Teorie ke zkouškámPrvní pokus o složení zkoušky je zdarma, druhý za poplatek 20 Kč, všechny další pokusy za 50 Kč.

1.) Barvy koníVšechny základní barvy musíte umět popsat a poznat na fotografiích

Vraník –Opravdového vraníka poznáme podle barvy chlupů ve slabinách a na nozdrách. Černý hnědák má v těchto místech hnědou srst. Vraník nemá hnědou srst nikde ale v létě se občas stává, že i vraník dostane vlivem slunečního záření lesklý nádech do hněda.

Hnědák – hnědáci mají mnoho odstínů. Od světle až po tmavě hnědou. Vždy však platí, že ocas a hříva jsou černé.

o Tmavý hnědák – základní barva černého hnědáka je černá, okolo huby a ve slabinách má srst hnědou.

Ryzák – ryzáci mají po těle srst rezavou v různých odstínech od světle zlatohnědé po tmavě červenohnědou. Hříva a ocas mají většinou stejnou barvu jako srst, mohou však být o něco světlejší či tmavší, vždy ale od plavé po červenou.

o Světlohřívý ryzák - má světlou hřívu a ocas

Bělouš – (šiml) je kůň celý šedobílý nebo bílý. Bělouši se rodí s tmavou srstí a dělíme je na vybělující a nevybělující. Vybělující bělouši časem vybělují (začínají hlavou, v 10 letech definitivní barva), až je srst zcela bílá. Nevybělující bělouš má po narození a vylínání svou definitivní barvu.

Albín – Albíni postrádají pigment. Mají nepigmentovanou kůži, bílou nepigmentovanou srst a červené oči. Albíni někdy příliš citlivě reagují na světlo a lépe vidí v pološeru.

Izabela nebo Žluťák – mají barvu srsti do žluta na světlé nebo tmavé kůži. Koně s tmavou kůží mají často krásný zlatavý odstín a říká se jim zlaté izabely.světlá hříva a ohon Koně s kůží světlou ( světlé izabely ) mají hřívu a ocas bílé. Také kopyta bývají často světlá.

Plavák – plavý, nebo myšově šedý - plaváci mají plavou ( světlou ) barvu různých odstínů. Ocas a hříva jsou vždy černé a také srst na končetinách bývá tmavší. Mají úhoří pruh, někdy zebrování na nohách.

Strakáč - různobarevné větší či menší plochy. Může být i tříbarevný - tricolor.

2.) Krmení a napájeníVylosujete si 5 otázek z následujích a na ty budete odpovídat, musíte rozumnět všemu, co říkáte a na všechny odpovědět správně, děti do 10 let musí správně odpovědět na 3 otázky z 5. První pokus o složení zkoušky je zdarma, druhý za poplatek 20 Kč, všechny další pokusy za 50 Kč.

1) Kolik vody vypije kůň průměrně denně?

Kůň denně v průměru vypije 20 - 30 litrů vody. Množství vody, které kůň za den vypije,ovlivňuje jeho velikost, zátěž i počasí. Koně napájíme minimálně 3x denně, v létě i víckrát, nebo koním zajistíme neustálý přístup k vodě.

2) Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda odstátá?

Teplota vody by měla mít 10 - 12° C, proto by kůň neměl pít vodu přímo ledovou vytékající z vodovodu. Voda musí být pitná, vždy čistá, bez zápachu a bez choroboplodných zárodků. Nejlepší je spodní pramenitá voda, voda ze studně, pitná voda z vodovodu. Příliš chladná voda působí nepříznivě na zažívání, vyvolává průjmy či nachlazení.

3) Co je objemové krmivo?

Objemové krmivo je základní krmivo pro koně, které slouží k zasycení, správné činnosti střev apod.Jedná se především o seno a zelenou píci, lze použít senáže a siláže, krmnou slámu (z ovsa či ječmene).

4) Jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit?

Čerstvým senem se nesmí krmit hned, musí se nechat zaležet minimálně 6 - 8 týdnů, nejlépe však alespoň tři měsíce. Za tu dobu se zbaví seno veškeré zbytkové vody a ustanou v něm fermentační pochody. U citlivých zvířat, např. králíků je nutno seno nechat zaležet alespoň půl roku.

8) Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku (druh obilí)?Pšenice, případně žito 9) Jaké známe pamlsky pro koně?Mrkev, jablka, tvrdé pečivo10) Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když je dost sněhu?

Kůň potřebuje mít dostatek vody o vhodné teplotě 10-12° C nejen v létě, ale i v zimě, přestože napadne sníh. Pokud by se měl kůň nasytit sněhem, musel by ho sežrat šestkrát více, než potřebuje vody v tekutém stavu. Koně by měli dostávat i v zimě vodu ohřívanou na teplotu alespoň 10 °C, poté vody vypijí až o 50% více

než vody studené cca 4°C. Dalším problémem je, že koně spotřebují při pití studené vody více své energie, protože je voda ochlazuje, což v zimě není žádoucí.

11) Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?

Kůň má velice citlivý žaludek a celý trávicí systém, proto je velmi důležité zachovávat pravidelnost v krmení.

Většinou by se mělo krmit 2 až 3 x denně, přičemž největší dávky by se měly dávat večer.

12) Proč je dobré mít pro koně krmnou sůl?

Krmná sůl je nezbytným doplňkem krmné dávky. Sůl podporuje vyměšování trávicích šťáv a zabraňuje trávicím poruchám.

13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

Koně musí mít denně k dispozici minimálně 20 - 30 l vody denně, v letních měsících i více. Voda musí být pitná, vždy čistá, bez zápachu a bez choroboplodných zárodků. Teplota vody by měla mít10 - 12° C, proto by kůň neměl pít vodu přímo ledovou vytékající z vodovodu. Nejlepší je spodní pramenitá voda, voda ze studně, pitná voda z vodovodu. příliš chladná voda působí nepříznivě na zažívání, vyvolává průjmy či zachlazení.

14) Jak můžeme koni upravit oves?Namačkat, našrotovat, namočit

15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?kropením

16) Měl by mít kůň při krmení klid?Samozřejmě, pokud ho budeme vyrušovat, možná ze stresu nesní všechno a nebude z toho mít takový užitek.

17) Co je to místování?

Kydání. Uklizení boxu nebo přístřešku od výkalů je velice důležité, když kůň stojí ve výkalech, látky v nich mu rozežírají kopyta.

20) Jaké krmení kromě ovsa známe?Ječmen – slouží k nárůstu hmoty na koniKukuřice – obsahuje velké množství energieVojtěška (např. ve formě granulí) – velké množství bílkovinOkopaniny – mrkev, brambory, řepaOtruby – pšeničné, rýžovéSladový květ, melasa – koním voní a chutná = lépe žerouGranule – liší se složením,každé mají jiný účelMusli – obsahují mnoho krmiv najednou, vyvážený poměr látek

21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

Samozřejmě existují rostliny, které jsou pro koně jedovaté. Většinou jsou nepříjemné chuti a koně je za normálních okolností nepozřou.

Jedovaté rostliny:

Ocún jesenní - smrtící dávka alkaloiduv ocúnu je 1 mg/1 kg. Otrava se projeví obrnou dýchacích svalů, kolikou, průjmem, slintáním, ale také ovlivněním mitózy.

Blatouch bahenní

Pryskyřičník - vytrvalá bylina osidlující vlhké louky, středně jedovatá rostlina, má typicky žluté květy a dlouhý úzký stonek.

Starček přímětník - jedovatý i v suchém stavu. Při otravě dochází k vážné poruše jater, což může způsobit až akutní selhání jater.

Dubové listy - mají vysoký obsah taninu. Po konzumaci se objevuje zácpa či poškození ledvin.

Rulík zlomocný - vyskytuje se ve vyšších nadmořských výškách, nápadným znakem jsou černé bobule, obsahuje alkaloid atropin a hyoscyamin, který rozšiřuje zornice oka. Postižení koně nemohou stát, ztrácí koordinaci.

Javor červený - pro koně jsou jedovaté listy na jaře a na podzim. Otrava se pozná podle nažloutlých sliznic, kůň je anémický = bledý.

Skočec obecný - jednoletá bylina, která dosahuje velikosti 5 metrů.Semena skočce obsahují velmi prudký jed ricin, který způsobuje shlukování červených krvinek. Poškozuje v první řadě játra, slezinu a ledviny.Koně zabije i velmi malá dávka! Bobule naštěstí mají odpornou chuť, takže riziko otravy je nízké.

Třezalka - vzácnějš byliny, má malé lístky s tečkovitými siličnými nádržkami. Květenství se skládá z malých žlutých květů. Rostlina obsahuje velké množství látek. U koní se projeví "otrava" zvýšenou citlivostí na sluneční paprsky. Kůň může trpět bolestivými popáleninami obzvláště na méně pigmentovaných místech.

Tis červený - velmi jedovatá rostlina! Tis je pomalu rostoucí okrasný jehličnan. Kůra kmene je načervenalá, jehlice jsou tmavě zelené. Nápadná jsou červená semena. Kromě semene je celá rostlina prudce jedovatá. Koně umírají okamžitě, někdy mají v tlamě ještě nerozžvýkanou větvičku.

Přeslička - Pro koně je značně jedovatá. Postižený kůň vrávorá, ztrácí rovnováhu, až padá. Stav se zhoršuje.

Pryskyřník je vytrvalá bylina osidlující vlhké louky. Snadno ho poznáme podle typických žlutých květů a dlouhého úzkého stonku. Pryskyřník má tlumivé účinky na centrální nervovou soustavu, pro koně je jedovatý středně. Na pokožce a sliznicích vyvolává podráždění. Zvířata se mu většinou instinktivně vyhýbají.

3.) OdznakySoučástí zkoušky je správná odpověď na obě otázky, dále poznávání jednotlivých odznaků podle fotografií.1) Co jsou u koně získané odznaky?

Získané znaky jsou takové, kterými lidé koně označují nebo, které se koni vytvoří v průběhu života, nenarodí se s nimi.

Mezi získané znaky patří: výžehy, bílé skvrny (chlupy) po zraněních či otlakách, čipy.

2) Co patří u koně mezi vrozené odznaky?

Vrozené znaky jsou naopak ty, se kterými se kůň narodí. Jsou to odchylky od běžného zbarvení, tedy různé odznaky na hlavě (lysinky, hvězdy, šňupky), odznaky na předních i zadních končetinách, chlupové víry (zaznamenávají se do průkazu koně), úhoří pruh, ...

4.) Bezpečnost při ošetřování a na jízdárněVylosujete si 5 otázek z následujích a na ty budete odpovídat, musíte rozumnět všemu, co říkáte a na všechny odpovědět správně, děti do 10 let musí správně odpovědět na 3 otázky z 5.1) Jaká obuv je vhodná při ošetřování koně (je vhodné mít při ošetřování koně otevřenou obuv)? Vždy uzavřená obuv, jinak je větší riziko zranění.

2) Proč musíme koně před vstupem do boxu oslovit?Aby se nepolekal, když k němu přijdeme. Mohl by nás z leknutí kopnout.3) Jaká má být poskytnuta pomoc jezdci, který se po pádu z koně uhodil do hlavy a zvrací?

Jakmile si jezdec po pádu z koně stěžuje na bolesti hlavy a případně zvrací, má s největší pravděpodobností otřes mozku.

Jezdec musí být převezen do nemocnice k odbornému ošetření.

První pomoc:

- vždy volat RZP (sanitku)

- klidová nebo stabilizovaná poloha

- sledovat základní životní funkce, event. při selhání zajistit oživování (KPR)

4) Jak by měl jezdec stát při čištění kopyt?

Jezdec se postaví vedle plece koně, ruku položí na jeho plec a pomalu s ní sjíždí po končetině směrem dolů, dlaň postupně přesuneme na vnitřní stranu nohy, pevně končetinu uchopí. Tlak vykonáváme směrem dozadu a nahoru, což koně nutí nohu zvednout.

Důležité je, aby jezdec stál po celou dobu vedle koně, nebyl nijak zkroucen pod koněm a neměl pod zdvihnutou nohou své vlastní nohy.

5) Jaké očkování by měl mít určitě ten, kdo se pohybuje u koní?

Každý, kdo se pohybuje u koní musí být očkován pravidelně proti TETANU.

6) Jak ošetřujeme drobné poranění?Desifikujeme, případně zalepíme či obvážeme. 7) Jezdec si po pádu vyrazil dech. Jak mu pomůžeme?

8) Kdo může chodit do stáje?Jen pověřené osoby, pouze se souhlasem cvičitele.

9) Jak ustrojený má být kůň, kterého potřebujeme někam převést (ze stáje do stáje)?

Přeprava koně je vždy náročná a nebezpečná. Doporučuje se koni při přepravě chránit přinejmenším končetiny a ocas.

Končetiny se chrání přepravními kamašemi, které chrání nohu koně od kloubu karpálního na předních končetinách a hlezenního na zadních končetinách až po patky.

Kůň by měl dále vždy cestovat v lehké dece, aby nedošlo k ofouknutí zad, a měl by mít chránič ocasu či chrániče temena hlavy.

10) Jak držíme vodítko při vedení koně?

Pravu rukou držíme vodítko ve vzdálenosti přibližně 10 cm od ohlávky a druhou rukou přidržujeme volný konec vodítka. Jezdec vodí koně vždy po jeho levé straně tak, aby byl podél koňských pklecí. Kůň nesmí vodiče ani předbíhat, ani se za ním ploužit. Při vodění koně by měl mít jezdec na rukou rukavice, aby neměl spálené a odřené ruce, pokud kůň začne zlobit.

Na závodech musí být koně při vodění vždy naužděni!

11/12) Z jaké strany koně jde jezdec, pokud koně vede?

Jezdec chodí vždy po levé straně koně podél jeho plecí (viz obr. otázka 10).

13) Jaké telefonní číslo má záchranná lékařská služba?

Telefonní číslo na záchrannou lékařskou službu je 155, příp. 112 (všeobecná pomoc).

14) Proč musí být v klubovně či stáji humánní (lidská) a veterinární lékárnička?

Protože musí být vždy po ruce a k dostupnosti kohokoli pro případ, že by se něco stalo, aby mohla být poskytnutá rychlá první pomoc.15) Jaká jsou bezpečnostní pravidla na jízdárně?Rychlejší chod má přednost na stěně, ve všech ostatních případech se míjejí levé ruce. Jezdci na kruhu dávají přednost jezdcům na stěně. Do nižšího chodu přechází vždy jako první poslední jezdec v zástupu, do rychlejšího chodu přechází první jezdec, ostatní musí počkat, abyste se vzájemně nepošlapali.Každý,kdo si potřebuje něco upravit, musí toho ohlásit cvičiteli, který mu povolí úpravu (např. délky třmenů) vprostřed jízdárny.Všichni jezdci musí ovládat jízdárenské cviky.

1) Čím se řídí jezdec na veřejné komunikaci?

Kůň s jezdcem na veřejné komunikaci podléhají pravidlům silničního provozu.

Jezdci musí jet po veřejné komunikaci vpravo, v zástupu, osvětlení s reflexními doplňky.

Při změně směru jízdy musí první a poslední jezdec v equipě ukazovat směr jízdy nataženou rukou do strany, na kterou zatáčí.

Koně musí být na pomůckách, jezdci nesmějí být pod vlivem omamných látek ani alkoholu.

2) Na jaké straně silnice se pohybují jezdci při jízdě na veřejné komunikaci?

Jezdci na koních se pohybují vždy po směru jízdy, tedy vpravo, a vždy jsou za sebou. Jsou účastníky provozu na pozemních komunikacích.

Při změně směru jízdy musí první a poslední jezdec v equipě ukazovat směr jízdy nataženou rukou do strany, na kterou zatáčí.

3) Jak je hodnocen jezdec na koni na veřejné komunikaci (z hlediska pravidel silničního provozu)?

Platnými pravidly silničního porvozu, protože se stávají účastníky provozu na pozemních komunikacích.

4) Jsou jezdci povinni nosit při pohybu na veřejné komunikaci za tmy noční reflexní pásky? Pokud ano, jaké jsou jejich barvy?

Jezdci jsou povinni být vybaveni reflexními žlutými páskami nejlépe s bílými a červenými diodami.

5) Jaké znamení dává při odbočování na silnici jezdec na koni?

Při změně směru jízdy musí první a poslední jezdec v equipě ukazovat směr jízdy nataženou rukou do strany, na kterou zatáčí.

5.) NemociVylosujete si 5 otázek z následujích a na ty budete odpovídat, musíte rozumnět všemu, co říkáte a na všechny odpovědět správně, děti do 10 let musí správně odpovědět na 3 otázky z 5.1) Co je to nášlap?

Nášlap je průnik cizího tělesa do chodidlové plochy kopyta - např. hřebík, sklo, drát či ostrý kámen.

Hlubší poranění kopyta způsobí hnisavý zánět, který může

v některých případech skončit až uhynutím.

První pomoc: předmět ihned vytáhneme (dbáme, aby se nezalomil), kopyto vyčistíme a vydezinfikujeme. Kopyto pokryjeme gázou, nepodkované

chráníme pytlovým obvazem 50 x 60 cm.

2) Co je to zášlap?

Zášlap je poranění koně v oblasti korunky, které si ve většině případů způsobí kůň sám protilehlou končetinou, nebo mu toto zranění způsobí jiný kůň.

První pomoc: zranění vydezinfikujeme, korunky chráníme zvony.

3) Jaké jsou základní projevy koliky?

Umět rozpoznat příznaky koliky a včas koni poskytnout první pomoc je nezbytností, kterou musí znát každý jezdec. Koně mohou na koliku uhynout a je nezbytné v případě kolik jednat rychle, protože zde rozhoduje i hodina. Kůň většinou začne odmítat potravu a začne se ohlížet na břicho, na těle se začne trochu potit, začne hrabat a válet se. Tepová frekvence se zvyšuje na 60 - 80 tepů za minutu. Jakmile zjistím první příznaky koliky, je potřeba ihned volat veterináře! A následně začnu provádět kroky první pomoci (viz. další otázka).

4) Co musíme dělat při podezření na koliku?

Jakmile máme podezření na koliku, musíme ihned zavolat veterináře. Následně začneme provádět první pomoc my:

- koni dáme odpocovací deku, abychom ho udrželi v teple,

- vyvedeme jej z boxu do většího prostoru a znemožníme mu jíst a pít

- změříme koni tepovou frekvenci a teplotu, zkontrolujeme barvu sliznice a míru dehydratace,

- poslechneme si, zda neuslyšíme z břicha koně nějaké zvuky, tzv. "peristaltiku",

- koně začneme vodit (nejlépe z kopce a do kopce) v intervalech po 30 minutách,

- masírujeme břicho a "bázi"ucha koně, aby se mu ulevilo,

- v pravidelných intervalech měříme dále koni tepovou frekvenci, teplotu, kontrolujeme sliznici a míru dehydratace a zapisujeme ji (alespoň do příjezdu veterináře)

- kontrolujeme, zda kůň kadí

- v případě jakéhokoliv zhoršení stavu jej zkonzultujeme s veterinářem a koně převážíme na kliniku do Brna.

U těžkých kolik jsiu rozhodující i minuty včasného zásahu, které pak mohou znamenat smrt nebo život koně.

Koliky mohou mít různé příčiny vzniku. Dělíme je tedy na plynové, křečové, nepravé, zácpy či způsobené přetočením nebo přiškrcením střeva.

5) Proč musíme u koní ( a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány desinfikovat?

Desinfekce všech ran je velmi důležitá proto, aby se rána nezanítila a nestala se mnohem horší. U zvířat, které jsou v prostředí, kde se vyskytuje koňský hnůj je to navíc nezbytné i kvůli tetanu. Bacil tetanu se nejčastěji vyskytuje tam, kde se hnojí koňským hnojem a po infekci se usadí v místě nákazy - v ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla.

Onemocnění tetanem se předchází právě pečlivým ošetřením každé, i sebemenší rány a její důkladnou desinfekcí a ochranným očkováním protitetanovým sérem.6) Co jsou "nálevky"?

Nálevkami nazýváme měkké váčkovité zduřeniny kloubů na hleznech a spěnkách. Většinou se tvoří v jejich horní polovině uvnitř i zvenku, takže dochází ke zvětšení kloubního pouzdra a šlachové pochvy na končetinách.Nálevky jsou způsobeny nadprodukcí synoviální tekutiny.

Nálevky dělíme na měkké a tvrdé.Měkké nálevky neovlivňují funkci končetiny, koním se mohou vytvářet měkké nálevky podle druhu stravy či množství zátěže. Občas se však stává, že pokud je kůň delší dobu v klidu, nálevky se zmenší nebo dokonce zmizí.Tvrdé nálevky mohou koni způsobovat výrazné problémy. Velké otoky způsobují překážku v bezproblémovém ohýbání hlezna, takže kůň může začít kulhat.

Podrobněji o tom pojednává veterinářka paní MVDr. Dominika Švehlová ( http://www.dominika-svehlova.cz/nemoci14.asp).

7) Co je to hnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?

Schvácení kopyt, tzv. "laminitida" je zánět lístků stěnové škáry kopyta. Kůň se v takovýchto případech snaží vůbec nezatěžovat přední část kopyt a svou tělesnou váhu většinou přenáší na zadní kopyta. V těžších případech vůbec nechodí a má teplé kopytní stěny.

Schvácení kopyt je způsobeno překrmením nebo intoxikací, při kterých se uvolňují určité chemické látky do krevního oběhu a způsobí stažení drobných cév vyživujících citlivé lístky stěnové kopytní škáry. Nesprávná péče či zanedbání zánětu má za následek trvalé změny tvaru kopyta.

8) Co bývá příčinou hniloby kopyt?

Hniloba se projevuje tak, že rohovina střelky je černá, zapáchá a je pokryta vlhkou, mazlavou hmotou. Vzniká u koní, kteří jsou ustájeni na znečištěné, vlhké podestýlce nebo se dlouhodobě pohybují v bahnitém terénu.

První pomoc: hniloba se léčí tak, že se musí odstranit veškerá infikovaná rohovina a místo se musí dezinfikovat a zastříkávat antibiotickými spreji nebo roztoky formalínu.

10) Co je u koně "kohoutí krok"?

"Kohoutí krok" je vlastně porucha mechaniky pohybu končetiny. Odborně řečeno jde o poruchu koordinace pohybu projevující se zejména na pánevních končetinách. Tato porucha se vyznačuje rychlým a výrazným zvednutím končetiny vysoko pod tělo při každém kroku a jejím prudkým došlápnutím (udeřením o zem). Porucha může postihnout jednu, ale i obě pánevní končetiny. V extrémních případech bývá končetina zvednuta tak vysoko, že se spěnkový kloub dotkne břicha.

13) Může mít kůň vši?

Ano, u koní se vši mohou vyskytovat. Vši řadíme mezi parazity vnější, kteří parazitují na těle savců a živí se jejich krví.

Hlavním příznakem je svrbění, napadení koně se snaží podrbat o stěny nebo se snaží okusovat. Napadená srst je matná a často jim vypadávají chlupy. V takových případech musíme koně zkontrolovat a zjistit, zda se skutečně jedná o vši, a to zejména v hřívě a u kořene ocasu, kde vši nejčastěji parazitují v žíních. Můžeme nalézt šedé nebo černé parazity, ale i malá žlutobílá vajíčka, která jsou uchycena u kořínků srsti.

První pomoc: postižená místa posypeme antiparazitickým pudrem, který nám předepíše veterinář - například Neostomozan a Equimax. Většina přípravků je ředitelná vodou, takže je nejlepší nalít přípravek do rozprašovače a pořádně srst ošetřit. Postup se většinou opakuje po deseti dnech, kdy se líhnou nové vši. Důležité je také oddělit čištění a vydezinfikovat je, následně pak vydezinfikovat i celou stáj.

14) Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?

15) Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?

Jakmile jezdec zjistí, že má kůň na hřbetě otlaky, musí ihned přestat jezdit a odstranit příčinu.

Otlak pod sedlem se projevují zánětlivou změnou kůže v sedlové krajině či v místě podbřišníku. Poraněná kůže může někdy i mokvat. Otlaky může způsobit špadně sedící sedlo, podložka pod sedlo či podbřišník, špinavá dečka pod sedlo či cizí těleso zachycené pod sedlem. Pokud přes správné vybavení a jeho čistotu vznikne otlak, jedná se většinou o pochybení při sedlání. Obyčejně je na vině nesrovnaná dečka pod sedlem, pokroucený podbřišník, či hříva zachycená pod sedlem, případně pod chomoutem.

Podle okolí případné změny lze otlak potlačit už při jeho vzniku, a to ručníkem namáčeným do slabého dezinfekčního roztoku. Pravidelné omývání hřbetu chladnou vodou nebo roztokem octa (1 - 3 polévkové lžíce na 1 l vody) přispívá k hojení otlaku. Pomůže i masáž a vtírání kostivalového, případně kaštanového gelu. Výbornou alternativou gelů je čerstvá aloe vera. Ideální je potírání otlaků vymačkanou šťávou z listů. Po dobu léčení koně přirozeně nesedláme.

Vytváří-li se z otlaku útvar podobný abscesu, voláme veterináře. Je to jistější a předejdeme tak případným komplikacím. I větší oteklé plochy může ošetřit mastí nebo zásypem. Nejlepší prevencí je časté praní deček, dobře padnoucí sedlo a denní omytí rizikových míst těla koně čistou vodou nebo mírně hřejivými tekutinami.Velmi podstatné je koně po práci řádně očistit. Všimneme-li si tendencí k úhybu po doteku kartáče, měla by následovat pečlivá prohlídka podezřelého místa.

16) Může kůň zvracet?

Kůň zvracet nemůže, trávisí soustava je postavena tak, že to není možné. Z dutiny ústní přestupuje přijatá potrava přes hltan a jícen do žaludku. Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což koni neumožňuje zvracení.17) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?

Koně se musejí vakcinovat v první řadě proti proti tetanu! .......a doplním

18) O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?

Tetanus nebo-li strnutí šíje je infekční onemocnění, způsobené bakterií Clostridium tetani (respektive jejím toxinem) který se do těla dostává otevřenou ranou, přičemž dojde k zanesení bakterií ranou do krve. Tetanus je charkteristický křečovým napínáním svalstva. Úmrtnost na tetanus je ale vysoká, pohybuje se v rozmezí 10 – 50%, u nejvážnějších forem téměř 100%. K infekci dochází typicky při zevním poranění hlubších struktur (podkoží, svaly), kdy se do rány dostane hlína ze země (z půdy). Tetanové bakterie patří mezi anaerobní bakterie tvořící spory. U bakterií jsou spory vlastně jakési kukly, do kterých se bakterie uzavírá za nepříznivých podmínek. Problém je, že tyto spory jsou schopny přežívat desítky až stovky let a jsou velice odolné vůči jakýmkoli vnějším vlivům. Bakterie se dostávají do půdy s výkaly zvířat, v jejichž střevech žijí jako normální střevní flora. Jedná se především o koně (proto je větší riziko infekce z půdy hnojené), ale též u některých lidí je můžeme ve střevě prokázat. Bacil tetanu se po infekci usadí v místě nákazy v ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla. Ty pak vyvolávají křeče svalstva. Křeče začínají na končetinách a na hlavě. Proto se u nemocného koně dostavuje strnulý chod. Kůň strnule zvedá ocas a natahuje dopředu krk. Na hlavě se trubicovitě rozšiřují nozdry, pysky jsou křečovitě semknuté a objevuje se třetí víčko. Kůň je lekavý a při větším hluku upadá do křečových záchvatů. Většinou je průběh akutní a končí smrtí. Léčí se velkými dávkami protitetanového séra. Onemocnění tetanem se předchází pečlivým ošetřením každé, i sebemenší rány a její důkladnou desinfekcí a ochranným očkováním protitetanovým sérem.19) Co je příčinou onemocnění, kterému se často říká černá zástava moči neboli sváteční nemoc?

Černá zástava moči nebo-li sváteční nemoc se odborně nazývá odborně "Myoglobinurie". Nadměrným příjmem potravy ve dnech, kdy kůň nepracuje, a následná intenzivní zátěž vedou k poškození svalů a rozpad svalových vláken. Svalové barvivo "myoglobin" se uvolňuje ze svalů do krve a způsobí černé zbarvení moči.

Při tomto onemocnění kůň náhle ztuhne a není schopen se pohybovat, moč má temně červenohnědou barvu a svaly na zádech a stehnech mohou být tuhé a oteklé.

6.) Pravidla jezdeckého sportu

Vylosujete si 5 otázek z následujích a na ty budete odpovídat, musíte rozumnět všemu, co říkáte a na všechny odpovědět správně, děti do 10 let musí správně odpovědět na 3 otázky z 5.1) Co musí udělat jezdec, který je v důsledku pádu na kolbišti vyloučen?Odejít z kolbiště po svých, pokud je to v jeho silách.2) Smí jezdec v sedle přijmout podávaný bič, který mu upadl?Nesmí. Podání biče a jeho přijmutí jezdcem je považováno za nedovolenou pomoc jezdci a jezdec je vyloučen.

3) Smí jezdec v sedle přijmou podávanou přilbu, která mu spadla? Smí. Za nedovolenou pomoc se nepovažuje podání přilby a brýlí (bezpečnostní prvky).

4) Jaká je penalizace za shození překážky nebo došlap do vodního příkopu? 4 trestné body

5) Smí jezdec po vyloučení za neposlušnost absolvovat zkušební skok? Ano

6) Co se stane, odstartuje-li jezdec bez znamení ke startu zvoncem?Je vyloučen 7) Jak jezdec opraví to, když kůň odepře poslušnost a neskočí druhý skok dvojskoku?Musí znovu skákat celý dvojskok.

9) Na které straně parkurové překážky je umístěn bílý praporek, na které červený praporek?Červený praporek je vždy na pravé straně a bílý praporek na levé straně. Umístění praporků slouží k tomu, aby jezdec překážky najížděl ze správné strany.

10) Jaká je penalizace za pád jezdce nebo koně na parkuru?vyloučení11) Jaké překážky musí být na opracovišti? Na opracovišti musí být od pořadatele umístěny dvě překážky: - jedna svislá překážka (kolmák, křížek) - jedna šířková překážka (oxer) Překážky musí být i na opracovišti označeny praporky a musí je tam umístit pořadatel závodů.

12) Jak vysoké překážky smí jezdec skákat na opracovišti?Maximálně o 10 cm vyšší, než je výška překážek v soutěži.13) Co je to oxer?

Oxer je šířková překážka.

14) Co jsou to skoková pravidla a kde je najdeme?

Skoková pravidla je soubor pravidel, podle kterých se řídí veškeré skokové soutěže. Skoková pravidla pro Českou republiku vydává ČJF, jinak mezinárodní pravidla vydává FEI.1) Jaké jsou rozměry drezurního obdelníku?20 x 40 m nebo 20 x 60 m.

2) Může jezdec jet úlohu zpaměti, když se ostatním čte?Ne, jezdec si musí zajistit čtenáře. pro všechny jezdce v dané soutěži musí být dodrženy stejné podmínky.

3) Jaký průměr má velků kruh? Průměr velkého kruhu je 20 m.

4) Od kterého stupně soutěží je jezdcům povolen frak?

Frak je povolen od stupně S.

5) Jaká je penalizace při pádu jezdce ńebo koně v drezurním obdélníku?

Při pádu je jezdec ze soutěže vyloučen.

6) Jaká je stupnice známek pro hodnocení drezurní úlohy?

Stupnice pro hodnocení drezúrních úloh je od 0 do 10.

9) Jaká je penalizace, když jezdec vjede do obdélníku bez znamení povolení startu zvoncem?vyloučení10) Jak drží jezdec otěže při pozdravu v drezurní úloze? V levé ruce a pravou rukou zdraví.

11) Smí jezdec během drezurní soutěže používat hlasových pomůcek?

nesmí, hlasové pomůcky jsou v drezúrních úlohách zakázány. Jezdec může být za použití hlasových pomůcek vyloučen.

12) Co je to volná sestava (kür)?Je předepsaný stupeň obtížnosti, ale každý jezdec si vymyslí vlastní drezurní úlohu, obvykle na hudbu.13) Co jsou to drezurní pravidla a kde je najdeme?Drezurní pravidla je soubor pravidel, která přesně popisují drezurní soutěže a jezdci i pořadatelé závodů se jimi musí řídit. Drezurní pravidla pro Českou republiku vydává ČJF a najdeme je tedy na jejich webových stránkách, mezinárodní pravidla pak vydává FEI.

7.) Anatomie a fyziologie koněVylosujete si 5 otázek z následujích a na ty budete odpovídat, musíte rozumnět všemu, co říkáte a na všechny odpovědět správně, děti do 10 let musí správně odpovědět na 3 otázky z 5.1) Čemu říkáme na noze koně kaštánek?

Kaštánky jsou rohovité pozůstatky prstů, které měli pravěcí předkové koní. Jsou na všech čtyřech nohách na vnitřní straně.

2) Co je to valach?

Valach je vykastrovaný hřebec. Valach nemá varlata.3) Jaký je počet zubů u dospělého koně?

Hřebec - 40 zubů

Valach - 36 až 40 zubů (podle toho jak brzy byl kastrován)

Klisna/Kobyla - 36 zubů4) Vidí kůň všude kolem sebe?

Kůň má oči umístěné na straně hlavy, každým okem tedy vidí polovinu svého těla (monokulárně), vpředu se vidění obou očí spojuje a kůň před sebe vidí oběma očima (binokulárně). jediným místem kam kůň nemůže vidět je za sebe (pokud neotočí hlavu).

5) Vidí kůň za sebe?

Ne, kůň za sebe nemůže vidět. Koně vidí kolem sebe a před sebe.

6) Jaká je ostrost sluchu koně v porovnání s člověkem? (stejná/větší/menší)

Koně slyší několikanásobně lépe než lidé. Hlubší tóny koně neslyší sice tak dobře jako lidé, ale vysoké tóny slyší mnohem lépe.

7) K čemu slouží značná pohyblivost ucha koně?

Uši koně jsou pohyblivé proto, že kůň jimi neustále zachytává různé okolní zvuky. Kůň se podle zvuku dokáže velmi dobře orientovat (i ve tmě) a vynikající sluch mu pomáhá kompenzovat to, že nemá možnost vidět za sebe.

8) Jak na koně působí nízké tóny?

Kůň hluboké tóny vnímá jen jako vibrace, na které reaguje. Nízké tóny jako takové však neslyší.

9) Kdy můžeme polokrevného koně zpravidla považovat za plně vyspělého a zatížit jej náročnou prací?

Koně musí mít pevnou kostru a musí být psychicky dospělí. U některého koně je to od věku 2,5 let, u některého až ve věku 5-ti let.

Obecně se s koňmi začíná od 2,5 až 3 let pracovat na lonži. Koně by se měly alespoň půl roku připravovat na lonži k tomu, aby se na ně následně posadil jezdec. S jezdcem pak trvá ještě minimálně rok než se kůň naučí vnímat všechny povely, naučí se nést jezdce a zvykne si na novou rovnováhu, kterou s jezdcem na zádech musí mít, nasvalí a naučí se práci jezdce přijímat v klidu a bez stresu.

Pokud se celý proces urychluje, jsou pak následkem nevyrovnaní koně, kteří jsou špatně jezditelní.

S plnou prací je možné s koněm začít až tak od 5-ti let.

10) Co se myslí slovním spojením "exteriér koně"?

Exteriér koně označujeme jako vnější vzhled zvířete. Určuje jej stavba těla, výška, barva srsti, vrozené a získané odznaky, nasazení krku, ...

Podle plemen jsou na koně kladeny různé nároky na exteriér.

11) Jaké je zoologické zařazení koně?

Koně jsou býložravci, konzumují rostlinou stravu.

12) Z jakých tří částí se skládá nejspodnější část končetin koně?

Spodní část nohy koně se skládá z:

kopyto

korunka

patka

spěnka

spěnkový kloub

13) Kde se u koně nachází bílá čára?

Bílá čára se nachází na spodní straně kopyta. Táhne se po vnějším okraji kopyta a jedná se o nejcitlivější místo koně v kopytní části.

13) Jaká je normální tělesná teplota koně?

37 - 38,5 °C

14) Kolik krčních obratlů má kůň?

Koně mají 7 krčních obratlů.

15) Kůň má vrozený stádový pud. Co to znamená?

Kůň je stádové zvíře, cítí se dobře ve společnosti jiných koní. Stádový pud znamená, že kůň se přizpůsobuje stádu, pokud se tedy stádo rozeběhne, kůň se připojí k ostatním a poběží s nimi.

16) Jaká je průměrná hmotnost (váha) českého teplokrevníka?

500 - 650 kg

8. ZlozvykyVylosujete si 5 otázek z následujích a na ty budete odpovídat, musíte rozumnět všemu, co říkáte a na všechny odpovědět správně, děti do 10 let musí správně odpovědět na 3 otázky z 5.

1) Co je tkalcování (hodinaření)?

Hodinaření nebo-li tkalcování se projevuje tak, že kůň má rozkročené přední nohy a neustále přenáší svou váhu z jedné přední nohy na druhou kývavým způsobem a současně u toho kývá hlavou ze strany na stranu. Koně takto nadměrně zatěžují své přední nohy a kopyta.

2) Co to znamená, když má kůň červenou stužku na ocase?

Červenou stužkou jsou označováni koně, kteří kopou. Z toho důvodu je potřeba mít od takto označených koní větší odstup.

3) Co je u koně klkání?

Klkání je vpodstatě hlání vzduchu. Kůň se zakousne řezáky do žlabu nebo dveří boxu a začne polykat vzduch. Klkání zhoršuje trávení a může způsobit i plynovou koliku. Proti klkání se koním dávají klkací řemeny, které mají upravenou spodní část tak, aby kůň nemohl s řemenem klkat.

4) Umí kůň vyjádřit náklonnost nebo nelibost a odpor?

Koně náklonnost vyjadřují např. tím, že řehtají, přijdou se pomazlit, dávají pusu, ... Nelibost nebo odpor koně vyjadřují tím, že dávají uši dozadu, "šklebí se", cvakají zubama, točí se k nám zadkem, švihají ocasem,...

5) Proč bychom měli podporovat přátelské vztahy mezi koňmi?

Koně jsou stádová zvířata, tedy společenská zvířata, proto vyžadují přítomnost dalších koní. Jsou pak klidnější a vyrovnanější.

6) Dokáže kůň něco dělat svému jezdci "schválně"?

Koně nejsou od přírody zákeřná zvířata, ale samozřejmě umí být i škodolibí a jezdci škodit. V lehčím případě je to sundavání dečky zuby před nasedláním, zdvihání hlavy ke stropu při uždění, uhýbání před čištěním hlavy, ... Pokud je s tím spojená lehká agresivita může to být kousání, kopnutí, stoupnutí na nohu, hrábnutí po jezdci přední nohou. Při ježdění se toto projevuje zejména tak, že se kůň snaží jezdce shodit, schválně se něčeho leká, i když se té věci normálně nebojí, odmítání poslušnosti, ...

7) Jak koně většinou reagují na strach?

Když má kůň z něčeho strach, tak jeho přirozenou reakcí je úprk od toho, čeho se bojí, uskakování, ...

8) Jak se chová kůň, když přijde k neznámému předmětu?

Kůň, který je vyrovnaný a vychovaný, tak většinou neudělá nic. Koně, kteří jsou lekaví, začnou frkat, uskakovat od toh, nebo se k tomu ani nepřiblíží.

Jezdec v takovém případě musí koně přesvědčit, že mu nehrozí nebezpečí, musí na něj v klidu mluvit a snažit se kolem předmětu normálně projít, nechat předmět koně očuchat, nebo musí sesednout a koně kolem předmětu provést, pokud to nejde jinak. Vždy by měl však toto provádět v klidu a měl by koni pomáhat strach z neznámého překonat. Kůň se pak stává méně lekavým a méně věcí mu bude dělat problém.

9) Dá se tzv. pud potravový využít v tréninku (je vhodné koně při tréninku odměnit pamlskem)?

Spíše než při ježdění se tohoto využívá při lonžování nebo při práci s koněm ve volnosti, kdy jezdec na koně nemůže působit jinak než hlasem. Kůň velmi dobře vnímá, že za správně provedenou věc dostane odměnu. Většinou pak nedělá cviky jen pro vlastní potěšení, ale právě proto, že ví, že bude následovat odměna. I při běžném ježdění je vhodné koně za dobrou a správně provedenou práci odměnit. Pamlsky by se však neměly dávat každou minutu ježdění, protože pak jsou koně rozmazlení, během lekcí se sami zastavují, otáčí hlavu na jezdce a vyžadují odměnu.

Odměnou pro koně je i hlas či poplácání.

10) Stává se často, že kůň s potravou spolkne i cizí předmět (kámen, hřebík)?

Ne, toto se opravdu nestává částo. Koně mají velmi citlivé pysky a velmi dobře vědí, co si do huby dávají.

11) Je kůň zvíře samotářské nebo stádové?

Koně jsou stádová zvířata, vyžadují blízkost dalších koní. Samota koním nedělá dobře.

12) Je při výcviku koně důležitý hlas jezdce?

Během výcviku je hlas jezdce velmi důležitý. Kůň velmi dobře vnímá pochvaly jezdce, hlasové povely či zvýšení hlasu, pokud kůň zlobí. Důležité je si uvědomit, že je to myšleno při výcviku, to znamená, že se toto využívá hojně při přípravě mladých koní, remont, kteří ještě neumějí chápat pobídky jezdce a teprve se je učí. Chválení hlasem je velmi důležité i při běžném ježdění, hlasové povely by se však již při běžném ježdění používat neměly.

13) Jak se chovají koně, kteří mají nedostatek pohybu?

Koně jsou při nedostatku pohybu plní energie, zlobí, vyhazují nebo s jezdcem utíkají. Takoví koně jsou jezdci nebezpeční. Je potřeba si s koupí koně uvědomit, že kůň potřebuje pohyb denně, ať už to znamená být ve výběhu nebo pod sedlem. Všichni koně se stejně nechovají, některým koním vyhovuje chodit pod sedlo 2-3x týdně, někteří koně musí naopak chodit pod sedlo denně. Je potřeba vhodně upravit žrádlo koně dle jeho pravidelného režimu, aby pak nenastávaly problémy. Koně, kteří jsou celý týden ve výběhu, nemusejí dostávat tolik jadrného krmiva jako koně, kteří denně trénují.

14) Jak se kůň zpravidla brání (i z hlediska evoluce a historického vývoje)?

Hlavní zbraní koně je rychlý běh, tzn. že před nebezpečím koně utíkají. Jsou-li však zahnaní do kouta, nebo se něčemu brání a nemají možnost útěku, pak se brání kopáním, hrabáním předními kopyty, případně kousáním.

15) Co znamená, že má kůň uši dozadu podél hlavy?

To znamená, že nás kůň varuje, je hodně naštvaný, něco se mu nelíbí a bude útočit. Je velmi dobré u koně tyto věci hlídat, dá se tak předejít spoustě zranění. Jakmile dá kůň takto uši dozadu tak může následovat kopnutí nebo kousnutí.

9. Chody koněVylosujete si 5 otázek z následujích a na ty budete odpovídat, musíte rozumnět všemu, co říkáte a na všechny odpovědět správně, děti do 10 let musí správně odpovědět na 3 otázky z 5.1) Jaké jsou základní chody koně?

Krok, klus a cval.

2) Jaký je nohosled koně v kroku, klusu a cvalu?

Krok - vnější zadní noha, vnější přední noha, vnitřní zadní noha a nakonec vnitřní přední noha.

Krok je čtyřdobý chod, při pravidelném kroku jsou slyšet 4 údery kopyt.

Klus - vnější zadní noha + vnitřní přední noha, fáze vznosu, vnitřní zadní noha + vnější přední noha, fáze vznosu.

Klus je dvoudobý chod. Kůň se pohybuje vpřed vždy současně diagonálními páry končetin.

Cval - vnější zadní noha, vnitřní zadní noha + vnější přední noha, vnitřní přední noha

Cval je třídobý chod skládající se z jednotlivých skoků.

3) Co je křižování ve cvalu?

Křižování je nečistota chodu při cvalu. Křižování znamená, že kůň zadníma nohama cválá vpravo a předními vlevo nebo opačně.Kůň může přeskakovat zadníma nohama tam a zpět, což se také považuje za křižování.

4) Která noha začíná vždy při správném nacválání?

Při nacválání začíná vnější zadní noha. Cval je třídobý chod skládající se z jednotlivých skoků.

Pořadí nohou: Vnější zadní noha, vnitřní zadní noha společně s vnější přední nohou, vnitřní přední noha a

následuje fáze vznosu.

5) Jak kůň couvá (nohosled)?

Při couvání se kůň pohybuje vždy současně diagonálním párem nohou vzad. To znamená, že pokládá vnější zadní nohu současně s vnitřní přední nohou a pak vnitřní zadní nohu společně s vnější přední nohou.

6) Umí kůň plavat?

Ano

7) Může mít kůň nepravidelné chody?

Ano. Zejména v kroku bývá nepravidelným chodem tzv. mimochod, dále pak může být nákrok, ve cvalukřižování, ...

8) Jak se projevuje mimochod v kroku?

Mimochod v kroku znamená to, že kůň pokládá současně obě stejnostranné nohy - obě vnější nohy a pak obě vnitřní nohy (kolébá se). Jsou slyšet jen dva údery kopyt a ne čtyři. Dříve byl oblíbeným chodem u mimochodníků.

9) Co je rozložený cval?

10) Na kterou nohu koně na jízdárně v lehkém klusu vysedáme?

Jezdec se zvedá ("vysedá") ve chvíli, kdy jde vnější přední noha dopředu, říkáme tedy, že se vysedá na vnější přední nohu.

11) Co je to nákrok?

Nákrok je nepravidelnost jedné nohy nebo diagonály. Tato nestejnost pohybu se jeví prostorově tak, že nedošlápne jednou nohou tak daleko jako druhou. Příčiny mohou být různé. Buď se jedná o tělesnou vadu, nebo nervozitu. Dost často lze hledat příčinu v nestejném přilnutí nebo vůbec v nesprávném působení jezdce.

12) Co je to kontracval?

Kontracval znamená to, že kůň se pohybuje např. na levou ruku, je tedy sestaven vlevo, ale při nacválání nacválá

vpravo (přehodí pořadí končetin).

Kontrasestavení = sestavení ven

13) Co znamená, v souvislosti s pohybem koňských končetin, výraz "strouhání"?

Strouhání je nepravidelnost chodu koně. Noha při dopadu na zem zraňuje sousední nohu. Příčiny můžou být různé - únava, špatná stavba těla, nevhodná podkova, atd. Končetiny se musí chránit zvony nebo kamašemi, pomoci může i zkušený podkovář, který kopyto speciálně upraví a použije podkovu strouhavku.

14) Je při jízdě v terénu v lehkém klusu důležité střídat nohy? Jestliže ano, proč?

Ano, abychom nepřetěžovali jednu stranu.

10.) Základy chovu koní) Jak dlouho je klisna březí?

Průměrná délka březosti u klisny je 333 dní (+/- 30 dní). Délka gravidity je závislá na vlivu dědičné dispozice, podmínkách chovu, výživě, případně i na pohlaví plodu.

2) Kdy se hříbata odstavují od matky?

Odstav hříbat se zpravidla provádí mezi 4. a 8. měsícem. Je to však různé a hříbě od hříběte jiné.Hříbě je už ve čtyřech měsících způsobilé k výživě pouze rostlinnou výživou. Po stránce

své výživy je hříbě na klisně již v podstatě nezávislé. Pozdější odstav v 7. nebo 8. měsíci prodlužuje kontakt hříběte s kobylou, což má kladný vliv na vývoj jeho charakteru a je tím podporována důvěra k člověku.

3) Jak dlouho po porodu většinou klisna vstává? Klisna po porodu vstává téměř hned, přibližně do 30 min, aby mohlo hříbě sát mlékko.

4) Je vhodné pomáhat hříběti při prvních pokusech o stoupnutí si?

Zdravé hříbě se během první půlhodiny po narození pokouší vstát a hledá vemeno své matky.Většina hříbat je na nohách do 2 hodin po narození, ale není výjimkou hříbě, které už za 30 minut chodí kolem klisny a hledá vemínko.

Probíhá-li porod normálně, není dobré dál jakkoliv do průběhu zasahovat nebo dokonce hříbě zvedat! a nutit hojít k vemínku. Při prvních pokusech o postavení se, je dobré, aby se hříbě sledovalo. Případně mu můžeme zabránit, aby se při narážení do boxu neporanilo.

5) Proč klisna po porodu hříbě olíže? Hříbě je po narození úplně mokré a rozježené. Matka je olizuje, až je skoro suché.Správné vytvoření jejich vzájemného vztahu závisí na tomto okamžiku, takže, není-li to nutné, snažte se mezi ně příliš nevstupovat.

Klisna olizováním nozder hříběte nejen zabezpečuje jeho první nadechnutí, ale navazuje tak s ním i prvníkontakty v okolí tlamy. V další fázi se klisna soustřeďuje olizováním hrudníku a srdeční krajiny k posílení oběhového systému a dalším postupným vysoušením a masáží těla se snaží stabilizovat termoregulaci hříběte. U slabších hříbat, která nevykazují vysokou životaschopnost.

Klisny hříbě olizují proto, aby jej osušily, zbavily zbytků placenty, prokrvily a zahřály jej, současně mu tím masírují břicho a tím spouštějí funkci střev, aby

6) Co je inseminace?

Inseminace je umělý způsob připouštění, resp. oplodnění klisen. Umělou inseminací se předchází hned několika problémům, které s připouštěním souvisí. (např. poranění klisny nebo hřebce, přenos venerických chorob, transport klisny ke hřebci na velké vzdálenost, nadměrné využívání hřebce).

Při umělé inseminaci je od hřebce odebráno sperma, které je následně laboratorně posouzeno (posouzení motility, koncentrace a patologických změn spermií) a dále zpracováno (dodání ředidla, které obsahuje protektivní látky a antibiotika, zachlazení na 4ºC).Vlastní inseminace klisny - do klisniny pochvy je zavedena inseminační pipety přes krček děložní až do dělohy, kam se aplikuje inseminační dávka.

7) Kdy hříbě začíná žrát trávu?

S přikrmováním se u hříběte začíná ve 3. - 4. týdnu (od druhého měsíce). V této době hříbě začíná přijímat společně s matkou koncentrované krmivo a je schopné pastvy. Hříběti je nutné dodávat i dostatečné množstvíminerálů a vitamínů.

8) V jakých barvách se chová plemeno Kladrubský kůň?

Kladrubští koně jsou chováni ve dvou barvách - černé a bílé.

Roku 1579 byl přímo samotným císařem Rudolfem II. založen v Kladrubech nad Labem dvorský hřebčín, z něhož měli vycházet koně určení pro potřebu císařského dvorního ceremoniálu. Základ chovu tvořili španělští koně, k nimž byli importováni koně z Itálie, kteří dodávali starokladrubskému koni větší rámec a mohutnost potřebnou pro typ karosiéra, koně určeného pro těžké ceremoniální zápřeže. Skutečný rozkvět zažívá hřebčín za vlády císaře Karla VI. (1712-1748). Písemné prameny z té doby uvádějí Kladruby jako nejsilnější dvorní hřebčín, ve kterém je chováno 300 klisen a 30 plemeníků. Po rozkvětu však přichází i pád, na počátku sedmileté války, 17. června 1757 lehl hřebčín popelem, když padl za oběť oslavám vítězství nad Pruskem v bitvě u Kolína. Za své vzaly nejen budovy, ale i veškerá a

velmi cenná chovatelská dokumentace. Svého obnovení se hřebčín dočkal v roce 1770. Stalo se tak na popud tehdejšího následníka trůnu Josefa II. Původně byli v hřebčíně chovány koně různých barev, později se chov ustálil na dvou barvách, bělouších a vranících.

9) Co je to mula?Mula (resp. mul - spisovně) je potomkem osla a koně. Rozdíl mezi mezkem a mulou je v pohlaví rodičů. Mula je tedy potommkem křížení oslího hřebce a koňské klisny. Všichni takoví potomci jsou zcela neplodní.

10/11) Co je to mezek?

Mezek je taktéž potomkem osla a koně. Rozdíl mezi mezkem a mulou je v pohlaví rodičů. Mezek je tedy potomkem křížení koňského hřebce a oslice. Všichni takoví potomci jsou zcela neplodní.

12) Jak se nazývá divoký kůň, jehož světovou plemennou knihu vede ZOO Praha?

Kůň Převalského

Kůň Převalského je pravděpodobně přímým potomkem prakoněEquus caballus.

Pražská ZOO má s chovem dobré výsledky a vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu koně. Do roku 1988 se jen zde narodilo 150 hříbat a bylo tak možné vypustit několik jedinců zachráněného druhu zpět na pastviny v původní domovině.

11.) Sed jezdce1) V jakém místě sedla by měl jezdec sedět?V nejhlubším 2) V jaké přímce by měly být části jezdcova těla?Rameno, kyčel, pata v jedné přímce

3) Jaká je přímka pro správné držení otěží?Předloktí je prodloužení otěže.

4) Kterými třemi základními pomůckami jezdec působí na koně?Sed, holeň, ruka

5) V kterém stupni drezury smí jezdec začít používat ostruhy při drezurních soutěžích?Ve stupni Z, vždy může mít ostruhy, ale od L musí.

6) Proč by měl začínající jezdec při práci na jízdárně přendávat bičík z ruky do ruky při změně směru?Protože kůň častěji táhne dovnitř jízdárny, lépe tedy bičík uplatníme ve vnitřní ruce.Pokud bychom měli bičík ve vnější ruce, mohli bychom se jím zachytit o stěnu jízdárny.

7) Co je přilnutí?Měkké spojení ruky jezdce s hubou koně, otěž nesmí být prověšená, musíme mít stálý kontakt s koněm.

8) K čemu slouží lehký sed?K odlehčení hřbetu koně, může se lépe pohybovat a uvolnit. Jezdec takto posiluje svaly na nohou.

12.) ČJF a FEI 1) Kdo organizuje jezdecký sport v České republice?

Jezdecký sport v České republice organizuje Česká jezdecká federace - ČJF.

2) Jaká je zkratka mezinárodní jezdecké federace?

FEI = Federation Equestre Internationale

3) Čím se musí řídit všechny jezdecké soutěže?

Všechny jezdecké soutěže se musí řídit platnými pravidly jezdeckého sportu podle FEI.

4) Kdy byla založena mezinárodní jezdecká federace FEI?

Mezinárodní jezdecká federace byla založena v roce 1921, dne 28.5., kdy bylo na meetingu v Lausanne ve Francii

dojednáno zřízení federace.

Prvními členy FEI byli: Belgie, Dánsko, USA, Francie, Itálie, Japonsko, Norsko a Švédsko (celkem 8 zemí).

Prvním prezidentem byl zvolen Baron du Teil z Francie.

Již v roce 1924 pořádala FEI první Olympijské Hry v Paříži, kde náš drezúrní jezdec pan Thiele obdržel v drezúře 5.místo.

5) Kdo je úřadujícím prezidentem ČJF?

Úřadujícím prezidentem ČJF je Ing. Jaroslav Pecháček.

6) Kde má sídlo ČJF?

Česká jezdecká federace má sídlo v Praze na Strahově.

7) Kde má sídlo FEI?

Mezinárodní jezdecká federace FEI má sídlo v Lausanne ve Francii.

13.) Výstroj jezdce a koně1) Jaká je funkce bezpečnostního zámku sedla?

Bezpečnostní zámek slouží k upevnění třmenového řemene a tím i třmenu k sedlu. Třmenový zámek slouží k tomu, aby se při pádu jezdce, kterému zůstane ve třmenu noha, uvolnil a třmenový řemen i s třmenem se od sedla odpojit. Tím je zabráněno vláčení jezdce po pádu za koněm. Je velmi důležité třmenový zámek udržovat funkční a promazávat jej. Zatuhlá se stává nefunkčním. Při ježdění musí být zámek zavřený, při otevřeném zámku by se mohlo stát,že se třmenový řemen uvolní iběhem ježdění, což by mohlo způsobit i pád jezdce.

2) Jaká je maximální povolená délka bičíku při parkurových soutěžích?

Maximální délku biče při skokových závodech určují skoková pravidla pro daný rok (např. od 1. 4. 2012).

Ve skokových soutěžích smí startovat jezdec se skokovým bičem o max. délce do 75 cm. Pokud jezdec startuje s delším bičem, je ze soutěže vyloučen.

3) Jaká je maximální povolená délka bičíku při drezurních soutěžích na velkých koních a pony?

Maximální délku biče při drezurních závodech určují drezurní pravidla platná pro daný rok (např. od 1. 4. 2012).

Koně - max. délka drezurního biče je 120 cm.

Pony - max. délka drezurního biče je 100 cm.

4) K čemu slouží na sedle poprsník?

Poprsník je pevný kožený postroj, který se koni nasazuje na krk a pomocí řemínků se připevňuje k sedlu na obou stranách. Spodní část martingalu se zapíná do podbřišníku.

Poprsník pevně fixuje sedlo v dané pozici. Nejdůležitější funkcí poprsníku, je držet sedlo, aby neujíždělo směrem k zádům koně , ale bylo na svém místě.

5) Proč se koním dávají zvony?

Zvony chrání především korunku kopyta a patky. Při stíhání se kůň dotýká svým zadním kopytem patek nebo chodidla předního kopyta. I tady existuje několik druhů, od gumových, až po neoprenové a různě anatomicky tvarované.

6) Jak musí být ustrojen kůň, vodím-li ho na závodech "na ruce"?

Koně musí být na závodech voděni na uzdečce. Každý kůň musí být na závodech naužděn, nesmíme jej vodit jen na ohlávce a vodítku.

Jezdec koně vodí po jeho levé straně, otěže jsou sundány dolů z krku koně, jezdec drží otěže ve vzdálenosti přibližně 10 cm od udidla a v druhé ruce drží volný konec otěží.

7) Jak dlouhá by měla být lonž?

K lonžování používáme asi 10 - 12 m dlouhou lehkou měkkou bavlněnou lonž, která je asi 3 cm široká, na jedné straně je opatřena karabinou pro zapnutí do udidla koně, a na druhé straně smyčkou. Lonž by neměla být ani kratší ani o moc delší. V případě kratší lonže dochází k lonžování na malém kruhu, což způsobuje přetěžování nohou koní. Delší lonž je pak velmi nepraktická, protože se špatně drží, jezdec se do ní zamotává a je zbytečně těžká.

8) Ve které ruce držíme lonž při lonžování koně?

Při lonžování se lonž drží vždy lehce napnutá v té ruce, na kterou chodí kůň. chodí-li kůň vlevo, lonž se drží v levé ruce a konec lonže se naskládaný drží v ruce pravé. V pravé ruce pak současně se zbytkem lonže drží jezdec/cvičitel i lonžovací bič, který směřuje ke hleznům koně. Při práci s koněm vpravo je pak držení lonže obrácené.

Při lonžování má jezdec/cvičitel vžda rukavice, aby jej lonž nespálila, pokud kůň na lonži začne zlobit. Kůň by měl mít při lonžování ochranné kamaše, případně i zvony, lonžovací kurt, vyvazovací gumy či chambon a obnosek, případně uzdečku bez otěží.

9) Jak se zapíná hannoverský nánosník?

Hannoverský nánosník se velmi často používá v Německu, kde také vznikl. Zabraňuje koni otevírání huby.

Hannoverský nánosník se skládá z nosního řemínku, který je ve svém středu silnější a zužuje se po stranách do dvou kroužků, které nosní řemínek na obou stranách spojují s podbradním řemínkem a nátylníkovou částí.

Při zapínání a nastavování nánosníku musíme dávat pozor, aby kroužky netlačily na udidlo koně a ani neomezovali jeho dýchání. Podbradní řemínek se nezapíná na těsno, mezi nánosník a nosní kost koně se musí vejít 2 prsty. Nánosník má ležet na 3 prsty od nozder na spodním konci nosní kosti.

10) K čemu slouží nánosník?

Nánosník doplňuje kompletní uždění, zabraňuje koni, aby se vyhnul pomůckám otevřením huby. Při správně zapnutém nánosníku jsou méně zatěžována bezzubá místa v čelisti koně, kde leží udidlo, protože část tlaku přebírá nánosník.

Nánosníky se dělí na:

anglický, kombinovaný, hannoverský, mexický, švédský, ramínkový, ...

12) Co jsou pantalony?

Pantalony jsou jezdecké kalhoty, které nejsou narozdíl od rajtek zúžené u kotníků, ale jsou rovně. Pantalony jsou vyztuženy v oblasti sedu jezdce, tzn. mají celokožený sed (až dolů ke kotníkům) a proto se používají bez vysokých jezdeckých bot či chapsů (jen perka). Pantalony mají na konci nohavic gumičku, která se zahákne pod podrážku jezdeckých nízkých bot, aby se nevyhrnovaly.

13) Jaké jsou součásti uzdečky?

14) Jaké jsou součásti sedla?

15) Z čeho se skládá martingal?

Martingal se skládá z - nákrčního řemene - vidlice s kroužky pro otěž

- podhrudník s přepínací smyčkouMartingal slouží k tomu, aby bránil koni převracet hlavu a tlumí nárazy otěží, způsobené neklidnou jezdcovou rukou. 16) Můžeme nastoupit do soutěže s koněm, na němž je pokrývka (deka)? Koně musí být na soutěžích ustrojeni vždy podle platných pravidel dané jezdecké disciplíny. Tato pravidla však pro žádnou disciplínu nepovolují pokrývku/deku, kromě dečky podsedlové. 17) Kde najdeme informace o korektním výstroji koně na závody? Veškeré informace o výstroji koně i jezdce pro danou jezdeckou disciplínu jsou uvedeny v platných pravidlech dané jezdecké disciplíny a jsou vystaveny na stránkách ČJF. 18) Jak dlouhé by měly být lícnice ve vztahu k poloze udidla v koňské hubě? Lícnice by měly být tak dlouhé, aby se koni koutku po zapnutí vytvořily po obou stranách dva záhyby. 19) Jaké jsou nejčastější typy nánosníků? Anglický, Anglický kombinovaný, Mexický, Hannoverský a Švédský. 20) Kde mají být třmeny při manipulaci se sedlem před či po ježdění? Při manipulaci s koněm musí být třmeny vždy vysunuty po třmenovém řemeni až nahoru a zabezpečeny obtočením proti sklouznutí. Do stáje by jezdec neměl nikdy vstupovat s koněm, který má třmeny dole. Mohl by se cestou o cokoliv zachytit a způsobit si zranění, případně poničit sedlo a třmenové řemeny. Pokud by kůň jezdci utekl po vytažení třmenů nahoru, je to i ukazatelem pro ostatní, že jezdec nespadl, ale slezl a že se mu nic nemohlo stát. 21) V jaké vzdálenosti by měl být podbřišník sedla od loketního kloubu koně (kolik pěstí)? 1-2 22) Kterým směrem vedou při upevňování kamaší na končetiny koně zápinky (kožené, plastové či suché zipy)? Veškeré zapínání jsou na vnější straně nohy koně a vedou směrem dozadu - k ocasu. 23) K čemu slouží podsedlová dečka?

Podsedlová dečka slouží k ochraně koně i sedla při ježdění. Dečka má několik funkcí, v první řadě chrání koně od jeho odření od sedla, dále tlumí nárazy jezdce a nasává pot koně. Tím, že se sedlo nedostává do přímého kontaktu s potem a srstí koně, je chráněno před zničením.