Go váhnemiin ja bargiin lea rabas, luohttevaš ja liekkus gulahallan, de mánná loaktá buorebut mánáidgárddis.

• Muitte ahte positiivvalaš váhnemat = positiivvalaš mánát. Dearvvat ja háleš mánáiguin, váhnemiiguin ja bargiiguin. Smiehta mo dii hállabehtet eará bearrašiid ja mánáidgárddi birra ruovttus.

• Váhnemat eai dárbbaš diehtit visot, muhto beroštupmi váikkuha positiivvalaččat máná loaktimii ja ovdáneapmái. Beroš ja jearat mo mánás lea leamaš mánáidgárddis. Divtte máná muitalit nu mo ieš háliida ja hála mánáidgárddi birra ruovttus.

• Váhnemat dovdet máná buoremusat ja fertejit jáhkkit iežaset rollii ja vejolašvuhtii váikkuhit.

• Váhnemat fertejit dulkot mo mánás lea ja váldit vuhtii ahte mánná váibá mánáidgárddis.

• Buorre dialoga dagaha luohttevašvuođa váhnemiid ja bargiid gaskii. Áššit galget váldot ovdan go čuožžilit rabas ja rehálaš láhkai. Kritihkka ii leat heivvolaš ovttasbargoreaidu.

• Geavat mánáidgárddi váhnenráđi ja ovttasbargolávdegotti aktiivvalaččat. Mánáidgárdi galgá addit dieđuid váhnemiidda ja láhčit ovttasbargui. Váhnemat fertejit maiddái beroštit mánáidgárdeáššiin ja digaštallat gaskaneaset.

Leat váhnen mánáidgárddisDiehtit ahte don leat das – juogo lahka dahje guhkkin – mearkkaša ahte mun in leat goassige áibbas okto. Marion C. Garretty

Illustrasjon: Pernille Gulbrandsen

Buot váhnemat háliidit buoremusa iežaset mánáide.Buorit eavttut áimmahuššat girjáivuođa mánáidgárddis leat:

• Dohkkehit erohusaid ja guhtet guoibmámet kultuvrra, eallinoainnu ja árvvuid.• Dihtomielalaš leat mo mii dustet earáid cealkámušaid ja dárbbuid.• Buorre dialoga mii lea go váhnemiin ja bargiin lea ovttaárvosaš ja lonohalli

ságastallan.• Erohusat mat fuolahuvvojit go bargiin lea gelbbolašvuohta ovttasbargat buot

váhnemiiguin.• Guottut maid vuođđun leat árvvusatnin, luohttevašvuohta ja oadjebasvuohta,

ja mat leat vuolggasadjin deaivvadit mánáiguin ja váhnemiiguin.• Fátmmasteapmi mas mánáidgárdi gullá ja oaidná buohkaid, vai buohkat besset

váikkuhit mánáidgárddi sisdollui ja bargui.• Gulahallan mas bargit čielggadit váhnemiiguin mo sii háliidit gulahallat ja

oažžut dieđuid mánáidgárddis: njálmmálaččat, čálalaččat dahje dulkka geavahettiin.• Mielmearrideapmi váhnemiidda mii dáhpáhuvvá buori diehtojuohkima

oktavuođas, ahte singuin ráđđádallá ja sin guldala.

Girjáivuohta mánáidgárddisOlbmot ollašuhttet iežaset

dušše dalle go sii leat mielde hábmemin iežaset eallima.

Paolo Freire

Illustrasjon: Pernille Gulbrandsen

Mánáidgárddi buori kvalitehtas lea vuosttažettiin sáhka ovttaskas máná ja ollesolbmuid gaskavuođas, ja dan oaidná go ollesolbmot:

• beroštit ja leat liggosat ovttasdoaimmadettiin mánáin• vávjetmánáiddovddahemiidjačuovvulitdaid• ságastallet,guldalitjamuitalit• leatčielgasatjabidjetpositiivvalašrájáidmánáide

Mánáidgárddi ja ruovttu buorre ja lotnolas luohttevaš ovttasbargu lea dehálaš kvalitehtii.

Kvalitehta mánáidgárddisLea seamma váralaš unna mánážii

ravgat ollesolbmo jurdagiin go ravgat ollesolbmo salas.

Donald Winnicott

Illustrasjon:PernilleGulbrandsen

Vuosttaš fitnan mánáidgárddis bidjá vuođu máná loaktimii. Váhnemat ja mánáidgárdebargit ovttas addet mánnái buoremus álggu mánáidgárddis.

• Sihke mánná ja váhnemat dárbbašit oadjebas ollesolbmo mánáidgárddis.• Atte mánnái áiggi oahpásmuvvat mánáidgárddi šilljui ja vistái, vai diehtá gos

galgá stoahkat, boradit ja oađđit.• Mánná dárbbaša sihke einnostahttivuođa ja gelddolaš vásáhusaid vai illuda

mánáidgárdái boahtit.• Go mánná buktojuvvo, de lea dehálaš astat guođđit máná vai mánná beassá

ráhkkanit báhcit bargiid lusa go váhnemat vulget.• Jeđđe máná ja beroš go čierru. Smávva mánát stađahuvvet go sin solle.• Ráhkat buriid rutiinnaid go doalvvut ja vieččat máná ja geahččal čuovvut

daid. Mánná jorbboda jus váhnemat leat mánnái dadjan ahte dál sii mannet, muhto liikká bargit ja váhnemat hállet ovttas.

• Bija dili mánnái ja divtte máná mearridit man jođánit hárjána.

Hárjáneapmi mánáidgárdáiLeat dušše guokte bissovaš attáldaga maid mii sáhttit addit iežamet mánáide. Nubbi lea ruohttasat, nubbi lea soaját. Astrid Lindgren

Illustrasjon: Pernille Gulbrandsen

Oažžut ustiba ja leat ustit lea okta dain deháleamos áššiin máná eallimis. Váhnemat ja bargit ovddidit smávva mánážiid ustitvuođaid.

• Ustitvuohta: Dearvvat ja háleš mánáiguin ja váhnemiiguin geaiguin deaivvadat mánáidgárddis. Doarjjo mánáid ustitvuođa. Čájet ahte don liikot máná ustibiidda, háleš singuin ja bovde sin mielde doaimmaide.

• Ovdagovva: Hála positiivvalaččat earáid birra mánáidgárddis. Lea ge dihtomielalaš dasa ahte du ávžžuhusat mánnái galget leat seamma go du dagut.

• Dovddut earáide: Hárjet máná hállat dovdduid birra ja mo lea olgguštuvvot ja vealahuvvot. Movttiidahte máná juogadit ja árvvastallat.

• Vuoru vuordin: Movttiidahte máná vuordit vuoru, addit ja oažžut ja beassat vuoruid mielde mearridit stoahkamis. Oahpat mánnái buori riidočoavdima.

• Oktasaš doalut: Álggat oktasaš doaimmaid ja vásáhusaid mánáide, váhnemiidda ja mánáidgárddi bargiide.

• Riegádanbeaivvit: Váhnemat ja bargit ovttas ráhkadit “bovdennjuolggadusaid” riegádanbeaidoaluide, vai ii oktage mánná olgguštuvvo.

• Rollaid ja vuordámušaid čielggadeapmi: Váhnemat ja bargit ovttasbarget maid sii galget dahkat vai ii oktage mánná olgguštuvvo dahje bieguhuvvo.

Ustitvuohta mánáidgárddisIi oktage gal hálit eallit ustibiid haga, vaikko sus livčče vel olu eará buorit.Aristoteles

Illustrasjon: Pernille Gulbrandsen