Školní vzdělávací programdidaktikabiochemie.natur.cuni.cz/svp/svp5.doc · web viewpro...

Školní vzdělávací program

pro gymnaziální vzdělávání

Vzdělávací program: Gymnázium

Kód vzdělávání: 79-41-K/41

Forma vzdělávání: denní a dálkové

(vypracovaný podle RVP G)

Chomutovské soukromé gymnázium, s.r.o.

Motto: Per aspera ad astra

(Po tvrdé cestě ke hvězdám)

Obsah1. Identifikační údaje:.........................................................................................................................4

4

2. Charakteristika školy.......................................................................................................................4

2.1 Velikost školy..........................................................................................................................4

2.2 Vybavení školy........................................................................................................................4

2.3 Charakteristika pedagogického sboru.....................................................................................4

2.4 Dlouhodobé projekty..............................................................................................................4

2.5 Mezinárodní spolupráce.........................................................................................................4

2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty......................................................................................4

3. Charakteristika ŠVP.........................................................................................................................4

3.1 Zaměření školy........................................................................................................................4

3.2 Profil absolventa.....................................................................................................................4

3.3 Organizace přijímacího řízení.................................................................................................4

3.4 Organizace maturitní zkoušky.................................................................................................4

3.5 Výchovné a vzdělávací strategie.............................................................................................4

3.6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami...........................................4

3.7 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných......................................................................4

3.8 Začlenění průřezových témat.................................................................................................4

3.9 Označení průřezových témat..................................................................................................4

4. Učební plán.....................................................................................................................................4

4.1 Tabulace učebního plánu – denní studium.............................................................................4

4.2 Tabulace učebního plánu – dálkové studium..........................................................................4

5. Učební osnovy pro denní a dálkové studium..................................................................................4

1.1. VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA................................................4

5.1.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4

5.1.1.1 Obsahové vymezení........................................................................................................4

5.1.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4

5.1.1.3 Organizační vymezení.....................................................................................................4

5.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4

5.1.2.1 Kompetence k učení.......................................................................................................4

5.1.2.2 Kompetence k řešení problémů......................................................................................4

5.1.2.3 Kompetence komunikativní............................................................................................4

5.1.2.4 Kompetence sociální a personální..................................................................................4

5.1.2.5 Kompetence občanské....................................................................................................4

5.1.2.6 Kompetence pracovní.....................................................................................................4

5

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – JAZYKOVÁ VÝCHOVA...............................................................................4

ČESKÝ JAZYK - KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA............................................................................4

ČESKÝ JAZYK - LITERÁRNÍ KOMUNIKACE.................................................................................................4

5.2 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA VZDĚLÁVÁCÍ PŘEDMĚT – ÚVOD DO STUDIA JAZYKA..................................................4



5.2.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4









ÚVOD DO STUDIA JAZYKA......................................................................................................................4

5.3 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – CIZÍ JAZYK 1 VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ANGLICKÝ JAZYK, NĚMECKÝ JAZYK, RUSKÝ JAZYK.......................................4



5.3.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4









Anglický jazyk – cizí jazyk 1.....................................................................................................................4

NĚMECKÝ JAZYK - CIZÍ JAZYK 1...............................................................................................................4

5.4 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – CIZÍ JAZYK 2 VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ANGLICKÝ JAZYK, NĚMECKÝ JAZYK, RUSKÝ JAZYK.......................................4


6


5.4.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4









Anglický jazyk – cizí jazyk 2.....................................................................................................................4

NĚMECKÝ JAZYK - CIZÍ JAZYK 2...............................................................................................................4

5.5 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR – ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD..............................4



5.5.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4







5.5.2.5 Kompetence občanská....................................................................................................4

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD..............................................................................................................4

5.6 VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – Osobnostní a sociální výchova........................................................4



5.6.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4


OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA......................................................................................................4

5.7 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR: DĚJEPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: DĚJEPIS.............................................................................................................................4

5.7.1 Charakteristika vyučovacího předmětu:.............................................................................4

5.7.1.1 Obsahové vymezení předmětu:......................................................................................4

7

5.7.1.2 Časové vymezení předmětu:...........................................................................................4

5.7.2 Organizační vymezení předmětu:.......................................................................................4

5.7.2.1 Výchovné a vzdělávací strategie:....................................................................................4







5.7.3 Témata učiva......................................................................................................................4

5.7.3.1 Úvod do studia historie...................................................................................................4

5.7.3.2 Pravěk.............................................................................................................................4

5.7.3.3 Starověk..........................................................................................................................4

5.7.3.4 Středověk........................................................................................................................4

5.7.3.5 Novověk..........................................................................................................................4

5.7.3.6 Moderní a soudobé dějiny.............................................................................................4

DĚJEPIS...................................................................................................................................................4

5.8 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR – ZEMĚPIS VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT - ZEMĚPIS...........................................................................................................................4



5.8.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4







5.8.2.5 Kompetence občanské:...................................................................................................4

5.8.2.6 Kompetence pracovní:....................................................................................................4

ZEMĚPIS.................................................................................................................................................4

5.9 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR – BIOLOGIE.........................4



8

5.9.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4







5.9.2.5 Kompetence občanská....................................................................................................4

BIOLOGIE................................................................................................................................................4

5.10 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR – CHEMIE VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – CHEMIE...........................................................................................................................4


5.10.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu................................................4

5.10.1.2 Časové vymezení:.......................................................................................................4

5.10.1.3 Organizační vymezení:................................................................................................4

5.10.2 Výchovné a vzdělávací strategie (k naplnění a rozvoji klíčových kompetencí)....................4

5.10.2.1 Kompetence k učení...................................................................................................4

5.10.2.2 Kompetence k řešení problémů..................................................................................4

5.10.2.3 Kompetence komunikativní........................................................................................4

5.10.2.4 Kompetence sociální a personální..............................................................................4

5.10.2.5 Kompetence občanské................................................................................................4

CHEMIE...................................................................................................................................................4

5.11 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR – FYZIKA VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – FYZIKA.............................................................................................................................4


5.11.1.1 Obsahové vymezení....................................................................................................4

5.11.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4

5.11.1.3 Organizační vymezení.................................................................................................4






5.11.2.5 Kompetence občanská................................................................................................4

5.11.2.6 Kompetence k podnikavosti........................................................................................4

9

FYZIKA....................................................................................................................................................4

5.12 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE.............................................4



5.12.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4







MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE...............................................................................................................4

5.13 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – INFORMATIKA A ICT VZDĚLÁVACÍ OBOR – INFORMATIKA A ICT VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – INFORMATIKA A ICT...................................................................................4



5.13.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4








5.13.2.6 Kompetence pracovní.................................................................................................4

INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE...........................................................4

5.14 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE VZDĚLÁVACÍ OBOR – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE...............................................................................4



5.14.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4




10





ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE............................................................................................................................4

5.15 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR – VÝTVARNÝ OBOR VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – VÝTVARNÁ VÝCHOVA.................................................................................4



5.15.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4







VÝTVARNÁ VÝCHOVA.............................................................................................................................4

5.16 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A ZDRAVÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR – TĚLESNÁ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – TĚLESNÁ VÝCHOVA....................................................................................4



5.16.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4








TĚLESNÁ VÝCHOVA.................................................................................................................................4

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ..............................................................................................................................4

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy............................................................................................4

6.1 Pravidla pro hodnocení žáků..................................................................................................4

6.2 Autoevaluace školy.................................................................................................................4

6.2.1 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY...........................................................................................4

11

6.2.2 PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ.....................................................................................................4

6.2.2.1 Pedagogičtí pracovníci....................................................................................................4

6.2.2.2 Změny.............................................................................................................................4

6.2.2.3 Aprobovanost výuky:......................................................................................................4

6.2.2.4 Výchovný poradce, metodik speciál. čiností...................................................................4

6.2.2.5 Školní psycholog a speciální pedagog.............................................................................4

6.2.3 MATERIÁLNÍ ZDROJE...........................................................................................................4

6.2.3.1 Technický stav budovy....................................................................................................4

6.2.3.2 Kvalita pracovního prostředí školy..................................................................................4

6.2.3.3 Odborné učebny.............................................................................................................4

6.2.3.4 Vybavení pomůckami a didaktickou technikou...............................................................4

6.2.4 FINANČNÍ ZDROJE...............................................................................................................4

6.2.4.1 Financování školy............................................................................................................4

6.2.4.2 Efektivita využívání finančních zdrojů.............................................................................4

6.2.4.3 Rozvoj ekonomických zdrojů (sponzorské dary, projekty)..............................................4

6.2.5 PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ.........................................................................................................4

6.2.5.1 Průběh vzdělávání se zřetelem k vytváření cílových kompetencí Švp...........................4

6.2.5.2 Charakteristika................................................................................................................4

6.2.6 VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ.......................................................................................................4

6.2.7 PODPORA ŠKOLY ŽÁKŮM, SPOLUPRÁCE S RODIČI, VLIV VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ŠKOLY, ŽÁKŮ, RODIČŮ A DALŠÍCH OSOB NA VZDĚLÁVÁNÍ.............................................................................4

6.2.7.1 Kvalita výchovného poradenství.....................................................................................4

6.2.7.2 Přístup k informacím.......................................................................................................4

6.2.7.3 Kvalita a využívání žákovské a rodičovské iniciativy........................................................4

6.2.7.4 Vzájemné vztahy mezi školou, žáky a rodiči....................................................................4

6.2.7.5 Vztahy mezi zřizovatelem a radou školy........................................................................4

6.2.7.6 Klima, kultura a étos školy..............................................................................................4

6.2.8 ŘÍZENÍ ŠKOLY, KVALITA PERSONÁLNÍ PRÁCE, KVALITA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ.........................................................................................................4

6.2.8.1 Kvalita systémového řízení.............................................................................................4

6.2.8.2 Plánování řídících činností..............................................................................................4

6.2.8.3 Metodická podpora kvality výuky...................................................................................4

6.2.8.4 Kontrolní systém.............................................................................................................4

6.2.8.5 Prezentace školy.............................................................................................................4

6.2.8.6 Spolupráce s partnery.....................................................................................................4

12

6.2.8.7 Akce školy.......................................................................................................................4

6.2.9 ZÁVĚR.................................................................................................................................4

6.2.9.1 Oblasti , ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků....................................................4

6.2.9.2 Oblasti ve kterých je třeba úroveň zlepšit.......................................................................4

6.2.10 Pravidla a termíny vlastního hodnocení.............................................................................4

13

1.Identifikační údaje:

Předkladatel: Chomutovské soukromé gymnázium, s.r.o. Právní forma: Společnost s ručením omezeným

(zapsaná do OR u Krajského soudu v Ústí nad Labem oddíl C vložka 12245)

Školní 1251, 43001 Chomutov Ředitel školy: Mgr. Pavel Cibulka

Koordinátor ŠVP: Mgr. Lenka PayerováKontakty: http://www.gymnaziumcv.cz

[email protected] fax : +420 474 651 367 tel.: +420 474 651 367

+420 414 141 367+420 414 141 368IČO: 25020200IZO: 040230457REDIZO : 600010333

Zřizovatelé: Mgr. Pavel Cibulka – Čelakovského 4735, Chomutov Věra Martincová - Čelakovského 4735, ChomutovPlatnost dokumentu: od 1. 9. 2009Schváleno pedagogickou radou ze dne: 28. 8. 2009Schváleno školskou radou ze dne 28.8.2009

Podpis předsedy ŠR: Martincová Věra

Kulaté razítko Podpis ředitele školy

15

mailto:[email protected]

http://www.gymnaziumcv.cz/

2.Charakteristika školy

2.1 Velikost školy

Chomutovské soukromé gymnázium bylo zřízeno v roce 1992.Objekt školy se nachází blízko středu města Chomutova, v historické školní budově

z roku 1911. Kapacita školy je 225 studentů.Škola má v současné době akreditovány dva obory vzdělávání: gymnázium pro denní

vzdělávání a gymnázium pro dálkové vzdělávání.

2.2 Vybavení školy

Žákům je k dispozici šest učeben, které jsou zároveň kmenovými třídami, jedna menší učebna k výuce cizích jazyků, chemicko – biologická laboratoř, učebna výtvarné výchovy, vybavená počítačová učebna, multimediální učebna a knihovna. Ve fázi přípravy je zřízení odborné učebny fyziky.

Většina tříd je nově vymalována, vybavena výškově stavitelným nábytkem a novými nástěnkami. Ve většině tříd je k dispozici televize s DVD přehrávačem a videopřehrávačem. Čtyři kmenové učebny jsou vybaveny jako multimediální učebna, je zde mimo televize, DVD přehrávače a videopřehrávače též počítač s připojením k internetu a nainstalovaný dataprojektor s vysouvacím plátnem. V multimediální učebně je nainstalována též interaktivní tabule, kamera, vizualizér, počítač, dataprojektor, DVD přehrávač, reciever, mikrofon.

Každý pedagog má k dispozici kabinet, vybavený tak, aby sloužil k odpočinku a k přípravě na výuku. Jsou zde k dispozici počítače s připojením k internetu.

Úplně nová jsou ve škole sociální zařízení, zrekonstruovaná podle platných hygienických norem a nově byly zrekonstruovány šatny a to tak, že každý student má k dispozici svoji vlastní zamykací skříňku.

Nově byla zrekonstruována také sborovna.Součástí areálu školy je školní dvůr s nově vybudovaným hřištěm na volejbal,

basketbal, fotbal…Ke sportovnímu vyžití studentů slouží též sklepní prostory školy, kde je možnost

zahrát si ping – pong a posilovna.

2.3 Charakteristika pedagogického sboru

Na škole vyučuje dlouhodobě 10 stálých pedagogů a 4 externí pedagogové. Výuka probíhá víceméně aprobovaně.

Průměrný věk pedagogů je nízký, pohybuje se okolo 45 let. Podíl mužů a žen je vyrovnaný (7 žen, 7 mužů).

16

2.4 Dlouhodobé projekty

2.5 Mezinárodní spolupráce

2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

17

3.Charakteristika ŠVP

3.1 Zaměření školy

Škola poskytuje čtyřleté všeobecné gymnaziální studium s ohledem na individuální pokročilost a volbu předmětů.

3.2 Profil absolventa

Budeme usilovat o to, aby náš absolvent byl: zdravě sebevědomý (je si vědom svých kvalit i nedostatků, komunikativní (je schopen utvářet si a prezentovat vlastní názor, tolerovat a

respektovat názory druhých, jednat asertivně v běžných životních situacích, gramotný v oblasti elektronických médií (je schopen využívat elektronickou

komunikaci v běžných životních situacích i jako nástroj poznávání) gramotný v oblasti informací (je schopen vyhledávat, třídit, vyhodnocovat,

zpracovat, a správně využívat různé zdroje a formy informací) schopen užívat dva cizí jazyky (na úrovni běžné komunikace i na vyšší komunikační

úrovni, zvládá různé jazykové dovednosti) samostatný (v rozhodování, v občanském i osobním životě, orientuje se ve

struktuře společnosti, v mezilidských vztazích, má vytvořený žebříček hodnot, je schopen sociální akceptace kulturních a etických hodnot společnosti)

schopen aplikovat získané teoretické znalosti v praxi všestranně rozvinutou osobností (po tělesné a duševní stránce) připravenou ke

studiu na vysoké škole i zvládání životních situací

3.3 Organizace přijímacího řízení

Pravidla pro přijímání žáků ke studiu na střední školu se řídí školským zákonem č. 561/2004 Sb. [konkrétně jsou to paragrafy 59, 60, 64] a podle dalších vyhlášek MŠMT ČR, které upravují a konkretizují podmínky, daná pravidla a určí práva a povinnosti ředitele školy v tomto ohledu.

Přijímání studentů do vyššího ročníku studia se řídí školským zákonem č. 561/2004 Sb., paragraf 63.

3.4 Organizace maturitní zkoušky

Od školního roku 2009/2010 by se měla maturitní zkouška konat dle školského zákona č. 561/2004 Sb., hlava II, paragraf 77 – 82.

Pokud tato maturitní zkouška („státní“) nebude rozhodnutím parlamentu odložena, její průběh se bude řídit vyhláškou č. 177/2009 ze dne 10. června 2009: „O bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.“

Bude-li nová („státní“) forma maturitní zkoušky odložena, proběhne zkouška dle vyhlášky č. 442/1991 Sb. ve znění vyhlášky č. 672/2004 Sb., popřípadě dle možných úprav v návaznosti na vzniklou situaci.

18

3.5 Výchovné a vzdělávací strategie

Strategie vycházejí z následujících principů uplatňovaných v práci školy: široká nabídka volitelných předmětů otevřenost ve vztahu k žákům neformální klima školy kosmopolitní a multikulturní atmosféra (zahraniční studenti) široká nabídka kurzů

Ve škole uplatňujeme následující postupy:

týmová práce účast na dlouhodobých projektech individuální přístup

3.6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vysvětlit žákovi, v čem tkví jeho potíže Vysvětlit vhodným způsobem ostatním žákům rozdílný přístup k hodnocení žáků se

specifickými poruchami učení Zdůraznit, že žák nesmí být terčem posměchu nebo dokonce opovržení, ale že

potřebuje pomoc nás všech Posadit žáka blíže k sobě a podporovat přátelskou atmosféru Chválit žáka i za projevenou snahu a malé pokroky Hodnotit jen to, co žák stihl vypracovat, snažit se rozpoznat jeho skutečné znalosti

nezkreslené poruchou Seznámit ostatní učitele, kteří žáka učí, se specifiky jeho poruchy a metodami

hodnocení, tolerance a práce se žákem V písemných projevech volit takovou formu, aby stačila pouze krátká odpověď Preferovat ústní formu zkoušení u žáků, u kterých tento způsob doporučí PPP Nenechávat žáka psát dlouhé zápisy Nehodnotit chyby v písemném projevu, ale jen obsahovou správnost odpovědi Dávat v matematice pozor na záměny tvarově podobných nebo zrcadlově

obrácených čísel (6 – 9, 3 – 8) a na chyby vzniklé z nedodržení správné úpravy

Hodnotit v geometrii s tolerancí nižší kvalitu rýsování Konzultovat častěji pochopení textu, vyznačovat žákovi jen nejdůležitější fakta Umožnit žákovi používat kompenzační pomůcky (kalkulátor, počítač) Reagovat operativně na žákovy specifické potřeby Rozlišovat, kdy má žák tendenci ze svého problému těžit nepřiměřené úlevy a

vyhnout se splnění úkolu, případně kdy hodlá zakrýt faktickou neznalost Vytvořit konstruktivní spolupráci s rodiči Nalézt oblast, ve které je žák zdatný, poukazovat na jeho dobré výsledky Umožnit žákovi zažívat ve škole úspěch!!!

19

3.7 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Žáci mimořádně nadaní mohou během studia studovat podle upraveného rozvrhu. Tuto možnost studia mají i sportovní reprezentanti.

Ve výuce jazyků je možné žáky diferencovat, aby výuka byla pro každého jedince efektivní.

Při studiu je věnována individuální péče žákům s nadáním, především prostřednictvím jejich zapojení do různých soutěží a metodickou pomocí při řešení náročnějších úkolů. Všichni žáci mají volný přístup do knihovny a na počítače s připojením na internet.

V českém jazyce pomáhá učitel studentům nadaným tvůrčími schopnostmi osobními konzultacemi. Pokud talentovaní žáci projeví zájem, připravuje je na recitační, literární a jazykové soutěže a olympiády.

V cizích jazycích se jazykově nadaní žáci mohou účastnit konverzačních soutěží a jazykových olympiád odpovídající kategorie. Nadaným žákům doporučuje vyučující prázdninové jazykové kurzy v Německu, Rakousku, Velké Británii, kde je možné složit také jazykovou zkoušku.

V přírodovědných předmětech a matematice se vyučující s mimořádně talentovanými žáky může též připravovat na soutěže a olympiády (matematický klokan aj.)

3.8 Začlenění průřezových témat

Průřezová témata mají přiřazeno z disponibilních hodin 5 hodin, jejich rozvržení a formy výuky viz tabulka.

TémaRočník

Celková dotace

I. II. III. IV.1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2.

1 OSV 0,5 0,5 12 VMEGS 0,5 0,5

3 MKV0,5ZSV

0,5Ze

1

4 EV0,5Ze

0,5Bi

1

5 MEV0,5Dě

0,5Čj

0,5ZSV

1,5

Vysvětlivky Ad 1. – téma je součástí výuky ZSV 1 hodina v I. ročníku, formou výuky, besedy,

projektu Ad 2. – téma je ve II. ročníku (1. pololetí 0,25 hodiny, 2. pololetí 0,25 hodiny)

připojeno k zeměpisu a cizím jazykům formou besedy, projektu, přednášky Ad 3. – téma je v 1. pololetí III. ročníku součástí zeměpisu a cizích jazyků, ve 2.

pololetí součástí ZSV, cizích jazyků a dějepisu kombinovanou formou besedy s rozborem, projektu

Ad 4. – téma je součástí výuky ve III. ročníku v 1. pololetí biologie a fyzika a ve 2. pololetí zeměpis a informatika kombinovanou formou besedy, exkurze, projektu

20

Ad 5. – téma je ve III. ročníku ve 2. pololetí součástí dějepisu (historie médií), formou exkurze, přednášky a besedy, ve IV. ročníku v 1. pololetí součástí českého jazyka (vlastní tvorba – noviny, filmová tvorba…) a ve 2. pololetí součástí ZSV (škodlivý vliv reklamy) formou projektu

3.9 Označení průřezových témat

Osobnostní a sociální výchova OSV

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti 1

Seberegulace organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 2

Sociální komunikace 3

Morálka všedního dne 4

Spolupráce a soutěž 5

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech VMEGS

Globalizační a rozvojové procesy 1

Globální problémy, jejich příčiny a důsledky 2

Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce 3

Žijeme v Evropě 4

Vzdělávání v Evropě a ve světě 5

Multikulturní výchova MKV

Základní problémy sociokulturních rozdílů 1

Psychosociální aspekty interkulturality 2

Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí 3

Environmentální výchova EV

Problematika vztahů organismů a prostředí 1

Člověk a životní prostředí 2

Životní prostředí regionu a České republiky 3

Mediální výchova MEV

Média a mediální produkce 1

Mediální produkty a jejich významy 2

Uživatelé 3

Účinky mediální produkce a vliv médií 4

Role médií v moderních dějinách 5

21

4.Učební plán

4.1 Tabulace učebního plánu – denní studium

Vzdělávací obory I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník

Minimálníčasovádotace

za 4 roky

∑

Úvod do studia jazyka 0,5 0,5 1 1Český jazyk a literatura 4 4 3 4 12 + 3 15Cizí jazyk 4 4 3 3 12 + 2 14Cizí jazyk 2 3 3 3 3 12 12Matematika a její aplikace

3 4 4 3 10 + 4 14

Fyzika 2 2 2 1

36 + 8 44

Chemie 2 2 2 1Biologie/Geologie 3 2 2 1Zeměpis/Geologie 2 3 2 1Základy společenských věd

1 1 2 2

Dějepis 2 2 2 2Člověk a svět práce 0,5 0,5 X 1 1Výtvarný obor 2 2 4 4Tělesná výchova 2 2 2 2 8 8Výchova ke zdraví 0,5 0,5 0,5 0,5 X 2 2ICT 1 1 1 1 4 4Volitelné předměty 2 6 8 8Průřezová témata 1 0,5 2,5 1 X 5 5Disponibilní hodiny 6 6,5 6,5 7 26 0Celková povinná časová dotace

33 33,5 33,5 32 132 132

Poznámky k učebnímu plánu Nový předmět Úvod do studia jazyka (Čj) bude vyučován v 1. pololetí I. a II. ročníku

v rozsahu 1 hodina (z disponibilních hodin) Český jazyk a literatura mají z disponibilních hodin přiřazeny 3 hodiny (I., II. a IV.

ročník) Cizí jazyk má z disponibilních hodin přiřazeny 2 hodiny v I. a ve II. ročníku Matematika má z disponibilních hodin přiřazeny 4 hodiny Oblast Člověk a příroda má z disponibilních hodin přiřazeno 8 hodin

22

Oblast Člověk a svět práce má z disponibilních hodin přiřazenu 1 hodinu, vyučuje se jako součást Základů společenských věd ve III. ročníku ve 2. pololetí a ve IV. ročníku v 1. pololetí

Obor výchova ke zdraví má z disponibilních hodin přiřazeny 2 hodiny, vyučuje se v každém ročníku jedno pololetí (I. a II. ročník 2. pololetí, III. a IV. ročník 1. pololetí)

4.2 Tabulace učebního plánu – dálkové studium

Vyučovací předmětyPočet hodin měsíčně (týdně)

I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník Celkem

Povinné předměty:

Český jazyk a literatura 6 (1,5) 4 (1)

4 (1)od škol. roku 2010-2011:

5 (1,25)

6 (1,5)od škol. roku 2010-2011:

5 (1,25)

20 (5)

Cizí jazyk 6 (1,5) 6 (1,5) 5 (1,25) 6 (1,5) 23 (5,75)

Základy společenských věd1

(0,25)1 (0,25)

2 (0,5)od škol. roku 2010-2011:

1 (0,25)

2 (0,5)od škol. roku 2010-2011:

1 (0,25)

4 (1)

Dějepis 2 (0,5) 2 (0,5) 2 (0,5) 2 (0,5) 8 (2)

Zeměpis1

(0,25)1 (0,25) 2 (0,5) 1 (0,25) 5 (1,25)

Matematika5

(1,25)4 (1) 4 (1) 3 (0,75) 16 (4)

Fyzika 4 (1) 2 (0,5) 2 (0,5) 1 (0,25) 9 (2,25)Chemie ---------- 3 (0,75) 2 (0,5) 2 (0,5) 7 (1,75)Biologie ---------- 3 (0,75) 2 (0,5) 2 (0,5) 7 (1,75)

Informatika a výpočetní technika

1 (0,25)

1 (0,25) 1 (0,25) 1 (0,25) 4 (1)

Měsíční počet hodin celkem: 26 (6,5) 27 (6,75)

26 (6,5)od škol. roku 2010-2011:26 (6,5)

26 (6,5)od škol. roku 2010-2011:

24 (6)

103 (25,75)

Vysvětlivky k učebnímu plánu: čísla = průměrný počet hodin daného předmětu za měsíc (konkretizace tohoto

počtu hodin je dána v Rozvržení předmětů dle měsíců školního roku, ze kterého se odvíjí rozvrh hodin; celkový počet hodin konkrétního předmětu v daném ročníku uvedený v rozvrhu hodin musí odpovídat učebnímu plánu).

čísla v závorkách = počet hodin daného předmětu za týden (jedná se pouze o orientační údaj vzhledem k tomu, že počet učebních dní v měsíci je nestejný)

III. ročník ve školním roce 2009/2010 není realizován

23

5.Učební osnovy pro denní a dálkové studium

1.1. VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – ČESKÝ JAZYK A LITERATURAVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

5.1.1 Charakteristika předmětu

5.1.1.1 Obsahové vymezení

Vyučovací předmět a vzdělávací obor Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího obsahu a vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, která zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu.

Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa gymnaziálního vzdělávání. Jazykové, slohové a literární vyučování vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi, jež mu umožňují správně vnímat jazyková sdělení různé povahy, také jim porozumět, adekvátně se vyjadřovat a efektivně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.

5.1.1.2 Časové vymezení

1. ročník - 4 hodiny týdně2. ročník - 4 hodiny týdně3. ročník - 4 hodiny týdně4. ročník - 4 hodiny týdně

5.1.1.3 Organizační vymezení

Předmět se skládá ze tří částí, a to Jazyková výchova, komunikační a slohová výchova a literární výchova. Ve vyučování se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V hodinové dotaci 4 hodin týdně je jazykové, komunikační a slohové výchově věnována 1 hodina (obě složky jsou probírány v tematických blocích, po ukončení jednoho tematického bloku z jazykové výchovy se přechází k bloku komunikační a slohové výuky) a literární výchově po 3 hodinách každý týden.

Výuka tohoto předmětu probíhá v kmenových třídách, popř. v multimediální učebně.

Realizace vzdělávacího obsahu předmětu probíhá různými formami výuky, které vyžadují aktivní přístup ze strany žáků. Jde o tyto formy:

24

vyučovací hodina – ústní zkoušení, písemné a kontrolní slohové práce, výklad, reprodukce textu, samostatné a skupinové práce, soutěže, písemné procvičování, testy, diskuse, projekty, video atd.

návštěva filmového (divadelního) představení

Český jazyk a literatura je předmětem, který má mnoho mezipředmětových vztahů

Dějepis (historické souvislosti a jejich vliv na literaturu) Základy společenských věd (vliv filozofie, sociologie atd. na literaturu) Zeměpis (územní diferenciace a její vliv na literaturu, tématika typická pro

určitou zemi, oblast…) Estetická výchova (stavební a umělecké slohy a památky, promítnutí

literárních směrů do výtvarného a hudebního umění a naopak)

Český jazyk a literatura zahrnuje zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova

5.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie

5.1.2.1 Kompetence k učení

Učitel:

Rozvíjí u studentů dovednosti potřebné k osvojování učiva Předkládá studentům možnosti používání osvojených dovedností

z jazykového vzdělávání v jiných oblastech Vede studenty k systematickému vedení a ukládání informací Vede studenty k aplikaci naučených vědomostí a jejich vzájemnému

propojování Seznamuje studenty s mluvnickými a literárními termíny souvisejícími

s probíraným učivem Výběrem samostatné četby a následným rozborem textu prohlubuje

poznatky o literárních dílech a současně tříbí vyjadřování Vede studenta k samostatné organizace a plánování učební a pracovní

činnosti Vede studenta k sebehodnocení vlastního učení a myšlení Podněcuje studenta k vyhledávání a třídění informací, ke kritickému

přístupu ke zdrojům informací Vede studenta ke tvořivému zpracování informací při studiu a na základě

jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

25

5.1.2.2 Kompetence k řešení problémů

Učitel:

Vede studenty k tomu, aby samostatně nalézali pravidla Vede studenty k tomu, aby uměli nalézat chyby v textu a odůvodnit správné

řešení Cílenými úkoly a rozborem textů učí studenty zpracovávat text tak, aby jim

byl oporou v jakékoli verbální komunikaci Vede studenty k rozpoznání a objasnění problémů, na jejichž základě

vytvářejí hypotézy a zvažují metody řešení Vede studenty ke správné argumentaci a nahlížení problému z různých

perspektiv, ke kritickému myšlení a schopnosti obhájit své připomínky k textu

Vede studenty k posuzování vhodnosti spisovného a nespisovného projevu

5.1.2.3 Kompetence komunikativní

Učitel:

Vede studenty ke správné formulaci obsahu sdělení a zadáváním mluvních cvičení, ústního zkoušení a dalších samostatných vystoupení upevňuje ve studentech dovednosti verbální i neverbální komunikace

Upevňuje poznatky o spisovném projevu, upozorňuje studenty na vhodné využívání jazykových prostředků vzhledem ke komunikačnímu záměru

Nabízí dostatek příležitostí k porozumění probíraných literárních textů Pomocí literárního, gramatického učiva a sebe samého rozšiřuje slovní

zásobu žáků Vede studenty ke správné, srozumitelné stavbě větných celků, k vyprávění Podněcuje studenty k využívání moderní technologie

5.1.2.4 Kompetence sociální a personální

Učitel:

Vytváří příležitosti k tomu, aby studenti mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy

Vyžaduje na žácích zdvořilé a slušné chování, upozorňuje na provázanost využívání jazykových prostředků

Vede studenty k tomu, aby dokázali požádat o pomoc Požaduje na studentech schopnost sebereflexe a hodnocení práce ostatních Vyžaduje aktivní spolupráci při stanovování a dosahování společných cílů

5.1.2.5 Kompetence občanské

Učitel:

Seznamuje studenty s našimi slovesnými prameny, vysvětluje jim jejich význam a vede studenty k úctě k literárnímu dědictví předchozích generací

Podporuje ve studentech potřebu literárního projevu, recitace, četby

26

Zadáváním vybraných úkolů posiluje v žácích vědomí občanské hrdosti nad mateřským jazykem

Vybízí studenty k otevřenosti a zodpovědnosti a k respektování odlišných názorů

Vede studenty k ochraně a oceňování našich tradic a jazykového a literárního dědictví

5.1.2.6 Kompetence pracovní

Učitel:

Vede studenty k dodržování hygienických pravidel pro čtení a psaní Vede studenty k přípravě a udržování jejich učebního prostoru Důsledným přístupem a kontrolou domácích úkolů, čtenářských deníků a

průběžné práce vytváří v žácích žádoucí pracovní návyky a pocit zodpovědnosti za vykonanou práci.

Vede studenty k tomu, aby uměli zacházet s přístroji a moderní technikou

27

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a

obecnou češtinu, seznamuje se s jazykovou normou

Obecné poučení o jazyku a řeči

Myšlení a jazyk MKV 1,3

Odlišuje různé variety národního jazyka, využívá je ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací

Při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence

Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití

Obecné výklady o jazyku

Další jazykové rodiny Spisovná a nespisovná čeština –

základní rozdělení českých a moravských nářečí, slangismy …

Čeština jako jeden ze slovanských jazyků

Vývojové tendence českého jazyka

OSV – rozvoj schopnosti poznávání MKV – kulturní diferenciace, etnický

původ

Správně artikuluje a poznatky aplikuje v praxi, např. modulace výšky, výška hlasu a tempo řeči, přízvuky a pauzy, frázování…

Zvuková stránka jazyka

Vokály a konsonanty Artikulace, způsob a tvoření hlásek Zásady spisovné výslovnosti Zvukové prostředky souvislé řeči

OSV 3

Ovládá pravidla pravopisu S oporou příruček řeší složitější

případy, účinně využívá možností

Grafická stránka jazyka

Základní a složitější principy MKV 1 OSV 3

29

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata grafického členění textu českého pravopisu a nejčastější

odchylky od nich Psaní velkých písmen ve jménech

vlastních, slova cizího původu a přejatá

Komplikovanější ortografická a gramatická pravidla

V písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, situaci, kontextu, adresátovi, vysvětlí a odůvodní význam slov v kontextu

Zvládá pravopis, lexikální, slovotvorný a morfologický

Rozpozná přenesená pojmenování, spisovně vyslovuje česká a běžně používaná cizí slova

Pochopí význam pojmenování Posoudí vhodnost užití

pojmenování v daném kontextu Odhadne význam pojmenování

v daném kontextu i mimo něj Přiřadí k pojmenování v daném

kontextu vhodná synonyma a

Slovní zásoba a sémantika

Jednotky slovní zásoby Významové vztahy mezi slovy Věcný význam slov Metafory, metonymie … Slova přejatá, jejich výslovnost a

pravopis Skloňování obecných jmen

přejatých Skloňování vlastních jmen

přejatých

OSV – sociální komunikace, kooperace a kompetence

VMEGS 4 MKV – multikulturalita

30

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata antonyma

Rozezná obrazné a neobrazné pojmenování

Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími příručkami

Rozlišuje a příklady dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

Provede morfémovou, slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru

Určí kořen, předpony a přípony, gramatické zakončení slovního tvaru, rozpozná a určí význam předpon/y a přípon/y

Určí základové slovo/ slovotvorný základ

Určí slovnědruhovou platnost slova

Rozliší funkčně/ nefunkčně utvořené slovo

Derivologie

Hlavní funkce slovotvorby Rozšiřování slovní zásoby Způsoby tvoření slov – odvozování,

přejímání, přechylování, skládání, zkracování

OSV 3

31

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Identifikuje v daném kontextu

morfologicky chybný tvar slova a opraví ho

Uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka

Správně třídí slovní druhy, uplatňuje spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci

V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický

Morfologie

Slovní druhy a jejich morfologické kategorie a tvary

Ohebné slovní druhy – nepravidelnosti v deklinaci, konjugaci, komparaci …

Neohebné slovní druhy – funkce, použití, vlastnosti

Přechody mezi slovními druhy, větně členská platnost

OSV 1,3

Provede syntaktickou analýzu vět a

souvětí Ovládá větněčlenský rozbor věty a

rozbor souvětí Posoudí jazykovou a stylovou

vhodnost syntaktické výstavby textu a jeho částí

Nalezne nedostatky a chyby ve výstavbě věty/souvětí a vybere nejvhodnější opravu (vazby,

Syntax

Věta a výpověď – definice, rozdíly Věta jednoduchá a souvětí –

rozdíly mezi větami, vztahy mezi členy, tvorba věty

Větné členy – základové a nezákladové, formálně nevyjádřený větný člen, souřadně spojené větné úseky, čárka ve větě jednoduché, odchylky od větné

OSV 3

32

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata předložky, spojovací výrazy, slovosled aj.)

Rozlišuje základní významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí

V písemném projevu zvládá pravopis syntaktický ve větě jednoduché a v souvětí, rozlišuje druhy vět v souvětí a vhodně je využívá při různých komunikačních situacích, využívá svých znalostí o větě při tvorbě jazykových projevů

Dokáže vysvětlit rozdíly mezi tradiční a valenční syntaxí a používám obou v praxi

stavby, konstrukční zvláštnosti Souvětí – věta hlavní a vedlejší,

řídící a závislá, vztahy vět v souvětí, souvětí souřadné a podřadné, větný rozbor

Valenční syntax – pojmy, terminologie, rozdíly valenční a tradiční syntaxe, základová větná struktura, valence, valenční pole, obligatorní a fakultativní členy apod.

Analyzuje a posoudí výstavbu textu a identifikuje její případné nedostatky

Posoudí textovou návaznost Rozpozná útvarové a funkční

prostředky užité v textu Doplní podle smyslu vynechané

části textu, odhadne pokračování textu nebo doplní jeho předcházející část, odhadne název

Textová syntax

Základy textové syntaxe – komunikace, test a textová syntax, výstavba textu, soudržnost textu, členění souvislého textu

Téma a réma a Východisko a jádro Práce s tématy a hypertématy

OSV 3

33

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata textu

Uspořádá části textu v souladu s textovou návazností

34

ČESKÝ JAZYK - KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata

Zná základní lingvistickou a literárněvědní terminologii a dovede ji používat, využívá mezipředmětové vztahy

Dovede využít při práci s uměleckým a neuměleckým textem poznatků z jiných disciplín, podstatných pro porozumění danému textu

Prokáže porozumění celému textu i jeho částem

Nalezne v textu požadované informace

Vystihne hlavní sdělení/ myšlenku/y textu

Rozliší podstatné informace od nepodstatných

Postihne autorskou strategii Rozliší komunikační funkce v textu

(otázka, žádost, rada aj.) Rozezná vyjádření domněnky a

různé míry pravděpodobnosti od faktického konstatování

Analyzuje informace obsažené

Styl

Styl individuální, jazykový, literární

Stylistika

Nauka o slohu Texty umělecké a neumělecké Projevy mluvené a psané Jazykové prostředky Slohotvorní činitelé Slohové postupy (informační,

popisný, vyprávěcí, charakterizační, výkladový, úvahový) a útvary

Prostředí a účastníci komunikace, jejich role, funkce komunikátů, komunikační strategie, monolog a dialog, vztah otázka a odpověď

Funkční styly

Význam, třídění

Funkční styl prostěsdělovací

Funkce

OSV 3

OSV 1, 3

OSV 2 MEV 1, 4

35

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata v textu

Rozezná autora, vypravěče/ lyrický subjekt, postavy; postihne vztah mezi nimi a způsob, jak jsou textem vytvářeny

Porovná rozdíly v recepci textu v době jeho vzniku a v současnosti

Rozpozná v textu prvky manipulace, podbízivosti, laciného efektu apod.

Identifikuje různé možné způsoby čtení a interpretace textu, odhalí eventuální dezinterpretaci textu

Rozezná základní funkčně stylový a žánrový charakter textu

Určí funkce textu, případně rozezná funkci dominantní

Přiřadí text k funkčnímu stylu, slohovému útvaru (žánru), určí slohový postup

Analyzuje vztah mezi účastníky komunikační situace

Nalezne a pojmenuje jazykové prostředky a slohové postupy, které činí text uměleckým, publicistickým, odborným aj.

Forma Jazykové prostředky Slohové útvary – konverzace,

dopisy, telefonické rozhovory, SMS, e-mailová komunikace atd.

Funkční styl publicistický

Funkce Forma – žánry psané a mluvené

publicistiky Jazykové prostředky a stavba projevu Slohová charakteristika výrazových

prostředků – zvukových, grafických, lexikálních, morfologických, slovotvorných

Komunikační strategie, funkce komunikátů (apel, přesvědčování, argumentace, kontakt…)

Zpravodajské žánry, analytické a beletristické žánry – reklama, oznámení, zpráva, žádost, pozvánka, zpráva, oznámení, inzerát, interview, úvodník, komentář, reportáž, fejeton

Funkční styl odborný

Funkce Forma – odborné komunikáty

OSV 2 MEV 1

36

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Orientuje se v lingvistické a

literárněvědní terminologii v šíři odpovídající dovednosti pracovat s odborným textem přiměřené obtížnosti

Dovede využít informací získaných v odborném textu k práci s jinými druhy textu

Rozliší text literárněteoretický, literárněhistorický; rozliší odborné texty různého zaměření

Rozpozná v textu využití jiného textu

Identifikuje citát, aluzi, parafrázi, plagiát aj.

Rozliší předmluvu, doslov, nadpis, poznámku aj. od vlastního textu; rozezná metatext

Vytvoří text podle zadaných kritérií Orientuje se v komunikační situaci

vymezené zadáním písemné práce Zvolí formu písemného projevu

adekvátní účelu textu Využije znalostí základních znaků

funkčních stylů, slohových postupů a útvarů

mluvené i psané

Jazykové prostředky

Styl teoretických, prakticky odborných a populárně naučných textů

Práce s odborným textem Základní vlastnosti textu, principy

jeho výstavby – koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); členění textu a jeho signály; odstavec a další jednotky, vzájemné vztahy textů

Práce s učebním textem – výtah, výpisky

Slohové útvary odborného stylu – popis prostý, odborný, pracovní postup, návod, referát, výklad, přednáška, úvaha, esej aj.

Funkční styl administrativní

Funkce Forma

OSV 2 MEV – mediální sdělení Člověk a svět práce

OSV 1

OSV 3

37

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Respektuje slohotvorné činitele Využije informace z různých druhů

textů Dovede funkčně použít spisovný

jazyk v písemném projevu Použije jazykové prostředky

odpovídající komunikační situaci/slohovému útvaru

Využívá znalostí jazykové normy a kodifikace

Respektuje zásady jazykové kultury

Uplatňuje zásady kompoziční výstavby textu

Vytvoří myšlenkově ucelený, strukturovaný a koherentní text

Analyzuje umělecký text – postihne charakteristické znaky textu

Porovná umělecký a neumělecký text

Analyzuje neumělecký text - charakterizuje typické rysy příslušného neuměleckého textu, provede stylovou a jazykovou

Jazykové prostředky Slohové útvary administrativního

stylu – úřední písemnosti, doklady, formuláře, dotazník, životopis aj.

Funkční styl umělecký

Funkce Forma Jazykové, kompoziční a tématické

prostředky literárního díla, kompozice, motiv, téma

Žánry epické, lyrické, dramatické Slohové útvary uměleckého stylu -

charakteristika, popis, líčení, vypravování aj.

Funkční styl řečnický

Funkce Forma Řečnické prostředky Proslov, přednáška, diskuze a další

slohové útvary řečnického stylu

38

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata charakterizaci textu

Formuluje výpovědi v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury

39

ČESKÝ JAZYK - LITERÁRNÍ KOMUNIKACE

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Orientuje se v oblasti literárních

druhů a žánrů Rozliší poezii, prózu, lyrický,

lyrickoepický a dramatický text Přiřadí text k patřičnému

literárnímu druhu a žánru Specifikuje základní literární druhy

a žánry Identifikuje na základě textu

charakteristické rysy literárních druhů a žánrů

Porovná texty téhož literárního druhu/žánru

Posoudí vývojové změny v rámci literárního druhu/žánru

Analyzuje umělecký text – postihne charakteristické znaky textu a využije vědomosti získané přečtením díla, z něhož pochází umělecký text

Porovná umělecký a neumělecký text

Analyzuje neumělecký text - charakterizuje typické rysy neuměleckého textu, provede

Základy literární vědy

Vymezení pojmu literatura a literární vědy, funkce literatury a literární vědy, literární druhy, žánry, základy versologie

Struktura literárního díla - jazykové (zvukové prostředky - rytmus, rým; stylové rozvrstvení slovní zásoby, textové prostředky, řeč postav - přímá a nepřímá řeč, nevlastní přímá a polopřímá řeč, syntaktické prostředky, pojmenování přímá, nepřímá (tropy) a figury), kompoziční (chronologie, retrospektiva, vztahy dějových linií, vnitřní výstavba děje) a tematické prostředky (námět, motiv, téma)

Způsoby interpretace textu Učivo se cyklicky připomíná ve

všech ročnících při rozboru literárního textu

Jazyková komunikace

41

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata stylovou a jazykovou charakterizaci textu

Posoudí text vyprávění z hlediska naratologických kategorií

Uvědomuje si rozdíl mezi příběhem a způsobem zprostředkování příběhu

Uvědomuje si rozdíl mezi fikčním a aktuálním světem

Orientuje se v časoprostorových vztazích

Orientuje se v principech kompoziční výstavby textu

Rozliší autora, vypravěče, postavy, příp. adresáta a čtenáře; posoudí jejich funkci v textu

Specifikuje typ vypravěče/postavy Rozezná typy promluv (přímá řeč,

nepřímá řeč, polopřímá řeč, neznačená přímá řeč)

Rozezná vyprávěcí způsoby, rozliší monolog a dialog

Identifikuje v textu námět, motiv a téma

Identifikuje úhel pohledu/perspektivu, z něhož/níž

42

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata se vypráví

Rozpozná specifické prostředky básnického jazyka (poetického postupu)

Identifikuje v textu figury a tropy a postihne jejich funkci

Rozliší veršové a strofické členění, identifikuje jejich nejběžnější formy (typy)

Rozpozná specifické grafické uspořádání básně (kaligram aj.)

Rozliší vázaný (daktylský, trochejský, jambický) a volný verš

Identifikuje výskyt hláskové instrumentace v básni

Určí metrické schéma (rytmus) a typy rýmu, postihne jejich funkci

Získané dovednosti a vědomosti uplatňuje při rozboru přečtených děl různých autorů ze světové i české literatury (výběr děl je konkretizován pro každý ročník a školní rok) – nácvik začíná v 1. ročníku a prolíná se všemi ročníky

Charakterizuje literárněhistorický/ Starověká literatura, Středověká literatura,

43

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata obecně kulturní kontext uměleckého díla

Zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu

Vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu

Vysvětlí odlišnosti literární tvorby starověku, středověku i novověku a dnes

Baroko, Klasicismus, Osvícenství a Preromantismus v české a světové literatuře

Periodizace literatury, vývoj světové a české literatury do počátku 19. století, významní literární představitelé

Vývoj literárních druhů a žánrů Text a intertextovost

VMEGS 4

Vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vysvětlí její postavení v kontextu světové literatury

Charakterizuje literárněhistorický/ obecně kulturní kontext uměleckého díla


Vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontext

Národní obrození

Periodizace Pojmy – jazykověda, Rukopisy,

myšlenka slovanské vzájemnosti, počátky novodobého českého básnictví, divadlo a drama; balady, romance, austroslavismus, ústní lidová slovesnost

Dobrovský, Jungmann

Charakterizuje literárněhistorický/ Česká a světová literatura 19. století

44




Orientuje se ve vývoji české a světové literatury

Prokáže základní přehled o vývojovém kontextu české a světové literatury

Rozpozná přínos velkých autorských osobností

Identifikuje podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí

Přiřadí text k příslušnému literárnímu směru

Odhadne přibližné dobové zasazení díla na základě textových reálií a stylových či strukturních rysů

Vymezení pojmů romantismus a realismus (+ naturalismus), základní charakteristika, společné znaky a rozdíly

Romantismus - Hlavní představitelé ve světové i české literatuře (Byron, Hugo, Puškin…, Mácha, Erben, Tyl…)

Realismus - hlavní představitelé ve světové i české literatuře (Balzac, Dickens, Dostojevskij…, Němcová, Borovský, Neruda…)

Tématický i výrazový přínos velkých autorských osobností

Jazykové, kompoziční a tématické pro-středky literárního díla (interpretace Máje…)

Počátky formování literární kritiky

VMEGS 4

Charakterizuje literárněhistorický/ Světová a česká literatura na přelomu století

45




Orientuje se ve vývoji české a světové literatury

Prokáže základní přehled o vývojovém kontextu české a světové literatury





Periodizace literatury, vývoj kontextu světové a české literatury počátku 20. století

Vývoj literárních druhů a žánrů Symbolismus, impresionismus,

dekadence, Prokletí básníci v literatuře světové i české

Česká moderna, Anarchističtí buřiči

Literární kritika

VMEGS 4

Charakterizuje literárněhistorický/ Poezie, próza a drama ve světové literatuře

46








do 2. sv. války

Kubismus, Futurismus, Dadaismus, Surrealismus, expresionismus

Pojmy - utopie, antiutopie, experimentální román, epické divadlo

Tématický a výrazový přínos velkých autorských osobností - Kafka, Proust, Joyce, Bulgakov, Wolfová, Steinbeck, Faulkner, Mann, Exupéry, Brecht, Shaw…

VMEGS 4



Poezie, próza a drama v české literatuře do druhé světové války

Legionářská literatura, Proletářská poezie, Poetismus, Surrealismus, Spirituální poezie, Imaginativní

47

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vystihne podstatné znaky

příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu





próza, Společensko kritická próza, psychologická próza, expresionismus, ruralismus, katolická literatura, drama

Tématický a výrazový přínos velkých autorských osobností (Hašek, Čapek, Vančura, Olbracht …)

Literární věda a kritika





Poezie, próza a drama ve světové literatuře 2. poloviny 20. století

Tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností

Vývoj literárních druhů a žánrů Pojmy - existencialismus, beat

generation, rozhněvaní mladí muži, univerzitní román, nový proletářský román, neorealismus, nový román, postmoderna

VMEGS 4

48

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Identifikuje podle

charakteristických rysů základní literární směry a hnutí


magický realismus, absurdní drama, sci-fi a literatura triviální a braková, recitovaná a experimentální poezie, absurdní drama







Poezie, próza a drama v české literatuře 2. poloviny 20. století

Básnické skupiny - skupina Ohnice, Skupina 42 a další skupiny, Poezie autorů kolem Časopisu Květen a Host do domu

Schematismus 50. let Oficiální, ineditní a samizdatová

literatura, experimentální poezie, underground, normalizace, malé divadelní scény …

Tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností (Hrabal, Páral, Škvorecký, Lustig…)

Vývoj literárních druhů a žánrů s důra-zem na moderní literaturu

49

5.2 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – ČESKÝ JAZYK A LITERATURAVZDĚLÁVÁCÍ PŘEDMĚT – ÚVOD DO STUDIA JAZYKA



Vyučovací předmět Úvod do studia jazyka vychází z obsahu vzdělávacího oboru český jazyk a literatura ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace z RVP G.

Cílem vyučovacího předmětu Úvod do studia jazyka je osvojování si jazykových prostředků a funkcí, seznámení studentů se základními jazykovědnými pojmy a teoriemi, s jednotlivými obory a jejich terminologií.


1. ročník - 0,5 hodiny týdně2. ročník - 0,5 hodiny týdně


K výuce jsou využívány kmenové učebny a multimediální učebna včetně moderní didaktické techniky (TV, DVD přehrávače, dataprojektory, interaktivní tabule, PC, videokamera …) Ve výuce mají žáci k dispozici odbornou a výukovou literaturu, jazykové slovníky a příručky, výukový software, nástěnné obrazy a mapy, časopisy, obrazové materiály a další pomůcky.

Realizace vzdělávacího obsahu předmětu probíhá různými formami výuky, které vyžadují aktivní přístup ze strany žáků.

Do výuky jsou zařazovány různé metody včetně samostatné tvorby referátů a projektů, skupinové práce atd.

Vyučovací předmět Úvod do studia jazyka je úzce spjat s dalšími předměty:

Český jazyk a literatura (základní poznatky o jazyku a jeho fungování) Dějepis (významné historické okamžiky a osobnosti ve vztahu k jazyku) Přírodní vědy (věda a technika při zkoumání jazyka)

Český jazyk a literatura zahrnuje zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova

51



Učitel:

Při realizaci vede žáka k využívání různých informačních zdrojů dle jeho nabídky (různé učebnice, encyklopedie, časopisy a publikace, internet, příručky …)

Vede žáka k účasti na různých formách poznávání (besedy, přednášky, exkurze, konference, soutěže…)

Zadává žákům referáty, samostatné práce, zprávy, prezentace na zadaná témata

Zadává žákům testy a takové typy úloh, ve kterých mohou prokázat svoji schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti v předmětu s využitím poznatků z ostatních předmětů a vzdělávacích oborů

Pravidelnou kontrolou získaných znalostí a dovedností vede žáky k systematické a pravidelné přípravě na vyučování a k utvrzování probrané látky

Dává žákům prostor pro vlastní postup práce


Učitel:

Využívá individuální schopnosti jednotlivých žáků a vede je k originálnímu řešení problémů

Vede žáky k hledání a využívání mezipředmětových vztahů Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých

výrazů z kontextu Zadává i časově náročnější úkoly (např. projekty apod.) Vede žáky k využívání moderních didaktických pomůcek při vyučování i při

domácí přípravě


Učitel:

Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k aktivní komunikaci v českém jazyce Vede žáky k užívání odborné terminologie při prezentaci vlastní práce Připravuje podmínky pro práci ve dvojicích a ve skupinách Vede žáky k aktivní komunikaci


Učitel:

52

Začleňuje žáky do dvojic či do skupin, v nichž podporuje komunikaci a kooperaci

Vede žáky k odpovědnosti za svoji práci ve skupině Vede žáky k sebereflexi a k hodnocení vlastní práce i práce ostatních Zařazuje do výuky hry, soutěže apod. Procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek k různým problémům (např.

formou diskuse, dialogů, dramatických scének apod.)


Učitel:

Vede žáky k návštěvám či sledování kulturních a odborných pořadů


Učitel:

Pomáhá žákům používat při práci vhodné didaktické pomůcky a zdroje informací

Zadáváním domácích úkolů a pravidelným opakováním probrané látky vytváří u žáků studijní a pracovní návyky

Pomáhá žákům s nalezením optimálního postupu při osvojování nové látky Vede žáky ke schopnosti nalézat originální pracovní postupy Vede žáky k dodržování stanovených pravidel a plnění povinností a závazků

53

ÚVOD DO STUDIA JAZYKA

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a

obecnou češtinu, seznamuje se s jazykovou normou

Odlišuje různé variety národního jazyka, využívá je ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací

Při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence

Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití, rozlišuje jednotlivé jazykovědné disciplíny

Obecné poznatky o jazyce

Jazyk, řeč, komunikace (vznik lidské řeči, jazyk a řeč, jazykověda)

Vývoj českého jazyka a jeho útvary (zařazení českého jazyka, příbuznost jazyků – indoevropské jazyky, vývoj českého jazyka, charakteristika češtiny, národní jazyk a jeho útvary

Spisovný jazyk (spisovnost a jazyková kultura, úzus, norma a kodifikace, vývojové tendence českého jazyka)

Získávání a zpracování informací

MKV – multilingvnost, sociokulturní rozdíly, kulturní diferenciace, etnický původ

OSV – rozvoj schopnosti poznávání

Správně artikuluje a poznatky aplikuje v praxi, např. modulace výšky, výška hlasu a tempo řeči, přízvuky a pauzy, frázování…

Zvuková stránka jazyka

Fonetika a fonologie Základy fonetiky (tvoření řeči,

systém českých slabik, vyšší zvukové celky

Spisovná výslovnost

OSV 3

Ovládá pravidla pravopisu Grafická stránka jazyka MKV 1

55

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata S oporou příruček řeší složitější

případy, účinně využívá možností grafického členění textu

Mluvená a psaná forma jazyka Vlastnosti písemného projevu Písmo (vývoj a vznik písma, jeho

druhy, vývoj českého pravopisu, základní pravopisné jevy

OSV 3

V písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, situaci, kontextu, adresátovi, vysvětlí a odůvodní význam slov v kontextu

Zvládá pravopis, lexikální, slovotvorný a morfologický

Rozpozná přenesená pojmenování, spisovně vyslovuje česká a běžně používaná cizí slova

Pochopí význam pojmenování Posoudí vhodnost užití

pojmenování v daném kontextu Odhadne význam pojmenování

v daném kontextu i mimo něj Přiřadí k pojmenování v daném

kontextu vhodná synonyma a antonyma

Lexikologie

Základní pojmy lexikologie (slovo a pojmenování, vzájemné vztahy mezi pojmenováními a změny jejich významu)

Slovo jako jednotka slovní zásoby (slovo a jazykový systém, lexikální a gramatický význam slova, slovo a jeho vlastnosti, slovní zásoba, slovníky

Slovní druhy a kritéria jejich třídění

OSV – sociální komunikace, kooperace a kompetence

56

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Rozezná obrazné a neobrazné

pojmenování

Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími příručkami

Rozlišuje a příklady dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

Provede morfémovou, slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru

Určí kořen, předpony a přípony, gramatické zakončení slovního tvaru, rozpozná a určí význam předpon/y a přípon/y

Určí základové slovo/ slovotvorný základ

Určí slovnědruhovou platnost slova

Rozliší funkčně/ nefunkčně utvořené slovo

Identifikuje v daném kontextu morfologicky chybný tvar slova a

Derivologie

Tvoření slov v českém jazyce – tvoření slov obecně, morfém, tvarotvorný základ a tvarotvorný formant, druhy morfémů, základní slovotvorné způsoby – odvozování, skládání, zkracování

OSV 3

57

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata opraví ho

Uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka

Správně třídí slovní druhy, uplatňuje spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci

V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický

Morfologie

Podstatná jména – rozdělení podstatných jmen, základní mluvnické kategorie

Přídavná jména – zařazení, příd. Jména jakostní a vztahová, skloňování, stupňování

Zájmena – zařazení, druhy Číslovky – zařazení, druhy Slovesa – zařazení, struktura

slovesného tvaru, slovesné tvary určité a neurčité, druhy sloves, mluvnické kategorie sloves

Neohebné slovní druhy

OSV 1, 3

Provede syntaktickou analýzu vět a souvětí

Ovládá větněčlenský rozbor věty a rozbor souvětí

Posoudí jazykovou a stylovou vhodnost syntaktické výstavby textu a jeho částí

Nalezne nedostatky a chyby ve výstavbě věty/souvětí a vybere

Syntax

Výpověď – věta a výpověď, vlastnosti výpovědi, negace

Věta – základní skladební jednotka, věty jednočlenné a dvojčlenné, formálněsyntaktické vztahy ve větě jednoduché, prostředky vyjádření skladebních

OSV 3

58

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata nejvhodnější opravu (vazby, předložky, spojovací výrazy, slovosled aj.)

Rozlišuje základní významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí

V písemném projevu zvládá pravopis syntaktický ve větě jednoduché a v souvětí, rozlišuje druhy vět v souvětí a vhodně je využívá při různých komunikačních situacích, využívá svých znalostí o větě při tvorbě jazykových projevů

Dokáže vysvětlit rozdíly mezi tradiční a valenční syntaxí a používám obou v praxi

vztahů ve větě) Struktura věty jednoduché – věta

jednočlenná a dvojčlenná, tvorba věty

Větné členy – skladební funkce, dvojice, větné členy základní a rozvíjející, formální vyjádření větných členů slovem a větou vedlejší, formálně nevyjádřená větný člen, souřadně spojené větné úseky, psaní čárky ve větě jednoduché

Druhy větných členů Souvětí – věta hlavní a vedlejší,

řídící a závislá, vztahy vět, souřadnost, podřadnost, větný rozbor

Analyzuje a posoudí výstavbu textu a identifikuje její případné nedostatky

Posoudí textovou návaznost Rozpozná útvarové a funkční

prostředky užité v textu Doplní podle smyslu vynechané

části textu, odhadne pokračování

Textová syntax, Text

Základy textové syntaxe – komunikace, text, textová syntax, výstavba textu, soudržnost, členění

OSV 3 MEV

59

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata textu nebo doplní jeho předcházející část, odhadne název textu

Uspořádá části textu v souladu s textovou návazností

60

5.3 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – CIZÍ JAZYK 1VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ANGLICKÝ JAZYK, NĚMECKÝ JAZYK, RUSKÝ JAZYK



Vyučovací předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou řazeny do výuky ve všech ročnících a vycházejí z obsahu vzdělávací oboru Cizí jazyk 1 ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace z RVP G.

Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou vyučovány od úrovně A2 (s přihlédnutím ke konkrétním znalostem žáků z oblasti A1) a je žádoucí dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností úrovně B2 (úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Cílem vyučovacích předmětů je osvojování si jazykových prostředků a funkcí, rozšiřování slovní zásoby a rozvíjení schopnosti žáků dorozumět se těmito jazyky v běžných situacích. Tyto předměty si rovněž kladou za cíl prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglicky, německy a rusky mluvících zemí a upevňovat povědomí žáků o jejich strukturách a umění

Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou povinně volitelnými maturitními předměty ve společné části maturitní zkoušky, jsou koncipovány tak, aby studenta připravily na zvládnutí maturitní zkoušky (didaktický test z jazyka, poslechový subtest, četba a ústní zkouška). Proto je výuka v jednotlivých ročnících zaměřena na trénink jednotlivých jazykových dovedností a jejich postupné rozšiřování. Při stanovení jednotlivých výstupů jsme vycházeli ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.




Do výuky jsou zařazovány různé metody výuky včetně samostatné tvorby referátů a projektů, skupinové práce apod. Žáci pracují v menších skupinách.

61

K výuce jsou využívány především jazykové učebny, výjimečně multimediální učebna včetně moderní didaktické techniky

K výuce mají žáci k dispozici odbornou a výukovou literaturu, slovníky překladové i výkladové, výukový software, nástěnné obrazy a mapy, časopisy, obrazové materiály a další pomůcky.

Výuka je vedena převážně v cizím jazyce.

Vyučovací předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou úzce spjaty s dalšími předměty:

Zeměpis (orientace v mapě, územní rozsah států) Český jazyk a literatura (písemné památky a jejich autoři, kulturní dění a hnutí) Estetická výchova (stavební a umělecké slohy a památky, významní umělci) Přírodní vědy (věda a technika, významní vědci, příroda a krajina) Dějepis (dějiny států a významné historické okamžiky a osobnosti)

Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk zahrnují zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech



Učitel:

Při realizaci záměrů vede žáka k využívání různých informačních zdrojů dle jeho nabídky (různé učebnice, encyklopedie, cizojazyčné časopisy a publikace, internet, jazykové příručky …)

Zadává žákům referáty, samostatné práce, prezentace na zadaná témata Zadává žákům testy a takové typy úloh, ve kterých mohou prokázat svoji

schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti v předmětu s využitím poznatků z ostatních předmětů a vzdělávacích oborů


62


Učitel:



výrazů z kontextu Učitel navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (např. získat

určitou informaci, domluvit si schůzku, zeptat se na cestu …) Zadává i časově náročnější úkoly (např. projekty apod.) Vede žáky k využívání moderních didaktických pomůcek při vyučování i při



Učitel:

Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k aktivní komunikaci v cizím jazyce Vede žáky k užívání odborné terminologie při prezentaci vlastní práce Připravuje podmínky pro práci ve dvojicích a ve skupinách V rámci možnosti vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími


Učitel:


Vede žáky k sebereflexi a k hodnocení vlastní práce i práce ostatních Procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek k různým problémům (např. formou

diskuse, dialogů, dramatických scének apod.)


Učitel:

Zadává žákům úkoly, které vedou k poznání odlišností ve způsobu života, zvyků, kultury u nás i v anglicky, německy a rusky mluvících zemích a vede je k zaujímání stanovisek k těmto odlišnostem

63


Učitel:


Pomáhá žákům s nalezením optimálního postupu při osvojování nové látky Vede žáky ke schopnosti nalézat originální pracovní postupy

64

Anglický jazyk – cizí jazyk 1Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata

Receptivní řečové dovednosti

Poslech

Student dovede:

pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor/postoj

mluvčích postihnout hlavní body postihnout podrobné/detailní

informace porozumět podrobným

orientačním pokynům

Čtení

Student dovede:

pochopit hlavní myšlenku/základní smysl textu

pochopit záměr a názor autora/vypravěče/postav

porozumět pocitům autora/vypravěče/postavy

Jazykové prostředky a funkce

Fonetika a pravopis

Typické zvukové rysy anglického jazyka (přízvuk, tempo řeči, rytmus, odlišná výslovnost některých samohlásek a souhlásek, redukce hlásek, odlišná intonace, intonace souvětí, pauzy, grafický systém jazyka

Gramatika

Podstatná jména – vlastní i obecná podstatná jména, kategorie podstatných jmen (číslo – jednotné, množné; počitatelnost – počitatelná, nepočitatelná; určenost – určitý člen, neurčitý člen, nulový člen; rod – přirozený: mužský, ženský, střední; pád –

OSV 1, 3, 5

VMEG 4, 5

EV 2

MKV 1

MEV 2

66

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata porozumět postoji

autora/vypravěče/postavy rozpoznat hlavní body porozumět výstavbě

textu/postihnout sled hlavních myšlenek

vyhledat specifické informace vyhledat důležité podrobnosti shromáždit specifické

informace z různých částí textu shromáždit specifické

informace z více krátkých textů porozumět podrobnostem

v návodech odhadnout význam neznámých

výrazů rozpoznat, zda text obsahuje

relevantní informaci/-e

Produktivní řečové dovednosti a strategie

Písemný projev

Student dovede:

popsat podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené

tzv. obecný a přivlastňovací), tvoření složenin a vyjadřování záporu

Přídavná jména - stupňování přídavných jmen, složeniny přídavných jmen, přítomné a minulé participium jako přídavné jméno, pořadí přídavných jmen, vazby: přídavná jména + předložka

Zájmena – zájmena osobní, přivlastňovací, zvratná a zdůrazňovací, reciproční, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá

Číslovky – číslovky základní, řadové, násobné, zlomky a desetinná čísla, početní výrazy, přesný čas a datum, označení míry a množství, výrazy – „some, any, no“, distributiva

Slovesa – pravidelná a nepravidelná, slovesa významová (lexikální), pomocná, způsobová

67

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataudálosti, zážitky apod.

popsat podrobně pracovní postup

sdělit podrobné informace a zprávy a reagovat na ně

zformulovat dotazy a reagovat na ně

uvést potřebné detaily vyjádřit myšlenky a vztahy mezi

nimi zformulovat žádost, nabídku,

stížnost, reklamaci apod. vyjádřit své názory a reagovat

na názory jiných uvést důvody pro a proti

určitému názorovému stanovisku

vysvětlit/porovnat výhody a nevýhody různých možností, přístupů apod.

vysvětlit běžné problémy a/nebo navrhnout řešení problému

zhodnotit různé návrhy řešení problému

zdůraznit důležité myšlenky

(modální), frázová slovesa; tvary sloves – kladné, záporné a tázací; slovesné časy – přítomné, minulé, budoucí, předpřítomné, předminulé a předbudoucí, prosté a průběhové; rod – činný a trpný

Příslovce – druhy příslovců podle významu – např. způsobu, místa, času, frekvence, míry, důrazu, postoje atd., dále stupňování příslovcí

Předložky – jednoslovné, víceslovné, předložky časové, místní, způsobové, příčinné atd., ustálené předložkové vazby

Spojky – členíme podle tvaru – jednoslovné a víceslovné; nebo podle významu – souřadící a podřadící

Větná skladba – slovosled oznamovací věty: přímý slovosled, obrácený slovosled…; tvoření záporu,

68

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata zdůraznit důležitost událostí a

zážitků z osobního hlediska vyjádřit míru pocitu rozvinout hlavní kompoziční

složky a doložit je relevantními podrobnostmi/příklady

shrnout a skloubit informace a argumenty (i z více zdrojů)

rozvinout systematicky argumentaci

posoudit kriticky film, knihu, divadelní hru apod.

Ústní projev

Student dovede:

popsat podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod.

poskytnout podrobné informace

shrnout a skloubit informace a argumenty z více zdrojů

porovnat různé alternativy vyjádřit vztahy mezi věcmi,

osobami, myšlenkami, událostmi apod.

tvoření otázek, krátké odpovědi, tázací dovětky, krátké reakce – otázky, souhla, nesouhlas, rozkazovací věty, trpný rod, nepřímé vyjadřování, infinitiv, gerundium a přítomné participium, infinitiv či gerundium?

Souvětí – podmínkové věty, nepřímá řeč, nepřímé otázky, vedlejší věty vztažné, přací věty, vedlejší věty příslovečné,

Slovotvorba – předpony, přípony

Lexikologie

Slovní zásoba k probíraným tématickým okruhům včetně ustálených slovních spojení a frazeologie, schopnost rozeznat a utvoit synonyma, homonyma, antonyma apod., schopnost odozovat význam neznámých slov z kontextu, znát a používat slovní zásobu

69

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata vyjádřit myšlenky, názory,

přesvědčení, různou míru emocí apod.

rozvést své myšlenky/názory a podpořit je argumenty a/nebo příklady

zdůvodnit svůj názor/přesvědčení apod. pomocí vhodných argumentů

vyjádřit a zdůvodnit souhlas či nesouhlas s určitým názorem, jednáním apod.

vystavět a systematicky rozvinout jasnou argumentaci

uvést potřebné podrobnosti vyjádřit, v čem jsou pro něj

věci, místa,události, zážitky apod. důležité

rozvinout hlavní body/doložit je relevantními podrobnostmi a příklady

zdůraznit hlavní body a/nebo hlavní myšlenky

vysvětlit problém zvážit možné příčiny nebo

následky problému

v konkrétních situacích

Komunikativní funkce jazyka a typy textů

Postoj, názor, stanovisko – schopnost vyjádření souhlasu/nesouhlasu, svolení, prosby, odmítnutí, zákazu, příkazu, možnosti/nemožnosti, nutnosti, potřeby

Emoce – schopnost vyjádření libosti/nelibosti, zájem/nezájem, radost a zklamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, lhostejnost, strach,...

Morální postoje – schopnost vyjádřit omluvu, pochvalu, pokárání, lítost, ...

Kratší písemný projev – schopnost napsat vzkaz, blahopřání, pozvání, odpověď, krátký osobní dopis, jednoduchý formální dopis, žádost, jednoduchý inzerát či odpověď

Delší písemný projev –

70

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata zhodnotit různé návrhy řešení

problému zformulovat hypotézy požádat o ujištění, že výraz,

který užil, je správný

Interaktivní řečové dovednosti a strategie

Ústní interakce

Student dovede:

zjistit, předat, ověřit si a potvrdit informace

vyměňovat si informace a rady zahájit, udržovat a ukončit

rozhovor efektivně se střídat s

partnerem v komunikaci diskutovat o problému a

napomáhat vývoji diskuse shrnout, kam diskuse dospěla vyvíjet iniciativu účinně, pohotově klást otázky a

reagovat na ně klást doplňující otázky komentovat a dále rozvíjet

sdělení a závěry partnera

schopnost napsat vlastní životopis, dopis, zpracovat referát či prezentaci, napsat příběh...

Čtený či slyšený text – schopnost číst a poslouchat s porozuměním jazykově nekoplikované (tzn. upravené) texty, texty informační, umělecké nebo popisné, telefonní rozhovor, rozhlasovou nahrávku, zpravodajství v televizi apod.

Samostatný ústní projev – schopnost s přípravou či bez přípravy vytvořit vyprávění, popis, charakteristiku, srovnání, prezentaci na zadané téma;formulovat svoje názory a postoje, interpretovat kratší text informační či umělecký

Interakce – schopnost vést formální i neformální rozhovor na zadané téma, vést diskusi, strukturovaný pohovor, reagovat na různé řečové

71

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématav komunikaci

komentovat a posoudit názor zhodnotit alternativní návrhy reagovat na

argumentaci/názor/hypotézu reagovat na vyjádřené

pocity/projevit účast reagovat na vzniklý problém

nebo situaci a podat k nim vysvětlení

uvést důvody ke stížnosti stanovit, jaké ústupky musí on

a/nebo partner v komunikaci učinit

získat objasnění formulací, kterými si není jist

Jazyková kompetence

Student zná a dovede:

používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie

používat jazykové funkce používat gramatické prostředky používat pravidla o stavbě slov,

vět a nadvětných celků

situace či vést korespondenci různého druhu

Informace z médií – schopnost získávat informace z různých druhů tištěných i elektronických médií (noviny a časopisy, teleize, videonahrávky, audionahrávky, rozhlas, internet, film, …)

Tématické okruhy a komunikační situace

Oblast veřejná – město, obchod a nakupování, veřejná doprava, divadlo, kino, restaurace, hotel, zdravotní služby

Oblast pracovní – zaměstnání, profese, pracoviště, obchodní administrativa, nákup a prodej, popis práce, recept

Oblast vzdělávací – škola, učebna, učitelé, vybavení školy a třídy, vyučovací předměty, školní pomůcky, vzdělávací proces

Oblast osobní – rodina, přátelé,

72

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata používat zvukové prostředky komunikovat mj. o tématech

reálií

příbuzní, domácnost, domov, navštěva u přátel, život na venkově a ve městě, dovolená, rodinné svátky a oslavy, osobní korespondence

Oblast osobnostní – koníčky, zájmy, charakteristika osobnosti, názory a postoje

Oblast společenská – příroda, životní prostředí, kultura, náboženska a státní svátky, sport, zdraví, média

Oblast reálií – Geografie anglicky mluvících

zemí: geografické zařazení, práce s mapou a její popis (hranice, řeky, hory, nížiny, moře, jezera, klima...)

Historie a významné osobnosti: významné mezníky z historie USA a Velké Británie, významné osobnosti z oblasti vědy, historie, politiky…

Životní styl a tradice ve srovnání s ČR: tradiční svátky a zvyky, suvenýry, kuchyně,

73

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématanáboženství, folklór…

Kultura, umění a sport a známé osobnosti: představitelé britské a americké kultury, umění, sportu v minulosti i současnosti, jejich díla a úspěchy

Britská a americká literatura: významné epochy vývoje britské a americké literatury, typičtí významní představitelé těchto epoch a jejich díla

74

NĚMECKÝ JAZYK - CIZÍ JAZYK 1


JAZYKOVÁ KOMPETENCE

Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi

Student

Používá lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie

Používá jazykové funkce Používá gramatické prostředky Používá pravidla o stavbě slov,

vět a nadvětných celků Používá zvukové prostředky Používá grafickou stránku jazyka Dovede komunikovat mj. o

tématech reálií


Fonetika a pravopis

Typické zvukové rysy německého jazyka (přízvuk, tempo, rytmus, odlišná výslovnost, redukovaná výslovnost, intonace, intonace souvětí, slovní a větný přízvuk

Grafická stránka německého jazyka, zákonitosti vyplývající z psané podoby jazyka pro frázování a intonaci

Gramatika

podstatná jména – skloňování, množné číslo, tvoření složenin (jako nejproduktivnější prostředek slovotvorby v německém jazyce) a vyjadřování záporu

přídavná jména – skloňování, stupňování, predikativ, příčestí

OSV 1, 3, 5VMEGS 4, 5EV 2MKV 1MEV 2

75

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata (Partizip I. a II.)

zájmena – skloňování; osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná

číslovky – základní, řadové a násobné a označení míry a množství

slovesa – slovesa slabá, silná, s odlučitelnou předponou, neodlučitelnou předponou, slovesa zvratná, slovesa způsobová a pomocná, jejich časování; časy minulé (plusquamperfektum, préteritum, perfektum), čas přítomný (prézens) a budoucí (futurum I.); konjunktivy trpného rodu, podmiňovací způsob, „würde-Form“; rozkazovací způsob; slovesné vazby a infinitiv s zu, vyjadřování záporu

příslovce – stupňování, časové údaje, zájmenná příslovce a příslovečné určení

předložky – se 3. pádem, se 4.

76

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pádem, se 3. i se 4. pádem

spojky – souřadicí a podřadicí slovosled – přímý a nepřímý skladba – věta jednoduchá,

souvětí, valence

Lexikologie z tématických oblastí –

slovní zásoba k probíraným tematickým okruhům včetně ustálených slovních spojení a frazeologie, schopnost rozeznat a utvořit synonyma, antonyma apod., schopnost odvozovat význam neznámých slov z kontextu, znát a používat slovní zásobu v konkrétních situacích

člověk, bydlení, škola, práce, zdraví, rodinný a společenský život, výživa, nákupy a služby, cestování a turistika, kultura, sport, příroda a životní prostředí, věda a technika, společnost a politika

RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Komunikační funkce jazyka a typy textů –OSV 1, 3, 5

77

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Poslech Student Pochopí hlavní myšlenku Pochopí záměr/názor/postoj

mluvčích Postihne hlavní body Postihne podrobní detailní

informace Porozumí podrobným

orientačním pokynům Čtení Student Pochopí hlavní

myšlenku/základní smysl textu Pochopí záměr a názor autora/

vypravěče/ postav Porozumí pocitům

autora/vypravěče/ postav Rozpozná hlavní body Porozumí výstavbě textu/

postihne sled hlavních myšlenek Vyhledá specifické informace Vyhledá důležité podrobnosti Shromáždí specifické informace

z různých částí textu Shromáždí specifické informace

postoj, názor, stanovisko – schopnost vyjádření souhlasu, nesouhlasu, svolení, prosby, odmítnutí, možnosti, nemožnosti, nutnosti, potřeby, zákazu, příkazu

emoce – schopnost vyjádření libosti/nelibosti, zájmu/nezájmu, radosti/zklamání, překvapení, údivu, obavy, vděčnosti, sympatie, lhostejnosti, strachu

morální postoje a funkce – schopnost vyjádřit omluvu, odpuštění, pochvalu, pokárání, lítost, přiznání, odsouzení

kratší písemný projev – schopnost napsat pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, úřední dopis, žádost, inzerát, strukturovaný životopis

delší písemný projev – schopnost napsat podrobný životopis, vypravování, úvahu, esej, podrobný popis, odborný

MKV 1MEV 2

78

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata z více krátkých textů

Porozumí podrobnostem v návodech

Odhadne význam neznámých výrazů

Rozpozná, zda text obsahuje relevantní informaci/e

PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ

DOVEDNOSTI A STRATEGIE Písemný projev Student Popíše podrobně osobu, místo,

věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod.

Popíše podrobně pracovní postup

Sdělí podrobné informace a zprávy a restuje na ně

Uvede potřebné detaily Vyjádří myšlenky a vztahy mezi

nimi Zformuluje dotazy a reaguje na

ně Zformuluje žádost, nabídku,

stížnost, reklamaci apod. Vyjádří své názory a reaguje na

popis čtený či slyšený text –

schopnost číst a poslouchat s porozuměním jazykově nekomplikované a logicky strukturované texty, texty informační, popisné, faktografické, dokumentární, imaginativní i umělecké

samostatný ústní projev – schopnost s přípravou či bez přípravy vytvořit popis, charakteristiku shrnutí, srovnání, vyprávění, oznámení, prezentaci na zadané téma; formulovat své názory a postoj, interpretovat kratší text informační či umělecký

interakce – schopnost vést formální i neformální rozhovor na zadané téma, vést diskusi, strukturovaný pohovor, reagovat na různé řečové situace či vést korespondenci různého druhu

informace z médií – schopnost získávat informace z různých

79

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata názory jiných

Uvede důvody pro a proti určitému názorovému stanovisku

Vysvětlí a porovná výhody a nevýhody různých možností, přístupů apod.

Vysvětlí běžné problémy a/nebo navrhne řešení problému

Zhodnotí různé návrhy řešení problému

Zdůrazní důležité myšlenky Zdůrazní důležitost událostí a

zážitků z osobního hlediska Vyjádří míru pocitu Rozvine hlavní kompoziční

složky a doloží je relevantními podrobnostmi/ příklady

Shrne a skloubí informace a argumenty (i z více zdrojů)

Rozvine systematicky argumentaci

Posoudí kriticky film, knihu, divadelní hru apod.

Ústní projev Student

druhů tištěných i elektronických médií (noviny a časopisy, rozhlas, televize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná hlášení, telefon…)

80

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše podrobně osobu, místo,

věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod.

Poskytne podrobné informace Shrne a skloubí informace a

argumenty z více zdrojů Porovná různé alternativy Vyjádří vztahy mezi věcmi,

osobami, myšlenkami, událostmi apod.

Vyjádří myšlenky/ názory/ přesvědčení/ různou míru emocí apod.

Rozvede své myšlenky/ názory a podpoří je argumenty a/nebo příklady

Zdůvodní svůj názor/přesvědčení apod. pomocí vhodných argumentů

Vyjádří a zdůvodní souhlas či nesouhlas s určitým názorem, jednáním apod.

Vystaví a systematicky rozvine jasnou argumentaci

Uvede potřebné podrobnosti Vyjádří, v čem jsou pro něj věci,

místa, události, zážitky apod.

81

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata důležité

Rozvine hlavní body, doloží je relevantními podrobnostmi a příklady

Zdůrazní hlavní body a/nebo myšlenky

Vysvětlí problém Zváží možné příčiny nebo

následky problému Zhodnotí různé návrhy řešení

problému Zformuluje hypotézy Požádá o ujištění, že výraz, který

užil, je správný

INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI A STRATEGIE

Ústní interakce Student Zjistí, předá, ověří si a potvrdí

informace Si vyměňuje informace a rady Zahájí, udržuje a ukončuje

rozhovor Se efektivně střídá s partnerem

v komu-nikaci

82

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Diskutuje o problému a

napomáhá vývoji diskuze Shrne, kam diskuze dospěla Vyvíjí iniciativu Účinně, pohotově klade otázky a

reaguje na ně Klade doplňující otázky Komentuje a dále rozvíjí sdělení

a závěry partnera v komunikaci Komentuje a posoudí názor Zhodnotí alternativní návrhy Reaguje na argumentaci/ názor/

hypotézu Reaguje na vyjádřené pocity,

projevuje účast Reaguje na vzniklý problém

nebo situaci a podává k nim vysvětlení

Uvede důvody ke stížnosti Stanoví, jaké ústupky musí on

a/nebo jeho partner v komunikaci učinit

Získá objasnění formulací, kterými si není jist

Oblast osobní, kde student vstupuje do komunikačních

Tématické okruhy a komunikační situaceOSV 1, 3, 5

83

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události, koníčků.

Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby studenta (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.).

Oblast veřejná, kde student vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací jako účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence,

Oblast osobní – rodina, přátelé, příbuzní, domácnost, domov, návštěva u přátel, život na venkově a ve městě, dovolená, rodinné svátky a oslavy, osobní korespondence

Oblast osobnostní – charakteristika osobnosti, koníčky, zájmy, názory, postoje

Oblast veřejná – město, obchod, nakupování, veřejná doprava, divadlo, kino, restaurace, hotel, zdravotní služby, komunikace s úřady, formální korespondence


Oblast pracovní – zaměstnání, profese, pracoviště, obchod, nákup, prodej

Oblast společenská – příroda, životní prostředí, globální problémy, kultura, tradice, náboženské a státní svátky,

VMEGS 4, 5EV 2MKV 1MEV 2

84

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy.

Oblast vzdělávací, kde student vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. výuky v jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, pohovoru.

Oblast pracovní, kde student vystupuje jako součást pracovní

sport, zdraví, věda, technika, pokrok, média

REÁLIE NĚMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ

Geografie Německa, Rakouska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Lucemburska – geografické zařazení, práce s mapou (hranice, řeky, hory, nížiny, moře, jezera, klima…)

Historie a významné osobnosti – významné mezníky z historie, významné osobnosti z oblasti vědy, techniky, historie, literatury, politiky…

Životní styl a tradice ve srovnání s Českou republikou – kuchyně, tradiční svátky a zvyky, folklór, suvenýry

Vztahy s Českou republikou Kultura, umění, sport a známé

osobnosti Literatura německy mluvících

zemí – významné epochy, typičtí představitelé a jejich díla

85

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata sféry a vstupuje do komunikačních situací jako účastník pracovního procesu (např. žák je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce.

Oblast společenská, kde student vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika, pokrok, média apod.)

86

5.4 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – CIZÍ JAZYK 2VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ANGLICKÝ JAZYK, NĚMECKÝ JAZYK, RUSKÝ JAZYK



Vyučovací předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou řazeny do výuky ve všech ročnících a vycházejí z obsahu vzdělávací oboru Cizí jazyk 2 ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace z RVP G.

Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou vyučovány od úrovně A1 a je žádoucí dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností úrovně B1 (úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky).

Cílem vyučovacích předmětů je osvojování si jazykových prostředků a funkcí, rozšiřování slovní zásoby a rozvíjení schopnosti žáků dorozumět se těmito jazyky v běžných situacích. Tyto předměty si rovněž kladou za cíl prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglicky, německy a rusky mluvících zemí a upevňovat povědomí žáků o jejich strukturách a umění.

Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou volitelnými maturitními předměty v profilové části maturitní zkoušky, jsou koncipovány tak, aby studenta připravily na zvládnutí maturitní zkoušky (didaktický test z jazyka, poslechový subtest, četba a ústní zkouška). Proto je výuka v jednotlivých ročnících zaměřena na trénink jednotlivých jazykových dovedností a jejich postupné rozšiřování. Při stanovení jednotlivých výstupů jsme vycházeli ze Společného evropského referenčního rámce pro cizí jazyky.



Ve všech ročnících jsou Anglickému jazyku, Německému jazyku a Ruskému jazyku věnovány 3 hodiny týdně.


Do výuky jsou zařazovány různé metody výuky včetně samostatné tvorby referátů a projektů, skupinové práce apod. Žáci pracují v menších skupinách.

88

K výuce jsou využívány jazykové učebny a multimediální učebna včetně moderní didaktické techniky (TV, DVD přehrávač, dataprojektory, interaktivní tabule, PC, videokamera…)

K výuce mají žáci k dispozici odbornou a výukovou literaturu, slovníky překladové i výkladové, výukový software, nástěnné obrazy a mapy, časopisy, obrazové materiály a další pomůcky.

Výuka je vedena částečně v cizím jazyce.

Vyučovací předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou úzce spjaty s dalšími předměty:

Zeměpis (orientace v mapě, územní rozsah států) Český jazyk a literatura (písemné památky a jejich autoři, kulturní dění a

hnutí) Estetická výchova (stavební a umělecké slohy a památky, významní umělci) Přírodní vědy (věda a technika, významní vědci, příroda a krajina) Dějepis (dějiny států a významné historické okamžiky a osobnosti)

Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk zahrnují zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech



Učitel:

Při realizaci záměrů vede žáka k využívání různých informačních zdrojů dle jeho nabídky (různé učebnice, encyklopedie, cizojazyčné časopisy a publikace, internet, jazykové příručky …)

Vede žáka k účasti na různých formách poznávání (besedy, přednášky, exkurze, konference, soutěže…)

Zadává žákům referáty, samostatné práce, prezentace na zadaná témata Zadává žákům testy a takové typy úloh, ve kterých mohou prokázat svoji

schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti v předmětu s využitím poznatků z ostatních předmětů a vzdělávacích oborů

Pravidelnou kontrolou získaných znalostí a dovedností vede žáky k systematické a pravidelné přípravě na vyučování a k utvrzování probrané látky


89


Učitel:



výrazů z kontextu Učitel navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (např. získat

určitou informaci, domluvit si schůzku, zeptat se na cestu …) Zadává i časově náročnější úkoly (např. projekty apod.) Vede žáky k využívání moderních didaktických pomůcek při vyučování i při



Učitel:

Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k aktivní komunikaci v cizím jazyce Vede žáky k užívání odborné terminologie při prezentaci vlastní práce Připravuje podmínky pro práci ve dvojicích a ve skupinách Vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty,

výukové či poznávací a jazykové pobyty, besedy…)


Učitel:


Vede žáky k odpovědnosti za svojí práci ve skupině Vede žáky k sebereflexi a k hodnocení vlastní práce i práce ostatních Zařazuje do výuky hry, soutěže apod. Procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek k různým problémům (např.

formou diskuse, dialogů, dramatických scének apod.)


Učitel:

Vede žáky k návštěvám či sledování kulturních a odborných pořadů Zadává žákům úkoly, které vedou k poznání odlišností ve způsobu života,

zvyků, kultury u nás i v anglicky, německy a rusky mluvících zemích a vede je k zaujímání stanovisek k těmto odlišnostem

Učitel konfrontuje žáky s odlišným způsobem života v anglicky, německy a rusky mluvících zemích prostřednictvím besed, jazykových a poznávacích pobytů, prostřednictvím filmů či literatury apod.

90


Učitel:


Zadáváním domácích úkolů a pravidelným opakováním probrané látky vytváří u žáků studijní a pracovní návyky

Pomáhá žákům s nalezením optimálního postupu při osvojování nové látky Vede žáky ke schopnosti nalézat originální pracovní postupy Vede žáky k dodržování stanovených pravidel a plnění povinností a závazků

91

Anglický jazyk – cizí jazyk 2Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata

Receptivní řečové dovednosti

Poslech

Student dovede:

rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor

mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické

informace porozumět orientačním

pokynům porozumět jednoduchým

technickým informacím k předmětům každodenní potřeby

Čtení

Student dovede:


Fonetika a pravopis

Typické zvukové rysy anglického jazyka (přízvuk, tempo řeči, rytmus, odlišná výslovnost některých samohlásek a souhlásek, redukce hlásek, odlišná intonace, intonace souvětí, pauzy, grafický systém jazyka

Gramatika

Podstatná jména – vlastní i obecná podstatná jména, kategorie podstatných jmen (číslo – jednotné, množné; počitatelnost – počitatelná, nepočitatelná; určenost – určitý člen, neurčitý člen, nulový člen; rod – přirozený: mužský, ženský,

OSV 1, 3, 5VMEG 4, 5EV 2MKV 1MEV 2

92

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pochopit hlavní

myšlenku/rozpoznat hlavní závěry textu

pochopit záměr a/nebo názor autora/vypravěče/postav

porozumět přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/postav

rozpoznat hlavní body porozumět popisu událostí porozumět výstavbě textu vyhledat specifické informace shromáždit specifické

informace z různých částí textu shromáždit specifické

informace z více krátkých textů porozumět jednoduchým

návodům, předpisům, značením, nápisům, pokynům apod.

odhadnout význam neznámých výrazů

rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e

Produktivní řečové dovednosti

střední; pád – tzv. obecný a přivlastňovací), tvoření složenin a vyjadřování záporu

Přídavná jména - stupňování přídavných jmen, složeniny přídavných jmen, přítomné a minulé participium jako přídavné jméno, pořadí přídavných jmen, vazby: přídavná jména + předložka

Zájmena – zájmena osobní, přivlastňovací, zvratná a zdůrazňovací, reciproční, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá

Číslovky – číslovky základní, řadové, násobné, zlomky a desetinná čísla, početní výrazy, přesný čas a datum, označení míry a množství, výrazy – „some, any, no“, distributiva

Slovesa – pravidelná a nepravidelná, slovesa významová (lexikální), pomocná, způsobová (modální), frázová

93

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataa strategie

Písemný projev

Student dovede:

popsat místo, cestu, věc, osobu, zážitek, událost, zkušenost, děj apod.

popsat a/nebo představit sebe i druhé

popsat pocity a reakce, např. libost/nelibost, souhlas/nesouhlas, překvapení, obavu

vyjádřit názor/postoj a morální stanovisko, např. omluvu, lítost

vyjádřit vlastní myšlenky vyjádřit úmysl, přání, žádost,

prosbu, nabídku, pozvání, doporučení apod.

zdůvodnit určité činnosti a/nebo skutečnosti

vysvětlit problém a/nebo navrhnout řešení problému

vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité

slovesa; tvary sloves – kladné, záporné a tázací; slovesné časy – přítomné, minulé, budoucí, předpřítomné, předminulé a předbudoucí, prosté a průběhové; rod – činný a trpný

Příslovce – druhy příslovců podle významu – např. způsobu, místa, času, frekvence, míry, důrazu, postoje atd., dále stupňování příslovcí

Předložky – jednoslovné, víceslovné, předložky časové, místní, způsobové, příčinné atd., ustálené předložkové vazby

Spojky – členíme podle tvaru – jednoslovné a víceslovné; nebo podle významu – souřadící a podřadící

Větná skladba – slovosled oznamovací věty: přímý slovosled, obrácený slovosled…; tvoření záporu, tvoření otázek, krátké odpovědi, tázací dovětky, krátké reakce – otázky, souhla,

94

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata sdělit/ověřit si specifické

informace a zprávy požádat o specifické informace shrnout a/nebo využít

předložené faktografické informace

zeptat se na názor, postoj, pocity, problém apod.

zodpovědět jednoduché dotazy

Ústní projev

Student dovede:

popsat místo, cestu, věc, osobu, činnost, událost, zkušenost apod.

popsat a/nebo představit sebe i druhé

poskytnout nekomplikované informace a s omezenou přesností složitější informace

uvést podrobnosti porovnat různé alternativy shrnout informace

nesouhlas, rozkazovací věty, trpný rod, nepřímé vyjadřování, infinitiv, gerundium a přítomné participium, infinitiv či gerundium?

Souvětí – podmínkové věty, nepřímá řeč, nepřímé otázky, vedlejší věty vztažné, přací věty, vedlejší věty příslovečné,

Slovotvorba – předpony, přípony

Lexikologie

Slovní zásoba k probíraným tématickým okruhům včetně ustálených slovních spojení a frazeologie, schopnost rozeznat a utvoit synonyma, homonyma, antonyma apod., schopnost odozovat význam neznámých slov z kontextu, znát a používat slovní zásobu v konkrétních situacích

Komunikativní funkce jazyka a typy textů

Postoj, názor, stanovisko –

95

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata rozvinout argumentaci vyjádřit myšlenky, přesvědčení,

pocity, sny, naděje apod. vyjádřit názor např. na pořad,

událost postihnout dostatečně přesně

podstatu myšlenky nebo problému

vyjádřit souhlas/nesouhlas s jednáním apod.

vysvětlit své názory, reakce, plány a jednání a stručně je zdůvodnit

vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité

vysvětlit, proč něco představuje problém

požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný

Interaktivní řečové dovednosti a strategie

Ústní interakce

schopnost vyjádření souhlasu/nesouhlasu, svolení, prosby, odmítnutí, zákazu, příkazu, možnosti/nemožnosti, nutnosti, potřeby

Emoce – schopnost vyjádření libosti/nelibosti, zájem/nezájem, radost a zklamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, lhostejnost, strach,...

Morální postoje – schopnost vyjádřit omluvu, pochvalu, pokárání, lítost,...

Kratší písemný projev – schopnost napsat vzkaz, blahopřání, pozvání, odpověď, krátký osobní dopis, jednoduchý formální dopis, žádost, jednoduchý inzerát či odpověď

Delší písemný projev – schopnost napsat vlastní životopis, dopis, zpracovat referát či prezentaci, napsat příběh...

Čtený či slyšený text – schopnost

96

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataStudent dovede:

zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace

udílet podrobné orientační pokyny a požádat o ně

zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy

vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor

stručně komentovat a posoudit názor

reagovat na vyjádřené pocity diskutovat o problému (např.

vysvětlit problém, navrhnout řešení problému)

rozvinout argumentaci shrnout, kam diskuse dospěla srovnat, posoudit a diskutovat

alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat)

číst a poslouchat s porozuměním jazykově nekoplikované (tzn. upravené) texty, texty informační, umělecké nebo popisné, telefonní rozhovor, rozhlasovou nahrávku, zpravodajství v televizi apod.

Samostatný ústní projev – schopnost s přípravou či bez přípravy vytvořit vyprávění, popis, charakteristiku, srovnání, prezentaci na zadané téma;formulovat svoje názory a postoje, interpretovat kratší text informační či umělecký

Interakce – schopnost vést formální i neformální rozhovor na zadané téma, vést diskusi, strukturovaný pohovor, reagovat na různé řečové situace či vést korespondenci různého druhu

Informace z médií – schopnost získávat informace z různých druhů tištěných i elektronických médií (noviny a časopisy, teleize,

97

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata zodpovědět běžné dotazy zodpovědět otázky týkající se

podrobností zopakovat část toho, co

partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí

požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno

požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný

Jazyková kompetence

Student zná a dovede:

používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie

používat jazykové funkce používat gramatické

prostředky používat základní pravidla o

stavbě slov, vět a nadvětných celků (souvětí, odstavců atd.)

používat zvukové prostředky komunikovat mj. o tématech

reálií

videonahrávky, audionahrávky, rozhlas, internet, film, …)

Tématické okruhy a komunikační situace

Oblast veřejná – město, obchod a nakupování, veřejná doprava, divadlo, kino, restaurace, hotel, zdravotní služby

Oblast pracovní – zaměstnání, profese, pracoviště, obchodní administrativa, nákup a prodej, popis práce, recept


Oblast osobní – rodina, přátelé, příbuzní, domácnost, domov, navštěva u přátel, život na venkově a ve městě, dovolená, rodinné svátky a oslavy, osobní korespondence

Oblast osobnostní – koníčky, zájmy, charakteristika osobnosti,

98

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématanázory a postoje

Oblast společenská – příroda, životní prostředí, kultura, náboženska a státní svátky, sport, zdraví, média

Oblast reálií –

Geografie anglicky mluvících zemí: geografické zařazení, práce s mapou a její popis (hranice, řeky, hory, nížiny, moře, jezera, klima...)

Historie a významné osobnosti: významné mezníky z historie USA a Velké Británie, významné osobnosti z oblasti vědy, historie, politiky…

Životní styl a tradice ve srovnání s ČR: tradiční svátky a zvyky, suvenýry, kuchyně, náboženství, folklór…

Kultura, umění a sport a známé osobnosti: představitelé britské a americké kultury, umění, sportu v minulosti i současnosti,

99

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématajejich díla a úspěchy

Britská a americká literatura: významné epochy vývoje britské a americké literatury, typičtí významní představitelé těchto epoch a jejich díla

100

NĚMECKÝ JAZYK - CIZÍ JAZYK 2

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataJAZYKOVÁ KOMPETENCE

Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi

Student

používá lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie

používá jazykové funkce používá gramatické prostředky používá pravidla o stavbě slov, vět

a nadvětných celků (souvětí, odstavců atd.)

používá zvukové prostředky


Fonetika a pravopis

Typické zvukové rysy německého jazyka, výslovnostní odlišnosti, intonace, slovní a větný přízvuk

Gramatika

podstatná jména – skloňování, množné číslo, tvoření složenin a vyjadřování záporu

přídavná jména – skloňování, stupňování, predikativ, příčestí (Partizip I. a II.)

zájmena – skloňování; osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná

číslovky – základní, řadové a násobné a označení míry a množství

slovesa – slovesa slabá, silná, s odlučitelnou předponou, neodlučitelnou předponou,

OSV 1, 3, 5

VMEGS 4, 5

EV 2

MKV 1

MEV 2

101

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataslovesa zvratná, slovesa způsobová a pomocná, jejich časování; časy minulé (préteritum a perfektum), čas přítomný a budoucí (futur I.), trpný rod přítomný, podmiňovací způsob u vybraných sloves, rozkazovací způsob; slovesné vazby a infinitiv s zu, vyjadřování záporu

příslovce – stupňování, časové údaje, zájmenná příslovce a příslovečné určení

předložky – se 3. pádem, se 4. pádem, se 3. i se 4. pádem

spojky – souřadicí a podřadicí slovosled – přímý a nepřímý skladba – věta jednoduchá, souvětí

Lexikologie z tématických oblastí –

slovní zásoba k probíraným tematickým okruhům včetně jednoduchých ustálených slovních spojení a frazeologie, schopnost rozeznat a utvořit synonyma, antonyma apod., schopnost

102

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataodvozovat význam neznámých slov z kontextu, znát a používat slovní zásobu v konkrétních situacích

člověk, bydlení, škola, práce, zdraví, rodinný a společenský život, výživa, nákupy a služby, cestování a turistika, kultura, sport, příroda a životní prostředí, věda a technika, společnost a politika

RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Poslech

Student

rozpozná téma pochopí hlavní myšlenku pochopí záměr/názor mluvčího postihne hlavní body postihne specifické informace porozumí orientačním pokynům porozumí jednoduchým

technickým informacím

Komunikační funkce jazyka a typy textů –

postoj, názor, stanovisko – schopnost vyjádření souhlasu, nesouhlasu, svolení, prosby, odmítnutí, možnosti, nemožnosti, nutnosti, potřeby, zákazu, příkazu

emoce – schopnost vyjádření libosti/nelibosti, zájmu/nezájmu, radosti/zklamání, překvapení, údivu, obavy, vděčnosti, sympatie, lhostejnosti, strachu

morální postoje a funkce – schopnost vyjádřit omluvu,

OSV 1, 3, 5MKV 1 MEV 2

103

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématak předmětům každodenní potřeby

Čtení

Student

pochopí hlavní myšlenku/rozpozná hlavní závěry textu

pochopí záměr a/nebo názor autora/ vypravěče/ postav

porozumí přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/ postav

rozpozná hlavní body porozumí popisu událostí porozumí výstavbě textu vyhledá specifické informace shromáždí specifické informace

z různých částí textu shromáždí specifické informace

z více krátkých textů porozumí jednoduchým návodům,

předpisům, značením, nápisům, pokynům apod.

odhadne význam neznámých výrazů

rozpozná, zda text obsahuje

odpuštění, pochvalu, pokárání, lítost, přiznání

kratší písemný projev – schopnost napsat pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, jednoduchý formální dopis, žádost, jednoduchý inzerát

delší písemný projev – schopnost napsat stručný životopis, příběh, stručný popis

čtený či slyšený text – schopnost číst a poslouchat s porozuměním jazykově nekomplikované a logicky strukturované texty, texty informační, popisné i umělecké

samostatný ústní projev – schopnost s přípravou či bez přípravy vytvořit popis, srovnání, vyprávění, krátké oznámení, jednoduše formulovanou prezentaci na zadané téma; reprodukovat kratší text

interakce – schopnost vést formální i neformální rozhovor na zadané téma, vést diskusi, korespondenci, strukturovaný

104

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématarelevantní informaci/e

PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI A STRATEGIE

Písemný projev

Student

popíše místo, cestu, věc, osobu, zážitek, událost, zkušenost, děj apod.

popíše a/nebo představí sebe i druhé

popíše pocity a reakce, např. libost/ nelibost, souhlas/ nesouhlas, překvapení, obavu

vyjádří názor/ postoj a morální stanovisko, např. omluvu, lítost

vyjádří vlastní myšlenky vyjádří úmysl, přání, žádost,

prosbu, nabídku, pozvání, doporučení apod.

zdůvodní určité činnosti a/nebo skutečnosti

vysvětlí problém a/nebo navrhne

pohovor informace z médií – schopnost

získávat základní informace z různých druhů tištěných i elektronických médií (noviny a časopisy, rozhlas, televize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná prohlášení, telefon…)

105

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématařešení problému

vysvětlí a/nebo zdůrazní, co považuje za důležité

sdělí/ ověří si specifické informace a zprávy

požádá o specifické informace shrne a/nebo využije předložené

faktografické informace se zeptá na názor, postoj, pocity,

problém apod. zodpoví jednoduché otázky

Ústní projev

Student

popíše místo, cestu, věc, osobu, činnost, událost, zkušenost apod.

popíše a/nebo představí sebe i druhé

poskytne nekomplikované informace a s omezenou přesností složitější informace

uvede podrobnosti porovná různé alternativy shrne informace

106

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata rozvine argumentaci vyjádří myšlenky, přesvědčení,

pocity, sny, naděje apod. vyjádří názor, např. na pořad,

událost postihne dostatečně přesně

podstatu myšlenky nebo problému vyjádří souhlas/nesouhlas s

názorem, jednáním apod. vysvětlí své názory, reakce, plány a

jednání a stručně je zdůvodní vysvětlí a/nebo zdůrazní, co

považuje za důležité vysvětlí, proč něco představuje

problém požádá o ujištění, že výraz, který

užil, je správný

INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI A STRATEGIE

Ústní interakce

Student

zjistí, předá, ověří si a potvrdí

107

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématanekomplikované informace

udílí podrobné orientační pokyny a požádá o ně

zahájí, udržuje a ukončuje jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopí v rozhovoru iniciativy

vyzve partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor

reaguje na vyjádřené pocity diskutuje o problému (např.

vysvětlí problém, navrhne řešení problému)

rozvine argumentaci shrne, kam diskuse dospěla srovná, posoudí a diskutuje

alternativní řešení problému (např. kam se má jít/ co se má dělat)

zodpoví běžné dotazy zodpoví otázky týkající se

podrobností zopakuje část toho, co partner

v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí

požádá o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo

108

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataprávě řečeno

požádá o ujištění, že výraz, který použil, je správný

Oblast osobní, kde student vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události.

Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby studenta (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.).

Oblast veřejná, kde student vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do

Tematické okruhy a komunikační situace

Oblast veřejná – služby, obchody, nákupní střediska, trhy, zboží, nálepky a obaly, veřejná doprava, jízdní řády, lístky, pokuty, divadlo, kino, programy, zábavní podniky, restaurace, jídelníčky, hotely, formuláře, běžné události, zdravotní služby, oznámení, letáky

oblast pracovní – zaměstnání, běžné profese, běžné podniky, běžné vybavení pracoviště, obchodní administrativa, obchodní dopis, nákup a prodej, jednoduchý návod a popis práce, orientační značení, jednoduché recepty

oblast vzdělávací – škola, učebny, školní prostory, učitelé, pomocný personál, vybavení školy, méně běžné školní pomůcky, významné školní dny a události, výuka,

OSV 1, 3, 5

MKV 1 MEV 2

109

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématakomunikačních situací jako účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence, interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy.

Oblast vzdělávací, kde student vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou

domácí úkoly, diskuse, video-texty, texty na obrazovce počítače, slovníky, příručky

oblast osobní – rodina a její společenské vztahy, přátelé, příbuzní, vybavení domácnosti; život mimo domov: kolej, hotel, domov přátel, okolní krajina; jednoduché vybavení pro sport a zábavu, život na venkově a ve městě, dovolená, svátky, osobní dopisy

oblast osobnostní – koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí

oblast společenská – příroda, životní prostředí, kultura, tradice, sport, média

REÁLIE NĚMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ

geografické zařazení a stručný popis

významné události z historie, významné osobnosti

životní styl a tradice v porovnání s

110

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématatýkat např. výuky nebo přestávky na jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, akce pořádané školou.

Oblast pracovní, kde student vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací jako účastník pracovního procesu (např. student je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce.

Oblast společenská, kde student vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, kultura, sport, média apod.)

Českou republikou kultura, umění a sport, některé

známé osobnosti a jejich úspěchy ukázky významných literárních děl

111

5.5 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SPOLEČNOSTVZDĚLÁVACÍ OBOR – ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚDVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD



Vyučovací předmět Občanský a společenskovědní základ vychází z obsahu vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ z RVP G.

Částečně integruje jednotlivé tematické okruhy ze všech průřezových témat a souvislosti s oborem Výchova ke zdraví.

Smyslem předmětu je přiblížit současnou společnost a připravit na samostatný a odpovědný občanský život s aktivní akceptací svého sociálního prostředí

Studentům přináší základní informace z mnoha humanitních oborů s cílem propojovat znalosti v hlubších mezioborových souvislostech.


1. ročník - 1 hodina týdně2. ročník - 1 hodina týdně3. ročník - 2 hodiny týdně4. ročník - 2 hodiny týdně


K výuce jsou využívány kmenové učebny a multimediální učebna včetně moderní didaktické techniky.

Výuka je zaměřena na frontální vyučování, doplněné projektovým vyučováním, skupinovou prací, exkurzemi, návštěvami institucí či besedami s osobnostmi z různých oblastí kulturního života společnosti

Základy společenských věd zahrnují zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Mediální výchova Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech



Učitel:

113

Motivuje studenty vytvářením modelových situací, při nichž mohou aplikovat své znalosti a občanské dovednosti

Vede žáky ke sběru informací samostatnou či skupinovou prací, učí je správně interpretovat a porovnávat a vhodnému způsobu jejich zpracování

Motivuje žáky k samovzdělávání, sledování aktuální politické a společenské situace


Učitel:

Pomáhá interpretovat různé společenské jevy a problémy Předkládá studentům samostatnou práci vztahující se k problematickému

učivu Uvádí žákům možnosti využití znalostí z jiných předmětů v mezioborových

souvislostech Podporuje různé přístupy žáků k uchopení a řešení problému a doporučuje

vhodné způsoby řešení práce


Učitel:

Vede studenty ke správné prezentaci a argumentaci názorů na společenskovědní témata při samostatných pracích

Zařazuje do hodin ústní referáty a projekty s prezentací práce žáků Vytváří prostor pro diskusi a konfrontaci názorů v modelových situacích Hodnotí samostatné či skupinové vystupování žáků Doporučuje možnosti uplatnit své znalosti a práci (prezentace práce širší

veřejnosti prostřednictvím masmedií)


Učitel:

Vytváří příležitosti skupinové práce a podporuje přínos jednotlivých žáků v týmové spolupráci

Vytváří řízené diskuse s názorovou pestrostí a možností názorové argumentace studentů

Využívá vzájemného hodnocení a sebehodnocení studentů a jejich práce Doporučuje další vhodnou literaturu a aktivitu ve školním i mimoškolním

životě studentů svým individuálním přístupem Seznamuje studenty s alternativními způsoby sebepoznávání (etika jiných

národů, hodnoty v lidském životě, testy osobnosti) v souvislosti s morálními pravidly jiných kultur a jejich toleranční akceptaci

5.5.2.5 Kompetence občanská

Učitel:

114

Vytváří modelové situace pro osvojování sociálních rolí pro budoucí život studentů

Motivuje studenty ke sledování aktuální politické a kulturní situace v ČR a ve světě a jejich interpretaci v diskusích

Volí vhodná témata pro samostatnou práci studentů se zaměřením na pochopení a správnou orientaci v mezilidských vztazích

Dbá na zhodnocení prací zadaných studentům Pomáhá studentům pochopit důležitost a význam morálních lidských kvalit

a jejich přínos pro život člověka, občana a celou společnost

115

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD


Objasní pojmy psychologie, prožívání, chování, emoce a jejich vliv na lidskou psychiku

Objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka

Vysvětlí význam a přínos psychologie pro člověka

Orientuje se v psychologických směrech a dokáže je charakterizovat z hlediska jejich přínosu ve vývoji psychologie (vědy)

Dokáže rozlišit psychologické discipliny a zařadit je podle oblastí dělení

Psychologie

Fáze vývoje Pojem psychologie Podstata lidské psychiky – vědomí,

chování, prožívání, motivace, emoce

Dějiny psychologie - vybrané psychologické směry, psychologické discipliny

OSV 1

Dokáže popsat základní typologie člověka

Vymezí základní etapy vývoje jedince s charakteristickým vzorcem chování a myšlení

Osobnost člověka

Typologie Vývoj jedince v etapách lidského

života (celoživotní učení,

116


sebepoznávání, sebevýchova)

Objasní pojem osobnost Rozliší a zařadí jednotlivé

vlastnosti, procesy a stavy ve struktuře osobnosti

Dokáže vysvětlit jednotlivé psychické jevy

Struktura osobnosti

Psychické jevy osobnosti (procesy, stavy, vlastnosti)

Temperament Inteligence Myšlení Emoce

Rozliší sociální konflikt, deprivaci, stres, frustraci

Dokáže vyhodnotit způsoby vyrovnání se zátěžovými situacemi

Orientuje se v možnostech poradenské pomoci v kraji

Psychické poruchy

Stres Frustrace Deprese Zátěžové životní situace Duševní hygiena - zdravý životní

styl, sociální dovednosti

OSV 1, 2

Dokáže rozlišit city z hlediska stálosti a intenzity

Přístupy k partnerskému životu a odpovědnosti v mezilidských vztazích

Psychologie každodenního života

Partnerský a sexuální život, jeho aspekty (odpovědnost, tolerance, úcta)

Rodičovství

OSV 3, 4, 5

117


Manželství Poradenské služby

Objasní význam začlenění jedince do společnosti

Respektuje kulturní odlišnosti, různorodost sociálních skupin

Objasní pojem kultura a její specifičnost v hodnotách, postojích a názorech různých kultur

Posoudí význam komunikace v mezilidských vztazích ve společnosti

Rozliší jednotlivé druhy komunikace a možnosti jejich vhodného využití

Konfrontuje své názory s názory ostatních lidí

Využívá masmédia na základě svých zkušeností a znalostí

Rozčlení společnost podle sociální struktury

Rozliší sociální skupiny podle znaků a posoudí význam procesu

Sociologie

Společenská podstata člověka Proces socializace Kultura a její specifika Typy společnosti Mezilidská komunikace Masmédia Sociální struktura společnosti Sociální útvary a skupiny Sociální role a status Sociální nerovnost, sociální

mobilita (profesní růst a mobilita) Sociální a patologické jevy ve

společnosti (nezaměstnanost, Gender, kriminalita, extremismus, sexuálně motivovaná kriminalita)

OSV 1, 2, 3, 4, 5MKV 1, 2, 3

118


začleňování jedince do společenských skupin

Posoudí úlohu sociálních roíi a pozicí na základě změn v osobním a společenském vývoji

Rozliší konstruktivní a destruktivní změny

Zhodnotí míru výskytu některých sociálních problémů a tendencí ve společnosti

Posoudí možné způsoby řešení těchto problémů a jejich negativní či pozitivní dopad pro společnost a jedince

Objasní pojem ekonomie a mikroekonomika, makroekonomika

Vysvětlí podstatu fungování trhu a objasní význam konkurence, poptávky a nabídky

Rozliší ekonomické subjekty a vysvětlí principy ekonomických institucí (banky, obchodní společnosti)

Ekonomie

Ekonomie jako vědní disciplina Tržní systém (nabídka, poptávka) Konkurence Ekonomické instituce a subjekty

(banky, ČNB, obchodní společnosti)

Peníze a jejich funkce (inflace, devalvace)

OSV 5VMEGS 1, 4MEV 1, 3

119


Objasní funkci ČNB Vysvětlí pojmy inflace a devalvace Posoudí význam peněz v lidském

životě Objasní rozdíl mezi hrubou a čistou

mzdou Vysvětlí možné důvody

nezaměstnanosti Objasní pojem hospodářská

politika a orientuje se v propojenosti ekonomiky a politiky

Vysvětlí pojem zahraniční politika a státní rozpočet

Objasní daně přímé a nepřímé Orientuje se ve formách spoření a

pojištění v ČR

Nezaměstnanost, pracovní síla Hospodářská politika Nástroje hospodářské politiky Zahraniční obchod Státní rozpočet, veřejné finance,

daně, spoření Pojištění v ČR

Objasní pojem právní systém a vyjmenuje prameny právního systému ČR

Rozliší právní předpisy z hlediska právní síly

Rozliší právní a morální normu Rozliší právo veřejné a soukromé

podle právních oblastí

Právo

Právní systém ČR Právní normy, právní síla Právní řád – právo subjektivní Právo soukromé – právo

objektivní, právo veřejné Právní instituce

OSV 2, 3, 4VMEGS 4MKV 3

120


Popíše soustavu soudů v ČR a úlohu státního zastupitelství, advokacie a notářství v právním systému ČR

Rozliší právo procesní a hmotné a rozdíl mezi trestním a civilním soudem

Rozliší fyzickou a právnickou osobu Je schopen vysvětlit pojem práva

občanského, pracovního a rodinného z hlediska vlastnictví, uzavření pracovní smlouvy, vzniku a zániku manželství, nabytí dědictví a forem náhradní péče

Orientuje se v trestním právu a dokáže rozlišit stupeň postihu při přestupku a trestným činem a odpovědností

Právo procesní Soudní systém ČR, státní

zastupitelství, notářství Občanské právo Trestní právo Pracovní právo Rodinné právo Dědické právo Právo a spravedlnost, přestupek,

trestný čin

Vysvětlí pojem politologie a objasní formy účasti na politickém životě občana ve státě (politická participace)

Rozliší formy demokracie přímé a zastupitelské

Občan ve státě, politologie

Politické strany, politická participace, politická socializace, politika

Formy účasti občanů na společenském životě, obci, státě a

OSV 1, 2, 4, 5VMEGS 1, 2, 3, 4, 5MKV 3MEV 2

121


Dokáže vyjmenovat znaky demokratického a totalitního systému

Orientuje se v politických stranách ČR

Dokáže porovnat programy politických stran z hlediska přínosu pro společnost

Vyjmenuje dokumenty ratifikující lidská práva a jejich význam pro demokratický systém

Objasní a vymezí historický vývoj ideologií

Vysvětlí funkci ideologií a dokáže je charakterizovat z hlediska politického zaměření a ideologických představ

Uvede příklady konkrétních ideologií ve společnosti

Vyjmenuje teorie vzniku státu Klasifikuje formy státu podle

způsobu vlády Rozliší typy státu podle územně

správního členění a uvede příklady Vysvětlí význam ústavy z hlediska

v EU Volební systém ČR Demokracie - přímá a zastupitelská

demokracie, totalitní státy, mezinárodní dokumenty o lidských právech

Historie politických ideologií - současné ideologie, funkce ideologií

Stát - teorie vzniku státu, formy státu, typy státu

Ústava - ústavnost a ústava ČR, ústava a samospráva, správa a samospráva a její orgány, legislativní proces, parlament ČR

Mezinárodní organizace - členství ČR v mezinárodních organizacích, EU, proces globalizace v oblastech kultury, hospodářství a politiky

122


právního řádu státu Popíše strukturu ústavy a oblasti,

jichž se dotýká Pojmenuje ústavní orgány Rozliší složky státní moci Popíše činnost parlamentu a vlády Vysvětlí legislativní proces a

nezávislost soudů Rozliší činnost státní správy a

samosprávy Vyjmenuje mezinárodní organizace

s členstvím ČR Popíše základní orgány EU a jejich

úlohu Zhodnotí výhody a nevýhody

členství v EU Posoudí pojem globalizace v

kulturním a ekonomickém rozměru a uvede příklady světové globalizace

Posoudí konzumní způsob života a jeho podíl na globálních problémech a ve světě

Chápe propojenost evropského celku v oblastech kulturních a

123


politických

Vysvětlí pojem filosofie a její prostředky při poznávání světa, pojem věda a náboženství

Uvede filosofické discipliny z hlediska tematického (předmětového)

Rozliší přístupy filosofie západní a východní a uvede příklady základních filosofických otázek

Objasní základní filosofické pojmy Rozliší hlavní filosofické směry a

jejich představitele Dokáže charakterizovat filosofická

myšlení historických epoch Objasní pojem etika a mrav,

morálka, dobro a zlo, mravní kodex společnosti

Zhodnotí etické přístupy člověka z hlediska současné společnosti

Dokáže rozlišovat etické a neetické Je schopen argumentovat

v konfrontaci s názory druhých a respektovat pestrost filosofických

Filosofie a religionistika

Filosofie - podstata filosofie, filosofické discipliny, filosofie západní a východní, filosofické otázky, mýtus, náboženství, umění a věda

Filosofie v dějinách – klíčové etapy a směry filosofického myšlení, antická, středověká, novověká filosofie, filosofie 19. a 20. století, filosofické discipliny a terminologie

Etika – morálka, mravní norma, etika v dějinách filosofického myšlení, subjektivní a praktická etika v každodenním životě

Religionistika – náboženství, víra, mýtus, světové náboženské systémy (evropská a východní náboženství), sekty

MKV 1, 3VMEGS 4, 5OSV 1, 2, 4, 5

124


a etických představ jednotlivce, odlišných kultur

Objasní pojem a význam víry, náboženství pro člověka a společnost

Porovná náboženské představy a odlišnosti jiných kultur

Charakterizuje náboženské systémy podle typu

Objasní rozdíl mezi náboženstvím a sektářstvím či náboženským extremismem a manipulací

125

5.6 VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – Osobnostní a sociální výchova



Průřezové téma osobnostní a sociální výchova bylo zařazeno v rámci Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia jako samostatný výukový předmět.

Osobnostní a sociální výchova souvisí prakticky se všemi vzdělávacími oblastmi a jejím zásadním cílem je na základě svých schopností, vědomostí a zkušeností nalézat souvislosti mezi teorií a praktickou realitou každodennosti, vést zdravý a zodpovědný život jako jednotlivci i k ostatním členům společnosti, přemýšlet o svém vývoji, orientovat se v mezilidských vztazích a etických hodnotách lidské společnosti, nalézat zdravou sebeúctu a sebedůvěru, schopnost přebírat zodpovědnost za své myšlení, jednání ve vlastním životě a rozvíjet své sociální a komunikační dovednosti ve prospěch svůj i ostatních jedinců společnosti

Výuka Osobnostní a sociální výchovy je založena především na samotném prožívání a sebepoznávání prostřednictvím emoční inteligence, myšlení a hodnotách sociální komunikace, alternativních řešeních životních situací, respektování přirozenosti a rozmanitosti života, člověka a společnosti

Pro první ročník našeho gymnázia je již v počátku září organizován adaptační kurz Hold Up, na jehož realizaci se kromě pedagogů podílí vybraní studenti z vyšších ročníků, kteří pomáhají svým mladším spolužákům s plynulým začleněním do života gymnázia, společenství školy

Hlavními cíli kurzu jsou:

nastartování rozvoje pozitivních sociálních vazeb mezi studenty, rozvoj sociálních a komunikačních dovedností, prevence psychopatologických jevů ve třídě, hledání místa ve třídním kolektivu, plynulý přechod do vzdělávacího procesu.


1. ročník - 1 hodina týdně2. ročník -3. ročník -4. ročník -

126


Výuková témata jsou propojena především s předmětem Základy společenských věd, ve kterém se náplň Osobnostní a sociální výchovy promítá nejvíce, a to formou rozšiřování a prohlubování učiva alternativními formami vyučování postavených především na samotné komunikaci se studenty (diskuzní hodiny, besedy s osobnostmi ze socio-kulturních oblastí společnosti, využití multimediální techniky, projektového vyučování, exkurze …).

127

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata žák si uvědomuje sám sebe, svoji

jedinečnost, potenciál emoční a krystalické inteligence, svou sociální roli a pozici ve společnosti (skupině)

je si vědom vlivu psychiky na kvalitu prožívání a chování, důležitosti sebemotivace, zdravého životního stylu

chápe život v jeho rozmanitosti dokáže posoudit význam učení a

myšlení v procesu získávání vlastních zkušeností a jejich přínos pro osobní rozvoj

Poznávání a rozvoj vlasní osobnosti

osobnost člověka prožívání, chování, emoce,

inteligence psychika sebepoznávání psychohygiena - zdravý životní styl osobnostní růst, lidský potenciál učení jako celoživotní proces

Zsv (psychologie)VMEGSMKV

žák si uvědomuje možnosti asertivní komunikace v každodenním životě

posoudí význam tolerance, odpovědnosti a úcty v partnerských a mezilidských vztazích

dokáže popsat zátěžové situace a jejich příčiny

dokáže popsat možnosti, jak jim

Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

systém poradenských služeb realizace a organizace času v

osobním životě (práce, povinnosti, relaxace)

Zsv (psychologie, sociologie)EVMEV

128

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapředcházet

orientuje se v možnostech poskytování poradenských služeb

posoudí důležitost práce i relaxace, roli organizace času v osobním životě

žák rozumí pojmu etika, mrav, morálka, mravnost, dobro a zlo

orientuje se v hodnotovém žebříčku svém a v sociálních normách společnosti

je si vědom důležitosti budování pozitivních mezilidských vztahů (partnerských, sociálně interakčních)

dokáže rozlišit pozitivní a negativní jevy ve společnosti

posoudí možnosti svého přínosu pro společnost (sociální skupinu

Morálka všedního dne

etika - hodnotové žebříčky člověka a společnosti

psychopatologické jevy ve společnosti

morálně praktické jednání v každodenním životě

rasismus, netolerance, fanatismus, terorismus, konzumní společnost, ekologické tendence ve společnosti

empatie, altruismus, práva a povinnosti, zodpovědnost, pomoc a spolupráce v demokratické občanské společnosti

sociální role a pozice člověka v

základy společenských věd (sociologie, filozofie, stát a právo)

VMEGSMKVEV

129

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématasociální struktuře

žák rozliší jednotlivé druhy komunikace a možnosti jejich vhodného využití

dokáže konfrontovat své názory s názory ostatních lidí

uvědomuje si možnosti tvořivé komunikace

posoudí účelné způsoby komunikace v životních situacích, komunikační význam masmédií v životě člověka a společnosti

Sociální komunikace

verbální a neverbální komunikace (asertivita, pozitivní a negativní komunikace)

respektující komunikace (partnerská komunikace, aktivní naslouchání)

tvořivá komunikace (bohatost, výrazovost, plynulost, účelnost komunikace)

masmédia, účelová komunikace (otevřenost, komunikace při spolupráci, komunikační taktika)

základy společenských věd (sociologie)MEV

žák objasní svůj vztah ke spolupráci a soutěži

orientuje se v možnostech komunikační taktiky

uvědomuje si význam a možnosti svých sociálně-komunikačních dovedností ve spolupráci s ostatními lidmi

je schopen nalézt adekvátní způsob při řešení sporů, vhodně

Spolupráce a soutěž

kreativita, konkurence, spolupráce, konfrontace, inovace

komunikační strategie sociálně-komunikační dovednosti

(jasná komunikace, argumentace, řešení sporů, kompromis, originalita, sociální přizpůsobivost)

základy společenských věd (sociologie, psychologie)

MKVEVVMEGS

130

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataargumentovat, podílet se prostřednictvím komunikace na obecně prospěšných aktivitách v intersociálních vztazích

131

5.7 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SPOLEČNOSTVZDĚLÁVACÍ OBOR: DĚJEPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: DĚJEPIS

5.7.1 Charakteristika vyučovacího předmětu:

Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.

George Santayana

5.7.1.1 Obsahové vymezení předmětu:

Vyučovací předmět Dějepis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Dějepis ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost z RVP G. Do předmětu jsou začleněny tematické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova a Multikulturní výchova.

Soustředí se na klíčová období světových dějin, v jejich kontextu je věnována pozornost národním dějinám. Žákům je ilustrován vznik dějinného procesu, jeho příčiny a důsledky. Pozornost je věnována i dějinám regionu, a to ve smyslu dopadu konkrétních dějinných událostí.

Cílem vyučovacího předmětu je vytvářet historické vědomí žáků. Historické vědomí je jednou z forem historického myšlení, v němž historické informace tvoří strukturovaný

celek umožňující člověku orientaci ve světě, který jej obklopuje. Uvnitř historického vědomí lze vymezit několik základních kategorií, které ve svém celku vytvářejí jeho charakter:

vědomí časové (diachronní a synchronní souvislosti), vědomí prostorově geografické (lokalizace historické skutečnosti, chápání

historického prostoru v jeho časové proměnlivosti a vlivu geografických podmínek na historické jevy, události a procesy),

vědomí reálnosti (rozlišení reálných historických jevů a dějů od imaginárních a fiktivních),

vědomí historicity (chápání historické podmíněnosti současných společenských jevů a dějů a zároveň závislosti hodnocení historie na společenské situaci),

vědomí identity (pochopení rozdílů mezi kulturně-civilizačními, etnickými, náboženskými a jinými skupinami a ztotožnění se s nimi),

vědomí politické (chápání politických jevů, událostí a procesů, úlohy elit a významných osobností v dějinách, postavení jednotlivců a celých společenských skupin v politických systémech…),

vědomí ekonomicko-sociální (chápání proměn výroby a obchodování v historii, vlivu zásahů lidí do přírodního prostředí, sociální skladby společnosti a sociálních problémů, jako je nerovnost lidí, bohatství a chudoba v historii…),

132

http://www.the.cz/citaty/index.php?page=autori&autor=351&PHPSESSID=386783838a4f9b06176a3bafe98368c2

vědomí morální (chápání toho, co je morální/správné – amorální/špatné z hlediska obecně uznávaných etických zásad včetně jejich historických proměn a specifik v jednotlivých civilizacích a náboženstvích).

Kurikulum středních škol ve své dějepisné části obsahuje komplex vzdělávacích cílů a obsahů vymezujících žákovy vědomosti, dovednosti a žádoucí postoje, z nichž společná část maturitní zkoušky bude ověřovat především vědomosti a dovednosti z obecných a českých dějin. Českými dějinami se rozumí nejen dějiny českého etnika žijícího v českých zemích, ale i jednotlivých etnických, náboženských a jiných skupin obyvatel, které spoluvytvářely podobu historické skutečnosti na území našeho státu v jeho historických hranicích.

Kurikulum dějepisu je založeno na historickém modelu, jehož podoba se opírá o poznatky vědy, svobodné diskuse o dějinách, respektuje multikulturalitu společnosti, s jejíž historií se žák ve škole seznamuje, a multiperspektivitu jejího chápání.

Dějepis má v kurikulu středních škol řadu významných funkcí:

prostřednictvím historického vědomí se jedinec začleňuje do společnosti (funkce socializační);

rozvíjí porozumění lidskému světu jako sociální skutečnosti vyvíjející se v čase a prostoru, tj. jako světu majícímu historickou povahu;

přispívá velmi podstatně k výchově k demokratickému a aktivnímu občanství;

plní funkci identifikační a sebeidentifikační, podílí se na eliminaci stereotypů a autostereotypů, učí žáky rozumět „jinakosti“ lidí a přemýšlet o rozdílných hodnotách, které lidé preferují; umožňuje porozumět kulturním základům jednotlivých civilizací, uvědomovat si jejich odlišnosti, a tím přispívat k dialogu mezi nimi;

integruje znalosti a dovednosti z různých vyučovacích předmětů, především humanitních, ale také přírodovědných a jiných, protože obsahuje i základní poznatky z dějin vědy, umění a techniky;

spoluvytváří hodnotový systém žáků a umožňuje jim tak sociální, politickou, mravní a estetickou orientaci, učí je chápat a oceňovat obecně uznávané lidské hodnoty, především ty, jež mají rozhodující význam v moderním světě, tj. demokracie, svoboda, spravedlnost, tolerance a solidarita;

podílí se na environmentální výchově žáků, učí je uznávat hodnoty živé i neživé přírody a ochraňovat ji stejně tak jako kulturní a historické památky;

významně posiluje dovednost získávat informace z různých zdrojů – z historických textů verbálních a ikonických (tzn. z obrazového materiálu) i z textů kombinovaných – kriticky tyto informace hodnotit a sestavovat je do logických celků s porozuměním pro jejich dobovou podmíněnost;

rozvíjí abstraktní a logické myšlení žáků, a to na základě osvojování a užívání pojmů ze společenskovědní a širší humanitní oblasti, užíváním intelektových dovedností při řešení problémů a různých úkolů;

formuje kritické postoje k historickým skutečnostem;

133

rozvíjí komunikační dovednosti, kultivuje vyjadřovací schopnosti žáků v ústním i písemném projevu, vytváří dovednosti vést dialog, obhajovat a vysvětlovat vlastní stanovisko pomocí argumentovaných úsudků;

spoluvytváří schopnost porozumět jinému stanovisku, nalézat jeho východiska a chápat jeho dobové a jiné souvislosti;

vytváří systémově vybraný soubor základních, tj. sociálně potřebných faktografických znalostí ze všech oblastí života společnosti a sociálních, politických, ekonomických a kulturních pojmů, protože bez znalosti základní historické faktografie a terminologie nelze aplikovat jednotlivé dovednosti a zaujímat postoje.

Předmět dějepis je volitelným maturitním předmětem, je koncipován tak, aby žák nabyl zejména znalostí:

sociálně funkčních faktů, terminologických a pojmových, interpretačních a kritických postupů odpovídajících historickému poznávání.

Na základě těchto znalostí je schopen uplatnit zejména následující dovednosti:

vyložit, popř. objasnit chronologické a synchronní vazby mezi historickými událostmi, jevy a procesy a objasnit historickou asynchronii;

charakterizovat celky a strukturu historických (politických, ekonomických, kulturních) jevů a procesů (antická demokracie, středověká agrární revoluce, modernizace, globalizace);

sestavovat získané poznatky do nových celků, schopných odhalovat nové souvislosti, a to při využití „kontroly“ oprávněnosti, tj. historické relevantnosti takového postupu učitelem;

uplatňovat školním dějepisem dosažitelná pravidla historické kritiky (analýza verbálního textu, obrazového či audiovizuálního zobrazení dějin;

kategorizovat historická fakta různých úrovní podle dobově odpovídajících kritérií i dnešních interpretačních schémat, popřípadě je generalizovat;

zaujímat zdůvodněná kritická stanoviska k obsahu historických informací.

Žák dále dovede:

vyhledávat samostatně zdroje historických informací; analyzovat a interpretovat verbální a ikonické nebo kombinované zdroje

historických informací; rozlišovat pravdivostní hodnotu historických informací; časově a prostorově lokalizovat historická fakta, jevy a procesy; porozumět vlivu geografických a klimatických podmínek na vývoj lidských

společností v různých historických epochách; rozpoznávat hlavní znaky, jimiž se liší jednotlivé typy lidských společností a

jejich politické a sociální uspořádání;

134

posoudit význam důležitých historických událostí, jevů, dokumentů a osobností.

Vyučovací předmět dějepis je úzce spjat s dalšími předměty: Zeměpis – orientace v mapě, územní rozsah států; Základy společenských věd – právní vztahy a jejich vývoj, stát a člověk, filozofické a náboženské systémy, etické hodnoty; Český jazyk a literatura a ostatní jazyky – písemné památky, kulturní dění a hnutí; Estetická výchova – vývoj stavebních a uměleckých slohů, významní umělci; Přírodní vědy – vývoj vědy a techniky

5.7.1.2 Časové vymezení předmětu:

Týdenní časová dotace: 1. ročník – 2 hodiny, 2. ročník – 2 hodiny, 3. ročník – 2 hodiny, 4. ročník – 2 hodiny

5.7.2 Organizační vymezení předmětu:

Do výuky jsou zařazovány různé metody výuky včetně samostatné tvorby referátů a projektů, skupinové práce, apod. Ve vyšších ročnících je připravena nabídka volitelného předmětu Seminář z dějepisu.

5.7.2.1 Výchovné a vzdělávací strategie:

Učitelé realizují následující výchovné a vzdělávací strategie k naplnění klíčových kompetencí žáků:


při realizaci záměrů vede učitel žáka k využívání různých informačních zdrojů dle jeho nabídky (různé učebnice, encyklopedie, odborné časopisy a publikace, internet, muzeum, …)

učitel vede žáka k účasti na různých formách poznávání (besedy, přednášky, návštěvy odborných pořadů, exkurze, konference, soutěže, …)

učitel zadává žákům referáty na zadaná témata učitel vede žáky ke sledování nových výzkumů a současných trendů


učitel využívá individuální schopností jednotlivých žáků a vede je k originálnímu řešení problémů

učitel vede žáky k hledání a využívání mezipředmětových vztahů učitel vede žáky k vlastní prezentaci svých prací

135

učitel vede žáky k vytváření vlastních závěrů např. ve formě seminárních prací


učitel vede žáky k vlastní prezentaci svých prací učitel vede žáky k užívání odborné terminologie při prezentaci vlastní práce učitel připravuje podmínky pro práci ve skupinách


učitel vytváří podmínky pro veřejné prezentace učitel vede žáky k návštěvám či sledování kulturních a odborných pořadů


učitel začleňuje žáky do skupin, v nichž podporuje komunikaci a kooperaci učitel vede žáky k odpovědnosti za svoji práci ve skupině učitel vede žáky k hodnocení vlastní práce i práce ostatních


učitel pomáhá žákům používat při práci vhodné didaktické pomůcky a zdroje informací

učitel zadáváním domácích úkolů a pravidelným opakováním probrané látky vytváří u žáků studijní a pracovní návyky

učitel pomáhá žákům s nalezením optimálního postupu při osvojování nové látky

učitel vede žáky ke schopnosti nalézat originální pracovní postupy učitel vede žáky k dodržování stanovených pravidel a plnění povinností a

závazků

5.7.3 Témata učiva

5.7.3.1 Úvod do studia historie

Význam historického poznání pro současnost. Historické metody. Prameny a jejich zkoumání. Pomocné vědy historické. Periodizace dějin.

5.7.3.2 Pravěk

Doba kamenná. Neolitická revoluce. Doba bronzová. Doba železná. Doba germánská (římská). Doba slovanská.

136

5.7.3.3 Starověk

Staroorientální despocie (Mezopotámie, Egypt, Palestina, Chetície, Indie, Čína) – jejich kultura, náboženství, technika, společnost, dějinné okamžiky.

Antické Řecko – dějinné etapy vývoje, kultura a náboženství, politika, vojenství, helénismus

Antický Řím – dějinné etapy vývoje (od polis k impériu), kultura, náboženství, politika, vojenství

5.7.3.4 Středověk

Zrození nové Evropy – stěhování národů, romanizace a christianizace barbarských kmenů. Raně středověká společnost a proces utváření prvních feudálních států (Anglie, Francká říše, Kyjevská Rus, Svatá říše římská, státy ve střední Evropě včetně Sámovy říše, Velkomoravské říše a českého knížectví). Středověká města, řemesla a zemědělství. Náboženské a kulturní poměry raného středověku. Arabská říše. Mongolská a turecká expanze.

Rytířská kultura vrcholného středověku, křížové výpravy. Kolonizace území. Města, cechy. Křesťanství a židovství. Proměny ve vývoji Anglie, Francie, Svaté říši římské, v Rusku a ve střední Evropě. Český stát za Přemyslovců a Lucemburků. Husitská revoluce. Vzdělanost, kultura a umění.

Renesanční obraz světa. Zámořské plavby a počátky kolonialismu. Spory o konfesi (reformace, náboženské poměry). České země za vlády Jiřího z Poděbrad a za Jagellonců a za prvních Habsburků, české stavovské povstání. Absolutismus a stavovství. Barokní svět.

5.7.3.5 Novověk

Osvícenství. Velké revoluce (nizozemská, anglická, francouzská, americká, revoluční rok 1848 v Evropě). Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu. Průmyslová revoluce (objevy a vynálezy, proměna zemědělské společnosti na průmyslovou, změny sociálního rozvrstvení obyvatelstva, boj za sociálně spravedlivou společnost). Utváření novodobých národů a národních společností (české, slovenské, německé, italské, ruské, japonské). Imperiální politika evropských velmocí (kolonialismus). Střetávání velmocí v předvečer 1. světové války. Vzdělanost a umění na přelomu 19. a 20. století.

5.7.3.6 Moderní a soudobé dějiny

První světová válka a Češi a Slováci v letech války (odboj). Revoluce v Rusku a bolševizmus. Uspořádání Evropy po 1. světové válce (versailleský systém). Vznik Československa a jeho vývoj v meziválečném období. Evropa a svět ve 30. letech 20. století (hospodářská krize, vnitřní vývoj v USA a v Sovětském svazu, vznik fašismu a nacismu, vzrůst mezinárodního napětí). Mnichovská krize a její následky pro Československo a pro svět. Kultura 1. poloviny 20. století (vznik moderního umění). Druhá světová válka (průběh války, holocaust, odboj).

Evropa a svět po skončení 2. světové války (vznik OSN, rozdělení světa na dva politické protichůdné bloky). Charakteristika Východu a Západu. Válečné konflikty (Korea, Blízký východ, Vietnam, Afganistan, …). Dekolonizace a její

137

problémy a důsledky. Charakteristika třetího světa a jeho problémů. Pád komunistických režimů a jeho důsledky. Globální problémy ve světě napřelos 20. a 21. století. Kultura a umění v období 2. poloviny 20. století.

138

DĚJEPISPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata

Porozumí významu a smyslu historického poznání a procesu jeho utváření

Porozumí různým metodám zkoumání historického procesu a významu pramenů

Pochopí různé druhy periodizace dějin

Porozumí procesu vytváření lidského světa i jeho vztahu k přírodnímu prostředí v pravěku

Charakterizuje způsob života v pravěku a změny, k nimž došlo v jeho průběhu

Rozezná charakteristické rysy materiální a duchovní kultury civilizací v Mezopotámii, Egyptě, na Předním Východě, v Indii a Číně

Úvod do studia historie I.

Význam historického poznání pro sou- časnost

Historické metody Prameny a jejich zkoumání Periodizace dějin

Pravěk

Člověk a základy jeho antropogeneze

Doba kamenná – paleolit, mezolit, neolit a eneolit

Doba bronzová a železná

Starověk I.

Mezopotámie Egypt Přední východ Indie Čína

VMEGS 4

MKV 1

MKV 3

VMEGS 5

EV 1

MKV 2

OSV 4

OSV 5

VMEGS 4

MVEGS 5

139


Charakterizuje jednotlivá období vývoje řecké civilizace Objasní vznik státu a jeho různé

formy Posoudí význam řecké kultury

proformování kultury evropské Charakterizuje jednotlivá období

vývoje římské civilizace Vysvětlí příčiny a následky změn

politického systému římské říše Objasní vznik křesťanství a jeho

další vývoj ve starověku Posoudí význam římské kultury pro

formování kultury evropské

Starověk II.

Antické Řecko Antický Řím

Porozumí jednotlivým pomocným vědám historickým a vztahům

Úvod do studia historie II.

Pomocné vědy historické

VMEGS 5

MKV 1

140

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata mezi nimi

Orientuje se v procesu vzniku středověké Evropy

Identifikuje charakteristické rysy byzantské, franské a arabské civilizace

objasní okolnosti vzniku Sámovy a Velkomoravské říše

Porozumí vzniku států v různých částech Evropy

Chrakterizuje typické rysy raně středověkého českého státu

popíše vzdělanost, kulturu a umění v období románském a roli víry, náboženství a církve v životě středověké společnosti

Popíše změny na venkově, ve městech a celkově ve společnosti ve vrcholném středověku

Charakterizuje vývojové tendence vybraných států a říší a zhodnotí význam střetu křesťanského a islámského světa

Zhodnotí politické, společenské a kulturní dění na našem území za posledních Přemyslovců

Středověk

Evropa na počátku středověku Franská, Byzantská a Arabská říše Naše země v období Sámovy a

Velkomoravské říše Počátky Anglie, Francie a Svaté říše

římské Vikingové Státy východních a jižních Slovanů Naše země v 10. - 12. století

Polský a uherský stát

Vzdělanost, kultura a umění v období románském

Změny na venkově na zač. vrcholného středověku

Města ve vrcholném středověku Společnost vrcholného středověku Křížové výpravy Francie,Anglie a Svatá říše římská

ve vrcholném středověku Mongolská říše

MKV 1

VMEGS 4

VMEGS 2

MKV 3

Základy společenských věd, Český jazyk a literatura, Zeměpis

141

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše vzdělanost, kulturu a umění

v období gotickém Zhodnotí politické, společenské a

kulturní dění na našem území za vlády Jana Lucemburského a Karla IV.

Naše země za posledních Přemyslovců

Vzdělanost, kultura a umění v období

gotickém Společensko-hospodářská krize v pozdním středověku Stoletá válka

Naše země v období Jana Lucemburského a Karla IV.

Objasní příčiny, průběh, projevy a výsledky husitské reformace a revoluce včetně jejich přesahu do současnosti

zhodnotí politické, společenské a kulturní dění na našem území za Jagellonců

vysvětlí pojmy renesance a humanismus a uvede jejich projevy

popíše politiku a společnost osmanské říše a důsledky jejího

Naše země v období husitském a pohusitském

Naše země za vlády Jagellonců

Střední a východní Evropa v pozdním středověku

Novověk

Renesance a humanismus

142

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pronikání do Evropy

identifikuje příčiny, podmínky, průběh, rozsah a důsledky pronikání Evropanů do mimoevrop. oblastí

rozpozná základní znaky reformace a katolické reformy, pochopí jejich důsledky pro další vývoj Evropy

charakterizuje vývojové tendence vybraných států

zhodnotí politické, společenské a kulturní dění na našem území v období 1526-1617

orientuje se v politických a vojenských událostech třicetileté války

pochopí příčiny anglické revoluce a zhodnotí její výsledky

popíše typické rysy vybraných států v období 1648-1740

orientuje se ve vývoji habsburské monarchie v období 1648-1740 a v politických, hospodářských, sociálních a kulturních poměrech našich zemí v témže období

Osmanská říše

Zámořské objevy

Reformace a katolická reforma

Západní Evropa v 16. století

Střední a východní Evropa v raném novověku

Naše země v období 1526-1617

Třicetiletá válka

Anglická revoluce

Evropa v období 1648-1740 (Anglie, Francie, Prusko, Rusko)

Habsburská monarchie v období 1648-1740

Vzdělanost,kultura a umění v období barokním

143

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata popíše různé projevy barokní

kultury


rozliší charakteristické znaky a projevy osvícenství, vymezí jeho pronikání do Evropy

charakterizuje znaky absolutismu porozumí procesu vzniku USA vymezí příčiny a průběh Velké

francouzské revoluce a charakterizuje jednotlivé etapy

orientuje se v politických a vojenských událostech napoleonských válek

popíše vývoj habsburské monarchie v období 1740-1815 se zřetelem k dění v našich zemích

charakterizuje okolnosti, průběh a projevy českého národního obrození

posoudí význam industrializace a vědecko-technických inovací i postup sociálních změn

Evropa v období 1740-1789 (Velká Británie,Prusko,Rusko)

Osvícenství a absolutismus

Vznik USA

Velká francouzská revoluce

Napoleonské války


České národní obrození

Průmyslová revoluce a zrod kapitalistické společnosti

MKV 1

MVEGS 4

MVEGS 5

OSV 4

144



popíše vývoj habsburské monarchie v období 1815-1847 se zřetelem k dění v našich zemích

porovná příčiny, průběh a výsledky revoluce 1848/1849 ve vybraných

zemích popíše typické rysy vybraných

států v období 1849-1914 popíše vývoj habsburské

monarchie v období 1849-1914 porozumí procesu konstituování

novodobého českého národa a vývoji české politiky

pochopí mezinárodní vztahy v předvečer první světové války a dokáže popsat charakteristické rysy života evropské společnosti před válkou

orientuje se v politických a vojenských událostech první světové války

charakterizuje první československý odboj a jeho

Evropa v období 1815-1847 (Velká Británie, Francie, Rusko, Řecko, Polsko)


Revoluce 1848/1849 (Francie, Itálie, německé státy a habsburská monarchie)

Evropa a svět v období 1849-1914 (Velká Británie a kolonie, USA, Rusko, Francie, Itálie, Německo, Čína a Japonsko)



Politika, společnost, věda, technika a kultura před první světovou válkou

Moderní dějiny

První světová válka

145

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata význam pro vznik samostatného státu

zhodnotí význam ruských revolucí

Naše země za první světové války

Ruské revoluce

Popíše poválečné uspořádání a typické rysy vybraných států v období 1918-1929

Posoudí vnitřní i zahraniční politiku, národnostní, hospodářské a sociální poměry našich zemí v období 1918-1929

Pochopí příčiny a důsledky velké hospodářské krize, charakterizuje německý fašismus a ruský komunismus


Dokáže popsat charakteristické rysy života euro-americké společnosti před válkou

Orientuje se v politických a vojenských událostech druhé světové války

Evropa a svět v období 1918-1929




Společnost, věda, technika a kultura v meziválečném období

Druhá světová válka

Naše země za druhé světové války

MVEGS 4

MKV 1

MEV 4

MKV 2

MKV 3

OSV 4

EV 1

EV 2

MEV 3

MEV 5

146

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Charakterizuje poměry v našich

zemích za války a roli domácího a zahraničního odboje

Posoudí důsledky války a poválečné uspořádání, charakterizuje studenou válku a vymezí mocenské bloky

Orientuje se ve vývoji SSSR a USA v druhé polovině XX. století

Vymezí základní problémy východního bloku a popíše situaci v ohniscích napětí ve světě

popíše rozpad koloniální soustavy a problémy třetího světa


Charakterizuje komunistický režim v našich zemích a proměny, jimiž procházel

Orientuje se ve vývoji našich zemí a světa v období 1990-2009


Naše země v období 1945-1948 Evropa a svět v padesátých letech Naše země v období 1948-1960 Evropa a svět v šedesátých letech Naše země v období 1960-1969 Evropa a svět v sedmdesátých a osmdesátých letech Naše země v období 1970-1989 Evropa, svět a naše země v období

1990-2009

147

5.8 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODAVZDĚLÁVACÍ OBOR – ZEMĚPISVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT - ZEMĚPIS



Vyučovací předmět Zeměpis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost z RVP GV.

Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Geografie a integruje část obsahu vzdělávacího oboru Geologie

Obor má celou řadu mezipředmětových vztahů s dalšími vzdělávacími obory RVP GV (dějepis, základy společenských věd, biologie, chemie, fyzika, matematika, informatika).


1. ročník - 2 hodiny týdně2. ročník - 3 hodiny týdně3. ročník - 2 hodiny týdně4. ročník - 1 hodina týdně


Výuka zeměpisu probíhá jednotně v kmenových třídách, multimediální učebně, počítačové učebně či v terénu.

Zároveň jsou do výuky řazena terénní cvičení, zeměpisné exkurze, přednášky a různé výukové pořady.

Ve třetím a čtvrtém ročníku je budoucím maturantům ze zeměpisu připravena nabídka výběrového semináře s časovou dotací 2 hodiny týdně.

Zeměpis zahrnuje zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova



Učitel:

148

Vybízí žáky k využívání geografických učebních pomůcek (atlas, mapa, globus) pro získávání a ověřování geografických informací

Zadává studentům referáty na zadaná geografická témata, při tvorbě studenti vyhledávají, zpracovávají a hodnotí informace z různých zdrojů dat (statistické prameny, mapy, tabulky, grafy, obrázky a schémata, internet, učebnice, encyklopedie, odborný tisk aj.)

Využívá terénního cvičení a zeměpisných vycházek k demonstraci přírodních a společenských jevů

Vede studenty k účasti na různých formách poznávání (přednášky, besedy, exkurze)


Učitel:

Vede studenty k formulaci vlastních závěrů Na zeměpisných vycházkách předkládá studentům úkoly a otázky, které

propojují teoretické poznatky s praxí


Učitel:

Vytváří prostor pro práci ve skupinkách a diskusi, formou diskuse na dané téma vede studenty k formulování vlastních názorů a schopnosti umět vyslechnout názory svých spolužáků

Vede studenty k ústní prezentaci svých vytvořených prací Vede studenty k užívání odborné terminologie Zařazuje do výuky práci s moderními informačními technologiemi


Učitel:

Zadává úlohy, kterými se studenti učí samostatnosti a spolupráci s ostatními spolužáky

Vede studenty k ohodnocení své práce a výkonů

5.8.2.5 Kompetence občanské:

Učitel:

Plánuje geografické vycházky, exkurze, besedy, přednášky Se snaží zapojovat studenty do ekologických soutěží či aktivit, které

podporují uvědomění si environmentálních problémů v lokálním i globálním měřítku

Předkládá informace z oblasti aktuálního dění ve světě

149

5.8.2.6 Kompetence pracovní:

Učitel:

Vytváří u studentů studijní a pracovní návyky zadáváním domácích úkolů Vede studenty k dodržování daných pravidel a plnění svých povinností

150

ZEMĚPISPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata

Vymezí obsah předmětu geografie a zhodnotí jeho význam pro společnost

Úvod do předmětu

Popíše vznik Vesmíru a Sluneční soustavy

Rozliší hlavní kategorie těles Sluneční soustavy

Porovná planety vnitřní a vnější Porovná postavení Země ve

vesmíru Popíše tvar a velikost Země Popíše pohyby Země a jejich

důsledky Objasní střídání ročních období,

střídání dne a noci, zatmění Slunce a Měsíce, slapové jevy, časová pásma

PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ

Země jako vesmírné těleso Vesmír a Sluneční soustava – vznik,

vesmírná tělesa Tvar a velikost Země Pohyby Země a jejich důsledky Čas a časová pásma, kalendáře

Rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a

Fyzickogeografická sféra

Vzájemné vztahy a souvislosti s jednotlivými složkami

GEOLOGIE (INT)Složení , struktura a vývoj Země – chemické, mineralogické a petrochemické složení Země, změny polohy kontinentů

151

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata rozpozná vztahy mezi nimi

Porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér

Odvodí příčiny a důsledky pohybu litosférických desek

Vysvětlí vznik pevnin a oceánů Popíše působení endogenních a

exogenních činitelů na reliéf Analyzuje různé druhy poruch

v litosféře Rozpozná následky lidské činnosti

na krajinný ráz

Litosféra a georeliéf

Stavba a složení zemského tělesa – zemské sféry

Litosférické desky – princip deskové tektoniky

Vznik pevnin a oceánů Endogenní a exogenní činitelé

působící na reliéf, geomorfologické tvary, vulkanismus, zemětřesení, horotvorná činnost

Geologické procesy v litosféře –deformace litosféry, vývoj stavby pevnin a oceánů, mechanismus deskové tektoniky, zemětřesení, vulkanismus, tvary zemského povrchuČlověk a anorganická příroda

EV 2, 3

Vysvětlí význam vody na Zemi a oběh vody na Zemi

Rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině

Objasní význam oceánu a jejich využití

Zhodnotí vliv člověka na hydrosféru

Zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné

Hydrosféra

Rozložení vody na Zemi Hydrologický cyklus Složky hydrosféry a jejich

charakteristiky (vodstvo pevnin, vodstvo oceánů)

Vliv člověka na hydrosféru

Geologie (INT)- vodaPovrchové vody – jejich rozložení na Zemi, chemické složení,pH, hydrologický cyklus, geologické působení vodyPodzemní vody – propustnost hornin, chemické složení, ochrana podzemních vodEV 2, 3

Exkurze – ČOV

152

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném regionu

Popíše stavbu a složení atmosféry Vysvětlí rozdíl mezi počasím a

podnebím Objasní mechanismus vzniku větrů

a globální cirkulaci atmosféry a její důsledky pro vytváření podnebných pásů

Charakterizuje působení člověka na kvalitu a složení atmosféry

Atmosféra

Složení a stavba atmosféry Globální cirkulace atmosféry Počasí, podnebí, podnebné pásy Globální problémy atmosféry

EV 2, 3VMGES 2

Objasní význam půd pro člověka a jejich vznik

Rozliší základní druhy a typy půd Zdůvodní rozšíření půdních typů

v určité podnebné oblasti Určí základní vlastnosti půdního

profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu?

Zhodnotí působení člověka na

Pedosféra

Význam a vznik půdy, složky půdy Půdní druhy, půdní typy a jejich

rozmístění Vliv člověka na pedosféru

GEOLOGIE (INT)Člověk a anorganická příroda – vznik a vývoj půdEV 2, 3VMGES 2

153

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata kvalitu půd

Objasní význam biosféry pro člověka

Rozliší a na mapě lokalizuje hlavní biomy světa

Biosféra

Vegetační (šířková)pásma – biomy Vegetační (výškové) stupně Organismy na Zemi a jejich

rozmístění Vliv člověka na biosféru

EV 2, 3VMEGS 2

Analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a společenské složky a prvky krajiny

Zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí, objasní přírodní a civilizační rizika současného světa

Uvede příklady pozitivných i negativních vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystémů

Posoudí příčiny a hodnotí následky globálního narušení životního prostředí

Vysvětlí nutnost a typy ochrany

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Krajina – vývoj, složky, typy krajin Environmentalistika Interakce mezi přírodou a

společností – negativní vlivy člověka, globální a regionální environmentální problémy lidstva

Nástroje ochrany přírody a životního prostředí, rekultivace a revitalizace krajiny

Limity přírodního prostředí, trvale udržitelný rozvoj

GEOLOGIE (INT)Člověk a anorganická příroda – dopady těžby na ŽP, odpady, rekultivace a revitalizace krajiny, přístupy environmentální geologieEV 1, 2, 3VMGES 2Exkurze do lokalit spojených s těžbou

154

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata životního prostředí

Objasní hlavní zásady koncepce trvale udržitelného rozvoje

Vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu

Posoudí význam i ekologickou únosnost těžby v daném regionu

Objasní pojmy rekultivace a revitalizace krajiny, uvede příklady v daném regionu

Vyvaruje se nešetrného přístupu k životnímu prostředí

Určí zeměpisnou polohu libovolného místa na mapě

Rozliší mapy podle měřítek a dokáže s nimi pracovat, převádí vzdálenosti podle měřítka

Určí základní kartografická zobrazení

Používá atlasy, topografické mapy

GEOGRAFICKÉ INFORMACE A TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ

Geografická kartografie a topografie

Mapa, globus, zeměpisné souřadnice

Měřítko mapy, obsah mapy Kartografická zobrazení Praktické aplikace

s kartografickými produkty-práce

MEV 1 (využití médií pro získávání informací)OSV 2 (tvorba kartogramů)

155

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata a mapy s tematickým obsahem

Vyčte informace z leteckých a družicových snímků?

Orientuje se v krajině s pomocí map a buzoly

Používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii

Čte, interpretuje a sestavuje jednoduché mapy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Používá různé geografické zdroje dat (statistická data, tabulky, grafy, odbornou literaturu, internet atd.)

s různými mapami, buzolou

Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk

Obecně používané pojmy, kartografické znaky, vysvětlivky, statistická data, ostatní informační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii

Geografické informační a navigační systémy

Praktické využití GIS, DPZ a satelitních navigačních přístrojů GPS

Terénní geografická výuka, praxe a aplikace

Geografická exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace v terénu, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu

Vysvětlí základní demografické charakteristiky a porovná jejich hodnoty v různých regionech světa

SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

Obyvatelstvo

Základní demografické

MKV 1 (multikulturalita, rasismus, xenofobie, příčiny migrace)VMGES 2EV 2

156

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Zhodnotí vývoj lidské populace

globálně i v různých částech světa Rozliší fáze a vysvětlí příčiny

demografické revoluce Objasní rozmístění obyvatelstva,

zdůvodní příčiny a důsledky nerovnoměrného rozmístění obyvatelstva

Zdůvodní příčiny a důsledky územního pohybu obyvatelstva

Analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková a kulturní specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v regionech světa

charakteristiky Struktura obyvatelstva – rasová,

etnická, jazyková, náboženská, kulturní specifika

Vývoj světové populace Rozmístění a pohyb obyvatelstva

Charakterizuje vznik a vývoj sídel Identifikuje obecné základní znaky

a funkce sídel Rozliší venkovské a městské

osídlení Objsní aktuální tendence

v osídlení, objasní proces

Sídla a osídlení Sídelní struktura a její vývoj, venkovské a

městské osídlení a jejich funkce Trendy v osídlení – urbanizace,

suburbanizace

157

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata urbanizace a suurbanizace

Určí základní předpoklady rozvoje světového hospodářství

Na základěekonomických údajů (HDP, zaměstnanost) vysvětlí rozdíly ve struktuře hospodářství v různých částech světa a zhodnotí jejich stupeň hospodářského rozvoje, vysvětlí vývojové změny

Rozliší sektorovou a odvětvovou strukturu hospodářství

Rozliší typy zemědělské výroby a lokalizuje hlavní produkční oblasti významných plodin a hospodářských zvířat

Lokalizuje na mapě největší světová loviště ryb a nejvýznamnější lesní oblasti

Charakterizuje lokalizační faktory rozmístění zemědělské a průmyslové výroby

Popíše a zhodnotí strukturu průmyslových odvětví podle

Světové hospodářství

Ukazatelé hospodářské úrovně (HDP, HNP,zaměstnanost)

Sektorová a odvětvová struktura (primér, sekundér, terciér, kvartér a jejich členění na odvětví

Lokalizační předpoklady a faktory jednotlivých sektorů

Primér – zemědělství (typy zemědělské výroby, vliv zemědělství na životní prostředí, rybolov)

Sekundér – průmysl (nerostné suroviny, energetika, průmyslová odvětví a jejich lokalizace, vliv průmyslu na životní prostředí)

Terciér – služby, doprava (význam a typy dopravy), cestovní ruch (typy a hlavní světové oblasti cestovního ruchu)

Zahraniční obchod, mezinárodní

EV 2VMEGS 2, 3

158

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata stupně rozvoje společnosti

Ukáže na mapě nejvýznamnější průmyslové oblasti světa a oblasti těžby nerostných surovin

Zhodnotí bilanci světových a surovinových zdrojů, uvede příklady alternativních zdrojů elektrické energie

Uvede základní znaky a význam jednotlivých druhů dopravy

Určí základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a na mapách lokalizuje hlavní světové oblasti cestovního ruchu a porovná jejich a potenciál

Vyjmenuje hlavní světové hospodářské organizace a určí jejich funkce

hospodářské organizace

Získá přehled o nerovnoměrném rozložení bohatství, vysvětlí závislost států chudého „jihu“ na bohatém „severu“

Vymezí hlavní jádrové a periférní

Sociálněgeografické systémy

Geografické aspekty bohatství a chudoby

Globalizace Jádro, zázemí, periférie, rozvinutá

země, rozvojová země, bohatý

VMEGS 1 (geografické vnímání globalizace),2 (ekonomický rozvoj a globalizace), 3

159

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata oblasti světa

Posoudí pozitivní a negativní dopady globalizace

„Sever“, chudý „Jih“

Rozliší formy státní moci, unitární a federativní státy

Lokalizuje hlavní ohniska problémů a napětí ve světe a identifikuje hlavní příčiny jejich vzniku s přihlédnutím k historickému vývoji

Uvede základní mezinárodní integrační organizace

Politická geografie

Hlavní světová ohniska napětí státní zřízení, typy moci ve státu Mezinárodní politické organizace

VMGES 2, 3, 4MKV 1

Rozlišuje na konkrétních územícních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi

Zhodnotí polohu, přírodní a socioekonomické poměry ČR

Stručně popíše geologický vývoj, rozmanitost reliéfu, charakter podnebí, hydrologické poměry, půdní pokryv, vegetaci a přírodní

REGIONY

ČESKÁ REPUBLIKA

Poloha, rozloha Přírodní poměry (geologický vývoj,

geomorfologické členění, podnebí vodstvo, půdy, biota, přírodní zdroje, životní prostředí)

Obyvatelstvo, sídla Hospodářství, ekonomické

MEV 1(příprava vlastních materiálů, referátů, seminárních prácí, využití médií pro získávání informací)VMGES 4MKV 1EV 3

160

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata zdroje ČR

Objasní vývoj a stav životního prostředí ČR a na mapě ukáže velkoplošná chráněná území ČR

Popíše a zdůvodní rozmístění obyvatelstva, pohyb, strukturu a jeho demokratický vývoj

Lokalizuje na mapě hlavní jádrové a periférní oblasti a rozliší jejich specifika

Stručně popíše strukturu hospodářství ČR a vymezuje nejdůležitější aspekty současného vývoje ČR ve sféře ekonomiky i politiky

Porovná postavení ČR s jinými státy Evropy a světa

Popíše administrativně-správní členění ČR

Vymezí místní region na mapě, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměryy mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům

tendence Hospodářské a politické postavení

ČR v Evropě a ve světě Administrativní uspořádání, kraje,

euroregiony Charakteristika místního regionu –

strategické a územní plánování

161


Lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice

Zhodnotí postavení jednotlivých makroregionů ve světě

Zhodnotí jejich přírodní, hospodářské a kulturní poměry

Lokalizuje základní místopisné pojmy

Charakterizuje přírodní poměry a jednotlivých makroregionů

Zhodnotí předpoklady pro hospodářství, hospodářskou vyspělost a hospodářskou specializaci jednotlivých makroregionů

Charakterizuje obyvatelstvo jednotlivých regionů

Specifikuje a objasní problémy a konflikty jednotlivých regionů

Sleduje aktulní události v jednotlivých regionech

Zhodnotí význam polárních oblastí a světových oceánů pro život

MAKROREGIONY SVĚTA

Přírodní a socioekonomické poměry jednotlivých regionů

EVROPA

Postavení Evropy ve světě, EU Západní Evropa Severní Evropa Střední Evropa Jižní Evropa Jihovýchodní Evropa Východní Evropa (rozpad SSSR a

vznik SNS)

ASIE

Střední Asie, státy Zakavkazka Východní Asie Jihovýchodní Asie Jižní Asie Jihozápadní Asie

AFRIKA

Severní Afika

VMEGS 2, 3 ,4MKV 1EV 2

162

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata člověka Subsaharská Afrika

AMERIKA

Severní Amerika Latinská (Střední a Jižní) Amerika

AUSTRÁLIE a OCEÁNIE

ANTARKTIDA a ARKTIDA

SVĚTOVÝ OCEÁN

163

5.9 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODAVZDĚLÁVACÍ OBOR – BIOLOGIE



Vyučovací předmět Biologie vychází ze vzdělávacího oboru Biologie ve vzdělávací oblasti RVP G Člověk a příroda

Předmět integruje některé výstupy ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví a integruje část obsahu vzdělávacího oboru Geologie

Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů s dalšími vzdělávacími obory RVP G (chemie, geografie, fyzika)


1.ročník - 3 hodiny týdně2. ročník - 2 hodiny týdně3. ročník - 2 hodiny týdně4. ročník - 1 hodina týdně


Výuka je realizována frontálně, jsou zařazena laboratorní cvičení, skupinové práce, samostatné práce (referáty, prezentace vytvořené studenty)

Výuka předmětu probíhá jednotlivě v kmenových třídách, multimediální učebně, počítačové učebně, v laboratoři

Výuka je kombinována s terénními cvičeními a exkurzemi, které napomáhají k lepšímu osvojení učiva, ke konkrétnímu poznávání, určování a zařazování jednotlivých rostlinných a živočišných druhů

Ve vyšších ročnících (3. 4.) je také pro studenty připravena nabídka volitelného předmětu Seminář z biologie

Biologie zahrnuje zejména tato průřezová témata:

Environmentální výchova Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech



Učitel:

165

Zadává samostatné práce (zpracování referátu, prezentace), kterými rozvíjí jejich samostatnost, aktivitu a pracovitost

Osobním přístupem motivuje studenty k učení Na základě výkladu požaduje od studentů uvádění vlastních příkladů


Učitel:

Zadává studentům problémové úlohy a dohlíží na jejich řešení Umožňuje studentům hledat nové přístupy a řešení


Učitel:

Vyžaduje od studentů, aby se vyjadřovali srozumitelně, gramaticky správně Zadává úlohy, při nichž jsou studenti nuceni využívat různé komunikační

technologie (tisk, internet, odborná literatura, televize)


Učitel:

Využívá skupinovou práci při řešení úloh v hodinách i při laboratorních pracích


Učitel:

Zdůrazňuje význam sepětí člověka s přírodou a sám je svým vztahem k přírodě pro studenty příkladem

166

BIOLOGIEPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata

Popíše rozdíl mezi nerostem a horninou

S pomocí klíče a atlasů určí nejznámější zástupce nerostů

Uvede charakteristiku magmatu, jeho složení a postup krystalizace

Podle charakteristických znaků rozliší běžné zástupce vyvřelých hornin (výlevných a hlubinných)

Vysvětlí vznik usazených hornin Rozpozná základní usazené

horniny Uvede faktory působící na vznik

metamorfovaných hornin Rozpozná základní

metamorfované horniny S pomocí atlasů a klíčů určí naše

nejběžnější horniny Pomocí významných geologických

dějů, změn fauny a flóry charakterizuje jednotlivé geologické éry

GEOLOGIE

Minerály – jejich vznik a ložiska, krystaly a jejich vnitřní stavba, fyzikální a chemické vlastnosti minerálů

Vyvřelé (magmatické) horniny – magmatický proces, vznik magmatu a jeho tuhnutí, krystalizace minerálů z magmatu

Usazené (sedimentované) horniny Zvětrávací a sedimentační procesy Přeměněné (metamorfované)

horniny Metamorfní procesy

Geologická historie Země

Geologická období vývoje Země Evoluce bioty a prostředí Geobiocykly

GEOLOGIE (INT)praktická cvičení – určování a zařazování minerálů a horninpráce v terénu a geologická exkurzeEV 2, 3

168

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Orientuje se v předmětech

zkoumání základních biologických věd

Popíše významné teorie o vzniku a evoluci života na Zemi

Odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností

Odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci

Popíše stavbu a funkci buněčných struktur prokaryotní a eukaryotní buňky

Porovná buňku bakterií, rostlin, živočichů a hub

Vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy

Popíše buněčný cyklus a vysvětlí princip dělení buněk

OBECNÁ BIOLOGIE

Biologie jako vědní obor Charakteristika života Vznik a vývoj živých soustav,

evoluce Buňka – stavba, funkce organel,

dělení

Porovná základní vlastnosti virů a buněčných organismů

BIOLOGIE VIRŮ A BAKTERIÍ

Stavba a funkce virů, virová VMEGS 2, 3

169

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše stavbu viru Popíše stavbu bakterií a sinic Vysvětlí pozitivní a negativní

význam virů a bakterií v přírodě a pro člověka

Charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska

Uvede příklady virového a bakteriálního onemocnění a navrhne základní preventivní opatření vůči těmto nemocem a způsoby jejich léčby

onemocnění Stavba a funkce bakterií,

bakteriální onemocnění, sinice

Uvede základní typy rostlinných pletiv a jejich význam

Popíše stavbu rostlinného těla Popíše stavbu a funkci

vegetativních a generativních rostlinných orgánů, jejich přeměnu

Vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických pochodů

Vysvětlí princip fotosyntézy a její význam pro biosféru a člověka

BIOLOGIE ROSTLIN

Morfologie a anatomie rostlin – základní typy rostlinných pletiv, vegetativní a reprodukční orgány (kořen, stonek, list, květ), opylení a oplození, význam semen a plodů

Fyziologie rostlin – fotosyntéza, dýchání, výživa, vodní režim, ontogenetický vývoj, pohyby, rozmnožování

Systém a evoluce rostlin – řasy,

EV 1, 3

170

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vysvětlí význam dýchání pro

organismus Objasní způsoby příjmu a výdeje

látek rostlinou Popíše růst a individuální vývoj

rostlin Objasní princip životních cyklů Charakterizuje pohyby rostlin Objasní princip pohlavního a

nepohlavního rozmnožování a vysvětlí jejich rozdíly

Vysvětlí průběh opylení a oplození u rostlin a vznik semene a plodu

Porovná znaky základních systematických skupin rostlin a určí jejich významné zástupce pomocí určovací literatury (klíčů a atlasů)

Charakterizuje znaky řas, významné skupiny, jejich využití

Porovná vlastnosti „nižších“ a „vyšších“ rostlin

Porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin

výtrusné (mechorosty, plavuně, přesličky, kapradiny) a semenné rostliny (nahosemenné, krytosemenné)

Rostliny a prostředí

171

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše stavbu těla, rozmnožování

a významné druhy výtrusných a semenných rostlin

Vysvětlí roli rostlin v ekosystému a pro člověka

Uvede základní ekologické nároky rostlin

Zhodnotí vliv ekologických faktorů a člověka na výskyt rostlin

Posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla

Vysvětlí důvody ochrany ohrožených rostlinných druhů a její formy

Uvede některé ohrožené druhy naší přírody

Popíše stavbu těla hub a lišejníků Zhodnotí význam hub a lišejníků

v přírodě a pro člověka Rozpozná významné zástupce hub

a lišejníků Uvede příznaky otravy houbami a

prokáže znalost první pomoci při otravě houbami

BIOLOGIE HUB A LIŠEJNÍKŮ

Stavba a funkce hub a lišejníků Významní zástupci hub a lišejníků Význam hub a lišejníků

EV 1, 2, 3

172


Charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska

BIOLOGIE PROTIST

Stavba a funkce protist

Charakterizuje prvoky a jejich jednobuněčné tělo

Pozná organely a vysvětlí jejich funkce

Popíše typy rozmnožování Charakterizuje významné skupiny,

pozná jejich zástupce, posoudí jejich význam

Popíše nemoci člověka způsobené prvoky a uvede způsoby ochrany proti těmto nemocem

BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ

Prvoci

Stavba a zástupci Význam

Popíše hierarchické uspořádání těla mnohobuněčných živočichů

Popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánů a orgánových soustav a jejich vývoj

Mnohobuněční živočichové

Orgány a orgánové soustavy (morfologie a anatomie)

Fyziologie, rozmnožování Systém a evoluce Živočichové a prostředí

173

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Objasní principy pohlavního a

nepohlavního rozmnožování, vnitřní a vnější oplození a vývoj přímý a nepřímý

Objasní zárodečný vývoj jedince Charakterizuje hlavní taxonomické

jednotky a jejich významné zástupce

Pozná a pojmenuje významné druhy a uvede jejich ekologické nároky

Posoudí význam živočichů v přírodě a pro člověka

Charakterizuje pozitivní a negativní vlivy živočichů na lidskou populaci

Charakterizuje základní typy chování

Zhodnotí problematiku ohrožených druhů a možnosti jejich ochrany

Vysvětlí základní ekologické pojmy, základní ekologické vztahy a uvede příklady potravních řetězců v ekosystémech

Etologie Biologie bezobratlých – houby,

žahavci, ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši, členovci, polostrunatci, ostnokožci

Biologie strunatců – pláštěnci, bezlebeční, obratlovci

174


Zařadí člověka do systému Posoudí příbuznost s ostatními

primáty Vyjmenuje podstatné lidské znaky Rozliší hominizaci a sapientaci ve

vývoji člověka

BIOLOGIE ČLOVĚKA

Fylogenetický vývoj člověka Lidské znaky Hominizace Sapientace Postavení poddruhu Homo sapiens

v živočišné říši

Charakterizuje jednotlivé typy tkání podle stavby a funkce

Zhodnotí význam kostry a kostí pro lidské tělo

Popíše vnitřní a vnější stavbu kosti a tvarové typy kostí

Popíše růst a vývoj kostí Rozliší typy spojení kostí Pojmenuje jednotlivé části kostry Popíše stavbu kosterního svalu a

porovná s ostatními typy svalové tkáně

Objasní mechanismus stažitelnosti svalu

Pomocí obrázku pojmenuje

Opěrná a pohybová soustava

Typy tkání v lidském těle - rozdělení, funkce

Stavba kostí - vnitřní, vnější Typy kostí Spojení kostí Popis kostry Růst a vývoj kostí Stavba kosterního svalu Svalový stah Přehled kosterních svalů Onemocnění kostí a svalů

175

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata kosterní svaly

Poskytne první pomoc při úrazech na kostech a při svalové křeči

Vyjmenuje základní tělní tekutiny Vysvětlí jejich vznik a vzájemný

vztah Složení krve Zhodnotí funkci krve a význam

jednotlivých složek krve Objasní pojmy imunita,

sedimentace, očkování Rozlišuje krevní skupiny, princip

darování krve Popíše části oběhové soustavy a

činnost srdce Rozlišuje druhy cév, objasní jejich

úlohu v oběhové soustavě Popíše velký a malý krevní oběh Dokáže měřit tep Uvede onemocnění oběhové

soustavy Zdůvodní vliv nesprávné

životosprávy na srdeční a cévní

Oběhová soustava a imunitní systém

Tělní tekutiny - krev, tkáňový mok, lymfa

Krev - funkce, složení, funkce jednotlivých složek

Krevní skupiny Srdce - stavba, činnost Krevní oběh - malý, velký Krevní cévy - tepny, žíly,

vlásečnice Krevní tlak, skupiny Lymfatický systém, slezina Specifická a nespecifická imunita,

očkování Onemocnění První pomoc

176

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata choroby

Porovná systém krevních a mízních cév

Popíše stavbu sleziny Poskytne účinnou první pomoc při

zástavě srdeční činnosti a při zástavě krvácení

Vysvětlí podstatu příjmu O2 a odstraňování CO2 z organismu

Popíše pomocí vyobrazení stavbu dýchacích cest a plic

Popíše mechanismus dýchání Vyjádří frekvenci dýchání,

respirační objemy plynů při vdechu a výdechu

Uvede onemocnění dýchacích cest

Dýchací soustava

Stavba a popis dýchacích cest Stavba plic Tvorba hlasu Mechanika dýchání Dýchání vnitřní a vnější Transport O2 a CO2

Onemocnění

Vysvětlí funkci jednotlivých částí trávicí soustavy

Trávicí soustava a metabolismus

Stavba a funkce částí trávicí

177

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše pomocí vyobrazení

jednotlivé části trávicí trubice Zhodnotí význam chrupu a dutiny

ústní pro správnou funkci TS a při tvorbě hlasu

Objasní princip trávení a vstřebávání živin při průchodu trávicí trubicí

Zhodnotí význam jater pro lidské tělo

Sestaví podle odborných podkladů příklad zdravého jídelníčku

soustavy Trávicí žlázy Trávení sacharidů, tuků a bílkovin Onemocnění

Objasní, kde v organismu vznikají

odpadní látky a které orgány je odstraňují

Popíše stavbu a funkci vylučovací soustavy

Popíše stavbu nefronu objasní děje probíhající v nefronu

Objasní, jak se vylučovací soustava podílí na udržení homeostázy

Popíše stavbu a funkci kůže a kožních derivátů

Vylučovací soustava, homeostáza, kůže

Stavba a funkce částí vylučovací soustavy

Stavba nefronu Děje probíhající v ledvinách Onemocnění vylučovací soustavy Homeostáza Kůže - stavba a funkce Typy kožních derivátů Poranění a onemocnění kůže

178

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Prokáže znalost první pomoci při

poranění kůže, omrzlinách a popáleninách

Uvede rozdíly ve stavbě a funkci rozmnožovací soustavy muže a ženy

Popíše menstruační cyklus Charakterizuje proces oplození

vajíčka Objasní průběh těhotenství a fáze

porodu Uvede základní typy

antikoncepčních metod, zhodnotí jejich klady a zápory

Charakterizuje pohlavně přenosná onemocnění a možnosti prevence

Popíše jednotlivá období prenatálního a postnatálního vývoje

Rozmnožovací soustava a vývoj člověka

Pohlavní soustava muže - funkce, stavba, hormony

Pohlavní soustava ženy - funkce, stavba, hormony, menstruační cyklus, oplození, těhotenství, porod, antikoncepce

Onemocnění, prevence AIDS Prenatální a postnatální vývoj

člověka Období života

Vysvětlí význam základních pojmů genetiky

Využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení

GENETIKA

Obecné pojmy genetiky

179

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata rozmanitostí organismů

Popíše složení, strukturu a funkci nukleových kyselin

Vysvětlí rozdíly mezi DNA a RNA Objasní podstatu genetického

kódu Popíše průběh replikace,

transkripce a translace Uvede příklady využití genového

inženýrství a jejich přínos pro člověka

Molekulární základy dědičnosti

Složení, struktura a funkce nukleových kyselin DNA a RNA

Genetický kód Replikace, transkripce, translace Genové inženýrství

Porovná uložení genetické informace v prokaryotní a eukaryotní buňce

Charakterizuje fáze mitózy a meiózy

Vysvětlí podstatu crossing – overu Uvede rozdíly v genetice

prokaryotní a eukaryotní buňky

Buněčné základy dědičnosti

Uložení genetické informace v buňce

Mitóza, meióza, crossing – over Genetika prokaryotní a eukaryotní

buňky

Vysvětlí Mendelovy zákony

Genetika mnohobuněčného organismu

Mendelovy zákony

180

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Objasní genové interakce Vysvětlí princip a důsledky vazby

genů Vysvětlí Morganovy zákony Popíše typy chromozomového

určení pohlaví Objasní podstatu klonování

Genové interakce Vazba genů Morganovy zákony Chromozomové určení pohlaví Klonování

Uvede druhy mutací Rozdělí mutageny a uvede jejich

příklady v prostředí

Genetická proměnlivost

Mutace Mutageny

Objasní genetické zákonitosti Vysvětlí podstatu genetické

rovnováhy Charakterizuje faktory narušující

genetickou rovnováhu Vysvětlí nebezpečnost

příbuzenského křížení

Genetika populací

Uvede základy metody výzkumu genetiky člověka

Genetika člověka

Metody výzkumu

181

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Uvede příklady dědičných chorob

člověka Vysvětlí význam lékařské genetiky Sestaví a graficky znázorní

jednoduchý rodokmen Posoudí na základě rodokmenu

ohrožení potomků v případě výskytu genetické choroby v rodině

Řeší jednoduché úlohy, při kterých pomocí rodokmenu určí typ dědičnosti sledovaného znaku

Dědičné choroby člověka Lékařská genetika Rodokmen

Používá správně základní ekologické pojmy

Objasňuje základní ekologické vztahy mezi populacemi

EKOLOGIE

Základní ekologické pojmy – jedinec, populace, druh, nika, biotop, biocenoza, ekosystém, vztahy mezi populacemi

Vyjmenuje abiotické a biotické faktory prostředí a jejich vliv na

Podmínky života

182

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata organismy

Uvede příklady pozitivních a negativních vlivů člověka na biosféru

Vysvětlí nutnost a základní formy a principy ochrany životního prostředí

Objasní principy trvale udržitelného rozvoje

Biosféra a její členění

Ekologické problémy EV 1, 2, 3VMGES 2

183

5.10 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODAVZDĚLÁVACÍ OBOR – CHEMIEVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – CHEMIE


5.10.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět chemie vychází ze vzdělávacího oboru Chemie ve vzdělávací oblasti RVP G Člověk a příroda. Do předmětu jsou začleněny tematické okruhy průřezových témat – Environmentální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

5.10.1.2 Časové vymezení:

1. ročník – 2 hodiny týdně2. ročník – 2 hodiny týdně3. ročník – 2 hodiny týdně4. ročník – 1 hodina týdně

5.10.1.3 Organizační vymezení:

Do výuky jsou zařazovány různé metody. Je realizována frontálně, zařazeny jsou demonstrační pokusy, žákovské pokusy, laboratorní cvičení, skupinové práce, referáty, prezentace vytvořené studenty. Ve vyšších ročnících (3. , 4. r.) je připravena nabídka volitelného předmětu Seminář z chemie. Předmět má k dispozici odbornou učebnu – laboratoř, multimediální učebnu.

5.10.2 Výchovné a vzdělávací strategie (k naplnění a rozvoji

klíčových kompetencí)


Učitel motivuje žáky praktickými ukázkami z oboru chemie (videa, pokusy) Učitel vede studenty k poznávání využití chemie v běžném životě (exkurze

elektrárna - odsíření,čistička odpadních vod)


Učitel vede žáky k formulaci vlastních závěrů

185


Učitel zařazuje do výuky diskusi, během které žáci prezentují své názory Učitel zadává studentům témata ke zpracování ve formě prezentace před

ostatními studenty Učitel důsledně vyžaduje dodržování správné chemické terminologie


Učitel využívá skupinovou práci při řešení úloh v hodinách i při laboratorních cvičeních


Učitel objasňuje důsledky zneužívání některých návykových látek (alkohol, nikotin, drogy)

Učitel diskutuje se studenty o kladech a záporech chemických látek ve vztahu ke zdraví člověka a k životnímu prostředí

186

CHEMIE


Používá značky s, p, d a f prvků Rozlišuje druhy vzorců Určuje oxidační čísla prvků

v molekule nebo iontu Pojmenuje sloučeninu podle

vzorce Podle názvu sloučeniny zapíše její

vzorec Využívá odbornou terminologii při

popisu látek a vysvětlování chemických dějů

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvy a značky prvků Druhy vzorců Oxidační číslo Názvosloví oxidů, sulfidů,

halogenidů, hydridů, hydroxidů, bezkyslíkatých kyselin a jejich solí, kyslíkatých kyselin a jejich solí, koordinačních sloučenin

Popíše soustavy látek Vysvětlí rozdíly mezi chemicky

čistou látkou a směsí Rozliší druhy směsí Vymezí pojmy chemický prvek a

chemická sloučenina, atom, molekula, ion

OBECNÁ CHEMIE

Látky a soustavy látek

Soustavy látek Směs, chem. čistá látka Druhy směsí (homogenní,

heterogenní), druhy heterogenních směsí, homogenní směsi = roztoky

Pojmy - chemický prvek, chemická

188

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématasloučenina, atom, molekula, ion

Zapíše symboly fyzikálních veličin a jejich jednotky

Vysvětlí pojem látkové množství Definuje jednotku mol Užívá definiční rovnice

jednotlivých veličin a jejich pomocí řeší jednoduché příklady

Vyhledává hodnoty chemických veličin v tabulkách, odečítá je z grafu nebo schémat

Provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů

Důležité veličiny a základní výpočty v chemii

Symboly základních fyzikálních veličin v soustavě SI

Jednotky veličin Látkové množství, mol Molární hmotnost a molární

objem Hmotnostní a objemový zlomek Avogadrova konstanta Molární koncentrace Hodnoty základních chemických

veličin, chemické tabulky Příklady

Popíše složení atomu Vymezí rozdíly mezi pojmy nuklid,

izotop, izobar Rozliší protonové, nukleonové a

neutronové číslo

Stavba atomu

Stavba atomu - jádro, obal Pojmy - nuklid, izotop, izobar Protonové, nukleonové,

neutronové číslo Radioaktivita - přirozená, umělá

189

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vysvětlí pojem radioaktivita a

rozdíl mezi přirozenou a umělou radioaktivitou

Charakterizuje typy radioaktivního záření

Zapisuje a doplňuje rovnice jaderných reakcí

Popíše různé modely atomů Vymezí pojem orbital, rozliší jejich

druhy a tvary Vymezí význam a hodnoty

hlavního, vedlejšího, magnetického a spinového kvantového čísla

Zapíše elektronovou konfiguraci prvků a iontů podle platných pravidel, pomocí symbolů a rámečků

Využívá znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání fyzikálně – chemických vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích

Typy radioaktivního záření Rovnice jaderných reakcí Modely atomů Orbitaly - druhy, tvary Kvantová čísla - hlavní, vedlejší,

magnetické, spinové Elektronová konfigurace prvků,

iontů - pravidla o zaplňování orbitalů elektrony

190


Vysvětlí pojmy perioda a skupina v PSP

Formuluje periodický zákon Klasifikuje prvky na s, p, d a f, nepřechodné, přechodné, vnitřně

přechodné, kovy, nekovy a polokovy

Předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků

Periodická soustava prvků

Periodická soustava prvků - uspořádání, periodický zákon, klasifikace prvků

Vymezí podmínky vzniku chemické vazby

Rozliší druhy chemických vazeb - kovalentní, koordinačně kovalentní, iontová, kovová

Vysvětlí pojmy délka vazby, vazebná a disociační energie

Pomocí elektronegativity vysvětlí polaritu chemické vazby

Určí vaznost jednotlivých atomů Zapíše základní a excitovaný stav

Chemická vazba a vlastnosti látek Vznik, typy, délka, vazebná a

disociační energie, vazba sigma a pí

Polarita chemické vazby Slabší vazebné interakce Vaznost atomů Základní a excitovaný stav atomu Krystaly - atomové, molekulové,

iontové a kovové Fyzikální vlastnosti látek - Tt, Tv,

vedení elektrického proudu,

191

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataatomu

Vymezí rozdíly mezi jednotlivými typy krystalů

Vysvětlí fyzikální vlastnosti látek pomocí jejich struktury

rozpustnost

Definuje pojmy chemická reakce, rovnice, reaktanty, produkty

Zapíše chemickou reakci a určí její typ

Vypočítá hmotnosti látek a objemy plynů z chemické reakce

Objasní podstatu reakce redoxní, protolytické, komplexotvorné a srážecí

Vyčíslí redoxní reakci s použitím pravidla o zachování druhů atomů a

pravidel pro vyčíslování

Chemický děj a jeho zákonitosti

Chemické reakce, rovnice Reaktanty, produkty Rozdělení reakcí v anorganické

chemii Výpočty z chemických rovnic Redoxní reakce, vyčíslování

chemických rovnic Protolytické reakce Komplexotvorné reakce Srážecí reakce

Vysvětlí pojem reakční teplo Klasifikuje chemické reakce na

exotermické a endotermické

Tepelné změny při chemických reakcích

Termochemie Reakční teplo Endotermické a exotermické

192

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Aplikuje termochemické zákony při

výpočtu reakčního tepla z termochemických rovnic

reakce Termochemické zákony Výpočty

Uvede faktory ovlivňující rychlost reakce (koncentrace látek, teplota, tlak, katalyzátor - pozitivní, negativní)

Zapíše kinetickou rovnici chemické reakce

Vysvětlí působení katalyzátorů a katalyzátorových jedů

Vymezí pojmy homogenní a heterogenní katalýza

Vysvětlí pojem chemická rovnováha v soustavě

Zapíše vztah pro chemickou rovnováhu dané reakce

Vypočítá hodnotu rovnovážné konstanta Kc

Vysvětlí pojem akce a reakce v

Rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha

Reakční kinetika - rychlost chemických reakcí a faktory, které ji ovlivňují

Aktivační energie, aktivovaný komplex

Kinetická rovnice chemické reakce Katalyzátory, katalyzátorové jedy,

katalýza homogenní, heterogenní Rovnovážná konstanta Princip akce a reakce Faktory ovlivňující rovnovážné

složení směsi Elektrolýza Teorie kyselin a zásad Disociační konstanta, síla kyselin a

193

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématachemické rovnováze

Posoudí vliv faktorů na chemickou rovnováhu (koncentrace látek, teplota, tlak)

Vymezí pojem elektrolytická disociace, slabý a silný elektrolyt

Vysvětlí teorii kyselin a zásad podla Arrhenia a Bronsteda

Definuje disociační konstantu kyseliny KA a zásady KB

Porovná sílu kyselin a zásad podle hodnot disociačních konstant

Vysvětlí průběh protolytického děje

Vyznačí konjugované páry Vymezí pojmy amfoterní látka,

amfion, autoprotolýza Zapíše rovnici autoprotolýzy vody Definuje iontový součin vody Kv a

pH Klasifikuje roztoky podle hodnoty

pH Vypočítá pH roztoků z koncentrace

H3O+ a OH-

Vysvětlí podstatu hydrolýzy solí

zásad Protolytický děj, konjugované páry Amfoterní látka, amfion,

autoprotolýza, iontový součin vody pH - roztoky kyselé, neutrální,

zásadité, výpočet pH Hydrolýza solí Oxidace, redukce, oxidační a

redukční činidlo Becketovova elektrochemická řada

napětí

194

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Definuje pojmy oxidace a redukce,

oxidační a redukční činidlo Porovná podle Becketovovy řady

schopnost prvků tvořit kationty

Využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin

Předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin

Vysvětlí stavbu atomů obou prvků Vymezí výskyt prvků v přírodě Určí fyzikální a chemické vlastnosti

obou prvků Zapíše rovnice přípravy a výroby

prvků Rozdělí oxidy podle jejich

charakteru Rozdělí druhy vod, vysvětlí

strukturu molekuly vody Charakterizuje tvrdost vody Rozdělí hydridy do skupin Vysvětlí vlastnosti peroxidu vodíku Popíše vznik ozonu, význam

ANORGANICKÁ CHEMIE

Vodík, kyslík a jejich sloučeniny

Stavba atomu Výskyt Fyzikální a chemické vlastnosti Příprava, výroba, použití Oxidy – rozdělení Voda – druhy, struktura, vlastnosti,

tvrdost Hydridy Peroxid vodíku Ozon – výskyt, vznik, vlastnosti

195

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataozonové vrstvy

Zapíše značkami vzácné plyny, jejich elektronovou konfiguraci

Vysvětlí jejich stabilitu Určí složení vzduchu, výrobu

vzácných plynů

p6- prvky, vzácné plyny, 18. skupina

Výskyt Výroba Vlastnosti Použití

Zapíše značkami, jejich elektronovou konfiguraci

Vysvětlí jejich velkou reaktivitu Zapíše reakcemi výrobu a přípravu Zapíše vzorci sloučeniny Popíše vlastnosti významných

sloučenin

p5 – prvky, halogeny, 17. skupina

Výskyt Vlastnosti Příprava, výroba, použití Sloučeniny – halogenovodíky,

halogenidy, oxidy, kyslíkaté kyseliny a jejich soli

Zapíše chalkogeny značkami, jejich elektronovou konfiguraci, vysvětlí reaktivitu

Zapíše vzorci příkladu výskytu síry

p4 – prvky, chalkogeny, 16. skupina

Síra – výskyt, vlastnosti, výroba, použití

Sloučeniny síry – sulfan, sulfidy,

196

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématave sloučeninách

Popíše způsob získávání a využití síry

Zapíše vzorci sloučeniny síry Určí vlastnosti sloučenin síry Popíše způsob přípravy sulfanu Popíše výrobu kyseliny sírové Zapíše a vyčíslí chemické reakce

chalkogenů Vysvětlí vliv oxidu siřičitého na

životní prostředí

kyseliny, soli kyselin, kamence

Zapíše prvky chemickými značkami a jejich elektronovou konfiguraci

Uvede výskyt v přírodě Určí fyzikální a chemické vlastnosti Vymezí způsob získávání prvků a

jejich využití Zapíše vzorci sloučeniny Popíše výrobu amoniaku a kyseliny

dusičné Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí Vysvětlí vliv oxidů dusíku na životní

p3 - prvky, 15. skupina

Dusík – výskyt, vlastnosti, příprava, výroba, použití

Sloučeniny dusíku – výroba, vlastnosti

Fosfor – výskyt, vlastnosti Sloučeniny fosforu

197

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataprostředí

Vymezí rozdílné vlastnosti kovů, polokovů a nekovů

Zapíše prvky chemickými značkami, jejich elektronovou konfiguraci

Vysvětlí alotropii uhlíku a cínu Zapíše vzorce sloučenin Vysvětlí postup výroby skla,

porcelánu, keramiky Rozliší druhy skel podle složení Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí

p2 – prvky, 14. skupina

Vlastnosti nekovů (uhlík), polokovů (křemík) a kovů (cín, olovo) Uhlík – výskyt, alotropie,

vlastnosti, použití, sloučeniny Křemík – výskyt, příprava, výroba,

vlastnosti, sloučeniny Výroba skla, druhy, porcelán,

keramika Cín – výskyt, vlastnosti,

alotropie,výroba, použití Olovo – výskyt, vlastnosti, výroba,

použití, sloučeniny


Vymezí pojem aluminotermie, její využití v praxi

Zapíše vzorce sloučenin Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí

p1 – prvky, 13. skupina

Bor – výskyt, vlastnosti, použití, sloučeniny

Hliník – výskyt, vlastnosti, výroba, aluminotermie, sloučeniny

198


Zapíše prvky chemickými značkami, elektronovou konfiguraci

Vysvětlí velkou reaktivitu prvků Určí iontovou vazbu ve

sloučeninách na základě rozdílné elektronegativity

Vysvětlí princip elektrolýzy Zapíše vzorce sloučenin Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí

s1 – prvky, 1. skupina

Sodík, draslík – výskyt, vlastnosti, sloučeniny

Iontová vazba Elektrolýza


Zapíše vzorce sloučenin Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí Vysvětlí význam některých

sloučenin pro tvrdost vody Rozliší přechodnou trvalou tvrdost

vody, jejich odstranění Vysvětlí krasové jevy Zapíše vznik páleného a hašeného

s2 – prvky, 2. skupina

Hořčík, vápník – výskyt, vlastnosti, sloučeniny

Tvrdost vody Krasové jevy Využití sloučenin vápníku ve

stavebnictví

199

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématavápna

Vysvětlí princip tvrdnutí malty, betonu, sádry

Zapíše chemickými značkami nebo vzorci a pojmenuje d – prvky, jejich sloučeniny a některé vybrané koordinační sloučeniny

Uvede významné rudy Uvede příklady využití sloučenin Zapíše a vyčíslí chemické rovnice

d- prvky, 3. – 12. skupina, přechodné prvky

Výskyt, vlastnosti, použití a důležité sloučeniny d – prvků (triáda Fe, skupina Cu, skupina Zn, Mn, skupina Cr

Koordinační sloučeniny Beketovova elektrochemická řada

napětí Výroba železa

Uvede významné vlastnosti a použití některých prvků

f - prvky, vnitřně přechodné prvky

Lanthanoidy Aktinoidy Vlastnosti, použití

Zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin

Aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při

ORGANICKÁ CHEMIE

Obecné vlastnosti uhlíku v organických sloučeninách

Základní principy organického názvosloví

200

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapopisu sloučenin s možností využití triviálních názvů

Charakterizuje základní skupiny organických sloučenin

Aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech

Zapíše vzorci a pojmenuje významné zástupce organických sloučenin

Zhodnotí surovinové zdroje organických sloučenin

Popíše způsoby zpracování uhlí, ropy a zemního plynu

Zhodnotí využití organických sloučenin v praxi

Charakterizuje vliv organických sloučenin na životní prostředí

Uhlovodíky a jejich klasifikace

Alkany – fyzikální a chemické vlastnosti, příprava, přehled, použití

Cykloalkany – vlastnosti, přehled Alkeny – fyzikální a chemické

vlastnosti, důkaz, příprava, přehled, použití

Alkadieny – přehled, použití Alkyny – fyzikální a chemické

vlastnosti, příprava, přehled, použití

Areny – fyzikální a chemické vlastnosti, získávání, přehled, použití areny s více kondenzovanými jádry

Surovinové zdroje – zpracování uhlí, ropy a zemního plynu

Aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů

Deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace

Přehled charakteristických skupin Halogenderiváty – výskyt,

vlastnosti, přehled, použití, vliv na životní prostředí (DDT, freony, PCB

201

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Charakterizuje základní skupiny derivátů uhlovodíků a jejich

významné zástupce Zhodnotí jejich využití v praxi a

případný vliv na životní prostředí Aplikuje znalosti o průběhu

organických reakcí na konkrétních příkladech

= polychlorované bifenyly)

Dusíkaté deriváty :

nitro,nitroso – názvosloví, příprava, vlastnosti, přehled, použití

aminoderiváty – názvosloví, vlastnosti, přehled

Kyslíkaté deriváty :

hydroxyderiváty – alkoholy, fenoly, názvosloví, vlastnosti, příprava, výroba, přehled, použití

ethery – názvosloví, vlastnosti, příprava, přehled

karbonylové sloučeniny – aldehydy, ketony, chinony, názvosloví, vlastnosti, přehled použití

karboxylové kyseliny – názvosloví, vlastnosti, přehled, použití

funkční deriváty KK – rozdělení, přehled zástupců, význam

substituční deriváty KK – rozdělení,

202

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapřehled zástupců, význam

organické deriváty kyseliny uhličité

Klasifikuje heterocykly podle velikosti kruhu

Popíše strukturu a vlastnosti Popíše praktické použití

heterocyklických sloučenin

Heterocyklické sloučeniny

Rozdělení, výskyt, význam

Prezentuje příklady výrobků z plastů a syntetických vláken

Popíše jejich klady a zápory Vysvětlí vliv na životní prostředí

Syntetické makromolekulární látky

Rozdělení polymerů, vlastnosti, přehled, využití

Rozdělí běžně používaná léčiva do skupin podle účinku a uvede zástupce každé skupiny

Popíše konkrétní příklady pesticidů (DDT, HCH,…) a vysvětlí jejich negativní působení na životní prostředí

Popíše tenzidy a vysvětlí vliv

Léčiva, pesticidy, barviva a detergenty

Léčiva – rozdělení, popis běžně používaných léčiv

Pesticidy – příklady pesticidů (DDT, HCH…)

Barviva – příklady barviv, používaných v průmyslu

Detergenty – složení, účinky

203

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématastruktury na prací a čistící účinky tenzidů

Vysvětlí vliv tenzidů na životní prostředí

Objasní strukturu a funkce lipidů nezbytné pro důležité chemické procesy probíhající v organismech

Charakterizuje základní typy Používá vzorce a názvy Vysvětlí způsob a podstatu

zpracování tuků a olejů Popíše výrobu mýdla

BIOCHEMIE

Lipidy

Význam, rozdělení, vlastnosti, vzorce

Glyceridy - rozdělení, výskyt, vlastnosti

Ztužování tuků Vysychání olejů Výroba mýdla Mastné kyseliny Vosky – rozdělení, použití Složené lipidy – rozdělení, význam Ztužování tuků Vysychání olejů Výroba mýdla Mastné kyseliny

Objasní strukturu a funkce

Sacharidy

Význam, vlastnosti

204

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématasacharidů nezbytné pro důležité chemické procesy probíhající v organismech

Vyjadřuje strukturu pomocí Fischerových, Tollensových a Haworthových vzorců

Vysvětlí optickou izomerii Rozliší monosacharidy,

oligosacharidy a polysacharidy a uvede významné zástupce

Rozdělení, druhy vzorců

Objasní strukturu a funkce proteinů nezbytné pro důležité chemické procesy probíhající v organismech

Používá vzorce vybraných aminokyselin

Charakterizuje esenciální a neesenciální aminokyseliny

Popíše peptidickou vazbu Klasifikuje bílkoviny a uvede

významné zástupce

Proteiny

Funkce v organismu, rozdělení Přehled aminokyselin Vlastnosti Přehled bílkovin

Metabolismus

205

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Charakterizuje základní

metabolické procesy a jejich význam

Rozliší děj anabolický a katabolický

Lipidy Sacharidy Proteiny

Popíše a rozliší strukturu nukleových kyselin

Objasní význam DNA a RNA v organismu

Vysvětlí fáze proteosyntézy – replikace, transkripce, translace

Nukleové kyseliny

Struktura Význam DNA a RNA v organismu Proteosyntéza

Objasní strukturu a funkce nezbytné pro důležité chemické procesy probíhající v organismech

Uvědomuje si toxicitu a negativní účinky návykových látek

Enzymy, vitamíny, hormony a alkaloidy

Enzymy – přehled, funkce Vitamíny – přehled, fukce Hormony – přehled, funkce Alkaloidy – přehled, výskyt, účinky

206

5.11 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODAVZDĚLÁVACÍ OBOR – FYZIKAVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – FYZIKA



Vyučovací předmět fyzika vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Fyzika z RVP G. Ve všech ročnících pak rozvíjí průřezové téma „Osobnostní a sociální výchova“ z RVP G.


1. ročník - 2 hodiny týdně2. ročník - 2 hodiny týdně3. ročník - 2 hodiny týdně4. ročník - 1 hodina týdně


Učivo je realizováno částečně frontální výukou, částečně aktivními moderními metodami výuky (pokusy, skupinová práce, vyhledávání na internetu, …)

Hodnocení žáků a zjišťování jejich znalostí se provádí formou ústního zkoušení, krátkých písemných prací na konci tematického celku a formou testů. Během studia žáci rovněž vypracovávají seminární práce na dané téma.

Nedílnou součástí výuky jsou i exkurze a návštěvy akcí s poznávací tematikou (elektrárny, planetárium, muzea,…).

Fyzika zahrnuje zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova


Výchovné a vzdělávací postupy směřují k utváření klíčových kompetencí vycházejících ze strategií popsaných na úrovni školy. Z nich jsou pak ve fyzice nejčastěji využívány tyto:

208


Učitel:

Vede studenty k samostatnosti, nechá studenty samostatné práce promýšlet a případně i zrealizovat

Zařazuje do výuky práci s chybou, vede studenty k odhalování záměrných chyb ve výkladu či v řešení příkladu

Vede studenty k odhalování chyb ve využívání daných poznatků v praxi (nechá studenty srovnávat výsledek jejich měření či výpočtu s ověřenou fyzikální skutečností).

Vhodně motivuje studenty k učení praktickými ukázkami daného učiva (pokusy, filmy, exkurze …)


Učitel:

Vede studenty k využívání učiva z jiných předmětů a uplatnění probírané látky v jiných předmětech (přetransformování problému do matematické podoby)

Vede studenty k volbě správného postupu řešení a k vyrovnání se s prvotním neúspěchem

Vede studenty k používání jednoduchých a jednoznačných výrazových prostředků, které slouží ke zjednodušení řešeného problému

Vede studenty k tvořivosti a samostatnému řešení určitých problémů Využívá samostatné práce k tomu, aby si studenti nacvičili rozebírání

problému a stanovení cíle práce


Učitel:

Vyžaduje používání správné a přesné terminologie Vyžaduje přesnost verbální i psanou, včetně symbolických a grafických

vyjádření informací různého typu Vyžaduje při řešení úloh a problémů vysvětlení pomocí fyzikálních zákonů


Učitel:

Využívá práci ve dvojicích či ve skupině Vyžaduje dodržování stanovených pravidel při práci i při provozu učebny


Učitel:

Vede studenty k zodpovědnosti a ochotě pomoci ostatním

209

Vede studenty k tomu, aby sledovali události, jevy, děje a vnímali novinky vědy a techniky

5.11.2.6 Kompetence k podnikavosti

Učitel:

Vede studenty k cílevědomé a zodpovědné volbě profesního zaměření Vede studenty k tvořivosti a samostatnému řešení určitých problémů

210

FYZIKA


Vyjmenuje druhy jednotek, správně je rozlišuje, označuje a převádí

Dokáže znázorňovat vektorové veličiny a graficky určit jejich výslednici. V jednotlivých případech dokáže určit i její velikost

Fyzikální veličiny a jejich měření

Soustava SI Druhy fyzikálních veličin Absolutní a relativní odchylka

měření

Dokáže určit druh pohybu a správně ho matematicky popsat

Používá správných vztahů pro základní typy pohybů

Zapíše funkční závislosti pro dráhu, rychlost a zrychlení

Kinematika pohybu

Vztažná soustava, poloha, změna polohy tělesa

Hmotný bod - dráha, čas, rychlost, zrychlení

Pohyb rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a zpomalený, volný pád

Pohyb rovnoměrně kruhový

Graficky určí výslednici sil (v jednotlivých případech i výpočtem)

Rozkládá tíhu na nakloněné rovině

Dynamika pohybu

Hmotnost, síla, tlak, tlaková a třecí síla

Inerciální a neinerciální vztažná

211

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vymezí důsledky zákona síly Definuje co je hybnost tělesa a

impuls síly Definuje co je homogenní pole Vysvětlí rozdíl mezi gravitační a

tíhovou silou (zrychlením) Zapíše zákon zachování hybnosti a

dokáže ho aplikovat Orientuje se v pojmech práce,

výkon, energie, účinnost Definuje zákon zachování energie,

dokáže řešit jednoduché úlohy z praxe

Skládá a rozkládá síly a tuto znalost užívá k řešení rovnováhy na páce

Rozlišuje mezi tlakem a tlakovou silou, aplikuje na hydraulický lis

Využívá Archimédův zákon Řeší jednoduché úlohy na ustálená

proudění kapalin

soustava Hybnost tělesa, změna hybnosti Newtonovy pohybové zákony Energie hmotných bodů - práce,

výkon, energie, účinnost, zákony zachování (hmotnosti, hybnosti, energie)

Gravitační pole - gravitační a tíhová síla, veličiny charakterizující gravitační pole (intenzita, potenciál), pohyby těles v gravitačním poli

Mechanika tuhého tělesa - moment síly a dvojice sil, těžiště, rovnovážná poloha

Mechanika kapalin - hydrostatika - tlak, tlaková síla, Pascalův zákon, vztlaková síla, Archimédův zákon, plování těles

Mechanika kapalin - hydrodynamika - proudění tekutin, rovnice kontinuity, rovnice Bernoulliova, přetlak, podtlak

Molekulová fyzika a termika

212

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše experimentální důkazy

částicové stavby látek Rozlišuje Celsiovu a

termodynamickou teplotní stupnici

Převádí jednotky teploty Používá I. termodynamickou větu

Kinetická teorie stavby látek – charakter pohybu a vzájemných interakcí částic v látkách různých skupenství

Termodynamická a Celsiova teplotní stupnice

Vnitřní energie a její změna, přenos energie

Práce, teplo, měrná tepelná kapacita

I. a II. věta termodynamická Molární veličiny

Používá různá vyjádření stavové rovnice

Vyjmenuje stavové veličiny (molární veličiny)

Aplikuje poznatky při objasnění chodu základních typů motorů

Struktura a vlastnosti plynů

Stavová rovnice, molární veličiny Děje v plynech Kruhový děj

Kvalitativně rozebere druhy

Struktura a vlastnosti pevných látek

213

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata deformace a křivku deformace

Využívá Hookův zákon Normálové napětí

Hookův zákon Teplotní délková a objemová

roztažnost

Dokáže popsat povrchové a kapilární jevy v kapalině

Vypočítá kapilární tlak Pracuje se vztahy pro teplotní

roztažnost

Struktura a vlastnosti kapalin

Povrchové napětí Povrchová energie Kapilární jevy Teplotní roztažnost

Kvalitativně i kvantitativně rozebere změny skupenství látek

Změny skupenství látek

Skupenské a měrné skupenské teplo

OSV 2

Dokáže popsat vlastnosti

elektrického náboje Používá Coulombův zákon,

správně pracuje s charakteristikami elektrického pole

Vypočítá kapacitu kondenzátoru

Elektrostatika

Elektrický náboj, elektrické pole a jeho zachování

Coulombův zákon Veličiny charakterizující elektrické

pole (intenzita, potenciál, napětí, kondenzátor, kapacita)

214


Objasní podmínky vzniku proudu, objasní pojem proud i proud jako fyzikální veličinu

Vypočítá celkový elektrický odpor části obvodu, energii a výkon stejnosměrného proudu

Objasní funkci přechodu PN a princip činnosti polovodičové diody

Rozlišuje svorkové a elektromotorické napětí,

Správně aplikuje Ohmův zákon pro část obvodu a uzavřený obvod

Elektrický proud v látkách a v kovech

Elektrický proud Elektrický odpor Napětí Zapojování rezistorů

(kondenzátorů) Energie a výkon elektrického

proudu Ohmův zákon (v elektrolytech, v

polovodičích, v plynech a ve vakuu, polovodičová dioda)

Vedení elektrického proudu

Pracuje s Ampérovým a Flemingovým pravidlem

Zakreslí průběh pole magnetů a vodičů s proudem

Řeší úlohy pomocí Faradayova a Lenzova zákona

Magnetické pole

Magnetická síla, magnetická indukce

Pole magnetů a vodičů s proudem Indukované napětí Faradayův a Lenzův zákon

elektromagnetické indukce Indukčnost cívky

215


Objasní podstatu a výrobu střídavého proudu

Vysvětlí činnost elektromotoru a transformátoru

Střídavý proud

Harmonické střídavé napětí a proud, frekvence

Veličiny charakterizující střídavý proud a napětí

Výkon střídavého proudu Generátor, elektromotor,

transformátor

Popíše harmonický kmitavý pohyb Pracuje s rovnicí okamžité výchylky Objasní vznik postupné a stojaté

vlny Definuje základní charakteristiky

zvuku Vysvětlí jevy ozvěna a dozvuk

Mechanické kmitání a vlnění

Kmitání mechanického oscilátoru, perioda, frekvence

Síla pružnosti Těleso zavěšené na pružině Matematické kyvadlo Mechanické vlnění - postupné

podélné a příčné Stojaté vlnění - vlnová délka,

frekvence, rychlost Zvuk - hlasitost, intenzita

Vysvětlí děje v oscilačním obvodu Popíše vznik elektromagnetického

Elektromagnetické kmitání a vlnění

Elektromagnetický oscilátor - přeměny energie

216

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata vlnění Thomsonův vztah, vlastní a nucené

kmity, rezonance Vznik elektromagnetického vlnění Elektromagnetická vlna

Definuje současný názor na podstatu světla

Popíše základní vlnové vlastnosti světla

S využitím indexu lomu řeší příklady na odraz a lom světla

Popíše difrakci světla a ví, kdy nastává lom ke kolmici a od kolmice

Popíše interferenci světla na planparalelní vrstvě

Řeší graficky i výpočtem příklady na zobrazení odrazem i lomem

Využívá znaménkovou konvenci Popíše oko z fyzikálního hlediska Charakterizuje vady oka a umí řešit

základní příklady na jejich odstranění

Optika

Vlnové vlastnosti světla - světlo a jeho vlnově - částicový charakter, šíření a rychlost světla v různých prostředích, optické spektrum, odraz a lom světla, index lomu, interference a disperze světla

Optické zobrazování - zobrazení odrazem a lomem, zrcadla (rovinná, kulová), čočky (spojky, rozptylky), zobrazovací rovnice, optická mohutnost, příčné zvětšení, oko jako optická soustava - vady oka a jejich odstranění, zorný úhel, lupa

217

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Umí vysvětlit princip zvětšení

zorného úhlu

Vyjmenuje základní vlastnosti elektromagnetického záření

Elektromagnetické záření

Elektromagnetické spektrum Infračervené a ultrafialové záření Rentgenové záření Fotometrické veličiny

Vysvětlí vlnově-částicový charakter světla, vypočítá energii fotonu

Popíše model atomu vodíku Popíše princip činnosti laseru, zná

princip Rutherfordova pokusu Posoudí stabilitu jader pomocí

vazební energie Provede energetickou bilanci

jaderné reakce Popíše syntézu a štěpnou reakci a

zná jejich využití Vypočítá stáří vzorku a jeho

poločas rozpadu Uvede přehled druhů

radioaktivního záření a zná jejich

Fyzika mikrosvěta

Kvanta a vlny - foton a jeho energie, korpuskulárně-vlnová povaha záření a mikročástic, vnější fotoelektrický jev - Einsteinova rovnice fotoefektu

Atomy - fyzika atomového obalu (kvantování energie a elektronů v atomu, spontánní a stimulovaná emise, laser)

Atomy - fyzika atomového jádra (objev atomového jádra, jaderné síly, vazební energie jádra, hmotnostní schodek, jaderná energie, syntéza a štěpení jader, řetězová reakce, jaderný reaktor,

218

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata vlastnosti přirozená a umělá radioaktivita,

radioaktivní záření, zákon radioaktivní přeměny)

Vysvětlí základní pojmy speciální teorie relativity

Definuje Einsteinův vztah mezi energií a hmotností tělesa

Speciální teorie relativity

Relativnost pohybu Einsteinův princip relativity a stálé

rychlosti světla ve vakuu Relativnost současnosti, kontrakce

délky, synchronizace hodin a dilatace času

Základní pojmy relativistické dynamiky

219

5.12 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACEVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE



Předmět vzniká ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace z RVP G V hodinách je kladen důraz na soustavné procvičování probíraného učiva Studenti jsou při tom nuceni vysvětlovat svůj postup při řešení úlohy či

problému Učitelé vedou studenty k systematičnosti a vytrvalosti při hledání správného

a úplného řešení Důležitou složkou výuky musí být objasňování procesu matematizace,

abstrakce a generalizace vztahu a funkce deduktivního a induktivního myšlení

Vhodně volené historické poznámky o vzniku a vývoji matematiky




V hodinách se využívají různé formy vyučování a různé způsoby ověřování znalostí (skupinové vyučování, soutěže)

V každém pololetí se konají dvě písemné zkoušky na konci každého čtvrtletí Ve 4. ročníku se píše jedna dvouhodinová písemná práce Učitel ukládá podle potřeby krátké kontrolní práce (většinou na konci

tematického celku) Pozornost je věnována zapojování studentů do matematických soutěží

(matematický klokan, matematická olympiáda)

Matematika zahrnuje zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova

221



Učitel:

Prokládá výklad názornými příklady Zařazuje do vyučování práci s chybou Vede studenty k odhalování záměrných chyb ve výkladu či v řešení úlohy Vhodně zadává domácí úkoly a pomocí nich umožňuje studentům kontrolu

připravenosti a vlastní úspěšnosti Zařazuje do výuky vhodné slovní úlohy a posiluje tím vazbu probíraného

učiva s reálným světem a reálnou skutečností


Učitel:

Volí v hodinách úlohy, které lze algoritmizovat Vytváří ve spolupráci se studenty algoritmy řešení, které pak slouží jako

vzor pro řešení úloh odborných Upozorňuje studenty na chyby a chybné postupy, kterých se mohou při

řešení dopustit, ukazuje jim možné metody odstranění, zdůrazňuje studentům nutnost systematičnosti práce a účelnost či nutnost zkoušky

Odvozuje se studenty vzorce a podporuje jejich odvozování během řešení úloh

Zařazuje do hodin práci s tabulkami, přehledy vzorců Pomocí vodných úloh ukazuje a společně se studenty hledá různé metody

řešení související s různými oblastmi matematiky (algebraické a geometrické řešení,…)

Vede studenty k využívání matematických modelů, náčrtků při řešení úloh Nutí studenty hledat všechna možná řešení, dbá na úplnost odpovědi


Učitel:

Nutí studenty komentovat a odůvodňovat postup při řešení úloh v lavici, u tabule

Vede studenty, aby vysvětlili svou strukturu řešení a aby jasně formulovali závěr

Vede studenty k využívání tabulek a grafů při řešení problémů nebo při vyjádření svých myšlenek


Učitel:

222

Vede diskuzi při řešení úlohy, dbá přitom na respektování i nesprávných názorů

Volí přiměřeně náročné úlohy pro různé skupiny studentů Oceňuje studenty, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či

problém Podporuje vhodnou vzájemnou pomoc studentů při řešení úloh

223

MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE


Dokáže správně vytvořit výrok Užívá správně logické spojky Určí pravdivostní hodnotu

složeného výroku pomocí pravdivostní tabulky

Užívá správně kvantifikátory

Výroková logika

Výrok Konjunkce, disjunkce, implikace,

ekvivalence, negace výroků Pravdivostní tabulka Kvantifikátory

Operuje s množinami Operuje s intervaly jako s příklady

množin

Teorie množin

Množiny Průnik, sjednocení, inkluze,

rovnost, rozdíl množin Číselné množiny Intervaly

Rozliší správný a nesprávný úsudek Rozliší definici a větu, rozliší

předpoklad a závěr věty

Důkazy v matematice

Definice, věta, úsudek Důkaz přímý, nepřímý Důkaz sporem Důkaz matematickou indukcí

Dokáže určit prvky číselných

Číselné obory

Obor čísel přirozených, celých,

224

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata množin

Aplikuje znaky dělitelnosti Určí prvočíselný rozklad Určí největší společný dělitel a

nejmenší společný násobek

racionálních a reálných Znaky dělitelnosti Prvočísla, čísla složená Největší společný dělitel, nejmenší

společný násobek Mocniny a odmocniny

Sečte, odečte, vynásobí a vydělí polynomy

Rozloží mnohočlen vytýkáním nebo pomocí vzorce

Určí společného dělitele a společný násobek mnohočlenů

Vyjádří neznámou ze vzorce Efektivně pracuje s lomenými

výrazy, určuje definiční obor výrazu

Algebraické výrazy

Mnohočleny a operace s nimi Vzorce Úpravy výrazů Úpravy a zjednodušování

lomených výrazů

Algebraicky i graficky řeší lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy

Řeší lineární rovnice a nerovnice s absolutními hodnotami

Rovnice a nerovnice

Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy

Lineární rovnice a nerovnice s absolutními hodnotami (definice absolutní hodnoty reálného čísla a

225

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Řeší rovnice a nerovnice v

součinovém a podílovém tvaru Využívá ekvivalentních úprav a

chápe nutnost anulování při řešení nerovnic

Řeší kvadratické rovnice rozkladem, diskutuje řešitelnost, řeší kvadratické nerovnice

Řeší rovnice s neznámou pod odmocninou, chápe nutnost zkoušky

Řeší jednoduché slovní úlohy sestavením rovnice nebo pomocí soustavy lineárních rovnic

její geometrický význam) Rovnice a nerovnice v součinovém

a podílovém tvaru Rovnice a nerovnice s neznámou

ve jmenovateli Kvadratická rovnice a nerovnice Iracionální rovnice - důsledkové

úpravy rovnic Slovní úlohy

Využívá vlastnosti trojúhelníků a čtyřúhelníků

Využívá goniometrických funkcí ostrého úhlu v pravoúhlém trojúhelníku

Planimetrie

Rovinné útvary - obvody a obsahy Shodnost trojúhelníků Podobnost trojúhelníků Euklidovy a Pythagorova věta Goniometrické funkce v

226

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Využívá vlastností úhlů v kružnici Konstruuje trojúhelník či

čtyřúhelník s různě zadanými prvky

pravoúhlém trojúhelníku Množiny bodů dané vlastnosti Úhly v kružnici, obvodový a

středový úhel, Thaletova věta Konstrukční úlohy

Chápe pojmy uspořádaná dvojice, kartézský součin, relace, zobrazení, funkce

Určí definiční obor funkce Dokáže z grafu funkce základní

vlastnosti funkce Z grafu pozná, zda se jedná o

funkci sudou či lichou

Obecné poznatky o funkcích

Pojem funkce, definiční obor a obor hodnot funkce

Základní vlastnosti funkcí (funkce rostoucí a klesající, sudá a lichá, omezená v množině, maximum, minimum funkce, funkce periodická)

Načrtne graf lineární funkce a určí její vlastnosti

Načrtne jednoduché funkce a absolutními hodnotami

Načrtne graf kvadratické funkce a určí její vlastnosti

Načrtne graf lineární lomené funkce a určí její vlastnosti

Funkce I

Funkce lineární, přímá a nepřímá úměrnost

Funkce s absolutními hodnotami - grafy

Funkce kvadratická a její vlastnosti Funkce lineární lomená Funkce mocninné Mocniny s celočíselným a

227

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Načrtne graf mocninné funkce a

určí její vlastnosti Efektivně upravuje výrazy s

racionálními exponenty Upravuje s porozuměním výrazy s

odmocninami Načrtne graf exponenciální funkce

a určí její vlastnosti Odvodí průběh a načrtne graf

logaritmické funkce jako funkce inverzní k exponenciální

Načrtne graf dané logaritmické funkce a určí její vlastnosti

Upravuje výrazy s logaritmy, umí logaritmovat a odlogaritmovat

racionálním exponentem Odmocniny a operace s nimi Funkce exponenciální Inverzní funkce Funkce logaritmická, logaritmus,

věty o logaritmování, logaritmus dekadický a přirozený

Používá vhodné metody při řešení exponenciálních rovnic

Používá vhodné metody při řešení logaritmických rovnic

Rovnice a nerovnice I

Exponenciální rovnice Logaritmické rovnice

Funkce II

228

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Převádí z míry stupňové do

obloukové a naopak Určí základní velikost úhlu ve

stupních i radiánech Odvodí základní hodnoty

goniometrických funkcí pomocí jednotkové kružnice

Načrtne průběh goniometrické funkce a určí její vlastnosti

Efektivně upravuje jednoduché goniometrické výrazy

Velikost úhlu v míře obloukové a v míře stupňové

Orientovaný úhel, zobrazení množiny R do jednotkové kružnice

Goniometrické funkce a jejich vlastnosti

Složená funkce Základní vztahy mezi hodnotami

goniometrických funkcí, součtové vzorce, goniometrické funkce dvojnásobného a polovičního úhlu

Součet a rozdíl hodnot goniometrických funkcí

Řeší goniometrické rovnice, chápe periodicitu a umí převod úhlu z jednoho kvadrantu do druhého

Rovnice a nerovnice II

Goniometrické rovnice

Při řešení trigonometrických úloh využívá Pythagorovy věty, Euklidovy věty, goniometrické funkce jako funkce poměru stran v

Trigonometrie

Sinová věta a její užití Kosinová věta a její užití

229

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pravoúhlém trojúhelníku

Využívá sinovou a kosinovou větu a řeší pomocí trigonometrie jednoduché planimetrické úlohy

Řeší konstrukční úlohy pomocí shodných zobrazení, pomocí stejnolehlosti

Planimetrie

Shodná zobrazení - osová souměrnost, středová souměrnost, posunutí, rotace

Podobná zobrazení - stejnolehlost Konstrukční úlohy na užití

shodných a podobných zobrazení

Zobrazí rovinný řez hranolu a jehlanu

Zobrazí ve volném rovnoběžném promítání projekci hranolu a jehlanu

Využívá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary

Řeší úlohy na objem a povrch

Stereometrie

Volné rovnoběžné promítání Vzájemné polohy útvarů kolmost přímek a rovin řezy těles metrické vlastnosti útvarů -

vzdálenosti, odchylky Tělesa - objemy a povrchy těles

230

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata hranolu, jehlanu, válce a kužele

Formuluje a zdůvodňuje vlastnosti posloupností

Řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o posloupnostech

Interpretuje složené úrokování, aplikuje geometrickou posloupnost (a exponenciální funkci) ve finanční matematice

Posloupnosti a řady

Posloupnost, určení posloupnosti Vlastnosti posloupností -

monotónnost, omezenost Aritmetická posloupnost a její užití Geometrická posloupnost a její

užití Finanční matematika Limita posloupnosti Věty o limitách, posloupnost

konvergentní a divergentní Nekonečná geometrická řada, její

součet

Člověk a svět práce

Řeší jednoduché kombinatorické úlohy

Při řešení kombinatorických úloh motivovaných praxí charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet

Upravuje efektivně výrazy s

Kombinatorika

Elementární kombinační úlohy Variace, permutace, kombinace Faktoriál, kombinační čísla a jejich

vlastnosti Pascalův trojúhelník Binomická věta Permutace a variace s opakováním

231

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata faktoriály a s kombinačními čísly

Řeší úlohy na variace a kombinace s opakováním

Řeší příklady pomocí binomické věty

Matematická indukce

Najde obraz komplexního čísla v Gaussově rovině

Zapíše komplexní číslo v algebraickém tvaru

Převede komplexní číslo v algebraickém tvaru do goniometrického a obráceně, umí určit absolutní hodnotu komplexního čísla

Efektivně provádí operace s komplexními čísly, včetně umocňování a odmocňování

Řeší efektivně lineární rovnice v oboru C

Řeší efektivně kvadratické rovnice v oboru C

Řeší jednoduché binomické rovnice

Komplexní čísla

Množina komplexních čísel C Gaussova rovina Algebraický tvar komplexního čísla Operace s komplexními čísly Číslo komplexně sdružené,

absolutní hodnota komplexního čísla

Goniometrický tvar komplexního čísla

Moievrova věta Řešení lineárních rovnic v C Řešení kvadratických rovnic v C Binomická rovnice

232


Využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti

Při řešení úloh efektivně využívá pravděpodobnost průniku a sjednocení jevů

Při řešení úloh vhodně využívá pravděpodobnosti jevu opačného

Pravděpodobnost

Náhodný jev a jeho pravděpodobnost

Pravděpodobnost sjednocení jevů Pravděpodobnost průniku jevů Pravděpodobnost jevu opačného Nezávislost jevů

Diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení

Volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat

Při řešení úloh využívá výpočetní techniku

Statistika

Analýza a zpracování dat Statistický soubor (vážený

aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka)

Užívá vektorů a souřadnic bodů v rovině a v prostoru

Užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině a zná geometrický význam koeficientů

Analytická geometrie v rovině (prostoru)

Vektory a operace s nimi Vektorový součin Parametrické vyjádření přímky,

obecná rovnice a směrnicový tvar přímky

233

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Určí vzájemnou polohu přímek Určí odchylku přímek Určí vzdálenost bodů, bodů od

přímky Řeší metrické úlohy motivované

praxí

Parametrické vyjádření roviny, obecná rovnice roviny

Vzájemná poloha přímek, přímky a roviny, rovin

Odchylka přímek, rovin Vzdálenosti Metrické úlohy

Užívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření

Z analytického vyjádření umí charakterizovat danou kuželosečku

Při řešení analytických úloh na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav

Analytická geometrie kuželoseček

Kružnice, elipsa Hyperbola Parabola Rovnice tečny Vzájemná poloha přímky a

kuželosečky

234

5.13 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – INFORMATIKA A ICTVZDĚLÁVACÍ OBOR – INFORMATIKA A ICTVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – INFORMATIKA A ICT



Plně odpovídá charakteristice celé vzdělávací oblasti, neboť je jejím jediným vyučovacím předmětem

Základem předmětu je osvojování charakteristických pojmů, další terminologie a logických algoritmů

Student je veden k samostatnému řešení problému s využitím dostupné techniky

Cílem předmětu informatika a výpočetní technika je získat dovednost při používání ICT technologií a nástrojů a jejich úspěšné používání v osobním životě


1. ročník - 1 hodina týdně2. ročník - 1 hodina týdně3. ročník - 1 hodina týdně4. ročník - 1 hodina týdně


k výuce je využívána učebna výpočetní techniky výuka probíhá částečně frontálním způsobem, k procvičení učiva je

zadávána samostatná práce s možností vyhledávání údajů na internetu a v jiných zdrojích dat

testy probíhají formou písemných testů a praktických testů na PC

Obor Informatika a ICT zahrnuje zejména tato průřezová témata:

Mediální výchova



Učitel:

Předkládá studentům nejrůznější problémové situace, studenti promyslí způsob řešení s využitím vlastního úsudku a zkušeností

235

Podněcujeme studenty k vyhledávání a třídění informací a poznatků, vhodnému k řešení předloženého problému, využití získaných vědomostí a dovedností k dosažení konečného řešení problému

Vede studenty k hodnocení vlastních výsledků a pozitivnímu vztahu k učení Podporuje rozvíjení individuálních dovedností Nabízíme další prostředky a materiály k individuální výuce


Učitel:

Motivuje studenty k rozpoznání problému a vybrání vhodné metody k jeho řešení

Navozuje situace, kdy student řeší problémy samostatně nebo ve skupině Učí studenty obhajovat svoje rozhodnutí Učí studenty rozdělit problém na dílčí části


Učitel:

Učí studenty naslouchat a respektovat názory druhých Vede studenty k logickému vyjadřování svých myšlenek a názorů a ke

kultivovanému projevu Učí studenty používat prostředky pro komunikaci s okolním světem


Učitel:

Učí studenty účinně pracovat ve skupině a pomáhat vytvořit příjemnou atmosféru v týmu

Vede studenty k otevřeným diskuzím ve třídě


Učitel:

Vede studenty k ohleduplnosti a umění respektovat názory jiných Pomáhá studentům uvědomovat si svá práva a povinnosti Učí studenty chovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví Trvá na respektování zákonů a společenských pravidel


Učitel:

Vyžaduje důsledné plnění předložených úkolů Vede studenty k bezpečnému zacházení s nástroji informačních a

komunikačních technologií, student má přehled o podstatě jejich funkčnosti

236

Seznamuje studenty s pravidly pracovních postupů Vede studenty k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

237

INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIEPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata

Popíše oblasti, kterými se zabývá teoretická a aplikovaná informatika, popíše rozdíly mezi nimi

Orientuje se v pojmu informační proces

Informatika

Teoretická informatika Aplikovaná informatika Informační procesy

Orientuje se v základním hardwarovém vybavení počítače

Popíše princip fungování základních příslušenství PC

Počítač a jeho části

Základní schéma počítače Procesor Paměti Princip záznamu na pevný disk Princip záznamu na CD, DVD Princip skeneru Tiskárny Monitory

Operační systémy

239

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vyjmenuje používané operační

systémy a uvede rozdíly mezi nimi Provádí běžné úkony při práci s OS

MS Windows

Úloha operačního systému v PC Nejpoužívanější OS Základy ovládání MS Windows -

kopírování a přesun souborů, vytváření složek, zástupci, úprava tlačítka START, nastavení plochy, data a času

Vyjmenuje výhody a nevýhody počítačových sítí

Vyjmenuje důvody zabezpečení počítače v síti

Pracuje s poštovním klientem Je seznámen se zásadami

bezpečnosti a slušnosti v rámci sítě internet

Počítačové sítě

Důvody spojování počítačů do sítě Topologie sítí Kabely, konektory Softwarové zajištění sítě -

ovladače, protokoly Počítačová síť Internet,

multikulturní a jazykové aspekty Komunikace v síti - elektronická

pošta, zasílání zpráv (ICQ, Windows Messenger…)

Zabezpečení počítače v síti

Pracuje s dokumentem a jeho částmi

Používá styly při psaní rozsáhlejší

Práce v textovém editoru MS Word

Základní úpravy textu, zásady pro úpravu dokumentu

240

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata práce a využívá je při vytváření obsahu

Definuje pojem hromadná korespondence a využívá ji v praxi

Tabulky Sloupce Obrázky Číslování a odrážky Styly a jejich užití, tvorba obsahu,

využití při číslování Hromadná korespondence

Pomocí Excelu přehledně prezentuje data

Pomocí Excelu řeší jednoduché problémy

Orientuje se v databázi, třídí data, zjišťuje konkrétní údaje

Práce v tabulkovém programu MS Excel

Formátování buněk Kopírování a přesun buněk Tvorba grafů Vzorce Hledání řešení a řešitel Kontingenční tabulka a graf Databáze v Excelu

Vytváří vlastní prezentace Vkládá do prezentací textová pole,

obrázky, interaktivní prvky Používá animace a přechodové

efekty

Práce v programu MS PowerPoint

Základní struktura prezentace Vkládání objektů do prezentace Grafika snímku, styly Přechodové efekty, animace Zásady při tvorbě grafiky

241

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Má přehled o zásadách při tvorbě

prezentaceprezentace

Orientuje se v pojmu databáze Dokáže navrhnout jednoduchou

databázi a vytvořit ji pomocí průvodců v MS Access

Používá základní příkazy jazyka SQL

Databáze

Druhy databází Návrh databáze (E-R schéma, typy

vztahů) Tvorba tabulek v programu MS

Access Dotazy pomocí průvodce Dotazy pomocí jazyku SQL Sestavy

Pracuje se základními značkami jazyka HTML

Vkládá tabulky do dokumentu a využívá jich pro formátování stránky

Používá na svých stránkách obrázky

Využívá odkazy na jiné dokumenty Orientuje se v kaskádních stylech

HTML

Základní struktura dokumentu HTML

Formátování textu (odstavce, nadpisy, tučné písmo, kurzíva, změna písma)

Barvy Tabulky a jejich užití Vkládání obrázků Vkládání odkazů Kaskádní styly - CSS

242


Má přehled o algoritmech a zapisuje je do vývojových diagramů

Používá základní ovládací prvky oken

Vytváří reakci na událost Definuje základní programové

konstrukce (cykly, podmíněný příkaz)

Pracuje se třídami pro konverzi a pro kreslení

Pracuje se seznamy

Programování

Algoritmus Vývojový diagram Ovládací prvky oken Proměnná, typy proměnných Události a reakce na ně Podmíněný příkaz Cykly Třídy Seznamy

Rozlišuje mezi vektorovou a bitmapovou grafikou

Zvládá práci s křivkami, kombinuje je s obrázky

Popíše princip animace ve formátu GIF

Multimédia

Práce s obrázky - Malování, Gimp Grafický program Zoner Calisto Animace pomocí aplikace Zoner

Calisto

243

5.14 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCEVZDĚLÁVACÍ OBOR – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCEVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE



Předmět Člověk a svět práce zahrnuje celý vzdělávací obsah oboru Člověk a svět práce z RVP G.


3. ročník - 0,5 hodiny týdně4. ročník - 0, 5 hodiny týdně


Výuka probíhá v multimediální učebně a v učebnách s využitím internetu, či v klasických učebnách

Součástí výuky jsou samostatná vystoupení žáků, doplněná besedami odborníků, exkurzemi, které jsou zaměřeny na poznávání činnosti úřadu práce, bank a institucí státní správy

Snahou vyučujícího je rozšíření znalostí v oblasti pracovního práva a předávání kromě teoretických vědomostí také některé praktické dovednosti s využitím moderních metod poznávání

Člověk a svět práce zahrnuje zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Environmentální výchova



Na základě získaných informací vytvoří žáci počítačovou prezentaci o chronických subjektech státní správy a samosprávy

S využitím internetu získají informace nutné k posouzení životní úrovně v ČR a jiných zemích a posoudí životní úroveň v globálním kontextu a věrohodnost a kvalitu informací v diskusi

244

Pod vedením učitele zařazují poznatky z výuky do vlastních zkušeností z oblasti fungování ekonomiky a odposlechnutých informací o vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel


Na modelových příkladech vztahů mezi přírodou a lidskou civilizací hledají studenti možnosti řešení v jejich střetech a posuzují možnosti vhodného řešení

Na předložených tvrzeních o ekonomii a právu z různých informačních zdrojů se studenti pokusí obhájit, kritizovat či posoudit jejich kvalitu a pravdivost


Formou ústních či CD prezentací procvičují studenti komunikační dovednosti na základě témat daných či dle vlastního výběru


Studenti se vyjadřují k otázkám zdravého životního stylu, soužití člověk s přírodou, multikulturní toleranci, životním prioritám a hodnotovém žebříčku člověka a společnosti


Studenti rozpoznávají možné ohrožení lidských práv a na modelových situacích jsou schopni adekvátně pomoci ohroženým osobám

Orientují se a jsou schopni zaujmout stanoviska ke konkrétním ekologickým a environmentálním problémům současnosti, hodnotí přístupy a postoje různých zájmových skupin k eko-situaci na Zemi

245

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE


Dokáže kriticky posoudit své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace

Orientuje se v profesní a vzdělávací nabídce ve vztahu k vlastní profesní volbě a kariéře

Posoudí profesní poptávku na českém a evropském trhu práce a dokáže reagovat na možnost dalšího vzdělávání

Profesní volba

Práce jako seberealizace Hodnocení vlastních schopností a

dovedností Přijímací pohovor Pracovní úspěšnost a pracovní růst

(kvalifikace, vzdělání)

Je schopen vytvořit potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu či zvolené profesi

Zvládá vhodným způsobem prezentovat vlastní osobu a práci, vystupovat při přijímacím pohovoru či konkurzu

Reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, dokáže rozlišovat a posoudit vyváženost

Mezinárodní trh práce

Nabídka a poptávka po pracovních místech

Informační a poradenské služby Pracovní trh v EU (globalizace

pracovního trhu) Rekvalifikace, profesní mobilita

247

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy

Dokáže vhodně prezentovat vlastní osobu a práci a posoudit svůj osobnostní a kvalifikační potenciál

Chápe vyváženost pracovních a osobních vztahů

Osobní management

Plánování osobní práce, management, zaměstnání a mezilidské vztahy

Zaměstnání a rodina, workoholismus

Je schopen uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď

Je si vědom svých pracovních práv Respektuje své pracovní

povinnosti a vyžaduje respekt svých pracovních práv u druhých optimálním způsobem

Objasní funkci odborů

Pracovní právo

Právní podmínky vzniku, změna a zánik pracovního poměru (pracovní smlouva)

Orientuje se v možných rizikivých situacích

Je schopen volit adekvátní

Bezpečnost práce

Bezpečnost práce a její zásady

248

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pracovní postupy a pomůcky šetrné k životnímu prostředí

Chová se poučeně a adekvátně v případě pracovního úrazu

Dokáže vysvětlit mechanismy fungování trhu a typy ekonomik

Objasní základní ekonomické pojmy (nabídka, poptávka, konkurence, DPH)

Základní ekonomické pojmy

Typy ekonomik Ekonomický cyklus Tržní mechanismus Globální ekonomické otázky

Orientuje se v základních ekonomických subjektech a dokáže posoudit výhody i rizika podnikání či zaměstnání

Rozlišuje živnostenské a neživnostenské podnikání

Uvede právní normy a právní formy podnikání

Ekonomické subjekty

Právní formy podnikání Právní normy týkající se podnikání

Dokáže posoudit skrytý obsah a význam reklamy při marketingu

Marketing

Marketing a public relations

249

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Reklama, reklamní agentury

Objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu

Rozlišuje základní typy daní (daň z příjmu)

Je si vědom zdaňovací povinnosti v konkrétních oblastech činnosti a role sociálního a zdravotního pojištění v daňové soustavě

Fiskální politika

Státní rozpočet Daňová soustava

Dokáže vysvětlit pojmy inflace, deflace, HDP a jejich vliv na životní úroveň občanů

Monetární politika ČNB

Inflace Kurs měny Zahraniční platební bilance HDP

Uvede postup jak zažádat o sociální dávku či podporu v nezaměstnanosti

Je si vědom funkce úřadů podporujících občany

Sociální politika

Důchodový systém Systém sociálních dávek Životní minimum Nezaměstnanost

250

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata v nezaměstnanosti

Vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikacích prostřednictvím různých typů médií

Dokáže sestavit rozpočet domácnosti na základě nepravidelných a pravidelných příjmů, jak naložit s přebytkem v rozpočtu

Dokáže uplatňovat svá práva jako spotřebitel

Státní politika zaměstnanosti

Je schopen používat nejběžnější platební nástroje

Objasní funkci peněz Orientuje se v možnostech investic

do cenných papírů (akcie) Orientuje se v možnostech využití

volných finančních prostředků

Peníze

Funkce peněz Formy platebního styku Akcie Burza

Posoudí a vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a úrokové sazby

Bankovní soustava

Bankovní soustava ČNB a komerční banky

251

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Objasní funkci ČNB a činnost a

služby komerčních bank Uvede možnosti moderních

iformačních a telekomunikačních technologií při jejich zajišťování (bezhotovostní platební styk)

Speciální finanční instituce

Vysvětlí a orientuje se v možnostech finančního plánování (vklady, úvěry, pojištění)

Vybere nejvýhodnější pojistný produkt z hlediska svých potřeb

Finanční produkty

Leasing Pojištění Investice a spoření Bankovní produkty

252

5.15 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – UMĚNÍ A KULTURAVZDĚLÁVACÍ OBOR – VÝTVARNÝ OBORVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – VÝTVARNÁ VÝCHOVA



Výtvarný obor je koncipován na základě RVP G. Obor je zaměřený na tvůrčí činnost studenta, subjektivní prožitek,

schopnost objevovat komunikační možnosti výtvarných prostředků a jejich využití ve vlastní práci

Vytváří podmínky pro sebepoznání, svobodné a tvůrčí realizaci, smysl pro harmonii a krásu (estetiku), rozvíjí zájem o umění (zejména výtvarné) a prohlubuje kulturní rozhled na základě všeobecných znalostí žáka

Výchovně vzdělávacím cílem je chápání umění jako všudypřítomného světonázoru, estetického a kulturního projevu člověka a lidské společnosti v dějinách lidstva a akceptaci jeho specifičnosti v multikulturní společnosti


1. ročník - 2 hodiny týdně2. ročník - 2 hodiny týdně


Výuka probíhá v učebně výtvarné výchovy, multimediální učebně a v exteriérech

Důležitou součástí výuky jsou návštěvy stálých i aktuálních expozic umění, exkurze a návštěvy kulturních akcí, realizace vlastních projektů

Výtvarná výchova zahrnuje zejména tato průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova



Učitel:

253

Vede studenty k využívání dostupných informačních zdrojů Motivuje studenty ukázkami výtvarných prací Seznamuje studenty se současnými výtvarnými trendy a kulturním děním Doporučuje aktivní přístup k aktuálním kulturním tématům


Učitel:

Vede studenty k rozvíjení vlastních schopností a při řešení výtvarné tvorby a využití alternativních přístupů při jejich řešení s praktickým využitím učiva


Učitel:

Vede studenty ke schopnosti zdravé sebekritiky Vede studenty k akceptaci práce druhých, prezentaci subjektivního prožitku

z výtvarného díla


Učitel:

Vede a podporuje studenty ve vzájemné komunikaci a spolupráci Vede studenty k využití svých schopností a zkušeností, respektování

různorodosti výtvarného a kulturního projevu jednotlivce, skupiny, společnosti

Podporuje studenty v tvořivých aktivitách a využívání výtvarných prostředků jako způsobů komunikace

254

VÝTVARNÁ VÝCHOVA


Porovnává různé znakové systémy Nalézá a volí adekvátní výtvarné

prostředky pro realizaci výtvarných prací a projektů

Využívá současných multimediálních komunikačních možností

Uvědomuje si rozdíl mezi kýčem a estetickým prožitkem, vkusem, uměleckým dílem

Obrazové znakové systémy

Vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace - hudba, dramatické umění

Interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta - emotivní a rozumové hodnocení díla

Uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační

OSV 1, 3

Rozlišuje umělecké směry od prvotní umělecké tvorby do 18. století

Je schopen jednotlivé směry charakterizovat z hlediska oblastí (malířství, sochařství, architektura) v historických souvislostech a výtvarných prostředků uměleckého vyjádření

Výtvarné epochy v dějinách

Významné epochy umění od pravěku do 18. století našeho letopočtu

Využití dostupných informačních zdrojů

Sledování výtvarných prostředků uměleckého vyjádření v různorodosti uměleckých stylů (světonázorové, náboženské, filosofické a

256

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata vědeckotechnické zázemí historických slohů evropské kultury)

Rozlišuje umělecké směry 19. a 20. Století z hlediska proměnlivosti uměleckých forem, historických souvislostí a specifičnost nových způsobů výtvarného vyjádření jednotlivých směrů jako prostředek komunikace umělce se společností

Vysvětlí, jak vizuálně obrazná vyjádření působí v rovině smyslové, subjektivní a sociální

Je schopen objasnit roli autora, příjemce a interpreta při percepci uměleckého díla

V konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření identifikuje charakteristické výrazové prostředky umělecké tvorby

Uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem a formou ve vzájemné komunikaci, ve vlastní

Výtvarné umění 19. a 20. století

Moderní umění – umělecké směry 19. a 20. století (impresionismus, expresionismus, kubismus, secese)

Vztahy předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne)

Celistvost a rozklad tvaru (Picaso)

Geometrie a abstrakce ve výtvarném umění (Kandinskij, Malevič)

Figurální tvorba ve výtvarném umění 20. století

Role člověka jako námětu ve výtvarném umění

Moderní umění, umělecké směry 20. století

Tvůrčí potenciál podvědomí – surrealismus

Sebeuvědomování diváka – akční

OSV 1, 3

257

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata i umělecké tvorbě a je schopen jeho interpretace

tvorba

Performance, postmoderna, land – art

Zrušení hranice umění a neumění (dadaismus, futurismus)

Multimediální tvorba a její prostředky (umění nových médií)

Syntéza v umění a experimentální tvorba

Hledání cesty propojení výtvarných prostředků s prostředky jiných lidských činností

Postavení umění ve společnosti

Umění jako názor a způsob komunikace

Využívá při vlastní tvorbě tradičních ale i alternativních prostředků současných multimediálních technologií

Mediální umění, umění nových médií

Využití soudobých prostředků ve vlastní tvorbě (PC, video, digitální fotografie)

Výstavy - praktická konfrontace se současným výtvarným uměním a

OSV 1, 3

MEV 1, 2, 3, 4

258

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Uplatňuje vlastní prožitek,

zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich přínos pro tvorbu vlastní a uměleckou

uměním v dějinných epochách (výstavy, exkurze, besedy, ....)

Na konkrétních příkladech vysvětlí, jak vizuálně obrazná vyjádření působí, jejich vliv na utváření postojů a hodnot

Dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn ve výtvarném vyjádření a uvést jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu a vliv ve společ. kontextech

Uplatňuje své zkušenosti a prožitky

Experimentuje s výtvarnými prostředky (technikami)

Je schopen si uvědomit individualitu vlastní tvorby a chápe ji jako součást rozvoje své osobnosti

Vlastní tvorba Prostředky výtvarného vyjádření Výtvarné techniky, experimenty

s materiály, multimediální technologie Plošná a prostorová tvorba Fantazijní práce, inspirace uměleckými

díly Kresba, malba Sebeuvědomování a reflexe umění

jako komunikačního prostředku v historii lidské společnosti Alternativní přístupy k řešení

výtvarných postupů a uměleckého vyjádření

Hledání barvy a tvaru, komunikativní a psychologický účinek díla

OSV 1, 3, 5

259

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Dokáže posoudit proces umělecké

tvorby a její význam v životě člověka

260

5.16 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A ZDRAVÍVZDĚLÁVACÍ OBOR – TĚLESNÁ VÝCHOVAVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – TĚLESNÁ VÝCHOVA



Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a vzdělávacího oboru Tělesná výchova z RVP GV, do kterého je začleněn tematický okruh vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví (obsah: Ochrana člověka za mimořádných událostí, poučení v prvním ročníku na lyžařském výcviku)

Vyučovací předmět spolu s tématy z Výchovy ke zdraví vede žáky k vytvoření a

upevňování hygienických a zdravotně preventivních zásad, jež vedou k předcházením úrazům a vytvoření dovednosti odmítání škodlivých látek.

TV se v převážné míře snaží o rozvoj tělesné a duševní stránky člověka ve jménu Kalokaghatie.

TV se snaží rozvíjet morálně volní vlastnosti a smysl pro fair-play. V převážné části vychází z iniciativy studentů a jejich individuálních

předpokladů. Cílem je osvojovat a vytvářet si pohybové dovednosti na základě radosti z

pohybu, uvědomit si význam zdraví pro člověka a vytvořit si pozitivní vztah k pohybovým činnostem.




Výuka probíhá společně jak pro dívky, tak pro hochy Formy a realizace předmětu jsou vyučovací hodina, projekt, beseda,

diskuze, závod, soutěž, turnaj, kurz, soutěže, turnaje, testování, mimoškolní aktivity, utkání, týmová práce, výměnné pobyty a sportovní klání

Místa realizace: Sportovní hala Chomutov, atletický stadion, Městské lázně, přírodní prostředí

261



Učitel:

Podporuje a vede studenty k samostatnému získávání poznatků o tělesnou fyziologii na základě ověřování účinnosti kondičních programů

Pozitivně motivuje studenty úspěchy ve sportovních disciplínách Poukazuje na výhody zdravého životního stylu Umožňuje studentům organizovat a řídit vlastní pohybové dovednosti Zapojuje a vede studenty k vlastní iniciativě, co se týče organizování

sportovních akcí Hodnotí studenty podle individuálních zlepšení Podporuje studenty v jejich vlastních sportovních aktivitách (reprezentace) Povzbuzuje studenty ke sledování sportovních přenosů a hodnocení jejich

průběhu Informuje a upozorňuje na různé zdroje informací Naučí studenty kladně reagovat na rady a kritiku Předkládá studentům zpětné vazby a uděluje pozitivní slovní ohodnocení


Učitel:

Pomáhá studentům pochopit souvislosti mezi jednotlivými obory (tělesnou výchovou, výchovou ke zdraví, biologií, ekologií, fyzikou, fyziologií člověka)

Hledá a nachází příčiny problémů a jejich řešení Zapojuje studenty do různých soutěží, turnajů, prezentací, organizací

sportovních akcí klání Podněcuje studenty k vyhledávání informací o sportovní výzbroji a výstroji Vytváří představu o správném složení vyučovací hodiny, pro využití

pohybové činnosti ve volném čase a poskytuje možnost sestavení a vedení části hodiny

Rozvíjí schopnosti odhalovat vlastní chyby a napravovat je Vede studenty k používání odborného názvosloví, gest a signálů užívaných

ve sportovní terminologii Povzbuzuje k zavádění alternativních řešení výběru sportovního náčiní,

zahájení a ukončování sestav, délky hrací doby a úpravy pravidel podle aktuálních podmínek


Učitel:

Podporuje a řídí studenty v prezentaci a sdílení informací získaných při sledování sportovních zápasů a vyhodnocování jejich výsledků

262

Upozorňuje studenty na dostupné zdroje informací k vyhledávání nových sportovních odvětví

Vede studenty k používání stručné a jasné terminologie pro rychlejší a přesnější řešení problémů, jež nastávají v herních situacích

Komunikuje s učiteli a studenty z jiných škol Řeší otázky týkající se nevhodného chování při hodinách tělesné výchovy a

mimoškolních aktivitách


Učitel:

Vede studenty k chování v duchu fair-play, tolerance a empatie k ostatním Informuje studenty o negativních stránkách sportu (podvádění, dopink,

korupce) Informuje a zdůrazňuje studentům výhody zdravého životního stylu Poukazuje na výhody spolupráce členů týmu pro plnění společných cílů Pomáhá studentům nacházet a vytvářet si své místo v kolektivu Uděluje studentům důležité role při sportu pro uvědomění si zodpovědnosti

vlastního chování v kolektivu Vyzvedává přednosti každého studenta


Učitel:

Vede studenty k stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů v rámci získávání pohybových dovedností a rozvíjení pohybových schopností jak v hodinách tělesné výchovy, tak i ve volném čase

Učí a rozvíjí dovednosti studentů, jak poskytnout první pomoc, a jak se zodpovědně chovat při mimořádných událostech

263

TĚLESNÁ VÝCHOVA


Podle svých možností rozvíjí pohybové dovednosti

Ověří své dovednosti jednotlivými testy

Orientuje se v testech a jejich hodnotách

Vede záznamy o svých testech Připraví organismus na

pohybovou činnost se zaměřením na následný převažující pohyb za pomoci svého učitele

Radí se o svém pohybovém režimu

Užívá hygienické a bezpečnostní zásady pohybových činností

Měření a rozvoj obecné zdatnosti

Pohybové schopnosti a jejich rozvíjení

Testy zaměřené na schopnost vytrvalosti (Cooperův běh na 12 minut, 800 m, 1000 m)

Testy zaměřené na schopnost rychlosti (100 m, 200 m)

Testy zaměřené na schopnost silové vytrvalosti (sedy - lehy na 2 minuty, výdrž ve shybu na hrazdě, opakované shyby na hrazdě)

Zásady přípravy organismu na pohybovou činnost a zásady ukončení činnosti

Úvodní rozcvičení, strečink, uvolňovací cvičení

Hygiena a bezpečnost pohybových cvičení

Lyžařský kurz

Respektuje věkové a výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými studenty

Pohybové dovednosti, výkon, odlišnosti a handicapy

Pohybové dovednosti a pohybový výkon

264

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Pohybové odlišnosti a

handicapy věkových kategorií a pohlaví

Vysvětlí a uvede důsledky porušování zákona související s výrobou, přechováváním, distribucí drog a činnosti pod jejich vlivem

Uvědomuje si nutnost vybudování si zdravého životního stylu

Rizika ohrožující zdraví

Výroba, držení a zprostředkování návykových látek

Podpůrné látky Zdravý životní styl

Podle ročního období a dle svých schopností vybírá pohybové činnosti

Vybírá za pomoci učitele vhodná cvičení pro různá prostředí

Zaměřuje se na pohybová cvičení a uvědomuje si jejich význam

Průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jiná cvičení

Denní cykly pohybové činnosti Různé druhy zatěžování a jejich

pozitivní, či negativní účinky Zásobník cvičení na rozvoj

pohybových dovedností (vytrvalostní, silové, rychlostní, silově-vytrvalostní)

Cvičení na posilovacích strojích Správná provedení cviků a

soustředění se na jednotlivé

265

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapohybové fáze

Význam cvičení pro zdravý životní styl

Podle svých fyzických předpokladů zlepšuje výkony, techniku, taktiku v různých disciplínách (běhy, hody, skoky, vrhy)

Atletika

Sprint - 60 m, 100 m, vytrvalostní běh na 800 m, 1500 m, štafetový běh, běhy v terénu

Skoky - rozběhy, do dálky, do výšky

Hod granátem Vrhy koulí

Zvládá základní HČJ Rozumí pravidlům Pomáhá vyučujícímu s

organizací zápasů Aktivně spolupracuje s

ostatními členy týmu Zvládá roli hráče i diváka Ovládá gesta a signály Sleduje a hodnotí výkony ve

hře za pomoci učitele Uvědomuje si osobní rozvoj

Sportovní hry

Házená - utkání, HČJ - uvolňování hráče bez míče a s míčem, přihrávka vrchní jednoruč z místa, v pohybu, sebrání míče z místa, v pohybu, obsazování hráče bez a s míčem, trestný hod, HK - útočná kombinace založená na přihrávce, obranná kombinace založená na zajišťování, HS -

HČJ = herní činnost jedinceHK = herní kombinaceHS = herní systém

266

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapohybových dovedností pro svůj vývoj

Zvládá taktiku v soutěži, turnaji, utkání

postupný útok, územní obrana Fotbal - HČJ - výběr místa -

uvolňování, nabíhání, obsazování prostoru, stahování a tlumení míče nohou, vedení míče, přihrávka, utkání

Basketbal - HČJ - uvolňování bez míče a s míčem, dvojtakt, střelba na koš, HK - útočná kombinace založená na akci hoď a běž, utkání

Volejbal - HČJ - odbití obouruč vrchem a spodem, podání, smeč, HK - kombinace s nahrávačem, HS - u sítě s nahrávačem, utkání

Podle osobních předpokladů zvládá osvojené činnosti

Předvede naučenou sestavu z vybraného zásobníku cviků

Dokáže pomoci ostatním při předvádění cviků

Popíše a vysvětlí terminologii jednotlivých prvků

Gymnastika

Test obratnosti Prostná - stoj na rukou, kotoul

vpřed, kotoul vzad, obrat s čelními kruhy, přemet stranou, přemet vzad, Přeskok - roznožka přes švédskou bednu

Šplh - na tyči, na laně

267

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vyšplhá na tyči nebo na laně Přeručkuje hrazdu

Hrazda - přešvihy, seskok se zášvihem, výmyk s odrazem jednonož, výmyk tahem, spád s přednožením, toč vpřed, toč vzad, toč jízdmo, shyby

Zacvičí na hudbu se švihadlem Cvičí ve skupinkách po pěti

Rytmická gymnastika

Zdravotní aspekty kondičního cvičení

Tvorba základních rytmických sestav za doprovodu hudby

OSV 2

Orientuje se v moderní výzbroji a výstroji

Připraví (namaže) lyže Zvládá pohyb na sjezdových a

běžeckých lyžích Řídí se bezpečnostními

zásadami lyžování, respektuje a dbá pokynů HS

Zabezpečí místo kolize a ošetří raněné

Vyjmenuje pravidla lyžařských disciplin

Zvládá obraty přednožením a zanožením

Lyžování

Lyžařská výzbroj, výstroj, údržba lyží

Základní techniky sjezdového a běžeckého lyžování

Zásady bezpečnosti při pohybu na sjezdovce a mimo ni

Ošetření poraněných v improvizovaných podmínkách

Obraty na prudším svahu Běžecký výcvik - chůze,

prodloužený skluz, bruslení v terénu, zastavení smykem, běh soupažný jednodobý,

268

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Dokáže ujet 7 km na běžeckých

lyžích Dodržuje pravidla sjezdového

lyžování Dokáže poskytnout první

pomoc při úrazu na sjezdovce

dvoudobý, jízda ve stopě Sjezdový výcvik - jízda v pluhu,

vlnovka, regulace rychlosti jízdy, brzdění smykem, jízda v oblouku, carving, snowboarding, jízda na vleku

Chápe význam sportovních her jako nástroj k navazování a upevňování mezilidských vztahů

Jedná ve smyslu fair – play

Netradiční pohybové sporty

Stolní tenis Florbal Ringo Nohejbal Softball

Užívá gesta a signály na úrovni cvičence

Komunikace

Vzájemná komunikace a spolupráce při pohybových činnostech

OSV 3

Volí za pomoci učitele vhodnou výzbroj a výstroj pro pohybové

Sportovní výzbroj a výstroj

Sportovní výzbroj a výstroj, její

269

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématačinnosti použití a ošetření

podílí se za pomoci učitele na přípravě a organizaci sportovní akce

Organizace sportovní akce

Příprava a organizace sportovních akcí

Předvede obranu proti útočníkovi

Ukáže pádové techniky

Úpoly

Boj o únik z držení Obrana proti přímému úderu

Orientuje se ve významných sportovních událostech

Zná významné sportovce

Historie a současnost sportu

Sport pro každého Fair - play Významné mezníky ve sportu

Uvědomuje si zdravotní a rozvojový význam plavání

Zvládá základní plavecké způsoby

Změří a zaznamenává své plavecké výkony

Zvládá záchranu tonoucího Vyjmenuje hygienická pravidla

Plavání

Význam plavání pro zdraví Splývání, potápění, tažení,

dýchání do vody Šlapání vody, splývání, startovní

skoky z bloků, základní plavecké způsoby, plavání úseků 50 m, záchrana tonoucího

Plavání pod hladinou 20 m

270

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Specifika hygieny

271

VÝCHOVA KE ZDRAVÍPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata

Usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých

Zařazuje do denního režimu osvojené způsoby relaxace, v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace

Uplatňuje zásady zdravé výživy a zdravého životního stylu

Dodržuje zásady hygieny Podle konkrétní situace

zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech

Zdravý způsob života a péče o zdraví

Vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci

Zdravá výživa Hygiena pohlavního styku a

v těhotenství První pomoc při úrazech Psychohygiena

Biologie, Zsv

Řeší problémy založené na mezilidských vztazích

Posoudí hodnoty, které usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů,

Vztahy mezi lidmi a formy soužití

Vztahy v rodině, mezigenerační soužití

Pomoc nemocným a handicapovaným lidem

Partnerské vztahy, manželství,

Biologie, Zsv

272

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata manželství a rodičovství

Projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte, nemocným a handicapovaným lidem

rodičovství, neúplná rodina, náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče

Rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině

Rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi

Modely sociálního chování v intimních vztazích

Orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách

Uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných následků

Orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství

Zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce

Změny v životě člověka a jejich reflexe

Změny v období adolescence Způsoby sebereflexe a kontroly

emocí Péče o reprodukční zdraví Metody asistované reprodukce

a její biologické aspekty Etické, psychosociální a právní

aspekty asistované reprodukce Modely vzájemného chování

související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního života

Biologie, Zsv

Projevuje odolnost vůči výzvám Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence

273

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu

Zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování

Orientuje se problematice civilizačních chorob, uvědomuje si nebezpečí poruch příjmu potravy a pohlavně přenosných chorob

Popíše druhy sexuálně motivované kriminality

Uvede důsledky porušování paragrafu trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost

Rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení

Civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, pohlavně přenosné choroby

Zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání, důsledky stresu

Rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví – promiskuita, předčasné ukončení těhotenství

Sexuálně motivovaná kriminalita

Skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání

Autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy

Výroba, držení a zprostředkování nelegálních návykových látek

Sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových situacích

Biologie, Zsv

274

Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Rozhodne, jak se odpovědně

chovat při konkrétní mimořádné události

Prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel

Ochrana člověka za mimořádných událostí

Vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události

Živelné pohromy Únik nebezpečných látek do

životního prostředí Jiné mimořádné události První pomoc při hromadném

zasažení obyvatel Sociální dovednosti potřebné

při řešení mimořádných událostí

Tělesná výchova, chemie

275

6.Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6.1 Pravidla pro hodnocení žáků

Pro hodnocení na konci klasifikačního obdobím používají známky (pětistupňová škála). V průběhu klasifikačního období je možné využívat i jiné formy hodnocení (procentuální, slovní apod.), ke konci pololetí je pak převedeno na známky (elektronická žákovská knížka).

Žáci se mohou omluvit (na začátku hodiny) z ústního zkoušení (zjišťování znalostí ústním přezkoušením), že nejsou připraveni, bez uvedení důvodů a to maximálně jedenkrát za dané klasifikační období (čtvrtletí), s vyučujícím si ale ihned domluví náhradní termín zkoušky. Pokud se v tomto termínu ke zkoušce bez omluvy nedostaví, jsou z dané zkoušky hodnoceni nedostatečně.

Písemné práce souhrnné, projekty, seminární práce a podobně musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích i v jednotlivých ročnících.

Větší (souhrnné) písemné práce (kompozice atd.) delší 30 minut zapisují vyučující s předstihem tužkou do třídní knihy a seznámí s termínem také žáky. Na jeden den je možné naplánovat nejvýše jednu takovou práci. Kontrolních prací kratšího časového rozsahu se to netýká. Za koordinaci písemných prací zodpovídá třídní učitel (zavést formulář k zapisování, přehled pro třídní, domluva mezi učiteli).

Žák má právo být za dané zkušební období (pololetí)ústně zkoušen alespoň 2x.Při celkovém hodnocení učitel se v podstatě drží výsledku hodnocení zadávané

elektronickou žákovskou knížkou. V jeho nedílné kompetenci je uplatnit své pedagogické zkušenosti a známku upravit (doporučuje se nedržet se pouze průměrů), a to například: v kompetenci učitele by měla být možnost uplatnit své pedagogické zkušenosti při průběhu a celkovém hodnocení přihlížet k:

přihlédnutí k věkovým a individuálním zvláštnostem žáka k tomu, že žák mohl zakolísat v průběhu klasifikačního období pro určitou indispozici k dalším okolnostem, které mohly ovlivnit výkony v klasifikačním období i v průběhu

celého roku (výsledné hodnocení by se ale nemělo od průběžného příliš výrazně odlišovat)

Jedním ze základů efektivního hodnocení je „zpětná vazba“, ta se dá charakterizovat jako ústní či písemná informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku, dává informaci jak žákovi tak i učiteli!

Při hodnocení musí být kladen důraz na vhodnou a přesnou formulaci. Na prvním místě by mělo být pozitivní vyjádření a pak teprve jasná formulace konkrétních nedostatků. Chválit i pilné žáky, nejen ty co se jednou naučí a hned jsou za to chváleni = motivace. Hodnocení by vždy mělo mít hlavně motivující účinek

Žák má právo vědět jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen a proč je tak hodnocen (každý učitel sepíše kriteria pro hodnocení a dodržuje je).

277

Součástí hodnocení musí být i sebe hodnocení žáka, jeho schopnost kriticky ohodnotit výsledky jak své práce, tak i přístupu ke svému učení (může se podílet i třída = učitel získá přehled o tom, jak sledují ústní zkoušení, opakují si).

Při hodnocení je nutné posuzovat individuální pokrok každého jedince, při respektování jeho předpokladů bez srovnávání se spolužáky.

Učitel si podrobně definuje klíčové kompetence v daném předmětu, co od žáka očekává, jaké bude požadovat výstupy. Na základě toho je pak možné stanovit, na jaké úrovni žák tyto činnosti ovládá.

Každé hodnocení by v sobě mělo mít: jednoznačnost (tj. pravdivé, objektivní, nezpochybnitelné) srozumitelnost (každý hodnocení rozumí, žák, spolužáci, rodiče apod.) srovnatelnost (hodnotí se „co bylo předem domluveno“, stanovené cíle, výstupy, atd.) věcnost (používají se jen doložitelná a prokazatelná fakta) všestrannost (je zaměřeno na různé žákovy kompetence, podporuje nápaditost,

tvořivost atd.) efektivnost (nepřetěžuje a neobtěžuje žáka, ale ani učitele)

6.2 Autoevaluace školy

6.2.1 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY

Obor vzdělávání 79-41-K/401 Gymnázium všeobecné denní forma vzdělávání Obor vzdělávání 79-41-K/401 Gymnázium všeobecné dálková forma vzdělávání Od 1. 9. 2009 – obor vzdělávání 79-41-K/41 Gymnázium denní forma vzdělávání Od 1. 9. 2009 – obor vzdělávání 79-41-K/41 Gymná zium dálková forma vzdělávání Školní vzdělávací program byl vytvořen v souladu s RVP.

6.2.2 PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ

6.2.2.1 Pedagogičtí pracovníci

Přehled pedagogických pracovníků 2008/2009:

Titul,jméno,příjmení aprobace úvazek praxe na škole je Interní učitelé Mgr.Pavel Cibulka M,TV 10 h. 35 let od 1992Mgr.Pavel K.Markvart D,Rj,Čj 22h.+ DS 14 let od 2002Mgr.Miloslav Novák Fy,M 26h.+DS 32 let od 2005Mgr.Lenka Payerová Ch,Bi 22h+5 Švp+DS 14 let od 2001Mgr.Miloslav Šedý Inf,M 20h+3Švp+DS 13 let od 1995Jana Veselá Nj 22h+DS 8 let od 2001Mgr.Miroslav Rovenský Vv,Zsv 25h+DS 8 let od 2001Mgr.Anna Kolínská Čj,Nj 26h+DS 4 roky od 2005Mgr.Lucie Kalauzová Z,Bi 24h+DS 1 rok od 2007

278

Mgr.Milan Šafařík Bi,Tv,Aj 27h 1 rok od 2008Bc.Petra Průchová Aj 25h 2 roky od 2008

Externí učitelé

Mgr.Vladimír Šmíd Čj,D 6 hod.+DS 14 let od 2005Mgr.Jelena Baranniková Rj 6hod./mě.DS 18let od 2007Mgr.Jaroslav Kaidl Ze, Tv 4hod./měDS 27let od 2003Monika Mihaliková,Dis Čj 6/hod.měDS 3 roky od 2006Renata Vaňková Aj 12/hod.měDS 14 let od 1995

Přehled pedagogických pracovníků ve školním roce 2009/2010

Interní učitelé Mgr. Pavel Cibulka M,Tv 4h. 36 let od 1992Mgr. Miloslav Novák F,M 25hod.+DS 33 let od 2005Mgr. Lenka Payerová Ch,Bi 21 hod.+ DS.zást. 15 let od 2001Mgr. Miloslav Šedý Inf,M 19 hod.+ Ds 14 let od 1995Jana Veselá Nj 28 hod.+DS 9 let od 2001Mgr. Miroslav Rovenský Vv,Zsv 24 hod. +DS 9 let od 2001Bc.Petra Průchová Aj 28 hod. 3 roky od 2008Mgr. Vladimír Šmíd Čj,D 16 hod. 15 let od 2005Mgr. Lucie Kalauzová Bi,Z 20 hod.+DS 2 roky od 2007

Externí učitelé

PaedDr. Stanislav Netolický Čj 16 hod.+ DS 32 let od 2009Mgr. Pavel K.Markvart Čj,D,Rj 16 hod./měDS 15 let od 2002Mgr. Jelena Baranniková Rj 6 hod./ mě DS 19 let od 2007Monika Mihaliková,Dis Čj 6 hod./mě DS 4 roky od 2006Mgr. Jaroslav Kaidl Z 1 hod./mě DS 28 let od 2003Renata Vaňková Aj 12 hod./mě DS 15 let od 1995

6.2.2.2 Změny

Odešli: M. Šafařík (změna zaměstnání), A. Kolínská (mateř. dovolená), P. K. Markvart (změna zaměstnání)

Nastoupili: PaeDr. S. Netolický, Mgr. M. Demková (exter.)

6.2.2.3 Aprobovanost výuky:

Školní rok 2008/2009: většina předmětů vyučována aprobovaně, jediný problém je u jazyků

angl. jazyk – neaprobovaně (P. Průchová – studuje ZČU Plzeň) německý jazyk – částečně neaprobovaně (J. Veselá i R. Vaňková – studují UJEP

Ústí nad Labem) -český jazyk (DS) –(M.Mihaliková studuje UJEP Ústí nad Labem)

279

Školní rok 2009/2010: situace se s odchodem učitelů částečně zhoršila, u jazyků zůstává stejná, neaprobovaně učen částečně TV (L.Kalauzová, M. Rovenský) celkově 6 h., důvod:na jaře se má vrátit aprob. učitelka po mateř. dovolené

6.2.2.4 Výchovný poradce, metodik speciál. čiností

Výchovný poradce a metodik speciálních činností ze školy odešli (mateřská dovolená, ukončení pracovního poměru).

Od 1. 9. 2009 jmenována na obě tyto funkce Mgr. Lucie Kalauzová, bude muset v nejbližší době zahájit odpovídající studium.

6.2.2.5 Školní psycholog a speciální pedagog

Škola nemá vlastního psychologa ani speciálního pedagoga. Velmi úzce ale spolupracuje s PPP a se zařízením Speciálně pedagogického poradenství a diagnostiky (p. Mgr. Pojmanová) v Chomutově.

6.2.3 MATERIÁLNÍ ZDROJE

6.2.3.1 Technický stav budovy

Odpovídá potřebám školy. Vnitřní prostory školy prošly poměrně rozsáhlou rekonstrukcí. Byla rekonstruována všechna sociální zařízení ve škole (dle hygienické vyhlášky), šatny, které jsme vybavili šatními uzamykatelnými skříňkami i osvětlení.

6.2.3.2 Kvalita pracovního prostředí školy

Pracovní prostředí školy se velmi zlepšilo, všechny učebny ve škole (kromě VV) byli vybaveny novým výškově stavitelným nábytkem a skříňkami. Nově také byla vybudována a vybavena sborovna pro učitele s kuchyňským koutem.

Přehled učeben, kabinetů a ostatních prostor školy

4 velké učebny (nad 20 žáků) vybaveny: televize, DVD, dataprojektor, PC, proj. plátno

3 malé učebny (do 18 žáků) - vybaveny: televize, DVD

6.2.3.3 Odborné učebny

Laboratoř Bi a Ch, učebna informatiky, učebna výt.výchovy, učebna fyziky se buduje (dokončení do 1 měsíce).

Multifunkční učebna pro 30 žáků, vybavena: PC, dataprojektor, interaktivní tabulí, vizualizérem, ozvučení, DVD.

7 odborných kabinetů, sborovna, ředitelna, kancelář školy, skladová místnost, místnost pro školníka a uklizečku knihovna a studovna, venkovní hřiště na volejbal.

280

6.2.3.4 Vybavení pomůckami a didaktickou technikou

Škola je velmi dobře vybavena učebními pomůckami, které jsou pravidelně doplňovány.

Každá kmenová třída je kvalitně vybavena didaktickou technikou (viz. výše)

Učebna informatiky: 12 PC, k dispozici žákům i mimo vyučování Učitelé mají v kabinetech PC, dále v knihovně a sborovně K dispozici 2 NTB, digital. kamera, digital. fotoaparát, zpětný projektor, Laboratoř Bio, CH je vybavena plynovými kahany, dostatek mikroskopů (i

s kamerou)

Ve školním roce 2009/2010 bylo zahájeno vybudování odborné učebny fyziky, která bude vybavena novým nábytkem, elektrorozvody, PC, dataprojektorem , DVD a ozvučením.

Pro TV jsou využívány pronajaté prostory Městské sportovní haly, venkovní atletické hřiště a další sportovní zařízení.

6.2.4 FINANČNÍ ZDROJE

6.2.4.1 Financování školy

Škola je soukromá a je financována dle zákona 306/1999 Sb. Hlavní zdroje:

dotace ze státního rozpočtu (90% normativu na žáka) školné (denní 10200,-Kč, dálkové 8000,- Kč) sponzorské dary a peníze na projekt

6.2.4.2 Efektivita využívání finančních zdrojů

Z hlediska provozního škola čerpá rozpočet efektivně. Jednotlivé nákladové i výnosové účty (účelnost) jsou každý rok kontrolovány auditorem (dle zákona 306/1999Sb) a vždy nám byl vydán výrok bez výhrad.

6.2.4.3 Rozvoj ekonomických zdrojů (sponzorské dary, projekty)

Škola posílá pravidelně žádosti o sponzorské dary a pracuje na projektech. Podařilo se nám uskutečnit projekt Multimedializace školy za více jak 600000,-

Kč ( podporován KÚÚK- fond hejtmana , ČEZ,SD,Actherm), a každý rok pravidelně podáváme žádosti na akce pro studenty ( dlouhodobý projekt Významná města Evropy, Hold Up – pro I.ročníky apod. ) .

Poslední velký projekt, který uskutečňujeme je učebna fyziky za více jak 300000,-Kč

(podporován KÚÚK – fond hejtmanky , ČEZ,SD) .

281

6.2.5 PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ

6.2.5.1 Průběh vzdělávání se zřetelem k vytváření cílových kompetencí Švp

Cílové kompetence jsou u jednotlivých oblastí zakomponovány do Švp. Učitelé si stanovili dílčí cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu.

Je ale otázkou času jak bude postupně Švp uveden do praxe a jak se vize a cíle školy budou naplňovat a vzájemně prolínat.

6.2.5.2 Charakteristika

Škola má vypracovaný Švp , stanovené cíle jsou přiměřené k možnostem žáků. Zde bude nutné prověření a zpětná vazba.

Švp počítá s individuálními plány a opatřeními ve výuce pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i pro žáky nadané a talentované.

Nabídka povinně volitelných předmětů je dostačující a plně respektuje potřeby a přání studentů.

6.2.6 VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ

Počet žáků studujících s vyznamenáním je dlouhodobě poměrně nízkých (5-7%), převládají spíše studenti průměrní.Na druhou stranu jsou studenti schopni se dobře připravit na maturitní zkoušku a odmaturovat s vyznamenáním či velmi dobře (poslední úspěšnost u maturitní zkoušky : 24% s vyznamenáním, 74% prospělo, 2% neprospělo ) .

6.2.7 PODPORA ŠKOLY ŽÁKŮM, SPOLUPRÁCE S RODIČI, VLIV

VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ŠKOLY, ŽÁKŮ, RODIČŮ A DALŠÍCH OSOB NA

VZDĚLÁVÁNÍ

6.2.7.1 Kvalita výchovného poradenství

Výchovný poradce spolupracuje se studenty po celou dobu studia a především pak ve IV.ročníku , když se rozhodují pro další studium.Je jim zde nápomocen nejen při výběru školy , ale i vyplněním přihlášek k dalšímu studiu na VŠ a VOŠ . Máme poměrně velkou úspěšnost při přijetí na VŠ a VOŠ (okolo 80%) .

282

6.2.7.2 Přístup k informacím

Všichni žáci a rodiče mají přístup k informacím na www stránkách školy a prostřednictvím stránek na elektronickou žákovskou. Učitelé mají volný přístup k internetu v kabinetech a ve sborovně. Knihovna nabízí dostatek odborné literatury. Škola odebírá velké množství periodik pro potřeby učitelů .

6.2.7.3 Kvalita a využívání žákovské a rodičovské iniciativy

Protože jsme malá škola není zde zřízena žádná žákovská samospráva , ale studenti se mohou do dění školy zapojit . Komunikace mezi vedením školy , učiteli a žáky je velmi dobrá . Některé připomínky a podněty studentů jsou zajímavé . Škola je studentů otevřena a zpřístupněna již od 7.00 hod. až do večera 18.00 hod. Rodiče studentů se zúčastňují společných akcí např. Akademie, Majáles ,výstav divadel apod.

6.2.7.4 Vzájemné vztahy mezi školou, žáky a rodiči

Žáci se řídí pravidly slušného chování a školním řádem. Jsme malá škola spíše rodinného charakteru a je zde ke každému žákovi přistupováno individuálně , je respektován jako osobnost a v tomto smyslu je s ním jednáno . Máme menší počet žáků ve třídách a tím je velmi individuálně řešena komunikace mezi třídním učitelem a rodičem . Dále jsou ve škole minimálně 3 x za rok třídní schůzky a samozřejmostí jsou návštěvy rodičů po domluvě kdykoliv . Jednání probíhají v klidné atmosféře , spíše s pozitivním výsledkem .

6.2.7.5 Vztahy mezi zřizovatelem a radou školy

Zřizovatelé školy jsou fyzické osoby, které současně pracují ve vedení školy . Spolupráce vedení a školské rady je dobrá, školská rada plní program, který

vyplývá z její náplně.

6.2.7.6 Klima, kultura a étos školy

Pro klima školy je rozhodující, jak se v ní žáci cítí a jak se v ní identifikují.Jsme přesvědčeni, že každý student může v něčem vynikat, proto se snažíme

dát každému šanci. Příjemná atmosféra ve škole, kde se všichni znají a kde neznáme šikanu, je dobrým a bezpečným prostředím pro výuku i zábavu.

Kulturou školy rozumíme podnětnost prostředí, úroveň mezilidských vztahů i to, jak je kultura školy prezentována na veřejnosti.

283

U zaměstnanců i studentů je pozitivně hodnocena změna v kultivaci a proměny prostředí školy.

Naším největším přáním je, aby naše škola nebyla jen místem k učení, ale také prostorem , kde se mohou setkávat lidé podobnými názory a zájmy a společně se učit i bavit . Věříme , že v tomto směru jdeme správnou cestou .

6.2.8 ŘÍZENÍ ŠKOLY, KVALITA PERSONÁLNÍ PRÁCE, KVALITA DALŠÍHO

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ

6.2.8.1 Kvalita systémového řízení

Ředitel školyjednatel

Zástupce ředitele pro dálkové

studium

Výchovný poradce

Pedago gický sbor ško ly

Ekonom školyjednate l

Pedagogický sbor dálkové studium Dělnické profese

Systém řízení je dáno výše uvedeným schématem společnosti . Jsou dány kompetence řízení a pravomoce .

6.2.8.2 Plánování řídících činností

Řídící činnost je dána plánem na školní rok . Pravidelně se schází vedení školy a konají se provozní porady zaměstnanců .

6.2.8.3 Metodická podpora kvality výuky

Ve škole fungují předmětové komise . Zkušenější kolegové předávají své zkušenosti začínajícím učitelům . Podpora DVPP za účelem seznámení s novými netradičními metodami práce .

6.2.8.4 Kontrolní systém

Kontrolní systém vychází z hospitačního plánu školy , zhodnocení hospitace pohovorem , zobecnění závěrů na provozních poradách .

284

6.2.8.5 Prezentace školy

Škola se prezentuje na webových stránkách školy , které pravidelně aktualizuje . Každoročně se účastní přehlídky středních školy a v regionálním tisku .

6.2.8.6 Spolupráce s partnery

Škola spolupracuje s PPP v Chomutově , Magistrátem města Chomutov , AŠSK atd . Tyto aktivity jsou v souladu s koncepcí školy .

6.2.8.7 Akce školy

Škola pořádá pro veřejnost několik akcí . Jednou z nich je 1.května Majáles , na který si studenti připravili bohatý program . Další je ve spolupráci se statutárním městem Chomutov Mandala pro Tibet , kde naši studenti na náměstí vysypávají pískem mandalu pro Tibet .

Maturitní plesy , vánoční akademie , výstavy výtvarných prací našich studentů .

6.2.9 ZÁVĚR

6.2.9.1 Oblasti , ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků

Podmínky pro vzdělávání Vztahy mezi učiteli a žáky Klima školy Vybavenost školy Bohatá nabídka vzdělávacích aktivit mimo školu ( v ČR i zahraničí )

6.2.9.2 Oblasti ve kterých je třeba úroveň zlepšit

Více se zaměřit na rozvoj komunikačních dovedností v mluveném i psaném projevu

Dokončení studia u učitelů jazyků – zvýšení aprobovanosti Zahájení studia výchovného poradce

6.2.10 Pravidla a termíny vlastního hodnocení

1) Vlastní hodnocení školy bude škola zpracovávat ve tříletém cyklu ( na základě vyhlášky MŚMT, kterou se snížila periodicita ze dvou na tři roky ) .

2) Ve školním roce 2007/2008 jsme uskutečnili dotazníkové šetření pro žáky , učitele i rodiče . Výsledky tohoto šetření tvořily jeden ze základů pro tvorbu

285

Švp , také posloužily pro další aktivity v práci školy . V současné době již výsledky šetření v mnohém neodpovídají skutečnosti ( došlo ke zlepšení – vybavenost, zázemí školy, komunikace s rodiči apod. ) . Počínaje 1.9.2009 se zahájením výuky dle Švp , se škola rozhodla připravit nová pravidla vlastního hodnocení .

Pro 1.ročník zpracovat dotazníkové šetření, které bude obsahovat všechny aspekty týkající se vzdělávacího procesu

Dotazníkové šetření bude připraveno také pro rodiče a učitele (termín zadání

únor-březen)

Dotazník zpracuje a připraví : koordinátor Švp,výchovný poradce ,ICT pracovník .

Opakování šetření pak proběhne po tříletém období ve 4.ročníku

Pro posuzování výsledků vzdělávání budou sledovány prospěchové výsledky žáků v hlavních předmětech ( Čj, profil.cizí jazyk,matematika )

Jako podklad budou sloužit výsledky v jednotlivých klasifikačních obdobích . Součástí hodnocení školy budou také vlastní hodnocení učitelů , které učitelé

budou zpracovávat vždy ke konci každého školního roku . Zde zhodnotí vlstní práci dle následujících kritérií :

o podmínky ke vzdělávání ( didakt.a audiovizuální pomůcky, prostředí,vybavenost,učebnice apod.)

o průběh vzdělávání (co se mi podařilo nebo naopak, co změnit apod.)o spolupráce s rodiči, kolektiv třídy, třídní klima o výsledky v daném předmětu (pololetí a závěr roku, porovnat průměr známek) o řízení školy, kvalita práce ,ekonomické zabezpečení o podmínky pro další vlastní vzdělávání o výsledky maturitních zkoušek v mých předmětech , odůvodnění úspěchu či

neúspěch o postavení školy v regionu , návrhy na zlepšení o mimo školní úspěch žáků (soutěžě, olympiády , sportovní akce apod.) o vlastní připomínky návrhy a podněty

286

Školní vzdělávací programdidaktikabiochemie.natur.cuni.cz/svp/svp5.doc · web viewpro...

Documents