Obaleč šiškovýCydia strobilella (Linnaeus, 1758)

Úvod

Obaleč šiškový Cydia strobilella (Linnaeus,1758) patří k nejvýznamnějším původcůmpoškození smrkových semen. Ze systematic-kého hlediska náleží do druhově bohaté čele-di obalečovitých (Tortricidae), řádu motýlů(Lepidoptera). Jeho rozšíření víceméně kopí-ruje areál smrku ztepilého (Picea abies)a zahrnuje střední, severní a východníEvropu, rozsáhlou oblast severního Ruskaa na východ zasahuje až po Japonsko. Kroměrůzných druhů smrku (Picea spp.) byl zřídkazjištěn i v šiškách jedle bělokoré (Abies alba)a borovice lesní (Pinus sylvestris). Ve staršílesnické literatuře byl uváděn pod již neplat-ným jménem Laspeyresia strobilella.

Popis vývojových stadií

Obaleč šiškový patří stejně jako všichnizástupci řádu Lepidoptera mezi hmyz s pro-měnou dokonalou, vývoj prochází přes stadi-um vajíčka, larvy, kukly a dospělce.

II LESNICKÁ PRÁCE 11/2011

PŘÍLOHA

Bionomie

Obaleče šiškového řadíme mezi endoko-nofyty, u nichž celý vývojový cyklus odvajíčka po dospělce probíhá uvnitř šišky hos-titelské dřeviny. Dospělci létají během dnev korunách kvetoucích smrků, v našich pod-mínkách zpravidla od konce dubna do koncekvětna, ve vyšších polohách až června.Samice kladou vajíčka jednotlivě na báziotevřených šupin samičích květů (šištic)v době po jejich opylení. Z vajíček se po 4–6dnech líhnou larvy, které během svého vývo-je procházejí čtyřmi instary. Larvy prvníhoinstaru se malým otvorem zavrtávají dosemene, vyžerou jeho obsah a jiným otvoremsemeno opouštějí. Larvy druhého a třetíhoinstaru se mezi semeny přesouvají spirálovi-tou chodbou kolem vřetene. Vyprázdněnásemenná lůžka jsou vyplněna rezavě zbarve-ným trusem. Koncem třetího instaru nebov průběhu čtvrtého instaru se larva zavrtávádo dřeně vřetene šišky, kde vytváří podélnouchodbu, ve které přezimuje. Pokud je šiškavelmi silně napadena, přezimují larvy i v jejíbázi. Na jaře housenka prodlouží chodbusměrem k bázi šiškových šupin a zakuklí se.Pokud je housenka před začátkem zimování(hybernace) dospělá, prodlouží chodbu již napodzim a po přezimování může přecházetrovnou ke kuklení. Délka trvání stadia kuklyse pohybuje mezi 3–4 týdny. Před vylíhnutímimaga se kukla vysouvá ven mezi šupinamišišek. Dospělci obaleče šiškového již potra-vu nepřijímají a záhy po vylíhnutí vyhledá-vají opačné pohlaví a zakládají nové pokole-ní. K páření dochází v korunách kvetoucíchsmrků, samice láká samce prostřednictvímuvolňovaného pohlavního feromonu. Výběrsprávné dřeviny (smrku) je rovněž zajištěndominantně chemicky, zachycením hostite-lových volatilních látek. K orientaci v koru-ně a nalezení samčích šištic pro kladení vají-ček využívá samice optické orientace.Semena a šišky představují sice živinamibohatý zdroj potravy, avšak s nepravidelnýmvýskytem v čase. Plodné roky smrku se opa-kují po 4–5 letech a tomuto cyklu jsou zpra-vidla přizpůsobeny i populace škůdců semena šišek. Obaleč šiškový může během přezi-mování upadnout do tzv. prolongované dia-pauzy a „synchronizovat“ tak svůj vývojs plodnými roky hostitele. Larvy s delšímvývojem je možné odlišit podle váhy.

Škodlivost

Škody způsobené žírem obaleče šiškovéhojsou značné. Jedna housenka může poškodit(zničit) až dvacet semen a v jedné šišce semůže nacházet 10 a více larev. Napadené šiš-

Vajíčko je kulovité o průměru kolem0,5 mm. Čerstvě nakladená vajíčka jsou svět-le oranžová a během vývoje (embryogeneze)tmavnou.

Housenka je žlutobílá, hlava a první hrud-ní (protorakální) štítek jsou světle okrověžluté. Délka těla se pohybuje mezi 8–13 mm.Břišní články jsou světlehnědé, řídce ochlu-pené. Bradavkovité útvary a nápadné sety(brvy) na zadečkových článcích chybějí.

Kukla je lesklá, bledě hnědá, 8 mm dlou-há, koneček zadečku (kremaster) je opatřenčtyřmi hákovitými ostny.

Motýli mají rozpětí křídel 10–15 mm.Přední křídla jsou tmavě šedohnědá s šestibílými proužky, které se táhnou od předníhookraje přes celé křídlo. V okrajovém polipředních křídel jsou žluté šupinky, třepenízadních křídel je stříbřitě bílé. Rozdíl mezipohlavími není příliš nápadný, rozlišovacíznaky jsou např. u tykadel (u samců jsoutlustší), ve velikosti a tvaru zadečku (samicemají zadeček zavalitý) či v celkové velikosti(samice jsou zpravidla o cca 1/3 větší).

Samice obaleče šiškového.

Samec obaleče šiškového.

PŘÍLOHA

IIILESNICKÁ PRÁCE11/2011

ky mohou předčasně opadávat. Silný výskyttohoto obaleče vede často k úplné ztrátěvýnosu semen. Kromě znehodnocení úrodydochází u zbylých semen k snížení jejich klí-čivosti. Jsou-li sebrané šišky uskladněnyv teplé místnosti, může žír pokračovati během zimních měsíců a škody na semenipak ještě více vzrůstají.

Kontrola

Šišky poškozené žírem jsou nezřídka nor-málně vyvinuté a napadení je tak možné spo-lehlivě poznat jen podle zpola vysunutýchprázdných kukelních exuvií. V některýchpřípadech však napadené šišky smolía mohou se na nich projevovat tvarové defor-mace.

Zjištění stupně napadení šišek obalečemšiškovým probíhá před započetím sběru, přikontrole kvality semenné suroviny (orientač-ní stanovení plnosti semen a sypavosti).K tomuto účelu je vhodné odebrat alespoň 10 šišek z více stromů a provést tangenciálnířez tak, aby zasáhl maximum semen ulože-ných podél vřetene. Při napadení obalečemšiškovým je vnitřní prostor šišek vyplněnrezavohnědým trusem a semena jsou vyžra-ná, zpravidla dvěma otvory. Při provedenídalšího řezu vedeného vřetenem šišky jsouv dřeni patrné podélné chodby o průměru cca2 mm a často je přítomna i žlutobílá larva.

Přirození nepřátelé

Vajíčka obaleče šiškového mohou být para-zitovány drobněnkami rodu Trichogramma,zejména druhem T. cacoeciae (Hymenoptera;Trichogrammatidae). Napadená vajíčka jsouvlivem sekretů vylučovaných labiálními žlá-zami parazitoida černě zbarvená. K larválnímendoparazitoidům patří lumek Phaedroctonusmoderator (Hymenoptera; Ichneumonidae),který napadá larvy prvního instaru, vývoj kon-čí na jaře po hybernaci či prolongované dia-pauze usmrcením larvy obaleče čtvrtéhoinstaru. Nejběžnějšími larválními ektopara-zitoidy jsou lumek Liothryphon strobilellae(Hymenoptera; Ichneumonidae) a lumčíkBracon pineti (Hymenoptera; Braconidae).U obou druhů jsou vajíčka kladena na dospě-lé paralyzované housenky obaleče šiškové-ho. Dospělá larva L. strobilellae či kukla B. pineti přezimuje v žlutém kokonua dospělci parazitoida se líhnou několik týd-nů před svým hostitelem. Tyto dva druhynejsou přizpůsobeny k synchronizaci s pro-longovanou diapauzou obaleče šiškového.Možným kukelním parazitoidem obaleče šiš-kového je lumek Tycherus fuscibucca(Hymenoptera; Ichneumonidae).

Ochranná opatření

V dospělých porostech určených ke sběrušišek jsou opatření k potlačení škodlivého vli-vu obaleče šiškového prakticky neproveditel-ná. Odlišná situace platí pro semenné sady,kde je možné užití několika způsobů ochranyúrody. Nejjednodušším způsobem snižovánípopulační hustoty tohoto obaleče je sběrpředčasně opadaných šišek. Jiným „mecha-nickým způsobem“ je sestřih korun semen-ných stromů v době květu. Tímto zásahem lzekromě zničení míst ke kladení samic podpo-řit vegetativní růst semenných stromů. Proochranu úrody lze použít také různé chemic-ké přípravky. Obecně lze říci, že slabé kon-centrace insekticidů nejsou pro mladé šišky

a semena jehličnanů fytotoxické, což všakneplatí pro pyl lesních dřevin. Dobré výsled-ky při ochraně šišek byly dosaženy aplikacísyntetických pyretroidů na kvetoucí samičíšištice v době, kdy jsou ještě obráceny smě-rem vzhůru. Jinou variantou je aplikace systé-mových insekticidů na bázi Dimethoate dopůdy či přímo injektáží do kůry stromu.V Česku však nejsou tyto systémové pestici-dy registrovány k použití v ochraně lesa.Pokusy s biologickými přípravky na báziBacillus thuringiensis varieta aizawai x kurs-taki nebyly proti larvám obaleče šiškovéhoúspěšné. Zajímavou možností využívanouv zahraničí představuje dezorientace samcůumělým zvýšením koncentrace feromonuv ovzduší, čímž je dosaženo nižšího počtu

Vřeteno šišky vyžrané obalečem šiškovým.

Exuvie kukly obaleče šiškového.

oplozených samiček. Efektivita tohoto způ-sobu obrany však může být snižována imi-grací samců z okolí, pokud není semenný sadv dostatečné vzdálenosti od sousedních smr-kových porostů. Výše uvedené způsoby obra-ny proti obaleči šiškovému představují znač-né finanční náklady a jejich použití jeopodstatněné pouze v případě, že je očekává-na vysoká plodnost stromů v semenném sadu.

Literatura

Annila E., Heliövaara K. 1991: Chemicalcontrol of cone pests in Norway spruce seedorchard. Silva Fennica 25(2): 59-67.

Bakke A. 1963: Studies on the Spruce-Cone Insects Laspeyresia strobilella (L.)(Lepidoptera: Tortricidae), Kaltenbachiolastrobi (Winn.) (Diptera: Itonidae) and theirParasites (Hymenoptera) in Norway. Medd.Nor. Skogførsokves. 19: 1-151.

Čermák K. 1952: Insects attacking seedsof Czechoslovakian forest species. Prácevýzkumných ústavů lesnických. I. Ochranalesa, 5: 5–87.

Křístek J. a kol, 1992: Škůdci semen, šišeka plodů lesních dřevin. Brázda Praha, 286 s.

Razowski J. 2002b: Tortricidae of Euro-pe, Volume 2 Olethreutinae. FrantišekSlamka Bratislava, 301 s.

Schwenke W. 1974: Die ForstschädlingeEuropas, Mnichov. 500 s.

Turgeon J. J., Roques A., Groot P. 1994:Insect fauna of coniferous seed cones: Diversity,Host Plant Interactions, and Management.Annu. Rev. Entomol. 39: 179-212.

Autor:Ing. Roman Modlinger

E-mail: modlinger@vulhm.cz

Foto: archiv útvaru ochrany lesa (R. Modlinger),

Csaba Szaboky, Bugwood.org a Magnus Manske, en.wikipedia.org

Foto na titulní straně:Šišky v koruně smrku ztepilého.

Detail: Larva obaleče šiškového.

IV LESNICKÁ PRÁCE 11/2011

PŘÍLOHA

Silné napadení obalečem šiškovým může být provázeno smolením a tvarovými deformacemi šišky.

Obaleč šiškový v přirozené pozici.

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

vajíčko

larva

kukla

dospělec

kontrola

obrana

Vývojový diagram obaleče šiškového, termíny kontrolních a obranných opatření

hlavní období výskytu nebo činnosti možné období výskytu nebo činnosti