evropa...evropa / albánie albánie v posledních dvou desetiletích udělala albánie obrovský...

Přehled oborových příležitostí

EVROPA

Albánie

V posledních dvou desetiletích udělala Albánie obrovský pokrok při vytváření důvěryhodné pluralitní demokracie a tržní ekonomiky. Od nového tisíciletí růst HDP postupně klesal a v roce 2012 dosahoval hodnoty 1,1 %. Přesto byla Albánie před globální finanční krizí jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropě. Za rok 2018 byl růst HDP odhadován na 4 % a míra inflace na 2,3 %. Celková populace v zemi zůstává stabilně na 2,9 mil. obyvatel a HDP na jednoho obyvatele se dle odhadů MMF pohybuje na úrovni 5 261 USD. V zemi je dlouhodobě poměrně vysoké procento nezaměstnanosti na úrovni okolo 14 %. Běžný účet je dlouhodobě deficitní

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) 3,4 3,8 4,0 3,7 3,9 3,9

HDP/obyv. (USD) 4 132 4 544 5 261 5 448 5 860 6 338

Míra inflace (%) 1,3 2,0 2,1 2,8 3,0 3,0

Nezaměstnanost (%) 15,2 13,8 13,5 13,3 13 12,8

Bilance běžného účtu (mld. USD) –0,9 0,9 –1,1 –1 –1,1 –1,1

Populace (mil.) 2,9 2,9 2,8 2,9 2,9 2,9

Konkurenceschopnost 80/138 75/137 76/140 — — —

Exportní riziko OECD 6/7 6/7 5/7 — — —

Odhad Mezinárodního měnového fondu Zdroj: MMF, OECD, WEF, SB

▶ Evropská unie má s Albánií uzavřenou preferenční obchodní dohodu. ▶ V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické

fórum (WEF), si Albánie dlouhodobě polepšuje a v roce 2018 se umístila na 76. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik. Stupeň exportního rizika dle OECD je aktuálně 5/7.

5 2 7M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í

E V R O PA / A l B á n i E

Albánie

V posledních dvou desetiletích udělala Albánie obrovský pokrok při vytváření důvěryhodné pluralitní demokracie a tržní ekonomiky. Od nového tisíciletí růst HDP postupně klesal a v roce 2012 dosahoval hodnoty 1,1 %. Přesto byla Albánie před globální finanční krizí jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropě. Za rok 2018 byl růst HDP odhadován na 4 % a míra inflace na 2,3 %. Celková populace v zemi zůstává stabilně na 2,9 mil. obyvatel a HDP na jednoho obyvatele se dle odhadů MMF pohybuje na úrovni 5 261 USD. V zemi je dlouhodobě poměrně vysoké procento nezaměstnanosti na úrovni okolo 14 %. Běžný účet je dlouhodobě deficitní

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) 3,4 3,8 4,0 3,7 3,9 3,9

HDP/obyv. (USD) 4 132 4 544 5 261 5 448 5 860 6 338

Míra inflace (%) 1,3 2,0 2,1 2,8 3,0 3,0

Nezaměstnanost (%) 15,2 13,8 13,5 13,3 13 12,8

Bilance běžného účtu (mld. USD) –0,9 0,9 –1,1 –1 –1,1 –1,1

Populace (mil.) 2,9 2,9 2,8 2,9 2,9 2,9




▶ Evropská unie má s Albánií uzavřenou preferenční obchodní dohodu. ▶ V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické

fórum (WEF), si Albánie dlouhodobě polepšuje a v roce 2018 se umístila na 76. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik. Stupeň exportního rizika dle OECD je aktuálně 5/7.

5 2 8 M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í


ª Vývoz ČR do Albánie 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží

Stat. hodnota 2018 CZK (tis.)

Podíl z celku (%)


Meziroční nárůst (%)

8703 Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob 228 227 16,6 316 729 –27,9

8544 Izolované dráty, kabely aj. izolované el. vodiče vláken 161 556 11,8 99 744 62,0

3402 Prostředky povrchově aktivní prací čisticí aj. 129 861 9,5 69 497 86,9

8536 El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně el. obvodů aj. < 1 000 V 117 502 8,6 79 370 48,0

2716 Energie elektrická 97 629 7,1 71 594 36,4

3809 Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení ap. 50 981 3,7 45 100 13,0

8471 Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap. 50 855 3,7 56 799 –10,5

8517 Přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů ap. dat 32 606 2,4 15 706 107,6

9504 Videoherní konzole a automaty, výrobky pro lunaparkové, stolní nebo sp 31 267 2,3 7 319 327,2

3926 Ostatní výrobky z plastů a výrobky z ostatních materiálů čísel 3901 až 3914 29 941 2,2 20 680 44,8

Celkem TOP 10 930 425 67,8 782 538 18,9

Celkem vývoz 1 372 480 1 208 810 13,5

zdroj: ČSÚ

« Dovoz ČR z Albánie 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)




2716 Energie elektrická 243 251 23,7 57 456 323,4

6403 Obuv se svrškem z usně 73 498 7,2 71 152 3,3

6109 Trička, vrchní tílka aj. nátělníky pletené 39 409 3,8 27 342 36 819

6406 Části obuvi, stélky, podpatěnky ap., kamaše aj. 39 250 3,8 16 173 142,7

6108 Kombiné, pyžama, kalhotky ap., dámské, pletené 31 699 3,1 23 485 35,0

6107 Spodky, pyžama, župany ap., pánské, pletené 31 078 3,0 28 490 9,1

0807 Melouny (vč vodních melounů) 28 416 2,8 36 819 –22,8

0707 Okurky nakládačky čerstvé chlazené 15 100 1,5 6 041 16 742

0709 Zelenina ostatní čerstvá chlazená 14 986 1,5 16 742 –10,5

Celkem TOP 10 907 645 88,4 517 790 75,3

Celkem dovoz 1 027 168 652 402 57,4

zdroj: ČSÚ



© Příležitosti pro český export ▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

S technickou pomocí EU Albánie připravuje změny v legislativní oblasti týkající se albánské železnice, které by měly být schváleny parlamentem na jaře 2019. Změny vychází z národní strategie zacílené na posílení efektivnosti sektoru a jeho integraci do regionální i transevropské železniční sítě. Prioritou je zejména kvalitní spojení mezi albánskými přístavy v Durrěsu, Vloře a Shěngjinu. Dále pak zejména zlepšení přeshraničního železničního spojení s Černou Horou, jediného železničního přeshraničního spojení, které má Albánie se sousedními státy. V dlouhodobějším výhledu se plánuje vybudovat železniční spojení z albánského Durrěsu do makedonské Skopje jako části albánskomake donskobulharského koridoru. První stavbou v rámci revitalizace albánských železnic bude rekonstrukce a dostavba nové části železničního spojení Tirana–Durrěs. Tendr na tuto stavbu proběhl koncem roku 2018 a výsledky by měly být oznámeny v únoru 2019. Jako subdodavatel se tendru zúčastnila i česká firma. Náklady na realizaci záměru jsou odhadovány na 82 mil. eur. Z celkových nákladů bude 44 % hradit Evropská banka pro obnovu a rozvoj, zbytek albánská vláda. Albánské železnice rovněž plánují opravy a modernizace lokomotiv české provenience.

▶ Stavební průmysl

Stavebnictví očekává zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy (silnice, železnice), energetiky (stavba plynovodu TAP bude dokončena v roce 2020, v dalších letech bude navazovat plynofikace země, plánuje a připravuje se výstavba a rekonstrukce vodních elektráren) a životního prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží). Aktuálně jsou příležitostí pro české firmy v oboru dodávky materiálu pro bytovou výstavbu. Zdrojem financí pro výstavbu rodinných domů jsou finanční prostředky zasílané Albánci pracujícími v zahraničí prostřednictvím tzv. remitencí. Na podporu zahraničních investic v oblasti turizmu, albánská vláda v posledním daňovém balíčku osvobodila nově budované čtyř a pětihvězdičkové hotely z placení daně z příjmu po dobu 10 let a snížila DPH na ubytovací služby v nich poskytované na 6 %.

▶ Textilní a obuvnický průmysl

Oděvní a obuvnický průmysl je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím albánské ekonomiky a zaměstnává více jak 100 tis. lidí. Finální produkty jsou významným vývozním artiklem a odvětví se na exportu podílí více než 30 %. Podíl dále roste (35 % v roce 2015), což dle finančního objemu zařazuje toto odvětví na první místo v albánských exportech. Vláda podporuje rozvoj odvětví daňovými úlevami a podporou investic. Cílem těchto opatření je nejen udržet zaměstnanost v odvětví, ale i přilákat další zahraniční firmy a investory. Expanze zejména textilního průmyslu v Albánii poněkud naráží na nedostatek kvalifikované pracovní síly, která je potřebná pro udržení kvality výroby. České firmy, které jsou nebo mohou být dodavatelem surovin a hlavně polotovarů pro toto odvětví, mají příležitost pro zvýšení objemu dodávek, popř. pro vstup na albánský trh. Příležitost pro české firmy v této oblasti je i výrobní kooperace s albánskými partnery.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Prioritou albánské vlády je mimo jiné i zemědělství, a to především z důvodů vysokého počtu práceschopného obyvatelstva působícího v tomto oboru (kolem 45 %). V Albánii jsou přítomné převážně



malé rodinné farmy, kterých je na 350 tis. Země má předpoklady pro rozsáhlou produkci biopotravin převážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. V hornatých oblastech Albánie, kterých je více než 75 %, je významná i živočišná výroba. Charakter zemědělské výroby v Albánii bude upřednostňovat spíše malou zemědělskou techniku (traktory menší výkonové řady, malé zemědělské stroje). Do začátku 90. let minulého století bylo bývalé Československo jedním z největších dodavatelů zemědělských strojů do Albánie, další rozvoj zemědělství tak dává opětovnou šanci dodávkám české techniky. Albánie se v červnu 2014 stala kandidátskou zemí pro vstup do EU, a proto bude muset přizpůsobit svou dotační politiku v tomto odvětví zemědělské politice EU, a to i navzdory svým omezeným finančním zdrojům. Albánská vláda dále podepsala v srpnu 2016 s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a komerčními bankami dohodu o Albánském garančním fondu pro podporu agrárního sektoru a rozvoj venkova s cílem odblokovat úvěrování investic do zemědělského podnikání. Úvěry jsou určeny nejen větším agropodnikům (skleníky, sběrná místa zemědělské produkce, vodní hospodářství, zpracovatelské linky), ale i drobným farmářům, kterým mají být bankami poskytovány zvýhodněné mikroúvěry.

▶ Energetický průmysl

Současný energetický systém Albánie využívá na generování elektrické energie výhradně vodní zdroje. Ačkoliv země má rozlohu jen 28 748 km2, její hydrografická distribuce je až 44 tis. km2 s potenciálem 16 až 18 TWh elektřiny, ze kterého v současné době využívá zhruba třetinu. Tato jednostranná závislost výroby elektrické energie na vodních zdrojích však nutí vládu výrobu elektrické energie diverzifikovat. Příležitost se zde tak nabízí v novém zákonu „O podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů“. Malé projekty OZE (pod 500 kW výkonu) budou podle zákona autorizovány zjednodušenou procedurou přímo albánským ministerstvem energetiky. Potenciální investoři soutěží se svými projekty v rámci aukcí obnovitelných zdrojů. Albánie je vystavena slunečnímu záření kolem 1 500 kWh/m2/rok. Při rozvoji solární energetiky má Albánie potenciál získat výkon až 1000 GW tepla nebo 125 MW elektřiny.

Nový zákon byl v případě větrných zdrojů poprvé využit schválením stavby větrné farmy v regionu Tepelene. Projekt v ceně 13 mil. eur realizuje albánská firma a sestává z šesti větrných turbín o celkovém výkonu 12 MW. Nejlepší podmínky na jejich výstavbu mají pobřežní části Jadranu a horské masivy táhnoucí se ze severu na jih při pobřeží. Albánie s jejich výstavbou počítá a odhaduje se, že kolem roku 2025 budou až 4 % elektřiny (400 GWh/rok) vyrobeny pomocí větru.

Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 3809 – Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení ap.

HS 1003 – Ječmen

HS 1214 – Tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška ap. pícniny

HS 7305 – Ost. trouby a trubky > 406,4 mm, ze železa nebo oceli





HS 8307 – Ohebné trubky, z obecných kovů, též s příslušenstvím (fitinky)

HS 8432 – Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví a lesnictví ap.

HS 8433 – Žací nebo mláticí stroje, sekačky na trávu ap.

HS 8461 – Obráběcí stroje k hoblování, obrážení, drážkování, broušení ozubených kol aj. obráb. stroje

HS 8701 – Traktory a tahače

Textilní a obuvnický průmysl

HS 2902 – Cyklické uhlovodíky

HS 5212 – Tkaniny bavlněné ost.

HS 5508 – Nit šicí z vláken střižových, chemických

HS 8208 – Nože a řezné čepele pro stroje nebo mechanická zařízení

HS 8444 – Stroje k vytlačování, protahování ap. chemických textilních materiálů

HS 8452 – Stroje šicí, nábytek, kryty, jehly aj. k strojům

HS 8453 – Stroje pro přípravu, vyčiňování a zpracování kůží pro výrobu, opravy obuvi aj. výrobků

Dopravní průmysl a infrastruktura

HS 8476 – Automaty prodejní a na rozměňování mincí

HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení

Energetický průmysl

HS 8504 – Elektrické transformátory, statické měniče a induktory

HS 8536 – El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně el. obvodů aj. < 1 000 V

HS 8541 – Diody, tranzistory ap. polovodičová zařízení

HS 8535 – El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně el. obvodů aj. > 1 000 V

HS 3917 – Trubky, potrubí a hadice a jejich příslušenství (například spojky, kolena, příruby) z plastů

Stavební průmysl

HS 3919 – Samolepící desky, listy, fólie, filmy, pruhy a pásky a jiné ploché tvary z plastů, též v rolích

HS 3920 – Ostatní desky, listy, fólie, filmy a pásy z plastů, nelehčené a nevyztužené, nelaminované, nezesílené ani jinak nekombinované s jinými materiály

HS 3922 – Koupací vany, sprchy, odpady (výlevky), umyvadla, bidety, záchodové mísy, záchodová sedátka a kryty, splachovací nádrže a podobné sanitární a hygienické výrobky, z plastů

HS 7212 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce menší než 600 mm, plátované, pokovené nebo potažené

HS 7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli


E V R O PA / B E l g i E

Belgie

Belgie před globální finanční krizí dosahovala růstu HDP 2,5 % ročně. Krize ekonomiku Belgie poměrně silně zasáhla. V roce 2013 došlo k relativnímu oživení ekonomiky s růstem HDP 1,3 % a momentálně růst HDP dosahuje hodnoty 1,5 %. Míra inflace byla v roce 2018 2,2 %, v současnosti dosahuje hodnoty okolo 1,8 %. Celková populace Belgie čítá 11,4 mil. obyvatel a toto číslo má v příštích letech mírně růst. HDP na jednoho obyvatele v roce 2018 činilo 46 978 USD. Nezaměstnanost v zemi v roce 2018 dosahovala hodnoty 6,4 %.

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) 1,4 1,7 1,5 1,5 1,5 1,5

HDP/obyv. (USD) 41 352 43 488 46 978 47 532 49 426 50 997

Míra inflace (%) 1,8 2,2 2,2 1,8 1,8 1,9

Nezaměstnanost (%) 7,9 7,1 6,4 6,6 6,7 6,7

Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,5 –0,8 0,3 –0,3 0,9 1,6

Populace (mil.) 11,3 11,4 11,4 11,5 11,5 11,5


Exportní riziko OECD — — — — — —


▶ Belgie je součástí vnitřního trhu EU. ▶ V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické

fórum (WEF), se Belgie umístila na 21. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik a dle OECD není rizikovou zemí



ª Vývoz ČR do Belgie 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)



8703 Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob 16 112 693 17,4 16 229 051 –0,7

8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 7 981 379 8,6 8 937 407 –10,7

8415 Stroje přístroje klimatizační 5 046 919 5,4 4 853 679 4,0

8471 Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap. 5 021 165 5,4 4 423 963 13,5

8421 Odstředivky přístroje k filtrování čištění 2 085 637 2,2 1 884 129 10,7

9401 Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části 1 975 256 2,1 3 177 756 –37,8

3005 Vata gáza obinadla ap. zboží 1 723 611 1,9 1 812 801 –4,9

8212 Břitvy strojky čepelky holicí 1 693 349 1,8 1 585 361 6,8

2402 Doutníky doutníčky cigarety z tabáku náhražek 1 683 608 1,8 2 193 539 –23,2

4011 Pneumatiky nové z pryže 1 488 900 1,6 1 755 674 –15,2

Celkem TOP 10 44 812 517 48,3 46 853 360 –4,4

Celkem vývoz 92 707 406 92 427 823 0,3

zdroj: ČSÚ

« Dovoz ČR z Belgie 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)



8703 Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob 2 881 266 5,1 2 129 071 35,3

8701 Traktory a tahače (jiné než tahače čísla 8709) 2 312 313 4,1 2 400 798 –3,7

3304 Přípravky kosmetické líčidla 2 053 627 3,7 128 840 1 493,9

3004 Léky odměřené, ne krev, antiséra ap., vata aj. 1 828 235 3,2 1 970 986 –7,2

3902 Polymery propylenu olefínů v primárních formách 1 644 976 2,9 2 043 316 –19,5

8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 1 521 713 2,7 1 189 711 27,9

3901 Polymery a ethyleny v primárních formách 1 428 698 2,5 1 502 439 –4,9

7210 Výr z železa oceli nad 600 mm plátované pokov 1 197 497 2,1 1 022 000 17,2

0203 Maso vepřové čerstvé chlazené zmrazené 1 184 805 2,1 1 537 911 –23,0

3002 Krev lidská, živočišná, antiséra, látky očkovací 1 088 579 1,9 1 482 727 –26,6

Celkem TOP 10 17 141 709 30,5 15 407 799 11,3

Celkem dovoz 56 261 609 57 587 905 –2,3

zdroj: ČSÚ




Belgie je díky řadě přístavů (Antverpy, Ghent, Zeebrugge i nizozemskému Rotterdamu) významným logistickým a tranzitním uzlem, přes který prochází velká část evropského importu a exportu. S tím souvisí značné příležitosti v oblasti budování a modernizace dopravních cest, tunelů a městských obchvatů. V oblasti říční a námořní dopravy je aktuální poptávka po výrobě lodí pro osobní, nákladní, ale i turistickou dopravu.


Vzhledem k problémům s technickým stavem jaderných elektráren a závazkem vlády opustit jadernou energii do roku 2025 dochází v energetice k postupné konverzi směrem k obnovitelným zdrojům, především k vyššímu využití větrných elektráren. V roce 2016 byla zahájena výstavba čtvrtého offshore větrného parku v hodnotě několika set mil. eur a plánuje se vypsání výzvy na výstavbu další. Zároveň se počítá s výrazným navýšením kapacit skladování LNG v přístavu Zeebrugge, který by se měl stát jedním z klíčových zásobníků LNG dováženého z Jamalu pro západní Evropu. Celková konverze energetiky znamená příležitosti pro dodávky zařízení pro větrné a plynové elektrárny, návazné infrastruktury i pro budoucí ekonomiku odstavování jaderných elektráren. Zároveň Belgie investuje do udržitelných a inovativních projektů v oblasti energetiky, což by mohlo být rovněž příležitostí pro české firmy a výzkumná pracoviště.

▶ Chemický průmysl

Chemický průmysl patří v Belgii k tradičně silným odvětvím. Z hlediska českých kompetencí a poptávky na místním trhu se může jednat především o dřevěnou buničinu pro chemický průmysl. Vzhledem k silnému postavení Belgie jako logistického uzlu chemického průmyslu by belgické přístavy mohl poskytnout českým exportérům řadu komparativních výhod pro dovoz i vývoz.

▶ Kovozpracovatelský průmysl

V kovozpracovatelském průmyslu je zájem především o výrobky z oceli. Zaznamenána byla i poptávka po přesném řezání kovů. Možnosti v kovozpracovatelském průmyslu úzce souvisí s růstem stavebního průmyslu v Belgii. Staví se nové budovy a probíhá rekonstrukce řady silničních tunelů. V současné době jsou ve fázi realizace velké urbanistické projekty v Bruselu v oblasti Tour & Taxi.

▶ Strojírenský průmysl

Obráběcí stroje mají v Belgii potenciál pro uplatnění např. v železniční dopravě úprava kolejnic, řezné nástroje, speciální o obráběcí stroje. Výrazný je potenciál odbytu zdvihacích zařízení, který souvisí jak s významným postavením stavebnictví a dopravy v ekonomice, tak s tím, že všechny belgické přístavy (Antverpy, Ghent i Zeebrugge) plánují expandovat svoji infrastrukturu a budování nových kapacit intermodální dopravy. V Antverpách jde mj. o nově plánovaný terminál Saeftinghe, jehož výstavba by měla probíhat v letech 2018–2020. Poptávka je i po prodejních automatech a automatech na rozměňování mincí.




V rámci dovozu do Belgie má textilní průmysl dlouhodobě své důležité místo. Přestože hlavní dovozci textilu nejsou z EU, dodávka textilních doplňků jako jsou výšivky, záclony a krajky by mohla být pro české výrobce zajímavá.

▶ Zábava a volný čas

Poptávka po drobnostech pro zábavu a volný čas souvisí s ekonomickou prosperitou. Belgičané rádi cestují a pečují o sebe. Nabízí se tedy konkrétně možnost dodávání cestovních souprav pro osobní hygienu, pro ženy i řada doplňků k líčení. Investice do pohodlí či péče o tělo bude mít v rozvinutých zemích vždy své místo.


Belgický potravinářský průmysl je významným a rostoucím sektorem ekonomiky. Dle výroční zprávy sektorové organizace Fevia představují potravinářské firmy 28 % průmyslových podniků Belgie. Největší kategorií potravinářského průmyslu je segment nápojů a mléčných výrobků. Výzvou pro české exportéry jsou vysoké mzdové náklady a vysoké náklady na energie v Belgii, což může skýtat pro český export značnou konkurenční výhodu.

▶ Zpracovatelský průmysl

Belgie se soustředí na výrobu produktů s přidanou hodnotou, a proto dovoz produktů pro další zpracování bude pro tuto ekonomiku vždy důležitý. Vzhledem k silnému postavení potravinářského průmyslu pro belgickou ekonomiku se tak konkrétně nabízí prostor pro dodávání dřevěných beden a krabic, ale i dřeva jako takového. Byla zaznamenaná i poptávka po speciálních papírech jako nepromastitelném papíru i pauzovacím papíru, ale i košťatech a malířských štětkách.

▶ Železniční a kolejová doprava

Státem podporovaným trendem je podpora zelené dopravy a posilování železniční dopravy. Pro české firmy skýtají příležitosti opravy tratí a modernizace železniční sítě. Belgie do této oblasti investuje značné prostředky a velkou část materiálů a zařízení dováží. Velký potenciál uspět mají nyní zejména české tramvaje, lokomotivy a nákladní vagóny. Příležitosti nabídne rovněž rozšiřování přístavu v Antverpách a plánovaná výstavba železničního koridoru. V samotném přístavu jde o železniční tunel pod řekou Scheldou (Liefkenshoektunnel). Novým perspektivním projektem je terminál Saeftinghe o plánované výměře 1 070 ha. Výstavba se plánuje na roky 2018–2020. V roce 2016 bylo zahájeno přímé železniční spojení pro nákladní dopravu mezi Antverpami a Českou republikou, což může značně usnadnit jakoukoli další spolupráci.



Bělorusko

V 2015 byl zaznamenán, v souvislosti s poklesem ruské ekonomiky, pokles HDP Běloruska o –3,8 %. Dle predikcí MMF se běloruské ekonomice povedlo znovu nastartovat svůj ekonomický růst v roce 2018. Míra inflace v zemi v roce 2018 dosahovala hodnoty 5,5 % a i přes klesající trend zůstává nadále vysoká. Populace Běloruska čítá 9,5 mil. obyvatel a HDP na obyvatele se pohybuje okolo 6 020 USD. Nezaměstnanost v zemi je vykazována okolo 0,8 %. Bilance běžného účtu Běloruska je dlouhodobě deficitní a v roce 2018 vykazovala hodnotu –1,4 mld. USD.

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) –2,5 2,4 4,0 3,1 2,5 2,0

HDP/obyv. (USD) 5 022 5 727 6 020 6 372 6 638 6 903

Míra inflace (%) 11,8 6,0 5,5 5,5 5,2 5,1

Nezaměstnanost (%) 1,0 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

Bilance běžného účtu (mld. USD) –1,7 –0,9 –1,4 –2,5 –1,5 –1,5

Populace (mil.) 9,5 9,6 9,5 9,4 9,4 9,3

Konkurenceschopnost — — — — — —


Odhad Mezinárodního měnového fondu Zdroj: MMF, OECD, WEF

▶ Na konci roku 2009 vypršela bilaterální dohoda Evropské unie a Běloruska o obchodu s textilními výrobky. Vzhledem k vytvoření celní unie Ruska, Kazachstánu a Běloruska, v současné době Bělorusko nevidí možnost rozšíření dohody.

▶ Bělorusko nefiguruje v žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF) a stupeň exportního rizika dle OECD je 6/7.


Chemický průmysl

HS 2607 – Olovnaté rudy a koncentráty

HS 2850 – Hydridy, nitridy, azidy, silicidy a boridy

HS 3804 – Odpadní louhy z výroby dřevné buničiny, též koncentrované, odcukerněné nebo chemicky upravené

HS 4705 – Dřevná buničina získávaná kombinací mechanického a chemického rozvlákňovacího postupu

Zemědělský a potravinářský průmyslHS 0401 – Mléko, smetana nezahuštěná, neslazená

HS 1503 – Stearin, olein z vepřového sádla, oleostearin aj.

Železniční a kolejová doprava

HS 8602 – Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy

HS 8606 – Železniční nebo tramvajové nákladní vozy a vagony, bez vlastního pohonu

Dopravní průmysl a infrastruktura HS 8901 – Lodě pro osobní dopravu, turistické, trajektové ap. plavidla pro přepravu osob nebo nákladů

Kovozpracovatelský průmysl

HS 7227 – Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z ost. legované oceli

HS 7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků

HS 8007 – Výrobky ost. z cínu

HS 8101 – Wolfram a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu

Strojírenský průmysl

HS 8452 – Stroje šicí, nábytek, kryty, jehly aj. k strojům

HS 8457 – Centra obráběcí, stroje obráběcí, stavebnicové

HS 8476 – Automaty prodejní a na rozměňování mincí

Zábava a volný čas

HS 9004 – Brýle (korekční, ochranné nebo jiné) a podobné výrobky

HS 9605 – Soupravy cest. pro os. toaletu, čištění obuvi ap.

HS 9616 – Rozprašovače voňavek ap. toaletní rozprašovače


HS 8467 – Ruční nástroje a nářadí, pneumatické, hydraulické nebo s motorem

HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8503 – Části a součásti motorů, elektr. generátorů, soustrojí ap.

HS 8502 – Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče


Textilní a obuvnický průmyslHS 5810 – Výšivky v metráži pásech nebo jako motivy

HS 6502 – Šišáky formy kloboukové, splétané, nezformované

Zpracovatelský průmysl

HS 4403 – Surové dřevo, též odkorněné, zbavené dřevní běli nebo nahrubo opracované

HS 4415 – Bedny, krabice, laťové bedny, bubny ap. dřevěné obaly

HS 4806 – Rostlinný pergamen, nepromastitelné papíry, pauzovací papíry aj.

HS 4907 – Nepoužité poštovní ap. známky; akcie, dluhopisy ap. cenné papíry

HS 9603 – Košťata, smetáčky, štětce, štětky, kartáče, mopy a oprašovadla aj.


E V R O PA / B ě l O r u S K O

Bělorusko

V 2015 byl zaznamenán, v souvislosti s poklesem ruské ekonomiky, pokles HDP Běloruska o –3,8 %. Dle predikcí MMF se běloruské ekonomice povedlo znovu nastartovat svůj ekonomický růst v roce 2018. Míra inflace v zemi v roce 2018 dosahovala hodnoty 5,5 % a i přes klesající trend zůstává nadále vysoká. Populace Běloruska čítá 9,5 mil. obyvatel a HDP na obyvatele se pohybuje okolo 6 020 USD. Nezaměstnanost v zemi je vykazována okolo 0,8 %. Bilance běžného účtu Běloruska je dlouhodobě deficitní a v roce 2018 vykazovala hodnotu –1,4 mld. USD.

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) –2,5 2,4 4,0 3,1 2,5 2,0

HDP/obyv. (USD) 5 022 5 727 6 020 6 372 6 638 6 903

Míra inflace (%) 11,8 6,0 5,5 5,5 5,2 5,1

Nezaměstnanost (%) 1,0 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8


Populace (mil.) 9,5 9,6 9,5 9,4 9,4 9,3

Konkurenceschopnost — — — — — —



▶ Na konci roku 2009 vypršela bilaterální dohoda Evropské unie a Běloruska o obchodu s textilními výrobky. Vzhledem k vytvoření celní unie Ruska, Kazachstánu a Běloruska, v současné době Bělorusko nevidí možnost rozšíření dohody.

▶ Bělorusko nefiguruje v žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF) a stupeň exportního rizika dle OECD je 6/7.



ª Vývoz ČR do Běloruska 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)



8517 Přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů ap. dat 1 106 567 15,5 648 187 70,7

8471 Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap. 823 331 11,5 669 529 23,0

8413 Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny 299 461 4,2 223 718 33,9

8424 Mech. přístroje ke stříkání, hasicí přístroje ap. 273 844 3,8 110 050 148,8

8530 El. přístroje signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení dopravy 231 508 3,2 50 492 358,5

8537 Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny, vybaven 205 977 2,9 49 822 313,4

8419 Stroje ke zpracování materiálů změnou teplot 190 236 2,7 159 241 19,5

8542 Elektronické integrované obvody 180 167 2,5 192 665 –6,5

8431 Součásti jeřábů vozíků ap. buldozerů fréz aj. 179 833 2,5 22 105 713,5

8703 Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob 162 656 2,3 115 744 40,5

Celkem TOP 10 3 653 580 51,1 2 241 553 63,0

Celkem vývoz 7 149 698 5 202 054 37,4

zdroj: ČSÚ

« Dovoz ČR z Běloruska 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)



2710 Oleje minerální a z ner živičných ne surové 753 033 26,9 165 784 354,2

7312 Lana kabely pásy aj. splétané z železa oceli 471 073 16,8 430 592 9,4

5402 Příze z hedvábí syntického monofil do 67 dtex 258 246 9,2 222 771 15,9

7217 Dráty z železa oceli nelegované 206 976 7,4 207 120 –0,1

4407 Dřevo rozřezané, štípané, loupané, i hoblov.apod.,> 6 mm 116 058 4,1 79 744 45,5

7610 Konstrukce hliníkové části desky profily apod 110 130 3,9 118 183 –6,8


3909 Pryskyřice aminové fenolické polyuretany 75 753 2,7 38 636 96,1

6807 Výrobky z asfaltu nebo podobných materiálů 75 608 2,7 89 475 –15,5

2703 Rašelina (vč steliva rašelin) i aglomerovaná 72 159 2,6 45 513 58,5

Celkem TOP 10 2 238 409 80,0 1 494 336 49,8

Celkem dovoz 3 607 848 2 798 441 28,9

zdroj: ČSÚ



© Příležitosti pro český export ▶ Energetický průmysl

Růst energetické nezávislosti a diverzifikace dodavatelů je strategickým cílem pro běloruskou vládu v nadcházejících letech. Bělorusko plánuje v nadcházejících dvou letech snížit podíl Ruska ve svých dovozech energie z 90 % na 70 %. Plánované dokončení výstavby jaderné elektrárny Astravec v roce 2020 a její následná integrace do přenosové soustavy Běloruska přináší exportní příležitosti především v rámci modernizace transformátorových stanic, elektráren a rezervních energetických zdrojů na bázi parních turbín s celkovým instalovaným výkonem cca 800 MW. Rozvoji energetického potenciálu země má napomoci i snaha více využívat domácích zdrojů energie. Klíčovým slovem se stává tzv. zelená energetika. Snaha o větší energetickou soběstačnost a absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro vodní a větrné elektrárny. Zvyšuje se poptávka po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru (v souvislosti s vysokými cenami plynu potenciál u dodávek elektrických kotelen a malých kotelen na místní suroviny – biomasa, rašelina). V tomto vysoce konkurenčním prostředí je však třeba mít vždy na paměti i sílu zahraniční konkurence, zejm. z Itálie a Německa.

▶ Strojírenský průmysl

Česká republika by se měla primárně soustředit na obory, které generují běloruské ekonomice významné valutové příjmy, z tohoto pohledu se jedná o petrochemický průmysl – běloruské státní podniky v oblasti těžby, zpracování surovin (ropa, plyn), distributory ropy a podniky chemického průmyslu. Strojírenská produkce, tzn. dodávky technologických celků a modernizace průmyslových závodů – zde jsou příležitosti pro české dodavatele znásobené jejich dobrou pověstí. Jedinečnou šanci pro české strojírenské podniky představuje i projekt plošné modernizace klíčového běloruského výrobce zemědělské techniky „MTZ – Holding“ a výrobce největších důlních sklápěčů na světě „BELAZ“.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

V roce 2025 má být završen program rozvoje kvality pitné vody v Bělorusku. V rámci programu vláda avizovala modernizaci čistíren odpadních vod v několika běloruských městech. Příležitosti se otevírají zejména pro účast technických konzultantů, stavebních firem a dodavatelů v očekávaných výběrových řízeních. V letech 2019–2020 se předpokládá realizace 7 projektů financovaných EBRD v rámci 3. etapy Rámcového programu modernizace vodohospodářského sektoru Běloruska ve výši 60 mil. eur. Program se zaměří na modernizaci řady vodohospodářských objektů v Minské oblasti (Žodino, Fanipol, Ljuban, Kleck), Brestské oblasti (Ivanovo, Bereza, Baranoviči), Gomelské oblasti (Vetka) a Mohylevské oblasti (Šklov). Největším projektem pak bude vládou odsouhlasená investice EBRD a EIB za 168 mil. eur do vodohospodářských staveb a zařízení čistíren odpadních vod vodárenského podniku města Minsk. Tendr bude vypsán ve 2. pololetí 2019.


Významnou prioritou běloruské vlády je podpora zemědělství a potravinářského průmyslu. V agrárním sektoru se jedná o zaměření na výstavbu, resp. rekonstrukci farem, vepřínů a modernizaci zpracovatelského průmyslu (v mlékárenství a masném průmyslu). Zejména chov zvířat (farmy, vepříny) a následná produkce vepřového masa patří mezi priority vládní politiky v souvislosti s nenaplněností ruského trhu



po zavedení sankcí, kam směřuje více jak 97 % běloruského vývozu masa a masné produkce. Investice mají směřovat i do skladovacích prostorů a chladících kompresorových zařízení (např. pro nejmodernější a největší mlékárenský závod v Bělorusku – „Savuškin produkt“). Živočišná výroba a na ni navazující zpracovatelský průmysl patří ke stěžejním perspektivním oborům, které jsou běloruským státem finančně podporovány. Příznivá situace se však může změnit s ohledem na mimořádně nízkou geografickou diverzifikaci dodávek základních druhů zboží, kdy prakticky u všech skupin zboží dominuje Rusko, které v současné době aktivně provádí politiku substituce dovozu potravin.


V dopravní infrastruktuře, která souvisí i s běloruským vládním Programem rozvoje logistického systému země, je příležitost v nabídce kolejové techniky (komponentů, tj. podvozky, kola, generátory, sedací soupravy apod.). Dovoz může být z běloruské strany podmíněn částečnou lokalizací výroby. Bělorusko si již nyní osvojuje vlastní výrobu podvozků a dalších komponentů v rámci společného podniku se švýcarskou firmou Stadler, tudíž se bude prostor pro české exportéry zřejmě zužovat.



HS 8406 – Parní turbíny

HS 8471 – Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

HS 8504 – Elektrické transformátory, statické měniče

Železniční a kolejová doprava

HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení

Strojírenský průmysl

HS 8419 – Stroje, laboratorní přístroje, pro zpracovávání materiálů výrobními postupy změnou teploty

HS 8431 – Části a součásti jeřábů, vozíků, buldozerů, fréz aj.

HS 8459 – Obráběcí stroje pro vrtání, vyvrtávání, frézování ap., ne soustruhy


HS 8434 – Dojicí stroje a mlékárenské stroje a zařízení

HS 8438 – Stroje pro přípravu, výrobu potravin nebo nápojů

HS 0102 – Živý hovězí dobytek

Vodohospodářský a odpadní průmysl

HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory aj.

HS 8421 – Odstředivky, odstředivé ždímačky; stroje k filtrování, čištění kapalin nebo plynů

HS 8481 – Kohouty, ventily ap. zařízení pro potrubí, kotle, vany aj.



` Exportní financováníEGAP v Bělorusku v minulých deseti letech pojistil 205 případů v hodnotě 16,6 miliardy korun. Největší zájem měli klienti pojišťovny o pojištění vývozního odběratelského úvěru. S podporou pojištění EGAP firmy nejčastěji vyvážely strojní zařízení pro speciální průmyslová odvětví např. pro potravinářský průmysl, zemědělství, výrobu papíru, petrochemický průmysl.). Mezi hlavní pozitiva Běloruska patří dlouhodobě výborné platební zkušenosti ECAs OECD a přetrvávající finanční a ekonomická podpora z Ruska. V zemi sice probíhá řada dílčích ekonomických reforem, z hlediska jejich rozsahu a významnosti však stále nejsou dostatečné k samostatnému fungování ekonomiky a splácení veřejného dluhu bez ruské pomoci.


E V R O PA / B O S n A A H E r C E g O V i n A

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina dosahovala v předkrizovém období stabilního ekonomického růstu nad 5,5 % HDP. Globální finanční krize ale ekonomiku země poměrně výrazně zasáhla. Od roku 2015 se však hodnoty růstu HDP pohybují mezi hodnotami 3–2 % a očekává se i v následujících letech setrvání v tomto intervalu. Země se v posledních letech potýkala s deflací a v roce 2018 se inflace dostala k hodnotě 1,4 %. Je zde zhruba 3,5 mil. obyvatel a HDP na obyvatele dosahuje hodnoty 5 704 USD k roku 2018. Nezaměstnanost je poměrně vysoká, její hodnoty přesahují dlouhodobě 20 %, přičemž minulý rok se dostala na hodnotu 20,5 % a v dalších letech se očekává mírný pokles. Běžný účet je dlouhodobě v deficitu.

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) 3,2 3,0 3,2 3,5 3,7 3,9

HDP/obyv. (USD) 4 808 5 180 5 704 5 917 6 338 6 751

Míra inflace (%) –1,1 1,2 1,4 1,6 1,8 1,9

Nezaměstnanost (%) 25,4 20,5 18,4 18 18 18


Populace (mil.) 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5




▶ Evropská unie má s Bosnou a Hercegovinou uzavřenou Dohodu o stabilizaci a přidružení (platnost od 1. 6. 2015).

▶ V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se pro období let 2018–2019 umístila Bosna a Hercegovina na 91. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik. Stupeň exportního rizika dle OECD je dlouhodobě 7/7.



ª Vývoz ČR do Bosny a Hercegoviny 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)





2710 Oleje minerální a z ner živičných ne surové 188 919 5,0 185 032 2,1

2106 Přípravky potravinové jinde neuv. 126 486 3,3 113 131 11,8


7409 Desky plechy pásy měděné o síle nad 0,15 mm 105 547 2,8 113 208 –6,8

2708 Smola koks smolný z dehtu černouhelného aj. * — * —

8471 Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap. 101 258 2,7 97 028 4,4

3917 Trouby trubky hadice příslušenství z plastů 80 995 2,1 61 075 32,6

2701 Uhlí černé, brikety, bulety ap. z uhlí černého 73 031 1,9 291 427 –74,9

Celkem TOP 10 1 785 434 47,0 1 666 292 7,2

Celkem vývoz 3 801 444 3 774 301 0,7

zdroj: ČSÚ

« Dovoz ČR z Bosny a Hercegoviny 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)



2716 Energie elektrická 1 335 291 44,2 780 331 71,1

2836 Uhličitany peroxouhličitany apod 204 314 6,8 292 640 –30,2

9401 Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části 184 405 6,1 66 906 175,6

8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 161 871 5,4 174 171 –7,1

2706 Dehet černouhelný hnědouhelný rašelinový aj. * — * —

5903 Textilie impregnované povrstvené ap. plasty 95 108 3,1 62 501 52,2

8421 Odstředivky přístroje k filtrování čištění 78 058 2,6 52 467 48,8

7604 Tyče pruty profily hliníkové 61 339 2,0 33 917 80,9

8409 Části součásti pro motory pístové 55 874 1,9 534 10 363,3

6403 Obuv se svrškem z usně 55 090 1,8 80 501 –31,6

Celkem TOP 10 2 231 350 73,9 1 543 968 44,5

Celkem dovoz 3 019 344 2 317 507 30,3

zdroj: ČSÚ



© Příležitosti pro český export ▶ Důlní, těžební a ropný průmysl

Těžba nerostných surovin je prováděna zejména státními společnostmi, které jsou (v případě těžby uhlí) aktivní i v energetickém sektoru. Technologické i strojové vybavení těchto společností je z velké části zastaralé a nevyhovující. Doly nutně potřebují nové těžební stroje, dopravní zařízení a moderní systémy řízení, které sníží náklady a zvýší bezpečnost práce, např. pro těžbu hnědého uhlí, jenž je z hlediska objemu nejdůležitější komoditou (v roce 2018 se vytěžilo téměř 14 mil. t, odhadované zásoby jsou 680 mil. t). Zamýšlený intenzívní průzkum ložisek zemního plynu a ropy může generovat reálnou poptávku průzkumných společností po expertních službách a do budoucna těžebních společností po těžařských zařízeních, důlních strojích a zařízeních, tažných lokomotivách, průmyslových výbušninách apod.


Výroba elektrické energie v roce 2018 se předpokládá v objemu 16 200 GWh. Produkce elektřiny značně přesahuje domácí spotřebu. Země je na prvním místě v regionu západního Balkánu z hlediska vývozu elektřiny. Tepelné elektrárny se podílejí na energetickém mixu z 60 %, zbytek je tvořen vodními elektrárnami a jen nepatrným zastoupením dalších zdrojů. Energetická infrastruktura (s výjimkou nových produkčních kapacit z obnovitelných zdrojů energie) je zastaralá a nevyhovující po stránce technické, bezpečnostní i po stránce energetické účinnosti. Uhelné elektrárny jsou na samé hranici životnosti a s předpokládanou čínskou účastí se má realizovat výstavba nových bloků elektráren v Tuzle, Gacku a případně v Bánoviči. Státní energetické připravují řadu projektů výstaveb vodních elektráren. Municipality, ale i soukromé společnosti, plánují realizaci výstaveb produkčních zdrojů elektřiny i tepla z biomasy, převážně dřevní. Velké rozvojové možnosti se přisuzují využití zemědělské biomasy pro energetické účely. Vše směřuje k dlouhodobému udržení cíle vlády, kterým je 40% podíl obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém mixu. Projekty se však realizují ze zdrojů zahraničních investorů, donorů či prostřednictvím zvýhodněných půjček od mezinárodních finančních institucí. Příležitostí pro uplatnění českých firem jsou tak subdodávky pro výstavby či modernizace tepelných i vodních elektráren a díky zkušenosti z projektů, realizovaných v rámci české zahraniční rozvojové spolupráce, i dodávky zařízení a technologií pro získání a využití biomasy v energetice.

▶ nábytkářský průmysl

Těžba dřeva a dřevozpracující průmysl se řadí mezi jedny z nejdůležitějších odvětví výrobního sektoru díky 380 mil. eur ročního exportu, tedy 8 % vývozu Bosny a Hercegoviny. Nejedná se jen o prodej pouhé kulatiny či stavebního řeziva. Více jak třetinu hodnoty tvoří vývoz nábytku, jehož výroba má v Bosně a Hercegovině tradici i značný růstový potenciál. Místní výrobci realizují své prodeje v různých cenových segmentech, od produkce pro nadnárodní prodejní řetězce, až po zakázkovou výrobu pro luxusní designové prodejny na trzích s vysokou kupní silou. Rostoucí poptávka po místní produkci vyžaduje rozšiřování či modernizaci výrobních kapacit prostřednictvím nákupů strojů a technického vybavení pro primární i sekundární zpracování dřeva, dřevoobráběcího stroje, pily, frézky, hoblovky, sušárny, lisu, stroje na laminování a dýhování, apod.



Lesy pokrývají 50 % území Bosny a Hercegoviny, avšak samotná těžba především ve státních podnicích, které obhospodařují 80 % lesních ploch, je málo efektivní. Podniky k zajištění potřebného růstu těžby potřebují moderní techniku, což nabízí příležitosti v dodávkách zejména manipulační a dopravní zařízení do obtížného terénu.

▶ Zábava a volný čas

Zimní Evropský olympijský festival mládeže, který se uskutečnil v Sarajevu v únoru 2019, stimuloval rozvoj zimních sportů i zájem o tyto sporty u místní veřejnosti. Obyvatelé hlavního města mohou vy užívat dvě olympijská lyžařská střediska v Jahorinu a Bjelašnici, dokonce i pro noční lyžování díky jejich relativní blízkosti. Střediska pomalu investují do svého rozvoje, zdaleka však nejsou využity nabízené možnosti. Zájem o lední hokej či krasobruslení je limitován absolutním nedostatkem ledových ploch. V Sarajevu jsou během zimní sezóny k dispozici pouze dvě kluziště. Maloobchodní nabídka lyžařských potřeb a oblečení je omezená. S růstem zájmu o sjezdové, běžkové lyžování či o snowboard se dá předpokládat i růst poptávky. To je šance pro české výrobce sportovního náčiní či oblečení ale i pro firmy, které se mohou podílet na budování nezbytné infrastruktury zimních sportovišť.


Domácí spotřeba potravin je ze sedmdesáti procent zabezpečena dovozem. Značný potenciál rozvoje je především v živočišné výrobě, která se podílí čtyřmi pětinami na celkové zemědělské produkci. Zvýšení efektivity provozů se neobejde bez zásadní změny existujícího modelu chovu, který je založen na velkém množství hospodářských jednotek – domácností a malých farem. Zaměření na větší provozy umožní farmářům snížit jednotkové náklady na pořízení nutného vybavení, jako jsou dojící zařízení, chladící zásobníky, zařízení pro přepravu a manipulaci s močůvkou a pevnými hnojivy a též automatická ventilační a krmící zařízení. Mlékárny a masokombináty musí prioritně investovat do předčističek odpadních vod, likvidace pevných odpadů a modernizací porážkových a balících linek. Zajímavou příležitostí pro angažování českých firem v Bosně a Hercegovině může být i využití bioplynu, vznikajícího v zemědělském prostředí, pro výrobu elektrické energie a tepla.


Důlní, těžební a ropný průmysl

HS 3602 – Připravené výbušniny, jiné než prachové výmetné slože

HS 3603 – Zápalnice; bleskovice; roznětky nebo rozbušky; zažehovače; elektrické rozbušky

HS 8428 – Ost. zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení

HS 8429 – Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8431 – Části a součásti jeřábů, vozíků, buldozerů, fréz aj.

HS 8602 – Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy





HS 8402 – Parní kotle zvané „na přehřátou vodu“

HS 8403 – Kotle k ústřednímu vytápění, jiné než parní kotle

HS 8404 – Pomocná zařízení pro použití s kotli; kondenzátory pro parní pohonné jednotky

HS 8406 – Parní turbíny

HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 8413 – Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8415 – Stroje přístroje klimatizační

HS 8429 – Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)


HS 8507 – Elektrické akumulátory, včetně separátorů

Nábytkářský průmysl

HS 8302 – Úchytky, kování ap. výrobky z obecných kovů k nábytku, dveřím, schodištím apod.

HS 8465 – Obráběcí stroje pro opracování dřeva, korku, kostí ap.

HS 8208 – Nože a řezné čepele pro stroje nebo mechanická zařízení


HS 8417 – Neelektrické průmyslové a laboratorní pece, včetně neelektrických spalovacích pecí

HS 8418 – Chladničky, mrazničky aj. chladicí, mrazicí zařízení, čerpadla tepelná

HS 8419 – Stroje, laboratorní přístroje, pro zpracovávání materiálů výrobními postupy změnou teploty

HS 8425 – Kladkostroje a zdvihací zařízení, jiné než skipové výtahy; navijáky a vrátky; zdviháky

HS 8434 – Dojicí stroje a mlékárenské stroje a zařízení

HS 8436 – Ost. stroje pro zemědělství, lesnictví, včelařství ap., umělé líhně



Zábava a volný čas

HS 9506 – Výrobky a potřeby pro cvičení, gymnastiku aj. sporty

HS 6101, 6201 – Pánské nebo chlapecké kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských)

HS 6102, 6202 – Dámské nebo dívčí kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských)

HS 6116 – Prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů, pletené nebo háčkované

HS 6402 – Ost. obuv se zevní podešví a svrškem z kaučuku nebo plastů

HS 8428 – Ost. zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení

Stroje a zařízení pro infrastrukturu zimních sportovišť – zimní haly, lyžařské resorty



] Příležitosti pro rozvojovou spolupráciKategorie vyspělosti země: HDC

Ačkoli patři Bosna a Hercegovina mezi země s vysokým stupněm lidského rozvoje, zůstává stále jedním z nejméně rozvinutých států Evropy. Obecnými cíli země, které jsou zmiňovaný v pracovních dokumentech a návrzích jsou vytvářeni makroekonomické stability, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, udržitelného rozvoje a podpora evropské integrace.

▶ Sektor energetiky

V rámci udržitelných zdrojů energie existuje v Bosně a Hercegovině značný potenciál pro výrobu energie z biomasy a to zvláště v rurálních oblastech, ve kterých je koncentrován dřevozpracovatelský průmysl. Jižní Hercegovina rovněž disponuje vhodnými podmínkami pro výrobu energie na solární bázi. Existuje také potenciál zatím méně probádané geotermální energie.

▶ Sektor vody a sanitace

V sektoru vody a sanitace trpí Bosna a Hercegovina nedostatkem čistíren odpadních vod (ČOV), které před rokem 1992 nebyly vůbec vystavěny, anebo byly poničeny v důsledku válečného konfliktu. V řadě měst rovněž chybí kanalizační systémy a systémy zásobovaní kvalitní pitnou vodou. V rámci postupně integrace Bosny a Hercegoviny do EU lze očekávat stoupající poptávku po výstavbě komplexních systému kanalizací a ČOV. Přenos českého knowhow a technologií je již realizován v rámci bilaterální rozvojové pomoci. V sektorech energetiky i vody a sanitace se velmi aktivně úvěrově angažuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

▶ Sektor státní správy a občanské společnosti

Sektor státní správy a občanské společnosti je dlouhodobě orientován na evropskou integraci. Ze strany vládních instituci na všech úrovních tak existuje poptávka po přenosu evropských standardů a norem. Struktury místních samospráv mají zájem o přenos knowhow v oblasti čerpáni prostředků z fondů předvstupní pomoci.

Zdroj dat: http://www.worldbank.org


E V R O PA / B u l H A r S K O

Bulharsko

Země je nejchudším členem EU. Ukazatel konvergence (HDP/obyv. podle koupě schopnosti) se od vstupu do EU v roce 2007 (kdy činil 40 % průměru celé EU) zvýšil na 49 % v roce 2016 (a v roce 2017 pravděpodobně překročil 50 %). Hodnota růstu HDP dosahuje výše 3,6 %. Země má dlouhodobě vyso kou fiskální disciplínu, která je důsledkem zavedení pevného kurzu místní měny v roce 1997 (nyní to je pevný kurz k eur). Míra inflace je k roku 2018 odhadována ve výši 2,6 % a očekává se mírný nárůst v následujících letech. HDP na obyvatele dosáhlo roku 2018 hodnoty 9080 USD. V roce 2018 byla bilance běžného účtu s přebytkem 1,5 mld. USD. a přebytek se očekává i do roku 2020.

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) 3,9 3,6 3,6 3,1 2,8 2,8

HDP/obyv. (USD) 7 496 8 077 9 080 9 504 10 187 10 841

Míra inflace (%) –1,3 1,2 2,6 2,3 2,3 2,3

Nezaměstnanost (%) 7,7 6,2 5,6 5,5 5,5 5,5

Bilance běžného účtu (mld. USD) 1,2 2,6 1,5 1,0 0,6 0,3

Populace (mil.) 7,1 7,0 7,0 7,0 6,9 6,9




▶ Bulharsko je součástí vnitřního trhu EU. ▶ V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické

fórum (WEF), se Bulharsko umístilo na 51. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik. Stupeň exportního rizika dle OECD je 3/7.



ª Vývoz ČR do Bulharska 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)



8703 Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob 3 205 810 15,2 1 872 004 71,3

8517 Přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů ap. dat 1 328 902 6,3 398 536 233,4


5105 Vlna chlupy zvířecí jemné hrubé mykané česané 757 565 3,6 1 016 433 –25,5

8538 Části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně se zařízeními 733 443 3,5 626 595 17,1


3004 Léky odměřené, ne krev, antiséra ap., vata aj. 521 367 2,5 330 256 57,9

8543 Elektrické stroje a přístroje s vlastní individuální funkcí, jinde v t 494 485 2,3 324 467 52,4

8415 Stroje přístroje klimatizační 454 197 2,2 148 556 205,7

3926 Ostatní výrobky z plastů a výrobky z ostatních materiálů čísel 3901 až 3914 453 633 2,2 433 504 4,6

Celkem TOP 10 9 440 538 44,7 6 295 517 50,0

Celkem vývoz 21 096 253 18 516 603 13,9

zdroj: ČSÚ

« Dovoz ČR z Bulharska 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)



8544 Izolované dráty, kabely aj. izolované el. vodiče vláken 3 646 424 27,6 1 685 621 116,3

8536 El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně el. obvodů aj. < 1 000 V 1 907 753 14,5 673 327 183,3

8538 Části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně se zařízeními 1 385 473 10,5 1 284 275 7,9

9401 Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části 990 867 7,5 961 165 3,1

3004 Léky odměřené, ne krev, antiséra ap., vata aj. 761 731 5,8 833 963 –8,7

7322 Radiátory ohřívače ap. části z železa oceli 429 678 3,3 361 940 18,7

8532 Elektrické kondenzátory, pevné, otočné nebo dolaďovací (přednastavené) 390 457 3,0 379 848 2,8

8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 373 904 2,8 163 751 128,3

8537 Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny, vybaven 368 377 2,8 202 193 82,2

7604 Tyče pruty profily hliníkové 314 027 2,4 263 327 19,3

Celkem TOP 10 10 568 691 80,1 6 809 410 55,2

Celkem dovoz 16 701 861 13 199 831 26,5

zdroj: ČSÚ



© Příležitosti pro český export ▶ Automobilový průmysl

Se zvyšováním koupěschopnosti obyvatel roste počet prodaných nových automobilů (růst o 9,9 % v roce 2018). Tento trh je však zatím relativně velmi slabý (pouze něco přes 34 tis. automobilů v roce 2018). Značka Škoda má v zemi dobré jméno a v roce 2018 byla 3. největším prodejcem v segmentu nových osobních vozidel. Vzhledem k vysoce převládajícímu dovozu ojetých automobilů a vysokému průměrnému stáří vozů je v zemi vysoká poptávka po náhradních dílech. Sektor automotive (z větší části FDI) patří k nejrychleji rostoucím v zemi a představuje cca 5% podíl na HDP, zatím však nejde o výrobu celých automobilů. Nadále je vysoká potřeba obnovy vozového parku veřejné dopravy (autobusy, tramvaje, trolejbusy). Řada měst připravuje i investice do ekologické veřejné dopravy (elektrobusů).


Budování nových kapacit se předpokládá převážně v sektoru obnovitelné energie (zejména solární zdroje). Vláda má zájem obnovit projekt výstavby JE Belene, v současné době připravuje řízení na výběr investora. Výstavba nových konvenčních zdrojů se nepředpokládá, i při zachování pouze současných kapacit však BG zůstává významným vývozcem el. energie. Nejvýznamnější podíl v energetickém mixu představují tepelné elektrárny a JE Kozloduj. BG již nyní plní 20% cíl podílu OZE. Energetika však bude vyžadovat značné investice do obnovy výrobních zařízení i infrastruktury pro distribuci, včetně posílení energetické efektivity.

▶ Chemický průmysl

Prostor pro uplatnění v BG má široká škála výrobků chemického průmyslu. V souvislosti se státem podporovaným projektem masivní rekonstrukce panelových domů i s obnovením výstavby rezidenčních a firemních objektů najdou uplatnění barvy a nátěrové hmoty. Se zvyšováním životní úrovně se zvyšuje spotřeba čistících prostředků, pánské a dámské kosmetiky. S rozvojem zemědělství, a zejména rostlinné výroby, se zvyšuje poptávka po insekticidech, herbicidech, hnojivech. Velká poptávka je po surovinách a polotovarech (polyamidy, propyleny atd.), které se používají v chemickém, textilním průmyslu, při výrobě umělých hmot, obalových materiálů atd.

▶ iCT

V Bulharsku se rychle zvyšuje podíl sektoru outsourcingu na výkonu ekonomiky a stává se zemí s jeho nejvyšším podílem na HDP v rámci EU (do roku 2020 by dle Bulharské outsourcingové asociace měl tento podíl představovat 6 % HDP). V této návaznosti se zvyšují dovozy počítačů a jejich periferií, hardwaru, softwaru, telekomunikačních zařízení apod.

▶ Obranný průmysl

V příštích letech plánuje armáda velké projekty modernizace výzbroje a vybavení v hodnotě téměř 2 mld. eur. Probíhají výběrová řízení na nákup obrněných vozidel pěchoty, stíhacích bojových letadel a vojenských lodí. Zvažuje se i modernizace tanků T72. Poptávka se v souladu s těmito plány zřejmě



zaměří zejména na leteckou techniku, obrněná vozidla, kybernetickou bezpečnost, komunikační, informační a navigační systémy, optoelektroniku, ochranu bezpečnostní infrastruktury.

▶ Stavební průmysl

Stavebnictví se po krizi po roce 2008 opět dostává do fáze růstu. Staví se zejména obytné rezidenční objekty, výrobní haly v průmyslových zónách, infrastruktura (sofijské metro, dálnice, rekonstrukce silnic a železnic, komunální infrastruktura). Předpokládá se pokračování ambiciózního programu renovace panelových budov, na nějž byla v posledních letech vyčleněna částka cca 1 mld. eur, ale s menší intenzitou. Část projektů bude financována z programů EU.


Bulharsko má rozvinutý textilní průmysl, zejména šití oděvů. Země vyváží konfekci, kterou si zde nechávají šít přední evropské značky. Na rozdíl od ČR však nemá dostatečné kapacity pro výrobu látek. Perspektivní je i český vývoz hotové konfekce v některých segmentech, které dostatečně nepokrývá domácí výroba, např. outdoorové oděvy. Odbyt konfekce se bude zvyšovat díky trvale rostoucím příjmům a spotřebě domácností.


Vodohospodářský sektor země je ve velmi špatném stavu, nebylo zde dlouhá léta dostatečně investováno do obnovy rozvodných sítí. Výraznější zlepšení nepřinesl ani vstup do EU, ztráty při dodávkách pitné vody se za toto období snížily pouze o necelé 1 % dosahují nejvyšší hodnoty v EU – 61,5 %. Studie Světové banky odhaduje, že v nejbližších 10 letech by se v sektoru mělo investovat více než 6 mld. eur, z čehož fondy EU by měly pokrýt 30–40 % této částky. V současném programovém období je pro sektor vyčleněno 1,2 mld. eur.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Státní výdaje na zdravotnictví se pro rok 2017 navýšily o 7 %. V zemi je však mimořádně vysoký podíl plateb pacientů na celkových výdajích ve zdravotnictví, který činí až 36 %, veřejné zdravotní pojištění pokrývá 59 % a soukromé pojišťovny 5 %. Rychle roste soukromý sektor, který má 31% podíl na trhu se zdravotnickými službami. Bulharsko nabízí dobré příležitosti pro modernizaci vybavení nemocnic ve veřejném i soukromém sektoru.


Vzhledem ke strmému nárůstu průměrných mezd (v současnosti pravidelně až 10 % p.a.) se zvyšuje koupěschopnost obyvatel. S mírným zpožděním dochází rovněž ke zvyšování maloobchodních tržeb (tempo 6–7 % v roce 2018), nejprve se to projevilo u zboží krátkodobé, a později i dlouhodobé spotřeby. Zároveň dochází ke změně chování spotřebitelů v oblasti nákupu potravin, která je způsobena zejména postupným zvyšováním tržního podílu řetězců a s tím spojenými dovozy potravin, které na bulharském trhu nebyly obvyklé a postupně si získávají důvěru a oblibu u spotřebitelů (např. jogurty, tvarohy, sušenky, trvanlivé smetany, šlehačky atd.).

Perspektivní je i trh s pivem. V roce 2017 představoval prodej cca 5,5 mil. hl piva. Nárůst prodejů se zastavil, české pivo je však v zemi silně uznávanou značkou. Vzhledem ke zvyšující se oblibě nových typů piva (craft) z menších místních výrob, je perspektivní i vývoz malých pivovarů. Vzhledem



k aktuálnímu velmi výraznému omezení místní výroby cigaret je prostor pro vývoz této komodity z ČR do BG.

Zvyšuje se objem prodejů biopotravin a potravinových doplňků. Rychle se rozvíjí zemědělská výroba, dochází k intenzivní obměně strojového parku. Větší důraz, včetně financování z fondů EU (2,9 mld. eur v OP Rozvoj venkova), je kladen na rostlinnou výrobu (BG se postupně stává významným vývozcem pšenice).


Rekonstrukce železničních tratí v zemi je prioritou v rámci financování z fondů EU v současném finančním období. Kompletní rekonstrukcí prochází zejména hlavní trať spojující Evropu s Tureckem. Osobní železniční doprava je monopolem státního přepravce BDŽ. Vozový park si bude vyžadovat investice do jeho obnovy. BDŽ vzhledem ke dlouhodobé výrazné ztrátovosti dočasně ustoupilo od původního plánu na výraznou obměnu vozového parku (nákupem několika desítek nových souprav) a potřebné množství zřejmě odebere na leasing.



HS 1703 – Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu

HS 0401 – Mléko, smetana nezahuštěná, neslazená

HS 0402 – Mléko, smetana zahuštěná, slazená

HS 1905 – Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao

HS 2203 – Pivo ze sladu

HS 2402 – Doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek

HS 8432 – Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví a lesnictví ap.



Automobilový průmysl

HS 4011 – Nové pneumatiky z kaučuku

HS 8507 – Elektrické akumulátory, včetně separátorů

HS 8703 – Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob

HS 8708 – Části, součásti motorových vozidel čísel 8701 až 8705

HS 8702 – Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob, včetně řidiče

ICT

HS 8471 – Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

HS 8473 – Části, součásti a příslušenství strojů psacích, počítacích

HS 8517 – Přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů ap. dat

HS 8523 – Disky, pásky, paměťová zařízení, a. média pro záznam zvuku nebo jiného fenoménu ap.

HS 8528 – Monitory, projektory, bez TV, přijímače televizní




Textilní a obuvnický průmysl

HS 5105 – Vlna a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, mykané nebo česané

HS 5407 – Tkaniny z příze z hedvábí syntetického

HS 5903 – Textilie impregnované, povrstvené ap. plasty

HS 6203 – Obleky, saka, kalhoty, komplety aj., pánské

HS 6201 – Svrchníky kabáty větrovky ap. pánské chlapecké

Stavební průmysl

HS 6910 – Keramické výlevky, umyvadla, podstavce pod umyvadla, bidety, koupací vany, záchodové mísy, splachovací nádrže, pisoárové mísy a podobná zařízení k sanitárním a hygienickým účelům

HS 7211 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce



Černá Hora

Růst ekonomiky Černé Hory se zrychloval ze 1,1 % (2001) až na 10,7 % (2007). Od roku 2008 do roku 2014 docházelo ke snižování tempa růstu ekonomiky. Po deflaci roku 2014 a 2016 se míra inflace v Černé Hoře pohybovala okolo 2 %. V zemi žije přibližně 620 tis. obyvatel a HDP na obyvatele roku 2018 přesáhlo 8600 tis. USD a předpokládá se jeho růst. Běžný účet platební bilance Černé Hory je v deficitu.

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) 2,9 4,3 3,7 2,5 3,0 3,1

HDP/obyv. (USD) 7 028 7 678 8 644 8 987 9 538 10 075

Míra inflace (%) –0,3 2,4 2,8 2,0 1,8 1,9

Nezaměstnanost (%) — — — — — —


Populace (mil.) 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6




▶ Evropská unie uzavřela s Černou Horou dohodu o zóně volného obchodu. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), obsadila Černá Hora 71. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik a dle OECD je stupeň exportního rizika 7/7.


Chemický průmyslHS 3902 – Polymery propylenu nebo ostatních olefinů, v primárních formách

HS 3908 – Polyamidy v primárních formách



HS 8536 – El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně el. obvodů aj. < 1 000 V

HS 8543 – Elektrické stroje a přístroje s vlastní individuální funkcí, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté

` Exportní financováníEGAP v Bulharsku v minulých deseti letech pojistil 40 případů v hodnotě 7,4 miliardy korun. Největší zájem měli klienti pojišťovny o pojištění vývozního odběratelského úvěru, pojištění úvěru na investice a pojištění investice v zahraničí. S podporou pojištění od EGAP firmy nejčastěji vyvážely stroje a zařízení k výrobě energie a silniční vozidla. V Bulharsku EGAP pojišťuje bankovní i korporátní riziko. V lednu 2017 došlo v rámci OECD ke zlepšení Bulharska do kategorie 3. rizikové kategorie. Pozitivní je členství Bulharska v EU, rostoucí ekonomika a nízké zadlužení (jedna z nejnižších úrovní veřejného zadlužení v rámci EU).


E V R O PA / Č E r n á H O r A

Černá Hora

Růst ekonomiky Černé Hory se zrychloval ze 1,1 % (2001) až na 10,7 % (2007). Od roku 2008 do roku 2014 docházelo ke snižování tempa růstu ekonomiky. Po deflaci roku 2014 a 2016 se míra inflace v Černé Hoře pohybovala okolo 2 %. V zemi žije přibližně 620 tis. obyvatel a HDP na obyvatele roku 2018 přesáhlo 8600 tis. USD a předpokládá se jeho růst. Běžný účet platební bilance Černé Hory je v deficitu.

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) 2,9 4,3 3,7 2,5 3,0 3,1

HDP/obyv. (USD) 7 028 7 678 8 644 8 987 9 538 10 075

Míra inflace (%) –0,3 2,4 2,8 2,0 1,8 1,9

Nezaměstnanost (%) — — — — — —


Populace (mil.) 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6




▶ Evropská unie uzavřela s Černou Horou dohodu o zóně volného obchodu. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), obsadila Černá Hora 71. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik a dle OECD je stupeň exportního rizika 7/7.



ª Vývoz ČR do Černé Hory 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)



8802 Ostatní letadla (například vrtulníky, letouny); kosmické lodě (včetně 736 887 68,6 — —

8703 Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob 600 728 55,9 781 400 –23,1

8530 El. přístroje signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení dopravy 74 176 4,1 63 117 639,7

2708 Smola koks smolný z dehtu černouhelného aj. * — * —




7308 Konstrukce části desky tyče aj. z železa oceli 14 211 1,3 9 342 52,1

8507 Elektrické akumulátory, včetně separátorů 12 277 1,1 17 756 –30,9

8544 Izolované dráty, kabely aj. izolované el. vodiče vláken 11 912 1,1 1 061 1 022,7

Celkem TOP 10 1 552 563 144,5 869 616 78,5

Celkem vývoz 1 787 814 1 074 288 66,4

zdroj: ČSÚ

« Dovoz ČR z Černé Hory 2018 (2017), hlavní sektoryKódzboží Název zboží


Podíl z celku (%)




7308 Konstrukce části desky tyče aj. z železa oceli 52 401 90,3 4 459 1 075,2

2606 Rudy hliníkové koncentráty 14 488 25,0 14 441 0,3

8483 Hřídele aj. převodové převody kola ozubené ap. 10 363 17,8 1 026 910,0

7610 Konstrukce hliníkové části desky profily apod 6 141 10,6 2 009 205,7

7215 Tyče pruty ostatní z železa oceli nelegované 3 584 6,2 3 360 6,7

7228 Tyče pruty úhelníky profily z oceli legov ost 3 498 6,0 5 170 –32,3

8517 Přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů ap. dat 3 228 5,6 1,0 322 700,0

7310 Cisterny sudy kádě ap. z železa oceli do 300 l 1 869 3,2 3 329 –43,9

2204 Víno z čerstvých hroznů mošt vinný jiný 993 1,7 656 51,4

Celkem TOP 10 174 499 300,5 49 074 255,6

Celkem dovoz 178 511 58 062 207,4

zdroj: ČSÚ




Nová dálnice na trase Bar–Boljare (Srbsko) je nejzásadnější dopravní stavbou, jejíž první úsek (Podgorica–Mateševo) se staví od roku 2016. Termín dokončení tohoto úseku byl posunut o rok a to na jaro 2021, přičemž cena je přibližně 800 mil. euro. Projekt financuje čínská Exim banka a zakázku na stavební práce získalo čínské konsorcium CRBC (China Road and Bridge Corporation). Jedná se o jednu z nejkomplikovanějších staveb svého charakteru na světě, protože se musí kvůli horskému terénu budovat desítky tunelů a mostů. Vláda připravuje v roce 2019 vypsání tendru na zbývající části, tj. Bar – Podgorica a Mateševo–Boljare.

▶ Důlní, těžební a ropný průmysl

Vláda by v následujících letech chtěla výrazně zvýšit využití dostupných nerostných zdrojů revitalizací či rozšiřováním stávajících a otevřením nových dolů (např. lokalita Maoče). Od konce roku 2018 probíhá geologický průzkum černohorského mořského dna za účelem ověření výskytu nerostných surovin (plyn, ropa).


Nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie je dosluhující 1. blok tepelné elektrárny Pljevlja. V roce 2018 vláda rozhodla o jeho ekologické rekonstrukci v hodnotě přesahující 100 mil. euro. Počátkem roku 2019 má být vypsána veřejná soutěž na zhotovitele díla (po dokončení projektování – tzv. Idejni projekat). Vláda také několik let zvažuje výstavbu 2. bloku tepelné elektrárny Pljevlja. Cena se odhaduje na 350 mil. euro. Nejen kvůli přísným ekologickým limitům se však zatím Černé Hoře nepodařilo zajistit financování projektu. Černá Hora buduje rovněž větrné, solární a malé vodní elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů energie dosahuje kolem 33 %, proto je finanční podpora vlády minimální. Černá Hora se chce stát vývozcem elektrické energie. Za tím účelem byl položen podmořský kabel spojující Černou Horu s Itálií. Započetí prací na plynofikaci země bude záviset na realizaci výstavby jadranskojónského plynovodu, případně na výsledcích průzkumu mořského dna (viz část Důlní, těžební a ropný průmysl)

▶ Služby

Největší potenciál pro české firmy v oboru služeb nabízí sektor cestovního ruchu, který podle statistik za rok 2018 představuje 23,7 % HDP. Turismus se rozvíjí nejen v přímoří, ale i v horských oblastech na severu země. Vláda se dlouhodobě orientuje na získávání stále bohatší klientely, pro kterou potřebuje zajistit kvalitní služby (lázeňství, rehabilitační a zdravotní programy pro seniory, zábavné parky, sportovní zařízení na využití volného času). V letošním roce je plánováno např. otevření nového lyžařského střediska Ski Resort Kolašin 1 600 nebo otevření první části nejluxusnějšího přímořského resortu Porto Novi v Kumboru. Pro další rozvoj turismu v Černé Hoře je klíčové dosáhnout prodloužení letní i zimní sezóny.


Do roku 2035 plánuje Černá Hora investice do ochrany životního prostředí za více než 1,4 mld. eur. Finanční zdroje státu i municipalit jsou velmi limitované. Černá Hora má značné zásoby kvalitní vody, které však nedokáže sama efektivně využít (velké množství balené vody dováží ze Srbska nebo Itálie). Tyto vodní zdroje jsou vhodné rovněž pro umělý chov ryb. Na řadě míst Černé Hory přetrvávají problémy



Dánsko

Dánsko vykazuje dlouhodobě stabilní růst HDP v rozmezí 1 až 2 % ročně. Pro letošní rok prognózuje MMF růst HDP ve výši 1,9 %. Míra inflace vykazuje velmi nízké hodnoty (1,7 %); v průběhu příštích let by se měla mírně zvedat. Celková populace Dánska čítá 5,8 mil. obyvatel. HDP na obyvatele dosáhl v roce 2019 výše 62 041 USD. Nezaměstnanost v zemi na konci roku 2018 klesla na 5,4 %. Běžný účet Dánska je dlouhodobě přebytkový.

Ukazatel 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Růst HDP (%) 2,0 2,3 2,0 1,9 1,8 1,8

HDP/obyv. (USD) 53 773 56 630 61 226 62 041 64 644 67 135

Míra inflace (%) 0,3 1,1 1,4 1,7 2,0 2,0

Nezaměstnanost (%) 6,2 5,7 5,4 5,3 5,3 5,4

Bilance běžného účtu (mld. USD) 2,5 24,8 27,3 27 27,1 27,2

Populace (mil.) 5,7 5,7 5,8 5,8 5,9 5,9


Exportní riziko OECD — — — — — —


▶ Dánsko je součástí vnitřního trhu Evropské unie. ▶ V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické

fórum (WEF) obsadilo Dánsko 10. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik a dle hodnocení OECD nepatří mezi exportně rizikové země.

s čištěním a regulací odpadních a splaškových vod. Hlavní město Podgorica bude v příštích letech investovat do systému čištění odpadní

evropa...evropa / albánie albánie v posledních dvou desetiletích udělala albánie obrovský...

Documents