grafickÁ strÁnka jazyka - interdact i-2/22.pdftéma grafická a zvuková stránka jazyka druh...
TRANSCRIPT
GRAFICKÁ a ZVUKOVÁ
STRÁNKA JAZYKA
Název školy SOŠ InterDact s.r.o. Most
Autor Mgr. Ivana Vodičková
Název šablony I/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti
Číslo projektu VY_12_INOVACE_22
Předmět Český jazyk a literatura
Tematický celek Nauka o grafické a zvukové stránce jazyka
Téma Grafická a zvuková stránka jazyka
Druh učebního
materiálu Prezentace, výklad
Metodický pokyn Pracovní list slouží k seznámení studujících s grafickou a zvukovou stránkou jazyka
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Základní oblasti grafické stránky jazyka
• Písmo
• Trvalost psaného projevu
• Grafické prostředky
Písmo
• Písmo:
• V českém jazyce se používá tzv. latinka
• Jsou ustáleny zásady jak se má písma používat = pravopis
• Zdroje:
• Pravidla českého pravopisu
• Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost
Trvalost psaného projevu
• Trvalost psaného projevu:
• Může se k němu autor i čtenář vracet
• Autor může text měnit
• Čtenář se může vracet např. k zajímavým myšlenkám.
Grafické prostředky
• Grafické prostředky:
• Interpunkční znaménka [: , „ ? - ….]
• Důraz můžeme označit jiným typem písma, velikostí, podtržením apod.
Specifické prostředky psaného projevu
• Specifické prostředky psaného projevu:
• Můžeme využít různých možností plošného rozvržení textu
• Dále využíváme např. odstavce, kapitoly.
• Vhodné jsou rovněž tituly, podtituly, barevnost, grafické značky apod.
ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA
• Slohové projevy rozlišujeme podle formy:
• Mluvené – jsou realizovány zvukovými jazykovými prostředky
• Psané – jsou realizovány grafickými prostředky
ZVUKOVÁ STRÁNKA
• Její úroveň závisí na výslovnosti jednotlivých hlásek, jejich skupin a celých
slov, také na zvukové podobě vět.
• Pravidly výslovnosti se zabývá ortoepie, pravidly české výslovnosti určuje
Výslovnost spisovné češtiny.
VÝSLOVNOSTNÍ STYLY
• Základní (neutrální) se uplatňuje především ve veřejném projevu (rozhlas,
televize, škola)
• Hovorová (běžná) je součástí spisovné češtiny, ale je volnější, vyznačuje se
častějším zjednodušením souhláskových skupin.
• Nespisovná výslovnost se projevuje nepečlivou artikulací hlásek, výrazným
zjednodušováním hláskových skupin
VÝSLOVNOST HLÁSEK
• Musíme dbát na kvalitu i kvalitu, tj. délku. Např.[pudu domu] místo [půjdu domů]
• Výslovnost souhlásek
• Spodoba znělosti – celá skupina hlásek se vyslovuje buď zněle, nebo nezněle. Např. odpor (otpor), sbalit (zbalit)
• Splývání hlásek – dvě stejné souhlásky se vyslovují jako jedna. Např. vinný, oddech, rozzlobit
• Vypouštění hlásek – objevuje se v nespisovné výslovnosti. Např. [dyž]=když,[šveska]=švestka
VÝSLOVNOST CIZÍCH SLOV
• U obecných cizích slov nezachováváme vždy důsledně výslovnost toho
jazyka, ze kterého bylo přejato. Zdomácnělá slova vyslovuje zpravidla tak, jak
se píší. Např. rentgen, tenis, inzerát, hokej.
• Cizí jména vlastní vyslovujeme většinou shodně s výslovností daného jazyka.
SLOVNÍ PŘÍZVUK
• Čeština má hlavní přízvuk na první slabice slova
• Slova trojslabičná mohou mít přízvuk vedlejší. Např. rozmlouvávala
• Výjimku tvoří tzv. dvojslabičné předložky, které většinou hlavní přízvuk
nemají. Např. mezi domy, mimo tebe
• U jednoslabičných předložek se přízvuk přesouvá na předložku. Např. do
práce, na východě
ZVUKOVÁ PODOBA VĚTY
• Melodie (intonace) – jedná se o změnu ve výšce hlasu, hlavně v konci
větného celku. Může být stoupavá, klesavá, stoupavě klesavá.
• Pauza – větu většinou neříká najednou, ale s kratšími zvukovými
celky=frázování
• Větný přízvuk – jedná se o zesílený slovní přízvuk některého slova ve
výpovědi.