investiČnÍmi projekty, tak projekty na budovÁnÍ … · evropskÝ Účetní dvůr 12, rue alcide...

2009

ISSN

183

1-07

88

QJ-A

B-09-012-C

S-C

ÚČELNOST PROJEKTŮ KOMISE V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH VĚCÍ PRO ZÁPADNÍ BALKÁN

Zvlá

štní

zpr

áva

č. 1

2

V TÉ TO ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVĚ EVROPSKÝ ÚČE TNÍ DVŮR ANALYZUJE

ÚČELNOST PROJEKTŮ EVROPSKÉ KOMISE V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI

A VNITŘNÍCH VĚCÍ PRO ZÁPADNÍ BALKÁN. ZPRÁVA SE ZABÝVÁ JAK

INVESTIČNÍMI PROJEKTY, TAK PROJEKTY NA BUDOVÁNÍ INSTITUCÍ,

A TO V N Á S L E D U J Í C Í C H Č T Y Ř E C H P O D O B L A S T E C H S E K TO R U

SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH VĚCÍ: AZYLU A MIGRACE, INTEGROVANÉ

SPRÁVY HRANIC, SPRAVEDLNOSTI A POLICIE.

NA POZADÍ OBTÍŽNÉHO POLITICKÉHO A ORGANIZAČNÍHO PROSTŘEDÍ

ŘÍDILA KOMISE PROJEKTY V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH

VĚCÍ Z VELKÉ ČÁSTÍ ÚČELNĚ, AČKOLI ÚČETNÍ DVŮR ZJISTIL NĚKTERÉ

NEDOSTATKY, TÝKAJÍCÍ SE ZEJMÉNA VLASTNICKÉ ODPOVĚDNOSTI

A TAKÉ UDRŽITELNOSTI VÝSLEDKŮ. ZPRÁVA OBSAHUJE DOPORUČENÍ,

J E Ž M O H O U KO M I S I P O M O C I P Ř I P O S KY TO VÁ N Í E F E K T I V N Ě J Š Í

A ÚČELNĚJŠÍ POMOCI.

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR


CS

Jak získat publikace EU

Publikace na prodej:

• prostřednictvímEUBookshopu(http://bookshop.europa.eu);

• uvašehoknihkupce–uveďtenázev,vydavatelea/nebočísloISBN;

• obraťtesepřímonaněkteréhoznašichobchodníchzástupců.Jejichkontaktníúdajenajdetenahttp://bookshop.europa.eunebojezískátezaslánímfaxunačíslo +352 2929-42758.

Bezplatné publikace:


• nazastoupeníchnebodelegacíchEvropskékomise.Jejichkontaktníúdajenajdetena http://ec.europa.eunebojezískátezaslánímfaxunačíslo+3522929-42758.

Účelnost projektů komise v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcípro západní balkán

zvláštní zpráva č. 12 2009

(podle čl. 248 odst. 4 druhého pododstavce smlouvy o es)

evropskÝ Účetní dvůr

evropskÝ Účetní dvůr 12, rue alcide de Gasperi 1615 luxembourg lUXemboUrG

tel.: +352 4398-45410 Fax: +352 4398-46410 e-mail: [email protected] internet: http://www.eca.europa.eu

zvláštní zpráva č. 12 2009

mnoho doplňujících informací o evropské unii je k dispozici na internetu.

můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu).

katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace.

lucemburk: Úřad pro publikace evropské unie, 2009

isbn 92-9207-449-4

doi:10.2865/77798

© evropská společenství, 2009

kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora.

Printed in Luxembourg

3

obsah

Body

SEZNAM ZKRATEK

I–V SHRNUTÍ

1–5 ÚVOD

6–10 ROZSAH A KONCEPCE AUDITU

11–55 PŘIPOMÍNKY

11–28 INVESTICE EU BYLY VĚTŠINOU ÚSPĚŠNÉ, ALE JEJICH UDRŽITELNOST JE OHROŽENÁ12–15 reálná nUtnost investic vYplÝvá ze standardů eU a velmi ŠpatnÉho stavU inFrastrUktUrY16–19 smíŠenÉ vÝsledkY U hlavní kateGorie investičních projektů,

kteroU je správa a bezpečnost hranic20–23 sladění priorit eU a jednotlivÝch států je nezbYtnÝm předpokladem ÚspěchU24–26 dopad a UdrŽitelnost investičních projektů jsoU ohroŽenY27–28 investice nejsoU v soUladU s potřebnÝmi institUcionálními kapacitami

29–49 VÝRAZNÉ POTŘEBY V OBLASTI BUDOVÁNÍ INSTITUCÍ, ALE JEN MALÉ ZMĚNY, KTERÝCH BYLO DOSAŽENO FINANCOVÁNÍM EU

30–35 řízení změn a bUdování institUcí mají omezenÝ rozsah a jsoU Špatně měřenY36–39 UdrŽitelnost projektů na bUdování institUcí je ohroŽena v důsledkU

obměnY klíčovÝch pracovníků a korUpce40–45 Školicí proGramY – vÝstUpY převaŽovalY nad vÝsledkY 46–49 vlastnická odpovědnost na místní Úrovni je klíčovÝm Faktorem

pro UpevŇování právního státU

50–55 KONCEPCE ŘÍZENÍ A KOORDINACE DÁRCŮ51–52 mezi oběma koncepcemi řízení není vÝraznÝ rozdíl53–55 nedoŠlo k posílení koordinace mezi dárci řízenÉ příjemcem

56–58 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

PŘÍLOHA I — AUDITOVANÉ PROJEKTY V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH VĚCÍ V RÁMCI PROGRAMU CARDS A POSOUZENÍ JEJICH ÚČELNOSTI PŘÍLOHA II — METODIKA AUDITU A AUDITNÍ VZOREK PŘÍLOHA III — CELKOVÁ GRANTOVÁ PODPORA V OBDOBÍ 2006-2008, 4 240 MILIONŮ EUR PODLE JEDNOTLIVÝCH ZDROJŮ PŘÍLOHA IV — ÚROVEŇ VNÍMANÉ KORUPCE – ZÁPADNÍ BALKÁN PŘÍLOHA V — ŘÍDÍCÍ STRUKTURA KOMISE NA ZÁPADNÍM BALKÁNĚ PŘÍLOHA VI — CELKOVÝ OBJEM GRANTŮ A PŮJČEK V OBDOBÍ 2006-2008, 10 488 MILIONŮ EUR PODLE JEDNOTLIVÝCH ZDROJŮ

ODPOVĚDI KOMISE

zvláštní zpráva č. 12/2009 — Účelnost projektů komise v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro západní balkán

5


CARDS : pomoc společenství pro obnovu, rozvoj a stabilizaci (Community Assistance for Reconstruction, Development and Stabilisation)

EAR: evropská agentura pro obnovu

EBRD: evropská banka pro obnovu a rozvoj

EIB: evropská investiční banka

EU: evropská unie

EUPOL-Proxima: policejní mise evropské unie v bývalé jugoslávské republice makedonii

PAMECA: mise evropského společenství na pomoc policii v albánii (Police Assistance Mission of the European Community to Albania)

seznam zkratek

6

zvláštní zpráva č. 12/2009 — Účelnost projektů komise v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro západní balkán zvláštní zpráva č. 12/2009 — Účelnost projektů komise v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro západní balkán

I .s t r a t e g i c k ý m z á j m e m e v r o p s k é u n i e n a západním balk áně je nasto lení demok ra-c i e , b e z p e č n o s t i a d l o u h o d o b é s t a b i l i t y v t o m t o re g i o n u . v m i n u l o s t i b y l b a l k á n p o s t i ž e n n e j i s t o t o u a n á s i l í m . po l i t i c k é a e k o n o m i c k é p r o s t ř e d í j e s t á l e k ř e h k é . pr o e U j e t u d í ž v ý z n a m s e k t o r u s p r a v e -d l n o s t i a v n i t ř n í c h vě c í v t o m t o re g i o n u v ysok ý. motivace č lenst vím v eU př ispěla k tomu, že se eU stala na západním balk á-ně největší a nejvl ivnějš í zainteresovanou s t r a n o u . v o b d o b í 2 0 0 1 – 2 0 0 6 v ě n o v a l a k o m i s e n a p r o j e k t y v o b l a s t i s p r a v e d l -nost i a vnitřních věcí na západním balk á-ně téměř 500 mi l ionů eUr. cí lem pomoci komise by lo s ladi t s tandardy západobal -k á n s k ý c h s t á t ů s e s t a n d a r d y e U p o m o c í př ís lušných správních , soudních st ruktur a struktur prosazování práva.

I I .audit Účetního dvora posuzoval , do jaké mír y :

a) b y l y p o t ř e b y v o b l a s t i s p r a v e d l n o s t i a v n i t ř n í c h v ě c í ř á d n ě z j i š t ě n y a d o j a k é m í r y p ro j e k t y o d p o v í d a l y t ě m t o z j ištěným potřebám;

b) b y l y r e a l i z o v á n y z a m ý š l e n é v ý s t u p y a bylo dosaženo očekávaných výsledků a t yto v ýs ledk y byly udr ž i te lné.

shrnUtí

I I I .au d i t Ú č e t n í h o d vo r a s e t ý k a l j a k i nve s -t ičních projektů, tak projektů na budová-n í i n s t i t u c í , a t o v n á s l e d u j í c í c h p o d o b -lastech sektoru spravedlnost i a vnit řn ích vě c í : a z y l u a m i g r a c e , i n t e g ro v a n é s p r á -v y hranic , spravedlnost i a pol ic ie. Účetní dvůr z j i s t i l , že 1:

a ) n a r o z d í l o d d ř í v ě j š í c h p ř e d s t u p n í c h p r o g r a m ů k o m i s e z v o l i l a j a k o p r i o -r i t u o b l a s t s p r a v e d l n o s t i a v n i t ř n í c h věcí a snaži la se o v yřešení důležit ých s t r u k t u r á l n í c h re fo re m j i ž v r a n é f á z i procesu rozš í ření ;

b) na pozadí obt ížného pol i t ického a or-ganizačního prostředí bylo ř ízení pro -j e k t ů v o b l a s t i s p r ave d l n o s t i a v n i t ř -n í c h vě c í k o m i s í z ve l k é č á s t í ú če l n é, a č k o l i Ú č e t n í d v ů r z j i s t i l n ě k t e ré n e -dostatk y, t ýk aj íc í se zejména udr žite l -nost i v ýs ledků;

c) analýz y potřeb byly v někter ých přípa-dech nedostatečné a mezi dárci nebyla dostatečná koordinace;

1 zjištění týkající se projektů jsou shrnuty v grafu 1.

S H R N U T Í Z J I Š T Ě N Í O AU D I TO VA N ÝC H P R O J E K T E C HG R A F 1

0 %

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

potřeby: relevance

potřeby: posouzení

výsledky: dosažení

výsledky: udržitelnost

potřeby: relevance

potřeby: posouzení

výsledky: dosažení

výsledky: udržitelnost

Investice Budování institucí

Uspokojivé

Částečně uspokojivé

Neuspokojivé


77


d) a č k o l i n e vš e c h ny i nve s t i č n í p ro j e k t y d o s á h l y p l n ě u s p o k o j i v ý c h v ý s l e d k ů a j e j i c h u d r ž i t e l n o s t j e o h ro ž e n a , i n -v e s t i č n í p o m o c f i n a n c o v a n á k o m i s í p ř e d s t a v o v a l a v ý z n a m n ý a u ž i t e č n ý př íspěvek pro vni t rostátní in f rast ruk-turu a inst i tuce;

e) naopak výsledky projektů na budování inst i tucí byly uspokoj ivé jen částečně a j e j i c h u d r ž i t e l n o s t n e n í p r a v d ě p o -d o b n á . z p ů s o b u j e t o p ř e t r v á v a j í c í p o l i t i c k á s l a b o s t a n e d o s t a t e č n á a n -gažovanost (v lastnick á odpovědnost ) na st raně př í jemců, neboť větš ina re -for mních in ic iat iv nev ychází z tohoto regionu, a le od evropské komise č i od d a l š í c h e x t e r n í c h z a i n t e r e s o v a n ý c h stran;

f ) v m í ř e ú s p ě š n o s t i p r o j e k t ů ř í z e n ý c h delegacemi ve s rovnání s pro je kt y ř í -ze ný m i ev ro p s k o u a g e nt u ro u p ro o b -novu nebyl žádný v ýznamnějš í rozdí l .

IV.na zák ladě těchto př ipomínek předk ládá Ú č e t n í d v ů r d o p o r u č e n í , j e ž m o h o u k o -mis i pomoci př i posk ytování e fekt i v n ě jš í a ú č e l n ě j š í p o m o c i . pro j e k t o vé v ý s l e d k y by se mohly z lepšit , kdyby :

a) př i př ípravě projektů v oblast i sprave -d l n o s t i a v n i t ř n í c h vě c í by l a p o d p o ra s p o l e č e n s t v í v s o u l a d u s c í l i ro č n í c h programů (pr ior i tu by např ík lad měly mít p lánované společné hraniční pře -c h o d y, n e b o ť b y t o p o d p o ř i l o s p o l u -práci v regionu) ;

shrnUtí

b) invest iční projekt y byly těsněj i spoje -ny s projekt y na budování inst i tucí ;

c ) existovala lepší koordinace mezi všemi d á r c i p ů s o b í c í m i r e g i o n u , t e d y v č e t-ně komise coby hlavního dárce ( jeden d á r c e b y n a p ř í k l a d m o h l f i n a n c o v a t n e b o s p o l u f i n a n covat p ro j e k t p ř i p ra -vený j iným dárcem);

d) společenst v í dárců přehodnot i lo pro -ces zadávání veřejných zak ázek na v y-b a v e n í . vš u d e t a m , k d e j e t o m o ž n é, by se měla z vážit možnost společných invest ičních sdružení , jež by byla ř íze -na př i j ímaj íc ími stát y.

V.Udržitelnost projektů by se mohla z lepšit , kdyby :

a) se z v ýš i lo zapojení př í jemců;

b) ž á d n é p ro j e k t y n e b y l y z a h a j o v á ny b e z toho, aby pro ně existoval p lán údr žby ;

c) podrobněj i monitorovala rozdělování v y b a v e n í a i n f r a s t r u k t u r y f i n a n c o v a -ných z prostředků eU a vyhodnocovala je j ich v yužívání ;

d) p o s k y t o v á n í t e c h n i c k é p o m o c i b y l o adek vátně doplněno akt ivním podpo -rováním inst i tucionálních změn.

8


2 cards je zkratka pro program

pomoci společenství pro obnovu,

rozvoj a stabilizaci (z angl. Community

Assistance for Reconstruction,

Development and Stabilisation).

tento program probíhal v období

2000–2006.

3 to představovalo přibližně 10 %

celkového rozpočtu programu

cards. většina výdajů v rámci cards

se realizovala během prvních let

tohoto programu v rámci řešení

naléhavých potřeb obyvatelstva

západního balkánu po ukončení

konfliktu v tomto regionu.

4 co se týče posledního rozšíření

v roce 2007, u bulharska a rumunska

je stále prostor ke zlepšení v oblasti

spravedlnosti a vnitřních věcí.

eU se proto rozhodla zřídit

zvláštní mechanismus spolupráce

a ověřování, aby těmto nejnovějším

členským státům pomohla

s nedostatky, které ještě nejsou

vyřešené.

Úvod

1 . rozš í ření s louží st rategick ým zájmům eU v oblast i s tabi l i t y, bez-pečnosti a předcházení konfl iktům. stávaj íc í program rozšiřování s e t ý k á s t á t ů z á p a d n í h o b a l k á n u , k t e ré z í s k a l y p e r s p e k t i v u , ž e jak mile splní nezbytné podmínk y, stanou se č leny eU.

2 . audit sektoru spravedlnost i a vnit řn ích věcí pro západní balk án se týk al oblast i , jež má značný pol it ický význam. sektor spravedl-nosti a vnitřních věcí patř í k nejdůležitějš ím oblastem spolupráce mezi evropskou uni í a stát y západního balk ánu. tuto spolupráci lze rozdělit do čtyř podoblastí : az ylu a migrace, integrované sprá-v y hranic , spravedlnost i a pol ic ie . hodnota zak ázek uzavřených v oblast i spravedlnost i a vnitřních věcí v rámci programu komise pro západní balk án (cards 2) dosáhla v období 2001–2006 přibl iž-ně 470 mi l ionů eUr 3.

3 . před zahájením auditu byla vymezena tato hlavní r iz ik a pro řádné f inanční ř ízení :

a ) projekt y v oblast i spravedlnost i a vnitřních věcí j sou prová-d ě ny v k ře h k é m p o l i t i c k é m a e k o n o m i c k é m p ro s t ře d í . z n a -m e n á to, že p o m o c k o m i s e n e m u s í d o s á h n o u t z a mýš l e nýc h c í lů pol i t ik a nemusí být udr ž i te lná;

b) ro le př i j ímaj íc ího státu a konečných př í jemců má pro úspěch projektů zásadní důležitost , neboť pravomoci komise pro po -sí lení kompetence, profesionality a nezávislosti místních insti-tucí v oblast i spravedlnost i a vnitřních věcí j sou omezené;

c) společenst ví je pod t lakem, aby dosahovalo velkého objemu u d í l e n í z a k á z e k , c o ž a l e m ů ž e v é s t k t o m u , ž e s e n e b e r o u v úvahu rozpoč tová , proce s n í i p ol i t i ck á ome ze n í n a s t ran ě př í jemců a rec ip ientů. Účelnost v ýstupů tak může být ome -zena, a to zejména tehdy, když je c í lem z lepšení administra-t ivních k apacit ;

d) z předchozích zk ušenost í v yplý vá , že př i rozš i řování je sou-lad s k r i tér i i v oblast i spravedlnost i a vni t ř n ích věc í jednou z n e j o b t í ž n ě j š í c h o t á ze k u roz š i řov á n í , n e - l i o t á z k o u ú p l n ě nejobt ížnějš í 4.


9


4 . programy komise měly za c í l :

a ) posí l i t právní stát , l idsk á práva a vztahy s občanskou společ -nost í ;

b) podpoř i t re for mu oblast i spravedlnost i a s ladění vni t rostát-ních právních předpisů s požadavk y eU;

c) provést reformu pol ic ie obecně, a konk rétně pak pohraniční pol ic ie, a za j ist i t veřejný pořádek ;

d) bojovat prot i korupci , i legální migraci , organizovanému z lo -č inu a teror ismu;

e) n a p o m á h a t ro z vo j i a p o d p o ro v a t o b c h o d n í v z t a hy a p o hy b zboží a osob;

f ) posí l i t inst itucionální a provozní k apacity, napřík lad v oblast i az ylu a migrace, v íz a integrované správ y hranic.

5 . pomoc společenství v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí se pro-vádí prostřednictvím f inančních investic do infrastruktur y a vyba-vení č i projekty na budování inst i tucí . invest ice maj í podobu buď smluv o stavebních prac ích , nebo smluv o dodávk ách. budování inst i tucí cestou technické pomoci 5 nebo formou twinningu 6 zavá-dí normy a zák ladní pravidla pro státní s lužbu, např ík lad zákony a strategie spolu s nezbytným školením.

5 technická pomoc představuje

zdroj používaný v mnoha

rozvojových projektech

a programech různých typů a lze

ji definovat jako „odborníky,

konzultanty, školitele, poradce apod.,

kteří jsou najímáni, aby předávali

know-how a dovednosti a budovali

a posilovali instituce“. odkazuje se

zde na zvláštní zprávu Účetního

dvora č. 6/2007 o účelnosti technické

pomoci v rámci rozvoje kapacit

(Úř. věst. c 312, 21.12.2007, s. 3).

6 twinning, jež byl poprvé použit

v roce 1998 jako nástroj předvstupní

pomoci, poskytuje rámec pro

administrativu a poloveřejné

organizace v přijímajících státech za

účelem spolupráce s jejich protějšky

v členských státech.

10


6 . ev ro p s k á u n i e p o m á h á ze m í m z á p a d n í h o b a l k á n u ze j m é n a p ro -střednictvím specifických programů a pomoci při projektech. audit Účetního dvora měl za c í l posoudit účelnost programů evropské komise v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro západní balkán. součástí auditu byla kontrola vzorku 33 projektů v oblast i sprave -dlnost i a vnitřních věcí , z toho 30 celostátních a t ř í regionálních, probíhajících v rámci ročních programů pro období 2001–2005 7. ve vzorku byly stejnou měrou zastoupeny oba typy pomoci: investiční p ro j e k t y i p ro j e k t y n a b u d ová n í i n s t i t u c í . s e z n a m a u d i tova nýc h projektů spolu s v ýs ledk y a z j i š těními Účetního dvora je uveden v p ř í l o z e I . po d ro b n o s t i t ý k a j í c í s e m e to d i k y a u d i t u a a u d i t n í m vzorku jsou uvedeny v p ř í l oz e I I .

7 . h lavními c í l i auditu bylo posoudit , do jaké mír y :

a) byly nálež i tě z j i š těny potřeby v oblast i spravedlnost i a vnitř-n ích věc í a do jaké mír y projekt y těmto z j i š těným potřebám odpovídaly 8;

b) by ly rea l izovány zamýšlen é v ýs tupy a by lo dos aže n o oče k á-vaných v ýsledků a do jaké mír y byly t yto oček ávané v ýsledk y udr ž i te lné 9.

8 . na západním balkáně použila komise dvě základní koncepce ř ízení: převedené ř ízení a nepř ímé centra l izované ř ízení . v př ípadě pře -vedeného ř ízení jsou v albáni i , bosně a hercegovině a v chor vat-sku odpovědné za př ípravu projektů, zadávání zak ázek a f inanční a technické provádění delegace komise. nepř ímé centra l izované ř ízení bylo pak použito v bývalé jugoslávské republice makedonii , kosovu (na zák ladě rezoluce r ady bezpečnost i organizace spoje -ných národů 1244/99) , černé hoře a srbsku, kde program do kon-ce rok u 2008 ř íd i la evropsk á agentura pro obnovu (ear) . Účetní dvůr zkoumal, jest l i ex istuj í důk azní informace, že jedna z těchto koncepcí ř í zení je u projektů v oblast i spravedlnost i a vn i t ř n ích věcí účelnějš í 10.

7 podle nařízení cards má

roční program, sestavovaný pro

každou zemi, která přijímá pomoc

společenství, obsahovat seznam

projektů, které budou financovány,

spolu se specifikací příslušných

částek. stanovisko k ročním

rozpočtovým prostředkům vyjadřuje

řídící výbor, jež je složen ze zástupců

členských států a jemuž předsedá

komise.

8 audit posuzoval, do jaké míry

byly projekty v oblasti spravedlnosti

a vnitřních věcí oprávněné ve

světle rozsahu a specifikací potřeb,

a dále to, zdali byly zváženy a řádně

analyzovány alternativní přístupy.

audit rovněž zkoumal, zdali byly cíle

v souladu s prioritami definovanými

v dokumentech komise, rady

a dokumentech národní strategie.

9 audit posuzoval, do jaké míry

příjemci účelně využili pomoc

financovanou eU (například vybavení,

infrastrukturu a odbornou přípravu)

a zdali byly výsledky projektů

finančně a provozně udržitelné.

10 tento dodatečný prvek byl do

auditu přidán na základě žádosti

evropského parlamentu. odkazuje

se zde na rozhodnutí evropského

parlamentu ze dne 22. dubna 2008,

obsahující připomínky, které jsou

nedílnou součástí rozhodnutí

o udělení absolutoria za plnění

souhrnného rozpočtu evropské unie

na rozpočtový rok 2006, oddíl iii –

komise.

rozsah a koncepce aUditU


11


9 . ev ro p s k á k o m i s e j e z f i n a n č n í h o h l e d i s k a n a z á p a d n í m b a l k á n ě n e j d ů l e ž i t ě j š í m d á rc e m . ví c e n e ž p o l o v i n a g r a n t ů u d ě l o v a nýc h to m u to re gi o n u p ř i c h á z í z roz p o č t u e U ( p ř í l o h a I I I ) . v té to s o u -vis lost i audit posuzoval, jak vláda př i j ímaj íc í země využi la výhody plynoucí z koordinace mezi dárc i .

10. ta to z p ráv a j e s t r u k t u rov á n a p o d l e t y p ů p o m o c i , te d y i nve s t i č -ních projektů a projektů na budování inst i tucí , a posuzuje je j ich relat ivní s i lné a s labé stránk y. třet í oddí l zpráv y se potom zabý vá hor izontálními otázk ami koncepce ř ízení a koordinace dárců.

M A PA Z Á PA D N Í H O B A L K Á N U

Zd r o j : evropská komise.

12


I N V E S T I C E E U BY LY V Ě T Š I N O U Ú S P Ě Š N É , A L E J E J I C H U D R Ž I T E L N O S T J E O H R O Ž E N Á

11. tento oddíl zprávy se nejpr ve zabývá relevancí investičních projek-tů a posouzením potřeb, z něhož tyto projekty vycházely. přek ládá dále zj ištění týk aj ící se dosahování výsledků a nezbytného sladění prior it eU s vnitrostátními prior itami. následně je pojednána otáz-k a udržitelnosti , jež je rozdělena do dvou část í : část i o důležitost i údr žby a část i o potřebě dostatečných inst i tuc ionáln ích k apaci t pro zaj ištění udr ž i te lnost i .

R E Á L N Á N U T N O S T I N V E S T I C , K T E R Á V Y P LÝ VÁ Z E S TA N D A R D Ů E U A V E L M I Š PAT N É H O S TAV U I N F R A S T R U K T U RY

12. v důsledku dlouholetých nedostatečných investic a také geopolit ic-k ých změn 11 j sou na západním balk áně potřeby invest ic na moder-nizaci infrastruktur y pro dosažení úrovně eU v ýrazné a ve větš ině případů přesahují kapacity státních rozpočtů příslušných zemí. tyto invest iční požadavk y v yplý vaj í ze dvou hlavních faktorů:

11 vznik šesti nových států

v důsledku rozpadu bývalé

jugoslávie vedl k vytvoření více

než 5 000 kilometrů nových

mezinárodních hranic v tomto

regionu, jež je třeba kontrolovat.

připomínkY

P Ř Í K L A DY S T R AT E G I C K ÝC H A N E S T R AT E G I C K ÝC H I N V E S T I Č N Í C H P R O J E K T Ů

R Á M E Č E K 1

Případ 1: Projekt, který byl v souladu se strategickými cíli

Úroveň vězeňského systému v albánii je pod mezinárodními standardy. vězení a vazební zařízení jsou silně přeplněná. v době auditu se v albánských věznicích nacházelo celkem 3 049 vězňů, ačkoli kapacita těchto věznic je pouze 1 510 vězňů. to znamená, že ve věznicích je o 102 % více vězňů, než pro kolik jsou jejich kapacity určené. výstavbu věznice ve Fushe kruje, jež bude schopna pojmout 312 vězněných osob, lze proto považovat za klíčovou a důležitou prioritu.

Případ 2: Projekt, který se neřídil ročním programem

v bývalé jugoslávské republice makedonii byl na azylový projekt, schválený v ročním programu, přidělen rozpočet dva miliony eUr, a to na činnosti v oblasti budování institucí, jako např. přípravu návrhů legislativy, strategií a národního akčního plánu. k realizaci těchto činností však nedošlo. namísto toho bylo vybudováno přijímací středisko pro žadatele o azyl.


13


a) U zce l a n ov ýc h i n s t i t u c í 1 2 j e n u t n é, a by by l y s p l n ě ny n o r my eU. z norem eU napřík lad vyplývá požadavek na profesionální ostrahu hranic. to představuje náročný úkol , neboť až done -dávna byly hranice střeženy hlavně voják y zák ladní s lužby 13. nové hranice by navíc měly být otevřené pro legit imní pohyb zboží a osob, měly by být a le zároveň bezpečné a střežené.

b) velmi špatná infrastruktura v sektoru spravedlnosti a vnitřních věc í . stávaj íc í in f rastruktura na západním balk áně je špatná a nedostatečná . např ík lad když v období 2004–2005 navšt í -v i l i ex terní hodnotitelé 14 38 soudních budov v albáni i , nebyl i vě t š i n o u s c h o p n i roze z n at s o u d ce o d o bž a l ova nýc h č i o s o b z p u b l i k a p ř í p a d n ě ž a l o b c ů ; p ř í p a d y b y l y p r o j e d n á v á ny n a chodbách.

13. audit z j i s t i l , že u zhruba 70 % př ípadů se projekt y invest ic dr žely v š i roce def inovaných mezích st rategick ých c í lů 15, tedy v yt váře -ní s tabi l i t y a bezpečnost i a prohlubování spojení s eU. zbý vaj íc í projekt y nebyly s c í l i s tanovenými v ročním programu v souladu nebo s n imi byly v souladu jen částečně ( rá m e če k 1 ) .

14. au d i t z j i s t i l , že by l a p o m o c s p u š t ě n a b e z o d p ov í d a j í c í c h s t u d i í provedite lnost i , které by def inovaly rozsah projektů a speci f iko -v a l y by j e . př í p r av a s t u d i í j e n á ro č ný ú k o l v z h l e d e m k t o m u, že př i j ímaj íc ím inst i tucím chyběly řádně formulované národní st ra-tegie nebo akční plány, které by stanovovaly pr ior i t y. ze 17 audi-tovaných invest ičních projektů jen dva projekt y disponovaly v y-soce uspokoj iv ými studiemi, které dopředu popisovaly důležitost v ybraného projektu ( rá m e če k 2 ) .

12 například v bosně a hercegovině

je pohraniční policie nejstarší ze

složek na státní úrovni, nicméně

v roce 2009 nemá ještě ani

desetiletou historii.

13 například v srbsku prováděla do

roku 2007 ostrahu hranic armáda.

14 rámcový plán pro soudní

infrastrukturu (Master plan for judicial

infrastructure) – studie provedená

externími konzultanty v období leden

2004 až duben 2005.

15 zvláštní zpráva Účetního dvora

č. 5/2007 o řízení programu cards

komisí (Úř. věst. c 285, 27.11.2007,

s. 1) ve svých závěrech uvádí,

že strategické obecné pokyny

komise byly velmi obecné, což bylo

přiměřené pro fázi obnovy, nikoli

však pro náročnější cíle budování

institucí.

P Ř Í K L A D V YS O C E U S P O KO J I V É A N A LÝ Z Y P OT Ř E BR Á M E Č E K 2

výstavba dvou odvolacích soudů v korce a ve vloře v albánii představovala dvě nejhlavnější pri-ority studie „rámcový plán pro soudní infrastrukturu“. studie analyzovala situaci a vyhlídky všech okresních a odvolacích soudů v albánii. rámcový plán byl připraven dobře a podrobně.

14


15. nedostatky ve fázi plánování jak na straně při j ímající země, tak v ně -k t e r ýc h p ř í p a d e c h i k o m i s e ve d l y k n e e fe k t i v n í m u a n e ú č e l n é m u rozdělování a v yužívání v ybavení f inancovaného eU ( rá m e če k 3 ) .

S M Í Š E N É V ÝS L E D K Y U D Ů L E Ž I T É K AT E G O R I E I N V E S T I Č N Í C H P R O J E K T Ů : S P R ÁV Y A B E Z P E Č N O S T I H R A N I C

16. n a s u m m i t u e U - z á p a d n í b a l k á n , k t e r ý s e k o n a l v s o l u n i v č e r v -nu 2003, bylo zdůrazněno, že nedostatečná bezpečnost hranic je jednou přek ážek pro nastolení právního státu a že pro Uni i před-s t av u j e h l av n í p r i o r i t u . k o m i s e s e v s e k to r u i n te grov a n é s p ráv y hranic, k am směřovala velk á část f inančních prostředků určených p ro o b l a s t s p rave d l n o s t i a v n i t ř n í c h vě c í ( 3 7 % ) , ve l m i s i l n ě a n -gažovala . tento sektor má dvě s ložk y : správu hranic a bezpečnost hranic. audit Účetního dvora prověřoval osm investičních projektů t ýk aj íc ích se integrované správ y hranic , včetně projektů v ýstav -by n ě k o l i k a h ra n i č n í c h p ře c h o d ů. v ýs l e d k y tě c h to i nve s t i c by l y větš inou uspokoj ivě jš í v př ípadě, kdy by ly spojeny s opatřeními na podporu budování inst i tuc í , např ík lad s př ípravou národních strategi í pro integrovanou správu hranic 16. Účelný systém správ y hranic vyžaduje rovnováhu mezi otevřenými, avšak zabezpečenými hranicemi 17. takovéto rovnováhy se napřík lad podaři lo dosáhnout v srbsku ( rá m e če k 4 ) .

16 vnitrostátní strategie integrované

správy hranic byla přijata v albánii

v listopadu 2006, v bosně

a hercegovině v červenci 2005,

v bývalé jugoslávské republice

makedonii v říjnu 2005, v černé hoře

v únoru 2006 a v srbsku v lednu 2006.

17 je třeba poznamenat, že acquis

communautaire eU, schengenské

standardy ani celní kodex

společenství neposkytují žádný

univerzální a jednotný model

pro správu hranic. tyto standardy

nicméně vyžadují, aby byl systém

účelný a přizpůsobený možným

rizikům.

P Ř Í K L A DY N E E F E K T I V N Í H O A N E Ú Č E L N É H O R O Z D Ě LO VÁ N Í A V Y U Ž Í VÁ N Í V Y B AV E N Í F I N A N CO VA N É H O E U

R Á M E Č E K 3

v bývalé jugoslávské republice makedonii nebyly některé z motocyklů, jež byly poskytnuty po-hraniční policii v létě 2005 na základě financování eU, prvních 18 měsíců téměř vůbec používány, neboť vláda policii neposkytla dohodnutou nezbytnou ochrannou výstroj. ještě v roce 2007 chy-běly některé části tohoto vybavení. vláda na chybějící vybavení vypsala v září 2008 výběrové řízení a v prvním čtvrtletí roku 2009 by mělo dojít k podpisu smlouvy.

o rok se ve stejné zemi opozdilo rovněž otevření azylového centra, neboť vláda nedodala potřebné vybavení.

počítače, jež byly poskytnuty albánské policii, byly i osm měsíců po podpisu smlouvy stále v pa-pírových krabicích, neboť se čekalo na rozhodnutí orgánů o přidělení těchto počítačů konečným příjemcům.


15


P Ř Í K L A D TO H O, J A K V Y U Ž Í VÁ N Í M O D E R N Í H O V Y B AV E N Í P O S I LU J E KO N T R O LU H R A N I C A Z Á R O V E Ň S N I Ž U J E Č E K AC Í D O B U C E S T U J Í C Í C H

R Á M E Č E K 4

v srbsku na hraničním přechodu batrovci přinesla nová infrastruktura a vybavení rozdíl oproti minulosti (fotografie 1). díky projektu se zvýšil počet odbavených cestujících a zároveň se zkrátila čekací doba. U nákladních automobilů se čekací doba snížila z několika hodin na 30 minut. čekací doba u osobní přepravy se v plné sezóně snížila z 12 hodin na asi 20 minut.

tento hraniční přechod rovněž dostal moderní vybavení, jež pohraniční stráži umožňuje rozpoznat padělané dokumenty, a to i kvalitně padělané. zařízení „docubox“ bylo průměrně použito 100krát denně a od jeho uvedení do provozu orgány díky němu odhalují průměrně jeden padělaný doku-ment denně.

H raniční přecho d B atrovci na dálnici B ělehrad-Z áhřeb, f inancovaný EU, vedl k p o dstatnému zk rácení ček ací doby cestujíc ích.

F O T O G R A F I E 1

Zd r o j : evropský účetní dvůr.

16


17. b ezpečnost na hranic ích se v současné době zak ládá na č t yřech pr vcích: mobi l i tě, komunik aci , zpravodajsk ých informacích a pa-l e b n é s í l e . po d p o r a k o m i s e s m ě ř o v a l a k e v š e m t ě m t o p r v k ů m k romě zbraní . v a lbánské shkodře je pohraniční pol ic ie schopna v te ré n n í c h voz i d l e c h s a m oz ře j m ě l é p e s t ře ž i t s e ve r n í p oze m n í hranic i , než když se dř íve je j í př ís lušníc i pohyboval i pěšk y. také pozemní hranice mezi bý valou jugoslávskou republ ikou makedo -ni í a řeckem a mořsk á hranice mezi albáni í a i tá l i í j sou nyní lépe s t ře že ny ( v i z f o t o g r a f i e 2 a 3 ) . m n ož s t v í p o k u s ů o i l e g á l n í p ře -k ro če n í h ra n i ce d o a z b ý va l é j u g o s l ávs k é re p u b l i k y m a k e d o n i e od roku 2005, kdy byla posk ytnuta vozidla , do roku 2008 v ýrazně pok les lo.

18. ačkol i je celkov ý obrázek spíše pozit ivní , byly v této oblast i z j i š -těny urč i té nedostatk y, souvisej íc í jednak s nedostatkem pol i t ic -k é v ů l e a p r áv n í c h p ro s t ře d k ů n a s t r a n ě p ř i j í m a j í c í c h s t á t ů ( v i z body 36 až 39), ale také s určitými specif ickými nedostatky v ř ízení komise ( rá m e če k 5 ) .

P Ř Í K L A D N E R E A L I ZO VA N É H O P R O J E K T U H R A N I Č N Í H O P Ř E C H O D U R Á M E Č E K 5

hraniční přechod Gorica v bosně a hercegovině se nachází na rušné mezinárodní silnici z mostaru (bosna a hercegovina) do splitu. chorvatské orgány již vybudovaly svůj vlastní hraniční přechod, na bosenské straně však chyběla příslušná infrastruktura. komise podepsala zakázku na stavební práce v hodnotě 3 miliony eUr, aniž předtím ověřila, jestli byl ukončen proces vyvlastnění pozemků. v důsledku sporu o ocenění pozemků projekt nebyl nikdy zahájen a platnost smlouvy v prosinci 200618 vypršela.

důsledkem je, že na bosenské straně provozuje „celní terminál“ soukromý subjekt, který si pone -chává 70 % poplatků vybíraných za vjezd do celního terminálu (které činí přibližně 20 eUr za jeden nákladní vůz). vláda nemá na převzetí této infrastruktury žádný plán.

18 vzhledem k tomu, že komise nemohla smlouvu splnit, vznesl dodavatel nárok na náhradu škod ve výši více než 550 000 eUr; v době

auditu probíhala jednání o mimosoudním smírném narovnání.


17


19. rozpad bý valé jugoslávie vedl k v yt voření v íce než 5 000 k i lome -t r ů n ov ýc h m e z i n á ro d n í c h h ra n i c v re gi o n u. z h l e d i s k a n á k l a d ů n e j ú č e l n ě j š í m z p ů s o b e m , j a k t y t o h r a n i c e k o n t ro l o v a t , b y b y l a v ý s t av b a s p o l e č nýc h h r a n i č n í c h p ře c h o d ů. k o m i s e v š a k n a d á l e f inancuje projekty hraničních přechodů z prostředků př idělených j e d n o t l i v ý m s t á t ů m n a m í s t o z p ro s t ře d k ů p ř i d ě l e nýc h re g i o n u. tato koncepce nepodporuje roz voj regionální spolupráce.

Všechny projekt y k romě jednoho byly auditovány na místě. Na obrázku je terénní vozidlo, které bylo f inancováno EU a které právě kontroluj í zaměstnanci Účetního dvora v G evgeli j i na hranici Bý valé jugoslávské republik y M akedonie s Řeckem.


Výsledek p osí lené kontroly námořní hranice v Albánii . Z abavený r ychlý motorov ý člun, kter ý byl p oužíván organizovaným zlo činem k pašování osob do EU.




18


P Ř Í K L A D I N V E S T I C E , K T E R Á P O S Í L I L A P R ÁV N Í S TÁT R Á M E Č E K 6

Výstavba odvolacího soudu ve Vloře v Albánii

komise investovala 770 000 eUr do výstavby budovy odvolacího soudu v albánské vloře. krátko-dobé výsledky tohoto projektu byly pozitivní. průměrný počet projednávaných případů se v této budově v prvním roce jejího provozu (2007) více než zdvojnásobil v porovnání s množstvím případů projednaných v původních prostorách. odvolací soud měl také poprvé řádné zasedací místnosti. to zvýšilo transparentnost řízení a všeobecně zlepšilo „fungující spravedlnost“.

v době auditu však nebyla k dispozici elektřina z vnitrostátní rozvodné sítě, přičemž roční rozpočet na naftu pro generátory byl vyčerpán čtyři měsíce před koncem roku. z tohoto důvodu nemohly být používány počítače. tím se snížil počet případů, které mohly být soudem projednány, a snížila se celková účelnost investice.

S L A D Ě N Í P R I O R I T E U A J E D N OT L I V ÝC H S TÁT Ů J E N E Z BY T N ÝM P Ř E D P O K L A D E M Ú S P Ě C H U

20. r e fo r my v o b l a s t i s p rave d l n o s t i a v n i t ř n í c h vě c í , a ť u ž s e t ý k a j í invest ic nebo budování inst i tucí , j sou velmi rozsáhlým a s ložit ým podni kem. národn í rozpoč t y j e d n ot l i v ých s t át ů vš ak n a p r i or i t y v oblast i spravedlnost i a vnitřních věcí nedisponuj í dostatečnými p ro s t ře d k y, c o ž p l a t í z e j m é n a v e k o n o m i c k y m é n ě ro z v i n u t ýc h státech západního balk ánu 19.

21. i když je komise na západním balk ánu hlavním dárcem, prostřed-k y z eU nepostačuj í na pok r yt í všech invest ičních potřeb. komise proto zpravidla f inancovala pilotní projekty, které měly pří jemcům uk ázat v ýhody spojené s modernizovanou infrastrukturou. př ík la-dem tohoto t ypu pomoci je ev rop s kou un i í f i n an covan á b udova soudu ve vloře postavená v souladu s nejmodernějšími standardy, která z lepši la t ransparentnost soudnic t v í ( rá m e če k 6 ) .

22. Úroveň f inancování z vnit rostátních zdrojů se mezi jednot l iv ými z e m ě m i v ý r a z n ě l i š i l a . au d i t z j i s t i l p ř í p a d, k d y u ž n e e x i s t o v a l a závis lost na dárc i . v srbsku přestavovaly nák lady na projekt y re -konstrukce soudních budov as i 5 % ce lkové h o rozp oč tu p ro ob -last spravedlnost i a vnitřních věcí v srbsku na období 2003–2007 ( rá m e če k 7 ) .

19 v bývalé jugoslávské republice

makedonii je akademie pro

odbornou přípravu soudců a státních

zástupců na základě zvláštního

zákona částečně financována ze

státního rozpočtu. to zajišťuje její

vzdělávací nezávislost. nicméně

63 % celkového financování této

akademie v roce 2008 pocházelo

od mezinárodních dárců. k zajištění

provozní nezávislosti této instituce je

zapotřebí vyváženější finanční rámec.


19


P Ř Í K L A D D O S TAČ U J Í C Í H O Z A P O J E N Í S TÁT N Í H O R O Z P O Č T U R Á M E Č E K 7

Rekonstrukce největší soudní budovy v Srbsku

po zavraždění srbského premiéra zorana djindjiče v březnu 2003 zadržely orgány velký počet po-dezřelých. srbské orgány však neměly vhodná zařízení na to, aby mohly projednávat tyto vysoce důležité případy v bezpečném a důstojném prostředí. rekonstrukční práce, které byly financovány z rozpočtu eU, poskytly okresnímu soudu v bělehradě například moderní soudní síň. tato soudní síň byla od svého otevření v červnu 2006 použita pro 35 procesů v roce 2006 a 40 procesů během roku 2007, přičemž většina z nich se týkala velmi důležitých případů organizovaného zločinu nebo válečných zločinů. srbská vláda od té doby přidělila na rekonstrukci soudních budov v celé zemi rozsáhlé prostředky.

Nová a b ezp ečnější budova o dvolacího soudu v albánské Vloře, která byla f inancována Evropskou unií . Stavba byla dokončena v ro ce 2006.


Zd r o j : delegace es v tiraně.

20


P Ř Í PA D I N F R A S T R U K T U R N Í H O P R O J E K T U S N E D O S TAT E Č N ÝM D O PA D E M

R Á M E Č E K 8

komise investovala více než 3 miliony eUr na modernizaci hraničního přechodu v kamensku v bosně a hercegovině na úroveň hraničního přechodu „první kategorie“, tzn. přechodu, kterým smějí do země vstupovat a zemi opouštět všechny druhy zboží. po dokončení tohoto projektu eU však vláda přehodnotila své rozhodnutí a hraničnímu přechodu kamensko snížila status. v důsledku toho ne-lze na tomto hraničním přechodu již proclívat některé druhy zboží (např. benzin). objem dopravy klesl, ačkoli je tato silnice nepraktičtějším spojením mezi chorvatským splitem a středozápadní a severní bosnou a hercegovinou. komise o této změně nevěděla.

23. v př ípadě, že nejsou s laděny pr ior i t y eU a jednot l iv ých států, je v ý s l e d k e m n e ú č e l n á p o m o c . n a p ř í k l a d p r o s t ř e d n i c t v í m d o h o d o stabi l izac i a př idružení komise zavazuje západobalk ánské stá-t y p ro v á d ě t u s t a n o ve n í o z p ě t n é m p ře b í r á n í o s o b 2 0. k ú s p ě š n é apl ik aci těchto ustanovení však nedošlo, protože př i j ímaj íc í stát y na to ve sv ých vnitrostátních rozpoč tech nev yčleni ly dostatečné prostředk y. např ík lad v albáni i ohrozi l nedostatek pracovníků na pol icejním ředitelství pro ochranu hranic a migraci schopnost to -hoto státu splnit své závazk y z dohody o stabi l izac i a př idružení . i když komise f inancovala národní st rategi i pro migraci a zpětné přebírání v albáni i a zdůrazňovala na zasedání v ýboru na v ysoké úrovni podmínk y dohody, byl pok rok pomalý.

D O PA D A U D R Ž I T E L N O S T I N V E S T I Č N Í C H P R O J E K T Ů J S O U O H R O Ž E N Y

24. Šest z 16 auditovaných invest ičních projektů mělo pot íže t ýk aj íc í se je j ich udr ž i te lnost i . ačkol i navšt ívené země prováděly urč i tou údržbu dodané infrastruktur y a v ybavení , úroveň této údr žby ne -byla dostatečná na to, aby se zaj ist i la udržitelnost investic. v době auditu nebyl i př í jemci povinni před obdr žením f inancování z eU dok ládat existenci řádného plánu a rozpoč tu na údr žbu.

20 státy západního balkánu

a evropská unie podepsaly dohodu

o zpětném přebírání osob jako

součást dohody o stabilizaci

a přidružení. tato dohoda nařizuje

státům západního balkánu

a členským státům eU zpětně přebírat

osoby, které nelegálně vstoupily

nebo nelegálně pobývaly na území

kteréhokoli z ostatních států a zpětně

přebírat nelegální migranty, kteří

jsou občané třetích zemí nebo kteří

jsou osobami bez státní příslušnosti

a kteří vstoupili na území některého

ze států dohody přes území druhého

státu. tato dohoda v zásadě zavazuje

státy západního balkánu, aby

s evropskou unií sdílely odpovědnost

za bezpečnost eU.


21


25. delegace neměly vždy přehled o s ituaci v terénu, neboť používání infrastruktur y a vybavení se nesleduje. komise tudíž dopad a udr-ž i te lnost invest ičních projektů nemůže zaj ist i t ( rá m e če k 8 ) .

26. ačkol i pravidla pro zadávání veřejných zak ázek umožňuj í , aby do procesu zadávání veřejné zakázky byl začleněn i poprodejní ser vis, toto ustanovení se dostatečně nev yužívá . v albáni i posk yt la de -legace formou veřejné zak ázk y terénní vozidla pohraniční pol ic i i , ačkol iv věděla , že budou s údr žbou tohoto v ybavení problémy 21. př i j í m a j í c í i n s t i t u c e , k t e ré m a j í n a s t a ro s t i ú d r ž b u , t a k é n e j s o u systematick y z vány jako hlasuj íc í č lenové do komis í hodnotíc ích v ýběrová ř ízení a nebyly ani zapojeny do raných fáz í v ýběrov ých ř ízení .

I N V E S T I C Í M N E O D P O V Í D A J Í P OT Ř E B N É I N S T I T U C I O N Á L N Í K A PAC I T Y

27. v m n o h a p ř í p a d e c h d o š l o d í k y p o m o c i e U s v y b ave n í m č i i n f ra -strukturou ke zlepšení situace v terénu. tyto investice samy o sobě však dosažení celkových cí lů pro danou inst ituci nezaj ist í . nestačí napřík lad vybudovat moderní hraniční přechod: musí se přiměřeně tomu změnit i pracovní metody pohraniční pol ic ie.

28. dalš ími př ík lady investic, kter ým neodpovídaly potřebné inst ituci-onální k apacit y, byly auditované projekt y v oblast i it. i když bylo dodané v ybavení pro práci pol ic ie č i soudu relevantní a pomáhalo řešit současné i budoucí potřeby, potenciální účelnost projektu ne -mohla být dosud př iměřeně v yužita vzhledem k tomu, protože:

a) počet stanic pohraniční pol ic ie a soudních budov, které byly napojené na s í tě , je n ízk ý. např ík lad v čer né hoře by ly pro -pojené jen t ř i z celkov ých 26 hraničních přechodů;

21 vlastní terénní vozidlo delegace

nejezdí do servisu v tiraně, ale

v sousední zemi.

22


b) projekt y t ýk aj íc í se infor mačních systémů pro veře jné orgá-ny v yžaduj í , maj í - l i být udr ž i te lné, sol idní legis lat ivní rámec a př iměřené bezpečnostní pol it iky, neboť tyto informační sys-témy zprostředkovávaj í v ýměnu důvěrných informací . v době auditu neměla žádná ze zemí tohoto regionu zákon na ochranu informací, kter ý by byl plně v souladu s acquis communautaire . v bosně a hercegovině vstoupi l v roce 2006 v platnost zákon na ochranu informací , kter ý a le bude muset být novel izován, aby odpovídal požadavkům společenst ví ;

c ) žádný ze t ř í auditovaných projektů v oblast i sof t waru pro it n e o b s a h ov a l p í s e m n é p o k y ny t ý k a j í c í s e k o n t ro l y p ř í s t u p u. k o n t r o l a p ř í s t u p u j e k l í č o v ý m p r o c e s e m , k t e r ý k o n t r o l u j e a omezuje př ístup ke zdrojům počítačového systému; měla by být navr žena tak , aby chráni la před neoprávněným vstupem do systému č i jeho použit ím.

P OT Ř E BY V O B L A S T I B U D O VÁ N Í I N S T I T U C Í J S O U V Ý R A Z N É , A L E Z M Ě N Y, K T E RÝC H BY LO D O S A Ž E N O F I N A N CO VÁ N Í M E U, J S O U J E N M A L É

29. tento oddí l zpráv y nejpr ve popisuje důvody omezené úspěšnost i v oblast i budování inst i tuc í a také nedostatečné měření u dosa-hování c í lů. rozhoduj íc ími faktor y, které jsou uvedeny v následu-j íc ích pododdílech, jsou: stabi l i ta k l íčov ých pracovníků a prostře -d í n e z a s a že n é k o r u p c í , s p e c i f i c k é f a k to r y s o u v i s e j í c í s p ro j e k t y v o b l a s t i o d b o r n é p ř í p rav y a v l a s t n i c k á o d p ově d n o s t n a ú rov n i př í jemců.

Ř Í Z E N Í Z M Ě N A B U D O VÁ N Í I N S T I T U C Í M A J Í O M E Z E N Ý R O Z S A H A J S O U Š PAT N Ě M Ě Ř E N Y

30. potenciálně účelný program v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí lze definovat jako program, kter ý řeší z j ištěné potřeby a nedostat-k y, v yt vář í oček ávané př ínosy, je podporován vůl í k udr ž i te lnost i na straně př í jemce a je součást í koordinované strategie v oblast i budování inst i tucí .

31. výs ledk y projektů komise vedly ke z lepšení s i tuace př í jemců. to bylo nejpatrnějš í u smluv o dodávk ách a smluv o stavebních pra-cích. nejobtížnější otázkou zůstávala naopak udržitelnost projektů na budování inst i tucí .


23


32. U př ípadů, kdy projekty v oblast i budování inst i tucí nesplni ly své c í le, z j i s t i l Účetní dvůr t ř i h lavní důvody :

a) administrat ivní nestabi l i ta v regionu, např. v ýrazná f luktuace pracovníků po volbách;

b) odborná př íprava neměla takové v ýs ledk y, jak se oček ávalo ;

c ) n e d o s t ate č n á v l a s t n i c k á o d p ově d n o s t z a re fo r m u n a s t ra n ě př ís lušného státu.

33. audit také zaznamenal opačné případy : když ve státní s lužbě exis-tuje stabi l i ta , odborná př íprava je dobře zací lená a když vrcholné vedení pří jemce změnu podporuje, pokroku se dosáhne. napřík lad v albánii je vláda odhodlána dokončit odminování , v bosně a her-ce g ov i n ě s e ú s t av n í m u s o u d u p o d a ř i l o v y ře š i t d l o u h o o te v ře n é případy týkající se l idských práv a soud ve sremské mitrovici v srb-sku se sta l vzorem v používání sof t waru pro správu př ípadů.

34. komise v této oblasti zavedla jen málo konkrétních ukazatelů ř íze -ní , které by byly za loženy na č innostech. komise v různých sv ých v ýk azech o č innost i uvádí , že došlo k pok roku v oblast i spravedl-nost i , svobody a bezpečnost i , neboť proběhla odbor ná př íprava pro soudce a z lepši la se spolupráce mezi státními zástupci a pol i -ci í . není ale jasné, jakým způsobem komise dopady těchto činností měř í .

35. komise v minulost i měř i la úspěšnost své pomoci pouze prostřed -nic t v ím objemu zak ázek a v ýplat . v roce 2002 se a le začala zamě -řovat na udr žite lný roz voj k apacit y inst i tucí , kter ý lze ovšem měřit obt ížněj i . stát y západního balk ánu se nyní př ipravuj í na decentra-l i zov a ný s ys té m p rov á d ě n í p o m o c i , což j e p oz i t i v n í m z n a m e n í m , neboť přenesení ř ízení uk azuje, že v těchto státech je dostatečná úroveň ř ídících k apacit . komise však dosud plně nezabudovala mě -ření roz voje k apacit do procesu ak reditace př i j ímaj íc ích orgánů 22.

22 prvním krokem v procesu

decentralizace poskytování pomoci

je akreditování orgánů příjemce na

národní úrovni na základě posouzení

kapacit. dalším krokem je přenesení

řízení z komise na přijímající stát.

24


U D R Ž I T E L N O S T P R O J E K T Ů N A B U D O VÁ N Í I N S T I T U C Í J E O H R O Ž E N A V D Ů S L E D K U O B M Ě N Y K L Í ČO V ÝC H P R ACO V N Í K Ů A KO R U P C E

36. pouze dva z ce lkem 15 projektů v oblast i budování inst i tuc í do -s á h l y u s p o k o j i vé u d r ž i t e l n o s t i . s p o l e č ný m r y s e m a u d i t ov a nýc h projektů na budování inst i tuc í byl ruš iv ý v l iv obměny personálu u př í jemce. pozit ivní v ýsledk y vzdělávacích projektů v oblast i bu-d ová n í i n s t i t u c í by l y té m ě ř v žd y o s l a b e ny o b m ě n a m i p e r s o n á l u na k l íčov ých pozic ích ( rá m e če k 9 ) .

37. p ř i a u d i t u b y l o r o v n ě ž z a z n a m e n á n o n ě k o l i k p o z i t i v n í c h p ř í -k l a d ů z v ý š e n í k a p a c i t . ty ve d l y k e z l e p š e n í n a p ro v o z n í ú ro v n i ( r á m e č e k 1 0 ) . ačkol i by la f luktuace pracovník ů velk á , s t rategic -k ých c í lů – tedy zaj ištění bezpečnost i a stabi l i t y a udr žení veřej -ného pořádku – se podaři lo dosáhnout. to bylo možné pouze díky nepřetr ž i tému posk ytování pomoci ze strany eU.

N E S TA B I L N Í P E R S O N Á L N Í S I T UAC E V E S TÁT N Í S P R ÁV Ě V A L B Á N I I A V BÝ VA L É J U G O S L ÁV S K É R E P U B L I C E M A K E D O N I I

R Á M E Č E K 9

v albánii byla součástí tří z celkem osmi auditovaných projektů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí odborná příprava. vedla k určitým pozitivním výsledkům, ale fluktuace pracovníků, například ve složkách odpovědných za migraci, byla i nadále překážkou pro rozvoj kapacit a zpožďovala roz-hodovací procesy. okamžitě po parlamentních volbách v roce 2005 v albánii odešlo z regionálních úřadů práce všech 20 osob, které měly na starosti otázku migrace.

U policie bývalé jugoslávské republiky makedonie bylo identifikováno 30 klíčových řídících pozic. na 28 z těchto pozic ale došlo po volbách v roce 2006 během několika měsíců k personální změně, což znamená 93 % fluktuaci pracovníků.


25


38. př i a u d i t u by l a z a z n a m e n á n a n e d o s t ate č n á s p o l u p rá ce m e z i o r -g á ny p ro s a zová n í p ráva , k te rá m á v l i v n a u d r ž i te l n o s t p ro j e k t ů. ačkol i např ík lad pol icejní s ledovací zař ízení a systém pro ident i -f ik aci ot isků prstů byly pro bosenskou pol ic i i relevantní a měly by umožnit větší objasněnost trestné činnosti , je j ich potenciál nebyl k vůl i nedostatku spolupráce pol icejních s ložek plně v yužit 23.

39. integritu institucí v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí lze posí-l i t bojem proti korupci . existuj í určité náznak y, že se s ituace v au-ditovaných zemích v tomto ohledu mírně z lepš i la , ačkol i pok rok je stá le k řehk ý. jedním z možných celkov ých uk azatelů účelnost i f i n a n cová n í ze s t ra ny e U j e i n d e x v n í m á n í k o r u p ce p u b l i k ova ný organizací transparenc y i nternat ional . P ř í l o h a I V uk azuje, jak se h o d n o ce n í ( p o řa d í ze m ě a ce l k ová z n á m k a ) o d ro k u 2 0 0 4 m í r n ě z lepši lo.

23 je třeba uznat, že v bosně

a hercegovině působí celkem

13 různých policejních složek.

dvě na státní úrovni, deset na

kantonální úrovni a navíc jedna

autonomní policie v okresu brčko.

P Ř Í K L A D Z V ÝŠ E N Í P R O V O Z N Í C H K A PAC I T R Á M E Č E K 1 0

v bývalé jugoslávské republice makedonii proběhla v listopadu 2007 operace „horská bouře“, kte-rou naplánovaly, realizovaly a dokončily specializované policejní jednotky. v rámci této operace byl objeven úkryt zbraní (včetně protiletadlových), které by postačovaly k vyzbrojení 650 vojáků. později se zjistilo, že tyto zbraně patří teroristické buňce; první předpoklad přitom byl, že se jedná „organizovanou zločineckou skupinu“. operace byla provedena bez jakýchkoli civilních obětí. pod-le mezinárodních pozorovatelů, kterých se Účetní dvůr dotazoval, by před několika lety operace podobně velkého rozsahu nebyla možná.

v červenci 2008 bylo potom v soudním procesu souvisejícím s operací horská bouře odsouzeno 17 osob k celkem 192 letům odnětí svobody. podle rozsudku bylo úmyslem skupiny pachatelů šířit nejistotu mezi občany a narušovat ústavní pořádek v zemi.

v albánii od roku 1997 eU pomáhá policii zvýšit vymahatelnost zákona. tato pomoc policii bude pokračovat nejméně do roku 2011.

26


O D B O R N Á P Ř Í P R AVA – V ÝS T U PY P Ř E VA ŽO VA LY N A D V ÝS L E D K Y

40. k l íčov ým pr vkem v procesu zavádění reforem je posk ytování od-b o r n é p ř í p r a v y z a m ě s t n a n c ů m s t á t n í s p r á v y ( r á m e č e k 1 1 ) . pr o komis i to byla důlež i tá pr ior i ta . všechny tř i regionální projekt y 24 s celkovým rozpočtem deset mil ionů eUr tak napřík lad zahrnovaly o d b o r n o u p ř í p rav u. výs t u py o d b o r n é p ř í p rav y ( s e m i n á ře, wo r k-shopy a přednášky) byly uspokojivé, ale jej ich dopad byl omezený ( rá m e če k 1 1 ) .

41. vzhledem k děj inám tohoto regionu je jako c í l samozřejmě cenné samo o sobě už to, že se k jednomu stolu na školení podaří dostat z a m ě s t n a n c e s t á t n í s p r á v y z r ů z nýc h z á p a d o b a l k á n s k ýc h z e m í . specif ické cí le projektů komise měly ale větší ambice, např. vytvo -ření regionálních strategi í pro oblast az ylu, migrace a v íz , jež by v ycházely ze souboru obecně př i j ímaných technick ých standardů a pr incipů eU.

24 vzhledem ke konfliktům

v minulosti je regionální spolupráce

na západním balkáně náročným

úkolem. regionální program komise

se proto zaměřil na budování vztahů

mezi západobalkánskými státy.

eU dala jasně najevo, že regionální

spolupráce je předpokladem pro

pokrok na cestě k přistoupení.

přibližně 10 % z financování v rámci

programu cards bylo určeno na

podporu tohoto cíle a regionální

program se vždy zaměřoval na

posilování právního státu a na oblast

spravedlnosti a vnitřních věcí.

P Ř Í K L A DY Š KO L I C Í C H S T Ř E D I S E K P R O O B L A S T S P R AV E D L N O S T IR Á M E Č E K 1 1

Účetní dvůr auditoval dvě školicí instituce v oblasti spravedlnosti. obecný cíl obou školicích stře-disek byl stejný: stát se plnohodnotnou školicí institucí používající osvědčenou evropskou praxi a nabízející vysoce kvalitní a cílené vzdělávání pro soudce, státní žalobce, soudní zaměstnance a advokáty.

v bývalé jugoslávské republice makedonii se však při zřizování příslušné instituce k radám odbor-níků eU nepřihlíželo. ministerstvo k přípravě zákona o školicím středisku pro oblast spravedlnosti nepřizvalo žádné mezinárodní odborníky. návrh zákona byl pak dárci silně kritizován, jelikož nebyl v souladu s evropskými standardy. studijní plán pro úvodní odbornou přípravu byl dále zkrácen z původních 24 měsíců na 15 měsíců s rizikem, že se jeho dopad sníží.

v srbsku chybělo vzdělávací instituci pro soudce řízení a také jasný právní základ. program „školení školitelů“ také počítal s využitím moderních výukových metod, tedy s malými skupinami účastníků s vysokou mírou interakce. ve skutečnosti probíhalo toto školení jen formou přednášky.


27


42. pro regionální škol ic í projekt y je z je j ich podstat y obt ížné stano-vit společné c í le, a to vzhledem k tomu, že v jednotl iv ých státech bylo dosaženo různého stupně pok roku. s i tuace v chor vatsku se např ík lad zpravidla v yznačovala větš ím stupněm pok roči lost i než v o s t at n í c h s t áte c h . n á zo r k o m i s e, že j e t ře b a v y u ž í t re gi o n á l n í rozměr a poskytnout znalosti z nejroz vinutějšího národního systé -mu k dispozic i ostatním př i j ímaj íc ím státům, byl správný. komise však jen velmi zř ídka měři la, jak odborná příprava změnila polit iky nebo pracovní metody, ačkol i by to pro účel s ladění se standardy eU byl vhodný prakt ick ý př ístup.

43. k o m i s e n e z ave d l a ž á d ný s ys té m n a m ě ře n í v ý k o n n o s t i p ro j e k t u re g i o n á l n í s p o l u p r á c e v o b l a s t i s o u d n i c t v í , a t o a n i p o t é , c o z a to byla k r i t izována sv ými v lastními kontrolor y 25. Uk azatele měře -ní dopadu neumožňovaly, protože byly for mální a byly za ložené na k vant i tě č innost í spíš než na je j ich v yhodnocování , např ík lad s ledovaly počet schůzek a konferencí . také c í le byly nekonk rétní a nejasné – např ík lad rozš í ření regionáln ího d ia logu č i podpora s p o l u p r á c e n a p rovoz n í ú rov n i . d o s a že n í c í l ů t e d y n e š l o m ě ř i t , neboť c í le nebyly př ímo spojené s č innostmi .

44. a n i n a n á ro d n í ú rov n i n e d o s á h l y p ro j e k t y k o m i s e v o b l a s t i o d -b o r n é p ř í p r a v y p l n ě s v ýc h c í l ů , n e b o ť j i m c hy b ě l a p o d p o r a v r -c h o l n é h o ve d e n í v d a nýc h s t áte c h . zd e l ze z m í n i t d va s p e c i á l n í škol icí kurz y pořádané v rámci projektu na pomoc albánské polici i (pameca i i ) . pro celkem 60 pol icejních důstojníků střední a v yšš í h o d n o s t i by l y u s p o řá d á ny „ k u r z y s t r a te gi c k é h o ve l e n í “. k d y ž s e t i to p o l i ce j n í d ů s to j n í c i v r á t i l i p o p ro š k o l e n í d o s l u ž by a c h tě l i p oz n at k y u p l at n i t v p ra x i , n a ra z i l i n a o d p o r s v ýc h n a d ř í ze nýc h . aby se tento nedostatečný dopad zmírni l , musel se nás ledně pro 34 nejvýše postavených důstojníků pol ic ie uspořádat škol ic í „pro-gram pro vrcholné vedoucí pracovník y “. ačkol i lze komis i za toto nápravné opatření pochvál i t , by lo by bý valo lepš í před konáním kur zu pro důstojník y střední hodnost i za j ist i t s i podporu vrchol-ného vedení .

25 komise uzavřela smlouvy

s externími kontrolory na posuzování

provádění projektů.

28


45. Ú č e l ný m z p ů s o b e m n a v y t vo ře n í m o d e r n í a e fe k t i v n í s p r á v y j e systém učení v praxi a školení na pracovišt i . k předání administra-t ivní odpovědnost i může doj í t za předpok ladu, že f luktuace pra-covníků není př í l i š velk á (rá m e če k 1 2 ) . od doby, kdy se zaměření programu cards přesunulo z obnovy na reformy, se v této oblast i v íce používaj í t winningové projekt y s č lensk ými stát y a grantové smlouv y s mezinárodními organizacemi .

P Ř Í K L A DY P R O J E K T Ů „ U Č E N Í V P R Ax I “ V B O S N Ě A H E R C E G O V I N Ě R Á M E Č E K 1 2

Případ 1: Úplné předání odpovědnosti příjemci – Komise pro lidská práva

v roce 2004 podepsala komise s Ústavním soudem bosny a hercegoviny grantovou smlouvu, jejímž účelem bylo zřízení speciálního soudního orgánu v rámci tohoto ústavního soudu – komise pro lid-ská práva. Úkolem této komise mělo být vyřešení téměř 9 000 stále otevřených případů porušování lidských práv26. během prvního roku svého působení se komisi pro lidská práva podařilo vyřešit přes 3 000 případů. komise pro lidská práva zahájila svou činnost s mezinárodními pracovníky, ale od roku 2005 ji tvořili pouze pracovníci z bosny a hercegoviny. v průběhu projektu aplikovali pracovníci z tohoto státu každodenně evropskou úmluvu o lidských právech a další mezinárodní dokumen-ty. tento projekt byl úspěšný, neboť devět z deseti klíčových pracovníků pak zůstalo u ústavního soudu. v červnu 2007 byly všechny otevřené případy vyřešené. jak uvedl příjemce, tento projekt výrazným způsobem přispěl k povědomí o lidských právech v bosně a hercegovině.

Rámeček 2: Neúplné předání odpovědnosti příjemci – Senát pro válečné zločiny

senát pro válečné zločiny je v bosně a hercegovině prvním stálým a specializovaným orgánem na úrovni státu, který má za úkol vyšetřovat případy hrubého porušování mezinárodního huma-nitárního práva jako součást strategie dokončení činnosti mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou jugoslávii27. počet osob v bosně a hercegovině podezřelých ze spáchání válečných zločinů se odhaduje na několik tisíc. v době auditu mělo předání odpovědností od mezinárodních expertů národním expertům zpoždění. skutečný počet otevřených procesů je vyšší než odhadované číslo, což je pozitivní, ale pracovní zátěž soudu značně přesahuje jeho kapacity. tato situace se ještě zhoršila obměnou zahraničních soudců.

26 v bosně a hercegovině existují čtyři hlavní typy případů porušování lidských práv: porušování rovnosti před zákonem, porušování

majetkových práv, porušování práva na práci a vzdělání a dále případy pohřešovaných osob čili „případy ze srebrenice“.

27 odkazuje se zde na rezoluci rady bezpečnosti osn 1503.


29


V L A S T N I C K Á O D P O V Ě D N O S T N A M Í S T N Í Ú R O V N I J E K L Í ČO V ÝM FA K TO R E M P R O U P E V Ň O VÁ N Í P R ÁV N Í H O S TÁT U

46. j e d n í m z n e j č a s tě j š í c h c í l ů a u d i tova nýc h p ro j e k t ů by l o u p e v n i t právní stát na západním balk áně. západoevropsk ý koncept práv-ního státu je v zásadě za ložen na pr inc ipu, že n ikdo nestoj í nad z á k o n e m . U p e v ň o v á n í p r á v n í h o s t á t u n a z á p a d n í m b a l k á n ě m á zásadní význam pro stabi l i tu a bezpečnost evropy. navzdor y urči-tému pok roku je právní stát na západním balk áně stále ještě s labý ( rá m e če k 1 3 ) .

47. v mnoha sv ých zprávách o pok roku v yjádř i la komise nespokoje -nost s pomalým postupem reforem. projektová koncepce př i jatá komis í má svá omezení . není „univer zá ln ím lékem“. Úspěch pro -gra m ů k o m i s e v o b l a s t i s p rave d l n o s t i a v n i t ř n í c h vě c í v y ž a d u j e změnu v postoj i vnitrostátních orgánů a také kontinuitu v ládních struktur. tyto faktor y není komise s to př ímo ovl ivnit a je j ich ne -gativní dopad, a to zejména na oblast budování institucí , by neměl být podceňován.

KO N C E P T P R ÁV N Í H O S TÁT U J E N A Z Á PA D N Í M B A L K Á N Ě S L A BÝ R Á M E Č E K 1 3

v regionu je koncept právního státu slabý a důvěra ve vládu a instituce je zde nízká. občané právnímu systému nevěří a myslí si, že zvýhodňuje určité privilegované skupiny. na dotaz, zdali „někteří lidé v této zemi stojí nad zákonem“, byl procentní podíl kladných odpovědí v některých zemích regionu tento28:

černá hora: 69 %; srbsko: 81 %; bývalá jugoslávská republika makedonie: 85 %.

je potřeba uvést, že respondenty, kteří byli nejsilněji přesvědčeni o tom, že je společnost ne -spravedlivá a že si lidé nejsou před zákonem rovni, byly osoby s nejvyšším vzděláním a nejlepší informovaností o politice.

28 viz výzkumná studie: mungui-pippidi, alina: Deconstructing Balkan Particularism, The Ambiguous Social Capital of South Eastern Europe

(dekonstrukce partikularismu na balkáně: nejednoznačnost sociálního kapitálu v jihovýchodní evropě), 2005.

30


48. komise se ale pouči la z předchozích zkušeností . ve srovnání s dř í -vějš ím předvstupním programem komise (phare) j sou nyní důle -ž i té s t rukturá ln í refor my v oblast i spravedlnost i a vni t ř n ích věc í řešeny j iž v rané fáz i procesu rozš i řování .

49. větš ina reformních in ic iat iv až dosud př icházela od evropské ko -m i s e a d a l š í c h ex te r n í c h s u b j e k t ů 2 9, a n i k o l i v z d a n é h o re gi o n u. z to h o p l y n o u c í n e d o s t ate č n á v l a s t n i c k á o d p ově d n o s t o s l a b u j e dlouhodobé v ýs ledk y projektů. pr vní vážná in ic iat iva , která z re -gionu vzeš la , je r ada pro regionální spoluprác i , jež by la zř ízena v únoru 2008 jako následník paktu stabil ity pro j ihovýchodní evro-pu. činnost rady pro spolupráci bude zaměřena na šest pr ior itních o b l a s t í . j e d n o u z n i c h j e o b l a s t s p r a v e d l n o s t i a v n i t ř n í c h v ě c í . té m ě ř d v ě d e s e t i l e t í p o r o z p a d u b ý v a l é s t r u k t u r y b e z p e č n o s t i a stabi l i t y v j ihov ýchodní evropě se tak tato nová inst i tuce, která s íd l í v s ara jevu, chce s tát pr vn í m re gi on áln í m fóre m s vé h o dru-hu s regionáln í v lastn ickou odpovědn ost í a veden ím, kte ré také podporuje evropskou integraci .

KO N C E P C E Ř Í Z E N Í A KO O R D I N AC E D Á R C Ů

50. tento oddíl zprávy se zabývá výsledky auditu dvou horizontálních otázek týk aj ících se obou typů projektů, a s ice srovnání dvou kon -cepcí ř ízení použit ých komis í a koordinací dárců.

M E Z I KO N C E P C E M I Ř Í Z E N Í N E N Í V Ý R A Z N Ý R O Z D Í L

51. na západním balkáně použila komise dvě základní koncepce ř ízení (v iz p ř í l o h a V ) , a to buď prostřednic t v ím evropské agentur y pro roz voj (ear) , nebo prostřednic t v ím delegací komise. Účetní dvůr analyzoval výsledky auditů projektů, aby zj ist i l , zda existují důkaz-ní informace, že jedna z koncepcí ř ízení je účelnějš í než druhá.

29 odkazuje se zde na studii milici

delević Regional cooperation in

the western Balkans (regionální

spolupráce na západním balkáně),

chaillot paper č. 104 Ústavu evropské

unie pro studium bezpečnosti,

červenec 2007.


31


52. z 30 projektů v oblast i spravedlnost i a vnit řních věcí , které byly v př i j ímaj íc ích státech auditovány, bylo 18 ř ízeno delegací komi-s e a 1 2 ev ro p s k o u a g e n t u ro u p ro o b n ov u ( v i z p ř í l o h a I ) . ač k o l i c e l k o v á v ý k o n n o s t a u d i t o v a nýc h p ro j e k t ů b y l a s m í š e n á , v m í ře úspěšnost i projektů ř ízených delegacemi a projektů ř ízených ear nebyl žádný v ýrazný rozdí l . jedn ou ze s i lných s t rán e k u de le g a-ce s přenesenými pravomocemi je úzké propojení mezi d ia logem o p o l i t i c e a ro č n í m p ro g r a m o v a c í m p ro c e s e m . n a d r u h é s t r a n ě př ispělo ústředí ear do dialogu sv ými odbornými zkušenostmi ve prospěch celého regionu.

N E D O Š LO K P O S Í L E N Í KO O R D I N AC E M E Z I D Á R C I , K T E R O U Ř Í D I L P Ř Í J E M C E

53. komise se zavázala hrát akt ivní ro l i v podpoře koordinace dárců na západním balk áně. koordinace dárců je jedním z pr incipů pa-ř ížské dek larace o účelnost i pomoci z roku 2005 a kodex pravidel eU, pokud jde o dělbu práce. komise se k těmto pr incipům hlás í . Ú če t n í d v ů r z j i s t i l , že p ro k o m i s i by l o o b t í ž n é k o o rd i n a c i d á rc ů v praxi zavést .

54. s ektor spravedlnost i a vni t ř n ích věc í je oblast í , kde ex is tu je spo -l e č ný z á j e m d á rc ů . n a z á p a d n í m b a l k á n ě p ů s o b í j a k k o m i s e , t a k mezinárodní f inanční inst i tuce a č lenské stát y a také dárc i ze zemí mimo eU ( p ř í l o h a V I ) . pr inc ip, že proces koordinace dárců by měl ř íd i t př i j ímaj íc í s tát , nebylo možno uplatnit , protože k apacit y pro toto působení byly u př ís lušných př i j ímaj íc ích států stále ještě s la-bé. př í jemci navíc nedostal i dostatečnou podporu, která by zlepši la je j ich k apacity pro ř ízení koordinace dárců. i v př ípadech, kdy měl i př í jemci jasnou představu o tom, jak j imi preferované řešení usku-tečnit , musel i řeš i t nekoordinované akt iv i t y dárců ( rá m e če k 1 4 ) .

32


P Ř Í K L A D N E KO O R D I N O VA N É I N V E S T I Č N Í Č I N N O S T I V Í C E D Á R C Ů R Á M E Č E K 1 4

jeden z principů harmonizace pomoci je ten, že pomoc má být sladěná a nemá být vázaná. avšak v důsledku nekoordinovaných činností více dárců – kdy každý dárce přispěl osobními automobily, nákladními automobily a dodávkami ze své země – používá policie v bývalé jugoslávské republice makedonii přes 40 typů vozidel. vozový park tak není možné z hlediska nákladů účelně řídit. pro budoucnost plánuje policie používat pouze 12 typů vozidel.

55. nedostatek koordinace mezi dárci se neomezoval pouze na inves-t i č n í p ro j e k t y. v p ř í p a d e c h z o b l a s t i b u d ová n í i n s t i t u c í s e s t a l o, ž e b y l p ř í j e m c e z m a t e ný z d o p o r u č e n í d a ný c h r ů z ný m i s u b j e k-t y eU. přemíra rad se smíšenými doporučeními by la nejpatr nějš í v b ý va l é j u g o s l ávs k é re p u b l i ce m a k e d o n i i . v o b d o b í 2 0 0 4 – 2 0 0 5 působi lo v oblast i roz voje pol icejních s i l pět různých subjektů eU (delegace evropské komise, e a r , z v láš tn í zás tup ce eU, p ol i ce jn í mise eUpol-proxima a monitorovací mise eU). souběžně zde navíc působi ly organizace pro bezpečnost a spoluprác i v evropě, pro -gram zahraniční vzdělávací pomoci v oblasti vyšetřování trestných č inů ( I n t e r n a t i o n a l C r i m i n a l I n v e s t i g a t i v e Tra i n i n g A s s i s t a n c e Pr o -g ra m m e – pol icejní projekt f inancovaný Usa) a řada bi laterálních programů č lensk ých států eU. tento problém měl škodl iv ý dopad zejména v př ípadech, kdy s i rady prot i řeč i ly.


33


závěrY a doporUčení

56. motivace č lenstvím v eU př ispěla k tomu, že se eU stala na západ-ním balk áně největš í a nejv l ivnějš í za interesovanou st ranou. na rozd í l o d d ř í vě j š í c h p ře d s t u p n í c h p ro gra m ů k o m i s e z vo l i l a j a k o p r i o r i t u o b l a s t s p r ave d l n o s t i a v n i t ř n í c h vě c í a s n a ž i l a s e o v y-ře š e n í d ů l e ž i t ýc h s t r u k t u rá l n í c h re fo re m j i ž v r a n é f á z i p ro ce s u rozšíření . projekty komise v oblast i spravedlnost i a vnitřních věcí j sou real izovány v obt ížném organizačním i pol i t ickém prostředí . v tomto kontextu bylo ř ízení ze strany komise z větší část i účelné. audit Účetního dvora však v ř ízení komise zj ist i l některé nedostat-k y, které v př ípadě, že by byly v yřešeny, mohly vést ještě k větš í míře úspěšnost i projektů, h lavně pokud jde o udr ž i te lnost je j ich v ýs ledků.

57. Účetní dvůr dospěl k závěru, že analýz y potřeb byly v někter ých p ř í p a d e c h n e d o s t ate č n é a že m e z i d á rc i by l n e d o s t a te k k o o rd i -n a ce. ač k o l i n e vš e c h ny i nve s t i č n í p ro j e k t y d o s á h l y p l n ě u s p o -k o j i v ýc h v ýs l e d k ů a j e j i c h u d r ž i te l n o s t j e o h rože n á , p ře d s t avo -va l a i nve s t i č n í p o m o c f i n a n cov a n á k o m i s í re l e v a n t n í a d ů l e ž i t ý p ř í s p ě ve k p ro i n f r a s t r u k t u r u a i n s t i t u ce d a nýc h ze m í . n a d r u h é straně Účetní dvůr z j i s t i l , že v ýs ledk y projektů v oblast i budová-ní inst i tuc í by ly uspokoj ivé jen částečně a že je j ich udr ž i te lnost není pravděpodobná. způsobuje to přetr vávaj íc í pol it ick á s labost a nedostatečná angažovanost (v lastnick á odpovědnost) na straně př í jemců, neboť větš ina refor mních in ic iat iv nev ycház í z tohoto regionu, nýbr ž od evropské komise č i od dalš ích ex ter ních za in -teresovaných stran.

H L AV N Í Z ÁV Ě RY T Ý K A J Í C Í S E I N V E S T I Č N Í C H P R O J E K T Ů A P R O J E K T Ů N A B U D O VÁ N Í I N S T I T U C Í

TA B U L K A 1

Auditní otázka Potřeby Projektové výstupy

Výsledky

Typ pomoci Relevance Hodnocení Dosažení Udržitelnost

Investice U ČU U U/ČU U / ČU

Budování institucí U U U ČU NU

Hodnocení: U = uspokojivé, ČU = částečně uspokojivé a NU = neuspokojivé;U/ČU znamená, že se hodnocení pohybuje mezi uspokojivým a částečně uspokojivým.

34


d ů vo d y ko m i s e p r o p r á c i v o b l a s t i s p r ave d l n o s t i a v n i t ř n í c h vě cí na z áp adním b alk áně jsou jasně s t anoveny. v ýs le dk y pro -jek tů by nicméně by ly ješ tě lepší , kd y by

a) komise př i př ípravě projektů v oblast i spravedlnost i a vnitř -ních věcí př iřadila projektovým cí lům patř ičnou váhu a zaj is-t i la , aby byly stanoveny uk azatele dopadu projektu založené na č innostech;

b) invest iční projekt y byly těsněj i spojeny s projekt y na budo-vání inst i tucí ;

c ) existovala lepší koordinace mezi všemi dárci , kteř í jsou v ob -last i akt ivní , tedy včetně komise coby hlavního dárce; jeden d á rce by n a p ř í k l a d m o h l f i n a n covat n e b o s p o l u f i n a n covat projekt př ipravený j iným dárcem;

d) společenství dárců přehodnoti lo zadávání veřejných zakázek na v ybavení . všude tam, kde je to možné, by se měla z vážit možnost společných investičních sdružení , jež by byla ř ízena při j ímajícími státy, ačkoli pečlivé sledování procesu zadávání ve ře j nýc h z a k á ze k ze s t r a ny p ř i j í m a j í c í c h o rg a n i z a c í b u d e i nadále nutné.

58. a č k o l i c e l k o v á v ý k o n n o s t a u d i t o v a n ý c h p r o j e k t ů b y l a s m í š e n á , v míře úspěšnosti projektů ř ízených delegacemi a projektů ř ízených evropskou agenturou pro obnovu nebyl žádný v ýrazný rozdí l .

D O P O R U Č E N Í 1


35


Udr ž i te lnos t projek tů by se z v ýši la , kd y by

a) se z v ýš i lo zapojení př í jemců, např ík lad v rámci procesu ve -řejných zak ázek ;

b) žádné projekt y nebyly zahajovány bez toho, aniž by pro ně existoval p lán na udr ž i te lnost ;

c ) komise podrobněj i monitorovala rozdělování v ybavení a in-frastruktur y f inancovaných z prostředků eU a v yhodnocova-l a j e j i c h v y u ž í vá n í a v p ř í p a d ě p o t ře by p o d n i k l a n á p rav n á opatření ;

d) komise používala pro měření v ýs ledků uk azatele dopadu;

e) poskytování technické pomoci bylo adekvátně doplněno ak-t ivním podporováním inst i tucionálních změn.

k p o s í l e n í r e g i o n á l n í h o a s p e k t u b y d o š l o v p ř í p a d ě , k d y b y p r o j e k t y v ý s t av b y i n f r a s t r u k t u r y v o b l a s t i i n t e g r ov a n é s p r á -v y hr ani c by l y p ř ip r avov ány a p rov á d ě ny z p ůs o b e m , k te r ý by p o dp oroval re gionální sp olupráci . např í k lad by se měla dávat přednost společným hraničním přechodům f inancovaným z pro -s tře dků př idělených re gionu.

tuto zprávu př i ja l Účetní dvůr v lucemburku na svém zasedání dne 15. a 16 . čer vence 2009.

Za Úč e t n í d v ů r

Př e d s e d avítor manuel da silva caldeira



36


AU D I TO VA N É P R O J E K T Y V O B L A S T I S P R AV E D L N O S T I A V N I T Ř N Í C H V Ě C Í V R Á M C I P R O G R A M U C A R D S A P O S O U Z E N Í J E J I C H Ú Č E L N O S T I

P Ř Í L O H A I

POTŘEBASPLNĚNÍ VÝSTUPU

VÝSLEDKY

RELEVANCE POSOUZENÍ DOSAŽENÍ UDRŽITELNOST

POPIS PROJEKTURoční

program CARDS

ČÁSTKA V EURECH(zakázky)

UKONČENÍ PROJEKTU ŘÍZENO KÝmUspokojivé (U),

Částečně uspokojivé (ČU), Neuspokojivé (NU)

Ano / Částečně ne /

–U, ČU, NU/ –

Uspokojivé / Neuspokojivé /

–

Investice

Albánie Vybavení kanceláří pro policejní stanice 2001 419 093 září 2005 delegace NU NU Ano NU neuspokojivé

Albánie Stavba věznice ve Fushe Kruja 2001 2 874 708 březen 2007 delegace U NU Částečně ČU neuspokojivé

Albánie Odvolací soudy v Korce a Vloře 2003 1 636 375 květen 2006 delegace U U Ano U neuspokojivé

Albánie Kontrola hranic a správa „zelené hranice“ 2003 2 127 106 únor 2006 delegace U NU Ano ČU neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Stavba hraničního přechodu Kamensko a dozor 2001 3 349 597 říjen 2005 delegace U U Ano ČU neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Výstavba hraničního přechodu Gorica 2002 2 971 834 nikdy nezačal delegace U U Ne – –

Bosna a Hercegovina Rekonstrukce soudních prostor v Bosně a Hercegovině a dozor 2002 2 310 367 prosinec 2004 delegace U ČU Ano U uspokojivé

Bosna a Hercegovina Vybavení policejních složek 2003 1 576 604 červenec 2005 delegace U U Ano U uspokojivé

Bosna a Hercegovina Stavba centrály pohraniční policie Bosny a Hercegoviny a dozor 2003 2 589 621 červenec 2008 delegace ČU ČU Ano ČU uspokojivé

Bosna a Hercegovina Poskytnutí IT telekomunikačního systému 2003 2 597 772 prosinec 2006 delegace U U Ano U uspokojivé

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

Poskytnutí vozidel pro pohraniční policii 2003 2 799 813 červen 2005 EAR U ČU Ano ČU neuspokojivé


Stavba přijímacího střediska pro žadatele o azyl 2002 1 419 580 listopad 2006 EAR ČU U Ano U uspokojivé

Černá Hora Stavba hraničních přechodů D. Brijeg a S. Polje 2001 3 685 662 červenec 2005 EAR ČU U Částečně ČU uspokojivé

Černá Hora IT a speciální vybavení pro pohraniční policii 2003 1 683 038 březen 2005 EAR U U Ano U uspokojivé

Srbsko Stavba hraničního přechodu Batrovci a dozor 2002–2003 5 134 209 srpen 2006 EAR U U Částečně ČU uspokojivé

Srbsko Rekonstrukce a údržba hlavní soudní síně v Bělehradě 2003 1 196 963 květen 2005 EAR ČU U Ano U uspokojivé

Srbsko Dodávky pro pohraniční policii 2003 2 782 209 květen 2005 EAR U NU Ano U uspokojivé

mezisoučet 41 154 551


37



VÝSLEDKY



program CARDS





–U, ČU, NU/ –


–

Investice

Albánie Vybavení kanceláří pro policejní stanice 2001 419 093 září 2005 delegace NU NU Ano NU neuspokojivé

Albánie Stavba věznice ve Fushe Kruja 2001 2 874 708 březen 2007 delegace U NU Částečně ČU neuspokojivé

Albánie Odvolací soudy v Korce a Vloře 2003 1 636 375 květen 2006 delegace U U Ano U neuspokojivé

Albánie Kontrola hranic a správa „zelené hranice“ 2003 2 127 106 únor 2006 delegace U NU Ano ČU neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Stavba hraničního přechodu Kamensko a dozor 2001 3 349 597 říjen 2005 delegace U U Ano ČU neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Výstavba hraničního přechodu Gorica 2002 2 971 834 nikdy nezačal delegace U U Ne – –

Bosna a Hercegovina Rekonstrukce soudních prostor v Bosně a Hercegovině a dozor 2002 2 310 367 prosinec 2004 delegace U ČU Ano U uspokojivé

Bosna a Hercegovina Vybavení policejních složek 2003 1 576 604 červenec 2005 delegace U U Ano U uspokojivé

Bosna a Hercegovina Stavba centrály pohraniční policie Bosny a Hercegoviny a dozor 2003 2 589 621 červenec 2008 delegace ČU ČU Ano ČU uspokojivé

Bosna a Hercegovina Poskytnutí IT telekomunikačního systému 2003 2 597 772 prosinec 2006 delegace U U Ano U uspokojivé


Poskytnutí vozidel pro pohraniční policii 2003 2 799 813 červen 2005 EAR U ČU Ano ČU neuspokojivé


Stavba přijímacího střediska pro žadatele o azyl 2002 1 419 580 listopad 2006 EAR ČU U Ano U uspokojivé

Černá Hora Stavba hraničních přechodů D. Brijeg a S. Polje 2001 3 685 662 červenec 2005 EAR ČU U Částečně ČU uspokojivé

Černá Hora IT a speciální vybavení pro pohraniční policii 2003 1 683 038 březen 2005 EAR U U Ano U uspokojivé

Srbsko Stavba hraničního přechodu Batrovci a dozor 2002–2003 5 134 209 srpen 2006 EAR U U Částečně ČU uspokojivé

Srbsko Rekonstrukce a údržba hlavní soudní síně v Bělehradě 2003 1 196 963 květen 2005 EAR ČU U Ano U uspokojivé

Srbsko Dodávky pro pohraniční policii 2003 2 782 209 květen 2005 EAR U NU Ano U uspokojivé


38



VÝSLEDKY



program CARDS





–U, ČU, NU/ –


–

Budování institucí

Albánie Národní strategie pro migraci 2001 1 000 000 leden 2005 delegace U U Ano NU neuspokojivé

Albánie Akční program odminování pro Albánii 2002 2 000 000 květen 2006 delegace U U Ano U uspokojivé

Albánie Předběžné prověřování žadatelů o azyl a migrantů 2003 2 000 000 únor 2006 delegace U U Ano ČU neuspokojivé

Albánie Pameca II – policejní mise 2004–2005 6 314 404 prosinec 2007 delegace U ČU Ano ČU neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Podpora úřadu státního zástupce v Bosně a Hercegovině 2002 916 668 květen 2005 delegace U ČU Ano ČU neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Podpora komise pro lidská práva 2003 645 705 březen 2005 delegace U U Ano U uspokojivé

Bosna a Hercegovina Podpora vysokého soudu a státního zastupitelství 2004 3 120 986 leden 2006 delegace U U Ano U neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Podpora archivu pro válečné zločiny v Bosně a Hercegovině 2004 3 500 000 leden 2008 delegace U U Ano U neuspokojivé


Školicí institut pro oblast spravedlnosti 2001 1 188 405 říjen 2005 EAR U U Ano U neuspokojivé


Podpora národní strategie pro reformu policie 2001 1 457 533 září 2005 EAR U ČU Ano ČU neuspokojivé

Srbsko Školicí středisko pro oblast spravedlnosti 2004 2 499 175 říjen 2007 EAR U ČU Částečně NU neuspokojivé

Srbsko Budování kapacit ministerstva spravedlnosti 2004 1 491 029 září 2007 EAR U U Částečně ČU neuspokojivé

Region Zavedení rámce kompatibilního s předpisy EU v oblasti azylu, migrace a víz 2002 2 922 700 prosinec 2005GŘ ELAR-G–ústředí

U U Ano ČU neuspokojivé

RegionPodpora a koordinace strategií integrované správy hranic na západním Balkáně

2002–2003 1 999 984 březen 2007GŘ ELARG-

centrálaU U Ano ČU neuspokojivé

RegionZavedení nezávislého, spolehlivého a fungujícího soudního systému a rozšíření spolupráce ve věcech spravedlnosti

2003 5 499 579 duben 2007GŘ ELARG-

centrálaU NU Ano ČU neuspokojivé


Investice a budování institucí

Srbsko IT podpora pro soudní administrativu, správu případů 2004 3 232 093 listopad 2005 EAR U U Ano ČU uspokojivé

CELKEm 80 942 812

Kritéria auditu pro relevanci: Cíle projektu byly v souladu s prioritami v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro danou zemi.Kritéria auditu pro posouzení potřeb: Projekty byly oprávněné a zdali byly také zváženy alternativní přístupy.Kritéria auditu výstupy: Ukončené činnosti vedly k takovým výstupům, jak bylo plánováno.Kritéria auditu pro dosažené výsledky: Pomoc financovaná EU byla použita účelně.Kritéria auditu pro udržitelnost: Výsledky projektů byly finančně i provozně udržitelné. – : nelze použít


39



VÝSLEDKY



program CARDS





–U, ČU, NU/ –


–

Budování institucí

Albánie Národní strategie pro migraci 2001 1 000 000 leden 2005 delegace U U Ano NU neuspokojivé

Albánie Akční program odminování pro Albánii 2002 2 000 000 květen 2006 delegace U U Ano U uspokojivé

Albánie Předběžné prověřování žadatelů o azyl a migrantů 2003 2 000 000 únor 2006 delegace U U Ano ČU neuspokojivé

Albánie Pameca II – policejní mise 2004–2005 6 314 404 prosinec 2007 delegace U ČU Ano ČU neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Podpora úřadu státního zástupce v Bosně a Hercegovině 2002 916 668 květen 2005 delegace U ČU Ano ČU neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Podpora komise pro lidská práva 2003 645 705 březen 2005 delegace U U Ano U uspokojivé

Bosna a Hercegovina Podpora vysokého soudu a státního zastupitelství 2004 3 120 986 leden 2006 delegace U U Ano U neuspokojivé

Bosna a Hercegovina Podpora archivu pro válečné zločiny v Bosně a Hercegovině 2004 3 500 000 leden 2008 delegace U U Ano U neuspokojivé


Školicí institut pro oblast spravedlnosti 2001 1 188 405 říjen 2005 EAR U U Ano U neuspokojivé


Podpora národní strategie pro reformu policie 2001 1 457 533 září 2005 EAR U ČU Ano ČU neuspokojivé

Srbsko Školicí středisko pro oblast spravedlnosti 2004 2 499 175 říjen 2007 EAR U ČU Částečně NU neuspokojivé

Srbsko Budování kapacit ministerstva spravedlnosti 2004 1 491 029 září 2007 EAR U U Částečně ČU neuspokojivé

Region Zavedení rámce kompatibilního s předpisy EU v oblasti azylu, migrace a víz 2002 2 922 700 prosinec 2005GŘ ELAR-G–ústředí

U U Ano ČU neuspokojivé

RegionPodpora a koordinace strategií integrované správy hranic na západním Balkáně

2002–2003 1 999 984 březen 2007GŘ ELARG-

centrálaU U Ano ČU neuspokojivé

RegionZavedení nezávislého, spolehlivého a fungujícího soudního systému a rozšíření spolupráce ve věcech spravedlnosti

2003 5 499 579 duben 2007GŘ ELARG-

centrálaU NU Ano ČU neuspokojivé


Investice a budování institucí

Srbsko IT podpora pro soudní administrativu, správu případů 2004 3 232 093 listopad 2005 EAR U U Ano ČU uspokojivé

CELKEm 80 942 812

Kritéria auditu pro relevanci: Cíle projektu byly v souladu s prioritami v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro danou zemi.Kritéria auditu pro posouzení potřeb: Projekty byly oprávněné a zdali byly také zváženy alternativní přístupy.Kritéria auditu výstupy: Ukončené činnosti vedly k takovým výstupům, jak bylo plánováno.Kritéria auditu pro dosažené výsledky: Pomoc financovaná EU byla použita účelně.Kritéria auditu pro udržitelnost: Výsledky projektů byly finančně i provozně udržitelné. – : nelze použít

40


M E TO D I K A AU D I T U A AU D I T N Í V ZO R E KP Ř Í L O H A I I

1 . s o u č á s t í a u d i t u b y l p ř e z k u m s t r a t e g i c k ý c h a p l á n o v a c í c h d o -k u m e n t ů, te d y n a p ř. s t r a te gi c k ýc h d o k u m e n t ů ze m í , v í ce l e t ýc h o r i e n t a č n í c h p ro gr a m ů a d o k u m e n t ů k e v ro p s k é m u p a r t n e r s t v í a m o n i t o ro v a c í c h a h o d n o t í c í c h z p r á v. au d i t u b y l o p o d ro b e n o ce l k e m 3 0 p ro j e k t ů z ro č n í c h p ro gr a m ů p ro o b d o b í 2 0 0 1 – 2 0 0 5 , a t o v n á s l e d u j í c í c h s t á t e c h z á p a d n í h o b a l k á n u : a l b á n i i , b o s n ě a h e rc e g o v i n ě , b ý v a l é j u g o s l á v s k é re p u b l i c e m a k e d o n i i , če r n é hoře a srbsku. projekt y ř íd i la buď evropsk á agentura pro roz voj , nebo delegace evropské komise 1. navíc by ly také auditovány t ř i projekty na regionální úrovni , ř ízené generálním ředitelstvím pro rozš í ření (Gř elarG) v bruselu.

2 . auditovány byly zak ázk y v ce lkové hodnotě 81 mi l ionů eUr, což p o k r ý vá 1 7 % z áva z k ů p ro o b l a s t s p rave d l n o s t i a v n i t ř n í c h vě c í v rámci programu cards na období 2001–2006. projekt y byly v y-b í r á ny s p ř i h l é d n u t í m k t ě m t o k r i t é r i í m : i ) f i n a n č n í d ů l e ž i t o s t , i i ) p o k r y t í v š e c h p o d o b l a s t í s e k t o r u s p r a v e d l n o s t i a v n i t ř n í c h věcí a i i i ) pok r yt í všech t ypů smluv, t j . grantov ých smluv a smluv o s l u ž b á c h , d o d á v k á c h a s t a v e b n í c h p r a c í c h . p r o v y p r a c o v á n í smysluplných př ipomínek k v ýstupům, v ýs ledkům a udr ž i te lnost i projektů bylo 29 z 30 národních projektů navšt íveno na místě.

1 ear ukončila svou činnost na

konci roku 2008. měla provozní

střediska v bývalé jugoslávské

republice makedonii, v černé hoře

a v srbsku. delegace evropské komise

provádějí programy v albánii a bosně

a hercegovině. ear měla rovněž

provozní středisko v kosovu a existuje

také delegace v chorvatsku, ty však

nebyly předmětem tohoto auditu.

TA B U L K A 1: M N O Ž S T V Í Z P Ů S O B I LÝC H P R O J E K T Ů N A J E D N OT L I V O U Z E M I V D U B N U 2007

Stát Počet projektů Částka v milionech EUR

Albánie 21 38

Bosna a Hercegovina 30 48

Bývalá jugoslávská republika Makedonie 12 15

Regionální program 6 15

Srbsko a Černá Hora 14 21

Celkem 83 137

Auditováno 33 81

Auditem pokryto 40 % 59 %


41


3 . au d i t s e z a m ě ř i l n a p r o j e k t y, k t e r é p r o b í h a l y u ž u r č i t o u d o b u , a le které nebyly zase př í l i š s taré. audi t s e tak ome zi l n a p roje k-t y, k te ré by l y s p u š tě ny n e d ř í ve n e ž 4 8 m ě s í c ů a n e p ozd ě j i n e ž 18 měsíců před zahájením auditu. př i apl ik aci těchto k r itér i í č ini la č á s t k a z a k á ze k v a u d i tova nýc h s t áte c h 1 3 7 m i l i o n ů e U r a a u d i t z n í pok r ý val 59 %. s v ýj imkou jednoho př ípadu (projekt hranič -ního přechodu Gor ica v bosně a hercegovině) , kde projekt n ikdy n e by l z a h á j e n , by l y vš e c h ny o s t a t n í p ro j e k t y d o k o n če n é. k d i s -poz ic i tedy by l dostatečný mater iá l , k ter ý umožni l ident i f ikovat a analyzovat hlavní problémy v oblast i účelnost i .

42


Ú R O V E Ň V N Í M A N É KO R U P C E – Z Á PA D N Í B A L K Á N P Ř Í L O H A I V

2008 2007 2006 2005 2004

Pořadí Celková známka

CPI


CPI


CPI


CPI


CPI

Albánie 85 3,4 105 2,9 111 2,6 126 2,4 108 2,5

Bosna a Hercegovina 92 3,2 84 3,3 93 2,9 88 2,9 82 3,1

Bývalá jugoslávská republika makedonie

72 3,6 84 3,3 105 2,7 103 2,7 97 2,7

Černá Hora 85 3,4 84 3,3 – 97 2,8 97 2,7

Srbsko 85 3,4 79 3,4 90 3,0

Index vnímání korupce (Corruption Perception Index – CPI) se sestavuje pro 180 zemí. Na prvním místě je země, která je vnímána jako země s nejnižší mírou korupce, a na stoosmdesátém místě je země, jež je naopak vnímána jako země s nejvyšší mírou korupce.Celková známka CPI se pohybuje od 0 do 10 a vyjadřuje úroveň vnímané korupce – tzn. čím je tato celková známka nižší, tím vyšší je úroveň vnímané korupce.

Zd r o j : transparency international (http://www.transparency.org).

C E L KO VÁ G R A N TO VÁ P O D P O R A V O B D O B Í 2006 – 2008, 4 240 M I L I O N Ů E U R P O D L E J E D N OT L I V ÝC H Z D R O J Ů

P Ř Í L O H A I I I

Evropská komise

56 %

Členské státy EU 20 %

Jiné24 %

Zd r oj : společná kancelář evropské komise a světové banky pro jihovýchodní evropu.


43


program cards je prováděn hlavně dvěma ze čtyř různých ř ídících struktur (v iz d i a g ra m 1 ) :

a ) d e l e g a c e e v r o p s k é k o m i s e v a l b á n i i , b o s n ě a h e r c e g o v i n ě a c h o r vat s k u ř í d í p ro j e k t y, te d y o d i d e nt i f i k a ce a fo r m u l a ce projektu po výběrové ř ízení , zadávání zak ázky, provádění a vy-hodnocení 1.

b) e v r o p s k á a g e n t u r a p r o o b n o v u ( e a r ) 2, k t e r á j e n e z á v i s l o u agenturou eU, ř íd í program v srbsku a černé hoře, včetně ko -sova, a v bývalé jugoslávské republice makedonii . byla zř ízena vzhledem k potřebě r ychlé a efekt ivní reakce př i řešení nalé -hav ých potřeb oby vatelst va v kosovu po skončení válečného konf l iktu bezprostředně po skončení k r ize v roce 1999.

c) Generální ředitelství pro rozšíření (a dř íve europeaid) ř ídí pro-gramy př ímo ze svého ústředí .

d) i mplementační agentur y př i j ímaj íc ích zemí ř íd í decentra l izo -va ný m z p ů s o b e m p ro gra my n a roz vo j m í s t n í c h s p o l e če n s t v í v albáni i a část programu cards 2002 v chor vatsku.

Ř Í D Í C Í S T R U K T U R A KO M I S E N A Z Á PA D N Í M B A L K Á N Ě P Ř Í L O H A V

1 proces převodu pravomocí začal

v bosně a hercegovině v roce 1998.

Účelem tohoto kroku bylo, aby se

zvýšila rychlost externí pomoci od

evropské komise a aby se zároveň

zajistily pevné finanční postupy.

2 ear byla zřízena v únoru 2000.

její předchůdce, pracovní skupina

pro kosovo (Task Force for Kosovo),

zahájila činnost již v roce 1999. v roce

2001 byl mandát agentury rozšířen

i na srbsko a černou horu a v roce

2002 pak na bývalou jugoslávskou

republiku makedonii.

44


D I AG R A M 1: Ř Í D Í C Í S T R U K T U R A P R O G R A M U C A R D S

Kosovo

Řídící výbor programu CARDS

Černá HoraSrbsko

Ústředí (Soluň)

Správní rada

Evropská agentura pro obnovu Ústředí Komise

Delegace

Albánie BaH Chorvatsko

Decentralizované provádění

Rozvojový fond

pro Albánii

Centrální �nanční a smluvní jednotka

Bývalá jugoslávská

republikaMakedonie


45


C E L KO V Ý O B J E M G R A N T Ů A P Ů J Č E K V O B D O B Í 2006 – 2008, 10 488 M I L I O N Ů E U R P O D L E J E D N OT L I V ÝC H Z D R O J Ů

P Ř Í L O H A V I

Evropská komise

22 %

EIB22 %

EBRD20 %

Světová banka 14 %

USA8 %

Jiné14 %

Zd r o j : společná kancelář evropské komise a světové banky pro jihovýchodní evropu.

46


odpovědi komise SHRNUTÍ

I .oblast spravedlnosti a vnitřních věcí (svv ) je tr vale prioritní oblastí při programování nástroje předvstupní pomoci (npp). v roce 2007 bylo věnováno na projekty v této ob-last i celkem 58,6 mil ionu eUr, v roce 2008 pak celkem 75,5 mi l ionu eUr.

I I I . a) komise vždy k ladla velk ý důraz na po -

skytování podpor y zemím v souvislost i s plněním požadavků polit ických k r ité -r i í , včetně oblasti spravedlnosti a vnitř-ních věcí , jak dokládají dř ívější progra-my p h a re , tr a n s i t i o n Fa c i l i t y a ca rd s . oblast sv v je pr ior i tou i v rámci npp.

b) U d r ž i t e l n o s t p r o j e k t ů h o d n ě z á v i s í n a a n g a ž o v a n o s t i p ř i j í m a j í c í c h s t á -t ů a z d r o j í c h v ě n o v a n ý c h n a p r o j e k t p o j e h o u k o n če n í . k o m i s e te n to p ro -b l é m ře š í p ro s t ře d n i c t v í m p o d m í n e k projektů a spoluf inancování ze strany př í jemců.

c) potřeby byly obvykle zj išťovány v rám-ci zpráv o pok roku, které obsahuj í po -s o u z e n í s i t u a c e v o b l a s t i s v v v k a n -d i d á t s k ý c h z e m í c h a p o t e n c i á l n í c h k andidátsk ých zemích.

e) komise souhlas í , že budování inst i tu-c í j e n e j ú če l n ě j š í , k d y ž j e p o d p o ře n o s i l n o u p o l i t i c k o u a n g a ž o v a n o s t í p r o reformu.

f ) e v r o p s k á a g e n t u r a p r o o b n o v u b y l a d í k y s v é o p e r a t i v n o s t i , k t e r á b y l a v e f á z i o b n ov y k l í čov á , ú č i n ný m n á s t ro -jem pro oblast , pro niž byla určena.


47


b) s c í l e m z l e p š i t u d r ž i t e l n o s t p ro j e k t ů a zapojení př í jemců v rámci programů npp 2007 a 2008 obsahuj í projektové f i c h e z v l á š t n í p o d m í n k u t ý k a j í c í s e údr žby infrastruktur y.

c) k o m i s e s p u s t i l a v b ře z n u 2 0 0 9 re gi o -n á l n í p r o j e k t f i n a n č n í p o m o c i , k t e r ý m á z l e p š i t s l e d o v á n í v ý k o n u o r g á n ů a f inanční pomoci v oblast i sv v.

d) Finanční pomoc je doplňkem polit ické -ho procesu stabi l izace a př idružování . zpráv y o pok roku a evropsk á par tner-ství obsahují z vláštní doporučení týka-j íc í se požadovaných inst itucionálních změn. některé projekt y rovněž př ímo p o d p o r u j í re fo r my v o b l a s t i s v v. n a -p ř í k l a d p ř i p r o g r a m o v á n í n p p 2 0 0 9 s e j e d n á s p ř í j e m c i s c í l e m re a l i zovat p r o g r a m y l é p e r e a g u j í c í n a p o t ř e b y p ř í je mců v ob las t i sv v, z p oh le du re -g i o n á l n í i n t e g r a c e e U a s v a z b o u n a s t r a t e g i i , z p r á v y z e m í a p ř í s t u p o v á / evropsk á par tnerst v í .

IV. b) k o m i s e o b v y k l e k o m b i n u j e i nv e s t i c e

d o v y b ave n í a i n f r a s t r u k t u r y s b u d o -v á n í m i n s t i t u c í a k a p a c i t . po s k y t n u t í v ybavení a infrastruktur y se kombinu-je s podporou na vzdělávání a organi-zační reformy.

c) v rámci npp k lade komise větš í důraz na účelnost pomoci a snaží se za j is t i t ú č i n n o u k o o rd i n a c i m e z i vš e m i d á rc i působíc ími v regionu. z tohoto důvo -d u k o m i s e o d r o k u 2 0 0 7 u s p o ř á d a l a ř a d u d á r c o v s k ý c h k o n f e r e n c í a p o d -n i k l a ř a d u k o n k r é t n í c h i n i c i a t i v s c í -l e m d o s á h n o u t k o o rd i n a ce n a ú rov n i s e k t o r u , v č e t n ě p ř í p r a v y s p o l e č ný c h projektů s dalš ími dárc i .

d) vzhledem k tomu, že f inanční nař ízení umožňuje komisi provádět vnějš í akce s p o l e č n ě s d a l š í m i s u b j e k t y, o t o m t o t ypu akcí se bude tam, kde je to mož-né, uvažovat .

V. a) př í jemci j sou nyní zapojeni do proce -

su zadávání veřejných zak ázek od fáze př íprav y projektu do fáze v yhodnoco -v á n í n a b í d e k ( z á s t u p c e p ř í j e m c e s e v žd y ú č a s t n í h l a s ov á n í ) . v š i r š í m s l o -va smyslu jsou s c í lem z v ýš i t zapojení p ř í j e m c ů p rav i d e l n ě p o řá d á ny re gi o -náln í koordinační schůzk y s úst ředím evropské komise, delegacemi evropské komise a př í jemci a př í jemcům jsou od samého počátku předk ládány ke kon-z u l t a c i v í c e l e t ý o r i e n t a č n í p l á n o v a c í dokument a projektové f iche.

odpovědi komise

48


PŘIPOMÍNKY

13. při provádění ročních projektů musela ko-m i s e p ř i h l í ž e t k m ě n í c í m s e o k o l n o s t e m a s o u č a s n ě s e d r že t š i ro ce d e f i n ov a nýc h mezí st rategick ých c í lů.

Rámeček 1 — Příklady strategických a nestrategických investičních projektůPřípad 2: Projekt, který se neřídil ročním programempotřeba budování k apacit v oblast i az y lu b y l a i d e n t i f i k o v á n a n a p o l i t i c k é ú r o v n i . pravidelná zpráva komise z roku 2002 v y-z vala zemi ke „ z lepšení k apaci t pro zpra-c o v á n í ž á d o s t í o a z y l “ a p r v n í h o d n o t i c í m i s e v o b l a s t i s v v, k t e r á s e u s k u t e č n i l a v čer vnu 2002, doporučila, že by „měla být zř ízena vhodná př i j ímací zař ízení pro ža -datele o az yl“.

14.př i f i n a n c o v á n í p ro j e k t ů s e v ž d y p ř i h l í ž í ke strategickému rámci .

komise t r va le doporučuje ministerst vům spravedlnosti a vnitra, aby zdokonali la svá v ýběrová ř ízení .

Rámeček 3 — Příklady neefektivního a neúčelného rozdělování a využívání vybavení financovaného z EUmotocykly f inancované z programu cards byly poskytnuty pohraniční pol ici i za úče -lem ochrany zelené hranice. m inisterst vo v n i t ra s e z avá z a l o z a j i s t i t o c h ra n n o u v ý-s t ro j . b y l o v y p s á n o v ý b ě ro vé ř í z e n í a n a p o č á t k u ro k u 2 0 0 9 b y l a v y b r á n a v í t ě z n á nabídk a.

ÚVOD

2. po skončení programu cards zůstala ob -l a s t s v v p r i o r i t n í o b l a s t í i p ř i p ro gra m o -vání npp.

pok yny pro roční akční programy uváděj í , že č á s t k y, k te ré m a j í bý t v y h ra ze ny p o d l e p o l i t i c k ý c h k r i t é r i í , v č e t n ě p r o j e k t ů s v v v r á m c i s l o ž k y n p p v ě n o v a n é t e c h n i c k é pomoci a budování inst i tucí , by měly t vo -ř i t 30 % až 35 % celku. celková částk a př i -dělená na projekt y č ini la 58,6 mi l ionu eUr v roce 2007, v roce 2008 pak 75,5 mi l ionu.

3.a) posouzení r iz ik provedené komis í po -

t vr zuje z j ištění Účetního dvora. r iz ik a spojená s udr ž i te lnost í projektů a za-pojením pří jemců v projektech v rámci p ro gra m ů n p p 2 0 0 7 a 2 0 0 8 j s o u vš a k nyní zmírněna podmínkami a opatření-mi zahrnut ými v projektech, mezi něž se řadí např ík lad spoluf inancování .

c ) k o m i s e u p l a t ň u j e z á s a d y ř á d n é h o a ú č i n n é h o f i n a n č n í h o ř í ze n í a p o s u -zuje úroveň r iz ik spojených s jednotl i -v ými projekt y. smlouv y se nepodepíš í nebo mohou být pozastaveny, n e n í - l i d o s t ate č n á j i s to t a , že b u d o u s p l n ě ny podmínk y pro provedení projektu.

odpovědi komise


49


bosensk á správa nepř ímých daní ( ita) za-mýšl í zbudovat vnitrozemsk ý celní termi-nál v mostaru (v rámci regionálního centra ita v m ostaru) , kter ý by v lastni la ita. ita by pak měla možnost ink asovat 100 % v ý-nosů spojených s v yužíváním tohoto ce l -ního terminálu. budování vnitrozemsk ých celních terminálů je zmíněno i ve strategii integrované správ y hranic bosny a herce -goviny (revidované verzi při jaté v čer venci 2008) . ita počítá s t ím, že v bosně a her-cegovině zbuduje celkem čtyř i vnitrozem-ské celní terminály, a to ve č t yřech sv ých regionální centrech, jmenovitě v mostaru, sarajevu, banja luce a tuzle.

19. r o z h o d n u t í v e p r o s p ě c h n e b o v n e p r o -s p ě c h s p o l e č n ý c h h r a n i č n í c h p ř e c h o d ů záv is í na ce lé řadě č in i te lů , nák lady j sou p o u ze j e d n í m z n i c h . n av í c ex i s t u j e řa d a př ík ladů společných hraničních přechodů m e z i s t á t y z á p a d n í h o b a l k á n u ( n e b o t ě -mito zeměmi a je j ich sousedy) , které jsou p o d p o ro v á ny z p ro s t ře d k ů e U. s p o l e č n é h ra n i č n í p ře c h o d y m o h o u roz h o d n ě roz -š í ř i t s p o l u p rá c i m e z i d o tče ný m i ze m ě m i , a l e e x i s t u j í i j i n é z p ů s o b y d v o u s t r a n n é spolupráce na hranic ích.

komise v současné době zkoumá použitel-n o s t s c h e n g e n s k é h o a c q u i s n a s p o l e č n é h r a n i č n í p ře c h o d y m e z i s t á t y z á p a d n í h o balkánu a jej ich sousedy v případě žádostí o az yl podaných žadatelem o az yl na úze -m í t ře t í z e m ě ( a l e f y z i c k y n a s p o l e č n é m hraničním přechodu). perspektiva členství států západního balk ánu v eU s i vyžaduje, aby byly takovéto interní úvahy eU zohled-něny př i v ydávání pol i t ick ých doporučení t ýk aj íc ích se těchto států.

z a n á k u p v y b a ve n í p ů vo d n ě z o d p o v í d a -l o m i n i s t e r s t v o p r á c e a s o c i á l n í c h v ě c í . k o m i s e a U n h c r s p o l e č n ě u p ozo r n i l y n a te nto p ro b l é m v l á d u. čá s t v y b ave n í by l a instalována v centru do dubna 2008 a zby-tek koncem léta 2008.

k o m i s e o d d o b y a u d i t u z l e p š i l a c e l k o -v ý d o h l e d p r o s t ř e d n i c t v í m i n s p e k c í n a m í s t ě p rov á d ě nýc h p r a c ov n í k y d e l e g a c e e v ro p s k é k o m i s e a d á l e p ro s t ře d n i c t v í m podávání pravidelných zpráv o v yužívání m a j e t k u a ú z k é s p o l u p r á c e s a l b á n s k o u státní pol ic i í .

Rámeček 5 — Příklad nerealizovaného projektu hraničního přechodun a z á k l a d ě z á v a z k u r a d y m i n i s t r ů b o s ny a hercegoviny a obce Grude, že do konce z á ř í 2 0 0 4 b u d e u k o n č e n p r o c e s v y v l a s t -n ě n í p oze m k ů, k o m i s e p o d e p s a l a v ř í j n u 2004 zak ázk u v hodnotě 2 ,9 mi l ion u eUr na zbudování hraničního přechodu Gorcia. te nto p o s t u p n e by l n e o bv y k l ý v z h l e d e m k p ráv n í m n e j i s to t á m s p o j e ný m s p ře vo -d e m k o m p e t e n c í s o u v i s e j í c í c h s o t á z k a -mi ce l a hranic ze subjektů na stát b osna a h e rce g ov i n a . výs t av b a h ra n i č n í h o p ře -chodu Gorcia byla navíc označena federál-n ím m inisterst vem doprav y b osny a he r-cegoviny za pr ior itní . v tomto konk rétním případě se komise setkala v důsledku spo -ru o ocenění pozemků s neček aným odpo-re m p ro t i v y v l a s t n ě n í ze s t ra ny m í s t n í c h orgánů, kter ý stát nedok ázal zdolat .

s c í lem z v ýšit udr ž ite lnost a zapojení př í -j e m c ů u p ro j e k t ů v r á m c i p ro g r a m ů n p p 2 0 0 7 a 2 0 0 8 o b s a h u j í p r o j e k t o v é f i c h e opatření, která by měla předejít těžkostem s e s t ave b n í m i p ovo l e n í m i a v l a s t n i c t v í m pozemků.

odpovědi komise

50


24.o d d o b y a u d i t u s e s i t u a c e z l e p š i l a : s c í -lem z v ýš i t udr ž i te lnost a zapojení př í jem-ců u projektů v rámci programů npp 2007 a 2 0 0 8 o b s a h u j í p ro j e k tové f i c h e z v l á š t n í podmínky týk aj ící se údržby infrastruktur y.

25.komise si je vědoma toho, že lepší s ledová-ní akt iv by mohlo mít př ízniv ý v l iv na do -pad a udr ž i te lnost invest ičních projektů.

Rámeček 8 — Příklad infrastrukturního projektu s nedostatečným dopademč i n n o s t v t o m t o h r a n i č n í m p ř e c h o d u s e v s o u č a s n é d o b ě ř í d í p o k y n e m v yd a ný m ře d i t e l e m i ta . po d l e p ř í s l u š nýc h o rg á n ů bosny a hercegoviny tento pokyn nepřed-s tav uje p latný p odk lad p ro of i c i á ln í p ře -řazení hraničního přechodu do j iné k ate -g o r i e ( s n í ž e n í s t a t u s u ) , p r o t o ž e k t o m u , a by t a k ové roz h o d n u t í by l o p l at n é, m u s í být př i jato všemi př ís lušnými bosensk ými inst i tucemi a z veřejněno v Ú ředním věst-n í k u , k č e m u ž v t o m t o p ř í p a d ě n e d o š l o. podle je j ich stanovisk a nelze tento pok yn vydaný ředitelem ita považovat za oficiál-ní rozhodnutí o přeřazení hraničního pře -chodu do j iné k ategorie, i když od té doby se režim v tomto hraničním přechodu ř ídí uvedeným pok ynem.

26.pří jemci jsou nyní zapojeni do procesu za-dávání veřejných zak ázek od fáze přípravy projektu do fáze v yhodnocování nabídek (zástupce př í jemce se vždy účastní hlaso -vání ) .

Rámeček 6 — Příklad investice, která posílila právní státV ý s t a v b a o d v o l a c í h o s o u d u v e V l o ř e v A l b á n i iod doby auditu se v zemi výrazně zlepši lo z á s o b ová n í e n e rgi e m i a d í k y to m u d o š l o k v ý r a z n é m u o m e z e n í č e t n o s t i v ý p a d k ů elektř iny. m inisterstvo spravedlnost i sou-č a s n ě o d z a č á t k u ro k u 2 0 0 9 z v ý š i l o s v ů j rozpočet na provoz a údr žbu celé soudní infrastruktur y.

v této souvislosti je vhodné uvést, že sprá-va a ř ízení rozpočtu v soudních institucích je stá le t ransparentnějš í a standardnějš í .

23. a l b á n i e u z av ře l a s e v ro p s k ý m s p o l e č e n -stvím dohodu o navrácení osob s nepovo-leným pobytem, která vstoupila v platnost dne 1 . k větna 2006, a bosna a hercegovi-na, černá hora , srbsko a bý valá jugosláv-sk á republ ik a makedonie uzavřely obdob-né dohody, které vstoupi ly v platnost dne 1 . ledna 2008. k aždá z těchto dohod sta-noví , že provádění dohody bude s ledovat s p o l e č n ý v ý b o r p r o n a v r a c e n í o s o b s l o -žený ze zástupců komise a vnitrostátních orgánů. tyto společné v ýbor y se scházej í n a p r a v i d e l n ý c h z a s e d á n í c h , k t e r ý c h s e účastní i zástupci č lensk ých států. ř ádné p r o v á d ě n í t ě c h t o d o h o d j e p o d m í n k o u z r u š e n í v í z o v é p o v i n n o s t i z e s t r a n y e U. posudk y provedené v této souvis lost i po -t v rd i l y, že d o h o d y j s o u p rová d ě ny řá d n ě a včasně.

odpovědi komise


51


b) v o s t a t n í c h z e m í c h z á p a d n í h o b a l k á -n u b y l y m e z i t í m p ř i j a t y n o v é p r á v n í p ř e d p i s y o o c h r a n ě ú d a j ů . 1 v n ě k t e -r ýc h ze m í c h j so u zapo t ře bí je ště da lš í legis lat ivní a administrat ivní opatření , aby byla za j ištěna dostatečná ochrana osobních údajů.

c) za písemné pok yny týk aj íc í se kontroly př ístupu zodpovídaj í vnitrostátní orgá-ny. komise podporuje zavádění proce -dur pro kontrolu př ístupu také formou technické pomoci nebo twinningov ých projektů.

34. s t r a t e g i e re fo re m v o b l a s t i s v v o b s a h u -j í u k a z a t e l e v ý k o n u . b y l v y p r a c o v á n p o -l i t ick ý komentář, k ter ý s louž í jako pok yn k programování a výsledkům, j ichž má být dosaženo prostřednictvím f inanční pomo -ci . vzájemná hodnocení provedená odbor-n ík y z č lensk ých států posuzuj í ce lkovou s i t u a c i a p o s k y t u j í d o p o r u č e n í o h l e d n ě c í l ů , k t e r ýc h b y m ě l o b ý t d o s a ž e n o p ro -s t ř e d n i c t v í m d a l š í p o m o c i . k a ž d o r o č n í zpráv y o pok roku navíc posuzuj í , do jaké mír y jsou v každé zemi západního balkánu re s p e k tov á ny h o d n o t y s vo b o d y, b e z p e č-nost i a spravedlnost i (např. koncept práv-ního státu, dodr žování zák ladních práv) .

1 nové právní předpisy byly přijaty v roce 2007 (chorvatsko)

a v roce 2008 (albánie, srbsko, černá hora a bývalá jugoslávská

republika makedonie).

poprodejní ser vis není v okamžiku zadává-ní veře jné zak ázk y v yč ís l i te lný a obv y k le přesahuje časový rámec realizace projektů komise. poskytování poprodejního ser visu je obv yk le v nabídkov ých ř ízeních evrop -s k é k o m i s e n a d o d áv k y p o ž a d o v á n o, a l e smlouvu na takový ser vis s i musí dojednat př í jemce sám a tento ser v is není f inanco -ván evropskou komis í .

I nve s t i c í m n e o d p ov í d a j í p o t ř e b n é i n s t i t u c i o n á l n í ka p a c i t y

27.k o m i s e o b v y k l e k o m b i n u j e i nv e s t i c e d o vybavení a infrastruktur y s budováním in-st i tucí a k apacit . pokud jde o správu hra-nic , posk ytnut í v ybavení a inf rastruktur y s e k o m b i n u j e s p o d p o ro u n a v z d ě l á v á n í pohraniční pol ic ie a organizační reformy. obecné cíle pro každou zemi jsou založeny na strategi i integrované správ y hranic.

28.te n t o p ro j e k t j e s o u č á s t í d l o u h o d o b ě j š í strategie. dodání it přineslo výrazné zlep-š e n í p r a c o v n í c h m e t o d a u m o ž n i l o o k a -m ž i t é p ř e d á v á n í d a t m e z i p r o p o j e n ý m i p o l i ce j n í m i s t a n i ce m i a ce nt rá l n í m ú t va -rem it ministerstva a následné zpracování těchto dat př ís lušnými pol icejními útvar y. to by l o t a k é z a mýš l e ný m a b e z p ro s t ře d -ním c í lem projektu. dalš í rozš i řování s í tě je plánováno v někol ik a fáz ích.

a) v černé hoře je v současné době sedm h r a n i č n í c h p ř e c h o d ů ( p o k r ý v a j í c í c h 8 5 % p r o v o z u ) n a p o j e n o n a c e n t r á l n í d a t a b á z i a d a t a b á z i i n t e r p o l . j e d e n další hraniční přechod měl být napojen n e j p ozd ě j i v če r v n u 2 0 0 9 . če r n á h o r a v probíhajících jednáních o uvolnění ví-zové povinnosti prohlási la, že do konce roku 2009 budou na centrální databázi n a p o j e n y v š e c h n y h r a n i č n í p ř e c h o d y a ž e t o t o n a p o j e n í b u d e f i n a n c o v á n o z vnitrostátních prostředků.

odpovědi komise

52


38. i k d y ž k o m i s e p o d p o r u j e s p o l u p r á c i s l o -žek , vnitřní t řenice a roztř íštěné pol i t ické roz h o d ová n í , k te ré v b o s n ě a h e rce g ov i -n ě n e n í k o o rd i n ov á n o m e z i ú rov n í s t á t u a úrovní subjektů, představuj í h lavní pře -k ážk u h ladkého fungování inst i tuc í a v y-t vo ře n í l é p e f u n g u j í c í c h a e fe k t i v n ě j š í c h s t á t n í c h s t r u k t u r. n e e x i s t e n c e p o l i t i c k é shody ohledně hlavního směrování země má také nev yhnutelně dopad na v ýs ledk y f inanční pomoci .

Rámeček 11 — Příklady školicích středisek pro oblast spravedlnostim i n i s t e r s t v o s p r a v e d l n o s t i n e p ř i z v a l o ž á d n é m e z i n á r o d n í o d b o r n í k y p r o j e k t u k p ř í p r avě z á k o n a o a k a d e m i i p ro š k o l e -ní soudců a státních ža lobců. v důs ledk u t l a k u d á rc ů b y l i o d b o r n í c i n a k o n e c k o n -zultováni a některá jej ich doporučení byla zapracována do konečné podoby textu zá-kona. přesto má platný zákon ještě nedo -s t a t k y, k t e r é j e t ř e b a ř e š i t . m i n i s t e r s t v o spravedlnost i zařadi lo př ípravu novel do legis lat ivního programu pro rok 2009.

v současné době je akademie plně funkční a p os k y t u j e p o čáte čn í i d a l š í v zd ě l áván í . po k u d j d e o p o č á te č n í v zd ě l áv á n í , p r v n í g e n e r a c e a b s o l v e n t ů o p u s t i l a a k a d e m i i v ú n o r u 2 0 0 9 a n y n í s e v z d ě l á v á d r u h á g e n e r a c e s t u d e n t ů . p o k u d j d e o d a l š í vzdělávání , ak ademie průběžně rozš i řu je oblast svých činností a okruhy speciálního vzdělávání , které posk ytuje.

Rámeček 9 — Nestabilní personální situace ve státní správě v Albánii a v Bývalé jugoslávské republice Makedoniinedostatečný počet a f luktuace pracovní-ků po volbách jsou znepokojivé. komise si předsevzala pravidelně zdůrazňovat vnit -rostátním a místním orgánům, že pro z vý -š e n í e fe k t i v n o s t i ve ře j n é s p ráv y j e ve l m i důlež i té dok ázat s i udr žet zaměstnance.

o d d o b y a u d i t u l z e v y p o z o r o v a t u r č i t á z l e p š e n í v o b l a s t i m i gra ce : d o š l o k p o s í -lení generá ln ího ředite lst v í pro migrační pol i t ik y př i a lbánském ministerst vu práce a byl i př i jat i dalš í zaměstnanci .

m inisterst vo provedlo v souladu s platný-mi právními předpisy a z důvodu neuspo-k o j i vé h o v ý k o n u u rč i t é z m ě ny. v s o u v i s -losti s těmito změnami došlo k dočasnému z p o m a l e n í re fo r m n í h o p ro c e s u, n a k t e ré upozorni la komise. nově najatým pracov-ník ům urč i tou dobu t r va lo, než se zapra-coval i , a le v ýkonnostní uk azatele pracov-n í k ů n a v š e c h d o t č e n ý c h p o z i c í c h j s o u nyní lepší než před třemi let y.

Rámeček 10 — Příklady zvýšení provozních kapacitje možné, že pomoc společenství př ispěla k za j i š tění inf rastruktur ních a organizač -ních k apacit a k val i f ik ac í potřebných pro naplánování a real izaci operace této důle -ž itost i , a le tato pomoc nebyla př ímým ani nepř ímým činite lem př i je j í real izaci .

odpovědi komise


53


Rámeček 12 — Příklady projektů „učení v praxi“ v Bosně a HercegoviněPřípad 2: Neúplné předání odpovědnosti příjemci – Senát pro válečné zločinypo k u d j d e o p ř e d á n í o d p o v ě d n o s t i p r a -cov n í k ů m , p ro j e k t v á l e č nýc h z l o č i n ů z a -h r n o v a l p ě t i l e t é p r o v á d ě c í o b d o b í , o d rok u 2005 do rok u 2009 včetně. o d doby a u d i t u b y l a p ř e h o d n o c e n a m y š l e n k a u k o n če n í m a n d á t ů vš e c h m e z i n á ro d n í c h soudců a státních žalobců, zejména vzhle -dem k v ysokému poč tu dosud otevřených procesů a snížení rozpoč tu soudu pro rok 2 0 0 9 o 1 5 % . z p o l i t i c k ý c h , t e c h n i c k ý c h a rozp oč tov ých důvodů p odporuje p roto soud (a úřad státního ža lobce) je j ich po -k račování i po skončení po prosinci 2009, kdy měly mandát y v ypršet .

46.k o m i s e v s o u č a s n é d o b ě p o v a ž u j e m í r u r e s p e k t o v á n í h o d n o t s v o b o d y, b e z p e č -nosti a spravedlnosti , (např. koncept práv-n í h o s t á t u , d o d r ž o v á n í z á k l a d n í c h p r á v ) v k l í čov ýc h t ře t í c h ze m í c h ( vče t n ě ze m í , k te ré by l y p ře d m ě te m to h o to a u d i t u ) z a v ýznamný uk azatel dopadu svázaný s jed-ním z obecných cí lů oblast i spravedlnosti , svobody a bezpečnost i .

47.historie provádění řady projektů budování inst itucí uk azuje, že komise se opakovaně a t r vale snaži la v y ví jet pozit ivní t lak s c í -lem posí l i t udr ž i te lnost projektů.

m í s t n í o r g á n y r o z h o d l y o z r u š e n í d ř í v e s c h v á l e n é s t r a t e g i e „ š k o l e n í š k o l i t e l ů “, k t e r á m ě l a p ř i s p ě t k e z l e p š e n í t e c h n i k vzdělávání .

př i provádění projektu se komise setk ala s měnícími se prioritami v důsledku rozdíl-ných pohledů ministerst va spravedlnost i , předsedy nejvyššího soudu a ředitele ško -l i c í h o s t ře d i s k a p ro o b l a s t s p rave d l n o s t i n a ú l o h u š k o l i c í c h s t ř e d i s e k p r o o b l a s t spravedlnost i .

41. vzhledem k tomu, že projekty real izované v rámci programu byly původně regionál-ními projekty cards v oblasti svv, odbor-n í c i z č l e n s k ý c h s t á t ů e U p r o v e d l i v o b -dobí od k větna do čer vna 2002 hodnotic í m i s e z a m ě ře n é n a o b l a s t s v v, n a j e j i c h ž z á k l a d ě i d e n t i f i k o v a l i ř a d u v ý z n a m n ý c h o b e c nýc h p o t ře b, k t e ré s e p o z d ě j š í p ro -jekt y snaži ly pok r ýt .

43. U b u d o u c í c h p r o j e k t ů s e b u d o u v y p r a -covávat s t ručná shr nut í pok rok u směrem k dosažení stanovených c í lů. komise zdů-r a z ň u j e , že by l y re a l i zov á ny v š e c h ny v ý-stupy stanovené v popisu projektu.

44.komise se z těchto zkušenost í z minulost i pouči la a nyní uplatňuje formálně schvá-l e n ý p ř í s t u p z a l o ž e n ý n a t o m , ž e h l a v n í rol i v procesu pomoci hraje př í jemce, kte -r ý nese plnou odpovědnost za oček ávané c í le, metody a v ýs ledk y.

další z výšení zapojení př í jemců za projek-t y je v rámci npp pr ior i tou.

odpovědi komise

54


53.k o o r d i n a c e d á r c ů b y l a p o v a ž o v á n a z a p r i o r i t u j i ž z a d o b p r o g r a m u c a r d s : n a k o n c i r o k u 2 0 0 5 s e u s k u t e č n i l a v b r u s e -l u d á rcovs k á k o o rd i n a č n í k o n fe re n ce, n a které byly prezentovány osvědčené postu-py z albánie a diskutovány různé stránk y koordinace.

v rámci npp se snaha zaj ist i t úč innou ko -o r d i n a c i d á r c ů v r e g i o n u s t a l a n e j v y š š í pr ior i tou: v ř í jnu 2008 v bruselu a v dub -nu 2009 v tiraně se uskutečni ly dalš í kon-fe re n ce o úče ln os t i p omoci n a záp adn í m b a l k á n ě a v tu re c k u. d a l š í k o n fe re n ce j e plánována na ř í jen 2009.

54.komise se snaží tr vale zlepšovat koordina-c i dárců. počátkem roku 2008 byla obno -vena interní síť ke zlepšení koordinace po -l it ik a programování v oblasti svv. v rámci té to s í tě j s o u rov n ě ž p o řá d á n a p rav i d e l -n á s e tk án í , k te r ých s e účas tn í i de le g ace e v ro p s k é k o m i s e . v t é t o s o u v i s l o s t i j s o u vypracovávány tematické komentáře s po -l i t i c k ý m i a p ro g r a m ov ý m i d o p o r u č e n í m i k refor mě soudnic t v í a boj i prot i korupci a organizovanému z ločinu.

48.ve s n a z e z v ý š i t z a p o j e n í p ř í j e m c ů j s o u p r a v i d e l n ě p o ř á d á n y r e g i o n á l n í k o o r d i -nační schůzky s ústředím evropské komise, d e l e g a c e m i e v ro p s k é k o m i s e a p ř í j e m c i . př í jemcům jsou navíc od samého počátku předk ládány ke konzultaci v ícelet ý or ien-t a č n í p l á n o v a c í d o k u m e n t a p r o j e k t o v é f iche.

př i regionálním programování oblast i sv v v rámci npp 2009 se jedná s př í jemci s c í -lem real izovat programy lépe reaguj íc í na potřeby pří jemců, z pohledu regionální in-tegrace eU a s vazbou na strategi i , zpráv y zemí a př ístupová / evropsk á par tnerst v í .

49. r a d a p ro re g i o n á l n í s p o l u p r á c i p ře v z a l a v pr vním pololet í roku 2008 úlohu dř ívěj -š ího paktu stabi l i ty jako zprostředkovate -l e re g i o n á l n í s p o l u p r á c e d á rc ů v o b l a s t i sv v a organizuje za t ímto účelem kon fe -rence.

v této souvis lost i pořádaj í schůzk y zamě -řené na spolupráci dárců rovněž jednotlivé in ic iat iv y, jako j sou r egionáln í in i c i at i va p ro m i gra c i , a z y l a u p rc h l í k y (m i gr a t i o n , a s y l u m , r e f u g e e s r e g i o n a l i n i t i a t i v e , marri) a regionální prot ikorupční in ic ia-t iva (r egional ant i - cor rupt ion i n i t iat ive, rai ) .

52.e v r o p s k á a g e n t u r a p r o o b n o v u ú s p ě š n ě splnila své poslání v souvislosti s obnovou a stabi l izac í po k r iz i . komise se domnívá, že a g e n t u r a by l a d í k y s vé o p e r a t i v n o s t i , k t e r á b y l a v e f á z i o b n o v y k l í č o v á , ú č i n -n ý m n á s t r o j e m p r o o b l a s t , p r o n i ž b y l a určena.

odpovědi komise


55


ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

56. o b l a s t s v v j e t r v a l e p r i o r i t n í o b l a s t í p ř i p r o g r a m o v á n í n á s t r o j e p ř e d v s t u p n í p o -m o c i a o d d o b y a u d i t u b y l a z a v e d e n a o p a t ře n í , k t e r á m a j í z a j i s t i t u d r ž i t e l n o s t v ýs ledků projektů.

57. ve snaze koordinovat aktivity dárců komi-se udržuje pravidelné styk y za účelem ko -ordinace polit ik a f inanční pomoci s radou evropy, benátskou komisí , vysok ým komi-s a ře m o s n p ro u p rc h l í k y, m e z i n á ro d n í m úřadem pro migraci , mezinárodním trest-n í m t r i b u n á l e m p r o b ý v a l o u j u g o s l á v i i a b i laterá ln ími dárc i . jsou pořádána pra-videlná setk ání delegací evropské komise a velvyslanectví členských států za účelem koordinace je j ich bi laterá lní f inanční po -moci s pomocí společenství . komise uspo-ř á d a l a n a p o d z i m 2 0 0 8 a v d u b n u 2 0 0 9 konference s hlavními dárci s cí lem zlepšit metodiku koordinace dárců. př íš t í konfe -re n c e , k t e r á b u d e z a m ě ře n a z e j m é n a n a prakt ické stránk y koordinace, je plánová-na na ř í jen 2009.

r a d a p ro re g i o n á l n í s p o l u p r á c i p ře v z a l a v pr vním pololet í roku 2008 úlohu dř ívěj -šího paktu stabil ity jako zprostředkovatele regionální spolupráce dárců v oblast i sv v a organizuje za t ímto účelem konference. s c h ů z k y z a m ě ř e n é n a s p o l u p r á c i d á r c ů pořádaj í rovněž regionální in ic iat iv y.

Rámeček 14 — Příklad nekoordinované investiční činnosti více dárcůo d r o k u 2 0 0 2 p o s k y t o v a l i v š i c h n i d á r c i místním orgánům automobi ly a ponechá-vali j im je po skončení svých projektů jako d a r. t í m t o n e k o o rd i n o v a ný m p ř í s t u p e m , v důsledku neexistence strategického roz -p o č t o vé h o p l á n o v á n í z e s t r a ny m í s t n í c h o r g á n ů a r e a k c e m e z i n á r o d n í c h o r g a n i -zací na nedostatek automobi lů, vznik l po n ě k o l i k a l e t e c h z c e l a n e s o u r o d ý v o z o v ý park s rostoucími nák lady na údržbu. ten-to p ro b l é m o d h a l i l o m i n i s te r s t vo v n i t r a . v loňském roce zaháj i lo ministerst vo vni -tra koordinovanou obměnu svého vozové -ho parku, v yhlási lo nabídkové ř ízení a ná-s ledně zakoupi lo cca 50 vozidel . všechna vozidla byla zakoupena od jediného před -ního v ýrobce automobi lů z eU a oče k ává se, že se tento př ís tup př íznivě promítne do nák ladů na údr žbu.

55. problém protiřečících si doporučení , kter ý se týkal pouze někter ých otázek a konkrét-ního období , by l od doby auditu v yřešen a n e t r v á , n e b o ť o s t a t n í a k t é ř i u s t o u p i l i a k o m i s e p ro s a d i l a p o s t u p n o u h a r m o n i -zaci doporučení .

odpovědi komise

56


Doporučení 2

a) př í jemci j sou nyní zapojeni do proce -su zadávání veřejných zak ázek od fáze př íprav y projektu do fáze v yhodnoco -v á n í n a b í d e k ( z á s t u p c e p ř í j e m c e s e v žd y ú č a s t n í h l a s ov á n í ) . v š i r š í m s l o -va smyslu jsou s c í lem z v ýš i t zapojení p ř í j e m c ů p r av i d e l n ě p o ř á d á ny re gi o -náln í koordinační schůzk y s úst ředím evropské komise, delegacemi evropské komise a př í jemci a př í jemcům jsou od samého počátku předk ládány ke kon-z u l t a c i v í c e l e t ý o r i e n t a č n í p l á n o v a c í dokument a projektové f iche.

b) s c í l e m z l e p š i t u d r ž i t e l n o s t p ro j e k t ů a zapojení př í jemců v rámci programů npp 2007 a 2008 obsahuj í projektové f i c h e z v l á š t n í p o d m í n k u t ý k a j í c í s e údr žby infrastruktur y.

c) komise s i je vědoma s i tuace a v břez-nu 2009 spust i la regionální projekt f i -nanční pomoci, kter ý má zlepšit s ledo-vání výkonu orgánů a f inanční pomoci v oblast i sv v.

d) k o m i s e v s o u č a s n é d o b ě s t a n o v u j e uk azatele dopadu, které jsou součást í cyk lu ř ízení založeného na činnostech. jedním z těchto uk azate lů je míra re -s p e k tov á n í h o d n o t s vo b o d y, b e z p e č -n os t i a s p rave dln os t i v k l í čov ých t ře -t í c h z e m í c h , v č e t n ě z e m í , k t e r é b y l y předmětem auditu; k těmto hodnotám se řadí koncepce právního státu a do -dr žování zák ladních práv.

Doporučení 1

a) k o m i s e v s o u č a s n é d o b ě s t a n o v u j e uk azatele dopadu, které jsou součást í cyk lu ř ízení založeného na činnostech. jedním z těchto uk azate lů je míra re -s p e k tov á n í h o d n o t s vo b o d y, b e z p e č -nost i a spravedlnost i v k l íčov ých t ře -t í c h z e m í c h , v č e t n ě z e m í , k t e r é b y l y předmětem auditu; k těmto hodnotám se řadí koncepce právního státu a do -dr žování zák ladních práv.

b) k o m i s e o b v y k l e k o m b i n u j e i nv e s t i c e d o v y b ave n í a i n f r a s t r u k t u r y s b u d o -v á n í m i n s t i t u c í a k a p a c i t . po s k y t n u t í v ybavení a infrastruktur y se kombinu-je s podporou na vzdělávání a organi-zační reformy.

c) v s o u č a s n é d o b ě j s o u p ř e z k o u m á v á -ny p r a k t i c k é s t r á n k y k o o rd i n a ce d á r -c ů ; p o k u d j d e o t u t o k o n k r é t n í m o ž -nost, komise podnik la určité iniciat ivy v s o u v i s l o s t i s „v e l e t r h e m p r o j e k t ů “, kter ý uspořádala na jaře 2009.

d) vzhledem k tomu, že f inanční n ař í ze -n í u m o ž ň u j e k o m i s i p r o v á d ě t v n ě j š í a k c e s p o l e č n ě s d a l š í m i s u b j e k t y, s e o tomto t ypu akcí bude tam, kde je to možné, uvažovat .

odpovědi komise


57


Doporučení 3

komise souhlasí , že společné hraniční pře -chody mohou rozhodně rozšíř it spolupráci mezi dotčenými zeměmi, a le existuj í i j iné způsoby dvoustranné spolupráce na hra -nic ích.

p ř i v y d á v á n í d o p o r u č e n í t ý k a j í c í c h s e těchto států je t řeba zohlednit prakt ické otázk y spojené s použitelnost í schengen-ského acquis na společné hraniční přecho -dy v př ípadě žádost í o az yl .

e ) Finanční pomoc je doplňkem polit ické -ho procesu stabi l izace a př idružování . zpráv y o pok roku a evropsk á par tner-ství obsahují z vláštní doporučení týka-j íc í se požadovaných inst itucionálních změn. některé projekt y rovněž př ímo p o d p o r u j í re fo r my v o b l a s t i s v v. n a -p ř í k l a d p ř i p r o g r a m o v á n í n p p 2 0 0 9 s e j e d n á s p ř í j e m c i s c í l e m re a l i zovat p r o g r a m y l é p e r e a g u j í c í n a p o t ř e b y př í jemců v oblast i sv v, z poh le du re -g i o n á l n í i n t e g r a c e e U a s v a z b o u n a s t r a t e g i i , z p r á v y z e m í a p ř í s t u p o v á / evropsk á par tnerst v í .

odpovědi komise

evropský účetní dvůr

Zvláštní zpráva č. 12/2009 Účelnost projektů Komise v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro západní Balkán

lucemburk: Úřad pro publikace evropské unie

2009 — 57 s. — 21 × 29,7 cm

isbn 978-92-9207-449-4

doi:10.2865/77798

Jak získat publikace EU

Publikace na prodej:


• uvašehoknihkupce–uveďtenázev,vydavatelea/nebočísloISBN;

• obraťtesepřímonaněkteréhoznašichobchodníchzástupců.Jejichkontaktníúdajenajdetenahttp://bookshop.europa.eunebojezískátezaslánímfaxunačíslo +352 2929-42758.

Bezplatné publikace:


• nazastoupeníchnebodelegacíchEvropskékomise.Jejichkontaktníúdajenajdetena http://ec.europa.eunebojezískátezaslánímfaxunačíslo+3522929-42758.

2009

ISSN

183

1-07

88

QJ-A

B-09-012-C

S-C

ÚČELNOST PROJEKTŮ KOMISE V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH VĚCÍ PRO ZÁPADNÍ BALKÁN

Zvlá

štní

zpr

áva

č. 1

2

V TÉ TO ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVĚ EVROPSKÝ ÚČE TNÍ DVŮR ANALYZUJE

ÚČELNOST PROJEKTŮ EVROPSKÉ KOMISE V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI

A VNITŘNÍCH VĚCÍ PRO ZÁPADNÍ BALKÁN. ZPRÁVA SE ZABÝVÁ JAK

INVESTIČNÍMI PROJEKTY, TAK PROJEKTY NA BUDOVÁNÍ INSTITUCÍ,

A TO V N Á S L E D U J Í C Í C H Č T Y Ř E C H P O D O B L A S T E C H S E K TO R U

SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH VĚCÍ: AZYLU A MIGRACE, INTEGROVANÉ

SPRÁVY HRANIC, SPRAVEDLNOSTI A POLICIE.

NA POZADÍ OBTÍŽNÉHO POLITICKÉHO A ORGANIZAČNÍHO PROSTŘEDÍ

ŘÍDILA KOMISE PROJEKTY V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH

VĚCÍ Z VELKÉ ČÁSTÍ ÚČELNĚ, AČKOLI ÚČETNÍ DVŮR ZJISTIL NĚKTERÉ

NEDOSTATKY, TÝKAJÍCÍ SE ZEJMÉNA VLASTNICKÉ ODPOVĚDNOSTI

A TAKÉ UDRŽITELNOSTI VÝSLEDKŮ. ZPRÁVA OBSAHUJE DOPORUČENÍ,

J E Ž M O H O U KO M I S I P O M O C I P Ř I P O S KY TO VÁ N Í E F E K T I V N Ě J Š Í

A ÚČELNĚJŠÍ POMOCI.



CS

investiČnÍmi projekty, tak projekty na budovÁnÍ … · evropskÝ Účetní dvůr 12, rue alcide...

Documents