iv. cti svého otce i matku
DESCRIPTION
IV. Cti svého otce i matku. IV. Cti svého otce i matku. Osnova Znění a) Patří čtvrté přikázání do dnešní doby? b) Autorita c) Přitakání vlastním dějinám. IV. Cti svého otce i matku. 1. Žít jako křesťané v rodině a) Znaky dnešní rodiny - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
IV. Cti svého otce i matku
IV. Cti svého otce i matku
Osnova
Znění
a) Patří čtvrté přikázání do dnešní doby?
b) Autorita
c) Přitakání vlastním dějinám
IV. Cti svého otce i matku
1. Žít jako křesťané v rodině
a) Znaky dnešní rodiny
b) Rodina jako místo přijetí a bezpečí
c) Rodina jako místo výchovy a vzdělání
d) Rodina jako „domácí církev“
IV. Cti svého otce i matku
2. Křesťané a politické společenství
a) Základy a cíle moderního politického
společenství
b) Principy důstojnosti člověka, obecného blaha;
princip solidarity a subsidiarity
c) Církev a stát
IV. Cti svého otce i matku
d) Protest a odpor ve svobodném demokratickém státě
e) Odpor proti nespravedlivé (státní) moci
3. Křesťané a jejich církev
IV. Cti svého otce i matku
Znění:
„Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl
na zemi, kterou ti dává Hospodin, Tvůj Bůh.“
(Ex 20,12)
„Cti otce svého i matku, jak ti přikázal Hospodin,
tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo
na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.“
(Dt 5,16)
IV. Cti svého otce i matku
Nepatří čtvrté přikázání již k přežitým normám?
Neplatilo pouze v nomádských kulturách?
Naše společnost – společnost individualit,
vlastního rozvoje, důraz na osobní svobodu...
Pedagogická forma k výchově dětí?
Příslib země jako symbol spásy...
IV. Cti svého otce i matku
IV. přikázání se obrací k dospělým Izraelitům, kteří se staví proti rodičům a tedy proti jimi reprezentovanému právnímu řádu, mravům a tradicím.
Co je těmi tradicemi? "Étos Dekalogu" - viz I. přikázání... Já jsem Tě osvobodil...
Pozn.: význam Ježíšových slov (Mt 10,35.37) v kontextu IV. přikázání.
IV. Cti svého otce i matku
Rodina tehdy a nyní a jejich zakotvení v tradici. Rodina dnes: Dochází ke změně kompetencí, kdy
funkce které dříve plnila vícegenerační rodina, musejí nahrazovat instituce společnosti (výchova, vzdělání, duchovní kontinuita).
Vzpoura proti autoritě, která nakonec zasáhla i rodinu vzešla právě ze vzpoury proti autoritě v těchto institucích. Tento protest pak pokračoval v představě rodiny jako modelu demokratického sebeuskutečnění každého člena.
IV. Cti svého otce i matku
Přenos generačního konfliktu v rodině do společnosti - společnost bez tradice, bez dějin a bez autority.
Autorita a zdroj jejího vlivu: Otázkou však je, zdali se autorita podřizuje ještě vyššímu měřítku než je ona sama. Tak se kladou hranice i nároku autority a je možné se v případě útlaku proti autoritě odvolat.
Kontrolovatelnost autority.
IV. Cti svého otce i matku
IV. přikázání znamená přitakání dějinám a tradici společnosti i dějinám vlastní osoby.
Ve všem mezilidském jde o otevřenost vůči Boží vůli, o předávání Jeho slova.
Boží vůle znamená spásu, záchranu, svobodu a lásku, jako tehdy při osvobození z Egypta, při zaslíbení země Kanaán a konečně ve smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
V něm jsou zakotveni rodiče i další předcházející generace. Proto tvoříme Boží lid.
IV. Cti svého otce i matku
„Dělejte svou práci ze srdce, jak by to ani neplatilo lidem, nýbrž Pánu (Kol 3,23).
Kde se vytrácí toto Boží slovo, tam se také humánní cíl přikázání úcty k rodičům míjí smyslem.
Kde je o pouhou „zákonnost“, tam přichází lidskost zkrátka.
IV. Cti svého otce i matku
IV. přikázání jako první přikázání druhé desky.
IV. přikázání a poukaz na něj ve velikonoční
liturgii Izraele.
Tehdejší hospodářské poměry a jejich vliv na
vztah rodičů a dětí.
Otec jako hlava velko (rodiny) byl zároveň
soudcem, vlastníkem a knězem.
IV. Cti svého otce i matku
1. Žít jako křesťané v rodině
Znaky dnešní rodiny
a) dnes je rodina většinou malé společenství
(tzv. nukleární rodina – rodiče a děti)
Rodinný život je oddělen od pracovního života.
Děti se vstupu do manželství většinou stěhují od
rodičů – význam prarodičů pro výchovu dětí.
IV. Cti svého otce i matku
b) změna postavení ženy a postoj manželů k dítěti
Rovnost důstojnosti muže a ženy.
Odklon od patriarchálního chápání manželství a
rodiny, sociální a hospodářské změny, umožnily
ženě větší samostatnost, nezávislost a účast na
hospodářském, politickém a společenském životě.
Spíše menší počet dětí. Náročnost ve výchově,
vzdělání.
IV. Cti svého otce i matku
c) rodinní příslušníci jsou dnes ve větší míře než dříve formováni společností, jejími životními formami a představami hodnot.
Dnes se rodina stává dílčím systémem společnosti.
Zkušenosti a znalosti rodičů mají jen relativní
význam.
Význam společenského a kulturního zázemí v
rodině pro úspěch dětí ve společnosti.
IV. Cti svého otce i matku
Diskuze o způsobech výchovy – direktivní, nedirektivní, emancipační... x „děti potřebují hranice – dr. Prekopová“. Relativizace manželství a rodiny „nemanželskými společenstvími“.
IV. Cti svého otce i matku
Rodina jako místo přijetí a bezpečí
Vysoké hodnocení osobnosti a osobních vztahů.
V rodině jsou děti konfrontovány s hodnotami a
představami o hodnotách, se selháním a vinou, s
rozdílnými názory a konflikty.
Tak mohou růst a zrát.
Problém smysluplného propojení rodinného
života a práce.
IV. Cti svého otce i matku
Rodina jako místo výchovy a vzdělání
Výchova není nekonfliktní proces.
Rodiče však musejí svoje postoje zdůvodňovat,
vysvětlovat a přibližovat chápání jejich dětí.
Význam rodičovské autority pro dospělé děti:
Předávat dějinné zkušenosti.
Zprostředkovat hodnoty, tradice a mravy
IV. Cti svého otce i matku
Rodina jako „domácí církev“.
Hlásání Božího slova
Slavení svátostí – také se děje v kruhu rodiny
Společná modlitba
Život ve světle víry – reflexe toho, co děláme ve
světle víry.
IV. Cti svého otce i matku
Křesťanská rodina má být otevřená k službě lásky vůči ostatním. Jako domácí církev přináší svou víru, své modlitby a své jednání do společenství a do celé církve.
IV. Cti svého otce i matku
2. Křesťané a politické společenství
Čtvrté přikázání vede náš pohled přes řád rodiny k
politickému společenství, k vykonávání politické
moci a ke stanovisku lidí k politické autoritě.
IV. Cti svého otce i matku
Svým učením, které se orientuje na osvobozující
vládu Boží, Ježíš relativizuje každé spojení s
určitou pozemskou vládní formou.
Tam, kde stát vykonává svou moc k prospěchu
všech, stojí ve službách Božích a může si dělat
nárok na respekt a poslušnost.
IV. Cti svého otce i matku
Základy a cíle moderního politického společenství
Římská říše
Konstantinovský obrat
Moderní stát a idea lidských práv
Rovnost všech občanů před právem.
Křesťané žijí ve všech politických formacích.
Vztah k člověku, jeho důstojnosti a lidským
právům?
IV. Cti svého otce i matku
Vůdčími principy politického společenství a politické autority jsou důstojnost člověka a obecné blaho.
Dále:
Princip solidarity
Princip subsidiarity.
IV. Cti svého otce i matku
Demokracie jako „nejlepší“ státní forma?
Nebezpečí v rozhodování o oblastech, které
nepatří do oblasti parlamentního rozhodování.
Přehlížení a potlačování menšin.
Absolutní suverenita v rámci nadstátních útvarů?
IV. Cti svého otce i matku
Církev a stát
Dějiny světa a dějiny spásy.
„Stát a církev každý ve své oblasti jsou jeden na druhém nezávislí a autonomní. Obě společenství, i když každé z různého titulu, slouží osobnímu i společenskému povolání člověka. Tuto službu pro dobro všech mohou tím účinněji vykonávat, čím lépe pěstují mezi sebou zralou spolupráci, ovšem s přihlédnutím k místním a dobovým okolnostem.“ (GS 76)
IV. Cti svého otce i matku
Poslání církve se jasně liší od poslání politiky. Církev žádný konkrétní politický program nepředkládá. Církev svědčí o transcendentálním horizontu, jak je zjeven v Ježíši Kristu. Tento horizont je pak východiskem pro působení církve ve světě. Tak vnáší ono teologické (theos-logos – mluví Bůh) do světa.
IV. Cti svého otce i matku
Proto je pro křesťana politická sféra velmi důležitou sférou jednání:
Křesťan není dispenzován od politické
odpovědnosti (to se však týká veškeré jeho
činnosti tzv. „ve světě“).
IV. Cti svého otce i matku
Ambice státu stát se všeobsahující a všerozhodující veličinou lidské existence. Takové zpolitizování všech oblastí lidského života znamená zúžení a ztrátu lidství.
Křesťané přispívají k obecnému blahu Platí daně Jsou loajální vůči politickému společenství a
demokraticky zvoleným členům parlamentu
IV. Cti svého otce i matku
Vztah státu a církve
Církev má mandát veřejného činitele a plní úkol
strážce a ochránce člověka ve státě.
Církev není jen společenské zájmové sdružení, ale, svědkem transcendentálního horizontu.
IV. Cti svého otce i matku
Protest a odpor ve svobodném demokratickém státě
Existence iniciativ proti státním zákonům.
Prostředky legálního demokratického odporu.
Právo na odboj.
IV. Cti svého otce i matku
Fenomén „občanské neposlušnosti“.
Počítá se sankcemi za porušení zákona.
Jsou morálně nepřípustné takové akty občanské
neposlušnosti, které by vedly k závažným
narušením svobody druhých a jejich legitimních
nároků.
IV. Cti svého otce i matku
Odpor proti nespravedlivé (státní) moci
Uzurpátor, tyran K oprávněnosti nutnost naplnění následujících
podmínek (KKC 2243). v případě jistého závažného a dlouhotrvajícího
porušování základních práv, když byly vyčerpány všechny pokusy dosáhnout
změny jinými cestami, když se tím nevyvolají ještě horší nepořádky, když je oprávněná naděje na úspěch, není-li možné rozumně předvídat lepší řešení.
IV. Cti svého otce i matku
Podle instrukce Kongregace pro nauku víry je „plně oprávněné to, že ti, kteří trpí útisk od vlastníků bohatství nebo politické moci, mohou použít všechny morálně použitelné prostředky k tomu, aby dosáhli takových struktur a institucí, ve kterých budou skutečně respektována jejich práva.“
Konkrétní jednání se pak řídí hodnotami lidské důstojnosti a svobody. Neexistuje však skutečné osvobození, pokud nejsou od počátku respektována práva na svobodu.
IV. Cti svého otce i matku
O ozbrojeném odporu je možno uvažovat jen tehdy, jsou-li vyčerpány všechny ostatní možnosti pokojného odporu (nenásilí).
Pavel VI., Populorum progressio: ozbrojený odpor by mohl být ospravedlnitelný tehdy, když se má ukončit zřejmá a dlouhá tyranie, která závažně porušuje základní lidská práva a poškozuje obecné blaho země.
IV. Cti svého otce i matku
3. Křesťané a jejich církev
Mnozí křesťané však mají vůči církvi výhrady a
kritický odstup. Otázkou je, jestli nebo nakolik lze
od sebe oddělit ono božské a lidské.
Ono božské: církev jako Boží tělo, s Kristem jako
jeho hlavou, jako příbytek Ducha...
IV. Cti svého otce i matku
Ono lidské: nutno rozlišovat úřad, odpovědnost, kterou tento úřad nese a konkrétního člověka.
Mnohdy, i přes mnohé výhrady vyjadřujeme úctu k úřadu, který jedinec zastává, i když je člověk, který tento úřad zastává je jakkoliv slabý a odborně nebo teologicky nekompetentní, přesto nese plnou odpovědnost za rozhodnutí, která koná; nese tak celou tíhu toho úřadu a z tohoto titulu si zaslouží naši úctu.
IV. Cti svého otce i matku
To však nevylučuje kritiku jak lidských slabostí tak i odborné a teologické nekompetentnosti.
Je však nutno rozlišovat mezi kritikou, která napadá podstatu úřadu a kritikou oněch lidských slabin a odborné nebo i teologické nekompetentnosti.
Kritika má být věcná, nikoliv osobní. Nutná je velká citlivost a jemnost, snaha
chránit se bulvarizace, skandalizace, jak místní – např. farní, tak mediální...
IV. Cti svého otce i matku
Osnova
Znění
a) Patří čtvrté přikázání do dnešní doby?
b) Autorita
c) Přitakání vlastním dějinám
IV. Cti svého otce i matku
1. Žít jako křesťané v rodině
a) Znaky dnešní rodiny
b) Rodina jako místo přijetí a bezpečí
c) Rodina jako místo výchovy a vzdělání
d) Rodina jako „domácí církev“
IV. Cti svého otce i matku
2. Křesťané a politické společenství
a) Základy a cíle moderního politického
společenství
b) Principy důstojnosti člověka, obecného blaha;
princip solidarity a subsidiarity
c) Církev a stát
IV. Cti svého otce i matku
d) Protest a odpor ve svobodném demokratickém státě
e) Odpor proti nespravedlivé (státní) moci
3. Křesťané a jejich církev