hornÍ vĚstonice - mikulovdownload.mikulov.cz/uzemni-plany-orp/horni-vestonice/... · 2018. 3....

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

HORNÍ VĚSTONICE okr. Břeclav

II.A TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Pořizovatel: Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí Objednatel: Obec Horní Věstonice

Projektant: AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno

Tel/Fax: 545217035, Tel. 545217004 E-mail: [email protected] www.arprojekt.cz

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 724 Datum zpracování: 12/2011 Autorský kolektiv: Ing. arch. Milan Hučík

Mgr. Hana Furchová

ÚZEMNÍ PLÁN HORNÍ VĚSTONICE BYL SPOLUFINANCOVÁN Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 E-mail: [email protected]

ÚP HORNÍ VĚSTONICEOdůvodnění územního plánu

Strana: 2

OBSAH DOKUMENTACE

I. ÚZEMNÍ PLÁN HORNÍ VĚSTONICE

I.A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST I.B. GRAFICKÁ ČÁST

I.01 Výkres základního členění území 1 : 5.000 I.02 Hlavní výkres 1 : 5.000 I.03 Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace 1 : 5.000 I.04 Technická infrastruktura - vodní hospodářství 1 : 5.000 I.05 Technická infrastruktura - energetika a spoje 1 : 5.000

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HORNÍ VĚSTONICE

II.A. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ II.B. GRAFICKÁ ČÁST

II.01 Koordinační výkres 1 : 5.000 II.02 Výkres širších vztahů 1 : 25.000 II.03 Předpokládané zábory půdního fondu 1 : 5.000

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 3

II.A. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ

ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÁ PROJEKTANTEM _________________________________ 5 II.1. ÚDAJE O ÚPRAVĚ ÚPO HORNÍ VĚSTONICE ___________________________________ 5 II.2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

V ÚZEMÍ___________________________________________________________________ 8 II.2.1. Postavení obce ve struktuře osídlení _____________________________________________ 8 II.2.2. Koordinace z hlediska širších vztahů v území ______________________________________ 8 II.2.3. Soulad s politikou územního rozvoje České republiky a s cíli územního plánování _________ 8 II.2.4. Soulad s ÚPD vydanou krajem _________________________________________________ 9 II.2.5. Soulad s ÚAP ORP MIKULOV _______________________________________________ 10 II.2.6. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené ÚPD _____________________________ 12

II.3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ _________________________________________________ 12 II.4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY_ 12

II.4.1. Demografický vývoj, vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch______________ 13 II.4.2. Historický vývoj obce a urbanistická koncepce____________________________________ 16 II.4.3. Plochy bydlení - přehled a odůvodnění vymezených zastavitelných ploch _______________ 18 II.4.4. Občanská vybavenost - přehled a odůvodnění vymezených zastavitelných ploch _________ 20 II.4.5. Smíšená území - přehled a odůvodnění vymezených zastavitelných ploch_______________ 20 II.4.6. Výroba - přehled a odůvodnění vymezených zastavitelných ploch _____________________ 21 II.4.7. Plochy veřejných prostranství a plochy komunikací, plochy dopravní infrastruktury_______ 21 II.4.8. Plochy technické infrastruktury ________________________________________________ 21 II.4.9. Plochy těžby nerostů ________________________________________________________ 22 II.4.10. Plochy vnitrosídelní zeleně __________________________________________________ 22 II.4.11. Odůvodnění ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno vyhl. 501/2006 Sb. _______ 22 II.4.12. Odůvodnění vymezených prostorových regulativů ________________________________ 23 II.4.13. Odůvodnění stanovení podmínek pro využití ploch________________________________ 23

II.5. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ _____ 24 II.6. ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY ___________________________________________ 27

II.6.1. Silniční doprava ____________________________________________________________ 27 II.6.2. Místní a účelové komunikace _________________________________________________ 27 II.6.3. Doprava v klidu ____________________________________________________________ 28 II.6.4. Železniční dráha včetně ochranného pásma_______________________________________ 28 II.6.5. Cyklistická a pěší doprava ____________________________________________________ 28 II.6.6. Ostatní druhy dopravy _______________________________________________________ 29

II.7. ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ ____________________________ 29 II.7.1. Zásobování vodou __________________________________________________________ 29 II.7.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod _________________________________________ 31 II.7.3. Zásobování elektrickou energií ________________________________________________ 32 II.7.4. Zásobování plynem _________________________________________________________ 34 II.7.5. Zásobování teplem__________________________________________________________ 34 II.7.6. Přenos informací ___________________________________________________________ 34 II.7.7. Ropovody a produktovody____________________________________________________ 35 II.7.8. Nakládání s odpady _________________________________________________________ 35

II.8. DŮSLEDKY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ________________________________ 36 II.8.1. Environmentální pilíř, důsledky na přírodní hodnoty _______________________________ 36 II.8.2. Ekonomický pilíř, hospodářský potenciál rozvoje__________________________________ 43 II.8.3. Sociální pilíř_______________________________________________________________ 43

II.9. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNCOCENÍ VLIVŮ NA ŽP 45

II.9.1. Vyhodnocení přínosů ÚP Horní Věstonice k naplnění priorit územního plánování ________ 45 II.9.2. Vyhodnocení vlivů ÚP Horní Věstonice na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní

prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ______________________ 45 II.9.3. Shrnutí přínosů územního plánu k vytváření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj _______ 47

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 4

II.10. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL ______________________________________________________________ 47

II.10.1. Důsledky na zemědělský půdní fond ___________________________________________ 47 II.10.2. Důsledky na pozemky určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů ___________ 55

II.11. ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 56 II.12. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ ___ 58

II.12.1. Ochranná pásma vyplývající ze zákona _________________________________________ 58 II.12.2. Záplavová území __________________________________________________________ 58 II.12.3. Ložiska surovin ___________________________________________________________ 58 II.12.4. Poddolovaná území ________________________________________________________ 58 II.12.5. Sesuvná území ____________________________________________________________ 58 II.12.6. Chráněná území přírody_____________________________________________________ 59 II.12.7. Stavební uzávěry a asanační úpravy ___________________________________________ 59 II.12.8. Ochranná pásma vodních zdrojů ______________________________________________ 59 II.12.9. Ochranná pásma ploch výroby a skladování _____________________________________ 59

ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM VE SMYSLU UST. § 53 ODST. 4 A 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ________________________________________________________ 60

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 5

ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÁ PROJEKTANTEM

II.1. ÚDAJE O ÚPRAVĚ ÚPO HORNÍ VĚSTONICE

Ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že:

- dosavadní ÚPD obcí, která byla schválená podle minulé právní úpravy po 30.6.1992, pozbývá platnosti nejpozději dnem 1.1.2016 (viz § 188 odst. 1 stavebního zákona);

- dosavadní ÚPD obcí lze do 31.12.2015 (respektive do 31.12.2009) podle platných právních předpisů „… upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat …“. Tímto postupem bude dosavadní ÚPD obcí nahrazena vydáním nového opatření obecné povahy (viz § 188 odst. 1 stavebního zákona); účelem tohoto ustanovení je umožnit „transformaci“ (převedení) celé dosavadní ÚPD obcí, tedy její závazné i směrné části, na územní plán nebo regulační plán a přitom zachovat věcné řešení takto upravované ÚPD. Platnost této nové ÚPD již nebude omezena uvedenými termíny. Právní úprava nepředpokládá a z dále vysvětlených důvodů neumožňuje, aby tato „transformace“ zahrnovala například vymezení nových zastavitelných ploch nebo změny ve využití již vymezených ploch, rozšíření řešeného území u územních plánů sídelních útvarů apod., tedy takové zásahy do této dosavadní ÚPD obcí, které budou mít dopad na změnu koncepce a změnu funkce území, ochranu veřejných zájmů a ke kterým musí mít možnost se vyjádřit dotčené orgány, vlastníci dotčených nemovitostí a veřejnost.

Dle Metodického doporučení odboru územního plánování MMR: Územní plán vydaný na základě úprav dosavadní ÚPD musí být v souladu nejen s § 43

stavebního zákona, § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., a její přílohou č. 7 ale také s částí druhou „Požadavky na vymezování ploch“ vyhlášky č. 501/2006 Sb. Skutečnost, že tento územní plán vznikl úpravou dosavadní ÚPD podle § 188 odst. 1, se popíše pouze v odůvodnění tohoto územního plánu vydaného formou opatření obecné povahy. Komentář k textu „… podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.“

Úprava dosavadní ÚPD se nemusí dotknout celého jejího obsahu, bude záviset např. na kvalitě zpracování ÚPD, jejím stáří – podle jaké právní úpravy byla pořizována apod. Z tohoto důvodu zákon ukládá projednání pouze “v rozsahu provedené úpravy“. Výklad rozsahu projednání je třeba odvíjet zejména z § 50 odst. 2 a 4 ve spojení s § 4 a § 51 až 53 stavebního zákona. Úpravou dosavadní ÚPD dochází pouze ke změně vyjádření již dříve schválené koncepce podle požadavků platné právní úpravy. Nevzniká nová koncepce ani není dosavadní koncepce měněna např. vymezením nových funkčních ploch, určením jiného způsobu jejich využití, není rozšiřováno řešené území (týká se některých ÚPNSÚ). Při dodržení těchto předpokladů nedojde úpravou dosavadní ÚPD ke změně dříve dohodnutých podmínek ochrany veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů.

Při projednání jsou dotčené orgány podle § 4 odst. 3 stavebního zákona vázány svým předchozím stanoviskem v rozsahu v tomto ustanovení uvedeném. Pouze v případě, doloží-li dotčený orgán nově zjištěné skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, nebo v případě skutečností vyplývající z větší podrobnosti, mohou dotčené orgány uplatnit nové požadavky.

Větší podrobnost by mohla v některých případech nastat zpracováním úpravy nad mapovým podkladem katastrální mapy, pokud původní územně plánovací dokumentace byla zpracována v měřítku 1

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 6

: 10 000 nebo 1 : 5 000, a dotčené orgány pak posuzují, zda nedošlo např. ke zvětšení zastavitelné plochy apod. Z dosavadní ÚPD nebudou přebírány podrobnosti, které podle nyní platných právních předpisů nepatří do územního plánu, i když je v některých případech původní územně plánovací dokumentace (mnohdy protiprávně) na základě stanovisek dotčených orgánů, návrhů projektantů nebo požadavků obce obsahovala. Podrobnosti nepatřící do územního plánu nelze v rámci projednávání dotčenými orgány vyžadovat a pořizovatelem akceptovat.

Nové skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, nemohou nastat např. z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu (s výjimkou nových vinic, chmelnic a meliorací provedených až po schválení ÚPD), protože se kvalita půdy nezměnila. Podobně tomu bude u většiny stanovisek dotčených orgánů. Při posouzení úpravy stávající ÚPD na nový územní plán krajským úřadem, v řízení o územním plánu a při vydání územního plánu vzniklého na základě úpravy se postupuje shodným způsobem, jako při pořízení a vydání územního plánu pořizovaného standardním postupem. Komentář k textu „… podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.“

Při vydání dosavadní ÚPD upravené na nový územní plán se postupuje podle § 54 stavebního zákona. V případě, že by zastupitelstvo obce nesouhlasilo např. s původní koncepcí rozvoje území obce, přebíranou z dosavadní ÚPD, nebo že by byla v rozporu s ÚPD kraje, je nutné ukončit proces úprav dosavadní ÚPD a zahájit pořizování její změny podle § 188 odst. 3 stavebního zákona nebo pořizování nového územního plánu.

V průběhu zpracování úpravy ÚPO na ÚP byly uskutečněny výrobní výbory, na kterých bylo dohodnuto:

Výrobní výbor ze dne 24.6.2010:

- obsah dokumentace bude upraven dle aktuálního znění zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, dále podle vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb.,

- územní plán bude zpracován nad DKM (extravilán) a ÚKM (intravilán) – DKM mapy poskytl obecní úřad, ÚKM pořizovatel

- Zpracovatel nově vymezí hranici zastavěného území, dle § 58 SZ - Plochy s rozdílným způsobem využití budou převzaty z platného územního plánu obce HV po

změně č. 3 - V nezbytných případech bude upřesněno vymezení stávajících ploch i návrhových ploch na

nové katastrální mapy (např. hřiště na p.č. 4683, návrh ploch bydlení v okolí čerpací stanice vody, vymezení zastavěných ploch bydlení i na proluku mezi p.č. 76, 76/1 a 12)

- Vymezení ploch rovněž zohlední aktuální právní stav dle KN (vinice, ÚSES, sady, …) - Názvy ploch přizpůsobit vyhl. 501/2006 Sb., připouští se podrobnější členění - Pro jednotlivé plochy nově vymezit regulativy (podmínky využití), se zohledněním vyhl.

501/2006 Sb. - Prostorové regulativy omezit na podlažnost a koeficient zastavění plochy - Územní rezervy ponechat - ÚSES bude převzat z PÚ, porovnán s ÚPO a případně doplněn podle ÚPO - VPS a veřejně prospěšná opatření budou převzata z ÚPO a změn ÚPO, bude přitom použita jen

kategorie „na vyvlastnění“. ÚSES bude zahrnut do VPO. Poznámka zpracovatele: VPO zeleň parková vymezená u silnice nelze zahrnout do kategorie "na vyvlastnění" (zák. 183/2006 Sb., v platném znění), bylo proto zahrnuta do kategorie "na předkupní právo"

- U ploch pro bydlení rozlišit bydlení v rodinných domech od bydlení čistého (zastavitelné plochy na pozemcích ve vlastnictví státu)

- Na plochách pro bydlení (a plochách smíšených obytných - doplnění zpracovatele na základě výsledků dalších výrobních výborů) připustit ubytování (podmínečně přípustné - omezit kapacitu, podmínit dořešením parkování)

- Převzít plochy určené k podrobnějšímu prověření územní studií, u plochy za kovárnou, konstatovat, že lze využít studii již zpracovanou

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 7

- Aktualizovat sítě TI (současný stav) - Aktualizovat limity využití území

Výrobní výbor ze dne 15.9.2010:

- Plochu VE1 určenou pro fotovoltaickou elektrárnu zmenšit na západní straně tak, aby zábor ZPF zhruba odpovídal výměře plochy v příslušné změně územního plánu, (stavba již byla realizována a v územním plánu zahrnuta do stavu - pozn. zpracovatele)

- Paní Prochásková ověří, zda současné právní předpisy požadují či umožňují zřízení zahraboviště. Podle výsledku pak zpracovatel úpravy územního plánu zahraboviště buď ponechá nebo vypustí, (zahraboviště bylo na základě tohoto prověření vypuštěno)

- U ploch pro bydlení rozlišit bydlení v rodinných domech od bydlení čistého (zastavitelné plochy na pozemcích ve vlastnictví státu), s ohledem na regulativy platného územního plánu, které umožňovaly u většiny ploch bydlení i stavby občanského vybavení, se doporučuje zvážit i překvalifikování některých ploch bydlení na plochy smíšené obytné

- Aktualizovat kanalizaci dle geodetického zaměření předaného starostou obce 1) - Plocha OV2 vedle hřiště byla v původním ÚPO v grafické části zakreslena jako územní rezerva,

byl ale vyhodnocen zábor ZPF. V ÚP proto bude zahrnuta do návrhových zastavitelných ploch - Vedle hřiště ponechat ve stavu plochy zahrad a sadů - Do ÚP nepřebírat plochy asanací sklepů v plochách B3 a B4, neboť nevyhovující stavby již byly

buď odstraněny, nebo rekonstruovány. Současný stav již neodpovídá situaci, která byla v době zpracování ÚPO

- Zakreslit stávající vodovod kolem hřiště dle poskytnutého geodetického zaměření

Výrobní výbor ze dne 7.2.2011: - Zpracovatel prověří v KPÚ v okolí hřiště a ZD vymezení stávajících sadů a jejich polohu

převezme do ÚP - Pořizovatel požaduje vzhledem k prolínání objektů bydlení, ubytování a dalších podnikatelských

aktivit v celém zastavěném území zrušit u stabilizovaných ploch BR (bydlení v rodinných domech) a nahradit je v celém území obce plochami SO (plochy smíšené obytné), jejichž regulativy budou lépe odpovídat současnému využití území

- Pořizovatel požaduje zrušit etapizaci – ve výkrese i textu regulativů (tzn. uvést, že etapizace nebyla stanovena)

- Silniční OP – souhlas s umístěním stavby v silničním ochranném pásmu. Zpracovatel zváží, zda je třeba toto v ÚP uvádět

- V ÚP nebudou uváděny u jednotlivých zastavitelných ploch požadavky KHS na chráněný venkovní prostor…

- Kde se nepožaduje vypracování RP a ÚS – neuvádět - Požadavek KVUSS uvést jen v Odůvodnění - U ploch SS zrušit v textu požadavek na ÚS, patří zde RP - Plochy SS lze napojit na vodovod – opravit v textu - Posoudit nahrazení konkrétních číselných hodnot (kapacity lůžek 12, parkoviště, vinné sklepy

150 m2) obecnějšími popisy - Opravit v textu název vyhlášky (vyhl. 137 zrušena) - V textu vypustit malé a velké věže a stožáry, koeficienty podlažních ploch - Prostorové regulativy omezit na podlažnost a KZP - V plochách SS uvažovat podmínečně i bydlení - V plochách UP doplnit regulativy o komunikační napojení objektů - V plochách DS doplnit chodníky - Zrušit plochy DT – tato plocha bude nahrazena koridorem pro R52, jako bylo ve změně ÚPO - V plochách NP neuvažovat rekreační využití - Plocha VE již byla zastavěna, převést v ÚP do stavu.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 8

II.2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

II.2.1. Postavení obce ve struktuře osídlení

Obec Horní Věstonice je samostatná obec se sídlem obecního úřadu, správní území je shodné s katastrálním územím.

Horní Věstonice leží v okrese Břeclav, kde sousedí s katastrálními územími Dolní Věstonice, Pavlov, Klentnice, Perná a Dolní Dunajovice.

Obec patří do správního území obce s rozšířenou působností Mikulov. Stavební úřad je taktéž v Mikulově.

II.2.2. Koordinace z hlediska širších vztahů v území

Z širších vztahů vyplývají pro územní plán Horní Věstonice požadavky na koordinaci systému odkanalizování se sousední obcí Dolní Věstonice (odkanalizování obce Horní Věstonice na společnou ČOD Dolní Věstonice-Horní Věstonice).

II.2.3. Soulad s politikou územního rozvoje České republiky a s cíli územního plánování

Územní plán Horní Věstonice je v souladu s cíli územního plánování. Je řešen s ohledem na vztah přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území. Cílem je dosažení trvale udržitelného rozvoje, tj. vytvoření podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly ohroženy podmínky života generací budoucích.

Územní plán usiluje o komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.

Územní plán je v souladu s politikou územního rozvoje České republiky 2008, schválenou

usnesením vlády ČR dne 20.7.2009 pod č. 929 (dále jen PUR). PUR konkretizuje úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Územní plán naplňuje vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: (10) Vytvářet vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území (udržitelný rozvoj území). (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. ... Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 9

Vztah rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, koridorů a ploch dopravy, koridorů a ploch

technické infrastruktury vymezených v Politice územního rozvoje ČR k řešenému územnímu plánu: - řešené území neleží v žádné rozvojové oblasti ani na rozvojové ose vymezené v Politice

územního rozvoje ČR, - řešené území leží mimo specifické oblasti vymezených v PÚR ČR, - řešeným územím neprochází koridory železniční dopravy a vodní dopravy - na řešené území zasahuje koridor rychlostní silnice R52 - v ÚP Horní Věstonice je

vymezen návrhový koridor dopravy a technické infrastruktury, který umožňuje umístění uvedené komunikace (vymezení vlastní plochy dopravy bude upřesněno v navazujícím řízení)

- na řešené území zasahuje transevropský multimodální koridor (TEMMK) VIB. TEMMK silniční

- řešeným územím neprochází koridory el. vedení a dálkovodů - v blízkosti řešeného území byl vymezen koridor plynovodu VVTL P2 - jedná se o koridor P2

propojovacích plynovodů VVTL DN 700 PN80 vedoucí z PZP Dolní Dunajovice k hranici ČR-Rakousko. Katastrálního území Horní Věstonice se nedotýká.

ÚP Horní Věstonice je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky, není v rozporu

s požadavky vyplývajícími z polohy na výše uvedené rozvojové ose a v trase koridorů.

II.2.4. Soulad s ÚPD vydanou krajem

Řešené území je součástí území řešeného platnou územně plánovací dokumentací velkého územního celku, Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje.

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR) byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje, které se konalo dne 22 .09. 2011.

Horní Věstonice jsou součástí rozvojové osy nadmístního významu N-OS3. N-OS3 Vídeňská vede v trase koridoru silnice R52 ve směru na Mikulov. Rozvojová osa N-OS3 navazuje na rozvojovou osu Dolního Rakouska (Wien –) Wolkersdorf – Mistelbach (– Mikulov):

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 10

Řešené území je dotčeno těmito záměry:

- na většinu území k.ú. Horní Věstonice zasahuje vymezená protipovodňová oblast PO1. Je to

prioritní oblast, pod kterou patří mimo jiné i zásadní opatření č.5 Rekonstrukce suchých nádrží (poldrů) a řízených inundací pod vodním dílem Nové Mlýny. Řešeného území se nicméně nedotýká žádné záplavové území, v minulosti zde také neexistovala žádná suchá nádrž. Není znám ani žádný záměr na zřízení řízené inundace v k.ú. Horní Věstonice. V rámci protipovodňových opatření byla realizována úprava potoka v dolní části obce. Do ÚP Horní Věstonice proto nejsou zapracována žádná protipovodňová opatření.

- na řešené území zasahuje nadregionální biocentrum NRBC10 (NRBC 2013 Pálava) a regionální biocentrum RBC131 (RBC 144 Na Pískách).

- na řešené území zasahuje nadregionální biokoridor NRBK15 (NRBK K161/09 – K161/08) - řešené území je dotčeno koridorem TV29 kmenové stoky kanalizační soustavy nadmístního

významu. Kanalizační sběrač vedoucí na čistírnu odpadních vod je polohově upřesněn dle zpracované projektové dokumentace, větev od objektu Rybníkářství Pohořelice z k.ú. Mušov vedoucí po pravém břehu VN Nové Mlýny II. je polohově zpřesněna ve formě koridoru o šířce 30 m, který je umístěn do souběhu nadregionálním biokoridorem a dále s pozemkem účelové komunikace.

- Územím prochází koridor D65 rychlostní čtyřpruhové silnice R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko. Koridor byl upřesněn na šířku 250 m.

- Územím prochází dvě trasy krajské sítě cyklotras.

Zastavitelné plochy ÚP Horní Věstonice nekolidují s žádnými záměry obsaženými v ZÚR

Jihomoravského kraje.

II.2.5. Soulad s ÚAP ORP MIKULOV

V roce 2010 byla provedena kompletní aktualizace ÚAP správního území ORP Mikulov (AR

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 11

projekt, s.r.o., Brno). Z ÚAP vyplývají v řešeném území následující požadavky.

Problémy k řešení v ÚPD obce

závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • velmi nízká lesnatost katastrálního území, řešit zalesnění méně kvalitních půd • území se silným poklesem počtu obyvatel • nedostatečná kapacita ubytování pro rekreaci • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání • nízké ozelenění volných ploch • v obci chybí drobné služby • rizika vlivů rozvojových záměrů na krajinný ráz a na obraz obce, některé plochy nerespektují

historický půdorys obce

závady environmentální • nízký koeficient ekologické stability území, krajinný typ klasifikován jako málo stabilní

závady dopravní • nedostatečná kapacita silnice I/52 - dobudování kvalitního silničního spojení mezi Brnem a

Vídní

závady hygienické • problematická kvalita vody ve veřejném vodovodu • obec nenapojená na ČOV

střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • konflikt rozvojových záměrů s ochranou přírody (Natura 2000 – ptačí oblast, CHKO Pálava –

III.zóna ochrany); • rozvojové záměry leží v bezpečnostním pásmu plynovodu •

z územně analytických podkladů vyplývají tyto požadavky na řešení: Využít příležitosti

• Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Maximální využití potenciálu blízkosti Novomlýnských nádrží a obce Pasohlávky. • Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících

silnic. • Výhledová stavba ČOV.

Potlačit hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou ŽP, přírody a krajiny. • Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP.

Rozvíjet silné stránky území • Do řešeného území zasahuje CHKO Pálava, PO Pálava, EVL Děvín, PO Střední nádrž vodního

díla Nové Mlýny, PR Věstonická nádrž a NPR Děvín-Kostel-Soutěska. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou.

Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.a II. třídy • Cykloturistika. • Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci ORP Mikulov. • Územím prochází komunikace I/461-Snadná dostupnost centra ORP.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 12

Odstranit slabé stránky území • V území se nachází ostatní sesuvy velkého rozsahu. • Střední až vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží. • Nízká ekologická stabilita. • Nízký a dále se snižující podíl trvalých travních porostů v krajině a velmi nízký podíl lesů. • Negativní trend poklesu počtu obyvatel. • Zcela chybějící kanalizační systém s napojením na ČOV.

II.2.6. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené ÚPD

ÚPO Horní Věstonice byl zpracován v roce 1999 společností S-Projekt Zlín a.s.. Schválen byl obecním zastupitelstvem 18.11.1999 a vyhlášen obecně závaznou vyhláškou, která nabyla účinnosti dnem 3.12.1999.

ÚPO Horní Věstonice byl dále změněn třemi změnami zpracovanými společností AR projekt, s.r.o. Brno. V roce 2000 byla zpracována změna č. 1 ÚPO Horní Věstonice, která byla schválena 19.10.2000. Vyhláška obce o závazné části změny č. 1 nabyla účinnosti 4.11.2000. Změna č. 2 byla schválena 22.10.2009 a nabyla účinnosti 14.11.2009. Změna č. 3 ÚPO Horní Věstonice byla vydána 21.1.2010 a nabyla účinnosti 10.2.2010.

ÚPO Horní Věstonice nadále vyhovuje potřebám řízení územního rozvoje. Obec se proto rozhodla pořídit úpravu tohoto územního plánu podle nového stavebního zákona - viz kap. II.1.

II.3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

Územní plán Horní Věstonice je úpravou původního územního plánu obce Horní Věstonice po změnách č.1-3 podle § 188 odst. 1 stavebního zákona. Jedná se pouze o úpravu dosavadní ÚPD, kterou dochází ke změně vyjádření dříve schválené koncepce. Zadání pro úpravu stávající ÚPD nebylo zpracováno.

II.4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

Cílem územního plánu je vytvoření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel obce. Územní plán usiluje o vytvoření nejvhodnější urbanistické a organizační skladby funkčních zón s ohledem na identitu, tradici a historii obce a společensko–ekonomické podmínky.

Hlavní cíle řešení územního plánu, a úpravy územního plánu dle § 188 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb.,

v platném znění: • Vymezení zastavěného území

• zhodnocení podmínek životního a přírodního prostředí a návrh úprav a změn

• řešení ochrany přírody a územního systému ekologické stability, ochrany krajinného rázu

• vymezení zastavitelných ploch – ploch územního rozvoje (ploch pro obytnou výstavbu, výrobu a další funkce), při zohlednění přírodních a technických limitů využití území

• prověření možností obsluhy rozvojových ploch (dopravní a technické vybavení území) Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení územního plánu a rozvojové urbanizace obce

je dosažení trvale udržitelného rozvoje obce. Územní plán usiluje o zajištění optimálního životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo, bez násilného narušení historických i stávajících urbanistických

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 13

struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných hodnot, zanechaných předchozími generacemi.

Při formování urbanistické koncepce rozvoje je zohledněno původní prostorově – funkční uspořádání a rozložení sídla v krajině.

Na základě rozboru historických, přírodních, demografických i urbanistických podmínek byla vypracována urbanistická koncepce územního plánu. Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení územního plánu a rozvojové urbanizace obce je zajištění optimálního životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo, úměrné usměrnění rozvoje zařízení pro výrobu a rekreaci, bez násilného narušení historických i stávajících urbanistických struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných hodnot, zanechaných předchozími generacemi.

V územním plánu není uvažováno se vznikem nových satelitních sídlišť. Stavební růst sídla je navržen v rozvojových územích vyplňujících volné či uvolněné plochy v zastavěném území a na plochách logicky navazujících na současné zastavěné území.

V jádrové části obce jsou úpravou ÚP Horní Věstonice vymezeny (stávající) plochy SO smíšené obytné, ačkoliv platné ÚPD byly tyto plochy zařazeny mezi plochy obytné zástavby (resp. plochy B, BH, BR, BO). Obytná funkce stávajících ploch v obci se výrazně prolíná s občanskou vybaveností a dalšími funkcemi, proto tyto plochy odpovídají spíše plochám smíšeným obytným. Tato multifunkčnost odlišnost byla v ÚP Horní Věstonice zdůrazněna přeřazením těchto ploch mezi plochy smíšené obytné.

II.4.1. Demografický vývoj, vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Obec Horní Věstonice zaznamenala oproti začátku 20. století výrazný pokles počtu obyvatel (o 40 %), kdy od roku 1890 permanentně obyvatel ubývá. Od roku 2004 však zaznamenáváme mírný nárůst. V blízké budoucnosti se pravděpodobně počet obyvatel ještě zvýší, obec má navrhnuté nové plochy pro bydlení v zázemí obce a intenzita bytové výstavby je v regionálním měřítku relativně vysoká (2 byty na 1 000 obyvatel).

Počet obyvatel obce Horní Věstonice se v posledních 150 letech výrazně měnil:

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů, Horní Věstonice 1869 - 2001

755782

834782 770

734 738

549 569 556504

452 447

151 155 165 168 181 184 194140 127 129 136 151 168

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

poč.

ob.

počet obyvatel počet domů Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005, ČSÚ Údaje o bytovém fondu (SLBD 2001, ČSÚ): Byty úhrnem 168

v byty obydlené 148

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 14

v rodinných domech 147z toho v bytových domech 1

byty neobydlené 20obydlené přechodně 2

tom

z toho sloužící k rekreaci 10Průměrné stáří domů 46,8

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 15

S ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva ČR (Projekce obyvatelstva ČR do roku 2065, ČSÚ 2009) lze očekávat, že počet obyvatel se bude celorepublikově zvyšovat přibližně o 3,15 % do roku 2020, resp. o 4,21 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2009. Nárůst počtu obyvatel ale nebude v jednotlivých obcích rovnoměrný, ale bude se koncentrovat do měst a obcí, které k tomu mají nezbytné územně technické předpoklady. Bude se jednat především o obce ležící v rozvojových oblastech a rozvojových osách celostátního významu (Politika územního rozvoje ČR) a rozvojových osách nadmístního (krajského) významu.

Obec Horní Věstonice neleží v žádné rozvojové oblasti ani na rozvojové ose vymezené v Politice územního rozvoje ČR, nachází se však na rozvojové ose nadmístního významu N-OS3 Vídeňská vymezené v dosud neplatných Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje. Na základě analýz a výpočtů obsažených v neplatném ÚP VÚC Břeclavska lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel obce vzroste v roce 2030 na cca 487 obyvatel.

Výpočet potřeby pozemků pro nové rodinné domy v návrhovém období územního plánu (do

r. 2030): pro stanovení celkové potřeby počtu nových rodinných domů je třeba vzít v úvahu stáří a kvalitu stávajícího bytového fondu, velikost censové domácnosti, předpoklad asanací rodinných domů a další aspekty.

návrhdo r. 2030

1829

odpad byt. fondu z důvodu stavebního stavu 20z důvodu urbanistického řešení 0

676315246551

PROGNÓZA BYTOVÉ VÝSTAVBY

celkem bytů

z toho na původ. dříve zastavěných parcelách (po demolici)

pokrytí přírůstku počtu obyvatel (2,50 ob./byt v r. 2030)snížení obložnosti byt. fondu na 2,50 ob./byt v r. 2030

celkem domů (5% dvoubytových)

využití části neobydlených bytůzbývá+ rezerva 10 %celková potřeba nových stavebních parcel

Výhledová potřeba stavebních parcel pro obytnou výstavbu je 51. Potřeby bydlení budou

provozovány formou rodinných domů venkovského typu, zájem o výstavbu malých rodinných zemědělských farem s obytnou částí ani bytových domu se neočekává. Nezbytné podmínky pro umožnění výstavby:

- technická připravenost, tj. zejména zabezpečení zásobování vodou a plynem - ujasnění majetkoprávních vztahů k pozemkům a vytvoření legislativních a finančních

(daňových) podmínek pro převod pozemků Vlastní zastavěné území je dnes v centru poměrně souvisle zastavěno, s několika prolukami

a volnými zainvestovanými pozemky vhodnými pro výstavbu. Kompaktní charakter zástavby zastavěného území Horních Věstonic vyvolal nutnost hledat pro novou obytnou výstavbu vhodné pozemky mimo zastavěné území.

Nově jsou v ÚP vymezeny zastavitelné plochy bydlení čistého (BC), plochy bydlení v rodinných domech (BR), plochy občanského vybavení (OV), plochy smíšené - vinné sklepy a rekreace (SS), plochy veřejných prostranství a plochy komunikací (UP), plochy výroby energie na fotovoltaickém principu (VE) a plochy výroby a skladování (VS).

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 16

II.4.2. Historický vývoj obce a urbanistická koncepce

Při formování urbanistické koncepce rozvoje je zohledněno původní prostorově – funkční uspořádání a rozložení obce v krajině. Převážnou část katastru tvoří velkovýrobně obhospodařovaná zemědělská krajina tvořená ornou půdou a v jihovýchodní části katastru také rozsáhlými vinicemi. Zemědělská krajina je místy členěna rozptýlenou krajinnou zelení. Velmi malý je podíl lesů.

Obec Horní Věstonice měla původně tvar ulicovky (na konci rozvětvené) směřující kolmo na masiv Pálavy, ve směru SZ-JV. Později byla původní 1 ulice zdvojena a posléze ztrojena. Nakonec vznikla podél silnice II. třídy i krátká ulice kolmá na ulice původní. Historický tvar ulicovky byl silně narušen výstavbou odloučeného zemědělského areálu severozápadně od obce. Jinak si ale obec zachovala svůj kompaktní půdorys.

Urbanistický vývoj sídla:

I. vojenské mapování – Josefské, 1764-68, 1780-83 (rektifikace), měřítko 1: 28 800 © 1st Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna

Urbanistická struktura obce v roce 2010 (© GEODIS Brno)

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 17

Územní rozvoj je směřován na okraje sídla v návaznosti na stávající zástavbu obce. Severozápadně od obce jsou navrženy plochy výroby v návaznosti na současný výrobní areál.

Koncepce rozvoje obce: Urbanisticky hodnotná je centrální část obce s kostelem. Důraz je kladen zejména na posílení

funkce bydlení a dále na rozšíření ploch občanského vybavení a ploch smíšených. Zastavěné území je poměrně kompaktně zastavěno. Rozvojové lokality pro obytnou výstavbu jsou

navrženy na západním, severním a východním okraji obce, vždy s vazbou na zastavěné území. Pro plochy bydlení jsou navrženy přilehlé plochy veřejných prostranství a plochy komunikací.

Z obrázku je patrné, že všechny navrhované rozvojové plochy navazují na stávající zástavbu obce.

V severní části obce vznikne nová ulice orientovaná ve směru V-Z, souběžná s osou silnice č. II/420 směrem na Dolní Věstonice. Tato ulice leží v údolní rovinaté poloze a vnímána tak bude jen z vysokého nadhledu. Cílem územního plánu je potlačení linie budoucí zástavby ve směru východ-západ omezením podlažnosti objektů (přípustné je pouze 1 nadzemní podlaží) a stanovením koeficientu zastavění ploch, který zajistí rozvolněnost budoucí zástavby a prostor pro významné ozelenění této plochy.

Zastavitelné plochy výroby a skladování jsou vymezeny jako územní rezerva a navazují na současný výrobní areál. Východně od obce je navržen rozvoj stávající lokality vinných sklepů. Až na tyto výjimky má obec charakter kompaktního sídla. Samoty nejsou navrhovány.

V návaznosti na stávající silnici I/52 Brno - Pohořelice - Mikulov - státní hranice ČR/Rakousko je vymezen koridor pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury pro odstranění dopravních závad a zkvalitnění provozu na této velmi frekventované silnici.

Plochy smíšené - vinné sklepy a rekreace severovýchodně od obce (SS2a a SS2b) jsou

vyhodnoceny jako významné urbanisticky exponované plochy, pro které může zpracovávat architektonickou část projektu pouze autorizovaný architekt. Na ploše územní rezervy R1 (plocha BR bydlení v rodinných domech) je uloženo prověření územní studií, která upřesní polohu obslužné komunikace, urbanistickou koncepci a architektonické regulativy v této ploše.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 18

II.4.3. Plochy bydlení - přehled a odůvodnění vymezených zastavitelných ploch

Výpočet potřeby pozemků pro nové rodinné domy do r. 2030: Pro stanovení celkové potřeby počtu nových rodinných domů je třeba vzít v úvahu stáří a kvalitu

stávajícího bytového fondu, velikost censové domácnosti, předpoklad asanací rodinných domů a další aspekty.

PROGNÓZA BYTOVÉ VÝSTAVBY Vstupní návrhhodnoty do r. 2030

Aktuální počet obyvatel 432Předpokládaný počet obyvatel v návrhovém období územního plánu 487Přírůtek (+) / úbytek (-) počtu obyvatel 55Počet trvale obydlených bytů (SLBD 2001) 148Počet neobydlených bytů (SLBD 2001) 20Stávající obložnost trvale obydlených bytů dle SLBD 2001 2,9Předpokládaná obložnost bytů v r. 2030 2,5

POTŘEBA BYTŮ:22,024,8

odpad byt. fondu z důvodu stavebního stavu 20z důvodu urbanistického řešení 0

66,8celkem domů (5% dvoubytových) 63,5z toho na původ. dříve zastavěných parcelách (po demolici) 15

2zbývá 46,5+ rezerva 10 % 4,6CELKOVÁ POTŘEBA NOVÝCH STAVEBNÍCH POZEMKŮ PRO RD 51

Celkový počet bytů v roce 2030 199,1

pokrytí přírůstku počtu obyvatel snížení obložnosti byt. fondu - stávající obyvatelstvo

celkem bytů

využití části neobydlených bytů

K 31.12.2009 žilo v obci 432 trvalých obyvatel (ČSÚ). V souladu s tímto požadavkem byly

v územním plánu vymezeny plochy pro bydlení - plochy bydlení čistého BC a plochy bydlení v rodinných domech BR. Celková kapacita ploch bydlení je přibližně 95 stavebních míst.

Přehled a charakteristika vybraných ploch:

Označení návrhu ve výkresech

Umístění lokality

Orientační počet RD

Vhodný typ zástavby

Odůvodnění, hodnocení lokality, technická připravenost

BC 1 severní okraj obce 25 izolované RD

Plocha je poněkud riziková z hlediska krajinného rázu, nutno respektovat prostorové regulativy. Nezainvestované území. Bude nutné vybudování místní komunikace a sítí technického vybavení.

BC 2 východní okraj obce 4-5 izolované RD

Zastavitelná plocha pro bydlení v rodinných domech je situována v severní části obce podél silnice II/420. Nezainvestované území. Místní komunikacI a sítě technického vybavení nutno dobudovat.

BR 1 severně od centra obce 5

izolované RD nebo

dvojdomy,

Pozemek má mírný sklon k severu, lokalita je dopravně dostupná ze stávající a navržené místní komunikace. Nutno vybudovat komunikace a inženýrské sítě.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 19

BR 2 severovýchodní okraj obce

11 izolované RD

Plocha je situována podél silnice II/420 ve směru na Dolní Věstonice. Pozemek má mírný sklon k severu. Lokalita je dopravně dostupná napojením na silnici II. třídy a z navržené místní komunikace. Nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě.

BR 3 východní část obce 1 izolované RD

Dostavba proluky. Území má sklon k severu, lokalita je dopravně dostupná ze stávající místní komunikace. Inženýrské sítě jsou v blízkosti rozvojové plochy.

BR 4 jihozápadní část obce 3 izolované RD

Dostavba ulice. Lokalitu je možné dopravně obsluhovat ze stávající místní komunikace. Dobrá možnost připojení na inženýrské sítě.

BR 5 jihovýchodní část obce 2 izolované RD

Zástavba proluky. Plocha je dopravně dostupná ze stávající místní komunikace. Sítě technické infrastruktury dostupné.

BR 6 východní okraj obce 2 izolované RD

Plocha je dopravně dostupná ze stávající místní komunikace. Inženýrské sítě je nutné dobudovat.

BR 7 západní okraj obce 10 izolované RD

Plocha bydlení v rodinných domech u úvozové cesty. Plocha je dopravně dostupná ze stávající místní komunikace. Sítě technické infrastruktury jsou dobře dostupné vzhledem k tomu, že protilehlá část ulice je zastavěna.

BR 8 jihozápadní okraj obce 11 izolované RD

Plocha bydlení v rodinných domech u úvozové cesty. Plocha je dopravně dostupná ze stávající místní komunikace. Sítě technické infrastruktury nutno dobudovat.

BR 9 severozápadní okraj obce 5-6 izolované RD,

dvojdomy

Plocha pro bydlení v rodinných domech je poněkud riziková z hlediska krajinného rázu. Nezainvestované území. Bude nutné vybudování místní komunikace a sítí technického vybavení.

BR 10 severní okraj obce 10 izolované RD

Plocha bydlení situovaná u silnice II/420 je poněkud riziková z hlediska ochrany krajinného rázu, je proto nutné respektovat prostorové regulativy a požadavky územní studie. Plocha je dopravně dostupná ze silnice II. třídy, pro dopravní obsluhu je nutné vybudování místní komunikace. Jedná se o nezainvestované území, sítě technického vybavení nutno dobudovat.

BR 11 severovýchodní okraj obce

4-5 izolované RD

Zastavitelná plocha bydlení v rodinných domech situovaná v blízkosti silnice II/420 na okraji obce. Nezainvestované území. Plocha bude dopravně obsluhována z navržené místní komunikace. Sítě technického vybavení nutno dobudovat.

Celkem 93-96 rodinných domů

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 20

II.4.4. Občanská vybavenost - přehled a odůvodnění vymezených zastavitelných ploch

Výstavba objektů občanského vybavení je umožněna na plochách občanského vybavení OV a plochách smíšených obytných SO. Stávající plochy občanského vybavení se nacházejí především v severní části obce - v přirozeném centru. Do ploch smíšených obytných je zahrnuto prakticky celé jádrové území obce s obytnou funkcí. Navrhované zastavitelné plochy SO a OV se nacházejí mimo centrum, ve střední a jižní části obce.

V ÚP Horní Věstonice jsou navrženy plochy občanského vybavení v jižní části obce a na západním okraji obce. Plocha změny OV2 byla v grafické části platné ÚPD vedena jako územní rezerva, byl však pro ni vyhodnocen zábor ZPF, v upraveném územním plánu Horní Věstonice je proto vedena jako zastavitelná plocha.

Ubytování je v regulativech umožněno také v plochách bydlení v rodinných domech BR a plochách smíšených - vinné sklepy a rekreace SS. Tím je umožněn rozvoj měkké turistiky - ubytování v soukromí – ať už v neobydlených rodinných domech, nebo v nevyužitých částech rodinných domů, přípustné jsou i přístavby domů určené právě pro nabídku ubytování.

Pro účely sportovního vyžití obyvatel slouží hřiště a dětské hřiště nacházející se na severozápadním okraji obce. Plochy pro tělovýchovu a sport jsou stabilizované, další se nenavrhují.



OV 1 Návrh plochy občanského vybavení v jižní části obce. Jedná se o plochu přestavby resp. změnu funkčního využití zastavěné plochy, která je v současné době využívána jako plocha s funkcí bydlení v rodinných domech (BR). Plocha je dopravně dostupná, sítě technické infrastruktury jsou v místě.

OV 2 Plocha občanského vybavení na západním okraji obce. Dobrá dopravní dostupnost - ze stávající místní komunikace. Inženýrské sítě na hranici lokality.

II.4.5. Smíšená území - přehled a odůvodnění vymezených zastavitelných ploch

V obci se nachází řada objektů vinných sklepů, a to zejména podél bývalé úvozové cesty ve východní části obce a dále severovýchodně od obce.

Pro cestovní ruch jsou Horní Věstonice zajímavé přítomností zajímavých přírodních lokalit (vodní nádrže Nové Mlýny, CHKO Pálava, maloplošná zvláště chráněná území, území soustavy Natura 2000), kulturními hodnotami a svou vinařskou tradicí.

Územní plán navrhuje rozvoj ploch smíšených - vinných sklepů a rekreace SS severovýchodně od obce u silnice II/420 ve směru na Dolní Věstonice a na jižním okraji obce a na jižním okraji obce.



SS 1 Plocha smíšená - vinné sklepy a rekreace na jižním okraji obce. Plocha je vymezena ve stávající lokalitě vinných sklepů.

SS 2a SS 2b

Plochy smíšené - vinných sklepů a rekreace rozšiřují stávající oblast vinných sklepů. Plocha je dopravně obsloužena stávající silnicí II/420. Je riziková z hlediska krajinného rázu, je zde proto stanovena povinnost zpracování regulačního plánu.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 21

II.4.6. Výroba - přehled a odůvodnění vymezených zastavitelných ploch

Plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování se nacházejí v severozápadní části obce. Stávající plochy výroby

a skladování jsou územně stabilizovány. V plochách VS (výroby a skladování) je přípustná také výstavba zemědělských objektů. Nové velkovýrobní zemědělské areály se v současné době neuvažují.

Územní plán nenavrhuje plochy výroby a skladování.

Výroba drobná, výrobní služby V severozápadní části obce a u silnice č. II/420 se nachází plochy výroby drobné. V jedné z nich je

vybudován odpadový dvůr. Provozování řemesel je umožněno i na dalších funkčních plochách, kde toto využití nebude v rozporu se statutem funkční plochy.

ÚP nenavrhuje rozvojové plochy pro výrobu drobnou.

Plochy výroby energie Severozápadně od obce je situována stávající plocha výroby energie na fotovoltaickém principu

VE. Další plochy výroby energie na fotovoltaickém principu nejsou územním plánem navrhovány.

II.4.7. Plochy veřejných prostranství a plochy komunikací, plochy dopravní infrastruktury

Veřejná prostranství jsou v obci stabilizována. V takovém případě má smysl navrhovat nová veřejná prostranství pouze v rozvojových lokalitách.

Nová veřejná prostranství jsou navržena pouze v rozvojových plochách pro bydlení na severozápadním a severním okraji obce a v centrální části obce jako rozšíření stávajícího uličního prostoru. Plochy silniční dopravy mimo zastavěné území (DS) jsou reprezentovány především plochami silnic I. a II třídy. Do územního plánu jsou zapracovány plochy pro umístění dopravní a technické infrastruktury pro zkvalitnění provozu silnice I. třídy.

Označení návrhu ve

výkresech Odůvodnění, hodnocení lokality, technická připravenost

UP 1 Plocha veřejných prostranství a plocha komunikací vymezená pro obsluhu návrhové plochy bydlení BR9.

UP 2 Plocha veřejných prostranství a plocha komunikací vymezená pro obsluhu návrhové plochy bydlení BC1 a další zastavitelné plochy v okolí.

UP 3 Plocha veřejných prostranství a plocha komunikací vymezená pro rozšíření uličního prostoru v centrální části obce u kostela.

Územní plán vymezil v návaznosti na silnici I/52 Brno-Pohořelice-Mikulov-státní hranice

ČR/Rakousko koridor pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury. V rámci tohoto koridoru je možné vymezení ploch dopravy pro zkvalitnění provozu, rozšíření silnice I. třídy a položení a přeložení inženýrských sítí. S realizací záměru se dlouhodobě počítá.

II.4.8. Plochy technické infrastruktury

Stávající plochy technické infrastruktury leží na západním okraji obce (akumulační nádrž 50 m3 a čerpací stanice) a jižním okraji obce (plocha vodojemu 100 m3).

Plochy pro nakládání s odpady nejsou v k.ú. Horní Věstonice vymezeny. Odpadový dvůr je situován na ploše výroby drobné VD, v souladu s regulativy těchto ploch.

Nové plochy technické infrastruktury se územním plánem Horní Věstonice nenavrhují.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 22

II.4.9. Plochy těžby nerostů

V řešeném území je množství ploch těžby nerostů NT, ve kterých jsou situovány průzkumné a těžební vrty a další zařízení související s těžbou zemního plynu. Kolem vrtů je stanoveno ochranné pásmo o poloměru 150 m.

Plochy těžby nerostů NT jsou stabilizovány.

II.4.10. Plochy vnitrosídelní zeleně

Územní plán Horní Věstonice navrhuje vysazení veřejné zeleně v návaznosti na plochu bydlení v rodinných domech BR 2, v severovýchodní části obce, podél silnice II. třídy. Uvedená výsadba veřejné zeleně je ÚP Horní Věstonice zařazena mezi veřejně prospěšná opatření.

II.4.11. Odůvodnění ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno vyhl. 501/2006 Sb.

V územním plánu je využita možnost daná ustanovením § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. členit podrobněji plochy s rozdílným způsobem využití.

Platný ÚPO použil odlišnou terminologii, ta byla uvedena do souladu s vyhl. 501/2006 Sb. Zdůvodnění, proč byly dále vymezeny plochy s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 4-

19 vyhl. 501/2006 Sb.:

SS Plochy smíšené – vinné sklepy a rekreace

Plochy smíšené – vinné sklepy a rekreace byly vymezeny z toho důvodu, že vyhl.č. 501/2006 Sb. nepamatuje na tyto funkční plochy, které jsou specifikou Jižní Moravy. Smyslem vymezení ploch SS je umožnit existenci těchto specifických objektů, které mají charakter výrobně-rekreační a často slouží i pro bydlení nebo cestovní ruch, při stanovení nezbytných technických podmínek pro umisťování pozemků staveb pro bydlení a rekreaci (z hlediska možnosti dopravního napojení a vyřešení nakládání s odpady).

NK Plochy zeleně krajinné Byly vymezeny k ochraně nelesní zeleně v zemědělské krajině. Tato zeleň má nezastupitelný význam ekologický, protierozní, krajinářský a její přínos je i ve vytváření pocitu obytné krajiny.

Úpravou územního plánu Horní Věstonice došlo ke změnám v označení vymezených rozvojových

ploch: Označení dle ÚPO Horní

Věstonice a jeho platných změn

Označení v úpravě ÚP Horní Věstonice v souladu s vyhl. 501/2006 Sb.

A1 BR 1 plochy bydlení v rodinných domech A2 BR 2 plochy bydlení v rodinných domech A3 BR 3 plochy bydlení v rodinných domech A4 BR 4 plochy bydlení v rodinných domech A6 BR 5 plochy bydlení v rodinných domech B2 BR 6 plochy bydlení v rodinných domech B3 BR 7 plochy bydlení v rodinných domech

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 23

B4 BR 8 plochy bydlení v rodinných domech C1 OV 1 plochy občanského vybavení D1 OV 2 plochy občanského vybavení Rs SS 1 plochy smíšené - vinné sklepy a rekreace 2.3 BR 9 plochy bydlení v rodinných domech 2.4 BC 1 plochy bydlení čistého 2.5 BC 2 plochy bydlení čistého 2.6 BR 10 plochy bydlení v rodinných domech 2.7 BR 11 plochy bydlení v rodinných domech 2.8a, 2.8b SS 2a

SS 2b plochy smíšené - vinné sklepy a rekreace

2.10 KD1 KD2

koridor pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury

2.11 změna systému odkanalizování obce UP 1

UP 2 UP 3

plochy veřejných prostranství a plochy komunikací

Územní rezervy B1 R1 územní rezerva pro bydlení v rodinných domech E1 R2 územní rezerva pro výrobu a skladování R3 územní rezerva pro záchytná parkoviště

Územní plán v článku I.F.1 upřesnil význam pojmů použitých v regulativech, které nejsou

upraveny obecně závaznými právními předpisy. Opírá s přitom o dostupnou literaturu (Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“, Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“).

II.4.12. Odůvodnění vymezených prostorových regulativů

V souladu s ustanovením § 43 odst. (1) zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, územní plán stanovuje koncepci prostorového uspořádání obce. V zastavěném a zastavitelném území obce jsou vymezeny prostorové regulativy, které stanovují nejvýše přípustnou podlažnost zástavby a další podmínky prostorového uspořádání.

Podlažnost je v územním plánu stanovena pro jednotlivé funkční plochy. Za základní podlažnost byla stanovena podlažnost 2 (tj. dvě nadzemní podlaží). Tato podlažnost v převážné části obce zajistí uchování obrazu obce, respektování panoramatu zástavby v dálkových pohledech s dominantou kostela, začlenění zastavitelných ploch do krajinného rázu.

Výšková regulace je stanovena v textové části I. územního plánu Horní Věstonice. Koeficient zastavění ploch byl vymezen u těch ploch, u kterých hrozí riziko příliš velké intenzity

zástavby, což by mělo negativní vliv na pohodu prostředí a množství odváděných dešťových vod ze střech a zpevněných ploch (s odkazem na uplatnění § 21 odst. (3) vyhl.č. 501/2006 Sb., v platném znění).

II.4.13. Odůvodnění stanovení podmínek pro využití ploch

Úpravou územního plánu Horní Věstonice došlo k úpravě podmínek pro využití funkčních ploch. Úprava podmínek využití ploch byla provedena v případě:

- nesouladu textové a výkresové části platné ÚPD - platná ÚPD stanovila příliš široké podmínky pro využití funkčních ploch - platná ÚPD nestanovila konkrétní podmínky pro využití funkčních ploch

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 24

II.5. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ

Ve smyslu obecně závazných právních předpisů vymezuje územní plán ve výkrese č. I.3 veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace.

Jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, byly vymezeny (označení odpovídá

popisu ve výkrese č. I.3):

Označení VPS/ VPO

Druh veřejně prospěšné stavby či opatření

Odůvodnění zařazení stavby mezi VPS, resp. plochy mezi VPO

DT1 veřejná dopravní a technická infrastruktura - místní komunikace, vodovod, plynovod STL

Místní komunikace a sítě technické infrastruktury pro obsluhu zastavitelné plochy bydlení BR9.

DT2

veřejná dopravní a technická infrastruktura - místní komunikace, vodovod, plynovod STL, kanalizace jednotná

Místní komunikace a sítě technické infrastruktury pro dopravní napojení a obsluhu zastavitelných ploch bydlení BC1, BC2, BR1, BR2 a BR11.

DT3

veřejná dopravní a technická infrastruktura - místní komunikace, vodovod, plynovod STL, kanalizace dešťová, kanalizace splašková gravitační

Místní komunikace a sítě technické infrastruktury pro obsluhu zastavitelné plochy bydlení BR10.

DT4

veřejná dopravní a technická infrastruktura - místní komunikace, kanalizace dešťová, kanalizace splašková gravitační

Místní komunikace a kanalizace pro dopravní obsluhu stávající zástavby rodinných domů a její odkanalizování.ů

DT5

veřejná dopravní a technická infrastruktura - místní komunikace, kanalizace splašková gravitační, plynovod STL

Místní komunikace a kanalizace splašková gravitační řeší obsluhu stávající lokality vinných sklepů. Prodloužení plynovodu pro obsluhování zastavitelných ploch a jeho zaokruhování.

T1 veřejná technická infrastruktura - kanalizace splašková tlaková

Kanalizace výtlačná pro odkanalizování ploch výroby severozápadně od obce. Stavbu nelze realizovat na pozemcích ve vlastnictví obce nebo státu.

T2

veřejná technická infrastruktura - čerpací stanice odpadních vod, kanalizace splašková tlaková, kanalizace splašková gravitační

Čerpací stanice odpadních vod a kanalizační stoky pro odkanalizování ploch výroby severozápadně od obce. Stavba bude v maximálním rozsahu realizována na pozemcích ve vlastnictví obce.

T3 veřejná technická infrastruktura - kanalizace splašková gravitační

Řad kanalizace splaškové gravitační bude odvádět odpadní vody z Horních Věstonice na společnou čistírnu odpadních vod do k.ú. Dolní Věstonice. Stavbu nelze vzhledem k jejímu rozsahu plně realizovat na pozemcích ve vlastnictví obce či státu.

T4 T5 T6 T8 T9

veřejná technická infrastruktura - kanalizace splašková gravitační

Kanalizace splašková jako součást komplexního systému odkanalizování obce Horní Věstonice. Uložení sítí je v maximální možné míře řešeno na pozemcích ve vlastnictví obce.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 25

T10 T11 T12 T13 T16 T18 T30 T31 T32

T7 T24

veřejná technická infrastruktura - kanalizace splašková gravitační, vodovod, plynovod STL

Sítě technické infrastruktury jsou navrženy pro obsluhu rozvojových ploch bydlení v severní části obce.

T14 veřejná technická infrastruktura - plynovod STL

Prodloužení plynovodního řadu pro zásobování zastavitelné plochy bydlení BR10 (výhledově plochy bydlení R1) plynem. Stavba bude realizována na pozemcích ve vlastnictví státu.

T15 T17 T28

veřejná technická infrastruktura - kanalizace dešťová, kanalizace splašková gravitační

Kanalizace splašková gravitační a kanalizace dešťová jako součást komplexního systému odkanalizování obce Horní Věstonice.

T19 veřejná technická infrastruktura - kanalizace splašková, vedení nízkého el. napětí vzdušné

Sítě navržené k obsluze stávající zástavby a zastavitelné plochy smíšené - vinné sklepy a rekreace SS1.

T20

veřejná technická infrastruktura - čerpací stanice odpadních vod, kanalizace splašková gravitační, kanalizace splašková tlaková, plynovod STL

Čerpací stanice odpadních vod a kanalizační stoky jsou součástí komplexního systému odkanalizování obce Horní Věstonice. Plynovodní řad řeší zásobování stávající zástavby plynem.

T21 T34

veřejná technická infrastruktura - kanalizace splašková gravitační, plynovod STL

Kanalizace splašková gravitační a jako součást komplexního systému odkanalizování obce Horní Věstonice. Plynovod pro zásobování lokalit plynem.

T22 T23

veřejná technická infrastruktura - vodovod, plynovod STL

Vodovodní a plynovodní řad pro zásobení zastavitelných ploch bydlení v severní a východní části obce vodou, resp. plynem.

T25 T26

veřejná technická infrastruktura - el. vedení VN

Vedení vysokého napětí nahrazuje vedení VN územním plánem rušené. Původní vedení VN bylo vedeno přes rozvojové plochy bydlení. Stavbu nelze v plné míře realizovat na pozemcích ve vlastnictví obce nebo státu.

T27 T29

veřejná technická infrastruktura - el. vedení VN, trafostanice

Distribuční trafostanice jsou navrženy pro posílení distribuční sítě a zajištění zásobování rozvojových ploch elektrickou energií. Stavbu nelze v plné míře realizovat na pozemcích ve vlastnictví obce nebo státu.

T29 veřejná technická infrastruktura - kanalizace dešťová

Kanalizace dešťová jako součást komplexního systému odkanalizování obce Horní Věstonice.

T33 veřejná technická infrastruktura - kanalizace jednotná

Kanalizace jednotná pro odkanalizování rozvojových ploch bydlení v severní části obce, součást komplexního systému odkanalizování obce Horní Věstonice. Stavba je situována na pozemku ve vlastnictví obce.

P1 veřejná zeleň a technická Plocha vymezená pro založení veřejné zeleně

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 26

infrastruktura podél silnice II. třídy v návaznosti na rozvojové plochy bydlení. Realizace bude přínosem pro zlepšení hygieny prostředí (snížení hluku, snížení prašnosti). Zároveň je zeleň stabilizačním prvkem.

UP1 veřejná prostranství Plocha vymezená pro rozšíření veřejných prostranství (resp. uličního prostoru) v centrální části obce.

Poznámka: všechny uvedené stavby leží v k.ú. Horní Věstonice. V platné ÚPD byly vymezeny další veřejně prospěšné stavby a opatření, jejichž vymezení však

pozbylo smyslu, tyto VPS nebyly proto přejaty do upraveného ÚP Horní Věstonice. Jedná se o tyto VPS:

Označení VPS

Druh veřejně prospěšné stavby či

opatření Odůvodnění odejmutí VPS

1 čistírna odpadních vod V katastrálním území Horní Věstonice není vymezena plocha pro umístění ČOV, odpadní vody budou likvidovány na společné ČOV v Dolních Věstonicích.

3 rozšíření ploch veřejné zeleně

Některé plochy rozšíření veřejné zeleně byly vymezeny na pozemcích ve vlastnictví obce, nebo na plochách, které již slouží jako veřejná prostranství, vymezení těchto VPO tedy není účelné. Některé plochy rozšíření veřejné zeleně byly situovány uvnitř rozvojových ploch (OV 2) - vymezení VPO uvnitř zastavitelných ploch OV postrádá smysl. ÚP Horní Věstonice přejímá jako VPO plochu rozšíření veřejné zeleně v severovýchodní části obce (označení VPO - P1).

5 zahraboviště

Zahraboviště bylo umístěno na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví obce. V obci se navíc nevyskytuje žádný velkochov hospodářských zvířat, vymezení veřejně prospěšného opatření není odůvodněné.

6 parkoviště Dle platné ÚPD je plocha parkoviště vedena jako výhledová, vymezení VPS na ploše územní rezervy není možné.

Odůvodnění vymezení koridorů pro veřejně prospěšné stavby a opatření Pro vybrané liniové veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, jejichž polohu bude

nutné upřesnit v navazujícím řízení, byly vymezeny koridory. Vlastní plochy veřejně prospěšných staveb a opatření, včetně ploch nezbytných k zajištění jejich řádného užívání pro stanovený účel, budou upřesněny v navazujícím řízení.

Koridory pro veřejně prospěšné stavby, pro které je možné u konkrétních staveb a opatření vyvlastnit práva k pozemků a stavbám (označení odpovídá popisu ve výkrese č. I.3):

Označení koridoru pro VPS,

VPO

Druh veřejně prospěšné stavby či

opatření

Umístění (k.ú.) Odůvodnění

KT Koridor pro veřejnou technickou infrastrukturu

K.ú. Horní Věstonice

Jedná se o koridor převzatý ze ZÚR JmK (zde označený TV29) kmenové stoky kanalizační soustavy nadmístního významu. Větev od objektu Rybníkářství Pohořelice z k.ú. Mušov vedoucí po

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 27

pravém břehu VN Nové Mlýny II. je polohově zpřesněna ve formě koridoru o šířce 30 m, který je umístěn do souběhu nadregionálním biokoridorem a dále s pozemkem účelové komunikace.

KD1 KD2

Koridory pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu

K.ú. Horní Věstonice

Jedná se o koridor převzatý ze ZÚR JmK (zde označený D65), určený pro umístění rychlostní čtyřpruhové silnice R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko. Koridor byl upřesněn na šířku 250 m.

II.6. ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY

II.6.1. Silniční doprava

Přehled silnic v řešeném území:

I/52 Brno - Pohořelice - Mikulov - státní hranice ČR/Rakousko II/420 Nikolčice – Hustopeče - Perná

Silnice I/52 Brno - Pohořelice - Mikulov - státní hranice ČR/Rakousko prochází katastrálním

územím Horní Věstonice západně od obce v přímém směru ze severu na jih. Hlavní komunikací v řešeném území je silnice II. třídy č. 420. Silnice II/420 odbočuje ze silnice

I/52 a prochází katastrálním územím Horní Věstonice ve směru od jihozápadu na severovýchod do Dolních Věstonic. Silnice II/420 plní v obci i funkci přímě dopravní obsluhy. Silnice II/420 je polohově i výškově stabilizována. Žádné požadavky na odstranění dopravních závad.

Intenzita dopravy na silnicích II. třídy – stav v roce 2005

č. silnice Sčítací úsek T O M S TNV Alfa Beta Cyklisté

420 6-4410 372 1351 13 1736 158 0,00 1,56 1 420 6-4427 370 2356 15 2741 98 0,66 1,49 1

Zdroj: ÚAP správního území ORP Mikulov, 2008 (Sčítání dopravy v roce 2005) Vysvětlivky: T - těžká motorová vozidla, O - osobní a dodávkové, M - jednostopá motorová vozidla, S - součet všech motorových vozidel, TNV - těžká nákladní vozidla, Alfa, Beta – ukazatelé variací dopravy

Úpravy silniční sítě: ZÚR JMK zpřesnily koridor kapacitní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen /

Rakousko (E461), vymezený v PÚR ČR 2008, vymezením koridoru D65 rychlostní čtyřpruhové silnice R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko, včetně doprovodných komunikací pro přímou obsluhu území (veřejně prospěšná stavba). Šířka koridoru v úseku průchodu k.ú. Horní Věstonice činí v ZÚR JmK 400 m. V návrhu územního plánu Horní Věstonice je šířka koridoru zpřesněna na 250 m, koridor je v územním plánu označen KD1, KD2.

Úpravy silnic mimo zastavěné území a zastavitelné plochy budou prováděny dle zásad ČSN 736101 „Projektování silnic a dálnic“.

II.6.2. Místní a účelové komunikace

Osy dopravní obsluhy zastavěného území tvoří silnice II. třídy a tři paralelní místní komunikace probíhající kolmo k silnici II/420. Tyto komunikace jsou orientovány ve směru ze severozápadu na

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 28

jihovýchod a zajišťují v průchodu obcí přímou dopravní obsluhu okolních objektů s částečným omezením. Tato hlavní dopravní kostra v obci je zahuštěna o další místní komunikace.

Obsluha zemědělských pozemků, lesních pozemků a ploch těžby nerostů (průzkumných a těžebních vrtů) je zajištěna stabilizovanými účelovými komunikacemi.

V územním plánu jsou navrženy nové místní komunikace. Při řešení připojení jednotlivých lokalit na silnice nutno postupovat dle vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

Polohy stávajících místních a účelových komunikací byly upřesněny podle provedených komplexních pozemkových úprav. Komunikace, které byly v KPÚ navrženy a nebyly obsaženy v původním územním plánu, nejsou do úpravy územního plánu zahrnuty, neboť by se jednalo o změnu tohoto územního plánu.

II.6.3. Doprava v klidu

Všechny nové obytné objekty i objekty občanského vybavení by měly mít řešeno parkování

a odstavování vozidel na vlastním pozemku dle ČSN 73 6056 a dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“. Pro řešené území se přitom stanovuje stupeň motorizace 1:2,5.

Toto ustanovení však nelze plně aplikovat na objekty stávající, zvláště pak na objekty umístěné v sevřené (řadové) zástavbě. Tyto objekty mohou být odkázány na parkování na veřejných prostranstvích, ať už na parkovištích nebo podél místních komunikací.

Výhledová potřeba odstavných stání v intravilánu je následující:

Předpokládaný počet obyvatel v obci v r. 2030 487Uvažovaný stupeň motorizace 1:2,5 2,5Základní potřeba odstavných stání 195

V současné době je v obci pouze 1 větší parkoviště u silnice II/420 naproti obecního úřadu.

Rozsáhlejší parkovací plochy nejsou v současné době v obci potřeba, současné řešení dopravy v klidu postačuje. Územní plán Horní Věstonice vymezuje výhledovou plochu pro umístění veřejného parkoviště (R3) v návaznosti na návrhovou plochu občanského vybavení a sportovní hřiště.

II.6.4. Železniční dráha včetně ochranného pásma

V řešeném území se nenachází.

II.6.5. Cyklistická a pěší doprava

V obci jsou zbudovány chodníky pro pěší, které jsou vedeny podél silnice II/420 a místních komunikací. Tam, kde šířkové možnosti v uličním prostoru neumožňují vybudování chodníku, probíhá provoz pěších po těchto komunikacích. Dále je v obci několik pěšin pro chodce.

V okolí obce existují turistické trasy a komunikace cyklistické dopravy. Turistická značka zelené barvy vychází od obecního úřadu v Horních Věstonicích, prochází

středem obce a vede směrem na jihovýchod dále do CHKO Pálava. Na okraji katastrálního území se zelená turistická značka napojuje na modrou turistickou značku, která prochází řešeným územím ve směru V-Z. V ose silnice II/420 prochází katastrálním územím naučná stezka Mikulov.

Cyklistické dopravě slouží všechny silnice a komunikace v řešeném území. Účelně jsou pro cyklistickou dopravu určeny dvě cyklotrasy, které řešeným územím procházejí. Cyklotrasa č. 5044 vede po silnici II/420. V severní části katastrálního území vede po břehu Dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny cyklotrasa č. 5174. Bezprostředním okolím Horních Věstonic prochází cyklostezka Rozálie, která

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 29

propojuje Horní věstonice s Pasohlávkami a Dolními Věstonicemi.

II.6.6. Ostatní druhy dopravy

Hromadná přeprava osob je zajištěna dopravou autobusovou, jejímž poskytovatelem je podnik ČSAD. V obci je jedna zastávka hromadné autobusové dopravy, která je v přijatelné docházkové vzdálenosti pro celou obec.

Civilní letectví a vodní doprava nemají v řešeném území žádné zájmy.

II.7. ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ

II.7.1. Zásobování vodou

Obec Horní Věstonice má vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Vodovod je zásobován ze skupinového vodovodu (SV) Dolní Dunajovice.

Prameniště, zdroje vody Obec je zásobována z jímacího území Brod nad Dyjí, který je zdrojem pro celý SV Dolní

Dunajovice, jehož je obec Horní Věstonice součástí. Z jímacího území je voda pomocí čerpací stanice dopravována výtlačným řadem DN 200 do

řídícího vodojemu Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4). Odtud jsou zásobena všechna spotřebiště skupinového vodovodu Dolní Dunajovice.

Voda ze skupinového vodovodu Dolní Dunajovice je dopravována do akumulace 50 m3 (214,2/212,3) s čerpací stanicí Horní Věstonice a odtud čerpána do vodojemu (VDJ) Horní Věstonice 100 m3 (264,7/260,7). Z vodojemu je následně rozváděna vodovodní sítí DN 60 - 100 ke spotřebitelům. Na konec rozvodné vodovodní sítě v Horních Věstonicích navazuje přívodný řad DN 80, který dopravuje vodu do VDJ Dolní Věstonice.

Rozvodná vodovodní síť v Horních Věstonicích je vybudována v profilech DN 60 – 100. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se bude provádět rekonstrukce

řadů u nichž vznikne porucha. Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení

kvalitní pitné vody z ÚV Lednice. V k.ú. Horní Věstonice nejsou navrženy žádné objekty, který by byly vyvolány výše uvedeným propojením skupinových vodovodů.

Potřeba vody pro obec Horní Věstonice Podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. činí směrná roční potřeba vody na 1 obyvatele bytu:

- je-li v bytě výtok, WC a koupelna s kamny na tuhá paliva 41 m3/rok, tj. 112 l/os/den, - je-li v bytě výtok, WC a koupelna s průtokovým ohřívačem nebo el. bojlerem 46 m3/rok, tj. 126

l/os/den, - je-li v bytě výtok, WC a centrální příprava teplé vody 56 m3/rok, tj. 153 l/os/den.

Dále uvádí příloha č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb. směrnou roční potřebu vody pro:

- veřejné budovy - hotely, penziony a ubytovny - zdravotnická a sociální zařízení - kulturní a osvětové podniky - provozovny, prodejny a výrobky - hospodářská zvířata a drůbež - různé

Protože územní plán nestanovuje závazně kapacity žádných uvedených zařízení, uvažujeme

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 30

paušální započtení těchto zařízení v roční potřebě vody na 1 obyvatele zvýšením o 30 %.

Počet obyvatel (2030): 487 46 (m3/os./rok)Paušální podíl na vybavenost a výrobu (%) 30 13,8 (m3/os./rok)

Rekreační ubytování (lůžka) 100 60 (m3/os./rok)

Potřeba vody l/os/den m3/den l/sSpecifická potřeba vody Qd - obyvatelstvo 126,03 61,375 0,710

- vybavenost, výroba 37,81 18,413 0,213- ubytování 164,38 16,438 0,190Celkem 96,226 1,114

Nerovnoměrnost potřeby: - max.denní potřeba Qm=Qd*1,5 144,339 1,671- hodinové maximum Qh=Qm*1,8 3,007

Roční potřeba vody dle přílohy č. 12 Vyhl.

428/2001 Sb.Účelových jednotek

Vypočtená potřeba vody bude pokryta ze stávajícího vodovodu pro veřejnou potřebu. Koncepce zásobování vodou se nemění. Územní plán řeší napojení rozvojových lokalit na vodovodní síť, navrhované vodovodní řady budou vedeny pokud možno po veřejných pozemcích v zeleném pásmu příp. pod chodníkem a podle možností zaokruhovány.

Návrh vodovodní sítě je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje.

Tlakové poměry Podle vyhl. č 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., musí být hydrodynamický

přetlak v rozvodné síti v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,25 Mpa, při zástavbě do dvou nadzemních podlažní je dostatečný přetlak 0,15 Mpa. Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma by neměl přesáhnout 0,6 Mpa, v odůvodněných případech se může zvýšit až na 0,7 Mpa.

Obec je zásobována z VDJ Horní Věstonice 100 m3, hladina vody ve vodojemu - 264,7/260,7. Výpočet minimálního hydrodynamického tlaku:

Min. hladina ve vodojemu … 260,7 m n.m. Nejvýše položená oblast obytné zástavby (stávající RD v blízkosti vodojemu) … 252,0 m n.m.

Rezerva na tlakové ztráty … 5,0 m Minimální hydrodynamický tlak … 0,037 MPa

Požadovaný minimální tlak je 15 m vodního sloupce. Minimální hydrodynamický tlak v rozvodné

síti nevyhovuje. Tento problém platný ÚPO neřešil. Je řešitelný vybudováním vodovodu horního tlakového pásma, s čerpací stanicí umístěnou optimálně v blízkosti stávajícího vodojemu.

Výpočet maximálního hydrodynamického tlaku:

Max. hladina ve vodojemu … 264,7 m n.m. Nejníže položená oblast obytné zástavby … 176,0 m n.m. Maximální hydrostatický tlak … 0,89 MPa

Maximální hydrostatický tlak přesahuje 60 m vodního sloupce - nevyhovuje. Pro snížení tlaku

doporučujeme rozpojení okruhu sítě a na začátku takto vzniklé větve osazení redukčního ventilu s nastaveným stálým výstupním tlakem (0,27-0,30 MPa). Tento problém nebyl v ÚPO Horní Věstonice řešen.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 31

Zabezpečení požární vody Navržený vodovodní systém musí vyhovovat ČSN 73 0873 „Zásobování požární vodou“. Uvedená

norma udává m.j. nejmenší dimenze potrubí, vzdálenosti hydrantů a stanovuje hodnoty odběru vody a obsahu požární nádrže. Dimenze stávajícího vodovodního potrubí v obci je 60 - 100 mm. Dimenze DN 80 vyhoví jako zdroj požární vody u rodinných domů a nevýrobních objektů do plochy 120 m2. Dimenze DN 100 vyhoví jako zdroj požární vody pro nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2 a výrobní objekty a sklady do plochy 500 m2. Potřeba požární vody:

• ryze obytná území: vodovody by měly být dimenzovány na položku č. 2 tabulky tabulky č. 2 výše uvedené ČSN, tj. na nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=6 l/s, pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=12 l/s, obsah nádrže požární vody min. 22 m3.

• výrobní areály včetně přívodních vodovodních řadů k těmto areálům na položku č. 4 tabulky č. 2 výše uvedené ČSN, tj. na výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše větší než 1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=14 l/s, pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=25 l/s, obsah nádrže požární vody min. 45 m3. Potrubí min. DN 150.

Dále stanovují normy, že u hydrantu pro odběr požární vody má být podle ČSN 73 0873 zajištěn

minimální statický přetlak nejméně 0,2 MPa a při odběru nemá přetlak poklesnout pod 0,05 Mpa. V zastavitelných plochách vymezených územním plánem budou v navazujícím řízení umístěny nové

nadzemní požární hydranty, v maximálních vzdálenostech dle ČSN 73 0873.

II.7.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod

Na většině území obce je vybudována dešťová kanalizace s vyústěním do otevřeného příkopu pod

obcí, který ústí do ramene Dyje. Do kanalizace jsou napojeny kromě dešťových vod i přepady ze septiků a také často přímo domovní kanalizační přípojky.

Provozovatelem kanalizace je obec. Územní plán Horní Věstonice řeší změnu systému odkanalizování na společnou ČOV Dolní

Věstonice – Horní Věstonice, umístěnou v sousedním k.ú. Dolní Věstonice. V obci se navrhuje vybudování kombinované jednotné a oddílné splaškové kanalizace, částečně

bude využita i stávající kanalizace, zpravidla k odvedení dešťových vod. Touto kanalizací budou odpadní vody svedeny do sběrače a po odlehčení dešťových vod v navržené odlehčovací komoře situované na severním okraji obce následně odvedeny na čistírnu odpadních vod společnou pro obce Horní a Dolní Věstonice (Sdružení obcí Věstonice) - ČOV Dolní Věstonice. Výstavba splaškové kanalizace se předpokládá po r. 2015.

Územní plán řeší zpřesnění trasy koridoru pro umístění kmenové stoky kanalizační soustavy vedoucí od k.ú. Mušov na ČOV Dolní Věstonice. Jedná se o záměr TV29 (větev od objektu Rybníkářství Pohořelice z k.ú. Mušov vedoucí po pravém břehu VN Nové Mlýny II ) obsažený v ZÚR Jihomoravského kraje. Koridor byl zpřesněn na šíři 30 m.

Hydrotechnické údaje: Pro potřeby bilancí v územním plánu byly specifické produkce odpadních vod a znečištění

stanoveny následovně: produkce splaškových vod: 120 - 180 l/os./d

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 32

produkce znečištění - BSK5 60 g /EO/d - NL 55 g /EO/d - CHSK 110 g /EO/d

Horní Věstonice - množství odpadních vod a produkce znečištění v r. 2030:

produkce (m3/os.den)

jednotka 2030

Počet obyvatel 487

Produkce odp.vod m3/den: m3/den 96,2odpadní vody balastní (20%) m3/den 19,245

CELKEM přítok na ČOV (m3/den) m3/den 115,5CELKEM přítok na ČOV (l/s) l/s 1,34

Bilance znečištění odpadních vod na přítoku na čistírnu odp. vod:- BSK5 0,06/ob. kg/den 29,22- NL 0,055/ob. kg/den 26,785

- CHSK 0,110/ob. kg/den 53,57

Návrh kanalizační sítě je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVKJMK).

II.7.3. Zásobování elektrickou energií

V katastrálním území obce neleží žádné výrobny elektrické energie. Územní plán Horní Věstonice

navrhuje plochu výroby energie na fotovoltaickém principu severozápadně od obce u areálu zemědělské výroby. Vyvedení výkonu fotovoltaické elektrárny do elektrické sítě VN bude řešeno VN přípojkou (zemním kabelem).

Nadřazené sítě a zařízení VVN katastrálním územím obce nenachází, ani ve výhledu se s výstavbou těchto zařízení neuvažuje.

Základní koncepce zásobování elektrickou energií se nemění. Obec Horní Věstonice je zásobována elektrickou energií venkovním vedením VN 22 kV č. 873 z R

– Mikulov. Záložní napojení je možné z vedení č 873 přes vedení VN č 90 a vhodnou manipulací sítě. Technický stav sítě VN 22kV je vyhovující.

Distribuční síť NN je provedena v převážné míře jako venkovní nadzemním vedením a přípojkami

závěsnými kabely, stav sítě je dobrý. Elektrická energie je obyvateli využívaná pro osvětlení, pohon elektrospotřebičů a k ohřevu teplé

užitkové vody. V malé míře je elektrická energie rovněž využívána k vytápění. Přehled stávajících trafostanic v k.ú. Horní Věstonice:

Č. TS Název Max. trafo Počet Inst. trafo TS 1 Horní 400 1 250 TS 2 Dolní 400 1 250

800 kVA 500 kVA

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 33

Posouzení velikosti odběru: výpočet je proveden podle směrnice č. 13/98, kterou vydaly JME, a.s. Směrnice slouží pro

vypracování technických návrhů distribučních sítí NN a návrhů distribučních sítí na úrovni vstupních studií pro územní plánování. Určuje orientační zatížení bytových odběrů dle stupně elektrifikace domácností a charakteru zástavby. Dále umožňuje určit orientační hodnoty zatížení základních nebytových odběrů.

Stupeň elektrizace bytů:

Maximální zatížení Sazba

Odpovídající stupeň elektrizace

Druh odběru el.energie Pmaxb (kW) doba

A základní (osvětlení, drobné spotřebiče, bez vytápění ) 0,7 dopoledne BBS

B B1 dtto A + příprava pokrmů elektricky 1,5 dopoledne BN B2 osvětlení, vaření a ohřev TUV 3 v noci BV C1 akumulační vytápění 15 v noci

BP C2 dtto B2 + přímotopné vytápění elektrickou energií 15 dopoledne

BH C3 smíšené 7,5 v noci

Typ obce: VENKOVSKÁ, typ zástavby: VENKOVSKÁ Vzhledem k plynofikaci obce uvažujeme se stupněm elektrifikace:

"B1" u 50 % bytového fondu, "B2" u 30 % bytového fondu "C1" u 10 % bytového fondu "C2" u 10 % bytového fondu

Orientační návrh počtu transformačních stanic pro účely územního plánu:

venkovská obec, výpočet proveden dle tab.č. 3 a tab. č. 15 Uvažujeme 487 obyvatel (viz kap. II.3.1) a 199 bytů (viz výpočet v kap. II.3.3.).

dopol. večer noc dopol. večer nocCelkový počet bytů v roce 2015: 100 199

- z toho kategorie "A" 0 0 0,83 0,50 1,00 0,29 0,00 0,00 0,00- z toho kategorie "B1" 50 100 1,50 1,00 0,73 0,13 149,25 108,95 19,40- z toho kategorie "B2" 30 60 2,10 0,50 0,37 1,00 62,69 46,39 125,37- z toho kategorie "C1" 10 20 9,70 0,17 0,20 1,00 32,82 38,61 193,03- z toho kategorie "C2" 10 20 15,00 0,35 0,35 1,00 104,48 104,48 298,50- z toho kategorie "C3" 0 0 6,00 0,80 0,90 1,00 0,00 0,00 0,00

0,35 69,65 69,65 69,65

418,88 368,07 705,951,38 1,21 2,32

Zatížení CELKEM (kW):Potřebný počet transformátorů Si=400 kVA, využití max. 80%, účiník v síti 0,95

Měrné zatížení 1

BJ na úrovni TS VN/NN

(kW)

Podíl odběrů na max.zatížení v hlavních časových pásmech dne

Zatížení TS VN/NN v r.2015 celkem (kW)% Bytů

(2015)

Podíl nebytového odběru (dle tab. "Parametry odběru elektřiny" pro venkovské obce)

Obec je v současné době obsluhována 2 distribučními trafostanicemi (1 trafostanice ZD nemá pro

zásobování obce význam). Počet trafostanic nevyhovuje. Územním plánem Horní Věstonice se navrhují

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 34

dvě nové trafostanice: - trafostanice v jižní části zastavěného území - trafostanice v severovýchodní části obce Územním plánem se navrhuje přeložení stávajícího vedení VN 22 kV č. 873 severovýchodním

směrem. Nová rozvodná energetická vedení NN jsou požadována v kabelovém zemním provedení,

v souladu s § 24 odst. (1) vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, podle kterého se rozvodné energetické a telekomunikační vedení v zastavěných částech obcí umísťují pod zem.

II.7.4. Zásobování plynem

Přes řešené území prochází ve směru JZ-SV tranzitní plynovody VVTL DN 500. Trasy těchto

plynovodů jsou stabilizovány. Plynovody jsou ve správě TRANSGAS, s.p., Praha. Ochranné pásmo plynovodů a přípojek 200 – 500 mm je 8 m na obě strany a u plynovodů do 200

mm je 4 m. Bezpečnostní pásmo u VTL DN 100 – 200 mm je 20 m a u VTL DN nad 200 mm je 100 m na obě strany od plynovodu.

V katastrálním území Horní Věstonice se nachází sondy a vrty PZP firmy Transgas, a.s. Bezpečnostní pásmo činí dle vyhl. OBÚ č. 239/98 Sb. 150 m od souvislé obytné zástavby a objektů živočišné výroby a krajního vodiče vzdušného elektrického vedení. V určitých případech lze tato BP snížit až na 50 m, pokud nehrozí nebezpečí neočekávaného výronu plynů. Stabilizovaný stav.

Obec je plynofikována. Napojení je provedeno VTL přípojkou k VTL RS 1500 m3/hod na západním

okraji obce. Místní rozvodná síť je středotlaká s provozním přetlakem 0,3 MPa. Rozvodná síť je v dimenzích

DN 50-80 mm. Provozovatelem plynárenských zařízení je Jihomoravská plynárenská a.s., provozní rozvodna Hustopeče.

V nových rozvojových lokalitách je navrženo prodloužení plynovodních rozvodů. Doporučuje se přitom vedení plynovodních řadů po obou stranách obslužných komunikací.

Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení vyplývají ze zákona.

II.7.5. Zásobování teplem

V současné době je zásobování teplem v řešeném území založeno na lokálních zdrojích, s topným

mediem převážně zemním plynem. Koncepce zásobování teplem založená na lokálních zdrojích se nemění.

II.7.6. Přenos informací

Katastrálním územím obce Horní Věstonice prochází několik radioreleových tras a koridorů

radioreleových spojů Armády České republiky. Řešeným územím prochází dálkové i sdělovací kabely. Byly zakresleny v grafické části

dokumentace územního plánu. Byly zakresleny v grafické části dokumentace územního plánu. Dálkový kabel vede katastrálním územím Horní Věstonice mimo zastavěné území, částečně v souběhu se silnicí I/52 (v jižní části k.ú.) a dále severovýchodním směrem severně od obce až k Novomlýnské nádrži.

Územní plán požaduje kabelizaci telekomunikačních vedení, v souladu s § 24 odst. (1) vyhl. č.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 35

501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, podle kterého se rozvodné energetické a telekomunikační vedení v zastavěných částech obcí umísťují pod zem.

II.7.7. Ropovody a produktovody

V řešeném území se nenacházejí.

II.7.8. Nakládání s odpady

Systém nakládání s odpady se řídí zákonem č. 185/2001 v platném znění. Zákon ukládá v § 17

obcím a fyzickým osobám tyto hlavní povinnosti:

(1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

(3) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

(4) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.

(5) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

Systém nakládání s odpady je stabilizovaný. Odpadový dvůr je vybudován na ploše VD

severozápadně od centra obce. Případnou recyklační linku na zpracování stavebního odpadu, popř. kompostárnu, lze podmíněně umístit v ploše VS.

Vytříděné nebezpečné odpady a velkoobjemové odpady mohou být jednak shromažďovány ve

sběrném dvoře, jednak odváženy mobilními prostředky pravidelným nárazovým sběrem. Vlastní likvidace (neškodlivé uložení nebo druhotné využití) se předpokládá mimo území řešené územním plánem.

Skládky v katastru obce: Žádné.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 36

II.8. DŮSLEDKY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

II.8.1. Environmentální pilíř, důsledky na přírodní hodnoty

Vypracování Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí a Posouzení vlivů územního plánu na soustavu Natura 2000 nebylo požadováno.

Natura2000

V katastrálním území Horní Věstonice byla vymezena území soustavy Natura 2000 vyhlášené k ochraně ptáků podle Směrnice Rady Evropských společenství ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (79/409/EHS). Jedná se o lokality:

- Ptačí oblast Pálava (kód lokality CZ 0621029), území leží mezi obcemi Dolní Věstonice, Přítluky, Sedlec a Mikulov. Oblast je totožná s CHKO Pálava a na dílku zaujímá 17 km, na šířku 9 km.

- Ptačí oblast Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny (kód lokality CZ 0621030), území leží mezi obcemi Strachotín a Dolní Věstonice a silnicí na Mikulov. Nádrž má rozlohu 4 km na délku a 3 km na šířku.

Dále byly v rámci soustavy Natura 2000 v blízkosti řešeného území vymezeny evropsky významné lokality:

− Evropsky významná lokalita Děvín (kód lokality CZ 0624104). Nápadné vápencové bradlo

v severní části Pavlovských vrchů, 2,3 km JZ od obce Pavlov, mezi obcemi Perná, Horní a Dolní Věstonice, Pavlov a Klentnice.

Některé dílčí změny navrhované územním plánem Horní Věstonice zasahují do ptačí oblasti

Pálava (CZ0621029) - viz. grafická část územního plánu Horní Věstonice.

Chráněná území

V katastrálním území Horní Věstonice se nacházejí zvláště chráněná území. Jedná se o lokality: Chráněná krajinná oblast Pálava Národní přírodní rezervace Děvín - Kotel – Soutěska Přírodní rezervace Věstonická nádrž

CHKO Pálava byla vyhlášena dne 19. 3. 1976 na území o rozloze 86 km² zahrnujícím

hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem.CHKO Pálava ochraňuje nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Území je součástí mezinárodní sítě biosférických rezervací a územně se kryje s PO Pálava.

NPR Děvín – Kotel – Soutěska se rozkládá na celkové ploše 160 ha, je součástí CHKO Pálava a

PO Pálava. Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou významné vrcholy Pálavy se stepními společenstvy.

PR Věstonická nádrž chrání umělou přehradní nádrž se soustavami ostrůvků, bohatá hnízdiště

a shromaždiště vodních ptáků. Přírodní rezervace se překrývá s PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny.

Ochrana přírody, krajiny a krajinného rázu

Charakteristika oblastí a míst krajinného rázu pro správní území obce Horní věstonice nebyla v Územně analytických podkladech ORP Mikulov provedena. Pro potřeby hodnocení krajinného rázu

http://www.nature.cz/natura2000-design2/sub-text.php?id=1804�



http://cs.wikipedia.org/wiki/19._b%C5%99ezen�

http://cs.wikipedia.org/wiki/1976�

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pavlovsk%C3%A9_vrchy�

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hranice�

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hranice�

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko�

http://cs.wikipedia.org/wiki/Biotop�

http://cs.wikipedia.org/wiki/Step�

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lesostep�

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 37

bylo využito poznatků z širšího území než je řešené, neboť charakteristiky oblastí krajinného rázu přesahují toto území.

Řešené území náleží do dvou geomorfologických celků – západní část katastrálního území zasahuje do geomorfologického celku Dyjskosvratecký úval (podcelků Drnholecká pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva, Dunajovické vrchy, Rajhradská pahorkatina), zbytek řešeného území spadá do celku Mikulovská vrchovina (podcelku Pavlovské vrchy). Typologie krajiny se v rámci katastrálního území proměňuje. Východní část katastrálního území je lesozemědělskou krajinou vápencových bradel, zatímco zbytek území představuje zemědělskou krajinu plošin a pahorkatin. Typ sídelní krajiny jsou staré sídelní typy Pannonika. Krajina je otevřená.

Pozoruhodné je osazení obce v krajině, sídlo významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti. Spoluvytváří krajinný obraz Pálavy vnímaný z dálkových pohledů

Posouzení vlivu změn využití území na krajinný ráz a jeho hodnoty má smysl zejména pro dílčí

změny, které se nacházejí v pohledově exponovaných částech obce, v blízkosti příjezdových silničních komunikací, cyklostezek a stezek vedoucích do obce a v místech dálkových pohledů krajinou. Vzhledem ke členitosti území je krajina Horních Věstonic při pohledu z Pavlovských vrchů pohledově exponovaná.

Realizace změn využití návrhových ploch bude znamenat změnu obrazu zastavěných území i krajinného rázu. Zastavěním ploch vymezených novým územním plánem dojde ke značnému rozšíření zastavěného území obce. Pro minimalizaci zásahů do krajinného rázu byly stanoveny pro příslušné plochy prostorové regulativy. V návrhu územního plánu nejsou navrhovány plochy bez návaznosti na zastavěné území.

Rozvojové plochy územního plánu Horní Věstonice budou mít s ohledem na ekonomický přínos akceptovatelný vliv na hodnoty krajinného rázu.

Posouzení konkrétních zastavitelných ploch (metodika: VOREL, I. et al. (2004): Metodický postup. Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Praha, ČVUT).

Změny BR 9 - plocha bydlení v rodinných domech

Klasifikace identifikovaných hodnot

Posouzení míry vlivu navrhované stavby na identifikované znaky

Dle pozitivních

či negativních

projevů

Dle významu v KR

Dle cennosti

Pozitiv. zásah + Žádný zásah 0 Slabý zásah X Středně silný zásah XX Silný z. XXX Stírající zásah

Znaky dle § 12

Konkrétní identifikované znaky a hodnoty

Pozitivní + Neutrální 0 Negativní -

Zásadní Spoluurčující Doplňující

Jedinečný Význačný Běžný

Znaky přírodní charakteristiky vč. přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ úpatí Pavlovských vrchů + spoluurčující běžný 0 orná půda - spoluurčující běžný 0 Znaky kulturní charakteristiky vč. kulturních dominant dominantní plochy vinohradů a extenz.sadů + spoluurčující význačný X

venkovská sídelní struktura + spoluurčující běžný 0 dominanta kostela + spoluurčující význačný 0 Znaky historické charakteristiky

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 38

historický půdorys obce + spoluurčující význačný X úpatní poloha obce + spoluurčující význačný X Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině harmonie měřítka staveb a prvků krajinné scény + spoluurčující význačný 0

mozaika vinohradů, orné půdy, ext.sadů enkláv krajinné zeleně + spoluurčující význačný X

Změny BC 1, BC 2, BR 11 - plocha bydlení v rodinných domech



Dle pozitivních

či negativních

projevů

Dle významu v KR

Dle cennosti


Znaky dle § 12





Znaky přírodní charakteristiky vč. přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ úpatí Pavlovských vrchů + spoluurčující běžný + orná půda - spoluurčující běžný X Znaky kulturní charakteristiky vč. kulturních dominant dominantní plochy vinohradů a extenz.sadů + spoluurčující význačný X

venkovská sídelní struktura + spoluurčující běžný X dominanta kostela + spoluurčující význačný 0 Znaky historické charakteristiky historický půdorys obce + spoluurčující význačný XX úpatní poloha obce + spoluurčující význačný X Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině harmonie měřítka staveb a prvků krajinné scény + spoluurčující význačný 0


PROJEKT, s.r.o.



Strana: 39

Změna BR 10 - plocha bydlení v rodinných domech



Dle pozitivních

či negativních

projevů

Dle významu v KR

Dle cennosti


Znaky dle § 12





Znaky přírodní charakteristiky vč. přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ CHKO Pálava, III. zóna ochrany + zásadní běžný X úpatí Pavlovských vrchů + spoluurčující význačný 0 orná půda + spoluurčující běžný X Znaky kulturní charakteristiky vč. kulturních dominant dominantní plochy vinohradů a extenz.sadů + spoluurčující význačný X

venkovská sídelní struktura + spoluurčující běžný X dominanta kostela + spoluurčující význačný 0 Znaky historické charakteristiky historický půdorys obce + spoluurčující význačný X úpatní poloha obce + spoluurčující význačný 0 Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině harmonie měřítka staveb a prvků krajinné scény + spoluurčující význačný 0


Změna SS 2a, SS2b - plochy smíšené - vinné sklepy a rekreace



Dle pozitivních

či negativních

projevů

Dle významu v KR

Dle cennosti

Znaky dle § 12






Znaky přírodní charakteristiky vč. přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ úpatí Pavlovských vrchů + spoluurčující význačný X vinice spoluurčující běžný 0 Znaky kulturní charakteristiky vč. kulturních dominant

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 40

úpatní poloha obce 0 doplňující význačný X dominanta kostela + spoluurčující význačný X Znaky historické charakteristiky historický půdorys obce + spoluurčující význačný 0 Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině harmonie měřítka staveb a prvků krajinné scény 0 doplňující význačný X

výrazná poloha na okraji sídla - spoluurčující běžný X

Budoucí plochy dopravní a technické infrastruktury situované v rámci koridoru pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury (KD1, KD2)



Dle pozitivních

či negativních

projevů

Dle významu v KR

Dle cennosti

Znaky dle § 12






Znaky přírodní charakteristiky vč. přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ úpatí Pavlovských vrchů - Zásadní význačný XX vinice - Zásadní Význačný 0 Orná půda - Zásadní Význačný XX Znaky kulturní charakteristiky vč. kulturních dominant úpatní poloha obce - Zásadní Význačný 0 dominanta kostela - Doplňující Význačný 0 Znaky historické charakteristiky historický půdorys obce 0 Doplňující Význačný X Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině harmonie měřítka staveb a prvků krajinné scény - Zásadní Význačný XX

výrazná poloha na okraji sídla - Zásadní Význačný X Závěry: Některé z dílčích změn ÚP Horní Věstonice mohou mít potenciální vliv na přírodu a krajinu (tj.

na ochranu zvláště chráněných území, na ochranu významných krajinných prvků, zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů, prioritních typů stanovišť a druhů, na ochranu krajinného rázu). Podmínky plošného a prostorového uspořádání vymezené změnou územního plánu na tuto skutečnost reagují a nebezpečí eliminují.

Realizace změny využití na rozvojových plochách vymezených územním plánem Horní Věstonice bude znamenat změnu krajinného rázu a podoby sídla. V územním plánu jsou navrhovány plochy zástavby na okrajích obce, z topografického hlediska ve shodné poloze jako je současná zástavba.

V obrazu obce a krajinného rázu se výrazně projeví plochy smíšené - vinné sklepy a rekreace SS 2a

a SS 2b. Územní plán stanovil pro tyto zastavitelné plochy prostorové regulativy, které omezí rizika

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 41

vyplývající z uvedené polohy. U ploch změn SS 2a a SS 2b je stanoven požadavek na vypracování regulačního plánu a u plochy BR 10 je uplatněn požadavek na vypracování územní studie. Dále byly plochy změn SS 2a a SS 2b zařazeny mezi architektonicky a urbanisticky významné stavby a plochy, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt (§ 17 písm. d) a § 18 písm. a) zákona č. 360/1992 Sb.). Tato opatření jsou zárukou, že cílový stav nebude rušivě vnímán z blízkého okolí (přilehlých komunikací a obce) ani ze vzdálených pohledů v krajině. Nevzniknou stavby, která by nebyly v souladu s harmonickým měřítkem krajiny.

Rozvojové plochy výroby jsou z urbanistického hlediska ve vhodné poloze navazující na současný

zemědělský provoz. Ostatní rozvojové plochy navrhované územním plánem Horní Věstonice jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a další zastavitelné plochy, samoty nejsou navrhovány. Rozvoj sídla je rovnoměrný.

Územní systém ekologické stability

Krajina představuje soubor ekosystémů, které se v ní historicky vytvořily. Jedná se jednak

o ekosystémy původní, jednak o ekosystémy umělé, vzniklé větším či menším přičiněním člověka. Člověk přírodní pochody, interakce a vazby usměrňuje, ruší a zakládá nové.

K posílení ekologické stability je třeba zachovat, doplnit či nově vytvořit síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), která by zajišťovala spojení mezi stabilními zónami.

Těmito biocentry a biokoridory jsou takové ekosystémy, které jsou druhotně a skladebně bohaté; bude se tedy jednat zejména o lesy, trvalé drnové formace (louky, pastviny, úhory) a trvalou zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území přírody. Dohromady tvoří KOSTRU EKOLOGICKÉ STABILITY. Má-li však tato kostra optimálně plnit svůj účel, je třeba ji doplnit do fungujícího systému o chybějící biocentra a biokoridory. Takto vzniklý systém se nazývá ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY, který má zejména následující funkce:

- uchovává přírodní genofond krajiny - příznivě působí na okolní, ekologicky méně stabilní území - umožňuje polyfunkční využívání krajiny Koeficient ekologické stability (KES) území je ve srovnání s ostatními správními územími obcí

ORP Mikulov relativně nízký. Lesnatost řešeného území je 1,06% rozlohy území. Hodnocení ekologické stability ve správním území obce Horní Věstonice:

OBEC KES lesnatost Horní Věstonice 0,35 1,06

Zdroj: ÚAP ORP Mikulov 2010 Dle hodnoty KES je území zařazeno mezi území intenzivně využívané, zejména zemědělskou

velkovýrobou. Oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie.

Územní plán v maximální míře respektuje chráněná území a prvky územního systému ekologické

stability. Stávající územní systém ekologické stability v řešeném území má značnou rozlohu. Je zde

zastoupena nadregionální, regionální a lokální úroveň ÚSES. Nadregionální ÚSES: V jižní části katastrálního území Horní Věstonice se nachází nadregionální biocentrum NRBC10

(NRBC 2013 Pálava) situované v jádrové části CHKO Pálava (severně od Mikulova).

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 42

Nadregionální biokoridor NRBK15 (K161/09 – K161/08) – dlouhý biokoridor vedený údolím řeky Dyje v jižní části kraje (okresy Znojmo a Břeclav) s drobnými přesahy do Rakouska a spojující NRBC 28 Údolí Dyje a NRBC 109 Soutok. Katastrálním územím Horní Věstonice prochází v parametrech regionálního biokoridoru (o šířce 40 m) vedeného za ochrannými protipovodňovými hrázemi ve volné krajině. Tento biokoridor má v řešeném území návaznost na RBC131 (RBC 44 Na pískách). Poloha nivní větve biokoridoru byla uvedena do souladu s pozemky vymezenými pro tyto účely v komplexních pozemkových úpravách.

Regionální ÚSES: Stávající regionální biocentrum RBC131 (RBC 44 Na pískách) se nachází v severní části

katastrálního území, severně od Horních Věstonic. Leží v trase nadregionálního biokoridoru NRBK15 (K161/09 – K161/08). RBC131 je vymezeno na základě aktuálních prostorových parametrů ekosystému eutrofních stojatých vod Střední novomlýnské nádrže, tzn. prakticky v hranicích PR Věstonická nádrž (spojení územních regulativů v ochraně přírody). Starší vymezení RBC postrádá ve výše uvedeném ekosystému jak logiku, tak hlavně pevné hranice. Součástí nového vymezení RBC je tedy celá „Věstonická nádrž“ s fragmenty terestrických nivních biotopů na ostrůvcích i na poloostrovech vybíhajících do nádrže ze břehů.

Místní ÚSES:

Označení dle ÚAP ORP Mikulov, 2008 Označení dle KPÚ Poznámka NRBC 2013 Pálava BCS9 NRBC stávající, v ZUR NRBC10 LBC HV 1 BCN1 LBC navrhované LBC HV 2 BCS7 LBC stávající LBC HV 3 BCN11 LBC navrhované LBC HV 4 BCS13 LBC stávající LBC 2 Staré terasy BCS7 LBC stávající LBK HV 1 BKS3 LBK stávající LBK HV 2 BKS4 LBK stávající LBK P 3 BKS5 LBK stávající LBK HV 3 BKS6 LBK stávající LBK P 2 BKS6 LBK stávající LBK P 1 BKS8 LBK stávající LBK HV 4 BKS8 LBK stávající LBK HV 5 BKS10 LBK stávající LBK HV 5 BKS 12 LBK stávající LBK HV 6 BKS14 LBK stávající

Návrh místního územního systému ekologické stability navazuje na návrh prvků ÚSES vyššího

řádu. Vychází ze zpracované Komplexní pozemkové úpravy Horní Věstonice (KPÚ 2009, EKOS T, spol., Ing. Květoslav Havlíček)

Na nadregionální biocentrum NRBC10 navazují v k.ú. Horní Věstonice dva biokoridory lokálního významu LBK HV 4 a LBK HV 5. LBK HV 5 je napojen na biocentrum lokálního významu LBC HV 3, které spojuje s biocentrem stávajícím lokálního významu LBC HV 4. Na LBC HV 4 navazuje biokoridor stávající lokálního významu LBK HV 6, který je přerušen silnicí II/420 a pokračuje na katastrální hranici s obcí Dolní Věstonice. LBK P 1 i LBK P 2 zasahuje kvůli nedostatečným stávajícím parametrům v terénu do vlastnických parcel vinic, se souhlasem PÚ Břeclav. Trasa těchto biokoridorů vede částečně v k.ú. Perná. Mezi biokoridorem stávajícím lokálního významu LBK P 1 a LBK P 2 leží biocentrum stávající lokálního významu LBC HV 2, opět přibližně ½ výměry ležící v k.ú. Perná. Biocentrum LBC HV 2 je posunuto kvůli zvýšení funkčnosti do starého sadu podle zaměření skutečného stavu. Biokoridor stávající lokálního významu LBK P 3 tvoří větrolam, je dvakrát přerušen polní cestou a tělesem silniční komunikace I/52. Biokoridor stávající lokálního významu LBK HV 2 navazuje na LBK P 3 a vede podél biocentra navrženého lokálního významu LBC HV 1, které

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 43

bylo přesunuto od katastrální hranice s Pernou k souběhu biokoridorů LBK HV 1 a LBK HV 2. LBK HV 1 je biokoridor stávající lokálního významu, funkčně napojený na sousední katastrální území.

Příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až nestabilní krajinu

zprostředkovávají interakční prvky. Interakční prvky vytvářejí existenční podmínky rostlinám a živočichům, kteří mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. Interakčními prvky jsou například ekotonová společenstva lesních okrajů, remízy, skupiny i solitery stromů. Jako velmi pozitivně působící plošný interakční prvek jsou travobylinná společenstva, která ve formě lučních porostů by měla být uplatňována zejména v údolních nivách potoků a řek.

V rámci KPÚ byly v řešeném území vymezeny interakční prvky stávající a navrženy dva nové interakční prvky, polopropustné větrolamy. Jedná se o prvky označené IPN V5 a IPN V6.

Významné krajinné prvky

V katastrálním území Horní Věstonice nejsou podle zákona č. 114/1992 Sb. evidovány významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou ale všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.

Hydrologické poměry, záplavové území

Obec Horní Věstonice se nachází v blízkosti vodního díla Nové Mlýny, které bylo vybudováno za účelem protipovodňové ochrany území. Dále se zde nachází vodoteče a vodohospodářská díla:

- meliorační odpad - závlaha Pavlov II, 2. stavba - závlaha Brod – Bulhary – Valtice, 1. stavba - odvodnění pozemků

V katastrálním území Horní Věstonice nejsou stanovena záplavová území vodních toků.

II.8.2. Ekonomický pilíř, hospodářský potenciál rozvoje

Služby, plochy občanského vybavení V obci je základní občanská vybavenost. Nachází se zde mateřská škola, základní škola se

nachází v sousedních Dolních Věstonicích. V obci je ordinace praktického lékaře pro dospělé. Umožněno je také sportovní vyžití místních obyvatel – v obci se nachází sportovní hřiště, jsou pořádána pravidelná cvičení v sále OÚ Horní Věstonice. Obec je sídlem FK Horní Věstonice a Mysliveckého sdružení. Území ORP Mikulov je velmi významným regionem cykloturistiky, přes katastrální území Horní Věstonice vedou cyklistické trasy a cyklostezky.

Řešené území je z pohledu cestovního ruchu zajímavé, zejména v souvislosti s přírodními hodnotami území a vinařskou turistikou. Rozvoj cestovního ruchu je územním plánem podpořen návrhem ploch občanského vybavení, v nichž bude možné rozšířit nabídku služeb. Rozvoj služeb v oblasti ubytování i dalších oblastech je umožněn také ve stávajících plochách smíšených obytných. Další zvýšení ubytovacích kapacit v obci je potřebné (ÚAP ORP Mikulov, 2008). Technická vybavenost

Úroveň technické vybavenosti obce je dobrá. Obec je plynofikována, elektrifikována a zásobována vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. V obci je částečně vybudována dešťová kanalizace. Územní plán Horní Věstonice obsahuje návrh kanalizačních stok a sítí technické vybavenosti pro zásobování navrhovaných rozvojových ploch.

II.8.3. Sociální pilíř

Trvale udržitelná společnost musí vykazovat dostatečnou životní úroveň každého jednotlivce

a soudržnost společenství obyvatel.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 44

Nezaměstnanost

Velká část obyvatel je v rámci struktury zaměstnanosti zaměřena na tradiční obory - průmysl a zemědělství. ORP Mikulov patří v Jihomoravském kraji k regionům s nejvyšší nezaměstnaností, která přesahuje výrazně průměr České republiky. Podíl nezaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel ve správním území obce Horní Věstonice je dlouhodobě vysoký. Další zvyšování nezaměstnanosti je nežádoucím jevem, v rámci trvale udržitelného rozvoje území je cílem vytvářet na trhu práce nové příležitosti a podíl nezaměstnaných snižovat. Realizací konkrétních záměrů v rozvojových plochách, zejména plochách občanského vybavení, vzniknou nové pracovní příležitosti.

Bydlení

V rámci trvale udržitelné společnosti je potřebné zajistit dostatek příležitostí pro důstojné bydlení. Úprava územního plánu Horní Věstonice navrhuje plochy pro bydlení v rodinných domech. Územní plán bude mít pozitivní vliv na bytovou výstavbu. Údaje o bytovém fondu a nárocích na něj kladených jsou uvedeny v kapitole II.4.1 "Demografický vývoj, vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch". ÚP Horní Věstonice obsahuje vymezené zastavitelné plochy pro bydlení o celkové rozloze 10,8 ha. Rozsáhlejší plochy bydlení jsou navrhovány na severním okraji obce a východním okraji obce Horní Věstonice. ÚP Horní Věstonice vytvoří dostatečnou rezervu zastavitelných ploch určených pro bytovou výstavbu.

Kulturní a civilizační hodnoty

Územní plán nebude mít významný vliv na kulturní hodnoty, urbanistické hodnoty, architektonické a archeologické hodnoty a dědictví.

V obci se nachází tyto prohlášené kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky :

Č. rejstříku Lokalizace Památka

23036 / 7-1252 Horní Věstonice kostel sv. Rosálie 29946 / 7-1581 Horní Věstonice boží muka 39498 / 7-1255 Horní Věstonice boží muka 47157 / 7-1254 Horní Věstonice socha sv. Floriána 31801 / 7-1253 Horní Věstonice, č.p. 127 fara

(Zdroj: NPÚ Praha) Další objekty v památkovém zájmu (návrh zápisu do seznamu kulturních památek) ani památné

stromy se v obci Horní Věstonice nenacházejí. Katastrální území Horní Věstonice lze klasifikovat jako území s archeologickými nálezy. Při

zásazích do terénu na takovém území dochází s velkou pravděpodobností k narušení archeologických objektů nebo situací a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). V území je před zahájením jakýchkoliv zemních prací a úprav terénu stavebník povinen tuto činnost v časovém předstihu oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a musí umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci případné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů).

Územní plán respektuje kulturní hodnoty, urbanistické hodnoty, architektonické a archeologické hodnoty a dědictví. Prohlášené nemovité kulturní památky, jsou chápány jako limity využití území a jsou respektovány.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 45

II.9. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ

STANOVISKA K VYHODNCOCENÍ VLIVŮ NA ŽP

Zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo požadováno. Územní plán Horní Věstonice nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

II.9.1. Vyhodnocení přínosů ÚP Horní Věstonice k naplnění priorit územního plánování

Územní plán Horní Věstonice je vypracován v souladu se zákonem č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu a s politikou územního rozvoje České republiky. Soulad s politikou územního rozvoje České republiky viz kapitola II.1.3.

Předkládaný ÚP Horní Věstonice je v souladu s níže uvedenými cíli územního plánování dle § 18 zákona č. 183/2006, části třetí, hlavy I:

(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným

a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Předkládaný ÚP Horní Věstonice je v souladu s níže uvedenými úkoly územního plánování dle

§ 19 zákona č. 183/2006, části třetí, hlavy I: a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty

a podmínky území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich

přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,

e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,

i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie

a památkové péče.

II.9.2. Vyhodnocení vlivů ÚP Horní Věstonice na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území

Vztah pilířů udržitelnosti – environmentálního, sociálního a ekonomického je nevyvážený. Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Mikulov (ÚAP ORP Mikulov 2008):

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 46

Počet dosažených

bodů

Přepočtená bodová hodnota Obec

ENV EKO SOC ENV EKO SOC

Celkem

Horní Věstonice -2 -6 3 -33,3 -60,0 42,9 -50,5 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = socio-demografický pilíř Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od –300 až +300 bodů.

Úroveň středních hodnot územních podmínek je neuspokojivá. Nejlepšího hodnocení dosahuje pilíř sociodemografický, podmínky pro trvale udržitelný rozvoj nejsou však ani v jedné ze sledovaných oblastí optimální.

Územní podmínky pro příznivé životní prostředí

V rámci trvale udržitelného rozvoje je žádoucí realizovat opatření směřující ke snižování zátěže a zlepšení stavu životního prostředí. Kvalita životního prostředí a podmínky pro život obyvatel jsou v řešeném území suboptimální. Hodnocení indikátorů příznivého životní prostředí území (ENV pilíř):

Indikátor

Území Celkové hodnocení

Výměra orných

svažitých pozemků

Stav povrchových a podzemních

vod

OvzdušíPodíl plochy velkoplošně

ZCHÚ

Hodnocení ekologické

stability Lesnatost

Horní Věstonice -2 0 0 -1 1 -1 -1 Vysvětlivky: bodové hodnocení -1 – negativní 0 – neutrální 1 – pozitivní (Zdroj: ÚAP ORP Mikulov 2008)

Výrazně negativním jevem je špatný stav ovzduší, nízká úroveň ekologické stability a nízká lesnatost území.

Územní plán Horní Věstonice respektuje chráněná území a prvky územního systému ekologické stability. Vymezení ploch pro výrobu energie na fotovoltaickém principu zvýší podíl „čisté“ energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Územní podmínky pro hospodářský rozvoj

V řešeném území je ve srovnání s celorepublikovým průměrem zvýšená míra nezaměstnanosti, zajištěno není čištění odpadních vod obce. Celkové hodnocení obce z pohledu ekonomického pilíře je negativní. Hodnocení vybraných indikátorů hospodářského rozvoje území (EKO pilíř):

Indikátor


Podíl obyvatel napojených na

kanalizaci

Podíl obyvatel zásobovaných

plynem

Míra zaměstnanosti

Daňová výtěžnost

(2006)

Míra podnikatelské aktivity (2007)

Horní Věstonice -6 -1 1 -1 0 0 Vysvětlivky: bodové hodnocení -1 – negativní 0 – neutrální 1 – pozitivní (Zdroj: ÚAP ORP Mikulov 2008)

Vymezení ploch pro občanskou vybavenost a ploch pro výrobu energie na fotovoltaickém

principu zvýší úroveň hospodářství řešeného území. Atraktivitu obce zvýší i dořešení systému odkanalizování, které je obsaženo v územním plánu.

Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území

V území dochází z dlouhodobého hlediska k růstu počtu obyvatel. Vysokoškolské vzdělání má 3,5 % obyvatelstva (SLDB, 2001).

Průměrná intenzita bytové výstavby v obci Horní Věstonice v letech 2003-2006 byla 5,67

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 47

dokončených bytů na 1000 obyvatel, což výrazně převyšovalo průměrnou hodnotu za ORP Mikulov (2,66). Tento indikátor je hodnocen kladně.

Hodnocení vybraných indikátorů pro soudržnost společenství obyvatel území (SOC pilíř):

Indikátor


Index přírůstku/

úbytku obyvatelstva (2001-2006)

Index vývoje podílu věkové skupiny 0-14

let (2001-2006)

Index vývoje podílu

vysokoškolsky vzdělaných ob. (1991-

2001)

Prům. hodnota

indexu stáří (2001-2006)

Index vývoje počtu trvale obydlených

bytů

Prům. intenzita bytové

výstavby

Horní Věstonice 3 1 0 1 0 1 1 Vysvětlivky: bodové hodnocení -1 – negativní 0 – neutrální 1 – pozitivní (Zdroj: ÚAP ORP Mikulov 2008)

Územní plán Horní Věstonice je přínosem pro zlepšení podmínek pro soudržnost společenství

obyvatel. Realizací konkrétních záměrů na návrhových plochách dojde k rozšíření poskytovaných služeb a občanské vybavenosti.

II.9.3. Shrnutí přínosů územního plánu k vytváření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj

Předkládaný ÚP Horní Věstonice podporuje hospodářský a ekonomický rozvoj území, zatímco přírodní hodnoty řešeného území plně respektuje. Územní plán v předložené podobě výrazně nemění stávající míru vyváženosti pilířů trvale udržitelného rozvoje. Další vývoj v území je vhodné směřovat k dalšímu posílení zejména sociálních hodnot.

II.10. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL

II.10.1. Důsledky na zemědělský půdní fond

Úvod Zemědělská příloha byla zpracována jako součást územního plánu se zřetelem k zákonu ČNR

č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Zemědělská příloha obsahuje textovou, tabulkovou a grafickou část v měřítku 1:5000 s vyznačením jednotlivých lokalit odnětí ZPF. Lokality nové výstavby, které nevyvolávají nutnost záboru ZPF (tj. které leží na nezemědělské půdě), byly rovněž na výkrese zakresleny, nebyly však vyhodnoceny v tabulkové části. Výchozí podklady

- Zákon č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu - Mapa evidence nemovitostí obce se zakreslením hranice intravilánu - Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989) - Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky (HMÚ Praha, 1961) - Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky

ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č 334/1992 Sb., s účinností od 1.1.1997

Charakteristika katastrálního území Katastrální území obce Horní Věstonice hraničí s katastrálními územími Dolní Věstonice, Pavlov,

Klentnice, Perná a Dolní Dunajovice. Řešené území k.ú. Horní Věstonice je součástí okresu Břeclav, rozkládá se na úpatí Pálavských vrchů.

Na řešené území zasahují chráněná území přírody a lokality soustavy Natura 2000. Celková rozloha katastrálního území je 783 ha.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 48

Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry Bonitu půdy je třeba považovat za dynamickou veličinu, která vyjadřuje přirozenou i antropicky

ovlivněnou půdní úrodnost, projevující se určitým produkčním potenciálem. Při jejím stanovení vycházíme ze soustavy bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ), které byly vyčleněny na základě podrobného hodnocení vlastností klimatu, morfogenetických vlastností půd, charakteristických půdotvorných substrátů a jejich skupin, svažitosti pozemků, jejich expozice ke světovým stranám, skeletovitosti a hloubky půdního profilu aj.

Konkrétní vlastnosti bonitovaných půdně ekologických jednotek jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo kódu BPEJ vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí stanoví příslušnost k určité půdní jednotce. Následující čtvrté číslo je kombinací sklonitosti a expozice vůči světovým stranám a páté číslo představuje kombinaci hloubky půdy a skeletovitosti. BPEJ jsou uvedeny ve výkresové části.

V řešeném území se v návaznosti na zastavěná území nachází zemědělská půda těchto hlavních půdních jednotek:

HPJ 01 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním

režimem. HPJ 04 - černozemě nebo drnové půdy černozemní na píscích, mělké (do 30 cm) překryvy spraše na

píscích, lehké, velmi výsušné půdy. HPJ 05 - černozemě, vytvořené na středně (30-70 cm) mocné vrstvě spraši uložené na píscích, popřípadě

nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy. HPJ 06 - černozemě typické, karbonátové i lužní na slinitých a jílovitých substrátech; těžké půdy s lehčí

ornicí a těžší spodinou. občas převlhčené. HPJ 08 - černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla

ve vyšší svažitosti, středně těžké. HPJ 20 - pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i

pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.

HPJ 21 - hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích; velmi lehké a silně výsušné.

HPJ 40 - půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.

HPJ 60 - černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí.

Hydrologické a odtokové poměry

Velká část řešeného území je z hlediska morfologie terénu rovinatá až mírně zvlněná. Území je z tohoto důvodu náchylnější k větrné erozi, než k erozi vodní. Zbývající část území se nachází na mírně svažitém až svažitém terénu, v tomto území převažují vlivy eroze vodní.

Značná část zemědělských pozemků je vzhledem k jejich svažitosti popř. rozloze ohrožena vodní a/ nebo větrnou erozí.

Větrná eroze poškozuje především půdy na plošinách a mírných svazích, ohroženy jsou však v podstatě všechny půdy. Výhledově je nezbytně nutné provést potřebná protierozní opatření, která sníží, případně zastaví erozi půd. Řešení protierozních opatření je předmětem řešení komplexních pozemkových úprav. Protierozní funkci plní výsadba větrolamů, která je zde však poměrně řídká.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 49

Větrná eroze: Potenciální ohrožení orné půdy větrnou erozí (VÚMOP) v k.ú. Horní Věstonice

Zvýšený projev vodní eroze je zaznamenán v jihovýchodní části řešeného území.

Vodní eroze: Dlouhodobý průměrný smyv půdy (VÚMOP) v k.ú. Horní Věstonice

V erozně ohrožených územích nejsou navrhována biotechnická protierozní opatření. Tuto funkci

plní prvky místního ÚSES (zejména stávající interakční prvky) a stávající polní cesty.

Investice do půdy V katastru obce jsou evidovány meliorované pozemky v užívání vlastníků, resp. nájemců těchto

pozemků. Odvodnění a závlahy jsou zakresleny v grafické části územního plánu.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 50

Přehled bonity půd v okolí obce. Oranžová barva - půdy I. třídy ochrany, béžová - půdy III. a nižší třídy ochrany.

Zdůvodnění navrhovaného odnětí zemědělské půdy, včetně zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější

Při zpracování územního plánu bylo projektantem v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 334/92

Sb. alternativně posuzováno uspokojení rozvojových potřeb sídla. Hledáno bylo řešení, které by bylo nejvýhodnější jak z hlediska ochrany ZPF, tak i z hlediska ostatních obecných zájmů.

Přes veškerou snahu není možné vyhnout se záboru chráněné zemědělské půdy. Jedná se především o zábory pro výstavbu rodinných domů, smíšená území a pro výrobu. Územní rozvoj obce je omezen řadou limitů. Rozvojové plochy jsou řešeny v co nejvhodnější poloze s ohledem na důvody dopravní, hygienické, územně technické, architektonické, a s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajinného rázu.

Snahou územního plánu bylo, při zohlednění rozvojového potenciálu obce, udržet kompaktní půdorys zastavěného území, umožňující bezproblémové obdělávání zemědělských pozemků v extravilánu.

Severně od obce se nachází půdy I. třídy ochrany, střední a jižní část obce a její okolí leží na půdách III. a nižší třídy ochrany. Využití pozemků v tomto území je však komplikováno zejména přírodními limity.

Odnětí zemědělské půdy a ostatních pozemků, zdůvodnění a popis záborů

Plochy bydlení:

OZN. ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ BC 1 Návrh území plochy bydlení čistého, na severním okraji obce

Výhody: • plocha navazuje na zastavěné území

Nevýhody:

• nutnost vybudovat inženýrské sítě a místní komunikaci • zábor pozemků I.třídy ochrany • na západní okraj plochy zasahuje el. vedení VN a jeho ochranné pásmo, nutno

respektovat BC 2

Návrh území plochy bydlení čistého, na severním okraji obce Výhody:

• dobrá dopravní dostupnost, leží v blízkosti stávající silnice II.třídy

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 51

Nevýhody:

• nutnost vybudovat inženýrské sítě a místní komunikaci • zábor pozemků I.třídy ochrany

BR 1

Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na severním okraji obce Výhody:

• plocha se částečně nachází v zastavěném území • lokalita je dopravně dostupná ze stávající a navržené místní komunikace

Nevýhody: • zábor pozemků I. třídy • nezainvestované území, nutno dobudovat inženýrské sítě • přes střední část plochy vede el. vedení VN, nutno respektovat včetně jeho

ochranného pásma • nutno respektovat ochranné pásmo transformační stanice

BR 2

Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na severovýchodním okraji obce. Výhody:

• plocha se částečně nachází v zastavěném území • dobrá dopravní dostupnost - z navržené místní komunikace nebo napojením na silnici

II. třídy Nevýhody:

• zábor pozemků I. třídy • nezainvestované území, nutno dobudovat inženýrské sítě

BR 3

Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, ve východní části obce. Výhody:

• plocha navazuje na zastavěné území • dobrá dopravní dostupnost – při stávající komunikaci • dobrá možnost napojení na ostatní sítě technické infrastruktury (na hranici lokality)

Nevýhody: • plocha se nachází ve IV. zóně CHKO Pálava

BR 4

Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, v jihozápadní části obce. Dostavba ulice v jihozápadní části obce. Výhody:

• jedná se o proluku v zastavěném území • dobrá dopravní dostupnost – při stávající komunikaci • dobrá možnost napojení na sítě technické infrastruktury

Nevýhody: • nezainvestované území • plocha se nachází ve IV. zóně CHKO Pálava

BR 5

Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, v jihovýchodní části obce Výhody:

• plocha navazuje na zastavěné území • dobrá dopravní dostupnost – ze stávající komunikace • sítě technické infrastruktury dobře dostupné

Nevýhody: • plocha se nachází ve IV. zóně CHKO Pálava a PO Pálava

BR 6

Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na východním okraji obce Výhody:

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 52

• plocha se částečně nachází v zastavěném území • dobrá dopravní dostupnost – ze stávající komunikace

Nevýhody: • nutno dobudovat sítě technické infrastruktury • plocha zasahuje do IV. a částečně III. zóny CHKO Pálava a PO Pálava • na plochu okrajově zasahuje ochranné pásmo el. vedení VN a ochranné pásmo

trafostanice BR 7

Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na západním okraji obce Výhody:

• plocha navazuje na zastavěné území • dobrá dopravní dostupnost – při stávající komunikaci • sítě technické infrastruktury dobře napojitelné

Nevýhody: • částečný zábor pozemků I.třídy ochrany • plocha zasahuje do III. zóny CHKO Pálava a PO Pálava

BR 8

Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na jihozápadním okraji obce Výhody:

• plocha navazuje na zastavěné území • dobrá dopravní dostupnost – při stávající místní komunikaci • sítě technické infrastruktury dobře napojitelné

Nevýhody:

• plocha zasahuje do IV. a částečně III. zóny CHKO Pálava a PO Pálava BR 9 Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na severozápadním okraji obce

Výhody: • plocha navazuje na zastavěné území obce • dobrá dopravní dostupnost

Nevýhody:

• zábor pozemků I.třídy ochrany • nutno dobudovat sítě technické infrastruktury • nutno vybudovat komunikaci • zasahují sem bezpečnostní pásma plynu a provozních sond, okrajová část území je

nezastavitelná BR 10 Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na severním okraji obce

Výhody: • plocha navazuje na zastavěné území • plocha je dobře dopravně napojitelná

Nevýhody:

• nutnost vybudovat inženýrské sítě a místní komunikaci • zábor pozemků I. třídy ochrany • poloha v CHKO Pálava a v EVL Ptačí oblasti Pálava a PO Pálava

BR 11 Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na severovýchodním okraji obce Výhody:

• dobrá dopravní dostupnost, leží v blízkosti stávající silnice II.třídy

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 53

Nevýhody: • nutnost vybudovat inženýrské sítě a místní komunikaci • zábor pozemků I.třídy ochrany

Plochy občanského vybavení, území smíšená: OZN. ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ

OV 1 Návrh plochy občanského vybavení v jižní části obce. Plocha přestavby, nepředstavuje zábor ZPF.

OV 2 Návrh plochy občanského vybavení na západním okraji obce. Výhody:

• dobrá dopravní dostupnost – ze stávající místní komunikace Nevýhody:

• zábor pozemků I.třídy ochrany • na plochu okrajově zasahuje pásmo 6 m užívání pozemků v blízkosti vodního toku

SS 1 Návrh plochy smíšené - vinné sklepy a rekreace na jižním okraji obce, ve stávající lokalitě vinných sklepů Výhody:

• dobrá dopravní dostupnost Nevýhody:

• plocha zasahuje do IV. a částečně III. zóny CHKO Pálava

SS 2a SS 2b

Návrh ploch smíšených - vinné sklepy a rekreace severovýchodně od obce, ve stávající lokalitě vinných sklepů Výhody:

• plochy jsou částečně vymezeny v zastavěném území • dobrá dopravní dostupnost – ze stávající silnice II. třídy

Nevýhody:

• zábor pozemků I.třídy ochrany • plochy jsou rizikové z pohledu ochrany krajinného rázu • plochy zasahují do III. zóny CHKO Pálava

Dopravní a technická infrastruktura: OZN. ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ KD1 KD2

Návrh koridoru dopravní a technické infrastruktury v souběhu se silnicí I/52, západně od obce - V následujícím vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF je vyhodnocen zábor při předpokládané šíři reálně zabírané plochy 20 m.

Vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF

Označení plochy na výkrese

Převažující druh

pozemku BPEJ

Třída přednosti ochrany

Výměra funkční

plochy [ha]

Pravděpodobný rozsah záboru

ZPF [ha]

Zábor nezemědělské

půdy [ha] Poznámky

Zábor pozemků zemědělského půdního fondu v k.ú. Horní Věstonice

BC 1 2 0.01.00 I. 2,39 1,99 0,4 mimo ZÚ celkem 2,39 1,99 0,4

BC 2 2 0.01.00 I. 0,5 0,5 mimo ZÚ 14 ostatní neplodná půda 0,03 0,03 mimo ZÚ

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 54

celkem 0,53 0,5 0,03 BR 1 4 0.01.00 I. 0,6 0,56 0,04 částečně v ZÚ

celkem 0,6 0,56 0,04 BR 2 2 0.01.00 I. 0,79 0,78 0,01 částečně v ZÚ

14 ostatní neplodná půda 0,07 0,07 mimo ZÚ celkem 0,86 0,78 0,08

BR 3 5 0.20.11 IV. 0,003 0,003 mimo ZÚ 5 0.20.51 IV. 0,04 0,04 mimo ZÚ celkem 0,043 0,043

BR 4 2 0.08.50 IV. 0,36 0,36 v ZÚ celkem 0,36 0,36

BR 5 5 0.20.51 IV. 0,1 0,09 0,01 mimo ZÚ celkem 0,1 0,09 0,01

BR 6 5 0.20.11 IV. 0,34 0,24 0,1 částečně v ZÚ celkem 0,34 0,24 0,1

BR 7 2 0.01.00 I. 0,16 0,16 mimo ZÚ 4,5 0.08.50 IV. 1,33 1,18 0,15 částečně v ZÚ celkem 1,49 1,34 0,15

BR 8 2,4 0.08.50 IV. 1,76 1,59 0,17 částečně v ZÚ 14 ostatní neplodná půda 0,11 0,11 částečně v ZÚ celkem 1,87 1,59 0,28

BR 9 2 0.01.00 I. 0,8 0,76 0,04 mimo ZÚ celkem 0,8 0,76 0,04



OV 1 13 0.08.50 IV. 0,12 0,12 v ZÚ celkem 0,12 0,12

OV 2 2,5 0.01.00 I. 0,79 0,75 0,04 mimo ZÚ celkem 0,79 0,75 0,04

SO 1 13 0.20.11 IV. 0,09 0,09 v ZÚ celkem 0,09 0,09

SS 1 5 0.08.50 IV. 0,01 0,01 mimo ZÚ 14 ostatní neplodná půda 0,03 0,01 mimo ZÚ celkem 0,04 0,01 0,01

SS 2 a,b 7 0.01.00 I. 0,26 0,15 0,11 částečně v ZÚ 13 ostatní neplodná půda 0,1 0,1 částečně v ZÚ celkem 0,36 0,15 0,21

UP 1 5 0.01.00 I. 0,02 0,02 v ZÚ 5 0.08.50 IV. 0,02 0,02 v ZÚ celkem 0,04 0,04

2 0.05.01 III. 0,92 0,91 0,01 2 0.01.00 I. 0,99 0,98 0,01 2 0.06.02 III. 0,64 0,63 0,01

plochy dopravní a technické

infrastruktury 2 0.06.00 II. 0,4 0,34 0,06

mimo ZÚ; předpokládaná šířka

reálně zabírané plochy 20 m

celkem 2,95 2,86 0,09 CELKEM 15,278 13,278 1,76

Legenda použitých kódů (ve sloupci Převažující druh pozemku):

2 - orná půda, 4 - vinice, 5 - zahrady, 6 - ovocné sady, 7 - louky, 8 - pastviny, 10 - lesy, 12 - ost. vodní plochy, 13 - zastavěné plochy, 14 - ostatní plochy

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 55

Mezi zábory vyhodnocenými při úpravě územního plánu Horní Věstonice a zábory

vyhodnocenými v platné ÚPD jsou rozdíly. Zábory ZPF zjištěné při úpravě územního plánu: 15,3 ha Zábory vyhodnocené v platné ÚPD: ÚPO Horní Věstonice 7,49 ha změna č. 1 ÚPO 0,02 ha změna č. 2 ÚPO 8,4 ha změna č. 3 ÚPO 6,69 ha celkem v platné ÚPD 22,6 ha Rozdíl mezi zábory zjištěnými při úpravě ÚP Horní Věstonice a zábory vyhodnocenými v platné

ÚPD je vyvolán těmito skutečnostmi: 1/ některé návrhové plochy nebo jejich části byly již funkčně využity (zastavěny). Tyto plochy

byly v úpravě územního plánu zaneseny do aktualizovaného stavu a nejsou pro ně tudíž dále vyhodnoceny předpokládané zábory

2/ nepřesným vyhodnocením záborů v platné ÚPO Horní Věstonice (ÚPO nebyl zpracován digitálně)

3/ upřesněním hranic zastavitelných ploch na hranice pozemků v katastrální mapě Při zpracování úpravy územního plánu Horní Věstonice byly použity aktualizované BPEJ, takže

ani podíl záborů v jednotlivých třídách ochrany neodpovídá údajům vyčísleným v ÚPO Horní Věstonice. V rámci úpravy ÚP Horní Věstonice nebyly vymezeny žádné nové zastavitelné plochy nebo

plochy změn funkčního využití.

Vyhodnocení záborů ZPF – zábory vyvolané realizací ÚSES

Označení LBC Velikost záboru ZPF (ha) LBC HV 1 2,85 LBC HV 3 1,2 CELKEM 4,05

V rozsahu navržených biocenter LBC HV 1 a LBC HV 2 byly územním plánem vymezeny plochy

přírodní NP - viz. grafická část ÚP Horní Věstonice.

II.10.2. Důsledky na pozemky určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů

Návrh územního plánu vyvolává nároky na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa

(PUPFL) v minimálním rozsahu. Koridor pro umístění vedení veřejné dopravní a technické infrastruktury (KD1, KD2) se dotýká

PUPFL (protíná dva větrolamy). Vlastní komunikace při předpokládané šířce silničního tělesa 20 m vyvolá zábor lesních pozemků o celkové výměře 0,05 ha. Koridor je vymezen v návaznosti na stávající plochu silniční dopravy, čímž je vytvořena plocha o celkové šířce 300 m. Přesná poloha komunikace v rámci koridoru pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury dosud není známa. Nelze proto podrobněji vyhodnotit dopady na PUPFL (stáří porostů druh porostů, zakmenění …).

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 56

II.11. ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Obrana státu Vzhledem k tomu, že na katastrální území obce Horní Věstonice, okr. Břeclav, zasahuje zájmové

území radionavigačního zařízení na stanovišti Mikulov, je nutno předem konzultovat s VUSS Brno následující stavby: v okruhu 10 km všechny výškové stavby jako větrné elektrárny, základnové stanice mobilních operátorů, sila apod., v okruhu 5 km výkonové zdroje elektromagnetického záření v rozsahu 10 kHz -100 GHz, v okruhu 7,5 km rozsáhlé územní změny jako průmyslové zóny, zalesnění, velké vodní plochy těžba apod.

Katastrální území obce Horní Věstonice, okr. Břeclav, je dále dotčeno zájmovým územím AČR - koridory RR spojů, proto veškerá výstavba v tomto území musí být předem konzultována s VUSS Brno.

K.ú. Horní Věstonice se rovněž nachází v ochranném pásmu radiolokačního zařízení, proto veškerá výstavba, především větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN a VN, retranslačních stanic a základnových stanic mobilních operátorů a výsadba vzrostlé zeleně (větrolamy apod.) v tomto území může být omezena a musí být nutně předem projednána s VUSS Brno.

Z důvodu ochrany zájmů voj. letectva je nutno projednat vždy předem výstavbu všech výškových staveb.

Civilní ochrana Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování, vyplývající z havarijních plánů

a krizových plánů, uplatňují dotčené orgány civilní ochrany při návrhu zadání územně plánovací dokumentace (§ 18 až 21 vyhl.č. 380/2002 Sb.), a to v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace.

a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Není

v něm ani vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst.1 vodního zákona. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících územím obce. V územním plánu proto nebylo třeba vymezovat žádná opatření.

b) zóny havarijního plánování. Zájmové území není součástí zón havarijního plánování a podle vyjádření HZS Jihomoravského

kraje není katastrální území obce Horní Věstonice potenciálně ohroženo haváriemi zdrojů nebezpečných látek. Žádná opatření v územním plánu.

c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví §16 vyhlášky MV č. 380/2002

Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. Stálé úkryty se v katastru obce nevyskytují. Improvizované úkryty - IÚ, se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného

záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivními prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení upraven. Prostory budou upravovány svépomoci fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 57

Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.

d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví §12 a13 vyhlášky MV č.

380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.

V zájmovém území není plánovaná evakuace ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany. Databáze je vedena v programu IS Argis – zpravuje HZS JmK ÚO Břeclav ve spolupráci s příslušnými ORP. Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu.

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Obecní úřad a PaPFO vytváří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO prostředků

individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Organizační ani technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.

f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelná území obce. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. Odbor ŽP ORP Mikulov

nevede v seznamu žádný subjekt nakládající s nebezpečnými chemickými látkami. Jako vodoprávní úřad příslušný ke schválení plánu opatření pro případy havárie (dále jen "havarijního plánu") podle § 39 odst. 2 písmo a) zákona Č. 254/2001, o vodách neobdržel od žádného subjektu, sídlícího v zájmovém území, žádost o schválení havarijního plánu. Z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvažováno.

g) plochy pro usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací, pro odstranění nebo

snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých událostí. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru

obce zásadní: - výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné. - není přípustná výstavba uzavřených bloků, - doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících

jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci, místo zúženého profilu v historické zástavbě bude možno objet po nově navrženém koridoru,

- při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (v1+v2)/2+6 m, kde v1+v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice,

- sítě technické infrastruktury jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.

Organizační ani technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.

h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) plochy pro nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Podle povahy narušení systému zásobování obyvatelstva pitnou vodou se v prvé řadě posuzuje a

využívá schopnost vodovodu dodávat vodu, byť ve zhoršené kvalitě, nastavením systému uzávěrů z jiného nezávislého zdroje.

Obec Horní Věstonice je zásobována vodou z vodního zdroje nacházejícího se přímo v řešeném

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 58

území. Vodovody jsou podle možností zaokruhovány, takže v případě lokální havárie lze zajistit zásobování převážné části území z jiné větve.

V případě odstavení některého uvedeného zdroje z provozu bude nutno na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách. V případě mimořádné události lze také využít stávajících studní, které byly v minulosti u rodinných domů vybudovány a dnes slouží zpravidla jako zdroj užitkové vody.

Organizační ani technické zabezpečení nouzového zásobování pitnou vodou není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány s využitím „Služby nouzového zásobování vodou“, kterou stanovuje Směrnice Ministerstva zemědělství ČR, č.j. 41658/2001-6000 ze dne 20. prosince 2001, uveřejněná ve Věstníku vlády částka 10/2001.

Dlouhodobý plošný výpadek elektrické energie je málo pravděpodobný. V obci nejsou umístěny

žádné provozy (nemocnice apod.) vyžadující nepřetržitou dodávku elektrické energie, u nichž by bylo nutno řešit krizovou situaci náhradním zdrojem.

II.12. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ

II.12.1. Ochranná pásma vyplývající ze zákona

ÚP Horní Věstonice respektuje limity využití území vyplývající z právních předpisů a pravomocných správních rozhodnutí. Tyto limity jsou zakresleny v grafické části ÚP Horní Věstonice.

II.12.2. Záplavová území

V katastrálním území Horní Věstonice nejsou stanovena záplavová území vodních toků.

II.12.3. Ložiska surovin

V k.ú. Horní Věstonice jsou evidovány následující dobývací prostory (dle sdělení Obvodního báňského úřadu, Brno):

Dobývací prostor (netěžený) Dolní Dunajovice, č. GF 840003100 (podz. skládka zemního plynu) V zájmovém území jsou evidovány (dle ČGS – Geofond) následující výhradní ložiska a CHLÚ:

Bilancované ložisko (výhradní) Dolní Dunajovice - PZP, č.l. 3214572 (Transgas, a.s.) Bilancované ložisko (výhradní) Dolní Dunajovice - karpat, č.l. 3154972 (Moravské naftové doly,

a.s.) Dále do k.ú. Horní Věstonice zasahuje Chráněné ložiskové území Dolní Dunajovice. Ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území jsou zakreslena v ÚP.

II.12.4. Poddolovaná území

V řešeném území nejsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb.

II.12.5. Sesuvná území

V řešeném území se nachází sesuvy ostatní velkého rozsahu. Tato území se nacházejí ve východní a jihovýchodní části katastrálního území.

PROJEKT, s.r.o.



Strana: 59

II.12.6. Chráněná území přírody

V katastrálním území obce se nachází zvláště chráněná území a lokality soustavy Natura 2000 viz. kapitola II.6.1.

II.12.7. Stavební uzávěry a asanační úpravy

V platném ÚPO Horní Věstonice byly navrženy plochy asanací v západní části obce. Nevyhovující stavby byly již odstraněny nebo opraveny, z toho důvodu nebyly plochy asanací do upraveného územního plánu Horní Věstonice převzaty.

Územní plán nevymezuje území k vyhlášení stavebních uzávěr.

II.12.8. Ochranná pásma vodních zdrojů

Na k.ú. Horní Věstonice zasahuje okrajově ochranné pásmo zdroje léčivých vod II. stupně vnější.

II.12.9. Ochranná pásma ploch výroby a skladování

ÚP Horní Věstonice vymezuje ochranná pásma maximálního vlivu na životní prostředí kolem výrobních a skladových ploch. Negativní vlivy funkčního využití ploch výroby a skladování nesmí na hranici těchto navržených pásem přesahovat hygienické limity pro chráněné venkovní prostory, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb, stanovené právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví. V navrženém ochranném pásmu naopak není možné umisťovat obytné stavby a stavby občanského vybavení, vyjma objektů provozně souvisejících či doplňujících výrobní a skladové plochy (např. administrativní objekty, prodejny výrobků vyprodukovaných v dané lokalitě).

Část odůvodnění územního plánu zpracovaná pořizovatelem

60

ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM VE SMYSLU UST. § 53 ODST. 4 A 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA

hornÍ vĚstonice - mikulovdownload.mikulov.cz/uzemni-plany-orp/horni-vestonice/... · 2018. 3....

Documents