iv. roČnÍk konference ambulantnÍch psychiatrŮpříloha časopisu psychiatrie pro praxi issn...

www.psychiatriepropraxi.cz

PSYCHIATRICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

SDRUŽENÍ AMBULANTNÍCH PSYCHIATRŮ

SPOLEČNOST SOLEN

IV. ROČNÍK KONFERENCE

AMBULANTNÍCH PSYCHIATRŮ

8. – 9. LISTOPADU 2007

OLOMOUC

2 / KONFERENCE AMBULANTNÍCH PSYCHIATRŮ Olomouc, 8. – 9. listopadu 2007

Pořadatelé děkují uvedeným firmám za spoluúčast na finančním zajištění konference

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

HLAVNÍ SPONZOR

SPONZOŘI

AMEPRA, s.r.o.AstraZeneca Czech Republic s.r.o.

Bristol-Mayers Squibb, s.r.o.DESITIN PHARMA, spol. s r.o.

EGIS Praha, spol. s r.o. ELI LILLY ČR, s.r.o.Gerot Lannacher

Janssen-Cilag s.r.o.Lundbeck Česká republika s.r.o.

MeDitorial, s.r.o. Mladá fronta a.s.

Novartis s.r.o.Pfi zer, spol. s r.o.

Pharma AVALANCHE s.r.o.sanofi -aventis, s.r.o.

SANDOZ s.r.o.SERVIER s.r.o.

Schering-Plough Central East AG, organizační složkaZentiva, a.s.

PO

DĚ

KO

VÁ

NÍ

PO

DĚ

KO

VÁ

NÍ

Olomouc, 8. – 9. listopadu 2007 KONFERENCE AMBULANTNÍCH PSYCHIATRŮ / 3

PR

OG

RA

M K

ON

FE

RE

NC

EP

RO

GR

AM

KO

NF

ER

EN

CE

ČTVRTEK, 8. listopadu 20077.30 Registrace

9.00 Slavnostní zahájení

9.10 – 11.00 Deprese u somatických onemocnění: koordinátor J. Bouček • Antidepresiva v léčbě depresí při somatických onemocněních – J. Bouček • Depresivní poruchy u KV onemocnění – nové poznatky – I. Paclt • Depresivní poruchy u střevních onemocnění – R. Obereignerů • Zotepín v liečbe schizofrénie a jeho ďaľšie indikácie – I. Andre, J. Bouček, V. Novotný

Křest novinky Grada publishing – Demence: V. Pidrman

11.00 – 11.15 Přestávka

11.15 – 12.45 Deprese u jiných psychických onemocnění: koordinátor L. Janů • Deprese u organických duševních poruch – J. Krombholz • Deprese, nebo závislost. Vejce, nebo slepice? – S. Racková • Deprese a schizofrenie – L. Janů

12.45 – 13.45 Oběd

13.45 – 14.30 Sympozium sanofi aventis: BRIDGE – Bipolar Disorder Improving Diagnosis – V. Pidrman (bude předneseno v češtině)

14.30 – 15.15 Právní problematika v psychiatrii – J. Švarc, D. Bakešová

15.15 – 15.30 Přestávka

15.30 – 16.00 Internet v ordinaci psychiatra – L. Hosák Medikus + - internetové stránky pro lékaře – M. Pulkrábková

16.00 – 16.05 Přestávka

16.05 – 18.00 Pedopsychiatrie: koordinátor M. Goetz • Nové možnosti léčby ADHD – M. Goetz • ADHD a stimulancia v ambulantní praxi – L. Stárková • Separační úzkostná porucha v dětství – školní fobie, nebo fobie ze školy? – J. Koutek • Léčba poruch příjmu potravy s využitím nových komunikačních technologií – P. Uhlíková

19.00 Společenský večer s rautem

PÁTEK, 9. listopadu 20079.00 – 10.30 Gerontopsychiatrie: koordinátor V. Pidrman • Antipsychotika ve vyšším věku – K. Látalová • Terapie demence – V. Pidrman • Deprese seniorů – R. Kubínek

10.30 – 10.45 Přestávka

10.45 – 12.15 Novinky v léčbě BAP: koordinátoři P. Doubek, E. Herman • Novinky a trendy v léčbě manické epizody BAP – J. Hons • Novinky a trendy v léčbě depresivní epizody BAP – E. Herman • Novinky a trendy v profylaktické léčbě BAP – P. Doubek

12.15 – 12.35 Sympozium Pfizer: Ziprasidon – některé vlastní zkušenosti v léčbě BAP a schizofrenie – V. Pidrman

12.35 – 13.30 Oběd

13.30 – 15.00 Léčba schizofrenie – více než antipsychotika: koordinátor T. Kašpárek • Spokojenost nemocných s léčbou antipsychotiky – J. Masopust • Psychoterapie a socioterapie psychoticky nemocných jako doplněk farmakoterapie – M. Šťastný • Možnosti rehabilitace kognitivních funkcí u psychiatrických pacientů – P. Navrátilová

15.00 Vylosování ankety společnosti Solen

Zakončení konference

IP

IP

IP

IP

IP

IP


PREZIDENT

prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc.

PROGRAMOVÝ VÝBOR

prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc.,

MUDr. Pavel Doubek,

MUDr. Michal Goetz,

MUDr. Erik Herman,

doc. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D.

MUDr. Luboš Janů, Ph.D.,

MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D.,

doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D.

Regionální centrum Olomouc, Olomouc 8. – 9. 11. 2007

ORGANIZÁTOR: SOLEN, s.r.o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc,

kontaktní osoba: Ing. Karla Břečková, tel.: 582 397 457,mob.: 777 714 677, e-mail: [email protected],

programové zajištění: Mgr. Iva Daňková, tel.: 582 397 407mob.: 777 557 411, e-mail: [email protected]

ÚČAST JE V RÁMCI CELOŽIVOTNÍHO POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DLE STAVOVSKÉHO PŘEDPI-SU Č. 16 ČLK OHODNOCENA CERTIFIKÁTEM PRO LÉKAŘE A 6 KREDITY PRO SESTRY

Příloha časopisu Psychiatrie pro praxi

ISSN 1213-0508

POŘADATEL

Psychiatrická klinika LF UP a FN Olomouc,Sdružení ambulantních psychiatrů, Solen, s.r.o.

AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

Antidepresiva v léčbě depresí

při somatických onemocněních


MUDr. Ludmila Tirayová

Psychiatrická klinika FN Olomouc

Psychiatrická ambulance Olomouc

Psychiatrická léčebna Šternberk

Lidé, kteří se léčí pro chronické somatic-ké onemocnění, jsou ohroženi vyšším rizikem vzniku deprese než zdravá populace. Ačkoliv byla již publikována řada prací o současném výskytu somatických nemocí a psychických poruch (zejména depresí), což je ve sdělení blíže popsáno, je v jejich diagnostice a léčbě ještě mnoho rezerv. Přitom studie prokázaly jednoznačně, že společné léčení základního onemocnění a deprese významně zlepšuje terapeutické výsledky, zkracuje jak dobu hos-pitalizace, tak i průběh, a tím nejen, že snižu-je i eventuální mortalitu, ale zlepšuje i kvalitu života pacientů, zlepšuje celkovou prognózu a snižuje i léčebné náklady.

Jedním z hlavních nedostatků diagnos-tiky depresí v nepsychiatrických oborech je skotomizující zaměření pouze na somatické problémy.

Stává se nezřídka, že ošetřující lékař vů-bec nepomyslí na možnost výskytu depresivní poruchy, a tím je ovšem nemůže ani diagnos-tikovat a léčit.

Deprese lze dnes přitom úspěšně léčit, např. antidepresivy ze skupiny SSRI (inhibito-rů zpětného vychytávání serotoninu) s udáva-

nou účinností kol. 70 % případů. Jejich vysoká účinnost, jednoduchost podávání, dobrá sná-šenlivost bez negativního ovlivnění kardiovas-kulárního systému a s nízkým výskytem nežá-doucích účinků, bezpečnost i při předávkování, minimální počet lékových interakcí a široké indikační spektrum řadí preparáty SSRI mezi léky 1. volby u depresí, a to i u somatických onemocnění.

Depresivní poruchy u KV

onemocnění – nové poznatky

I. Paclt

Abstrakt nedodán.

Depresivní poruchy

u střevních onemocnění

PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D. 1,2

MUDr. Katarína Kollárová 3

1 Katedra psychologie, FF UP, Olomouc2 Oddělení klinické psychologie,

FN Olomouc3 Neurologická klinika, FN Olomouc

Nespecifické střevní záněty (IBD) zahr-nují ve dvou nozologických jednotkách, a to ulcerózní kolitidě a Crohnově nemoci, při-bližně 85 % zánětlivých onemocnění střeva. Symptomatická deprese bývá přítomna až u 50 % pacientů, komorbidita s úzkostnou poruchou je ve 30 % případů. K základním symptomům deprese při IBD patří dysforické

ladění, snížené sebehodnocení, zhoršená so-cializace a interpersonální potíže. Svá úskalí mají naopak symptomy související s onemoc-něním samotným: somatické stížnosti, ztráta energie, neobvyklé změny chuti nebo váhy. K symptomům deprese nelze řadit omezení společenských aktivit na počátku onemocně-ní. Nejsou zjištěny rozdíly v mezipohlavním vý-skytu deprese u IBD ani statisticky významné rozdíly mezi ulcerózní kolitidou a Crohnovým onemocněním.

Významným faktorem pro rozvoj deprese jsou premorbidní osobnostní charakteristiky pacienta, například zvýšený neuroticizmus v mladších věkových kategoriích, který je spo-jován se zvýšeným výskytem symptomatické deprese v dospělosti. V procesu maturace osobnosti se ve zvýšené míře setkáváme také s rysy závislosti.

Svou roli hraje kompliance při léčbě, kte-rá je problematická z dlouhodobého hledis-ka. Negativní kognitivní schémata patří mezi hlavní psychologické faktory, které mají vliv na rozvoj deprese. V rámci chronicity se ne-předvídatelnost znovuobjevení zánětu odráží v negativních kognitivních schématech týkají-cích se vlastní osoby, pohledu na okolní svět a především negativního pohledu na vlastní budoucnost. Souvislost má zvýšený výskyt negativních životních událostí v období před-cházejícím relapsu onemocnění.

Nespecifické střevní záněty zhoršují adap-tivní schopnosti postiženého jak v biologické, tak psychosociální oblasti. Nejčastějším ko-morbidním onemocněním je deprese, jako

Deprese u somatických onemocnění (čtvrtek / 8.11.2007 / 9.10 – 11.00 hod.)


AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

druhé následují úzkostné poruchy. U obou chronicky vnímaný stres vede k jejich větší prevalenci a hraje roli při exacerbaci onemoc-nění.

Zotepín v liečbe schizofrénie

a jeho ďaľšie indikácie

MUDr. Ivan André


prof. MUDr. Vladimír Novotný, CSc.

Psychiatrická klinika FN Bratislava

Zotepín je tricyklické neuroleptikum, ktoré sa zaraďuje medzi multireceptorové antago-nisty (MARTA), spolu s klozapínom, olanza-pínom a quetiapínom. Hlavný neuroleptický účinok zotepínu spočíva v redukcii dopamí-nových funkcií blokádou D1 a D2 receptorov, ďalej pôsobí antagonisticky na sérotonínové

receptory a inhibuje reuptake noradrenalínu. Jedná sa o potentné antipsychotikum, ktoré nemá v bežne podávaných terapeutických dávkach závažnejšie vedľajšie účinky, včítane extrapyramídovej symptomatológie. Hlavnou indikačnou oblasťou zotepínu je okruh schi-zofrenických psychóz a afektívnych porúch, sľubné je jeho podávanie aj pri organických stavoch, mentálnej retardácii a poruchách osobnosti. Sú aj ďaľšie indikačné oblasti, ktoré sú v práci taktiež diskutované (napr. poruchy príjmu potravy, tikové poruchy, odvykacie a abstinenčné prejavy).

V práci sa prezentuje súčasné postavenie zotepínu medzi ostatnými antipsychotikami druhej generácie, uvádzajú sa relevantné klinické štúdie, ktoré poukazujú na prednos-ti a možnosti klinického využitia tohto lieku. Pozícia zotepínu je vykreslená aj zo širšieho klinického pohľadu, ktorý analyzuje základné

charakteristiky psychiatrickej praxe v súčas-nosti. Súčasná doba je okrem iného spojená s výrazným rozšírením terapeutického poten-ciálu, kde sa jednotlivé nové typy psychofar-mák samé stávajú podnetmi pre nové klinické uvažovanie.

Predstavuje sa aj výber pacientov s dia-gnózou schizofrénie, kde sú zhrnuté prvé klinic-ké skúsenosti so zotepínom. Na kazuistickom prípade sú prednosti liečby týmto preparátom jasne ilustrované, zdôrazňuje sa jeho praktické využitie v zmysle dosiahnutia dobrej sociálnej adaptácie pacienta v dôsledku vymiznutia pro-duktívnych psychopatologických prejavov.

V závere autori zdôrazňujú dôležité posta-venie zotepínu v zmysle novo sa vytvárajúcich terapeutických stratégií, súvisiacich s vyra-ďovaním starších preparátov, kde má liek so širokospektrálnym účinkom a flexibilným dáv-kovaním svoje miesto.

Deprese u organických

duševních poruch

MUDr. Richard Krombholz

Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha

Depresivní porucha, organický psycho-syndrom (organický depresivní syndrom) a de-mence jsou častými psychickými poruchami ve stáří. U starých lidí trpících depresí je riziko, že budou označeni za dementní, u dementních pak, že přítomná deprese bude považována za abulii či apatii v rámci demence. Deprese často indukuje kognitivní deficit mimo rámec demence. Po depresivních příznacích musíme vždy aktivně pátrat a léčit je, i když najdeme současně kognitivní deficit.

V odlišení depresivní pseudodemence od demence se ukazují jako podstatné náhlý začátek, psychiatrická anamnéza a přítomnost depresivních příznaků, zejména mikromanic-kých myšlenkových obsahů (autoakuzace, nihilistické bludy, zdůrazňování vlastní ne-schopnosti). Měli bychom si vždy být vědomi kontinuity symptomů a diagnóz a léčit depre-sivní syndrom i při vědomí pravděpodobně

přítomných ireverzibilních kognitivních změn či již demence.

Terapeuticky nevděčná je část našich pacientů léčených původně pro depresiv-ní symptomatiku, kteří se v průběhu doby přesmyknou do demence. Léčba těchto pacientů je svízelná, dlouhodobá, býva-jí rezistentní na řadu antidepresiv a jsou častou příčinou frustrace lékaře z nedo-statečného efektu léčby. U této skupiny pacientů se v poslední době prosazuje i do antidepresivních indikací podávání látek zpomalujících průběh demencí, jako jsou inhibitory acetylcholinesterázy. Ukazuje se, že dlouhodobé podávání těchto látek kromě ovlivnění kognice zlepšuje i náladu u de-mentních nemocných.

U život ohrožujících (těžký negativizmus, stupor, sebepoškozující jednání) a na farma-kologickou léčbu rezistentních stavů bychom neměli váhat po vyloučení kontraindikací při-stoupit k elektrokonvulzivní léčbě za pečlivého monitorování psychického i somatického stavu. Samotný věk by rozhodně neměl být důvodem k vyřazení elektrokonvulzivní terapie z našeho léčebného instrumentária.

Deprese, nebo závislost.

Vejce, nebo slepice?

MUDr. Sylva Racková

Psychiatrická klinika FN Plzeň

Depresivní porucha je velmi časté psy-chické onemocnění, často s periodickým prů-během (celoživotní prevalence depresivní po-ruchy se pohybuje v rozmezí 5 – 12 % u mužů a 9 – 26 % u žen).

Ve své praxi se velmi často setkáváme s pacienty, kteří splňují diagnostická kritéria pro depresivní poruchu, ale zároveň u nich zjiš-ťujeme abúzus alkoholu nebo jiných psycho-aktivních látek. Jedná se o početnou skupinu pacientů, u které je leckdy obtížné rozhodnout o účinné léčbě.

Existuje řada studií, které potvrzují vysokýsoučasný výskyt těchto dvou skupin psy-chických poruch. Až 25 % pacientů s depresí má v současné době prokazatelné problémys abúzem alkoholu (škodlivé užívání, závislost). Abúzus alkoholu zhoršuje průběh depresivní poruchy, pacienti s depresí a abúzem alkoholu 4 x častěji páchají sebevraždu.

Deprese u jiných psychických onemocnění (čtvrtek / 8.11.2007 / 11.15 – 12.45 hod.)


AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

Existuje několik hypotéz vysvětlujících (ne-bo pokoušejících se vysvětlit) současný výskyt depresivní poruchy a abúzu alkoholu.

1) Pacient primárně onemocní depresí, abúzus alkoholu je až sekundární (tzv. „samoléčení depresivních příznaků“).

2) U pacienta se na základě dlouhodo-bějšího abúzu alkoholu rozvíjí sekun-dárně depresivní porucha.

3) Jedná se o současnou komorbiditu depresivní poruchy a abúzu alkoholu (bez příčinné souvislosti), kdy se obě poruchy objevují zároveň.

4) Vlivem dlouhodobějšího abúzu alko-holu dochází u pacienta k řadě pro-blémů v sociální oblasti a následně se rozvíjí reaktivní depresivní stav (v rámci poruchy přizpůsobení).

Cílem tohoto sdělení je pokusit se objasnit, jakým způsobem spolu výskyt deprese a abú-zu alkoholu souvisejí, jaké terapeutické mož-nosti máme k dispozici a jaký je jejich efekt.

Má smysl léčit antidepresivy neabstinují-cího pacienta?

Jaká jsou rizika současného užívání psy-chofarmak a alkoholu?

Léčíme podáváním antidepresiv i závislost?

Deprese a schizofrenie

MUDr. Luboš Janů, Ph.D.

MUDr. Sylva Racková

Psychiatrická klinika FN Plzeň

Deprese jako jedno z nejrozšířenějších onemocnění postihuje cca 10 – 15 % popu-lace s prvním vrcholem výskytu na počátku produktivního věku člověka. Má dopady na kvalitu života, morbiditu, mortalitu a ekonomi-ku země. Schizofrenie je závažné devastující onemocnění, které se vyvíjí okolo nebo krátce po adolescenci a postihuje cca 1 % populace. Souvisí tyto dvě choroby? Je deprese důsle-dek schizofrenie?

Z pohledu praktikujících psychiatrů se zají-máme o tyto souvislosti nejen z důvodu výzku-mu, ale zejména z důvodů čistě praktických – ja-kou léčbu použít v případě výskytu depresivních symptomů u pacienta léčeného primárně pro schizofrenii. Často nasazujeme antidepresiva, ale je to správně? Máme pro to důkazy? Navíc depresivní rozlady mají destruktivní vliv na prá-ceschopnost pacientů a brání jejich zařazení do běžného prostředí víc než symptomy pozitivní.

Problémem je nejednotnost a nepřesná klasifikace depresivních rozlad při schizofrenii.

Tyto si můžeme rozdělit na několik základních skupin. Důvodem depresivních rozlad mohou být organické příčiny (somatická onemocně-ní), antipsychotická medikace (depresogen-ní potenciál je zmiňován již v počátcích éry psychofarmak, resp. byl popsán již v prvních pracích o chlorpromazinu, rozhodující je dávka antipsychotika). Může se také jednat o reakci na psychotické symptomy (jejich výskyt zna-mená vysokou psychickou zátěž). Často jsou depresivní symptomy zaměňovány s negativ-ními symptomy schizofrenie (přestože souvisí s výskytem pozitivních symptomů), jejichž léč-ba je zcela specifická. Depresivní symptomy v rámci základních afektivních příznaků schi-zofrenie byly popsány již E. Bleulerem. Jejich výskyt můžeme pozorovat v akutní fázi a ve fázích pozdních (chronifikace), případně jako postpsychotickou depresi. Samostatnou jed-notku ve stávající klasifikaci tvoří schizoafek-tivní porucha.

V rámci sdělení bude odlišeno, kdy má smysl použít antidepresiva, resp. kdy je jejich účinek prokázaný, a jaké jiné terapeutické po-stupy můžeme využít při výskytu depresivních symptomů. Na podkladu videozáznamu bude následovat zhodnocení kazuistiky a léčebných možností na konkrétním případě.

BRIDGE – Bipolar Disorder

Improving Diagnosis



Program Bridge je konsenzus týkající se diagnostiky, perspektiv a léčby bipolární afek-tivní poruchy, sestavený na základě široké me-zinárodní diskuze.

Sympozium sanofi aventis (čtvrtek / 8. 11. 2007 / 13.45 – 14.30 hod.)

poznámky


AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

MUDr. Jiří Švarc, Ph.D.,

MUDr. Dana Bakešová

Psychiatrická léčebna Bohnice

a IPVZ, Praha

Nejzásadnější pro psychiatrii je právní pro-blematika vztahující se k financování zdravotnic-tví a koncepci psychiatrie, neboť kvalita se odvíjí od vynaložených prostředků. Zde však budou probrána témata z běžné psychiatrické praxe.

• povinná mlčenlivost v psychiatrii• oznamovací povinnosti zdravotnic-

kých pracovníků• trestní odpovědnost zdravotnických

pracovníků• psychiatrické výkony a hospitalizace

bez souhlasu pacienta• záchytná stanice, indikace k přijetí

• psychiatrická zdravotnická dokumen-tace (nové předpisy o náležitostech, archivaci a osobách oprávněných na-hlížet a kopírovat)

• zákonný rámec substituční léčby a léčby návykovými látkami

• omezovací prostředky v psychiatrii• právní úkony a způsobilost k nim (své-

právnost)• odebrání zbraní a dokladů ve zdravot-

nickém zařízení• právní úskalí a zákonný rámec psychi-

atrických zpráv, potvrzení a posudků• základy psychiatrického posuzování

v trestním řízení a v občanskoprávním řízení

• ochranné léčení a ústavy zabezpečo-vací detence

• regulační poplatky.

I kdyby někdo kompletně znal platné zdravotnické právo (tisíce předpisů), není schopen anticipovat případný výklad soudu. Problematická je i častá protichůdnost zákonů.

Např. na jedné straně je trestné neposkyt-nout zdravotnickou pomoc, na druhé straně je trestné omezovat osobní svobodu. Podle vládního návrhu zákonů o stabilizaci veřejných rozpočtů dokonce hrozí pokuta 50 000 Kč zdra-votnickému zařízení, které poskytne lékařskou péči, a nevybere přitom regulační poplatek. Zároveň máme povinnost zachovat mlčenli-vost o všem, co se dozvíme v souvislosti se svým povoláním (porušení je trestným činem neoprávněného nakládání s osobními údaji), na druhé straně máme desítky ohlašovacích povinností dle mnohých nesourodých zákonů a vyhlášek.

Právní problematika v psychiatrii (čtvrtek / 8. 11. 2007 / 14.30 – 15.15 hod.)

doc. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D.

Psychiatrická klinika LF UK a FN,

Hradec Králové

Některé zajímavé internetové adresy:

www.solen.czČasopis Psychiatrie pro praxi – lze vyhle-

dávat plné verze článků v archivu, rovněž člán-ky zasílat k otištění dle Pokynů pro autory.

Pro psychiatra mohou být zajímavé také jiné časopisy – Neurologie pro praxi, Klinická farmakologie a farmacie.

http://www.tandf.co.uk / journals /titles/13651501.asp

International Journal of Psychiatry in Clinical Practice – vychází 4x za rok – IF 0,495.

Časopis obdobného zaměření jako Psychiatrie pro praxi, ale na mezinárodní úrovni.

http://www.clsjep.cz/nts/casop/psy-chiatrie/psychiatrie.asp

Česká a Slovenská psychiatrie – lze vyhle-dávat články v archivu.

http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/Index.htmČasopis Psychiatrie – bohužel stránky

jsou málo udržované.

http://www.ceskapsychiatrie.cz/Cz/News.aspx?MenuItemId=1

Psychiatrická společnost ČLS JEP.Jsou zde informace o schůzích PS ČLS

JEP, zasedáních výboru, odborných akcích, zejména XIV. World Congress of Psychiatry, který bude v Praze v roce 2008.

Rovněž Doporučené postupy psychiatric-ké péče – PDF verze.

http://www.cnps.cz/Česká neuropsychofarmakologická spo-

lečnost.Zajímavé odkazy na časopisy, např. The

Lancet.Pozvánka na 16. kongres AEP Nice

2008 (prof. Höschl je prezidentem Asociace

Evropských psychiatrů). Pozvánka na konferenci v Lázních Jeseník 2008.

http://www.ambulantnipsychiatrie.cz/Begin.aspx

Sdružení ambulantních psychiatrů. Bohužel stránky jsou zastaralé.

http://www.wfsbp.org/WFSBP – Světová federace Společností

biologické psychiatrie.Jsou zde různá terapeutická vodítka

(Treatment Guidelines) u duševních poruch.

http://www.psych.org/American Psychiatric Association.Opět terapeutická vodítka duševních poruch

(Psychiatric practice – Practice Guidelines).

http://archpsyc.ama-assn.org/Archives of General PsychiatryJedná se o časopis s nejvyšším impakt

faktorem v oboru psychiatrie 13,936.Jsou zde abstrakty článků.

Internet v ordinaci psychiatra (čtvrtek / 8. 11. 2007 / 15.30 – 16.00 hod.)


AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

http://ajp.psychiatryonline.org/archive/index.dtl

The American Journal of Psychiatry.Další slavný časopis našeho oboru, lze

vyhledávat různé abstrakty.Je tam i první číslo z července 1844.

http://bjp.rcpsych.org/The British Journal of Psychiatry.Lze vyhledávat abstrakty.

http://www4.infotrieve.com/newmedline/search.asp

MEDLINEZákladní pomůcka vědecky pracujícího

psychiatra.Dle klíčových slov lze vyhledávat články.

http://www.cochrane.org/reviews/Cochrane database.Obsahuje nejvýznamnější vědecké důka-

zy v našem oboru.Abstrakta jsou k nahlédnutí zdarma.

http://www.amazon.com/Vyhledávání odborných i jiných knih.Lze je pak koupit přímo přes tyto stránky

nebo pomocí české firmy Starman Bohemia.

http://bohemia.starman.net/cz/home.aspxhttp://www.google.cz/Google – skvělý internetový vyhledávač, lze

využít při hledání odborné literatury na webu.

Může pomoci i při diagnostice atypických duševních poruch.

http://www.vesmirni-lide.cz/Stránky pro odlehčení tématu – jedná se

o systém bludů nebo rafinovaný podvod?

http://www.jobsin.co.uk/Omrzela Vás práce v ČR a chcete mít plat

60 000 liber ročně? Klikněte sem!

Medikus + - internetové stránky

pro lékaře

Ing. Markéta Půlkrábková

MUDr. Tomáš Šebek

Ing. Rudolf Ringelhán

MeDitorial, s.r.o., Praha

Medikus jsou internetové stránky určené lékařům všech specializací s vlastní ambulantní praxí. Je to prezentace ordinace lékaře na inter-netu, určená všem pacietům a lidem, kteří mají o tyto informace zájem.

Možnost komunikovat přes internet má doma každý třetí občan ČR starší 18 let. Stále přibývá lidí, kteří mají zájem si na internetu hle-dat informace o zdraví a svém lékaři. A právě na tyto potřeby jsme zareagovali vytvořením projektu Medikus.

V rámci tohoto projektu nabízíme všem lé-kařům vytvoření a správu jejich on-line ordinace, zdarma užívání domény třetího řádu, zpracování

loga, obrázků a veškerých fotografií, zpracování prvotních textů, vytvoření zabezpečeného pří-stupu pro vlastní správu prezentace, výběr z da-tabáze odborných článků, statistiky návštěvnosti a nezbytnou telefonickou nebo on-line podporu. Mimo samozřejmých statických informací jako jsou specializace, kontaktní údaje, ordinační do-ba, vybavení a další nejsou výjimkou ani speciality na přání, jako jsou např. on-line kalkulačky, formu-lář k objednání pacientů přímo ze stránek apod. Stránky lékařům vytváříme do tří pracovních dnů.

Velmi oblíbenou se stala i fotogalerie, která lékaři nabízí možnost představit pacientům pro-středí, ve kterém se ordinace nachází, ordinaci samotnou, její vybavení a personál.

Velkou výhodou celé prezentace je její uživa-telsky velmi přátelský administrační systém, který si v případě zájmu může obsluhovat každý lékař sám. V rámci služby nabízíme všem lékařům zaškolení.

Výsledkem naší práce jsou desítky spokoje-ných lékařů, kteří již plně využívají všech nabí-zených výhod a těší se spokojenosti svých paci-entů, kterým mohou nabídnout moderní formou vždy aktuální informace z ordinace.

Doporučení pro praxi: hodnota internetové prezentace je trvalá, přístupná kdykoliv a ze všech míst ČR i mimo, pomocí interaktivit lze získat zpět-nou vazbu od pacientů, nabízí vždy aktuální infor-mace, množství vložených informací je téměř neo-mezené, je to moderní vizitka lékaře a prezentace vlastních služeb v souladu se zákonem.

poznámky


AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

Nové možnosti léčby ADHD

MUDr. Michal Goetz

Dětská psychiatrická klinika, 2. LF UK

FN Motol, Praha

Porucha s deficitem pozornosti a hy-peraktivitou (Attention Deficit/Hyperactivity Disorder, ADHD) patří mezi nejčastější onemocnění v dětské psychiatrii. Podle re-prezentativních průřezových studiích jí trpí 5 – 10 % školních dětí. Jedná se o biologicky podmíněnou neurovývojovu poruchu, která má tendenci k dlouhodobému průběhu a zá-važně ovlivňuje kvalitu života nejen postiže-ného dítěte, ale celé rodiny. Léčba ADHD má zahrnovat edukaci, farmakoterapii a psychoterapeutické intervence. Vzhledem k tomu, že symptomy ADHD narušují výkon pacienta téměř ve všech denních aktivitách, je pro léčbu velmi výhodné mít k dispozici preparáty, které poskytnou celodenní efekt, ale pokud možno nebudou dítě a rodinu za-těžovat podáváním léku vícekrát za den.

V České republice se od dubna 2007 na-še terapeutické možnosti rozšířily o preparát atomoxetin (Strattera), který nepatří do sku-piny stimulancií, takže jeho preskripce není vázána na speciální recept. Jedná se o vy-soce selektivní inhibitor zpětného vychytá-vání noradrenalinu, který nepřímo ovlivňuje i systém dopaminergní. Zvýšení koncentrace noradrenalinu a dopaminu v prefrontálním kortexu a noradrenalinu v bazálních gan-gliích se v souladu se současnou neurobi-ologickou hypotézou ADHD považuje za vysvětlení účinku atomoxetinu a také jeho odlišností od stimulancií. Na rozdíl od nich atomoxetin nezvyšuje dopaminergní aktivitu v podkorových strukturách, a tím nepodpo-ruje vznik nebo zhoršení tiků a syndromu závislosti. Mezi nejčastější nežádoucí účin-ky atomoxetinu patří bolesti břicha, zvracení a snížení chuti k jídlu. Tyto účinky jsou ob-vykle přechodné.

Dle dostupných studií postačuje pro do-sažení celodenního efektu podávat lék jed-nou denně, nejčastěji ráno. Nástup účinku se dostavuje s odstupem několika týdnů od zahájení terapie. Dávka se postupně titruje pomocí startovacích balení na doporuče-ných 1,2 mg/kg/den, léčeny mohou být děti již od 6 let.

ADHD a stimulancia

v ambulantní praxi

doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.

Soukromá psychiatrická ambulance,

Olomouc

V posledních dekádách se mění skladba našich ambulantních pacientů, což souvisí s vývojem naší společnosti a je odrazem psy-chosociálních změn. Reprezentantem nemocí, jejichž zastoupení je v současné klinické praxi velmi časté, je skupina hyperkinetických po-ruch. Změnila se diagnostika, terminologie, léčba. Nezměnili se pacienti, jejichž včasná léčba může zabránit rozvoji následných nemo-cí. Termín „hyperkinetická porucha“ /MKN 10/, je běžně v praxi označován zkratkou ADHD/Attention Deficit Hyperactivity Disorder – DSM-IV/. Akceptovat existenci této poruchy je někdy obtížné jak pro rodiče, tak pro učitele.

Cílem je shrnout současné znalosti, které o nemoci máme - v oblasti příčin, diagnostiky, terapie i prognózy. Snahou autorky je akcen-tovat základní kroky v léčbě, které vycházejí z doporučených postupů a odrážejí její vlastní desetiletou klinickou zkušenost s podáváním stimulancií v praxi.

Ačkoli máme vymezené diagnostické jed-notky a víme, jak léčit děti školního věku, které mají projevy ADHD, neznamená to, že všem dokážeme pomoci. Někdy přicházejí k léčbě až pro poruchy následné, jindy přicházejí stigmatizo-vané už z předškolních zařízení. Nedostatek léků vhodných pro děti předškolního věku, nedostatek informací a nakonec i odborníků způsobuje, že jsou problémy spojené s ADHD diagnostikovány méně často, než by bylo odpovídající. Není ani jasné, jak dlouho by měly být léky dětem preskri-bovány, což zhoršuje spolupráci. Práce s rodinou a školou by měla být samozřejmostí.

Závěr:1. ADHD má neurobiologický podklad,

ale její důsledky ovlivňují i faktory společenské.

2. ADHD může vést ke komplikacím, kte-ré mohou zhoršit kvalitu života jedince v dospělosti.

3. Včasná a přesná diagnostika, stejně jako odpovídající léčba, mohou mít preventivní dosah (mohou zabránit vzniku komplikací).

4. Od sedativně působících léků – ke stimulanciím.

5. Alternativní postupy, které jsou líbivý-mi a rodiči někdy upřednostňovanými návrhy, nemají odpovídající vědecké vysvětlení jejich působení, jejich reál-ná účinnost prověřena nebyla.

6. Psychoedukace rodiny je nezbytnou sou-částí léčby, stejně i spolupráce se školou.

Separační úzkostná porucha

v dětství – školní fobie,

nebo fobie ze školy?

MUDr. Jiří Koutek

Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK

a FN Motol, Praha

Docházka do školy je základní „pracovní čin-ností“ dítěte. Má svůj význam jak ve vzdělávacím procesu, tak i v socializaci dítěte. Odmítání školy, se kterým se někdy setkáváme, může být prvním příznakem řady duševních poruch specifických pro dětský věk. Neschopnost dítěte docházet do školy se nejčastěji projevuje tzv. školní fobií. Dítě verbalizuje obavu ze školy, strach ze selhání, z vrstevníků. Za těmito obtížemi se může skrývat více problémů. Často jde o separační úzkostnou poruchu v dětství. Tato diagnóza, která se poprvé objevuje v 10. revizi MKN, se projevuje zejména obtížným odlučováním od emočně nejbližší oso-by, často matky. Neschopnost separace se pak projeví neschopností docházky do školy. Jiným typem obtíží může být skutečně chorobný strach ze školního selhání, bez přítomné separační pro-blematiky. Pro tento typ se hodí spíše název fobie ze školy. Oba typy úzkostné poruchy lze odlišit jednak pečlivým anamnestickým rozborem vý-voje dítěte, jednak vlastním vyšetřením. Kromě těchto dvou poruch je nejčastějším důvodem odmítání školy záškoláctví, které lze zařadit mezi poruchy chování ve školním věku. Zatímco dítě se separační úzkostnou poruchou nebo fobií ze školy svou neschopnost jít do školy netají a je z ní ne-šťastné, záškolák se snaží svou absenci ve škole utajit, zajistit si omluvenku a chvíle „za školou“ si příjemně užívá. Kromě uvedených poruch musí-me při obtížích v docházce do školy diferenciálně diagnosticky uvažovat ještě o generalizované úz-kostné poruše, panické poruše, somatoformní po-ruše, depresi, případně o incipientní schizofrenii.

Doporučení pro praxi:1. Neschopnost docházky do školy mů-

že být prvním příznakem duševní po-ruchy v dětském věku.

Pedopsychiatrie (čtvrtek / 8. 11. 2007 / 16.05 – 18.00 hod.)


AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

Antipsychotika ve vyšším věku

MUDr. Klára Látalová, Ph.D.


Počet pacientů vyššího věku (nad 65 let), kteří jsou léčeni antipsychotiky, není zanedba-telný. Tuto skupinu tvoří nejen pacienti s one-mocněním schizofrenního okruhu nebo s poru-chou efektivity, ale i stále rostoucí skupina pa-cientů trpících psychickou poruchou vzniklou na tzv. organickém podkladě. Antipsychotika se u těchto pacientů stávají běžně předepiso-vaným léčivem. Některá z antipsychotik však mohou svůj přínos ve stáří ztrácet. Jiná jsou ve vyšším věku potenciálně nevhodná pro větší riziko rozvoje nežádoucích účinků. Je to především dáno změnami stárnoucího orga-nizmu, výskytem přidružených somatických onemocnění, užíváním většího počtu léků apod. V současnosti máme k dispozici celou řadu antipsychotik první i druhé generace. Obě tyto skupiny antipsychotik jsou limitovány profi-lem svých nežádoucích účinků. Antipsychotika první generace častěji vedou ke vzniku nežá-doucích extrapyramidových příznaků, přičemž

riziko s věkem pacientů několikanásobně stou-pá. V současné době jsou v léčbě starších pacientů preferována antipsychotika druhé generace, i když ani ta nejsou ideální ve všech směrech. U některých z nich jsou dobře zná-mé nepříznivé metabolické účinky, ovlivnění hmotnosti, prolaktinu, QT intervalu aj. Přesto při vhodném výběru farmaka a podmínek dob-ré znalosti tělesné kondice pacienta jsou anti-psychotika druhé generace prostředky účinné a dobře tolerované léčby.

Terapie demence



Jde o interaktivní sdělení, formou otázek, odpovědí a diskuze budou hodnoceny a tří-beny znalosti o léčbě, diagnostice a úskalích demencí.

Deprese seniorů

MUDr. Radim Kubínek,


Deprese seniorů je závažným život ohrožujícím interdisciplinárním onemoc-něním. U geriatrických pacientů je často poddiagnostikována. Jednak proto, že je pokládána nesprávně za proces fyziolo-gického stárnutí, jednak také, že u starších pacientů často naplňuje kritéria plně rozvi-nuté depresivní fáze. Zpravidla bývá mas-kována subjektivními polymorfními stesky na somatické zdraví, které často směrují ne-mocného spíše k praktickým lékařům a jsou předmětem opakovaných a zvykle potíže nevysvětlujících vyšetření. Každá deprese by u starších pacientů měla být adekvátně léčená, čímž dochází jednak ke zlepšení kvality života nemocného, ale také ke zlep-šení prognózy mnoha dalších onemocnění, pro které je deprese nezávislým rizikovým faktorem. Volba antidepresiva je u starších pacientů zásadní a vychází z farmakokine-tických odlišností. Prozatím nejlepší zkuše-nosti jsou s některými preparáty ze skupiny SSRI, s výhodou lze však užít i léků z jiných skupin, což dokládají poznatky ze sledování milnacipranu u depresí v seniu, jež v rámci přednášky zazní.

Gerontopsychiatrie (pátek / 9. 11. 2007 / 9.00 – 10.30 hod.)

2. Důležitá je diferenciálně diagnostická rozvaha mezi separační úzkostnou po-ruchou v dětství (tzv. školní fobií) a fobic-kou úzkostnou poruchou (fobií ze školy).

3. V úvahu přichází též záškoláctví jako porucha chování, případně další one-mocnění, jako je deprese, počínající psychotická porucha apod.

3. Je indikováno pedopsychiatrické vyšet-ření, které stanoví diagnózu a umožní sestavit individuální terapeutický plán.

Léčba poruch příjmu

potravy s využitím nových

komunikačních technologií

MUDr. Petra Uhlíková

Psychiatrická klinika 1. LF a VFN, Praha

Technologické inovace v komunikaci umož-ňují rozšíření běžných způsobů terapeutické pé-če o pacienty s poruchami příjmu potravy. V za-

hraničí jsou stále častěji používány automatické počítačové programy, které jsou využívány k mo-nitorování jídelního režimu, sebekontrole pomo-cí automatické zpětné vazby a mohou nahradit běžné písemné deníkové monitorování režimu. Využití internetu (chat, e-mail) a mobilních tele-fonů (krátké textové zprávy) rozšiřuje možnosti kontaktů s terapeutem zejména v oblastech, kde není dostatek specializovaných pracovišť.

On line programy pro léčbu poruch pří-jmu potravy a obezity, založené na kognitiv-ně behaviorální terapii, se používají ve dvou formách: jako diskuzní chaty v rámci svépo-mocných skupin nebo automatické programy poskytující zpětnou vazbu.

V našich podmínkách zatím tyto automa-tické programy nejsou k dispozici, ale komuni-kační technologie lze účinně využít jako dopl-něk klasické kognitivně behaviorální terapie.

Na našem pracovišti využíváme e-mail ke kontrole jídelních deníků a ve dvou přípa-dech jako součást péče o neslyšící pacientky.

E-mailová komunikace je jako součást terapie jasně definovaná, je nutné předem stanovit pravidla. Určujeme četnost korespondence, její obsah je ohraničen pouze na jídelní deník a je předem určeno, že tento způsob nelze využívat ke krizové intervenci. Podmínkou této nadstandardní péče, která při neexistenci au-tomatických programů vyžaduje osobní účast terapeuta, je dodržování dohodnutých pravidel zejména ze strany pacientky a podmiňujeme jí dobrou spoluprácí na celkové léčbě.

Výhody jsou především v možnosti po-skytovat bezprostřední zpětnou vazbu, častěji kontrolovat jídelníček bez nutné osobní účasti pacientky, specifickou pozitivní zkušeností je léčba neslyšících pacientek, kde počítačové technologie kompenzují komunikační bariéru.

Klinické studie ukazují, že tato součást léčby je přínosná pro pacienty i pro terapeuty. Otázkou zůstává nevyřešený právní rámec takové léčby, zejména způsob jejího dokumentování.


AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

Novinky a trendy v léčbě

manické epizody BAP

MUDr. Jaromír Hons

Abstrakt nedodán.

Novinky a trendy v léčbě

depresivní epizody BAP

MUDr. Erik Herman

doc. MUDr. Jiří Hovorka, Ph.D.

Psychiatrická ambulance Praha 6

Psychiatrická klinika 1. LF UK Praha

Neurologické oddělení

a Neuropsychiatrické centrum

Nemocnice Na Františku Praha

Neurochirurgická klinika 1. LF UK Praha

Bipolární afektivní porucha zásadním způ-sobem ovlivňuje život nemocného i jeho rodi-ny. Včasná diagnostika a léčba mají zásadní vliv na vývoj života pacienta.

V současné době je kladen velký důraz na zhodnocení individuálního vzorce periodické poruchy nálady pro daného pacienta a časné zachycení nových epizod.

Cílem léčby není pouze terapie jednotli-vých epizod, ale především profylaxe epizod budoucích, zásadou je podávání stabilizátorů nálady v průběhu léčby všech epizod.

Farmakoterapie depresivní epizody

bipolární afektivní poruchy

Léčbu lze dělit na akutní s cílem dosažení plné remise a adekvátního fungování, na kte-rou navazuje pokračovací léčba s cílem zabrá-nit relapsu a přesmyku a udržovací (profylak-tická) s cílem prevence rozvoje nových epizod. V každé fázi BP by měl být podáván stabili-zátor nálady, který má antimanický a/nebo antidepresivní účinek, neindukuje manické či depresivní epizody a má účinek profylaktický. Mezi stabilizátory nálady se zařazují: lithium, valproáty, karbamazepin a v různé míře aty-pická antipsychotika.

Zásady pro farmakoterapii depresivní epi-zody:

1. Podávání samotného antidepresiva bez současného podávání stabilizáto-ru nálady se nedoporučuje.

2. Z antidepresiv jsou vhodná především SSRI, bupropion a venlafaxin, za rizi-

ková z hlediska přesmyku do hypo/mánie se pokládají tricyklická antide-presiva a IMAO.

3. K vysazení antidepresiva by mělo dojít co nejdříve po dosažení remise, vyjma pacientů, u kterých po vysazení antidepresiva v minulosti vedlo k čas-nému relapsu depresivní epizody bi-polární afektivní poruchy.

Psychoterapeutické přístupy

Primárními cíly psychoterapeutické léčby jsou snížení reziduální symptomatologie a psy-chické nepohody, zlepšení psychosociálního fungování mezi epizodami a snížení frekvence a závažnosti budoucích epizod. Psychoterapie je důležitým doplňkem léčby bipolární poruchy. V akutní fázi neovlivní výsledky farmakotera-pie, avšak krizová intervence a podpůrná psy-choterapie mohou pomoci pacientovi a rodině překonat ambivalenci k lékům a hospitalizaci.

Léčba zaměřená na rodinu

Rodinně zaměřená behaviorální terapie (psychoedukace, nácvik sociálních dovednos-tí a nácvik řešení problémů) vedla ke snížení počtu relapsů deprese. Největší význam mě-la tato léčba pro pacienty z rodin s vysokou emoční expresivitou.

Rodinně zaměřená psychoedukativní psy-choterapie je účinnější než samotná individuální psychoedukace.

Interpersonální terapie a léčba

sociálních rytmů

Pozorování, že pacienti s BP jsou méně emočně labilní, pokud udržují pravidelné vzorce denní aktivity (včetně spánku, jídla, tělesné a so-ciální aktivity), vedlo k vytvoření formalizované-ho psychoterapeutického přístupu nazývaného interpersonální terapie a terapie sociálních ryt-mů. Při kombinaci s farmakoterapií významně zlepšuje životní styl a snižuje počet relapsů.

Monitorování prodromálních symptomů – v randomizované kontrolované studii vedlo ke snížení počtu manických epizod, hospita-lizací a lepšímu fungování v práci i v rodině. Kognitivně behaviorální terapie – hlavní cílo-vou skupinou jsou pacienti v remisi poruchy, které učí dovednostem, jak snížit svou zrani-telnost pro riziko dalších recidiv. Studie proka-zují oproti kontrolám snížení symptomatologie, zvýšení kompliance, snížení počtu a zkrácení

epizod, relapsů a zlepšení sociálního fungová-ní a menší počet hospitalizací.

Podpořeno výzkumným záměrem: Patofyziologie

neuropsychiatrických onemocnění a její klinická apli-

kace VZ 0021620816.

Novinky a trendy

v profylaktické léčbě BAP

MUDr. Pavel Doubek

Psychiatrická klinika, VFN Praha

Udržovací a profylaktická léčba pacientů s bipolární afektivní poruchou (BAP) má ně-kolik cílů. Jedná se o prevenci relapsu, léčbu subsyndromálních příznaků, snížení rizika su-icidia, snížení frekvence cyklování fází, léčbu emoční nestability a zlepšení celkového psy-chosociálního fungování. Udržovací léčba je obecně doporučována již po první prodělané manické epizodě, zvláště je-li přítomna pozitiv-ní rodinná anamnéza pro poruchu nálady, re-spektive pro BAP. Pro strategii léčby je důležitý typ poslední prodělané epizody a převažující typ epizod.

V profylaktické léčbě má nezastupitelnou pozici lithium. Lithium je účinnější v prevenci manické epizody než v prevenci epizody de-presivní. Významná a jedinečná je rovněž je-ho schopnost zabránit suicidálnímu jednání. Lithium je méně účinné u rychlého cyklování epizod BAP. Rychlé vysazení lithia vede k vy-sokému riziku nové epizody, proto by mělo být vysazováno postupně.

Účinnost valproátu v profylaktické léčbě byla potvrzena ve dvojitě slepé studii, kdy méně pacientů léčených valproátem před-časně ukončilo léčbu včetně ukončení prorelaps deprese než na placebu a méně pro vedlejší účinky než na lithiu. V další dvojitěslepé studii byla zjištěna stejná účinnostvalproátu a olanzapinu. Při dlouhodobějším profylaktickém podávání se obvykle užívají nižší hladiny než v léčbě mánie.

Tři randomizované kontrolované studie dokládají účinnost lamotriginu v udržovací léčbě BAP. Bylo zjištěno, že lamotrigin je účin-nější než placebo v prodloužení času do inter-vence pro jakoukoliv epizodu a pro depresivní epizodu, ne pro manickou epizodu.

Karbamazepin je užíván jako první alter-nativa u nemocných, kteří nereagovali nebo

Novinky v léčbě BAP (pátek / 9. 11. 2007 / 10.45 – 12.15 hod.)


AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

netolerovali lithium (zvlášť v Evropě nebo Japonsku). Na základě 14 kontrolovaných nebo částečně kontrolovaných studií byla profylaktická odpověď 63 %, což je podobné jako u lithia, a efekt byl stejný v prevenci de-presivních i manických epizod. Karbamazepin může mít lepší profylaktický účinek než lithium u pacientů s atypickou mánií (s náladou inkon-gruentní příznaky).

Z atypických antipsychotik je nejvíce vy-užíván v profylaktické léčbě BAP olanzapin, u kterého bylo zjištěno ve dvojitě slepé kontro-

lované studii, že byl stejně účinný jako valproát nebo lithium v prodloužení doby remise BAP.

Při využití kombinace antipsychotik a sta-bilizátorů nálady (MS) byla v jedné studii na-lezena vyšší účinnost kombinace léčby flu- penthixolem s lithiem proti monoterapii lithiem. V další dvojitě slepé kontrolované studii bylo na kombinaci olanzapinu a MS (valproát, lithium) pozorováno signifikantně méně relapsů, hlav-ně manických epizod, než na monoterapii MS. V otevřené studii vedla kombinace risperidonu nebo quetiapinu s MS k dalšímu zlepšení.

Pokud byli pacienti léčeni kombinací dvou MS (valproát, lithium), bylo pozorováno sig-nifikantně méně relapsů než u lithia, ale také 2 x více vedlejších nežádoucích účinků, účin-nost byla také prokázána u kombinace lithium a karbamazepin.

Další otevřené studie ukazují profylaktický efekt přídatné léčby phenytoinem, oxkarba-zepinem, topiramatem nebo gabapentinem. V randomizované kontrolované studii prodlu-žovaly omega-3-mastné nenasycené kyseliny dobu remise v porovnání s placebem.

Ziprasidon – některé vlastní

zkušenosti v léčbě BAP

a schizofrenie



Sdělení prezentuje aktuální poznatky v indikacích ziprasidonu v léčbě schizofrenie a BAP. Je doplněno praktickými poznatkyz Kliniky psychiatrie v Olomouci.

Sympozium Pfi zer (pátek / 9. 11. 2007 / 12.15 – 12.35 hod.)

poznámky


AB

ST

RA

KT

AA

BS

TR

AK

TA

Spokojenost nemocných

s léčbou antipsychotiky

MUDr. Jiří Masopust

Psychiatrická klinika LF UK a FN,

Hradec Králové

Dlouhodobá léčba antipsychotiky u paci-entů se schizofrenií výrazně snižuje frekvenci relapsů. Jedním z klíčových faktorů je spolu-práce nemocných při léčbě. Faktory ovlivňující spolupráci souvisejí se samotným pacientem (věk, psychopatologie, kognitivní postižení), s jeho prostředím (sociální postavení a finanční situace) nebo s léčbou (vztah lékař – pacient, délka trvání léčby, velikost dávky, polypragma-zie a nežádoucí účinky). Z nežádoucích účinků negativně ovlivňují postoj k medikaci sedace, neuroleptická dysforie, akathizie, sexuální dys-funkce a nárůst hmotnosti.

Spolupráce při užívání léků je ovlivňová-na subjektivním prožíváním léčby pacientem. Subjektivní spokojenost s léčbou lze měřit do-tazníkem SWN (Subjective Well-being under Neuroleptics scale), postoje k farmakologické léčbě jsou obvykle zjišťovány dotazníkem DAI (Drug Attitude Inventory). Spokojenost s tera-pií a spolupráce při léčbě jsou důležitými před-poklady pro dosažení remise.

Ukazuje se, že spokojenější jsou pacienti léčení monoterapií antipsychotiky v minimál-ních účinných dávkách než při podávání kom-binací a vysokých dávek.

Psychoterapie a socioterapie

psychoticky nemocných jako

doplněk farmakoterapie

Mgr. Martin Šťastný

Denní stacionář Psychiatrické

léčebny v Jihlavě, Jihlava

Příspěvek shrnuje desetileté zkušenosti v psy-chosociální rehabilitaci u dlouhodobě duševně nemocných, kteří trpí poruchami převážně z diagnostických okruhů F.2 a F.3.

V těchto diagnostických kategoriích je základní intervencí biologická terapie s nut-ností dlouhodobého užívání léků. Zkušenosti i výzkumy však poukazují na široké spektrum potřeb dlouhodobě duševně nemocných, které jsou frustrovány.

Psychoterapie má v tomto případě dvě zá-kladní funkce: léčebnou (zaměření na mana-gement stresu, psychickou podporu, zaměření a zvládání běžných životních nároků) a defi-nující okruhy potřeb (management potřeb) se zaměřením na stanovení míry kvality života.

Rozvinutím tohoto přístupu je pak možnost rehabilitovat v přirozeném prostředí formou ko-munitní péče se zaměřením na prevenci soci-ální exkluze a izolace.

V příspěvku jsou pak shrnuty základní faktory potřebné pro úspěšnou rehabilitaci duševně nemocných, konkrétní metody práce a propojení se systémem psychiatrické péče.

Možnosti rehabilitace

kognitivních funkcí

u psychiatrických pacientů (se

schizofrenním onemocněním)

Mgr. Petra Navrátilová

Psychiatrická klinika FN a LF MU

Brno

Narušení kognitivních funkcí, kognitivní deficit, tvoří jádrový příznak schizofrenie. Je to rozměr onemocnění, který se objevuje u vel-kého počtu pacientů. Částečně přetrvává po odeznění ostatních příznaků onemocnění, má tendenci zhoršovat se s progresí onemoc-nění a je obtížně ovlivnitelný farmakoterapií.

Dává se do souvislosti zejména se sociálním a pracovním selháváním pacientů. Je proto důležité zaměřit se na něj v klinické praxi. Ukazuje se, že vhodnou intervencí je možné kognitivní deficit a jeho projevy zmírňovat.

Kognitivní rehabilitace používá škálu různých postupů s cílem napravit nebo mírnit kognitivní deficit. Snaží se posílit kognitivní fungování jedinců.

Shrnujeme možnosti ovlivnění kognitiv-ního deficitu u pacientů se schizofrenií pro-střednictvím kognitivní rehabilitace v našich podmínkách. Tato rehabilitace může mít po-dobu komplexních a cílených postupů, které mají ověřený efekt a přínos. V našich pod-mínkách jsou však prováděny spíše ojediněle. Zmiňujeme dále možnost počítačově asistova-né rehabilitace. Popisujeme postupy nespeci-fické intervence, která může být vhodná i pro použití v ambulantní praxi. Klademe důraz na zohledňování kognitivního deficitu v klinické praxi a na podporu intervenčních postupů ve-doucích k jeho mírnění.

Praktické shrnutí:1. Sledovat výskyt kognitivního deficitu

u pacientů se schizofrenním onemoc-něním.

2. Zjistit, zda a jakým způsobem zasa-huje kognitivní deficit do sociálních kompetencí pacienta.

3. Informovat pacienta o povaze kogni-tivních potíží.

4. Zahájit intervenci ve formě doporuče-ní, nabídek nespecifických postupů nápravy, nebo cíleného a komplexní-ho programu.

Léčba schizofrenie – více než antipsychotika (pátek / 9. 11. 2007 / 13.30 – 15.00 hod.)


OR

IEN

TA

ČN

Í PL

ÁN

EK

OR

IEN

TA

ČN

Í PL

ÁN

EK

SAN_VanGogh_depakine_210x297 1 4/18/07 4:11:47 PM

iv. roČnÍk konference ambulantnÍch psychiatrŮpříloha časopisu psychiatrie pro praxi issn...

Documents