Francouzský politický Francouzský politický systémsystém

Francie (La France)Francie (La France)

Hlavní město:Hlavní město: Paříž Paříž Rozloha:Rozloha: 547 030 km² (47. na světě)-z toho 0,26 % vody 547 030 km² (47. na světě)-z toho 0,26 % vody Nejvyšší bod:Nejvyšší bod: Mont Blanc (4 810 m n. m.) Mont Blanc (4 810 m n. m.) Časové pásmo:Časové pásmo: +1 +1 Počet obyvatel:Počet obyvatel: 60 180 529 (20. na světě, 2003) 60 180 529 (20. na světě, 2003) Hustota zalidnění:Hustota zalidnění: 111 ob. / km² (68. na světě) 111 ob. / km² (68. na světě) Jazyk:Jazyk: francouzština (němčina, arabština) francouzština (němčina, arabština) Náboženství:Náboženství: římskokatolické 83 – 88 %, islám 5 – 10 %, římskokatolické 83 – 88 %, islám 5 – 10 %,

protestanství 2 %, judaismus 1 %protestanství 2 %, judaismus 1 % Státní zřízení:Státní zřízení: poloprezidentská republika poloprezidentská republika Vznik:Vznik: 843 (rozdělení Franské říše) 843 (rozdělení Franské říše) Prezident:Prezident: Nicolas Sarkozy Nicolas Sarkozy Předseda vlády:Předseda vlády: François Fillon François Fillon Měna:Měna: euro (EUR) euro (EUR)

Je demokratický stát, jehož metropolitní část se nachází v Je demokratický stát, jehož metropolitní část se nachází v západní Evropě. Součásti Francouzské republiky jsou také západní Evropě. Součásti Francouzské republiky jsou také zámořské departementy a území v Karibiku, Severní a Jižní zámořské departementy a území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii. Americe, v Indickém oceánu a Oceánii.

Je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a je Je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie (EU). jedním ze zakládajících členů Evropské unie (EU).

Francie je jedním ze zakládajících členů Spojených národů. Francie je jedním ze zakládajících členů Spojených národů. Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veto, a také jednou z osmi uznaných nukleárních právem veto, a také jednou z osmi uznaných nukleárních mocností.mocností.

VZNIK PÁTÉ REPUBLIKY SSouvisí s Alžírskou osvobozeneckou válkou, která začala 1.11. ouvisí s Alžírskou osvobozeneckou válkou, která začala 1.11.

1954.1954. 1958 měl být pověřen sestavením vlády Pierre Pflimlin, měl být 1958 měl být pověřen sestavením vlády Pierre Pflimlin, měl být

stoupencem ukončení bojů a odchodu Francie zstoupencem ukončení bojů a odchodu Francie z Alžírska.Alžírska. V Alžíru obsadili stoupenci francouzského Alžírska budovu V Alžíru obsadili stoupenci francouzského Alžírska budovu

generální vlády a vytvořili generální vlády a vytvořili Výbor veřejného blaha.Výbor veřejného blaha. Generál MassuGenerál Massu chtěl tento výbor i pro Paříž. chtěl tento výbor i pro Paříž. 14.5.1958 žádá Massu generála de Gaulla, aby přerušil mlčení 14.5.1958 žádá Massu generála de Gaulla, aby přerušil mlčení

k sestavení vlády veřejného blaha, která jako jediná může k sestavení vlády veřejného blaha, která jako jediná může zabránit “vyklizení” Alžírskazabránit “vyklizení” Alžírska, de Gaulle je připraven převzít , de Gaulle je připraven převzít pravomoci republiky.pravomoci republiky.

27.5.1958 deGaulle zahájil proces sestavení “republikánské 27.5.1958 deGaulle zahájil proces sestavení “republikánské vlády” - tím je zahájen rozpad 4. republiky a vznik 5. republiky. vlády” - tím je zahájen rozpad 4. republiky a vznik 5. republiky.

4.9.1958 de Gaulle prezentoval novou ústavu na pařížském 4.9.1958 de Gaulle prezentoval novou ústavu na pařížském Náměstí republiky.Náměstí republiky.

28.9. 1958 byla přijata nová ústava referendem.28.9. 1958 byla přijata nová ústava referendem.

PREZIDENT REPUBLIKY 1962 přijato ustanovení o přímé volbě hlavy státu.1962 přijato ustanovení o přímé volbě hlavy státu. Prezident je zvolen prostou většinou hlasů, může k tomu Prezident je zvolen prostou většinou hlasů, může k tomu

teoreticky dojít i v prvním kole. Do druhého kola postoupí dva teoreticky dojít i v prvním kole. Do druhého kola postoupí dva kandidáti s největším počtem hlasů. kandidáti s největším počtem hlasů.

21.12. 195821.12. 1958 (1958-1965) (1958-1965) zvolen Charles de Gaulle prvním zvolen Charles de Gaulle prvním prezidentem páté republikyprezidentem páté republiky, podle nového většinového , podle nového většinového dvoukolového systému. dvoukolového systému.

Georges Pompidou (1969-1974)Georges Pompidou (1969-1974) Valéry Giscard d´Estaing (1974- 1981)Valéry Giscard d´Estaing (1974- 1981) Francois Mitterand (1981-1995)Francois Mitterand (1981-1995) Jacques Chirac (1995- 2007)Jacques Chirac (1995- 2007) Nicolas Sarkozy (2007-?)Nicolas Sarkozy (2007-?)

Podmínky volitelnosti prezidenta:Podmínky volitelnosti prezidenta: 1) kandidát musí mít francouzské občanství1) kandidát musí mít francouzské občanství 2) musí být zapsán ve voličských seznamech2) musí být zapsán ve voličských seznamech 3) musí mít min. 23 let3) musí mít min. 23 let 4) musí být právně způsobilý4) musí být právně způsobilý 5) musí mít podporu min. 5OOset lidí z politického života z min. 5) musí mít podporu min. 5OOset lidí z politického života z min.

30ti departementů ( z jednoho departementu nesmí být více než 30ti departementů ( z jednoho departementu nesmí být více než 10 %)10 %)

((Každý kandidát si 12 měsíců před volbami musí zřídit volební účet. Celkové náklady kandidáta nesmí přesáhnout v prvním kole 14 796 000 eur a v druhém kole 19 764 000 eur, přičemž stát uhradí polovinu těchto výdajů, pokud kandidát dosáhl alespoň 5 % odevzdaných hlasů. ))

Délka mandátu prezidenta:Délka mandátu prezidenta: Od roku 1958 do 24.9. roku 2000 měl prezident 7mileté volební Od roku 1958 do 24.9. roku 2000 měl prezident 7mileté volební

období. Počet mandátobdobí. Počet mandátůů byl od počátku neomezený, nejdéle byl byl od počátku neomezený, nejdéle byl prezidentem Francois Mitterrand (14 let). prezidentem Francois Mitterrand (14 let).

19731973 Georges Pompidou se snažil snížit mandát na dobu 5 let Georges Pompidou se snažil snížit mandát na dobu 5 let.. 20002000 se tyto snahy znovu obnovily. S návrhem přišel nyní se tyto snahy znovu obnovily. S návrhem přišel nyní

socialista Francois Mitterand- mandát by se zkrátil na 5 let, nebo socialista Francois Mitterand- mandát by se zkrátil na 5 let, nebo by zůstal na 7 let, ale prezident by byl zvolen pouze jednou.by zůstal na 7 let, ale prezident by byl zvolen pouze jednou.

Volby prezidenta po roce 1958:Volby prezidenta po roce 1958: 19651965 Charles de Gaulle x Mitterand za levici. Vítěz de Gaulle, ale Charles de Gaulle x Mitterand za levici. Vítěz de Gaulle, ale

odchod odchod 19691969 kvůli neprojití jeho návrhu ústavy. kvůli neprojití jeho návrhu ústavy. 19691969 jediný kandidát George Pompidou (předčasná smrt 1974) jediný kandidát George Pompidou (předčasná smrt 1974) 19741974 Mitterand x Mitterand x Valéry Giscard d´EstaingValéry Giscard d´Estaing, který vyhrál ve 2. , který vyhrál ve 2.

kolekole 19811981 vítěz Mitterand vítěz Mitterand 19881988 Jacques Chirac kandiduje proti Mitterandovi, avšak Jacques Chirac kandiduje proti Mitterandovi, avšak

prohrává.prohrává. 19951995 Jacques Chirac x Balladur (podpora od Nicolase Sarkozyho)x Jacques Chirac x Balladur (podpora od Nicolase Sarkozyho)x

Lionel Jospin xRobert Hue vítězí ChiracLionel Jospin xRobert Hue vítězí Chirac

20022002 kandiduje na prezidenta 17 kandidátů! V kandiduje na prezidenta 17 kandidátů! Ve druhém kole e druhém kole zvítězilzvítězil Chirac Chirac nad kandidátem extrémní pravice Jean-Marie Le nad kandidátem extrémní pravice Jean-Marie Le Penem.Penem.2007 – očekávaně, nicméně na poslední chvíli oznámil, že se 2007 – očekávaně, nicméně na poslední chvíli oznámil, že se těchto prezidentských voleb nebude úcastnit (francouzská těchto prezidentských voleb nebude úcastnit (francouzská ústava nezakazuje třetí po sobě jdoucí mandát)ústava nezakazuje třetí po sobě jdoucí mandát) 20072007 Nicolas Sarkozy x Ségoléne Royalová(získala 53,06% Nicolas Sarkozy x Ségoléne Royalová(získala 53,06%

hlasů), prezidentem se tedy stává Sarkozy.hlasů), prezidentem se tedy stává Sarkozy.

Ukončení mandátu:Ukončení mandátu: končí po uplynutí 7miletého, nyní 5končí po uplynutí 7miletého, nyní 5titiletého volebního letého volebního

období.období. nový prezident musí být zvolen nejméně 20 a nejvíce 35 nový prezident musí být zvolen nejméně 20 a nejvíce 35

dní, před ukončením funkcední, před ukončením funkce sesazení pro velezradu (v takových případech je zastoupen sesazení pro velezradu (v takových případech je zastoupen

předsedou Senátu)předsedou Senátu) Vacances de la présidence- Vacances de la présidence- prezident nemůže dočasně prezident nemůže dočasně

vykonávat funkcivykonávat funkci cesta prezidenta do zahraničí, zastupuje ho předseda vládycesta prezidenta do zahraničí, zastupuje ho předseda vlády

PRAVOMOCI PREZIDENTA PRAVOMOCI PREZIDENTA REPUBLIKYREPUBLIKY

A)Vlastní pravomociA)Vlastní pravomoci

Jmenuje předsedu vlády, který navrhuje prezidentovi Jmenuje předsedu vlády, který navrhuje prezidentovi ostatní členy vlády.ostatní členy vlády.

Má právo obracet se k oběma komorám s poselstvím, ale Má právo obracet se k oběma komorám s poselstvím, ale nesmí vstoupit do prostorů sněmoven.nesmí vstoupit do prostorů sněmoven.

Má právo rozpustit Národní shromáždění.Má právo rozpustit Národní shromáždění. Má právo odvolat se k Ústavní radě, aby prověřila ústavnost Má právo odvolat se k Ústavní radě, aby prověřila ústavnost

schváleného zákona ještě před jeho vyhlášením.schváleného zákona ještě před jeho vyhlášením. Má právo svolat referendum.Má právo svolat referendum. Právo být v nejtěžších chvílích garantem legitimity institucí Právo být v nejtěžších chvílích garantem legitimity institucí

a republiky.a republiky.(mimořádná pravomoc)(mimořádná pravomoc)

B) Rozdělené pravomociB) Rozdělené pravomoci

Jmenuje a odvolává členy vlády- na návrh předsedy.Jmenuje a odvolává členy vlády- na návrh předsedy. Podepisuje dekrety projednané ve vládě.Podepisuje dekrety projednané ve vládě. Vyhlašuje zákony a může požádat o nové projednání Vyhlašuje zákony a může požádat o nové projednání

zákona.zákona. Vede vojenskou službu a zahraniční politiku.Vede vojenskou službu a zahraniční politiku. Je garantem nezávislosti soudní autority.Je garantem nezávislosti soudní autority. 1993 1993 ztratilztratil pravomoc jmenovat členy Vyšší rady soudců. pravomoc jmenovat členy Vyšší rady soudců.

Trestní odpovědnost prezidenta:Trestní odpovědnost prezidenta: Do 90. Let 20. století bylo možné stíhat prezidenta v době, Do 90. Let 20. století bylo možné stíhat prezidenta v době,

kdy vykonává funkci, pouze za velezradu, tento systém se kdy vykonává funkci, pouze za velezradu, tento systém se však zdál nedostatečný. však zdál nedostatečný.

Prezident může být souzen Vrchním soudem pouze za své Prezident může být souzen Vrchním soudem pouze za své úúřřední činy.ední činy.

Stíhán může být pouze na návrh některé komory, pokud to Stíhán může být pouze na návrh některé komory, pokud to jedna z nich neschválí, návrh je pozastaven.jedna z nich neschválí, návrh je pozastaven.

Ve Francii, v jejíž hlavě stojí prezident, jehož postavení je Ve Francii, v jejíž hlavě stojí prezident, jehož postavení je velmi silné, je třeba najít systém kontroly jeho činnosti. Ve velmi silné, je třeba najít systém kontroly jeho činnosti. Ve Francii, v níž přeFrancii, v níž přeššel systém demokratický v diktaturu. De el systém demokratický v diktaturu. De Gaulle zdůrazňoval v ústave důležitost hlavy státu, na Gaulle zdůrazňoval v ústave důležitost hlavy státu, na druhé straně všakdruhé straně však dbal dbal na to, aby bylo jasné, že ví, že musí na to, aby bylo jasné, že ví, že musí získat podporu všech občanů. Způsobem, jak toto realizoval získat podporu všech občanů. Způsobem, jak toto realizoval nebylo pouze referendum. Prezident sám rozhodne, zda se nebylo pouze referendum. Prezident sám rozhodne, zda se provede referendum a o čem se v něm bude rozhodovat. provede referendum a o čem se v něm bude rozhodovat.

Důsledky použití referenda:Důsledky použití referenda: Dojde k redukci volebního výběru, odpovědi jsou buď ano, Dojde k redukci volebního výběru, odpovědi jsou buď ano,

nebo ne. Je i třetí možnost- zdržet se hlasování nebo nebo ne. Je i třetí možnost- zdržet se hlasování nebo hlasovat bílým lístkem, který však nemá v politice význam. hlasovat bílým lístkem, který však nemá v politice význam.

Vyhlášením referenda naznačuje prezident závažnost Vyhlášením referenda naznačuje prezident závažnost otázky.otázky.

Zleva: Charles de Gaulle, Georges Pompidou, Valéry Giscard Zleva: Charles de Gaulle, Georges Pompidou, Valéry Giscard ´d´Estaing, François Mitterrand, Jacques Chirac, Nicolas ´d´Estaing, François Mitterrand, Jacques Chirac, Nicolas

Sarkozy.Sarkozy.

REFERENDUM JAKO SOUČÁST LEGISLATIVNÍ MOCI

Ústava z roku 1958 vytvořila dva typy referenda- zákonodárné a ústavodárné.

Zákonodárné referendum Jeho vyhlášení přísluší vládě a parlamentu. Prezident může

neoficiálně požádat předsedu vlády, poslance, či senátora, aby podali návrh na referendum.

Naposled se tento typ referenda použil 29.5.2005, které se týkalo Evropské ústavy.

Ústavodárné referendum Iniciativa pro změnu ústavy patří prezidentovi- po návrhu členů

parlamentu nebo předsedy vlády. Tyto změny musí být schváleny ve stejném znění Senátem i Národním shromážděním.

K poslední změně ústavy došlo 1. 3. 2005, která umožnila přijetí evropské ústavní smlouvy.

Místní referendum25.7.2003 schválil parlament zákon o místním referendum, jehož

funkce je spíše konzultační.

Pavla DoskočilováPavla Doskočilová2008/2009, FJ-OV2008/2009, FJ-OV201 742, 4. ročník201 742, 4. ročník