Permanent Representation of the Czech Republic to the European Union

15 rue Caroly 1050 baeliglles Betgietel +32 2 2139 raquo4middot fax +32 2 2139185wwwm7vc7gu

Jaroslav ZajiacutečekAmbassador Deputy permanent representative

Brussels January 20x9 No 1287-22019 - SZEUSEA

Dear Mr Secreta

I would hereby like to officially submit the draft of integrated national energy and climate plan of the Czech Republic to the Directorate for Energy

Please find the document attached along the letter from the Deputy Minister for Energy Mr Reneacute Neděla which briefly elaborates on the political dimension of the plan as well as on the ongoing process of public consultation

Yours sincerely

Annexes - 2

Martin SelmayrSecretary-GeneralEuropean CommissionRue de la Loi 200Wetstraat 2001040 Bruxelles Belgium

Ref Ares(2019)590458 - 01022019

MINISTRY OF INDUSTRY AND TRADE OF THE CZECH REPUBLIC Reneacute Neděla

Deputy Minister

Prague 00^ January 2019

No MPO 9168818414004100

Dear Mr Secretary-General

I would like to hereby inform you that the draft of integrated national energy and climate plan of the Czech

Republic in accordance with Article 9 of Regulation (EU) 20181999 of the European Parliament and of the

Council was officially submitted to the Directorate for Energy

The Czech government took note of the draft of integrated national plan on 28 January 2019 and agreed

with a formal submission of this document Unfortunately it was impossible to acquire earlier political

agreement on formal submission due to the time needed for fundamental consultations with relevant

national ministries and other relevant bodies as well as interested public Due to time constraints it was

impossible to reflect all comments that were received In this context we urge the European Commission

to take into account this national debate and allow the Czech Republic to reflect it properly during the

finalization of the integrated national plan

The draft of integrated national plan of the Czech Republic is available on the website of the Ministry of

Industry and Trade

Martin SelmayrSecretary-GeneralEuropean CommissionRue de la Loi 200Wetstraat 2001040 Bruxelles Belgium

Na Františku 3211015 Prague 1 Czech Republic +420 224 851111 postampocz wwwmpocz

Kind regards

Manažerskeacute shrnutiacuteNaacutevrh vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu Českeacute republiky v oblasti energetiky a klimatu byl zpracovaacuten na zaacutekladě požadavku nařiacutezeniacute Evropskeacuteho parlamentu a Rady o spraacutevě energetickeacute unie a opatřeniacute v oblasti klimatu a obsahuje ciacutele a politiky ve všech pěti dimenziacutech energetickeacute unie na obdobiacute 2021-2030 s vyacutehledem do roku 2050 Stěžejniacute čaacutest Naacutevrhu vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu tvořiacute nastaveniacute přiacutespěvku ČR k tzv evropskyacutem klimaticko-energetickyacutem ciacutelům EU v oblasti snižovaacuteniacute emisiacute zvyšovaacuteniacute podiacutelu obnovitelnyacutech zdrojů energie a zvyšovaacuteniacute energetickeacute uacutečinnosti Naacutevrh vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu vychaacuteziacute ze dvou vyacutechoziacutech strategickyacutech dokumentů Staacutetniacute energetickeacute koncepce ČR schvaacuteleneacute v roce 2015 a Politiky ochrany klimatu v ČR schvaacuteleneacute v roce 2017 Struktura a naacuteležitosti Naacutevrhu vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu respektujiacute vyacuteše zmiacuteněneacute nařiacutezeniacute

V oblasti snižovaacuteniacute emisiacute skleniacutekovyacutech plynů je stanoven celoevropskyacute ciacutel na uacuterovni 43 sniacuteženiacute emisiacute skleniacutekovyacutech plynů v porovnaacuteniacute s rokem 2005 v sektorech spadajiacuteciacutech do systeacutemu obchodovaacuteniacute s emisemi (EU ETS) a o 30 v sektorech mimo EU ETS Ciacutelem ČR je sniacutežit celkoveacute emise skleniacutekovyacutech plynů do roku 2030 o 30 v porovnaacuteniacute s rokem 2005 což odpoviacutedaacute sniacuteženiacute emisiacute o 44 milionů tun CChekv Naacutevrh vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu takeacute obsahuje dlouhodobeacute indikativni ciacutele do roku 2050 ktereacute vychaacutezejiacute ze schvaacuteleneacute Politiky ochrany klimatu Podle emisniacutech projekciacute dojde při naplněniacute politik a opatřeniacute obsaženyacutech v Naacutevrhu vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu k poklesu emisiacute skleniacutekovyacutech plynů na uacuterovni 34 (v porovnaacuteniacute s rokem 2005) Emisniacute projekce byly aktualizovaacuteny pro uacutečely přiacutepravy Naacutevrhu vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu a jsou konzistentniacute s uvedenyacutemi energetickyacutemi vyacutehledy Tyto projekce jsou připravovaacuteny na dvouleteacute baacutezi

Součaacutestiacute dimenze dekarbonizace je takeacute oblast obnovitelnyacutech zdrojů energie Zde byl odsouhlasen celoevropskyacute ciacutel do roku 2030 na uacuterovni 32 vyjaacutedřenyacute jako podiacutel obnovitelnyacutech zdrojů na hrubeacute konečneacute spotřebě energie Přepracovaneacute zněniacute směrnice o podpoře využiacutevaacuteniacute energie z obnovitelnyacutech zdrojů daacutele obsahuje požadavky na podciacutele v sektoru vytaacutepěniacute a chlazeniacute a sektoru dopravy Českaacute republika navrhuje přiacutespěvek k evropskeacutemu ciacuteli do roku 2030 na uacuterovni 208 což je naacuterůst o 78 procentniacuteho bodu v porovnaacuteniacute s vnitrostaacutetniacutem ciacutelem ČR na uacuterovni 130 pro rok 2020 Navrženyacute průměrnyacute meziročniacute růst podiacutelu OZE v sektoru vytaacutepěniacute a chlazeniacute pak odpoviacutedaacute 08 V oblasti dopravy je ciacutel stanoven zaacutevazně pro všechny členskeacute staacutety na uacuterovni 14 Mezi hlavniacute politiky pro naplněniacute navrženeacuteho přiacutespěvku patřiacute politiky zakotveneacute v naacutevrhu novely zaacutekona č 1652012 Sb o podporovanyacutech zdrojiacutech energie kteraacute nastavuje noveacute scheacutema podpory po roce 2020 Tento naacutevrh však zatiacutem neprošel kompletniacutem legislativniacutem procesem Pro naplňovaacuteniacute navrhovaneacuteho přiacutespěvku v oblasti obnovitelnyacutech zdrojů budou důležiteacute takeacute dalšiacute politiky nad raacutemec zmiacuteněneacuteho naacutevrhu novely zaacutekona

V raacutemci dimenze energetickeacute uacutečinnosti pro obdobiacute 2021 - 2030 existujiacute tři ciacutele i) indikativni ciacutel pro velikost primaacuterniacutech energetickyacutech zdrojů konečneacute spotřeby a energetickeacute intenzity ii) zaacutevaznyacute ciacutel v oblasti energetickyacutech uacutespor budov veřejneacuteho sektoru iii) zaacutevazneacute meziročniacute tempo uacutespor konečneacute spotřeby Tyto ciacutele odpoviacutedajiacute člaacutenkům 3 5 a 7 zněniacute směrnice o energetickeacute uacutečinnosti Ciacutelem ČR je v roce 2030 dosaacutehnout primaacuterniacutech energetickyacutech zdrojů na uacuterovni 1 727 PJ konečneacute spotřeby na uacuterovni 990 PJ a energetickeacute intenzity HDP na uacuterovni 0157 MJKč Na zaacutekladě předpokladu energetickeacute naacuteročnosti budov uacutestředniacutech instituciacute v roce 2020 si ČR stanovila v souladu s pravidly směrnice o energetickeacute uacutečinnosti zaacutevazek na dosaženiacute uacutespory energie v neuacutespornyacutech budovaacutech těchto instituci ve vyacuteši 124TJ Daacutele v souladu s člaacutenkem 7 byl na zaacutekladě dostupnyacutech dat EUROSTAT a predikce spotřeby v letech 2018 a 2019 stanoven zaacutevazek kumulovanyacutech uacutespor energie ve vyacuteši 462 PJ Zaacutevazek na uacuterovni člaacutenku 5 a 7 je předběžnyacute a bude přepočiacutetaacuten na zaacutekladě aktuaacutelniacutech dat dostupnyacutech v roce 2020 ČR pro

plněniacute ciacutelů a zaacutevazků v oblasti energetickeacute uacutečinnosti bude i nadaacutele využiacutevat ekonomickaacute opatřeniacute včetně veřejneacute podpory legislativniacute opatřeniacute a opatřeniacute v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a poradenstviacute

V oblasti energetickeacute bezpečnosti vychaacuteziacute Naacutevrh vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu zejmeacutena z ciacutelů a politik obsaženyacutech ve schvaacuteleneacute Staacutetniacute energetickeacute koncepci ČR V raacutemci dimenze energetickeacute bezpečnosti neexistujiacute žaacutedneacute vrcholoveacute ciacutele na evropskeacute uacuterovni i když existuje řada požadavků vyplyacutevajiacuteciacutech z evropskeacute legislativy kupřiacutekladu z nařiacutezeniacute o opatřeniacutech na zajištěniacute bezpečnosti dodaacutevek zemniacuteho plynu Za hlavniacute ciacutele je možneacute označit zvyacutešeniacute diverzifikace energetickeacuteho mixu zachovaacuteniacute soběstačnosti ve spotřebě elektřiny zajištěniacute dostatečnosti rozvoje energetickeacute infrastruktury a vyacuteznamneacute nezvyšovaacuteniacute dovozniacute zaacutevislosti V přiacutepadě dovozniacute zaacutevislosti bude však s vysokou pravděpodobnostiacute dochaacutezet k postupneacutemu zvyšovaacuteniacute a to v důsledku sniacuteženiacute využitiacute domaacuteciacuteho hnědeacuteho a černeacuteho uhliacute a souvisejiacuteciacuteho zvyacutešeniacute dovaacuteženyacutech energetickyacutech komodit

S ohledem na dimenzi vnitřniacuteho trhu s energiiacute lze jako podstatneacute vniacutemat splněniacute ciacutele v oblasti interkoneklivity elektrizačniacute soustavy na uacuterovni 15 do roku 2030 ČR maacute za ciacutel udrženiacute importniacute respektive exportniacute kapacity přenosoveacute soustavy mimo jineacute pro rok 2030 v poměru k maximaacutelniacutemu zatiacuteženiacute na uacuterovni alespoň 30 respektive 35 což ve vyjaacutedřeniacute k instalovneacutemu vyacutekonu odpoviacutedaacute ciacuteli na uacuterovni 15 IntcrkonektivitaČRsejižnyniacute pohybuje na uacuterovni teacuteměř 30 ČR tedy nepovažuje za nutneacute zavaacutedět dalšiacute specifickeacute politiky v teacuteto oblastiacute Integrace energetickeacuteho trhu a rozvoj infrastruktury je již nyniacute vyacuteznamně harmonizovaacuten na uacuterovni EU Dalšiacute harmonizace je jasně daacutena evropskou legislativou ve ktereacute je takeacute zakotvena většina informačniacutech a plaacutenovaciacutech povinnostiacute jednaacute se kupřiacutekladu o povinnost přiacutepravy tzv desetiletyacutech plaacutenů rozvoje přenosoveacute a přepravniacute soustavyV raacutemci Naacutevrhu vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu je popsaacuten současnyacute stav a očekaacutevanyacute rozvoj tržniacute integrace a energetickeacute infrastruktury Naacutevrh vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu tedy nezavaacutediacute žaacutedneacute dalšiacute specifickeacute politiky nebo povinnosti nad raacutemec již schvaacutelenyacutech politik

Paacutetou dimenziacute tzv energetickeacute unie je dimenze zaměřenaacute na vyacutezkum inovace a konkurenceschnopnost Českaacute republika v tomto ohledu nemaacute stanoveny specifickeacute kvantifikovatelneacute ciacutele v oblasti veřejneacuteho vyacutezkumu vyacutevoje a inovaciacute souvisejiacuteciacute specificky s energetickou uniiacute Vyacutezkum vyacutevoj a inovace v oblasti udržitelneacute energetiky je však jednou z prioritniacutech oblastiacute kliacutečovyacutech strategickyacutech dokumentů jako jeNaacuterodniacute vyacutezkumnaacute a inovačniacute strategie pro inteligentniacute specializaci a Naacuterodniacute priority vyacutezkumu experimentaacutelniacuteho vyacutevoje a inovaciacute ČR se takeacute snažiacute při vytvaacuteřeniacute priorit v teacuteto oblasti zohledňovat priority na uacuterovni EU zejmeacutena tedy priority tzv Evropskeacuteho strategickeacuteho plaacutenu pro energetickeacute technologie Vyčiacutesleniacute přesneacute uacuterovně veřejneacuteho financovaacuteniacute vyacutezkumu vyacutevoje a inovaciacute směřujiacuteciacutech do niacutezkouhliacutekovyacutech technologiiacute neniacute možneacute pro ČR přesně stanovit Naacutevrh vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu však uvaacutediacute odhad veřejnyacutech financiacute alokovanyacutech v raacutemci sektoru energetiky

Naacutevrh vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu byl konzultovaacuten s ostatniacutemi resorty a dalšiacutemi kliacutečovyacutemi subjekty v termiacutenu od 21 12 2018 do 10 I 2019 Naacutevrh byl zaacuteroveň zveřejněn pro uacutečely vyjaacutedřeniacute veřejnosti V raacutemci připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute přišla poměrně velkaacute řada připomiacutenek Z důvodu termiacutenu pro odevzdaacuteniacute Naacutevrhu vnitrostaacutetniacuteho daneacuteho nařiacutezeniacutem nebylo možneacute řaacutedně vypořaacutedat všechny zaslaneacute připomiacutenky Materiaacutel tedy musel byacutet předložen na jednaacuteniacute vlaacutedy bez zapracovaacuteniacute všech zaslanyacutech připomiacutenek Všechny připomiacutenky budou raacutedně vypořaacutedaacuteny v průběhu finalizace Vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu a ČR žaacutedaacute Evropskou komisi aby zohlednila tento naacuterodniacute průběh schvalovaacuteniacute a projednaacutevaacuteniacute tohoto důležiteacuteho strategickeacuteho dokumentu

Oddiacutel A Vnitrostaacutetniacute plaacuten

ObsahUacutevod1

1 Přehled a postup pro vypracovaniacute plaacutenu 4

11 Shrnutiacute 4

12 Přehled současneacute politickeacute situace12

13 Konzultace a zapojeniacute vnitrostaacutetniacutech a unijniacutech subjektů a jejich vyacutesledek 17

14 Regionaacutelniacute spolupraacutece na přiacutepravě plaacutenu 19

2 Vnitrostaacutetniacute ciacutele20

21 Dimenze bdquoDekarbonizaceldquo20

211 Emise skleniacutekovyacutech plynů ajejich pohlcovaacuteniacute 20

212 Obnovitelnaacute energie (Raacutemcovyacute ciacutel 2030) 22

22 Dimenze bdquoEnergetickaacute uacutečinnostldquo 34

23 Dimenze bdquoEnergetickaacute bezpečnostldquo39

24 Dimenze bdquoVnitřniacute trh s energiiacuteldquo 43

241 Propojitelnosl elektroenergetickyacutech soustav (Raacutemcovyacute ciacutel 2030) 43

242 Infrastruktura pro přenos energie 45

243 Integrace trhu 46

244 Energetickaacute chudoba 51

25 Dimenze bdquoVyacutezkum inovace a konkurenceschopnostldquo 53

3 Politiky a opatřeniacute 56

31 Dimenze bdquoSnižovaacuteniacute emisiacute uhliacutekuldquo 56

311 Emise skleniacutekovyacutech plynů ajejich pohlcovaacuteniacute 56

312 Energie z obnovitelnyacutech zdrojů62

313 Dalšiacute prvky teacuteto dimenze 73

32 Dimenze bdquoEnergetickaacute uacutečinnostldquo 84

33 Dimenze bdquoEnergetickaacute bezpečnostldquo 93

34 Dimenze bdquoVnitřniacute trh s energiiacuteldquo103

341 Elektrizačniacute infrastruktura103

342 Infrastruktura pro přepravu zemniacuteho plynu 105

343 Integrace trhu106

344 Energetickaacute chudoba115

35 Dimenze bdquoVyacutezkum inovace a konkurenceschopnostldquo115

4 SOUČASNYacute STAV A ODHADY VYCHAacuteZEJIacuteCIacute ZE STAacuteVAJIacuteCIacuteCH POLITIK A OPATŘENIacutemiddot

121

41 Odhadovanyacute vyacutevoj hlavniacutech vnějšiacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech vyacutevojoveacute změny energetickeacutehosysteacutemu a emisiacute skleniacutekovyacutech plynů121

42 Dimenze bdquoSnižovaacuteniacute emisiacute uhliacutekuldquo 147

421 Emise skleniacutekovyacutech plynů ajejich pohlcovaacuteniacute 147

422 Obnovitelnaacute energie160

43 Dimenze bdquoEnergetickaacute uacutečinnostldquo 165

44 Dimenze bdquoEnergetickaacute bezpečnostldquo179

45 Dimenze bdquoVnitřniacute trh s energiiacuteldquo 190

451 Propojitelnost elektroenergetickyacutech soustav 190

452 Infrastruktura pro přenos energie 192

453 Trhy s elektřinou a plynem ceny energiiacute 212

46 Dimenze bdquoVyacutezkum inovace a konkurenceschopnostldquo 226

5 POSOUZENIacute DOPADU PLAacuteNOVANYacuteCH POLITIK A OPATŘENIacute239

51 Dopady plaacutenovanyacutech politik a opatřeniacute popsanyacutech v oddiacutelu 3 o energetickeacutem systeacutemu a emisiacutech skleniacutekovyacutech plynů ajejich pohlcovaacuteniacute včetně srovnaacuteniacute s odhady podle staacutevajiacuteciacutech politik a opatřeniacute (popsanyacutemi v oddiacutelu 4) 239

52 Makroekonomickeacute a je-li to proveditelneacute i zdravotniacute environmentaacutelniacute dovednostniacute asociaacutelniacute dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělaacutevaacuteniacute (z hlediska naacutekladů a přiacutenosů jakož i naacutekladoveacute efektivity) plaacutenovanyacutech politik a opatřeniacute popsanyacutech v oddiacutelu 3 alespoň do posledniacuteho roku obdobiacute pokryteacuteho plaacutenem včetně srovnaacuteniacute s odhady podle staacutevajiacuteciacutech politik a opatřeniacute 239

53 Přehled investičniacutech potřeb239

54 Dopady plaacutenovanyacutech politik a opatřeniacute popsanyacutech v oddiacutelu 3 najine členskeacute staacutety aregionaacutelniacute spolupraacuteci alespoň do posledniacuteho roku plaacutenem předpoklaacutedaneacuteho obdobiacute včetně srovnaacuteniacute s odhady podle staacutevajiacuteciacutech politik a opatřeniacute240

ŪvodNaacutevrh vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu Českeacute republiky v oblasti energetiky a klimatu (daacutele takeacute Vnitrostaacutetniacute plaacuten) byl zpracovaacuten na zaacutekladě požadavku nařiacutezeniacute Evropskeacuteho parlamentu a Rady o spraacutevě energetickeacute unie a opatřeniacute v oblasti klimatu1 jehož naacutevrh byl představen v raacutemci legislativniacuteho baliacutečku s naacutezvem bdquoČistaacute energie pro všechny Evropanyldquo kteryacute byl zveřejněn ze strany Evropskeacute komise dne 30 listopadu 2016

Co se tyacuteče projednaacutevaacuteniacute samotneacuteho Nařiacutezeniacute o spraacutevě energetickeacute unie a opatřeniacute v oblasti klimatu tak dne 29 Června 2018 byl schvaacutelen text naacutevrhu ze strany Rady EU tedy členskyacutech staacutetu přijatyacute v raacutemci tzv trialogů Daacutele byl naacutevrh Nařiacutezeni schvaacutelen 13 listopadu 2018 při hlasovaacuteniacute vpleacutenu Evropskeacuteho parlamentu Dne 3 prosince 2018 pak byl naacutevrh daacutele formaacutelně schvaacutelen vraacutemci Rady pro dopravu telekomunikace a energetiku Nařiacutezeniacute bylo zveřejněno v uacuteředniacutem věstniacuteku EU dne 21 prosince 2018 a vstoupilo v platnost 24 prosince 2018

Povinnost přiacutepravy Vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu v oblasti energetiky a klimatu vyplyacutevaacute z člaacutenku 3 respektive člaacutenku 9 vyacuteše zmiacuteněneacuteho nařiacutezeniacute Tento dokument je naacutevrhem Vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu v oblastiacute energetiky a klimatu ze strany Českeacute republiky podle člaacutenku 9 nařiacutezeniacute o spraacutevě energetickeacute unie Struktura Vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu je přesně předepsaacutena přiacutelohami (konkreacutetně přiacutelohou I) tohoto Nařiacutezeniacute2

Deklarovanyacutemi ciacuteli (respektive uacutečelem) Vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu v oblasti energetiky a klimatu respektive celeacuteho systeacutemu řiacutezeniacute energetickeacute unie jsou naacutesledujiacuteciacute ciacutele i) přiacuteprava a implementace politiky a opatřeniacute pro splněniacute ciacutelů energetickeacute unie a dlouhodobyacutech zaacutevazků spojenyacutech se snižovaacuteniacutem emisiacute skleniacutekovyacutech plynů zejmeacutena s ohledem na ciacutele Evropskeacute unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 ii) stimulace spolupraacutece mezi jednotlivyacutemi členskyacutemi staacutety iii) vyššiacute regulačniacute a investičniacute jistota vyplyacutevajiacuteciacute z pokrytiacute všech pěti zaacutekladniacutech dimenziacute energetickeacute unie podpořenaacute plaacutenovaciacutemi dokumenty a robustniacutem a komplexniacutem analytickyacutem raacutemcem iv) efektivniacute přiacuteležitosti pro uacutečast veřejnosti v) strukturovanyacute transparentniacute a iteračniacute proces mezi Komisiacute a členskyacutemi staacutety vi) posiacuteleniacute spolupraacutece mezi tvůrci politiky v oblasti energetiky a klimatu3

Po odevzdaacuteniacute naacutevrhu Vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu bude naacutesledovat tzv iterativniacute proces mezi Českou republikou a Evropskou komisiacute Na zaacutekladě tohoto procesu ale i dalšiacutech požadavků nařiacutezeniacute o spraacutevě energetickeacute unie a opatřeniacute v oblasti klimatu jako je regionaacutelniacute konzultace a konzultace s veřejnostiacute bude naacutesledně naacutevrh Vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu dopracovaacuten do podoby finaacutelniacute verze a předaacuten Evropskeacute komisi s termiacutenem do konce roku 2019

Naacutevrh vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu byl konzultovaacuten s ostatniacutemi resorty a dalšiacutemi kliacutečovyacutemi subjekty v termiacutenu od 21 12 2018 do 10 12019 Naacutevrh byl zaacuteroveň zveřejněn pro uacutečely vyjaacutedřeniacute veřejnosti V raacutemci vnějšiacuteho připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute přišlo přibližně 220 zaacutesadniacutech připomiacutenek a 100 tzv doporučujiacuteciacutech připomiacutenek V raacutemci veřejneacute konzultace přišlo ve vyhrazeneacutem termiacutenu cca 500 připomiacutenek Z důvodu termiacutenu pro odevzdaacuteniacute Naacutevrhu vnitrostaacutetniacuteho daneacuteho nařiacutezeniacutem nebylo možneacute vypořaacutedat všechny zaslaneacute připomiacutenky Materiaacutel tedy musel byacutet předložen na jednaacuteniacute vlaacutedy bez zapracovaacuteniacute všech

1 Celyacute naacutezev Nařiacutezeni je naacutesledujiacuteciacute NAŘIacuteZENIacute EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY 20181999 ze dne 11 prosince 2018 o spraacutevě energetickeacute unie a opatřeniacute v oblasti klimatu kteryacutem se měniacute směrnice 9422ES směrnice 9870ES směrnice 200931ES nařiacutezeniacute (ES) č 6632009 nařiacutezeniacute (ES) č 7152009 směrnice 200973ES směrnice Rady 2009119ES směrnice 201031EU směrnice 201227EU směrnice 201330EU a směrnice Rady (EU) 2015652 a zrušuje nařiacutezeniacute (EU) č 5252013

2 Přiacuteloha nařiacutezeniacute předepisuje nadpisy prvniacuteho druheacuteho třetiacuteho (a vyacutejimečně čtvrteacuteho řaacutedu) ale takeacute diacutelčiacute čaacutesti uvozeneacute řiacutemskyacutemi Čiacuteslicemi Nadpisy čtvrteacuteho řaacutedu nevychaacutezejiacute (až na vyacutejimky) z požadavků přiacutelohy I a byly doplněny za uacutečelem lepšiacuteho členěniacute textuVyacuteše uvedeneacute ciacutele byly zformulovaacuteny na zaacutekladě informaciacute ze strany Evropskeacute komise

-1-

3

zaslanyacutech připomiacutenek Všechny připomiacutenky budou řaacutedně vypořaacutedaacuteny v průběhu finalizace Vnitrostaacutetniacuteho plaacutenu a Českaacute republika tiacutemto žaacutedaacute Evropskou komisi aby zohlednila tento naacuterodniacute průběh schvalovaacuteniacute a projednaacutevaacuteniacute tohoto důležiteacuteho strategickeacuteho dokumentu

-2-

Oddiacutel A Vnitrostaacutetniacute plaacuten

1 Přehled a postup pro vypracovaacuteniacute plaacutenu

11 Shrnutiacute

i Politickyacute hospodaacuteřskyacute environmentaacutelniacute a sociaacutelniacute kontext plaacutenu

1111 Politickyacute kontext

Českaacute republika je stabilniacutem demokratickyacutem staacutetem je členem OSN OECD EU a NATO a dalšiacutech mezinaacuterodniacutech organizaciacute Českaacute republika maacute přiacutemo voleneacuteho prezidenta a dvoukomorovyacute Parlament kteryacute se sklaacutedaacute ze Senaacutetu a Poslaneckeacute sněmovny

V raacutemci samospraacutevneacuteho uspořaacutedaacuteniacute se Českaacute republika děliacute na 14 samospraacutevnyacutech krajů 76 okresů a na viacutece než 6 200 samospraacutevnyacutech obciacute Obce a kraje spravujiacute volenaacute zastupitelstva V čele krajů stojiacute hejtmani v čele statutaacuterniacutech měst primaacutetoři a v čele ostatniacutech měst i malyacutech obciacute pak starostoveacute Zvlaacuteštniacute postaveniacute maacute Praha kteraacute je zaacuteroveň kraj statutaacuterniacute město a hlavniacute město

1112 Hospodaacuteřskyacute kontext4

V současneacute době prochaacuteziacute Českaacute republika faacuteziacute ekonomickeacuteho růstu zejmeacutena v souvislosti s růstem domaacuteciacute poptaacutevky kladně však k němu přispěl takeacute čistyacute vyacutevoz a zvyacutešenaacute investičniacute kapacita zaacutesluhou soukromyacutech investic Spotřeba domaacutecnostiacute byla podpořena vyacutevojem na trhu praacutece rostouciacutem disponibilniacutem důchodem a vysokou uacuterovniacute spotřebitelskeacute důvěry Z odvětvoveacuteho hlediska přispěl k růstu reaacutelneacute hrubeacute přidaneacute hodnoty nejvyacuteznamněji průmysl což odpoviacutedaacute jeho vyššiacute volatiliteacute v průběhu hospodaacuteřskeacuteho cyklu a struktuře českeacute ekonomiky V ostatniacutech odvětviacutech ekonomiky se ale hrubaacute přidanaacute hodnota takeacute zvyacutešila

V nejblišiacutech letech se očekaacutevaacute zyacutešeniacute reaacutelneacuteho hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu (HDP) tempem miacuterně pod hraniciacute 25 Růst ekonomiky by měl byacutet tažen teacuteměř vyacutehradně domaacuteciacute poptaacutevkou a to jak spotřebou (zejmeacutena soukromou) tak i investicemi firem a vlaacutedniacuteho sektoru Tuto strukturu růstu je možneacute považovat za zdravou Překaacutežkou pro rychlejšiacute růst ekonomiky se vzhledem k napjateacute situaci na trhu praacutece staacutevaacute nedostatek pracovniacuteků

Hospodaacuteřskyacute růst v ČR by měl dosahovat vyššiacutech hodnot než v eurozoacuteně což by mělo veacutest k pokračujiacuteciacutemu zvyšovaacuteniacute relativniacute ekonomickeacute uacuterovně ČR Očekaacutevanaacute střednědobaacute tendence k posilovaacuteniacute měnoveacuteho kurzu po ukončeni kurzoveacuteho zaacutevazku Českeacute naacuterodniacute banky (ČNB) a zvyacutešenaacute dynamika mezd by se měly odrazit ve zvyacutešeniacute komparativniacute cenoveacute hladiny HDP Z hlediska cenoveacute konkurenceschopnosti českeacute ekonomiky by však předpoklaacutedanyacute naacuterůst neměl byacutet problematickyacute

Odhaduje se že se inflace v horizontu let 2018mdash2021 udržiacute v tolerančniacutem paacutesmu okolo 2 inflačniacuteho ciacutele ČNB ProinfiaČně by mělo v budoucnu působit zejmeacutena zvyšovaacuteniacute jednotkovyacutech naacutekladů praacutece a růst domaacuteciacute poptaacutevky v podmiacutenkaacutech kladneacute mezery vyacutestupu opačnyacute dopad na spotřebitelskeacute ceny pak bude miacutet posilovaacuteniacute měnoveacuteho kurzu Vyššiacute inflace přitom zpomaliacute růst reaacutelnyacutech mezd a tiacutem i spotřeby domaacutecnostiacute Na trhu praacutece se ekonomickaacute konjunktura odraacutežiacute v dynamickeacutem vyacutevoji všech důležityacutech ukazatelů což potvrzuje že se ekonomika nachaacuteziacute ve stavu plneacute zaměstnanosti

4 Tyto informace vychaacutezejiacute zmateriaacutelů Ministerstva financi zpracovanyacutech vkvětnu 2018 Niacuteže čiacuteselneacute informace pak vychaacutezejiacute zmateriaacutelů Ministerstvy financiacute zpracovanyacutech v červenci 2018 a dochaacuteziacute k diacutelčiacute nekonzistentnosti Textoveacute informace a čiacuteselneacute hodnoty v teacuteto kapitole budou sjednoceny aby odpoviacutedaly červencoveacute prognoacuteze hospodaacuteřskeacuteho vyacutevoje

-4-

V některyacutech profesiacutech a regionech se již vyacuterazně projevuje nesoulad mezi poptaacutevkou po praacuteci a jejiacute nabiacutedkou Nedostatek zaměstnanců může brzdit růst produkce - některeacute podniky jsou kvůli nedostatku zaměstnanců nuceny odmiacutetat dalšiacute noveacute zakaacutezky Na druhou stranu však přispiacutevaacute k lepšiacutemu využitiacute pracovniacute siacutely k růstu mezd a tedy j spotřeby domaacutecnostiacute Rovněž tak může motivovat firmy k investovaacuteniacute do strojů a zařiacutezeniacute zvyšujiacuteciacutech produktivitu praacutece

Z kraacutetkodobeacuteho pohledu je možneacute nedostatek pracovniacuteků čaacutestečně zmiacuternit zapojeniacutem tzv odrazenyacutech osob (osoby ekonomicky neaktivniacute jež jsou ale ochotny pracovat) popř usnadněniacutem podmiacutenek pro zaměstnaacutevaacuteniacute cizinců i ze zemiacute mimo EU Ze střednědobeacuteho a dlouhodobeacuteho pohledu bude z hlediska ekonomickeacuteho růstu důležiteacute zajistit aby vzdělaacutevaciacute systeacutem leacutepe vybavil absolventy kompetencemi a dovednostmi potřebnyacutemi při vyacutekonu některyacutech profesiacute v kontextu digitalizace a robotizace ekonomiky včetně těch ktereacute teprve budou vznikat Na straně poptaacutevky na trhu praacutece bude třeba modernizovat vyacuterobniacute ajineacute postupy a zmiacuternit tak nezbytnou intenzitu zapojeni pracovniacute siacutely

Z hlediska vnějšiacute makroekonomickeacute rovnovaacutehy dosahuje běžnyacute uacutečet platebniacute bilance od roku 2014 kladneacuteho salda Přebytky bilanciacute zbožiacute a služeb převyšujiacute schodek prvotniacutech důchodů na nějž maacute největšiacute vliv odliv důchodů z přiacutemyacutech zahraničniacutech investic ve formě dividend a reinvestovaneacuteho zisku Miacuternyacute přebytek na běžneacutem uacutečtu platebniacute bilance by měl přetrvat i v dalšiacutech letech

S očekaacutevanyacutem hospodaacuteřskyacutem vyacutevojem jsou přitom spojena pozitivniacute očekaacutevaacuteniacute ale i negativniacute rizika Vyhliacutedky ekonomik našich hlavniacutech obchodniacutech partnerů se daacutele zlepšujiacute V eurozoacuteně jako celku i v největšiacutech ekonomikaacutech měnoveacute unie se řada tzv měkkyacutech ukazatelů pohybuje v bliacutezkosti historicky rekordniacutech hodnot či alespoň mnohaletyacutech maxim Hospodaacuteřskyacute vyacutevoj v eurozoacuteně by tak oproti očekaacutevaacuteniacutem mohl byacutet ještě přiacuteznivějšiacute z čehož by silně exportně orientovanaacute českaacute ekonomika značně těžila

Rizikem jsou v tomto ohledu jednak tendence k naacuterůstu protekcionismu - ČR sice obchoduje převaacutežně s ostatniacutemi staacutety EU nepřiacutemaacute expozice vůči některyacutem zemiacutem mimo EU však nemusiacute byacutet zanedbatelnaacute A daacutele pak podoba budouciacuteho uspořaacutedaacuteniacute vztahů mezi Spojenyacutem kraacutelovstviacutem a EU v oblasti volneacuteho pohybu zbožiacute a služeb

V dlouhodobějšiacutem horizontu pak nebude podstatnyacute pouze vyacutepadek platby Spojeneacuteho kraacutelovstviacute do rozpočtu EU ale i novaacute alokace spojenaacute s vyššiacute relativniacute vyspělostiacute regionů ČR a možnyacutem přesměrovaacuteniacutem prostředků v rozpočtu EU do jinyacutech priorit

-5-

Tabulka č 1 Hospodaacuteřskyacute kontext

11

2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019aredikce Predikce

2020Vyacutehled

2021Vyacutehled

Hrubyacute domaacuteciacute produkt m W Kl bc 4060 4 098 4 314 4 596 4 773 5055 5320 5596 5 840 6 094Hrubyacute domaacuteciacute produkt růstvXsx 08 05 27 53 26 44 36 33 26 24Spotřeba domaacutecnostiacute růst VXSC -12 05 18 37 36 40 43 41 29 26

Spotřeba vlaacutedy růstvXse -20 25 11 19 20 15 19 20 18 18Tvorba hrubeacuteho fixniacuteho kapitaacutelu růstvXsx -31 -25 39 102 bull23 54 57 44 30 28

Přiacutespěvekzahr obchodu krustu HDP proc bod SX 13 01 bull05 -02 12 10 -02 bull01 01 02

Přiacutespěvekzměny zaacutesob krustu HDP proc body sx -02 bull07 11 08 00 -01 00 00 00 00

Deflaacutetor HDP růst У ls 14 25 12 12 14 15 18 17 19Průměrnaacute miacutera inflace X 33 14 04 03 07 25 21 19 18 18

Zaměstnanost (VŠPS) nJjtvX 04 10 08 14 19 16 07 02 02 0ДMiacutera nezaměstnanosti (VŠPS) průmirv 70 70 61 51 40 29 24 23 23 23Objem mezd a platů (domaacuteciacute koncept růst v X bx 26 05 36 48 58 83 77 65 55 54Poměr salda BUacute k HDP X bull16 bull05 02 02 16 11 04 02 03 05

SměnnyacutekurzCZKEUR 251 260 275 273 270 263 251 247 243 239Dlouhodobeacute uacuterokoveacute sazby(10 let) px 27 22 14 06 04 10 19 22 26 29Ropa Brent USOborel 112 109 99 52 44 54 65 61 59 57HDPeurozoacutenv(EA19l růst v X SX 419 -02 13 21 18 23 23 18 18 17

Zdroj Ministestvo financiacute ČR

Grafe 1 Srovnaacuteni vyacutevoje HDP na obyvatele (ceny roku 2010 vtis USD PPP)

45------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------ CZE -HUN ----------SVK ----------EU23 ----------OECD

40

Zdroj Hospodaacuteřskeacute přehledy OECD Českaacute republika (červenec 2018)

1113 Environmentaacutelniacute kontext

Stav životniacuteho prostřediacute se za posledniacutech 20 let vyacuterazně zlepšil z hlediska emisiacute poleacutetaveacuteho prachu a oxidů siacutery a dusiacuteku u velkyacutech a středniacutech spalovaciacutech zdrojů Staacutele však neniacute zejmeacutena pokud jde o kvalitu ovzdušiacute z hlediska zdravotně rizikovyacutech laacutetek vyhovujiacuteciacute a představuje v zasaženyacutech oblastech zaacutevažnaacute rizika pro lidskeacute zdraviacute a ekosysteacutemy a způsobuje i předčasnaacute uacutemrtiacute a dalšiacute hospodaacuteřskeacute škody Neuspokojivyacute stav je teacuteměř v každeacute obci ČR vlivem emisiacute z domaacuteciacutech topenišť na uhliacute a ve všech městech vlivem emisiacute z dieselovyacutech a benzinovyacutech motorů Postižena je tak vyacuteraznaacute většina obyvatel Českeacute republiky

-6-

Hlavniacute rizika pro udrženiacute respektive dalšiacute zlepšovaacuteniacute stavu životniacuteho prostřediacute představujiacute změny v krajině souvisejiacuteciacute s rozvojem siacutedel (rozšiřovaacuteniacute zaacutestavby změny funkčniacuteho využitiacute uacutezemiacuterdquo) a rozviacutejejiacuteciacute se silničniacute infrastrukturou naacuterůstem intenzity dopravy intenzivniacutemi způsoby hospodařeniacute v krajině a v neposledniacute řadě spotřebniacute chovaacuteniacute domaacutecnostiacute a jednotlivců (vytaacutepěniacute spotřeba přiacuterodniacutech zdrojů apod) Vyacutevoj tlaků na životniacute prostřediacute bude v naacutesledujiacuteciacutech 10 letech značně zaacutevislyacute na vyacutevoji vyacutekonnosti ekonomiky přičemž měrneacute zaacutetěže na jednotku ekonomickeacuteho vyacutekonu budou nadaacutele postupně klesat Důležityacutem aspektem pro zlepšeniacute spotřebniacuteho chovaacuteniacute domaacutecnostiacute je podpora zvyacutešeneacuteho povědomiacute spotřebitelů o problematice udržitelneacute spotřeby a vyacuteroby a o dopadech vyacuterazně konzumniacuteho chovaacuteniacute obyvatel bez ohledu na vyčerpatelnost zdrojů

Vyacutevoj antropogenniacutech zaacutetěžiacute a stavu složek životniacuteho prostřediacute může byacutet ovlivněn měniacuteciacutem se klimatem a s tiacutem souvisejiacuteciacute změnou teplotniacuteho a sraacutežkoveacuteho režimu Lze předpoklaacutedat že tiacutemto mechanismem bude ovlivněn uacutehrn emisiacute vznikajiacuteciacutech při vyacuterobě elektřiny a tepla rozptyl znečišťujiacuteciacutech laacutetek a kvalita ovzdušiacute jakost a množstviacute povrchovyacutech a podzemniacutech vod biologickaacute rozmanitost i stav lesniacutech porostů kvalita půd šiacuteřeniacute škodlivyacutech organismů v zemědělstviacute a s tiacutem souvisejiacuteciacute spotřeba agrochemikaacuteliiacute Celkově je pravděpodobneacute prohlubovaacuteniacute tzv extremity klimatu spočiacutevajiacuteciacute v častějšiacutem vyacuteskytu rizikovyacutech hydrologickyacutech a povětrnostniacutech jevů jako jsou povodně sucha silnyacute viacutetr koliacutesaacuteniacute teplot apod

Modeloveacute simulace očekaacutevajiacute pokračujiacuteciacute pozvolnyacute naacuterůst průmčmeacute ročniacute teploty o 03 degC za desetiletiacute Celkovyacute ročniacute uacutehrn sraacutežek se nebude vyacuteznamnyacutem způsobem měnit vzroste však rozkoliacutesanost sraacutežkovyacutech uacutehrnů jak mezi roky tak i v raacutemci roku a rovněž i nerovnoměrnost uacutezemniacute distribuce sraacutežek na našem uacutezemiacute Změny ve využitiacute krajiny mohou přineacutest vyššiacute riziko vodniacute a větrneacute eroze a sniacuteženiacute retenčniacute schopnosti krajiny kteraacute se tak stane naacutechylnějšiacute k povodniacutem kvůli očekaacutevanyacutem častějšiacutem přiacutevalovyacutem sraacutežkaacutem Stejně tak se očekaacutevajiacute i častějšiacute vyacuteskyty sucha způsobeneacute jak nedostatkem sraacutežek (tzv meteorologickeacute sucho) tak i zvyacutešenyacutem vyacuteparem kvůli vysokyacutem teplotaacutem (tzv zemědělskeacute sucho)

Emise skleniacutekovyacutech plynů poklesly mezi lety 1990 až 2016 o 347 V porovnaacuteniacute s průměrem EU maacute přesto ČR vyššiacute měrneacute emise skleniacutekovyacutech plynů na obyvatele (124 t CO2 ekvobyv oproti 87 t CO2

ekv v EU) Na druhou stranu maacute ČR v evropskeacutem kontextu podprůměrnyacute podiacutel dopravy na celkovyacutech emisiacutech skleniacutekovyacutech plynů kteryacute sc pohybuje v současneacute době okolo 14 lze však předpoklaacutedat jeho naacuterůst Emisniacute intenzita tj emisniacute naacuteročnost tvorby HDP je v ČR v porovnaacuteniacute s průměrem EU vyššiacute a to vzhledem k vyššiacutemu podiacutelu průmyslu na tvorbě HDP a vyššiacute emisniacute naacuteročnosti dopravy

Vyacuteznamnyacutem probleacutemem kvality ovzdušiacute i nadaacutele zůstaacutevajiacute nadlimitniacute koncentrace PM10 ktetyacutem je vystaven vysokyacute podiacutel obyvatelstva (Imisniacute limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci PM10 byl v roce 2017 překročen na 83 uacutezemiacute nadlimitniacutem koncentraciacutem bylo vystaveno 231 obyvatel ČR) V důsledku znečištěniacute ovzdušiacute PM10 může dochaacutezet jak k naacuterůstu vyacuteskytu alergickyacutech onemocněniacute u dětiacute tak i k naacuterůstu respiračniacutech a kardiovaskulaacuterniacutech onemocněniacute až předčasnyacutech uacutemrtiacute zejmeacutena u staršiacutech a chronicky nemocnyacutech lidiacute Probleacutemem zůstaacutevaacute i překračovaacuteniacute ciacutelovyacutech imisniacutech limitů pro benzo(a)pyren a přiacutezemniacute ozon Vyacuteznamnou roli u kvality ovzdušiacute však hrajiacute i špatneacute rozptyloveacute podmiacutenky

Do roku 2020 dojde ke sniacuteženiacute emisiacute čaacutestic PM25 S02 NOx těkavyacutech organickyacutech laacutetek (VOC) a NH3 Povinnost Českeacute republiky sniacutežit emise uvedenyacutech znečišťujiacuteciacutech laacutetek stanoviacute směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady (EU) 20162284 o sniacuteženiacute naacuterodniacutech emisiacute některyacutech laacutetek znečišťujiacuteciacutech ovzdušiacute Zde jsou stanoveny naacuterodniacute zaacutevazky pro rok 2020 a pro rok 2030 Českaacute

republika je povinna podle přiacutelohy 2 směrnice sniacutežit emise vybranyacutech znečišťujiacuteciacutech laacutetek oproti referenčniacutemu roku 2005 naacutesledovně pro PM 25 o 17 pro rok 2020 a o 60 pro rok 2030 pro SO2

-7-

o 45 pro rok 2020 a o 66 pro rok 2030 pro NOx o 35 pro rok 2020 a o 64 pro rok 2030 pro VOC o 18 pro rok 2020 a o 50 pro rok 2030 pro NH3 o 7 pro rok 2020 a o 22 pro rok 2030Jakost vody ve vodniacutech tociacutech se postupně zlepšuje předevšiacutem diacuteky poklesu množstviacute vypouštěneacuteho znečištěniacute z bodovyacutech zdrojů Vyacuteznamnyacutem faktorem ovlivňujiacuteciacutem jakost vodje podiacutel obyvatel připojenyacutech na vodovody a kanalizace ktereacute jsou zakončeneacute čistiacuternou odpadniacutech vod jejich počet od roku 1990 narostl teacuteměř dvojnaacutesobně zejmeacutena se rozšiacuteřily čistiacuterny odpadniacutech vod s terciaacuterniacutem stupněm čištěniacute (odstraněniacute P a N) Požadavky směrnice Rady 91271EHS o čištěniacute městskyacutech odpadniacutech vod ze ktereacute vyplyacutevaacute povinnost zajistit napojeni obciacute nad 2 000 obyvatel na čistiacuterny odpadniacutech vod nejsou naplněny jen u maleacuteho podiacutelu těchto obciacute V roce 2017 bylo na veřejnou kanalizaci připojeno 855 obyvatel ČR a meziročně došlo ke zvyacutešeniacute podiacutelu připojenyacutech obyvatel o 08 Naopak se nedařiacute omezit miacuteru plošneacuteho znečištěniacute jehož zdrojem je předevšiacutem zemědělskaacute činnost (použiacutevaacuteniacute mineraacutelniacutech hnojiv) což vede naacutesledně k eutrofizaci vodniacutech toků a naacutedržiacute Stejně důležitou složkou při hodnoceniacute stavu vodje i jejich ekologickaacute hodnota V tomto ohleduje třeba zvyacutešit migračniacute propustnost a zlepšit morfologickeacute podmiacutenky ve vodniacutech tociacutech kde je to vhodneacute a uacutečelneacute Probleacutemem jakosti vod nejsou jen komunaacutelniacute vody přiacutepadně znečištěniacute ze zemědělskyacutech zdrojů ale napřiacuteklad i leacutečiva kteraacute se dostaacutevajiacute kanalizaciacute do vodniacutech toků kde negativně působiacute na vodniacute organismy a daacutele vstupujiacute do potravniacutech řetězců

Z důvodu změn ve využiacutevaacuteniacute krajiny i změny klimatu klesaacute odolnost ekosysteacutemů což se projevuje nepřiacuteznivyacutem stavem řady planě rostouciacutech druhů rostlin a volně žijiacuteciacutech živočichů (včetně evropsky vyacuteznamnyacutech druhů rostlin a živočichů) i snižovaacuteniacutem schopnosti eliminace či absorpce vnějšiacutech vlivů včetně šiacuteřeniacute nepůvodniacutech druhů a škodlivyacutech organismů Hlavniacutem důvodem (poklesu odolnosti ekosysteacutemů) jsou přetrvaacutevajiacuteciacute důsledky intenzifikace zemědělskeacuteho hospodařeniacute ve 2 polovině 20 stoletiacute doprovaacutezeneacute unifikaciacute takto využiacutevaneacute krajiny přetrvaacutevajiacuteciacute vyacuteznamnyacute podiacutel lesniacutech porostů s nevyvaacuteženou druhovou věkovou a prostorovou skladbou přetrvaacutevajiacuteciacute degradace lesniacutech půd zatiacuteženyacutech imisemi regulace a fragmentace vodniacutech toků a staacutele rychleji pokračujiacuteciacute fragmentace krajiny (dopravou i vyacutestavbou) Tyto důvody zapřiacutečiňujiacute uacutebytek vzaacutecnyacutech druhů a snižovaacuteniacute početnosti a vitality populaciacute běžnyacutech druhů dochaacuteziacute k narušeniacute migračniacutech tras a zvyacutešeniacute stresu rostlin i živočichů a naopak k šiacuteřeniacute nežaacutedouciacutech (nepůvodniacutech a invazniacutech) druhů

1114 Sociaacutelniacute kontext

Nerovnost a chudoba jsou v posledniacutem desetiletiacute v porovnaacuteni se ostatniacutemi zeměmi OECD niacutezkeacute V miacuteře chudoby jsou velkeacute regionaacutelniacute rozdiacutely vysokaacute miacutera chudoby je v severozaacutepadniacutem a moravskoslezskeacutem regionu a zaacuteroveň převlaacutedaacute relativně niacutezkaacute miacutera chudoby což odraacutežiacute vysokeacute rozpětiacute mezd v důsledku rozdiacutelů v kvalifikaci a produktivitě mezi sektoiy Největšiacute ekonomickaacute nerovnost je v Praze přičemž lideacute s niacutezkyacutemi přiacutejmy v Praze jsou na tom relativně bdquoleacutepeldquo v porovnaacuteniacute s lidmi z bdquookrajovyacutechldquo regionů Na severozaacutepadě je vyššiacute miacutera chudoby způsobena niacutezkou mzdoupřiacutejmem většiny pracovniacuteků

ii Zastřešujiacuteciacute strategie pokryacutevajiacuteciacute všech pět dimenzi energetickeacute unie

Za zastřešujiacuteciacute strategii pokryacutevajiacuteciacute všech pět dimenziacute energetickeacute unie se daacute označit dokument Strategickyacute raacutemec Českaacute republika 2030 Tento dokument definuje vrcholoveacute ciacutele pro rozvoj Českeacute republiky Strategickyacute raacutemec propojuje dva zaacutesadniacute koncepty udržitelnyacute rozvoj a kvalitu života Českaacute republika 2030 tvořiacute dlouhodobyacute raacutemec pro strategickeacute plaacutenovaacuteniacute ve staacutetniacute spraacutevě a umožniacute transparentně komunikovat dlouhodobeacute ciacutele staacutetniacute spraacutevy odborneacute i širokeacute veřejnosti Strategickyacute raacutemec ČR 2030 navazuje na Strategickyacute raacutemec udržitelneacuteho rozvoje z roku 2010 Každeacute dva roky je

-8-

připravovaacutena Zpraacuteva o kvalitě života a jejiacute udržitelnosti Konkreacutetniacute opatřeniacute jsou pak rozpracovaacutena v implementačniacutem plaacutenu5

V tomto ohleduje nutneacute uveacutest že Strategickyacute raacutemec Českaacute republika 2030 je vrcholovyacute strategickyacute dokument kteryacute je možneacute označit za zastřešujiacuteciacute dokument pokryacutevajiacuteciacute všech pět dimenziacute energetickeacute unie Zaacuteroveň je však nutneacute poznamenat že dokument maacute vyacuteznamně širšiacute vymezeniacute a zabyacutevaacute se obecně udržitelnyacutem rozvojem a kvalitou života kdy vymezeniacute energetickeacute unie je možneacute vniacutemat pouze jako jednu zdiacutelšiacutech čaacutestiacute tohoto celkoveacuteho vymezeniacute Tabulka č 2 pak uvaacutediacute dalšiacute vyacuteznamneacute vrcholoveacute strategickeacute dokumenty a to jak zastřešujiacuteciacuteho tak odvětvoveacuteho charakteru (včetně vyacuteše zmiacuteněneacuteho Strategickeacuteho raacutemce Českaacute republika 2030) Nejednaacute se však o celkovyacute vyacutečet ale pouze o ty nejdůležitějšiacute dokumenty Kliacutečoveacute strategie v oblasti energetiky a ochrany klimatu jsou daacutele uvedeny v podkapitolaacutech 1211 a 1212

Tabulka č 2 Vrcholově strategickeacute dokumenty

Strategickyacute dokument Stručnyacute popis

Strategickyacute raacutemec Českaacute republika 2030 Vrcholovyacute dokument definujiacuteciacute vrcholoveacute ciacutele pro rozvoj Českeacute republiky Dokument nahrazuje Strategickyacute raacutemec udržitelneacuteho rozvoje z roku 2010

Strategie regionaacutelniacuteho rozvoje ČR na obdobiacute 2014-2020 (SRR)

Zaacutekladniacute koncepčniacute dokument v oblasti regionaacutelniacuteho rozvoje SRR je naacutestrojem realizace regionaacutelniacute politiky a koordinace působeniacute ostatniacutech veřejnyacutech politik na regionaacutelniacute rozvoj SRR propojuje odvětvovaacute hlediska (teacutemata a priority) s uacutezemniacutemi aspektyZ časoveacuteho hlediska jde o střednědobyacute dokument jenž obsahuje dlouhodobyacute pohled na regionaacutelniacute rozvoj ČR (dlouhodobaacute vize) i kraacutetkodobeacute realizačniacute kroky

Dopravniacute politika ČR pro obdobiacute 2014 - 2020 s vyacutehledem do roku 2050

Sektor dopravyje jednou z velmi důležityacutech oblastiacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute kteraacute ovlivňuje prakticky všechny oblasti veřejneacuteho i soukromeacuteho života a podnikatelskeacute sfeacutery Jde o sektor kteryacute je nutnou podmiacutenkou pro zvyšovaacuteniacute konkurenceschopnosti Českeacute republiky Dokument identifikuje hlavniacute probleacutemy sektoru a navrhuje opatřeniacute na jejich řešeniacute

Strategie mezinaacuterodniacute konkurenceschopnostiČR pro obdobiacute let 2012 až 2020

Strategie definuje opatřeniacute jejichž realizace by měla posunout ČR mezi 20 nejviacutece konkurenceschopnyacutech ekonomik světa Mezi prostředky naplněniacute teacuteto ambice řadiacute zejmeacutena udrženiacute dlouhodobě vyrovnanyacutech veřejnyacutech rozpočtů zkvalitněniacute a zefektivněniacute veřejneacute spraacutevy modernizaci dopravniacute energetickeacute aICT infrastruktury vytvořeniacute finančně

5 Viacutece informaci a přiacuteslušneacute materiaacutely jsou dostupneacute na weboveacute straacutence wwwcr2030cz

-9-