nás v  naší mariánské farnosti byl bo-hatý program, všechno začalo májovou

cem Lukášem až před oltář. Statečněvystoupali každý na své místo, kterébylo připraveno kolem oltáře.Po úvodních obřadech začala bohosluž-ba slova. V  ní mne oslovila myšlenka sv.Pavla, v  níž píše, že …v  Bohu žijeme,hýbeme se a  jsme… Otec Lukáš na totočtení hezky navázal při kázání proprvokomunikanty, kde je přirovnalk  rybičkám v  akváriu. A  tak jako se ry-bičky pohybují ve vodě a  bez ní by lekly,tak i  my lidé se pohybujeme v  lásce —a  láska je Bůh. A  jak se nedá žít bez lás-ky, tak se nedá žít ani bez Boha.Po homilii děti obnovily svá křestní vy-znání při zapálených svíčkách a  pak šlypro obětní dary, mezi nimiž bylo i  pětnekvašených chlebů, které si samypekly v  náboženství, a  po mši si je takysamy snědly. Jelikož jsou moc šikovné,připravily si i  modlitbu před a  po přijí-mání. Tu před přijímáním se pomodlilotec Lukáš za ně. A  pak to přišlo! To, naco se čtyři měsíce připravovaly. Ušlyspolu  s  otcem Lukášem a  svými rodina-mi kus cesty, protože cíl byl všem zná-mý — poprvé přijmout Tělo Pána Ježíše.Nejdříve Jolanka, pak Vojta, Šimon,Kristinka a  nakonec Ondra.

Pak všichni tiše seděli a  čekali. Čekalia  ono nic — hostie se v  ústech rozpusti-

la, nervozita povolila. Krásně to zvládli.Svaté přijímání ukončili modlitbou. Zá-věrem dostaly děti dárek a  památný listod otce Lukáše.A  potom… potom se fotilo a  slavilo,a  bylo CO slavit… Vždyť jsme všichniJežíšem pozváni, abychom přijali tonejcennější, co nám pro život na zemidal. Je to velká věc. ON SÁM PŘICHÁZÍK  NÁM, je  s   námi, pomáhá nám, dává senám…Co dodat závěrem? Aby nám všem,nejenom prvokomunikantům, vydrželavěrnost ve víře i  ve svátostech, protože…tam, kde přebývá Bůh, tam přebýváLáska.

▲ Hezké léto všem. Janka Šolcová

1 0

Také jste se v  dětství rádi báli? Na-příklad když jste si četli pohádku čivzrušující dobrodružný příběh pozděvečer a svítili si na text pod peřinou ba-terkou? Strach byl dvojí — jednak z  na-pínavého čtení, ale také z  toho, že násnachytá maminka, protože již bylodávno po „večerce“. Rádi na tyto chvílevzpomínáme. Láska maminky učinilajakýkoliv strach nějak lehčí, úsměvný.Některé strachy později již byly tí-živější. To když jsme se začínali báto  sebe. Rodiče byli někde daleko, nebez-pečné situace, které přinášel život veškole, na internátě, na koleji i  na pra-covišti, byly mnohdy skoro neřešitelné.Až zpětně jste si uvědomovali ta veliká

úskalí, kterými jste se snažili proploutv  peřejích života.A  ještě později, když jste se začínali báto  milovanou osobu. To snad každý po-znal, že tento strach je nejhorší. Bezmoca v  srdci jen nesmírná touha dát vše.Co  s  tím?Asi se vrátíme zase na začátek. K  láscemaminky a tatínka, kteří tu již třebadávno nejsou. Ale je tady Maria. PanněMarii mohu otevřít své srdce,   s   ní sevšechno nese lehčeji. Ona rozumí.Skrze její Neposkvrněné čisté srdcevšechno svěřit Ježíši, svému Pánu.S  Marií jsme Ježíši velmi blízko.

▲ M. Š.

Čisté srdce Panny Marie

pobožností a mší sv. Poté se mohli ná-vštěvníci zaposlouchat do nádhernéhokoncertu naší scholičky a scholy, pro-hlédnout si kostel a vše, co bylo vysta-veno, např. historická alba fotek, zalis-

tovat ve farní kronice, podívat se dostarších čísel našeho farního časopisuMana, prohlédnout si liturgické před-měty, ornáty a mnoho dalšího. Dálebylo možné vystoupit na věž ke zvo-

nům, zaposlouchat se do duchovní čet-by nebo do varhanního preludia. Bylvytvořen také prostor pro tichou medi-taci. Všechno bylo zakončeno adorací azávěrečným požehnáním našemu měs-

tu.Modleme se za všechny, kte-ří náš kostel navštívili, a takéza ty, kteří tuto akci při-pravili, organizovali a ja-kýmkoli způsobem se podí-leli, protože Noc kostelůnabízí také setkání  s   lidmi,kteří jsou daleko od církve.Kostel je důležitou součástíveřejného života a prostřed-

nictvím Noci kostelů chceme taképředstavit tento významný symbolživota křesťanských církví. Jedná seo  jedinečný způsob, jak být misijnícírkví.

▲ J. M.

1 1

ROZHOVOR

V  dnešním dílu o  zajímavých lidechv  naší farnosti „zabrousíme“ do umě-lecké sféry, konkrétně se budeme pohy-bovat na prknech, která znamenají svět.Žádost o  rozhovor přijal režisér, umě-lecký šéf a herec tzv. bezejmenného di-vadla. Stačí uvést názvy alespoň něko-lika představení: Dovolte mi zemřít zatohoto člověka, R.U.R., Legenda pražská— Inultus a nejnověji třeba Krvavá svat-ba či Sněhová královna. Zřejmě jenmálokdo z  naší farnosti nezhlédl ale-spoň jednu z  těchto inscenací, které sesetkaly  s  obrovským ohlasem a úspě-chem. Ten je zcela jistě kolektivním dí-lem herců, techniků i  mnoha dalšíchosob v  zákulisí. Přesto však existuje je-den člověk, který je duší tohoto ochot-nického souboru, který to všechno taknějak zavinil a posouvá laťku kvalitystále výše. Tímto člověkem je JakubVolný. Mnozí možná ještě pamatují jehootce Pavla Volného, který byl jednouz  klíčových postav tradičních mikuláš-ských divadelních představení pro děti.Můžeme tak říci, že v  tomto případě ja-blko nepadlo daleko od stromu. Nuže,roztáhněme oponu…Ahoj „rejžo“, tak pojďme na to... Po těchmnoha letech, kdy režíruješ, můžemesměle říci, že ochotnická vystoupenítzv. bezejmenného divadla se stala ne-oddělitelnou součástí života naší far-nosti a celé obce. Jaký mají podle tebevztah divadlo a duchovní život?Pokud nechám stranou pašijové pří-běhy, které jsme hráli v  našem kostelea  které vysloveně byly uváděny  s  úmys-

lem podpořit duchovní proží-vání Velikonoc, musím říct, žeostatní hry se světskými náměty nejsouna první pohled  s  duchovním životemspojeny. Nicméně snad z  každého před-stavení si může divák odnést nějaképoselství, více či méně skryté. A  v  ne-poslední řadě jde při společném zkou-šení a přípravě představení o  setkávánívětšinou věřících lidí, kteří společnětvoří nějakou hodnotu. A  to myslímnení málo.V  předchozí otázce zaznělo slovní spojení„bezejmenné divadlo“. Začíná jím takéwebová prezentace vašeho ochotnickéhosouboru. Můžeš to čtenářům trochuosvětlit? Je to jakýsi paradoxní název,nebo se naopak jedná o  zdůraznění toho,že soubor skutečně žádný název nemá?Označení „bezejmenné divadlo“ reflek-tuje skutečnost, že opravdu nemámeoficiální název. Při prvních předsta-veních jsme navazovali na přerušenoutradici divadelních inscenací v  naší ob-ci, a pokud si dobře vzpomínám, tak anitehdejší ochotníci neměli vlastní název.Od té doby uběhlo hodně času, aleotázku názvu jsem nechával vždystranou. Nejdůležitější je pro mne to,aby se nám představení povedlo. Sa-mozřejmě, že absence názvu přinášíjistá úskalí při prezentaci divadla a taképři hostování souboru v  jiných obcích.Možná, že se v  budoucnu dočkáme, ženaše „bezejmenné divadlo“ dostanejméno. To ale záleží na domluvě násvšech, kteří jsme zapojeni do naší diva-delní činnosti.

Lidé v  našífarnosti

1 2

Jako režisér si určitě stojíš za všemi ku-sy, které jste realizovali. Ale přece jen:Existuje nějaké představení, které tiz  nějakého důvodu více přirostlo k  srd-ci nebo jsi na ně hrdý o  něco více nežna ta ostatní?Velmi rád vzpomínám na představeníChrám Matky Boží v  Paříži, které bylotakovou zlomovou inscenací. Tehdyjsme se poprvé (pokud nepočítám jižzmíněné pašijové příběhy) odklonili odpohádkových motivů a zpracovali „váž-né téma“. Nemyslím si, že by to bylo na-še nejlepší představení, ale tenkrát jsmesi dokázali, že můžeme jít i  j inou cestounež jen cestou představení pro děti.Které vaše představení vnímáš jakodoposud největší uměleckou výzvu?Každé představení je pro nás svým způ-sobem výzva. Nicméně asi bych uvedlpředposlední inscenaci, kterou jsme za-tím nacvičili, a tou je tragédie Krvavásvatba od španělského autora F. G. Lor-cy. Ačkoliv samotný děj příběhu jevcelku jednoduchý, jedná se o  dosti slo-žitý text prokládaný verši, ve kterém semísí realita  s   alegorií. Jak jsme se doká-zali  s   touto výzvou vyrovnat, musí sa-mozřejmě posoudit diváci.Řadu představení jsi nejen režíroval,ale rovněž jsi v  nich i  hrál. V  poslednídobě tě však na jevišti vídáme jen přizávěrečné „děkovačce“. Je to proto, žeobě pozice lze jen obtížně skloubit, ne-bo tě režie více přitahuje a motivuje?Mám za to, že režisér by měl zároveňrežírovat i  hrát jen ve výjimečných pří-padech. V  každém případě je to mno-hem náročnější skloubit obě profese ane vždy to musí vést k  dobru samotné-ho představení. Na druhou stranu her-

cům závidím ten jedinečný pocit stát najevišti. Pokud si ovšem mám vybrat, zdahrát, nebo režírovat, tak se přiklánímk  režii.Zkusme teď pár rychlých anketníchotázek. Máš nějaký režisérský vzor, aťuž divadelní nebo třeba filmový?Dovolím si vyslovit jméno FrantiškaVláčila (Údolí včel, Markéta Lazarová,atd.)Uveď jedno divadelní a jedno filmovépředstavení, které považuješ za nej-lepší z  těch, které jsi zhlédl?Z  mnoha vynikajících filmů je to Sedmápečeť Ingmara Bergmana a z  divadel-ních představení inscenace opery Voj-cek v  režii Davida Radoka uváděnáv  roce 2001 v  Národním divadle.Není dobré zvlášť vyzvedávat výkonykteréhokoliv z  ochotníků bezejmenné-ho divadla, protože všichni obětují svůjvolný čas, mnozí mají rodiny a spoustujiných povinností. Zkus proto popustituzdu fantazii a uvést, kterého našehonebo zahraničního herce či herečku bysis chtěl zarežírovat?Nad takovou možností jsem zatímnikdy neuvažoval… Abych náhodouneurazil někoho z  žijících herců, uvedujméno již dávno zemřelého herceZdeňka Štěpánka.A  ještě jedna „snová“ otázka. Kteroudivadelní hru bys chtěl jako režisérjednou uvést na prkna, která zna-menají svět, ale dosud jsi k  tomu nemělodvahu?Takových her je opravdu mnoho, alevyslovím alespoň jednu za všechny, atím je Cyrano z  Bergeracu.Na závěr se zkus čtenářům Many svě-řit  s  tím, jak ses vlastně k  režírování

1 3

dostal, co bylo tím hlavním impulsem?Na začátku stála chuť obnovit zanikloumnohaletou divadelní tradici v  naší ob-

ci. Jelikož tento impuls vyšel z  mé stra-ny, ujal jsem se sobecky také režieprvních představení a už mi to zůstalo.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho dalších úspěšných představení!

Farníknihovna o prázdnináchFarní knihovna oznamuje, že během prázdnin nebude půjčovní doba. V  případěpotřeby je možná individuální domluva s  některou z  knihovnic.

BlahopřáníV  posledních červnových dnech oslavil náš bývalý pan farář o. Jan nejen „půlkulaté“narozeniny, ale také desetileté výročí kněžství. Upřímně mu blahopřejeme avyprošujeme Boží požehnání pro něj osobně i pro všechny jeho farnosti.

Perličková koupel● Když jsem se narodil, byl jsem tak překvapený, že jsem dva roky nemluvil.● Živlů je pět: vzduch, voda, země, oheň a maminka říká, že já.● Když si před spaním vyčistím zuby, tak už pak veřejně nic nejím.● Na konci školního roku jsem od táty dostal dvakrát: Poprvé, když jsem muukázal vysvědčení, a podruhé, když jsem mu řekl, že je jeho.

● Někteří žáci berou rozum do hrsti tak, že si před písemkou popíšou dlaněvšelijakými vzorci.

● Strýc byl na honu. Trefil zajíce, trefil bažanta, ale domů netrefil.● Když zrají třešně, strašáky na zahradu nedáváme. Děda je tam celý den.● Hub jsme mnoho nenašli. Hledali jsme pořád jenom sebe.● Tatínkovi rentgenovali hlavu, ale bohudík mu v  ní nic nenašli.● Dotýkat se elektrických drátů se trestá smrtí.● Znám šest smyslů. Ten šestý smysl je smysl pro humor.

Poučenípro seniory nad 65 let podle Maxmiliána Kašparů

Minulost — hovořit o  minulosti zna-mená být k  smíchu, nikoho to nezajímá,všichni jsme to slyšeli mnohokrát ačasto to ani není pravda. Někteří sice

soucitně naslouchají, ale mají toho dost.Doporučuje se upozornit: „stárneš“apod.

Autor je krom jiného psychiatr, trvalý jáhen a docent na univerzitě, žije v  Pelhři-mově.

1 4

Biblická hádankaCo je to posvátný tetragram?

Odpověď na bibl ickou hádanku z  minulého číslaŠalomounova matka, manželka Davidova, se jmenovala Bat-šeba (dcera hojnosti).

▲ B. V.

Budoucnost — rovněž o  budoucnostinení dobré příliš hovořit, ale je nutné sepřipravit, např. madla v  koupelně a nazáchodě, optimální teplo, teplá voda,výtah či doprava po schodech, zuby,brýle, čitelný mobil, naslouchátka prohluchnoucí. Nedoslýchavost nesmírněpopuzuje.Přítomnost je nejdůležitější, je třeba jináležitě využít.

Doporučení:● mít jeden domov, který důvěrněznáme a kde jsme spokojeni

● nešetřit, již nebude příležitost úsporvyužít, potomci to rozhází

● uvědomit si svoji nedůležitost● starat se o  přiměřené zdraví● být samostatný bez partnera, umětsi uvařit, vyprat apod., u  žen zvládatmužské činnosti

● mít přátele pozitivně laděné, tam,kde se jenom naříká a nadává, tamnechoďte

● ve společnosti mluvte přiměřenouintenzitou, příliš hlasitá mluva od-puzuje

● mít dostatek času, říci „nemám čas“znamená buď „nechce se mi“ nebo„jsem neschopný“

● nic nemusíte

● mějte svůj majetek, byt, peníze, žítkaždý za své, říkat si o  peníze je po-nižující

● nenechat si mluvit do života, ať simladí nechají své rady pro sebe

● mladým do ničeho nemluvit, poraditjenom pokud se zeptají a odpovědětpokud možno to, co chtějí slyšet

● připustit, že jsme sami v  minulostiudělali mnoho chyb

● nepředstírat mládí a chuť na sex,když není

● nedělejte dětem obětavou tchyni,tchána, péče o  vnoučata již není po-vinnost

● přiměřeně se pohybovat, cyklis-té  s   přilbou a kartou zdravotní po-jišťovny

● e-mail neposílat mladým, mají jinývkus, vzbuzujeme soucit

● nepředvádět se, je to trapné● oblékat se přiměřeně věku, ne přílišmladě

● nepřejídat se, nekouřit, přiměřeněpít alkohol

● výchova seniorů je nesmysl (anebstarého psa novým kouskům nena-učíš)

● velmi důležitá je čistota, denně mábýt koupel, zápach odpuzuje

● pravidelně používat internet

▲ zaznamenáno z  vystoupení autora v  ČRo 2 v  roce 2010

1 5

OKÉNKO PRO DĚTI

VESELÝ

MODLITBA

Milí kamarádi,

školní rok uběhl a přicházejí prázdniny.Přeji vám

všem spoustu zážitků, správné kamarády, sladké

jahody a propečené špekáčky.

Pane Ježíši Kriste, ty jsi hlava církve, tyjsi hlava našeho farního společenství.Dej nám, ať se máme rádi, ať máme je-den pro druhého správné slovo, pomá-hající skutek, odpuštění.Chraň slabé, osvěcuj pochybující, posi-

luj malomyslné, podrž kolísající, pro-buď dřímající, veď hledající, rozehřejvlažné.Dej nám, ať jsme znamením tvé příto-mnosti, tvé zachraňující lásky.

Amen

Přiběhne žáček k  benzínové pumpěs  kanystrem: „Deset litrů benzínu, alehonem!“ „Co je, hoří snad?“ „Jo, naše škola. Ale nějak to skomírá.“

„Pepíčku, pověz mi, z  čeho máš uple-tený svetr?“ ptá se učitelka žáčka.„Z  vlny,“ odpoví Pepíček.„Správně. A  kterému zvířeti za něj vdě-číš?“„Tetě.“

„Mami, může mě paní učitelka po-trestat za něco, co jsem neudělal?“„Nemůže, Jiříčku. Nemůže.“„To jsem rád. Já tedy neudělám domácíúkol.“

Sedí dva vyhladovělí studenti na koleji,a tak fantazírují:„ Co takhle začít chovatprase?“„To myslíš vážně? Co ta špína? A tensmrad?“„Já myslím, že by si zvyklo…“

Utíkáme k  tomu, koho máme rádi. Utí-káme od něčeho, co se nám nelíbí. Utí-

káme před kamarádem, se kterým hra-jeme hoňku. Utíkáme, abychom stihli

U — jako utíkání

1 6

Nakresl i svůj životní závod a dokresl i , jak by mohl pokračovat.

1 7

OKÉNKO PRO RODIČE

NejvětšívítězstvíV  následujících prázdninových dnechse mnohé děti rozjedou na chaloupky,tábory, do přírody. Určitě tam také bu-dou soutěžit a  vzájemně poměřovat sílyv  nejrůznějších sportovních i  j inýchdisciplínách. Někteří trénovali ve spor-tovních oddílech i  během školního ro-

ku, takže „budou mít náskok“. Proč ta-kový banální úvod? Před časem jsem setotiž úplně náhodou ocitla na mši sva-té, která byla především pro děti, a  toděti převážně romské národnosti. Pro-mluvu k  nim měl kromě kněze i  jedenfotbalový trenér, rovněž Rom. Vyprávěl

autobus. Utíkáme, abychom byli první.V  Bibli je napsáno: „Chci dokončit svůjběh a splnit úkol, který jsem dostal odPána Ježíše: hlásat evangelium o  Božímilosti.“ (Sk 20, 25) Tím během tady jeLIDSKÝ ŽIVOT. Při křtu jsme se po-stavili na start a teď tím životem utíká-me  s  kamarády do cíle. V  cíli na nás če-ká náš nejlepší kamarád, ten, který násmá rád a kterého se my učíme mít rádi.A  když budeme hrát fair play, budemetak hlásat evangelium tím nejlepšímzpůsobem. Nejlepší je, že nemusíme býtprvní a můžeme povzbuzovat a fandittěm, kteří prohrávají. Fandíme svoumodlitbou, povzbuzením a pomocí.Další skvělá zpráva je, že Boží královstvíje otevřené všem závodníkům, jak těm

s  časovým rekordem, tak i  těm z  nás,kteří nestihli start stejně rychle jako

ostatní, kterým se nedaří běžet přímok  cíli, i  těm, kteří během závodu musískákat přes překážky. Jednou budemestát všichni na stupních vítězů!

Sportovního ducha v  sobě nezapřelimalí závodníci, kteří reprezentovali na-ši třebovickou farnost na letošním roč-níku Čokoládové tretry, která se konala12.června 2014 na Městském stadionu veVítkovicích.Všem moc gratulujeme!

▲ Alenka

Jaké to je být „Božím závodníkem“?

▲ Lenka

1 8

TEOLOGICKÉ OKÉNKO

Radost evangeliaMilí čtenáři, při nedávno skončenýchmájových pobožnostech se tentokrátk  mé velké radosti předčítala apoš-tolská exhortace papeže FrantiškaEvangelii Gaudium. Jak hlásat evangeli-um, které má být radostnou zvěstí,v  dnešním světě? Tuto otázku si jistěkladou nejen „profesionálové“ (kněží,jáhni, kazatelé), ale i  mnozí laici, což jedobře, neboť hlásání evangelia je věcíkaždého pokřtěného. Ano, nikdo z  násnení vyňat z  této povinnosti! Může toznít tvrdě a náročně, ale cožpak životpodle Ježíšova vzoru není sám o  sobětím nejlepším misijním a evangeli-začním počinem? V  tomto kontextu užje všeobecný požadavek na evangelizaciurčitě přijatelnější (ne však snazší). Jezřejmé, že každý křesťan může evange-lizovat jen v  sociálním a kulturnímprostředí, ve kterém se nachází. Pomi-neme-li tuto determinaci a nedokáže-

me-li naše snahy správně inkulturovat,budeme spíše kontraproduktivní.Přesto existuje mnoho společného, colze aplikovat prakticky v  každé situaci,v  každé době a v  každém prostředí. Zej-ména o  těchto obecně platných, přitomvšak zcela konkrétních věcech papežpíše. A  dlužno říci, že píše velmi jasně asrozumitelně. Za jednu z  klíčových po-važuji myšlenku, že hlásání křesťanstvínesmí na prvním místě znamenat kla-dení nových břemen na námi oslovené.Jistě, jsou určitá pravidla, ale evange-lizace nemůže být předáním novýchzávazků, ale musí pramenit z  touhy po-dělit se o  radost, kterou máme ze živo-ta  s   Kristem.Pro mne osobně bylo obrovsky osvobo-zující číst, že to, co mne trápí na životěcírkve, trápí i  samotného papeže. Ne-uhýbá před nepříjemnými skutečnost-mi, které jsou evidentní a které pouze

jim o  svém životě, o  tom, že věří v  Boha,a  o  tom, jak je správné žít dobrým živo-tem, protože lidé je budou posuzovat nepodle jejich vzhledu, ale podle toho, jakse chovají. Temperamentní pubertálníkluci hltali každé jeho slovo a  souhlasněpřikyvovali. A  nakonec zazněla věta, ženejlepším trenérem je stejně Pán Bůh.Neučí jen hrát fotbal, ale učí nás, jakmáme žít. A  že u  Pána Boha nevyhrávájen jeden, jako ve fotbale, ale vyhrávákaždý. U  Boha nejsou místa druhá

a  třetí a  další, u  Pána Boha jsou vždy jenprvní místa. To už kluci nevydrželia  ozval se upřímný spontánní potlesk…Takže připomínejme našim dětem, ženení důležité vždy vyhrát, být nejrych-lejší, nejlepší, nejbystřejší, ale že nej-větším vítězstvím je umět přijímati  prohry a  za všech okolností, i  když senám třeba zrovna nedaří, zůstat věrnýKristu a  jeho učení.Krásné a  požehnané prázdniny a  dovo-lenou všem rodičům a  jejich dětem☺

▲ B. V.

1 9

RECEPTÁŘ

Kyščok od babičkyIngredience:3 hrnky kyšky3 hrnky hrubé mouky2 hrnky mletého cukru1 ,8 dcl oleje

3 polévkové lžíce kakaa2 vejce2 kávové lžičky jedlé sody

někteří představitelé církve nevidí ne-bo vidět nechtějí. Jeho láskyplná kritikasměřuje především do vlastních řad anení laciná, protože si František plněuvědomuje svou odpovědnost, kterounyní má. Příkladem nám může být va-rování před podobou farností, které sestanou zatuchlými strukturami vzdá-lenými od skutečného života a sku-tečných lidí. Stejně tak varuje předfarností jako elitní skupinou několikavyvolených.Papež chce raději církev otlučenou, špi-navou a zraněnou, která se „zaplet-la“  s   potřebnými lidmi ulice, než církevsice přísně strukturovanou, navenekčistou, ale uzavřenou a pohodlnou.Chce církev vlídnou a přívětivou, ne

byrokratický labyrint  s   monstróznímadministrativním aparátem. A  kdyžpozemskou hlavu naší církve sleduje-me, vidíme, že nejen píše a řeční, alepředevším koná.Chtěl bych všechny opravdu povzbuditk  přečtení apoštolské exhortace Evan-gelii Gaudium. Nebojte se, i  když papež-ské dokumenty netrhají žebříčky nej-čtenějších knih. Hlásání evangelia ne-má být utrpením pro hlasatele i  po-sluchače. Má být pro oba radostí. Projednoho radostí ze sdílení a dávání, prodruhého radostí z  přijímání a objevo-vání. Františkův text je této radostiplný a nabízí ji i  nám. Proč si ji nedo-přát?

▲ Lukáš Volný

Všechny ingredience umícháme šlehačem a dáme na vymazaný a moukou vy-sypaný plech. Pečeme na 180k°C cca 25–30 minut.Před dopečením připravíme polevu:80  g másla (změklého)200  g mletého cukru2 polévkové lžíce kakaa3 polévkové lžíce rumu

Smícháme v  hladký krém a natřeme na horký koláč.

Dobrou chuť přeje Jiřina Mordinská.

20

MANA – Měsíční Aktuality Naší fArnosti, vydává Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice,V  Mešníku 5100, 722 00 Ostrava-Třebovice, tel.: +420 596 964 942

http://trebovicka.farnost.cz, http://www.facebook.com/trebovicka.farnost

Evidenční číslo: MK ČR E 16325Kontaktní osoba: Dalibor Vitásek, e-mail: dali.vita@gmail.com

Náklady na výrobu a  tisk jsou 10 Kč

Uzávěrka příštího čísla je 15. 8. 2014

Motto na prázdniny

Příroda ví, že potřebuje někdy odpočívat.ČLOVĚK SE TO MUSÍ UČIT!

Vojtěch Kodet