jednotnÝ digitÁlnÍ trh - european commission · 2018. 6. 14. · jednotný digitální trh...
TRANSCRIPT
Strana 1 |
1. ÚVOD
V době, kdy Evropa hledá nové zdroje růstu a zaměstnanosti, má jednotný
digitální trh obrovský potenciál. Používání digitálních technologií se
rozšířilo do celé ekonomiky. Hraje také
klíčovou roli ve většině podnikových procesů, od výroby po marketing
a prodej. Jednotný digitální trh dokáže malým a středním podnikům, včetně
začínajících podniků, umožnit, aby oslovily trh čítající více než 500 milionů
lidí a proměnily tradiční odvětví.
Dosažení jednotného digitálního trhu
vyžaduje ucelený přístup k řadě vzájemně souvisejících faktorů, jako
jsou: 1) lepší přístup spotřebitelů a podniků k on-line zboží a službám
v celé Evropě; 2) vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitálních sítí
a služeb a 3) maximalizace růstového
potenciálu evropské digitální ekonomiky.
Od poloviny devadesátých let vedl pokles cen informačních a komunikačních
technologií (IKT) k významným investicím do vybavení IKT a ke zvýšení
hospodářského růstu v celé ekonomice.
Mezi lety 2001 a 2011 představovalo větší využívání IKT (digitalizace) 30 %
růstu HDP v EU1 a přispělo k většímu zvyšování efektivnosti (růstu souhrnné
1 B. van Ark et al, Unlocking the ICT growth
potential in Europe: Enabling people and businesses, 2013.
produktivity výrobních faktorů), přestože tento trend byl patrnější v USA než v EU.
Stále jsou zapotřebí významné investice, zejména v oblasti širokopásmové
infrastruktury. Z dostupných poznatků vyplývá, že zvýšení míry rozšíření
širokopásmového připojení o 10 procentních bodů vede k ročnímu
nárůstu HDP na obyvatele přibližně
o 1 až 1,5 procentního bodu2. Širokopásmová infrastruktura stimuluje
organizační inovace, zlepšuje podnikové procesy a snižuje náklady. Podněcuje
rozvoj nových trhů, vytváří nová pracovní místa a omezuje nesoulad na
trhu práce. Dynamický a konkurenční trh elektronických komunikací má v tomto
ohledu zásadní význam.
Index digitální ekonomiky a společnosti
(DESI) z roku 2017 shrnuje příslušné ukazatele výkonnosti Evropy v digitální
oblasti a sleduje pokrok jednotného digitálního trhu v členských státech EU3.
Tento přehled se věnuje oblasti
konektivity, tj. míře zavedení širokopásmové infrastruktury a její
kvalitě.
Tematický přehled má tuto strukturu: Oddíl 2 hodnotí výsledky v zemích EU
2 Czernich et al, Broadband Infrastructure
and Economic Growth, 2009. 3 Tento index zahrnuje pět hlavních oblastí: konektivitu, lidský kapitál, využívání
internetu, integraci digitálních technologií a digitální veřejné služby.
TEMATICKÝ PŘEHLED K EVROPSKÉMU SEMESTRU
JEDNOTNÝ DIGITÁLNÍ TRH:
ŠIROKOPÁSMOVÝ PŘÍSTUP A ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
Strana 2 |
ohledně pokrytí širokopásmovými sítěmi a jejich využívání. Oddíl 3 se zabývá
dostupnými poznatky o možných
politikách pro účinné řešení úkolů v oblasti pokrytí širokopásmovými sítěmi
a jejich využívání a hodnotí přístup uplatňovaný na úrovni EU. Oddíl 4
nastiňuje osvědčené politické postupy pro zvládání těchto úkolů v zemích EU,
zejména tím, že popisuje přístup k zavádění širokopásmového připojení
v Nizozemsku a Lucembursku.
2. POLITICKÉ VÝZVY
Nezbytnou podmínkou pro rozvoj
digitální společnosti je, aby měli její příslušníci možnost připojit se
k internetu. V současnosti však již pouhé
připojení k internetu nestačí. Aby bylo možné využívat celé spektrum nových
možností, které internet přináší, je nezbytné mít rychlé připojení.
Konektivita je zásadním stavebním kamenem digitální ekonomiky
a společnosti.
Oblast konektivity indexu DESI 2017
měří rozšíření a kvalitu širokopásmové infrastruktury. Přístup ke službám
založeným na rychlém širokopásmovém připojení je nezbytným předpokladem
konkurenceschopnosti. Tato oblast se počítá jako vážený průměr těchto čtyř
dílčích oblastí: pevného
širokopásmového připojení (33 %), mobilního širokopásmového připojení
(23 %), rychlosti (33 %) a cenové dostupnosti (11 %). Výsledky
jednotlivých zemí jsou normalizovány v rozmezí 0 až 1 (tabulka 1 Table 1).
Podle indexu DESI 2017 jsou míra rozšíření širokopásmové infrastruktury,
její kvalita a cenová dostupnost (digitální
konektivita) v Evropské unii nerovnoměrné (obrázek 1 Figure 1).
Obrázek 1 – Index digitální ekonomiky a společnosti – oblast konektivity
Zdroj: Evropská komise, 2017
Strana 3 |
2.1. Širokopásmové pokrytí
Digitální agenda pro Evropu stanovila
dva cíle pro širokopásmové pokrytí:
1) širokopásmové připojení by mělo být pro všechny Evropany k dispozici do roku
2013 a 2) pokrytí rychlým širokopásmovým připojením o rychlosti
30 Mb/s nebo vyšší pro všechny Evropany do roku 2020.
Prvního cíle bylo dosaženo, protože
vezmou-li se v úvahu všechny hlavní
technologie (xDSL, kabelové připojení, optické vlákno k zákazníkovi – FTTP,
WiMax, HSPA, LTE a satelitní připojení), mají k základnímu širokopásmovému
připojení v EU přístup všichni.
Vezmou-li se však v potaz jen pevné a pevné bezdrátové technologie, je
pokryto 97,5 % domácností v EU, tedy
o něco více než v loňském roce (obrázek 2).
Přibližně v polovině členských států je
pokryto více než 99 % domácností. Pevné pokrytí je největší v členských
státech s rozvinutou infrastrukturou DSL, přičemž ve všech členských státech
kromě tří přesahuje 90 %. Za ostatními
členskými státy zaostávají Polsko, Slovensko a Rumunsko, které 90 %
nedosahují. Pokud jde o venkovské oblasti, je pokrytí pevným
širokopásmovým připojením na venkově nejnižší v Estonsku, Bulharsku a Polsku.
Obrázek 2 – Pevné širokopásmové připojení – pokrytí celkem a na venkově
Zdroj: IHS a Point Topic, Broadband Coverage in Europe 2016. Tyto údaje se týkají rozšíření pevného a pevného bezdrátového širokopásmového připojení a nezohledňují mobilní bezdrátová a satelitní řešení.
Co se týče druhého cíle, tj. pokrytí rychlým širokopásmovým připojením
o rychlosti 30 Mb/s nebo vyšší (technologie přístupových sítí nové
generace, Next Generation Access (NGA)) pro všechny Evropany do roku
2020, pokrytí nadále rostlo a dosáhlo
76 % domácností v EU. Pro účely této zprávy technologie NGA zahrnují VDSL,
kabelové připojení Docsis 3.0 a FTTP. V polovině roku 2016 bylo z technologií
NGA pokrytí největší u VDSL (48 %); následovaly kabelové sítě (44 %) a FTTP
(24 %). Většina modernizací evropských kabelových sítí proběhla do roku 2011,
přičemž pokrytí technologií VDSL je nyní
2,5krát větší než před čtyřmi lety.
Největší nárůst u VDSL zaznamenala loni Itálie – ze 41 % na 72 %.
K pozoruhodnému pokroku došlo také u FTTP (nárůst z 10 % v roce 2011 na
24 % v roce 2016), ale pokrytí technologií FTTP je stále nízké.
Zavádění nadále probíhá především v městských oblastech, i když se
technologie NGA rozšiřují i na venkově, kde nyní pokrývají 40 % domácností
(obrázek 3 Figure 3).
To znamená, že rozdíly v kvalitě
širokopásmového pokrytí mezi městskými a venkovskými oblastmi
přetrvávají a existuje riziko hospodářského a sociálního vyloučení.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
MT NL CY LU UK FR BE CH PT CZ DK EL IT AT SE DE IS SI EU28
FI HR IE LT ES NO HU BG LV EE RO SK PL
Celkem VenkovPokrytí pevným širokopásmovým připojením, červen 2016
Strana 4 |
Obrázek 3 – Rychlé širokopásmové připojení (síť NGA) – pokrytí celkem a na venkově
Zdroj: IHS a Point Topic, Broadband Coverage in Europe 2016. Tyto údaje se týkají rozšíření pevného
a pevného bezdrátového širokopásmového připojení a nezohledňují mobilní bezdrátová a satelitní řešení.
V oblasti mobilních technologií všechny
členské státy spustily sítě 4G.
Dostupnost mobilního širokopásmového připojení 4G v červnu 2016 dosáhla
96 % (obrázek 4) oproti 86 % v roce 2015.
Technologie LTE je nejrozvinutější v Dánsku, Švédsku a Finsku.
Pokrytí venkova se zvýšilo z 36 % v roce 2015 na 80 % v roce 2016.
Průměrná dostupnost 4G4 (vypočítaná
jako průměr pokrytí jednotlivých
operátorů) dosahuje 84 %, a je tedy poněkud nižší než celkové pokrytí.
Průměrné pokrytí 4G je vyšší než 90 % přibližně v polovině členských států;
nejnižší hodnotu, 45 %, má Rumunsko.
Obrázek 4 – Pokrytí 4G (LTE)
Zdroj: IHS a Point Topic
4 Jde o nový ukazatel, který měří průměr pokrytí mobilních telekomunikačních operátorů v jednotlivých zemích. V předchozích verzích digitálního srovnávacího přehledu se pro měření
pokrytí sítěmi 4G používal jiný ukazatel. Starý ukazatel 4G měřil celkové pokrytí operátorů a jeho hodnoty byly vyšší než u nového ukazatele.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
MT CH BE NL IS PT LU DK UK LV AT CY DE IE SI LT NO ES HU SE EE EU SK CZ FI BG IT RO PL HR FR EL
Celkem VenkovPokrytí technologiemi NGA (FTTP, VDSL a kabelové připojení Docsis 3.0), červen 2016
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
DK SE FI LT LU PT BE EE CZ IE SI UK HU PL LV NL AT IT DE ES EU EL SK MT FR HR BG CY RO
Celkem Průměr
Pokrytí 4G (LTE), červen 2016
Strana 5 |
2.2. Rozšíření širokopásmového připojení (smlouvy
o širokopásmovém připojení)
Celkem 27 % evropských domácností má smlouvu o rychlém širokopásmovém
připojení o rychlosti alespoň 30 Mb/s. V Belgii a Nizozemsku rychlé
širokopásmové připojení využívají již dvě třetiny domácností, zatímco
v Chorvatsku, v Řecku, v Itálii a na Kypru jsou vysokorychlostní služby stále
okrajové.
Zároveň by podle Digitální agendy pro
Evropu mělo mít 50 % evropských domácností do roku 2020 připojení
o rychlosti vyšší než 100 Mb/s (ultrarychlé širokopásmové připojení).
Přestože sítě podporující rychlost 100 Mb/s pokrývaly 49 % domácností,
smlouvu o ultrarychlém připojení mělo
v červnu 2016 pouze 11 % domácností. Pomalé zavádění rychlého
a ultrarychlého širokopásmového připojení ovlivňuje schopnost Evropy
inovovat, šířit znalosti a distribuovat zboží a služby a ponechává venkovské
oblasti v izolaci.
Z hlediska rozšíření pevného
širokopásmového připojení mezi domácnostmi jsou na tom nejhůře Itálie,
Bulharsko a Polsko, které zdaleka nedosahují evropského průměru 72 %.
Nejvyšší míru rozšíření, více než 90 %, mají Lucembursko a Nizozemsko
(Obrázek 5).
Obrázek 5 – Pevné širokopásmové připojení – rozšíření základního a rychlého (NGA)
širokopásmového připojení mezi domácnostmi
Zdroj: útvary Komise na základě údajů Komunikačního výboru a Eurostatu
Mobilní širokopásmové připojení představuje rychle rostoucí segment trhu
s širokopásmovým přístupem. Z hlediska rozšíření mobilního širokopásmového
připojení připadá v EU na 100 obyvatel
84 aktivních SIM karet s tímto typem připojení oproti 34 SIM kartám před
čtyřmi lety. V posledních čtyřech letech byl nárůst lineární, když každý rok
přibylo více než 40 milionů nových připojení.
V severských zemích a Estonsku, Lucembursku a Polsku již na
100 obyvatel připadá více než 100 připojení, zatímco v Maďarsku
a Řecku je míra rozšíření stále nižší než
50 %. Většina mobilních širokopásmových připojení se využívá
v chytrých telefonech spíše než v tabletech nebo noteboocích (obrázek 6
Figure 6).
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
IT BG PL FI LT RO PT LV IE AT EL SE HU ES CY HR FR SK EU SI CZ DK EE BE MT DE UK NL LU
Rychlé širokopásmové připojeníZákladní širokopásmové připojení
Rozšíření pevného širokopásmového připojení mezi domácnostmi - základní a rychlé připojení (alespoň 30Mb/s), červenec 2016
Strana 6 |
Obrázek 6 – Rozšíření mobilního širokopásmového připojení
Zdroj: útvary Komise na základě údajů Komunikačního výboru a Eurostatu
3. URČENÍ VHODNÝCH POLITICKÝCH PÁK
Telekomunikační trhy v Evropě mají
i nadále především národní, regionální nebo místní rozsah a vyznačují se
různými podmínkami nabídky
a poptávky. Telekomunikační operátoři mají národní strategie i v případě, že
jsou součástí větších nadnárodních skupin. Pokud jde o regulaci
telekomunikací a o politiky rádiového spektra, existují v EU významné rozdíly,
které nelze odůvodnit podmínkami v jednotlivých zemích a které omezují
potenciál dalších investic a brzdí vznik
inovačních podniků na úrovni EU. To EU brání ve využívání plného potenciálu
celounijního telekomunikačního trhu.
Současný regulační rámec pro elektronické komunikace (který vstoupil
v platnost v roce 2002 a byl aktualizován
v roce 2009) úspěšně liberalizoval dříve monopolistické vnitrostátní trhy. Kromě
toho snížil překážky vstupu prostřednictvím podpory účinné
hospodářské soutěže a vytvořením společných zásad pro trhy elektronických
komunikací v celé EU. Hlavní předpisy o hospodářské regulaci tohoto rámce
jsou založeny na analýze trhu prováděné
národními regulačními orgány, které předem ukládají nápravná opatření pro
zajištění účinné hospodářské soutěže při existenci významné tržní síly (nebo
dominantního postavení) jednoho nebo více operátorů. Současný rámec je proto
založen na uplatňování pravidel národními regulačními orgány ve
28 členských státech.
Současnému regulačnímu rámci se v zásadě podařilo vytvořit podmínky pro
účinnou hospodářskou soutěž na
rozdílných vnitrostátních trzích. Tradiční poskytovatelé vertikálně integrovaných
telekomunikačních služeb (zavedení operátoři) soutěží se subjekty žádajícími
o přístup (novými účastníky) a s provozovateli kabelových sítí (kteří
historicky nabízeli televizní služby). Novou platformu služeb vytvořily inovace
v mobilních širokopásmových sítích.
Ovšem, i když za určitých okolností
existuje shoda ohledně nutnosti regulovat přístup k širokopásmovým
sítím, zvolená regulační nápravná opatření mají stále tendenci se podstatně
lišit.
Tato situace zvyšuje zátěž pro operátory,
kteří chtějí investovat do sítí a souvisejících služeb přeshraničně nebo
vstoupit na nové trhy prostřednictvím pouhého rozšíření stávajících obchodních
a technických modelů. V důsledku toho
mohou mít spotřebitelé a podniky ve všech odvětvích přístup ke službám
elektronických komunikací různé kvality v různých zemích; přístupové sítě nízké
kvality pak omezují výkonnost některých hospodářských odvětví a snižují zájem
občanů zapojovat se do činností na internetu.
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
140%
160%
FI DK SE EE LU PL IE UK CY ES IT NL EU BG FR HR LV AT CZ LT SK DE RO BE MT SI PT EL HU
Rozšíření mobilního širokopásmového připojení podle zemí, červenec 2016
Strana 7 |
V souladu se svou strategií pro jednotný digitální trh přijala Komise dne 14. září
2016 soubor iniciativ a legislativních
návrhů s cílem dostat EU na přední místo v oblasti připojení k internetu5:
1) soubor nových nezávazných cílů
v oblasti konektivity pro konkurenceschopný jednotný digitální
trh do roku 20256; 2) nový evropský kodex pro
elektronické komunikace7, který
spojuje čtyři stávající směrnice o telekomunikacích (rámcovou
směrnici, autorizační směrnici, přístupovou směrnici a směrnici
o univerzální službě) a aktualizované nařízení o Sdružení evropských
regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)8;
3) nařízení o podpoře místních komunit
při poskytování bezplatného veřejného Wi-Fi připojení svým
občanům9 (WiFi4EU); 4) akční plán pro zavedení 5G v EU10.
3.1. Cíle v oblasti konektivity pro
konkurenceschopný jednotný
digitální trh do roku 2025
Na základě stávajících cílů EU pro
širokopásmové připojení do roku 2020 představila Komise vizi evropské
gigabitové společnosti. V rámci naplňování této vize by dostupnost
a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou umožnily rozsáhlé využívání
a vývoj produktů, služeb a aplikací na
jednotném digitálním trhu.
Pro rok 2025 jsou stanoveny tyto nové cíle:
5 http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-3008_cs.htm 6 https://ec.europa.eu/digital-single-
market/news-redirect/34110 7 https://ec.europa.eu/digital-single-market/news-redirect/34112 8 https://ec.europa.eu/digital-single-
market/news-redirect/34114 9 https://ec.europa.eu/digital-single-market/news-redirect/34228 10 https://ec.europa.eu/digital-single-market/news-redirect/34115
1) Všichni hlavní socioekonomičtí aktéři, jako jsou školy, univerzity, výzkumná
střediska, dopravní uzly, všichni
poskytovatelé veřejných služeb, například nemocnice a správní
orgány, a podniky spoléhající na využití digitálních technologií, by
měli mít přístup k velmi vysokému – gigabitovému – připojení
(umožňujícímu uživatelům stahovat/nahrávat 1 gigabit dat za
sekundu). 2) Všechny evropské domácnosti na
venkově i ve městech by měly mít
přístup k připojení o rychlosti stahování nejméně 100 Mb/s
s možností rychlost navýšit na Gb/s (1 000 Mb/s).
3) Všechny městské oblasti a také hlavní silnice a železnice by měly mít
souvislé pokrytí sítí 5G, což je pátá generace bezdrátových
komunikačních systémů. Jako
prozatímní cíl by pokrytí technologiemi 5G mělo být do roku
2020 komerčně dostupné alespoň v jednom velkém městě v každém
členském státě EU.
Podle odhadů si dosažení cílů v oblasti
konektivity v průběhu nadcházejícího desetiletí vyžádá investice ve výši
500 miliard EUR. Tyto finanční prostředky budou muset z velké části
pocházet ze soukromých zdrojů. Nicméně podle současných investičních
trendů je pravděpodobné, že dojde k investičnímu deficitu ve výši
155 miliard EUR.
3.2. Nový evropský kodex pro
elektronické komunikace
Za účelem řešení tohoto nedostatku
investic navrhla Komise modernizovat stávající předpisy EU o telekomunikacích,
které byly naposledy aktualizovány
v roce 2009. Nový evropský kodex pro elektronické komunikace je v současnosti
projednáván spolunormotvůrci.
Kodex navrhuje:
— Posílení hospodářské soutěže
a předvídatelnost investic: Investoři potřebují dlouhodobou jistotu, ať už
působí v jakémkoli odvětví. To znamená stabilní regulační prostředí, které snižuje
Strana 8 |
rozdíly mezi regulačními postupy v celé EU. Navrhovaný kodex bude uplatňovat
regulaci trhu, pouze pokud to bude
vyžadovat zájem konečných uživatelů, a v případě, že obchodní ujednání mezi
hospodářskými subjekty nepřinesou konkurenceschopné výsledky. Nový
kodex podstatně omezí regulaci tam, kde vzájemně si konkurující operátoři
společně investují do sítí s velmi vysokou kapacitou, a usnadní účast menších
subjektů na investičních projektech, a to díky sdílení nákladů, překonávání
překážek daných velikostí atd.
Navrhovaná nová pravidla mají zvýšit předvídatelnost investic pro
„průkopníky“, kteří podstupují riziko spojené s investováním do těchto sítí
v méně ziskových oblastech, jako jsou venkovské oblasti. Díky novému kodexu
se již hospodářská soutěž netýká jen přístupu k sítím, ale také investic
do těchto sítí.
— Lepší využívání kmitočtů: Snížení
rozdílů mezi regulačními postupy v rámci EU je mimořádně důležité v oblasti
rádiového spektra, což je klíčová „surovina“ pro bezdrátové komunikace.
Kodex navrhuje dlouhou dobu platnosti
licencí spolu s přísnějšími požadavky na účinné a efektivní využívání spektra.
Navrhuje rovněž koordinovat základní parametry, jako jsou lhůty pro
přidělování spektra, aby se zajistilo včasné uvolnění spektra na trhu EU
a hlubší integrace politik spektra s cílem zajistit plné bezdrátové pokrytí v celé
EU.
— Výraznější ochranu spotřebitele
v oblastech, kde obecná pravidla ochrany spotřebitele neřeší specifické potřeby
jednotlivých odvětví. Aktualizovaná pravidla umožní snadněji přejít k jinému
dodavateli v případech, kdy spotřebitelé
podepsali smlouvy na balíčky telekomunikačních služeb (balíčky
kombinující internet, telefon, televizi, mobilní telefon atd.), a zajistí, aby
zranitelné skupiny (jako starší osoby, zdravotně postižení a příjemci sociální
pomoci) měly právo na cenově dostupné smlouvy o poskytování internetových
služeb.
— Bezpečnější on-line prostředí pro
uživatele a spravedlivější pravidla
pro všechny subjekty: Aby se zajistilo zejména uplatňování bezpečnostních
požadavků (tj. aby byly sítě a servery
bezpečné), mají být vybraná pravidla rozšířena i na nové on-line subjekty,
které nabízejí služby rovnocenné službám tradičních operátorů. Návrhy
rovněž počítají s tím, že uživatelé budou mít v budoucnu možnost prostřednictvím
těchto on-line služeb vytočit číslo tísňového volání EU 112. Pro uživatele to
nebude znamenat žádné dodatečné náklady.
Komise navrhla posílení úlohy národních regulačních orgánů
a sdružení BEREC, což má zajistit jednotné a předvídatelné uplatňování
pravidel na celém jednotném digitálním trhu a omezit nynější roztříštěnost
a nejednotnost. Návrh transformovat
sdružení BEREC na plnohodnotnou agenturu jde ruku v ruce s navrhovaným
novým evropským kodexem pro elektronické komunikace, který určuje
oblasti, kde by mělo sdružení BEREC přispět k dosažení cílů v oblasti
konektivity a jednotnosti regulace (jako jsou přeshraniční záležitosti, pokyny pro
národní regulační orgány atd.).
Regulace přístupu k sítím ve vlastnictví
operátorů s významnou tržní silou je zvláště důležitá u širokopásmového
připojení a zůstává významnou součástí regulačního rámce pro elektronické
komunikace. To znamená, že tito
operátoři budou i nadále poskytovat ostatním operátorům za úplatu přístup
do svých sítí, a že pokud tomu tak není, mohou regulační orgány zasáhnout.
Navrhuje se však, aby podmínky, za kterých se tento přístup poskytuje, byly
zjednodušeny a přizpůsobeny s cílem podnítit zavádění nových
vysokokapacitních sítí. Kromě toho
Komise na základě současných osvědčených postupů v celé Evropské
unii navrhuje cílenější přístup, aby bylo zajištěno, že povinnosti týkající se
přístupu budou ukládány pouze v případě, že je to nezbytné pro řešení
nedostatků trhu. Komise rovněž navrhuje prodloužit současné tříleté
maximální období pro přezkum trhu na
pět let, čímž by vzniklo stabilnější regulační prostředí pro operátory.
Strana 9 |
Kvůli lepšímu zacílení regulace a podpoře investic do oblastí s nedostatečnou
obslužností bude navrhovaný kodex
vyžadovat, aby národní regulační orgány mapovaly záměry v oblasti investic do
sítí a vyhlašovaly výzvy k vyjádření zájmu o zavádění sítí v oblastech, kde se
neplánuje žádná síť s velmi vysokou kapacitou. Za účelem větší jistoty
investic opravňují navrhovaná pravidla regulační orgány k tomu, aby zasáhly
proti operátorům, kteří se od svého
Strana 10 |
oznámeného záměru v těchto oblastech odchýlí. Tímto způsobem kodex podpoří
alternativní provozovatele sítí, kteří se
zaměřují na menší zeměpisné oblasti a pomáhají přinášet vysoce kvalitní
připojení občanům mimo města.
Kromě toho se navrhují dva modely, které operátorům umožní snížit svou
regulační zátěž, totiž:
1) Společné investice: Hospodářská
soutěž podporuje investice, zejména tam, kde je možná soutěž v oblasti
infrastruktury (např. v hustě zalidněných oblastech). V jiných
oblastech mohou ke sdružení zdrojů a snížení nákladů na zavádění přispět
společné investice. Dávají totiž
alternativním operátorům, kteří chtějí investovat, realističtější příležitost
k investování a dominantním operátorům, kteří modernizují své
sítě, by mohly umožnit odlišit se od těch, kteří neinvestují. Tento přístup
motivuje širokou škálu účastníků trhu, aby již od začátku spojili své
síly s cílem vybudovat
vysokokapacitní sítě a plně využívat jejich výhod. Díky zvyšování kapacity
sítí může také podnítit uzavírání nových obchodních dohod o přístupu.
Kromě toho budou mít obyvatelé řidčeji osídlených oblastí prospěch
z rychlejšího zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, které tyto modely
podporují.
2) Pouze velkoobchodní model:
Účastníci trhu, kteří realizují investice do sítí financované ze soukromých
zdrojů a následně se zabývají pouze prodejem či pronájmem přístupu do
těchto sítí, aniž by nabízeli služby koncovým uživatelům, budou mít
také užitek z méně přísných
povinností v oblasti přístupu, pokud jsou stále považováni za účastníky
s dominantním postavením na trhu. Tím, že nabídne přístup několika
poskytovatelům služeb, může investor spojit více zdrojů příjmů
a dosáhnout vyšší návratnosti kapitálu nutného pro vybudování
infrastruktury.
Pravidla pro větší koordinaci přidělování
rádiového spektra rovněž usnadní
situaci investorů, zejména pokud jde o rozšiřování činností přes hranice.
S cílem podpořit investice navrhuje
kodex dlouhou dobu platnosti licencí, která je doprovázena přísnými
požadavky na účinné a efektivní využívání spektra. Navrhuje také
koordinovat zejména lhůty pro přidělování spektra a licenční podmínky,
které mají největší vliv na strukturu trhu a obchodní strategie, aby bylo spektrum
na trhu EU včas k dispozici. Nová pravidla sníží náklady telekomunikačních
operátorů spojené s působením ve více
zemích, a tím přispějí k vytvoření vnitřního trhu.
Bezdrátový širokopásmový přístup
významně přispívá k zajišťování rychlého širokopásmového připojení pro obyvatele
vzdálených oblastí a ke zpřístupňování
inovativních služeb na přenosných zařízeních (jako jsou chytré telefony,
tablety a notebooky) kdekoli v Evropě. Díky efektivnímu využívání rádiového
spektra, jemuž napomáhají harmonizované podmínky přístupu
k spektru umožňující interoperabilitu a úspory z rozsahu u bezdrátových
zařízení, mají digitální produkty a služby
potenciál podporovat všechny aspekty života občanů a být hnací silou
hospodářského oživení v Evropě.
3.3. WiFi4EU
Poskytovatelé veřejných služeb – od
správních orgánů po knihovny, vysoké
školy a nemocnice – čím dále častěji budují bezdrátové místní sítě (Wi-Fi) pro
svou vnitřní potřebu, ale velmi často také pro návštěvníky. V návaznosti na
tuto praxi navrhla Komise vytvořit systém poukázek s rozpočtem
120 milionů EUR s cílem pomoci místním orgánům, které o to mají zájem, nabízet
bezplatné Wi-Fi připojení například ve
veřejných budovách, zdravotních střediscích a parcích nebo na náměstích
a v okolí těchto míst. Odhaduje se, že do roku 2020 by tento nový systém mělo
využívat 6 000 až 8 000 místních komunit.
Evropský parlament, Rada a Komise dosáhly politické dohody o iniciativě
WiFi4EU a jejím financování v květnu 2017.
Strana 11 |
3.4. Akční plán pro 5G
Akční plán pro 5G je klíčovou iniciativou
pro řešení tržních a investičních výzev
spojených se spuštěním komerčních služeb 5G všude v Evropě do roku 2020.
Zejména se bude Komise spolu se zúčastněnými subjekty zabývat
překážkami zavádění v oblasti politiky a regulace, například tak, že bude
podporovat včasnou dostupnost rádiového spektra a výhodnější
podmínky pro budování malých buněk či bude řešit odvětvové problémy bránící
zavádění konkrétních služeb. Tato
činnost bude doplňovat celkově pozitivní účinek přezkumu regulačního rámce. Její
úspěch závisí na dobrovolné a vzájemně výhodné koordinaci mezi všemi aktéry.
Plán rovněž předpokládá, že urychlí
rozvoj nových inovačních ekosystémů
založených na konektivitě tím, že okolo společné agendy směřující k sítím 5G
spojí všechny evropské partnery, tedy veřejné a soukromé subjekty ze všech
příslušných odvětví – od telekomunikací po logistiku, dopravu, energetiku,
zdravotnictví a výrobu.
Kromě toho plán propojuje probíhající
práce v oblasti výzkumu a vývoje 5G s budoucím rozšířením této technologie
na trhu. Bude zahrnovat pokročilé demonstrace 5G a rozsáhlé zkoušení
v předobchodní fázi, jakož i jednotnou strategii EU pro normalizaci 5G. Cílem
plánu je také vypracovat jasný
harmonogram pro veřejno-soukromé investice do infrastruktury 5G v EU
v souladu se strategickým významem připojení 5G pro hospodářství
a společnost.
Plán staví na rozsáhlých dosavadních
pracích Komise s cílem zajistit, aby měla EU v oblasti rozvoje 5G vedoucí
postavení na světě. Komise již v roce 2013 vytvořila partnerství veřejného
a soukromého sektoru v oblasti 5G na období do roku 2020, jemuž bylo
přiděleno financování z EU ve výši 700 milionů EUR v rámci programu
Horizont 2020. Cílem je aktivovat
alespoň 3,5 miliardy EUR ze soukromého sektoru. Komise rovněž spolupracuje na
dvoustranném základě se svými protějšky v několika zemích, které jsou
strategickými obchodními partnery EU, konkrétně Jižní Koreji, Japonsku, Číně
a Brazílii, s cílem podpořit společný vývoj
5G. EU též udržuje těsný kontakt s klíčovými organizacemi v USA.
3.5. Spektrum přidělené na
poskytování služeb elektronických komunikací včetně bezdrátového
širokopásmového přístupu
Jedním z klíčových politických cílů
programu politiky rádiového spektra
přijatého v roce 2012 bylo určit do roku 2015 alespoň 1 200 MHz spektra
vhodných pro bezdrátový širokopásmový přístup. Za přidělování práv k využívání
spektra jsou individuálně odpovědné členské státy.
Některé členské státy ještě musí v souladu s programem politiky
rádiového spektra dokončit proces udělování práv v již harmonizovaných
pásmech. V květnu 2017 přijaly Parlament a Rada rozhodnutí (EU)
2017/899, které stanovilo datum 30. června 2020 jako hlavní termín,
dokdy musí členské státy umožnit
využívání pásma 700 MHz pro zemské systémy schopné poskytovat bezdrátové
širokopásmové služby elektronických komunikací pouze za harmonizovaných
technických podmínek stanovených prováděcím rozhodnutím Komise (EU)
2016/687. Komise a členské státy mezitím pracují na možném rozšíření
pásma 1,5 GHz, jakož i na změně
technických podmínek pro pásma 900 MHz a 1 800 MHz s cílem usnadnit
jejich využití pro internet věcí.
EU se sice blíží dosažení cíle 1 200 MHz, ale některé členské státy ještě musí
přidělit více než 30 % harmonizovaného
spektra. Na jedné straně pásmo 700 MHz (jedno z prvních pásem pro 5G) již
přidělily pouze Finsko, Francie a Německo, zatímco v některých
členských státech by proces změny účelu mohl trvat několik let. Na druhé straně
je hlášen nedostatek poptávky na trhu po kmitočtech nad 1 GHz. Tato situace
se ovšem mění, mimo jiné díky
rostoucímu zájmu o pásma s vysokými kmitočty vzhledem k zavádění 5G,
zejména o pásmo 3,4–3,8 GHz, určené jako jedno z prvních pásem pro 5G.
Strana 12 |
Přehled situace v členských státech ohledně procesu udělování práv
v pásmech, která byla v programu
politiky rádiového spektra určena pro poskytování bezdrátových
širokopásmových služeb elektronických komunikací, je uveden v tabulce 2.
4. PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU
4.1. Osvědčené postupy
Širokopásmové připojení
v Nizozemsku
Nizozemsko má nadprůměrné výsledky a zůstává na prvním místě, pokud jde
o oblast konektivity. Patří mezi tři
nejlepší členské státy EU z hlediska pokrytí širokopásmovým i rychlým
širokopásmovým připojením. Širokopásmové služby jsou dostupné
v celé zemi (prostřednictvím pevných, mobilních a satelitních sítí)
a širokopásmové připojení i technologie NGA jsou ve velké míře využívány.
Nizozemsko je na tom ovšem poněkud
hůře v oblasti pokrytí sítěmi 4G, rozšíření mobilního širokopásmového připojení
a harmonizace spektra.
V červenci 2016 ministerstvo hospodářství zveřejnilo novou digitální
agendu popisující opatření pro další
digitalizaci nizozemské ekonomiky v období 2016/2017. Nizozemská
strategie pro širokopásmové připojení obecně volí tržní zavádění infrastruktury.
Důležitý je zde důraz na to, že hlavním úkolem místních správních orgánů je
vytvářet vhodné podmínky, například plánovat a koordinovat výkopové práce,
zkracovat postupy udělování licencí
a snižovat náklady s nimi spojené či podporovat vývoj a používání aplikací
a služeb. Pokud tržní zavádění infrastruktury selže, mohou místní
a regionální aktéři pomoci a poskytnout financování a finanční nástroje. Kromě
toho vláda podporuje občanské iniciativy pro samofinancované širokopásmové
sítě; je to například samensnelinternet.nl
– znalostní platforma poskytující informace o různých aspektech
probíhajících širokopásmových projektů.
Nizozemsko si dlouhodobě udržuje poměrně dobré tempo rozvoje díky
podpoře konkurenceschopnosti daného odvětví. V zájmu dalšího usnadnění
investic do infrastruktury je ovšem ještě
třeba dokončit provedení směrnice o snižování nákladů na širokopásmové
připojení.
Nizozemsko zamýšlí hrát důležitou úlohu v evropské strategii pro zavádění služeb
5G. S cílem urychlit inovace týkající se 5G zahájily orgány veřejné moci
a příslušné odvětví iniciativu Fieldlab 5G,
jejímž prostřednictvím mohou různé podniky získat zkušenosti s inovativním
používáním této technologie v oblasti zemědělství, pečovatelských služeb,
energetiky, životního prostředí a dopravy a logistiky. Začaly také přípravy na
dražbu několika pásem (pro 5G), která by se měla uskutečnit v roce 2019.
Širokopásmové připojení v Belgii
Belgie je z hlediska konektivity jednou z nejúspěšnějších zemí v Evropě. Její
pokrytí je dokončeno, přičemž 99 %
země je pokryto rychlými sítěmi (o rychlosti alespoň 30 Mb/s). Celkem
80 % domácností používá pevný širokopásmový přístup a z toho 81 %
připadá na rychlá širokopásmová připojení.
Aby si své vedoucí postavení zachovala, musí Belgie řešit dva úkoly v oblasti
rychlého připojení k internetu: Zaprvé musí dále zvýšit využívání mobilního
širokopásmového připojení. Zadruhé musí podpořit zavádění ultrarychlých
širokopásmových připojení (o rychlosti vyšší než 100 Mb/s). Ve srovnání se
svou celkovou výkonností Belgie
poněkud zaostává v oblasti používání mobilního internetu, protože rozšíření
mobilního širokopásmového připojení zde nedosahuje průměru EU. Belgická vláda
se zavázala k realizaci ambiciózní digitální agendy, podle níž mají uživatelé
do roku 2020 získat přístup k připojení o rychlosti 1 Gb/s a země má dosáhnout
ještě lepšího umístění v rámci indexu
DESI. Za účelem splnění těchto cílů se spoléhá na tržní investice podporované
příznivým regulačním prostředím. V těsné spolupráci mezi federální,
regionální a komunální úrovní se připravuje plán na pokrytí „bílých míst“,
na kterých v současnosti není k dispozici
Strana 13 |
dostatečné pevné a mobilní připojení. Možné způsoby, jak podpořit budování
digitálních komunikačních sítí, ukazuje
také dohoda z roku 2016 mezi valonskou vládou a příslušným odvětvím
o snadnějším zavádění bezdrátové infrastruktury výměnou za snížení
daňové zátěže.
V zájmu dalšího posílení konektivity a dosažení gigabitové společnosti do
roku 2020 bude muset Belgie dále
podporovat využívání širokopásmového připojení, jakož i prvotřídní mobilní
infrastrukturu. Způsobem, jak v tomto směru dosáhnout pokroku, může být
cílená podpora rozvoje infrastruktury spojená s prosazováním řešení v oblasti
mobilního připojení vytvářejících přidanou hodnotu. Důležitou součástí
omezení regulační zátěže pro operátory
bude rychlé provedení směrnice o snižování nákladů, stejně jako větší
koordinace mezi obcemi ohledně podmínek zavádění, která by mohla vést
ke vzniku regionálních pokynů.
4.2. Aspekty týkající se spotřebitelů
Ceny mobilních komunikačních služeb
v EU od roku 2002 významně poklesly
u všech způsobů jejich využívání. Mezi roky 2006 a 2010 se snížily
přinejmenším o 30 % (obrázek 7 Figure 7).
Pokud jde o širokopásmový přístup, ceny
pevného širokopásmového připojení od roku 2012 podstatně klesaly, přestože
v roce 2015 a následujícím období se
tento trend zpomalil (obrázek 7 Figure 7).
Strana 14 |
Obrázek 7 – Maloobchodní ceny širokopásmového připojení v paritě kupní síly
0
5
10
15
20
25
30
35
40
2013 2014 2015 2016
12 Mb/s–30 Mb/s 30 Mb/s–100 Mb/s
Maloobchodní ceny širokopásmového připojení (EUR PPP)* – samostatnénabídky, 2013–2016
0
10
20
30
40
50
60
70
2013 2014 2015 2016
12 Mb/s–30 Mb/s 30 Mb/s–100 Mb/s
Maloobchodní ceny širokopásmového připojení (EUR PPP)* – balíčky s internetem, pevným telefonem a televizí, 2013–2016
Strana 15 |
5. UŽITEČNÉ ZDROJE INFORMACÍ
Jednotný digitální trh https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/digital-single-market-strategy-
europe-com2015-192-final
Digitální srovnávací přehled
https://ec.europa.eu/digital-single-market/digital-scoreboard
Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI)
https://ec.europa.eu/digital-single-market/desi
Sdělení a pracovní dokument útvarů Konektivita pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské
gigabitové společnosti
Sdělení a pracovní dokument útvarů – Akční plán 5G pro Evropu
Návrh evropského kodexu pro elektronické komunikace
Návrh nařízení o Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických
komunikací (BEREC) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposed-regulation-
establishing-body-european-regulators-electronic-communications-berec
Návrh nařízení o podpoře připojení k internetu v místních komunitách a veřejných prostorách (WiFi4EU)
https://ec.europa.eu/digital-single-market/news-redirect/34228
Datum: 22. 11. 2017
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
BE BG CZ DK DE EE EL ES FR HR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK EU
12 Mb/s–30 Mb/s 30 Mb/s-100 Mb/s
Maloobchodní ceny pevného širokopásmového připojení (EUR PPP) – samostatné nabídky, podzim 2016
0
10
20
30
40
50
60
70
80
BE BG CZ DE EE EL ES FR HR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK SE UK EU
12 Mbps–30 Mbps 30 Mb/s–100 Mb/s
Maloobchodní ceny pevného širokopásmového připojení (EUR PPP) – balíčky s internetem, pevným telefonem a televizí, říjen 2016
Strana 16 |
PŘÍLOHA
Tabulka 1 – Index digitální ekonomiky a společnosti 2016 – konektivita
Název země Kód země Hodnocení (0–1)11
Nizozemsko NL 0,81
Lucembursko LU 0,78
Belgie BE 0,77
Dánsko DK 0,76
Švédsko SE 0,75
Spojené království UK 0,74
Německo DE 0,71
Litva LT 0,70
Malta MT 0,67
Portugalsko PT 0,67
Irsko IE 0,64
Finsko FI 0,64
Lotyšsko LV 0,63
Maďarsko HU 0,63
Rakousko AT 0,63
Evropská unie 28 EU 0,63
Česká republika CZ 0,62
Estonsko EE 0,62
Španělsko ES 0,59
Slovinsko SI 0,57
Francie FR 0,55
Kypr CY 0,54
Rumunsko RO 0,54
Slovensko SK 0,54
Itálie IT 0,53
Polsko PL 0,52
Bulharsko BG 0,52
Řecko EL 0,48
Chorvatsko HR 0,45
11 Aby bylo možné ukazatele vyjádřené v různých jednotkách agregovat v rámci dílčích oblastí a oblastí indexu DESI, byly tyto ukazatele normalizovány. Normalizace byla v indexu DESI provedena metodou min–max, která spočívá v lineární projekci každého ukazatele na stupnici
v rozmezí 0–1. V případě ukazatelů s kladným směrem (tj. vyšší hodnota je lepší) byla hodnota 0
v normalizované stupnici přiřazena k minimální hodnotě v původní stupnici ukazatele a hodnota 1 v normalizované stupnici k maximální hodnotě ve stupnici ukazatele. U ukazatelů se záporným směrem se postupovalo opačně. Aby bylo možné provádět mezičasová srovnání hodnot indexu,
byla minima a maxima pro normalizaci každého ukazatele zafixována a budou se pro normalizaci používat i v budoucích verzích indexu DESI.
Strana 17 |
Tabulka 2 – Situace v členských státech ohledně procesu udělování práv v pásmech, která byla v programu politiky rádiového spektra určena pro poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací
Pásmo Dílčí
pásmo
700 MHz
800 MHz
900 MHz
1 500 MHz
1 800 MHz
2,5–2,69 GHz
3,4–3,8 GHz
3,4–3,6 GHz 3,6–3,8 GHz
Dostupné spektrum
(MHz)
60 70 150 190 200 200
AT √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
Ž
BE √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ Ž
BG Ž √√√ √√√ N √√√ (alespoň zčásti)
Ž
CY √√√ √√√ √√√ √√√ N N
CZ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
√√√
DE √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√
DK √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň
zčásti) / N
√√√ (alespoň
zčásti) / N
EE √√√ √√√ √√√ √√√
(alespoň zčásti)
√√√ √√√
EL √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
N
ES √√√ √√√ √√√ √√√ Ž
FI √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň
zčásti)
N
FR √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
N
HR √√√ √√√ √√√ N √√√ (alespoň zčásti) / N
N
HU √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň
zčásti)
√√√ (alespoň zčásti)
N
IE √√√ √√√ √√√ Ž √√√ (alespoň zčásti)
√√√
IT √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
√√
LT √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
√√√ (alespoň zčásti)
LU √√√ √√√ √√√ √√√ N N
LV √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň
zčásti)
√√√
MT √√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
N √√√ (alespoň zčásti)
N
NL √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
N
PL √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√
PT √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň
zčásti)
RO √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
√√√ (alespoň zčásti)
SE √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
√√√
SI √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti) / N
√√√ (alespoň zčásti) / N
Strana 18 |
SK √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (zčásti) / √√
UK √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)
√√√ (zčásti) / √√
√√√ – hotovo; √√ – proces udělování práv probíhá; N — nedostatečná poptávka po více než
polovině pásma; Ž — žádný plán / žádné informace