Fyziologické proměnné

IV. VO2max

III. anaerobní práh

II. aerobní práh

I.

- Stanovení tréninkových pásem je závislé na úrovni koncentrace kyseliny mléčné – laktátu v krvi a na její kumulaci během zatížení.

- Laktát je produktem anaerobní glykolýzy, větší koncentrace laktátu v krvi vede pak k rychlé únavě. Dochází ke snížení pH krve, jsou omezovány procesy produkce energie.

Aerobní práh

Aerobní práh je definován jako bod při takové úrovni energetického metabolismu, kdy koncentrace laktátu v krvi je zřetelně nad hladinou klidových hodnot Intenzita cvičení, při které většina svalových vláken pracuje aerobně, zpravidla pozorujeme koncentraci laktátu okolo 2 mmol Při nízké intenzitě zatížení jsou aktivována pomalá svalová vlákna. Jak se zvyšuje intenzita cvičení, větší množství svalových vláken je zapojeno a v momentě, kdy pomalá svalová vlákna nepostačují zabezpečit nároky cvičení, rychlá svalová vlákna jsou aktivována.Aerobní práh - moment, kdy jsou do pohybu poprvé zapojeny rychlá svalová vlákna, zároveň pozorujeme zvýšení koncentrace laktátu v krvi.

Anaerobní práh

Anaerobní práh je bod, kdy koncentrace laktátu v krvi překročí hodnotu 4 mmol. Pro zjednodušení si představte, že produkce laktátu v těle sportovce je vyšší, než proces jeho odbourávání. To způsobuje akumulaci laktátu v krvi.

Progresivní zvýšení potřeby kyslíku větších svalových partií. Nedostatečný přístup kyslíku k pracujícím svalůmSnížená schopnost odbourávání laktátu a uvolňování adrenalinu.

VO2max

VO2max ( maximální aerobní výkon )Maximální aerobní výkon je jedna z  nejčastěji měřených fyziologických veličin. Je nejobjektivnějším způsobem stanovení funkčních limitů oběhového systému VO2max je maximální množství kyslíku, které je organismus schopen využít v dané časové jednotce, během činnosti velkých svalových skupin, která vede až k celkovému vyčerpáníLineární vztah mezi zvyšováním kyslíkové spotřeby v závislosti na stoupající intenzitě zatížení vidíte na dalším obrázku.Maximální aerobní výkon je závislý na ventilaci, procesu přestupu kyslíku z plic do krve, na srdečním výkonu a velikosti krevního toku, na procesu uvolňování kyslíku z krve

Prakticky lineární vztah

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

0 50 100

150

200

250

300

350

400

450

500

550

600

Výkon (W)

VO

2 ( l

/min

)

VO2max

veslařský výkon je v přímé závislosti na VO2max Není však prokázána taková závislost mezi VO2max a čistě vytrvalostním výkonem, když porovnáváme sportovce s podobným VO2max.

Hodnota výkonu na hranici anaerobního prahu se zdá být lepším ukazatelem vytrvalostních schopností.

Pásma intenzity zatížení

1. Základní vytrvalost I = regenerační trénink + aerobní práh ( 1 + 2 )

2. Základní vytrvalost II = oblast mezi AE a ANP ( 3 )3. Anaerobní práh = anaerobní práh4. Anaerobní kapacita = 5 + 6 + 7 + 8

Základní vytrvalost I.

Jsou zde zahrnuty všechny aktivity, které zahrnují intenzitu cvičení pod a na úrovni aerobního prahu. Fyziologickým účinkem na organizmus je zejména ovlivňování funkce pomalých svalových vláken, které jsou limitujícím faktorem vytrvalostního výkonu. Při všech pohybech relativně nižší rychlosti jsou pomalá svalová vlákna efektivnější v přeměně chemické energie v mechanickou práci než rychlá svalová vlákna Schopnost odbourávání a metabolizace laktátu má zásadní důležitost.

Základní vytrvalost I.

Existuje závislost mezi množstvím pomalých svalových vláken a rychlostí odbourávání laktátu Tento vztah je dán vysokým obsahem enzymů, zastoupených v pomalých vláknech, které metabolismus laktátu výrazně ovlivňují. Adaptační změnou na tréninkové zatížení v pásmu intenzity I je zvětšení množství těchto enzymů a to umožňuje sportovci vykonat větší množství intervalové tréninkové práce. Koncentrace laktátu na této úrovni nízká, únava je pak pravděpodobně způsobena vyčerpáním zásob glykogenu, nerovnováhou v zastoupení prvků aminokyselinových řetězců nebo přílišným zvýšením tělesné teploty

Základní vytrvalost II.

Pásmo zatížení II znamená tréninkové aktivity v intenzitě mezi aerobním a anaerobním prahem, hodnoty koncentrace laktátu v krvi tedy kolísají při zátěži tohoto typu mezi 2 – 4 mmol/l. Sjodin a Jacobs ( 1981 ) zjistili, že maratónský závod je trénovaný běžec schopen absolvovat rychlostí na úrovni 87 % anaerobního prahu Pohybujeme se stále v hodnotách pod anaerobním prahem, takže nedochází ke kumulaci laktátu. Není proto nutné zařazovat přestávky na odpočinek, účelem změn v intenzitě zatížení je adaptace motorických center, jejichž funkce je takto posilována

Anaerobní práh

Intenzita zatížení v této tréninkové kategorii se pohybuje v blízkosti anaerobního prahu, hodnoty koncentrace laktátu jsou v rozmezí 3,5 – 5 mmol/l.Pro sportovní výkon, trvající déle jak 5 minut je lepším indikátorem výkonu hodnota anaerobního prahu, než hodnota VO2max Výzkumy prokázaly, že po několikaměsíčním tréninkovém zatížení se u sledovaných subjektů nezměnila hodnota VO2max, zatímco vytrvalostní kapacita ano. Steinacker ( 1993 ) konstatoval, že vytrvalostní kapacita, měřená při výkonu na hranici 4 mmol laktátu je nejpodstatnější parametr pro predikci výkonu u trénovaných veslařů, specielně na menších posádkách. Byla vysledována vysoká korelace ( r = 0,93 ) mezi výkonem na anaerobním prahu a výkonem na ergometru na vzdálenost 2000 m.

Anaerobní práh

Obrázek ukazuje adaptační změny v produkci laktátu u netrénovaného jedince, který absolvoval tréninkový program vytrvalostního charakteru. Při stejné koncentraci laktátu je sledovaný subjekt schopen vyššího výkonu.Obrázek 3: Adaptační změny v produkci laktátu u trénujícího jedince

0

2

4

6

8

10

12

14

125

150

175

200

225

250

275

300

325

350

375

400

425

Výkon (W)

Lak

tát (

mm

ol/l)

Aerobní kapacita

Specifický charakter mají tréninkové jednotky, kdy se zatížení pohybuje na hranici VO2max. Cílem je zvýšení VO2max a rozvoj vytrvalostních schopností na při vysokých intenzitách. Obvykle jsme schopni udržet takový výkon po dobu 2 – 12 minut, v závislosti na trénovanosti jedince. Hodnota VO2 při intenzitě zatížení na 4 mmol je u trénovaných veslařů obvykle 85 % VO2max.

Aerobní kapacita

vyšší VO2max umožňuje sportovci dosáhnout vyšších hodnot v úrovni ANP.

Obrázek 5: Při zvýšení VO2max je vyšší hodnota ANP ( 85% VO2max) a veslařského výkonu

00,5

11,5

22,5

33,5

44,5

5

0 50 100

150

200

250

300

350

400

450

500

550

600

Výkon (Watt)

VO

2 (l/

min

)

test 2test 1

Norský model, Rolf Saeterdal

Rozvoj aerobních schopností

Organizace - principy

T ým ové sporty Vytrva lostní sporty T echnické sporty S ilové a kontaktni sporty

NOVVrcho lový sport

Snaha o zvýšení kyslíkové spotřeby

Ventilace

Koncentrace hem oglobinu

Krevní objem

Hustota krve

Hem atologické faktory

M inutový objem srdeční Krevní tok

Hem atodynam ické faktory

Úroveň silové vytrvalosti Vysokohorská příprava

Enzym atická aktivita Koncentrace energetických zásob

Koncentrace m yoglobinu Hustota m itochondrií

N itrobuněčné systém y

Využití O 2

Přenos O 2

Příjem O 2

Zóny intenzity tréninkového zatížení

1. Regenerační trénink2. Aerobní práh3. Oblast mezi aerobním a anaerobním prahem4. Anaerobní práh5. Aerobní kapacita6. Produkce anaerobní práce7. Tolerance koncentrace laktátu8. Anaerobně alaktátová zóna

Zóny intenzity tréninkového zatížení

Energetický systém Zóna intenzity Koncentr. la Tepová frekv.1. Regenerační 0,7 - 1,5 120 - 140

2. Aerobní práh ( AE ) 1,5 - 2,5 140 - 160

Aerobní 3. Mezi AE a ANP 2,5 - 4,0 160 - 170

4. Anaerobní práh ( ANP ) 4,0 - 6,0 170 - 180

5. Aerobní kapacita 6,0 - 8,0 více než 1806. Anaerobní práce 8 - 157. Tolerance koncent. la 10 - 20 více než 180

Anaerobně ala 8. Anaerobně ala 3 - 8 více než 180Anaerobně la

Dr. Fritz Hagerman

Zóna intenzity

Energet.systém*

Typ tréninku Čas zatížení

Odp. % max. úsilí

% TF max.

TF** (tep/min)

Koncentrace LA (mmol/l)

1 I. Využití O2 (U1)

O2 Souvislé zatížení 60 - 120 min.

- 50 – 65 50 – 65 95–125 Velmi nízká

2 II. Využití O2 (U2)

O2 Souvislé zatížení 30 - 60 min.

- 65 – 75 65 – 75 125–145 Méně než 2

3 III. Využití O2 (U3)

O2 LA Souvislé zatíženíDlouhý interval

10 - 30 min.

1 : 0,51 : 0,25

75 – 80 75 – 80 145-155 2-4

4 Anaerobní práh (ANP)

LA O2 Dlouhý interval 5 - 20 min.

1 : 1 80 – 85 80 – 85 155-160 4-6

5 Transport kyslíku (TN)

ATP - CP LA O2

Střednědobý interval 90 sec. – 5 min.

1 : 2 85 - 90 85 - 90 160-170 6-10

6 Anaerobní I.(AN1)

LA Krátký interval 30 - 90 sec.

1 : 3 90 - 95 90 - 95 170-180 Maximální hodnoty

7 Anaerobní II.(AN2)

ATP- CP Sprint 10 - 30 sec.

Komplet. 95 - 100 95 - 100 180-190 Velmi nízká

Tréninkový objem

18 – 20 let 550 – 650 hodin21 – 24 let 650 – 700 hodin24 – 27 let 700 – 800 hodinStarší 800 – 850 hodin

Srovnání s programem Českého reprezentačního družstva veslařůDci 430 hodinJři 520 hodinSen B 730 hodinSen A 820 hodin

Porovnání tréninkových prostředků

Aerobní trénink 80%Posilování 15%Anaerobní trénink 5% Aerobní trénink

Pod hranicí AP 70%Pod hranicí ANP 20%Na hranici ANP 10%

Tréninkové prostředkyLyžování na sněhu 50%Kolečkové brusle 25%Běh, kolo, posil. 25%

Porovnání tréninkových prostředkůVeslování – program českého družstva

55%

6%

18%

13%

8%

aer. vesl.anaer. vesl.posilováníběhostatní

Aerobní zatížení Vesl. (aer.)+ běh + ostatní 77%

Posilování 13%Anaerobní zatížení ( vesl.) 6%

Charakteristika sportu

Biatlon Veslování

Běhna lyžích

Síla

Aerobní kapacita Výkon

Adaptační změny

Adaptační změny v produkci laktátu u trénujícího jedince

0

2

4

6

8

10

12

14

125

150

175

200

225

250

275

300

325

350

375

400

425

Výkon (W)

Lakt

át (m

mol

/l)

Profil laktátové křivky

Tréninkové zóny, keré ovlivňují profil laktátové křivky

0

2

4

6

8

10

12

14

125

150

175

200

225

250

275

300

325

350

375

400

425

Výkon (W)

Lakt

át (m

mol

/l)

2 34

Trénink v oblasti AP

Funkce pomalých svalových vlákenKapiláry ve svalechOvlivňujeme procesy tukového metabolismuOdbourávání laktátuPoměrně vysoký objem tréninkuRozvoj technických dovedností

Tréninková jednotka v oblasti AP

Délka trvání tréninkové jednotky 45 min. – 2 hod.

Tréninkových jednotek za týden 3 – 8

Tréninkových jednotek za den 1 - 3

Metody Setrvalý stav

Tukový metabolismus

Energetický příspěvek tukového metabolismu

Intenzita

% tu

kový

met

abol

ism

us

Laktátová křivka

Tréninkový program – X. M. ( XI. 95 )

Den Tr. j. Tr. prostředek Trénink Intenz. Frekv. z. Odpoč.

Po 123

VeslováníPosilováníVeslování

100‘ celostně 60‘ břišní svalstvo60‘ celostně

La 1,5 – 2,5

La 1,5 – 2,5

20

20

Út 123

VeslováníPosilováníKolo

80‘ celostněRozvoj max. síly120‘ ( rychlost 30 km/hod. )

La 1,5 – 2,5

La 1,5 – 2,5

20

St 12

VeslováníKolo

80‘, 4 x 10‘120‘ ( rychlost 30 km/hod. )

La 2,5 – 4,0La 1,5 – 2,5

22-26-22 5‘

Čt 123

VeslováníPosilováníVeslování

100‘ celostněRozvoj max. síly40‘ technika

La 1,5 – 2,5

La 0,7 – 1,5

20

Pá 123

VeslováníKajakKolo

80‘ celostně60‘120‘ ( rychlost 30 km/hod. )

La 1,5 – 2,5La 1,5 – 2,5La 1,5 – 2,5

20

So 12

VeslováníKolo

70‘, 3 x 7‘ ( č+2+1, 3+2+2, 3+2+1+1 )120‘ ( rychlost 30 km/hod. )

La 4,0 – 6,0La 1,5 – 2,5

22 - 26 4‘

Ne Volno

Tréninkový program – X. M. ( V. 96 )

Den Tr. j. Tr. prostředek Trénink Intenz. Frekv. z. Odpoč.

Po 12

VeslováníVeslování

120‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08100‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08

La 1,5 – 2,5La 1,5 – 2,5

2020

Út 12

VeslováníPosilování

120‘ celostně, TF 148, rychlost 2:07Silová vytrvalost ( 7 kol )

La 1,5 – 2,5 20

St 12

VeslováníVeslování

120‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08100‘ celostně, TF 150, rychlost 2:06

La 1,5 – 2,5 La 2,5 – 4,0

2020

Čt 12

VeslováníPosilování

120‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08Silová vytrvalost ( 7 kol )

La 1,5 – 2,5 20

Pá 12

VeslováníVeslování

120‘ celostně, TF 150, rychlost 2:06100‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08

La 1,5 – 2,5La 1,5 – 2,5

2020

So 12

VeslováníKolo

120‘ celostně, TF 148, rychlost 2:07120‘ ( rychlost 30 km/hod. )

La 1,5 – 2,5La 1,5 – 2,5

20

Ne Volno

Základní znalosti ( dleTore Overbo )

- účinky tréninkového programu na organizmus sportovce

- nezbytná fyzická kapacita pro veslařský výkon

- schopnost a chuť přijímat nové poznatky

Nezbytná fyzická kapacita pro vrcholný veslařský výkon

M MLV Ž ŽLVtrenažér C2: 2000 m 5:55 6:12 6:42 7:10 6000 m 19:20 20:00 21:50 22:40úroveň ANP (W) 380 340 280 240

Test

V příštím období předpokládáme zejména další nárůst výkonnosti v oblasti specifického výkonu na 2000 mHodnoty výkonu na hranici ANP se patrně budou zvyšovat zejména v kategoriích těžkých vah ( mírné zlepšování v testech vytrvalosti )Předpokladem k dosažení mezinárodní výkonnosti ve veslování bude jednoznačně sestavení posádek z veslařů s mimořádnými fyzickými parametry

Rekordy O. Tufteho

M O.T.trenažér C2: 2000 m 5:55 5:466000 m / 5000 m 19:20 15:17úroveň ANP (W) 380 390

Test

- 60´´ test maximálního výkonu - 830 W- VO2max - 7,2 l/min - testy prováděny 5x – 6x v přípravném období- + distanční závody 6 – 9 km

Fyziologická analýza veslařského výkonu

1:30 3:00 4:30 6:00Čas

produkce la

hladina la

VO2

Taktika

- loď s nejvyšší průměrnou rychlostí vyhraje

- vítěz je ten, který je první v cíli

- nutno vyvodit závěry pro trénink

- mentálně náročná taktika

Trénink

- žádné tajemství, pouze dostatek tvrdé tréninkové přípravy

- 5000 km v roce naveslováno

- celkem 1200 hodin zatížení ( kolo, lyže….)

- posilování během celého výcvikového roku

- podíl aerobní složky energetického krytí veslařského pohybu je rozhodujícím faktorem pro veslařský výkon

Tréninkové intenzity

Intenzita % VO2max % TF max la mmol/l

1 45 - 65 60 – 72 0,0 – 1,5

2 65 – 80 72 – 82 1,5 – 2,5

3 80 – 87 82 – 87 2,5 – 4,0

4 87 – 94 87 – 92 4,0 – 6,0

5 94 - 100 92 - 97 6,0 – 8,0

Skladba tréninku

- Rozeznávat rozdíl mezi pásmy 3 a 4 !!!!

- 65% tréninkového zatížení – zóna 1- 11% zóna 2- 9% zóna 3- 15% ostatní tréninkové zatížení

Tréninkové objemy O. T.

0

20

40

60

80

100

120

140

IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII

Zatížení ( hod. )

Zaměření tréninkových cyklů

MS X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. OH

veslo veslo vysoko veslo vysoko 3 x SP vysokoGjesing Sevilla horská Sevilla horská horskáposilování lyže veslo bedminton ergometr kolo veslo

oběhový systém srdeční výkon rychlostsíla síla síla

závodní období