Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Hellenistic Architecture. An Introductory Study by Theodore FyfeReview by: G. HejzlarListy filologické / Folia philologica, Roč. 66, Čís. 3/4 (1939), pp. 335-336Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23456858 .

Accessed: 15/06/2014 16:02

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 188.72.126.55 on Sun, 15 Jun 2014 16:02:48 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Úvahy. 335

spisovatel neřeší, to není v programu edice, odkazuje však na

příslušnou literaturu. Kde možno, užívá se grafické dokumentace z doby lepšího stavu dochování a srovnáním zjišťuje R. leckde chybnost dřívější reprodukce. Všechny tři serie vydávané sou časně znamenají skutečnou záchranu dříve objevených a nedosti

zajištěnýcli maleb aspoň podle dnešního stavu a zároveň vzor,

jak je třeba pro budoucnost publikovati všechny, jež se ještě najdou. Bude tak podán souvislý obraz vývoje římského a ital ského malířství antického památkami samými bez dlouhého, dosud obvyklého popisování a nahrazeny tak budou nevyhovující kresby nedostačující dosavadní reprodukce. Užitek bude míti

nejen archeologie, nýbrž i umělecká historie. G. Hejzlar. G. Hejzlar.

Theodore Fyfe, Hellenistic Architecture. An Introductory Study. Cambridge, 1936, University Press. XIV + 247 str., 58 obr., 29 tah. Cena 21 sh.

Jak naznačeno v nadpise knihy, jde tu o úvodní studii к the matu dosud soustavně nezpracovanému. Spisovatel, přednášející o architektuře na universitě v Cambridgi, pojímá rozsah helle nistické architektury časově i místně mnohem šíře než tomu zpra vidla bývá. Zahrnuje sem stavby od IV. stol. př. Kr. do IV. stoh

po Kr. v oblasti Přední Asie, Egypta, ostrovů, vlastního Řecka, Sicílie a již. Itálie, t. j. i z doby římské, pokud ukazují stopy tra dice hellenistické, po případě řecké vůbec. Při tomto výkladě nelze se vyhnouti stručnému nástinu vývoje předchozího, pro kteréžto období zavádí spisovatel zde nové označení „proto hellenistické."

První dvě kapitoly jednají o chrámech v Palmyře, Baalbeku, Gerashí a na Delu se zřetelem к jejich umístění v plánu města,

a o náhrobcích počínajíc halikarnasským mausoleiem; jde tu

o nedávno objevený náhrobek v Belevi, o pomník Filopappův, o skalní hroby v Petře, věžovité v Palmyře a podzemní v Alexand

rii. Zařazeny jsou sem též pomník Lysikratův, Věž větrů a alexan

rijský maják. Chybí tu však na př. heroon v Kalydoně. Soustavný

výklad o dalších architektonických typech je přerušen třemi

kapitolami o některých všeobecných principech stavebních, ur

čenými patrně pro posluchače architektury. Mluví se tu o řeckých slozích, městských branách, o ulicích se sloupořadím, o archi

tektuře divadel, o jednotlivých zdobných článcích, o materiálu

a technických otázkách stavebních. V 7. kapitole je probrán hel

lenistický dům ukázkami z Herkulanea, Delu,* Palmyry a z Ko rinthu. Další kapitola se zabývá plánem měst a rozložením budov

v nich podle dokladů, jak je představuje Korinth, Delos, Priene, Pergamon, Gerash a Baalbek. Poslední kapitola naznačuje stopy architektonického hellenismu ve vývoji dalších století až do 19. století. Jsou to jen ukázky, které by vyžadovaly hlubšího zkoumání a důkladnějšího zdůvodnění.

47

This content downloaded from 188.72.126.55 on Sun, 15 Jun 2014 16:02:48 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

336 Drobné zprávy.

Autor zná převážnou většinu staveb z autopsie a proto mohl

své výklady doprovoditi na mnoha místech vlastními fotogra

fiemi, odjinud neznámými. Některé detaily zachycené skizzami a rekonstrukce kresebné jsou též samostatnou prací autorovou.

Třeba však dáti přednost fotografii detailu před sebe přesnějším nárysem. Některé stavby, které jsou známy z jiných příruček, mezi ilustracemi nejsou. Jako přehledný obraz hellenistické a řecko-římské architektury kniha přináší dosti poučení, jež však

bylo rozhojněno posledními výkopnými pracemi, к nimž spis. vždy dosti nepřihlédl (na př. Pagasai a Demetrias, Dura-Euro

pos, Olynthos). G. Hejzlar. G. Hejzlar.

Drobné zprávy. První tři sešity sbírky Bilderhefte antiker Kunst, vydávané německým

archeologickým ústavem u Manna v Berlíně, přinesly v r. 1934/5 studii

E-Buschora, Altsamische Standbilder. Po stručném úvodě o významu Samu

pro dějiny řecké kultury a zvláště sochařství v 60stránkovém textu popsal

spis. sochy, sošky a jejich fragmenty a reprodukoval 232 obrazy na bezvadně

provedených tabulích. Jsou zde předvedeny doklady fragmentů kolosálních

i normálně velikých soch známého typu nahých kurů, vesměs ze VI. stol.

př. Кг., z nichž zvláště význačné je torso efeba s nápisem Leukios. Z oděných koř sedících nebo stojících vyniká proslulá socha Cheramyova a skupina z ruky sochaře Genelea. Vedle těchto kultovních a votivních soch budí zájem

plastiky rozmanitých zvířat. Drobné bronzy a sošky terakotové dávají možnost domysliti scházející prvky plastik velkých. Jde tu vesměs o nálezy v Heraiu a v jeho okolí, získané německými vykopávkami. G. II.

Dvě knihy o řeckých terakotách. Originální a velmi hojné řecké

terakoty (počet jich se odhaduje přes 10.000) poskytují svými náměty nejen

poučení o antickém životě ve všech takřka jeho formách, nýbrž mají přede vším cenu uměleckohistorickou. S tohoto hlediska si všímají těchto výtvorů J. Schneider-Lengyel v knize Griechische Terrakotíen, 1936 (F. Bruckmaim,

Mnichov, za 5-8 M, 32 str., 100 obr.) a Jean Charbonneaux v knize Les terres

cuites grecques, 1936 (L. Reynaud, Paříž, za 96 K, 22 str., 100 obr.) Po úvodě

o způsobu výroby a funkci terakot v hrobech, svatyních a obydlích je sledo

ván jejich vývoj v pořadí časovém, u Charbonneauxa i se zřetelem к rozmani

tým výrobním střediskům, charakteristickými ukázkami od doby předřecké

přes mykénskou, přes období geometrické, archaické a klasické к výtvorům

hellenistickým. Charbonneaux, jenž tak činí ponejvíce podle památek v Lou

vru, klade důraz na tvůrčí samostatnost, neumdlévající svěžest a originalitu

modeleurů, druhdy dosti nedoceněnou. Stručný text je spíše jen dopro vodem obrazové části, jejíž ilustrace jsou voleny podle vývojových etap a

se zřetelem к umělecké ceně. G. H.

48

This content downloaded from 188.72.126.55 on Sun, 15 Jun 2014 16:02:48 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions