jazyky a pÍsma svĚta - herber · její historie doložena do 14. stol. př. n. l. = nejdelší...

JAZYKY A PJAZYKY A PÍÍSMA SVSMA SVĚĚTATABakalBakaláářřskskáá prpráácece

Petr MAREKPetr MAREK

VedoucVedoucíí prprááce:ce:RNDr. VladimRNDr. Vladimíír HERBER, CSc. r HERBER, CSc. Brno 2013Brno 2013

CCÍÍL PRL PRÁÁCECE

►► sousouččasnasnéé uuččebnice X ebnice X šškolnkolníí atlasyatlasy►►vytvovytvořřit podkladovit podkladovéé materimateriáály vyuly využžitelnitelnéé v v

gymnazigymnaziáálnlníím geografickm geografickéém vzdm vzděělláávváánníí1) velk1) velkáá mmííra vysvra vysvěětlentleníí2) mno2) množžstvstvíí grafických výstupgrafických výstupůů (n(náázornost)zornost)ddůůraz na evropský prostorraz na evropský prostorzvlzvlášášťť jazyky a pjazyky a píísma (ovsma (ovššem znaem značčnnáá provprováázanost)zanost)komplexnostkomplexnost►►zasazenzasazeníí problematiky do problematiky do šširiršíšího kontextuho kontextu

nnáábobožženstvenstvííostatnostatníí ppřředmedměětyty

PODKLADOVPODKLADOVÉÉ MATERIMATERIÁÁLY (1)LY (1)

►►1. u1. uččebniceebnicevlastnvlastníí ppřředmluva,edmluva,ccííle, obsahle, obsahjednotnjednotnáá grafickgrafickááúúpravaprava


struktura ustruktura uččebnice (1):ebnice (1):►►jazyky:jazyky:

význam jazykavýznam jazykavznik, vznik, šíšířřeneníí, vývoj a z, vývoj a záánik jazyknik jazykůůdefinice jazyka, podefinice jazyka, poččet jazyket jazykůů a jejich klasifikacea jejich klasifikacenerovnomnerovnoměěrnrnéé rozlorozložženeníí jazykových rodin a jazykjazykových rodin a jazykůůjednotlivjednotlivéé jazykovjazykovéé rodinyrodinyststřřet jazyket jazykůůdaldalšíší jazykyjazykydoporudoporuččenenáá literatura a online zdroje o jazycliteratura a online zdroje o jazycííchch


struktura ustruktura uččebnice (2):ebnice (2):►►ppíísma:sma:

význam pvýznam píísmasmadefinice pdefinice píísma, vznik a vývoj psma, vznik a vývoj píísemsemšíšířřeneníí a a „„zzáániknik““ ppíísemsempopoččet pet píísem a jejich klasifikacesem a jejich klasifikacenerovnomnerovnoměěrnrnéé rozlorozložženeníí ppíísemsemjednotlivjednotlivéé typy ptypy píísemsemdaldalšíší ppíísmasmadoporudoporuččenenáá literatura a online zdroje o pliteratura a online zdroje o píísmechsmech

UUČČEBNICE EBNICE -- UKUKÁÁZKY (1)ZKY (1)


►►2. výukov2. výukovéé prezentace v el. podobprezentace v el. podoběěvychvycháázejzejíí z uz uččebnice ebnice shodnshodnáá strukturastrukturajazyky na 95 slajdjazyky na 95 slajdůů, p, píísma na 50 slajdsma na 50 slajdůů►►my si pmy si přředstavedstavííme pouze:me pouze:

indoevropskindoevropskéé jazyky Evropyjazyky Evropyhlhlááskovskováá ppíísma Evropysma Evropy

►►3. pracovn3. pracovníí listy (s listy (s řřeeššeneníím)m)na jazyky 7 na jazyky 7 úúloh, na ploh, na píísma 6 sma 6 úúloh loh

►►4. didaktick4. didaktickéé testy (s testy (s řřeeššeneníím)m)na kana kažžddéé ddííllččíí ttééma 10 otma 10 otáázekzek


►►5. roz5. rozššiiřřujujííccíí ppřřííloha o evropských jazycloha o evropských jazycíích v ch v elektronickelektronickéé podobpodoběě

popoččet rodilých mluvet rodilých mluvččíích, ukch, ukáázka psanzka psanéého jazyka, ho jazyka, geografickgeografickéé pojmy, latinskpojmy, latinskéé a a řřeckeckéé termtermíínyny……volba, zda pracovat s pvolba, zda pracovat s přříílohou, je na ulohou, je na uččiteliiteli

►►6. metodick6. metodickáá ppřřííruruččkakaprprááce s ostatnce s ostatníími podkladovými materimi podkladovými materiáálylynnáávaznost na RVP Gvaznost na RVP G

JAZYKY SVJAZYKY SVĚĚTATA

IndoevropskIndoevropskéé jazyky Evropyjazyky Evropy

(pro Letn(pro Letníí geografickou geografickou šškolu 20.8.2013)kolu 20.8.2013)

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA (1)RODINA (1)

►► popoččet rodilých mluvet rodilých mluvččíích: 2ch: 2 916916 732 355732 355(=cca 46,8 % sv(=cca 46,8 % svěětovtovéé populace)populace)

nejpounejpoužžíívanvaněějjšíší, ale i nejroz, ale i nejrozšíšířřeneněějjšíší jazykovjazykováá rodina svrodina svěětata►► popoččet et žživých jazykivých jazykůů: 436 (=cca 6,1 % v: 436 (=cca 6,1 % vššech ech žživých jazykivých jazykůů))


►► ppřředpokledpokláádaný prajazyk = (proto)indoevropdaný prajazyk = (proto)indoevropšštinatinapravlast zpravlast zřřejmejměě v J Rusku na S od v J Rusku na S od ČČernernéého moho mořřeepopoččáátek rozrtek rozrůůzzňňovováánníí dialektdialektůů asi v 3. tis. pasi v 3. tis. přř. n. l.. n. l.

►► dnes mdnes můžůžeme indoevropskou j. r. schematicky eme indoevropskou j. r. schematicky rozdrozděělit na 9 j. v. a nlit na 9 j. v. a něěkterkteréé z nich dz nich dáále na j. s.le na j. s.

kromkroměě nich existovaly v minulosti i dalnich existovaly v minulosti i dalšíší j. v., j. s. a j. v., j. s. a jazyky, dnes vymjazyky, dnes vymřřeleléé►►napnapřř. . chetitchetitšštinatina (s nejstar(s nejstaršíšími pmi píísemnými pamsemnými pamáátkami ze tkami ze

vvššech indoevropských jazykech indoevropských jazykůů -- 18. stolet18. stoletíí ppřř. n. l.). n. l.)kdo rozlukdo rozlušštil chetittil chetitšštinu?tinu? BedBedřřich Hroznýich Hrozný


►► mohutnmohutnéé šíšířřeneníí od konce 15. stol. n. l. se od konce 15. stol. n. l. se zzáámomořřskými objevyskými objevy

kdo byli nejvkdo byli nejvěěttšíší kolonizkolonizáátotořři?i?►►AngliAngliččananéé (Britov(Britovéé), ), ŠŠpanpaněělléé, Portugalci, Francouzi, Nizozemci, Portugalci, Francouzi, Nizozemci

mnoho mmnoho míístnstníích jazykch jazykůů::►►1) vytla1) vytlaččeno na meno na méénněě ppřřííhodnhodnáá stanovistanoviššttěě pro pro žživotivot►►2) zaniklo2) zaniklo

dnes tak majdnes tak majíí indoevropskindoevropskéé jazyky za svou matejazyky za svou mateřřšštinu tinu nejen potomci koloniznejen potomci kolonizáátortorůů, ale v mnohých zem, ale v mnohých zemíích i ch i potomci mpotomci míístnstníích obyvatel ch obyvatel -- hl. v Americehl. v Americejinde hrajjinde hrajíí roli alesporoli alespoňň jazyka druhjazyka druhéého (ho (úúřřednedníího)ho)-- hl. v Africehl. v Africe

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA RODINA --SLOVANSKSLOVANSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ VVĚĚTEV (1)TEV (1)

►► ppřředpokledpokláádaný prajazyk daný prajazyk = praslovan= praslovanšštinatina

z nz níí v 6.v 6.––9. stolet9. stoletíí n. l. n. l. vznikaly jednotlivvznikaly jednotlivééslovanskslovanskéé jazyky jazyky (n(náásledkem migrace a sledkem migrace a izolace)izolace)

►► 3 jazykov3 jazykovéé skupiny:skupiny:1) z1) záápadoslovanskpadoslovanskáá2) východoslovansk2) východoslovanskáá3) jihoslovansk3) jihoslovanskáá


►► ad 1) zad 1) záápadoslovanskpadoslovanskáá j. s.j. s.úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:►►ččeešštinatina►►slovenslovenšštinatina ((slovenslovenččinaina))►►polpolšštinatina ((jjęęzykzyk polskipolski, , polszczyznapolszczyzna))

menmenššinový jazyk:inový jazyk:►►hornhorníí lulužžickickáá srbsrbšštinatina►►dolndolníí lulužžickickáá srbsrbšštinatina

vymvymřřelý jazyk:elý jazyk:►►polabpolabšštinatina

ppíísmo: latinkasmo: latinka


►► ad 2) východoslovanskad 2) východoslovanskáá j. s.j. s.úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:►►rurušštinatina ((russkijrusskij jazykjazyk))

jejjejíí význam vvýznam váázzáán na SSSRn na SSSR8. nejpou8. nejpoužžíívanvaněějjšíší matemateřřský jazyk svský jazyk svěěta ta

►►ukrajinukrajinšštinatina ((ukrajinsukrajins''kaka movamova))►►bběělorulorušštinatina ((belaruskajabelaruskaja movamova))

ppíísmo: cyrilicesmo: cyrilice


►► ad 3) jihoslovanskad 3) jihoslovanskáá j. s.j. s.v 19. stoletv 19. stoletíí ustavena prakticky jednotnustavena prakticky jednotnáá srbosrbo--chorvatchorvatšštinatina pozdpozděěji pouji použžíívanvanáá ve vve věěttššininěě JugoslJugosláávieviepo krvavpo krvavéém rozpadu Jugoslm rozpadu Jugosláávie se ze srbochorvatvie se ze srbochorvatšštiny tiny osamostatnily (z politických dosamostatnily (z politických důůvodvodůů):):►►srbsrbšštinatina ((srpskisrpski jezikjezik))

v v ČČernernéé HoHořře nazývane nazývanáá ččernohorernohoršštinatina ((crnogorskicrnogorski jezikjezik))►►chorvatchorvatšštinatina ((hrvatskihrvatski jezikjezik))►►bosenbosenšštinatina ((bosanskibosanski jezikjezik))

daldalšíší úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:►►slovinslovinšštinatina ((slovenslovenššččinaina))►►bulharbulharšštinatina ((bălgarskibălgarski ezikezik))►►makedonmakedonšštinatina ((makedonskimakedonski jazikjazik))


vymvymřřelý jazyk:elý jazyk:►►staroslovenstaroslovenšštinatina (nejstar(nejstaršíší slovanský psaný jazyk)slovanský psaný jazyk)

ppůůvodnvodněě zapisovanzapisovanáá hlaholichlaholicíí (Cyril a Metod(Cyril a Metoděěj)j)►► hlaholici vysthlaholici vystřříídala v 10. stol. cyrilicedala v 10. stol. cyrilice

ccíírkevnrkevníí slovanslovanšštinatina

ppíísmo:smo:►►cyrilice (pravoslavncyrilice (pravoslavníí SlovanSlovanéé))►►latinka (ostatnlatinka (ostatníí SlovanSlovanéé))

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA RODINA --BALTSKBALTSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ VVĚĚTEVTEV

►► nněěkdy spojovkdy spojováána se na se slovanskou j. v. v slovanskou j. v. v baltoslovanskou j. v.baltoslovanskou j. v.

►► úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:litevlitevšštinatina ((lietuvilietuviųų kalbakalba))lotylotyšštinatina ((latvielatvieššuu valodavaloda))

►► ppíísmo: latinkasmo: latinka

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA RODINA --GERMGERMÁÁNSKNSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ VVĚĚTEV (1)TEV (1)

►► expanze expanze GermGermáánnůů v v prvnprvníích stoletch stoletíích n. l.ch n. l.

mj. mj. úústup keltských jazykstup keltských jazykůů

►► nejvnejvěěttšíší rozrozšíšířřeneníí ddííky ky kolonizaci v novovkolonizaci v novověěkuku

►► 2 2 žživivéé jazykovjazykovéé skupiny:skupiny:1) 1) zzáápadogermpadogermáánsknskáá2) severogerm2) severogermáánsknskáá

►► ppíísmo:smo:kdysi runovkdysi runovéé ppíísmosmodnes latinka (adnes latinka (ažž na jidina jidišš))


►► ad 1) ad 1) zzáápadogermpadogermáánsknskáá j. s.j. s.úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:►►angliangliččtinatina ((EnglishEnglish))

jejjejíí slovnslovníí zzáásoba obsahuje vsoba obsahuje vííce nece nežž ½½ slov romslov romáánsknskéého pho půůvoduvoduúúřř. . čči i nnáárr. j. v 61 nez. j. v 61 nezáávislých stvislých stáátech tech nejroznejrozšíšířřeneněějjšíší jazyk svjazyk svěětata


mnomnožžstvstvíí rozdrozdíílných dialektlných dialektůů (britsk(britskáá a., americka., americkáá a.a.……))3. nepou3. nepoužžíívanvaněějjšíší matemateřřský jazyk svský jazyk svěětata

►► ovovššem celkovem celkověě (1.) nejpou(1.) nejpoužžíívanvaněějjšíší jazyk svjazyk svěětataglobglobáálnlníí jazyk, globalizacejazyk, globalizaceznaznaččnněě obohacuje ostatnobohacuje ostatníí jazykyjazyky

►►nněěmmččinaina ((DeutschDeutsch))►►nizozemnizozemšštinatina ((NederlandsNederlands))

v Belgii nazývanv Belgii nazývanáá vlvláámmšštinatina ((VlaamsVlaams))►►lucemburlucemburšštinatina ((LLëëtzebuergeschtzebuergesch))►►afrikafrikáánnšštinatina ((afrikaansafrikaans))

regionregionáálnlníí úúřřednedníí jazyk:jazyk:►►frfríšíštinatina

menmenššinový jazyk:inový jazyk:►►jidijidišš zapisujzapisujííccíí se hebrejským pse hebrejským píísmemsmem


►► ad 2) severogermad 2) severogermáánsknskáá j. s. j. s. severogermseverogermáánsknskéé jazyky vznikly ze jazyky vznikly ze starstaréé severseveršštinytiny(jazyka Viking(jazyka Vikingůů))úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:►►ššvvééddšštinatina ((svenskasvenska))►►ddáánnšštinatina ((danskdansk))►►nornoršštinatina ((norsknorsk))►►islandislandšštinatina ((ííslenskaslenska))

regionregionáálnlníí úúřř. j.:. j.:►►faerfaeršštinatina

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA RODINA --ROMROMÁÁNSKNSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ VVĚĚTEV (1)TEV (1)

►► jakjakéési pokrasi pokraččovováánníí vymvymřřelelééITALICKITALICKÉÉ J. V.J. V., do n, do níížžpatpatřřila ila latinalatina ((lingualingua latinalatina))

vliv latiny vzrostl s rvliv latiny vzrostl s růůstem stem ŘŘíímskmskéé řříšíšee►► mj. mj. úústup keltských jazykstup keltských jazykůů

v souv souččasnosti mrtvasnosti mrtváá, av, avššak ak dodnes významndodnes významnáá jako jazyk:jako jazyk:►►1) n1) náábobožženstvenstvíí

hl. zhl. záápadnpadníího kho křřesesťťanstvanstvíí►►2) v2) věědy ady a kulturykultury

mezinmezináárodnrodníí terminologieterminologie►►3) dal3) dalšíších oblastch oblastíí

spolespoleččenskenskéého ho žživotaivota


spisovnspisovnáá latinalatinavulgvulgáárnrníí latinalatina►►z nz níí po ppo páádu du ŘŘíímskmskéé řříšíše (a ne (a nááslednsledníí izolaci nizolaci něěkdejkdejšíších ch

provinciprovinciíí) vznikaly v 6.) vznikaly v 6.––9. stol. n. l. jednotliv9. stol. n. l. jednotlivéé romromáánsknskééjazykyjazyky

►► nejvnejvěěttšíšího rozho rozšíšířřeneníí dosdosááhly romhly romáánsknskéé jazyky djazyky dííky ky kolonizaci v novovkolonizaci v novověěku (podobnku (podobněě jako jazyky jako jazyky germgermáánsknskéé))

►► ppíísmo: latinsksmo: latinskéé neboli latinka (aneboli latinka (ažž na na ladinoladino))


►► úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:ššpanpaněěllšštinatina ((kastilkastilšštinatina; ; espaespaññolol,, castellanocastellano))►►2. nejpou2. nejpoužžíívanvaněějjšíší matemateřřský jazyk svský jazyk svěětata►►úúřř. . čči i nnáárr. j. ve 20 nez. j. ve 20 nezáávislých stvislých stáátechtech


portugalportugalšštinatina ((portuguêsportuguês))►►6. nejpou6. nejpoužžíívanvaněějjšíší matemateřřský jazyk svský jazyk svěětata►►úúřř. . čči i nnáárr. j. v 6 nez. j. v 6 nezáávislých stvislých stáátechtech


francouzfrancouzšštinatina ((franfranççaisais))►►úúřř. . čči i nnáárr. j. ve 29 nez. j. ve 29 nezáávislých stvislých stáátechtech

italitalšštinatina ((italianoitaliano))katalkataláánnšštinatina ((catalcatalàà) ) -- v Andov Andořře (nikoli ve e (nikoli ve ŠŠpanpaněělsku)lsku)


((rréétoto)rom)romáánnšštinatina ((rumantschrumantsch, , rumauntschrumauntsch, , romontschromontsch))rumunrumunšštinatina ((limba limba românăromână))►►v Moldavsku nazývanv Moldavsku nazývanáá moldavmoldavšštinatina ((limba moldoveneascălimba moldovenească))

►► regionregionáálnlníí úúřř. j.:. j.:galicijgalicijšštinatina

►► menmenššinový jazyk:inový jazyk:sardinsardinšštinatinaokcitokcitáánnšštinatina ((provensprovensáállšštinatina))……

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA RODINA --KELTSKKELTSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ VVĚĚTEV (1)TEV (1)

►► v 1. tisv 1. tisííciletciletíí ppřř. n. l. . n. l. keltskkeltskéé jazyky rozjazyky rozšíšířřeny eny ve velkve velkéé ččáásti Evropy sti Evropy (v(vččetnetněě úúzemzemíí ČČR)R)

►► od pod přřelomu letopoelomu letopoččtu v tu v sevsevřřeneníí jazykjazykůůgermgermáánských a latinynských a latiny

KeltovKeltovéé, kte, kteřříí se se nepodrobili, zahnnepodrobili, zahnááni do ni do nehostinných oblastnehostinných oblastíízzáápadnpadníí EvropyEvropy

►► ppíísmo: latinkasmo: latinka

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA RODINA --KELTSKKELTSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ VVĚĚTEV (2)TEV (2)

►► úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:irskirskáá gaelgaelšštinatina ((iriršštinatina; ; gaeilgegaeilge))

►► regionregionáálnlníí úúřř. j.:. j.:velvelšštinatina ((kymerkymeršštinatina; ; cymraegcymraeg))skotskskotskáá gaelgaelšštinatina

►► menmenššinový jazyk:inový jazyk:bretonbretonšštinatina

►► ddííky podpoky podpořře re růůzných programzných programůů jsou keltskjsou keltskééjazyky na vzestupujazyky na vzestupu

rovnrovněžěž snaha osnaha ožživit vymivit vymřřelou elou kornkornšštinutinu a a manmanšštinutinu

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA RODINA --ŘŘECKECKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ VVĚĚTEVTEV

►► úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:řřeeččtinatina►►jejjejíí historie dolohistorie doložžena do 14. stol. pena do 14. stol. přř. n. l. = nejdel. n. l. = nejdelšíší

nepnepřřetretržžititěě zaznamenanzaznamenanéé dděějiny ze vjiny ze vššech indoevropských ech indoevropských jazykjazykůů

►►ppíísmo: smo: řřeckeckéé (od 8. stol. p(od 8. stol. přř. n. l.). n. l.)►►koinkoinéé postupnpostupněě dnedneššnníí (novo)(novo)řřeeččtinatina ((ellellīīnikanika))►►podobnpodobněě jako latina významnjako latina významnáá jako jazyk:jako jazyk:

1) n1) náábobožženstvenstvíí►► hl. východnhl. východníího kho křřesesťťanstvanstvíí

2) v2) věědy a kulturydy a kultury►► mezinmezináárodnrodníí terminologieterminologie

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA RODINA --ALBALBÁÁNSKNSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ VVĚĚTEVTEV

►► úúřř. . čči i nnáárr. j.:. j.:albalbáánnšštinatina►►ppíísmo: latinkasmo: latinka

INDOEVROPSKINDOEVROPSKÁÁ JAZYKOVJAZYKOVÁÁ RODINA RODINA --OPAKOVOPAKOVÁÁNNÍÍ

►► kterkteréé j. v. j. v. indoevropskindoevropskééj. r. si j. r. si pamatujete?pamatujete?

►► a ktera kteréé jazyky?jazyky?

► http://europa.eu/about-eu/facts-figures/administration/index_en.htm

PPÍÍSMA SVSMA SVĚĚTATA

HlHlááskovskováá ppíísma Evropysma Evropy

(pro Letn(pro Letníí geografickou geografickou šškolu 20.8.2013)kolu 20.8.2013)

HLHLÁÁSKOVSKOVÁÁ PPÍÍSMA (1)SMA (1)

►► kvalitativnkvalitativněě nejvyspnejvyspěělejlejšíší (X dyslexie, dysgrafie)(X dyslexie, dysgrafie)►► nejroznejrozšíšířřeneněějjšíší►► latinka (latinsklatinka (latinskéé ppíísmo)smo), , cyrilice (cyrilskcyrilice (cyrilskéé ppíísmo)smo), , řřeckeckéé ppíísmosmo, , armarméénsknskéé ppíísmosmo, , gruzgruzíínsknskéé ppíísmosmo, , hangulhangul, , mongolskmongolskéé ppíísmosmo, , neoneo--tifinaghtifinagh a a thaanathaana


►► latinka (latinsklatinka (latinskéé ppíísmo)smo)jazyky: anglijazyky: angliččtina, tina, ššpanpaněěllšština, portugaltina, portugalšština, tina, francouzfrancouzšština, ntina, něěmmččina, italina, italšština, javtina, javáánnšština, tina, áázerbzerbáájdjdžžáánnšštinatina, latina, , latina, ččeešština, vietnamtina, vietnamšština a mnoho tina a mnoho daldalšíších ch nejroznejrozšíšířřeneněějjšíší (a nejpou(a nejpoužžíívanvaněějjšíší) p) píísmo svsmo svěětatavyvvyvííjela se z jela se z řřeckeckéého pho píísma jisma jižž v v polpol. 1. tis. 1. tisííciletciletíí ppřř. n. l.. n. l.výraznvýrazněě se se šíšířřila aila ažž od pod přřelomu letopoelomu letopoččtutu►►ddííky kulturnky kulturněě vyspvyspěělléé ŘŘíímskmskéé řříšíši, pozdi, pozděěji ze zji ze záápadnpadníím m

kkřřesesťťanstvanstvíím a kolonim a koloniáálnlníí expanzexpanzíí EvropanEvropanůůglobalizaceglobalizacerozlirozliččnnéé vývojovvývojovéé formyformyupravena pro rupravena pro růůznznéé jazyky (jako i jinjazyky (jako i jináá ppíísma)sma)


latinalatina

ččeešštinatina

vietnamvietnamšštinatina

HLHLÁÁSKOVSKOVÁÁ PPÍÍSMA (4)SMA (4)►► cyrilice (cyrilskcyrilice (cyrilskéé ppíísmo)smo)

jazyky: rujazyky: rušština, ukrajintina, ukrajinšština, btina, běělorulorušština, srbtina, srbšština tina ((ččernohorernohoršštinatina), ), bosenbosenšštinatina, bulhar, bulharšština, makedontina, makedonšština, tina, kazakazašština, mongoltina, mongolšština a daltina a dalšíší jazyky jazyky 2. nejroz2. nejrozšíšířřeneněějjšíšíppíísmo svsmo svěětatannáázev zev „„cyrilicecyrilice““ vznikl z vznikl z úúcty ke sv. Cyrilovi cty ke sv. Cyrilovi (Konstantinovi), jen(Konstantinovi), jenžž je vje vššak autorem ak autorem hlaholicehlaholice, kterou , kterou nahradila v 10. stoletnahradila v 10. stoletíí prpráávvěě cyrilicecyrilicevváázzáána na východnna na východníí kkřřesesťťanstvanstvíí (pravoslav(pravoslavíí))šíšířřila se takila se takéé se vzrse vzrůůstem moci SSSRstem moci SSSR

HLHLÁÁSKOVSKOVÁÁ PPÍÍSMA (5)SMA (5)►► řřeckeckéé ppíísmosmo

jazyk: jazyk: řřeeččtinatinanejstarnejstaršíší hlhlááskovskovéé ppíísmo svsmo svěěta ta 1. abeceda1. abeceda

abeceda abeceda = soubor znak= soubor znakůů (p(píísmen) pousmen) použžíívaných k zvaných k záápisu pisu hlhláásek (tedy souhlsek (tedy souhláásek i samohlsek i samohláásek)sek)

►► podle prvnpodle prvníí ppíísmen latinky smen latinky ekvivalentnekvivalentníí k pojmk pojmůům m „„azbukaazbuka““(v(v ppřříípadpaděě cyrilice) a cyrilice) a „„alfabetaalfabeta““ (v p(v přříípadpaděě řřeckeckéého pho píísma)sma)

►► nněěkdy chkdy chááppááno: abeceda = hlno: abeceda = hlááskovskovéé ppíísmosmo

odliodliššnnáá výslovnost (napvýslovnost (napřř. . ββ = d= dřřííve ve [[bb]], dnes , dnes [[vv]]))řřeckeckáá ppíísmena majsmena majíí mezinmezináárodnrodníí poupoužžititíí v matematice, v matematice, fyzice a jiných vfyzice a jiných věěddááchchpodle ppodle píísmene smene ∆∆(delta) ozna(delta) označčovováánonorozvrozvěětventvenéé úúststíí řřekek

DDěěkuji za pozornost.kuji za pozornost.

Ke stažení:

https://is.muni.cz/auth/th/357280/prif_b/?fakulta=1431;obdobi=5624

jazyky a pÍsma svĚta - herber · její historie doložena do 14. stol. př. n. l. = nejdelší...

Documents