Mikrobiologie

KBI/MIKPMgr. Zbynk Houdek

Obsah1. vod do mikrobiologie. 2. - 4. Struktura prokaryotick buky. 5. Rst a mnoen bakteri. 6. Ekologie bakteri a sinic. Prmyslov vyuit

mikroorganism a biotechnologie. 7. - 8. Metabolismus prokaryot (fototrofn, chemolitotrofn, 7. - 8. Metabolismus prokaryot (fototrofn, chemolitotrofn,

chemooganotrofn bakterie). 9. Genetika bakteri (bakteriln genom, transformace,

konjugace, transdukce, plasmidy).10. - 11. Patogenita a virulence bakteri. Antibiotika a ltky

psobc bakteriostaticky. 12. Taxonomie bakteri. 13. Virologie (obecn, DNA a RNA viry, priony).

Doporuen literatura

Bedn, M., Frakov, V., Schindler, J. et al.

Lkask mikrobiologie. Praha : Marvil, 1996.

Vlkov, E., Rada, V. a Killer J. Potravinsk

mikrobilogie. ZU v Praze, 2009.mikrobilogie. ZU v Praze, 2009.

Rek, L. a Voek, K. Pedobiologie a mikrobiologie.

ZU v Praze, 2010.

Kaprlek, F. Mikrobiologick praktikum. Karolinum

Praha, 1999.

Rosypal, S. et al. Obecn mikrobiologie. SPN Praha,

1981.

Betina, V. et al. Veobecn mikrobiolgia. Alfa

Mikrobiologie jako obor

Mikrobiologie obor biologie zkoumajc mikroorganismy.

Mikroorganismus: nejastji jednobunn organismus viditeln jednobunn organismus viditeln pouze pod mikroskopem. Bakterie, sinice, asy, houby, prvoci a

viry. Bakteriologie nauka o bakterich. Virologie nauka o virech, viroidech

a prionech. Protozoologie nauka o prvocch.

Historie mikrobiologie

1676 A. Leeuwenhoek-zakladatel mikrobiologie a mikroskopie. Animacula = prvoci, kvasinky, erven

krvinky a spermie.krvinky a spermie.

Tda: Chaos

1767 C. Linn zaadil vechny mikroorganismy do tdy Chaos.

Zakladatel systematick biologie.

Samoplozen

Naivn abiogeneze pochz od Aristotela z neiv hmoty vznikaj organismy iv

(blechy z prachu, by z bahna,).(blechy z prachu, by z bahna,).

1669 F. Redi-vyvrtil pro viditeln org. (nap. mouchy).

Sterilizace

1776 L. Spalanzani-masov vvar se nekaz (jsou bez mikroorg.) pokud je neprodyn uzaven a povaen.

1810 N. Appert-konzervace potravin zavaovnm (Francie).

1825 zavaovn v plechovch konzervch (USA).

L. Pasteur (1822-1895)

Definitivn vyvrtil teorii samoplozen pomoc bank s labutm hrdlem, kter udrely tekutinu steriln a mohl tam vzduch.

Princip Petriho misek mikroorg. se nepohybuj vzhru, protoe na n psob gravitace.

Kvaen objevitel T. Schwan-zpsobuj Kvaen objevitel T. Schwan-zpsobuj mikroorg. (1810) x J. Liebig-chemick, neiv proces.

1857 L. Pasteur-rzn kvaen=rzn mikroorg nen kvaen bez ivch org. E. Bchner-objasnn alkoholovho kvaen-

enzymy. 1861 objev anaerobnch bakteri. 1865 pasterizace (pivo, vno 52,7C, mlko

61,6C/30min, dnes 71-72C/20-30sec).

Mikroorganismy jako pvodci chorob

1546 G. Fracastoro (Fracastorius z Verony)-publikuje, e nkter epidemie jsou zpsobeny penosem z lovka na lovka pomoc seminaria (zrodky nemoc).Podle jeho dla nazvna Syfilis a jako 1. popsal Podle jeho dla nazvna Syfilis a jako 1. popsal tyfus.

W. Harwey o 100 let pozdji tuto teorii vyvrtil a byla dle uznvna teorie Hippokrata a Galna nemoci z jedovatch vpar z konjukce planet a zevnit Zem.

1847 I. Semmelweis-gynekolog, kter zavedl myt rukou lka v chlorov vod, aby nepeneli infekce na rodiky.

R. Koch (1843-1910 ) Soustedil se na antrax a tyinky v krvi nemocnch zvat (popsal

Davain-1850). 1876 experiment, kde prokzal vztah mezi specifickou bakteri a

nemoc. Kochovy postulty:

1. Bakterie mus bt ptomna v kadm nemocnm organismu.2. Z tohoto organismu mus bt izolovateln v ist kultue. 2. Z tohoto organismu mus bt izolovateln v ist kultue.

3. Naokovnm tto kultury do pokusnho organismu lze tuto chorobu vyvolat

4. Z takto infikovanho organismu lze bakterie znovu izolovat. ivn mdium pro bakterie (jeho zpevnn elatinou a agarem). Barven bakteri. 1882 Mycobacterium tuberculosis-pvodce TBC. 1879-1899 izolace pvodce tyfu (Salmonella typhii), cholery

(Vibrio cholerae), zkrtu (Corynebacterium diphtheriae), zpalu plic (Streptococcus pneumoniae), tetanu (Clostridium tetani) a identifikovali stafylokoky.

Ch. Gram (1853 1938) 1884 Gramovo barven bakteri (krystalov viole a

jodov roztok)-modrofialov zbarven a nsledn odbarven tkn ethanolem (lut barva), ale nkter bakterie se odbarvily tak grampozitivn-obarven x gramnegativn-odbarven, pak obarvit safraninem (erven).Ped 40 lety objeven v peptidoglykan v bunn Ped 40 lety objeven v peptidoglykan v bunn stn (grampozitivn) a mn peptidoglykanu a vce lipid.

Staphylococcus aureus a Escherichia coli:

Mikrobiologie 20. st.

1928 A. Fleming-penicilin (1945-Nobelova cena).

1932 G. Domagk-sulfonamidy (1939-Nobelova cena za Prontosil).Nobelova cena za Prontosil).

1942 J. Monod-rst bakterilnch kultur na definovanch ivnch mdich a za pstupu O2men rstu bakteri pomoc kolorimetru bez potn bakteri. (1965 - Nobelova cena za genetickou kontrolu

syntzy enzym a vir).