evaluace komunikačních aktivit rop severozápad...při výzkumu veřejného mínění (1. 4. až...

1

Evaluace komunikačních aktivit ROP Severozápad

Závěrečná zpráva

28. 6. 2015

2

Manažerské shrnutí

Cílem evaluace bylo vyhodnotit komunikační aktivity ROP Severozápad, resp. prověřit aktuální stav informovanosti cílových skupin komunikačního plánu ROP Severozápad a vyhodnotit reálný dopad realizace komunikačního plánu ROP Severozápad, včetně prověření účinnosti informačních a propagačních nástrojů při plnění komunikačních cílů ROP Severozápad. Dílčí cíle této evaluace lze specifikovat takto:

vyhodnocení povědomí cílových skupin komunikačního plánu ROP Severozápad o programu ROP Severozápad a o konkrétních projektech realizovaných z ROP Severozápad;

vyhodnocení relevance a efektivity komunikačních nástrojů;

vyhodnocení reflexe doporučení vzešlých z průběžné evaluace komunikačních aktivit v roce 2010;

návrh vhodných komunikačních nástrojů pro období ukončování ROP Severozápad.

Použité metody

Základními metodami využitými v rámci této evaluace byly:

analýza dokumentů

o analýza dokumentace ROP Severozápad v části komunikačních aktivit – Programový dokument ROP Severozápad, Operační manuál ROP Severozápad, Komunikační plán ROP Severozápad na období 2007-2013, komunikační plány ROP Severozápad na roky 2011-2014 (vč. jejich vyhodnocení), výroční zprávy ROP Severozápad za roky 2011-2014, Zprávy o průběhu realizace ROP Severozápad v období 2011-2014, soupisky výdajů na komunikační aktivity za roky 2011-2014, monitorovací zprávy projektů technické asistence v oblasti publicity a absorpční kapacity za roky 2011-2014;

o analýza mediálních a prezentačních výstupů – monitoring tisku, internetové stránky Regionální rady Severozápad www.nuts2severozapad.cz (publikace, tiskové zprávy, aktuality apod.);

analýza mediálních a prezentačních výstupů (mediální analýza) – obsahová analýza monitoringu celostátních a regionálních zpravodajských médií ve 2 obdobích:

o 1. čtvrtletí 2012, tj. období po první vlně zatýkání vedení Úřadu Regionální rady Severozápad;

o březen 2014, tj. období obnovené činnosti Regionální rady Severozápad;

dotazníkové šetření se všemi žadateli a příjemci ROP Severozápad (osloveno 720 subjektů, kompletně vyplněno 103 dotazníků);

výzkum veřejného mínění – telefonické dotazování u vzorku populace Karlovarského a Ústeckého kraje (osloveno 1049 občanů různých věkových skupin a vzdělání);

fokusní skupina s relevantními pracovníky Úřadu Regionální rady Severozápad.

http://www.nuts2severozapad.cz/

3

Hlavní výsledky evaluace a navržená doporučení

Mediální obraz ROP Severozápad

ROP Severozápad se od roku 2012 potýkal s velmi nepříznivým mediálním obrazem, který byl zapříčiněn některými kauzami ohledně čerpání dotací z ROP Severozápad. Tato situace se negativně promítla do komunikačních a propagačních aktivit ROP Severozápad, kdy hlavní úsilí komunikace bylo zacíleno především na krizovou komunikaci, řešení okamžité situace a distribuci aktuálních informací. Naplňování komunikačních plánů v letech 2012 a 2013 bylo uzpůsobeno této nestandardní situaci a neprobíhalo v celé zamýšlené šíři. Lze konstatovat, že v roce 2014 došlo ke stabilizaci situace a komunikační aktivity v tomto roce již vycházely z dlouhodobé koncepce komunikace dané Komunikačním plánem ROP Severozápad 2007-2013.

Mediální analýza prokázala, že v období 2012-2014 byla vysoká frekvence 4 mediálních témat:

problematika financování projektů z ROP Severozápad,

přínosy financovaných projektů a dopad ROP Severozápad do regionu,

problémy a kritické události při implementaci ROP Severozápad,

trestní řízení s aktéry implementační struktury ROP Severozápad.

Z analýzy vyplynulo, že medializace témat se mezi roky 2012 a 2014 zásadním způsobem změnila. Medializace kriminální činnosti se sice nezměnila (vývoj 23 % ku 25 %), ale zcela zásadně se změnil podíl medializace dopadu ROP Severozápad do regionu (vývoj 20 % ku 60 %). Z analýzy vyplynulo, že zatímco zastoupení témat v regionálních a celostátních médiích bylo zhruba porovnatelné, kontext byl v regionálních médiích více pozitivní. Napovídá to o racionálním pohledu regionálních médií, které jsou „uvnitř problematiky“, resp. (v některých případech) o tendenčním pohledu celostátních médií, které jsou „vně problematiky“ a musejí nezainteresovaného příjemce informace zaujmout.

Komunikační aktivity

Zaměření komunikačních aktivit na jednotlivé cílové skupiny se v jednotlivých letech lišilo, a to v závislosti na aktuální situaci ROP Severozápad. Procentní vyjádření objemu vynaložených finančních prostředků na komunikační aktivity ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám ukazuje následující tabulka.

Tab. č. 1: Struktura nákladů ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám

Cílová skupina 20111 2012 2013 2014

Příjemci pomoci x 45 % 30 % 20 %

Potenciální žadatelé x 15 % 30 % 30 %

Široká veřejnost, média, odborná veřejnost x 40 % 40 % 50 %

Z tabulky je názorně vidět, jak se měnily preference mediální komunikace v období 2012-2014. Zatímco v roce 2012 se téměř polovina komunikace zaměřila na příjemce pomoci a potenciální žadatelé reprezentovali pouze 15 % „zájmu“, tak po znovunastartování ROP Severozápad se pozornost soustředila zejména na potenciální žadatele a význam této cílové skupiny se zvýšil dvojnásobně. Široká veřejnost si zachovává v analyzovaném období prakticky shodný mediální zájem na úrovni 40-50 %.

1 Údaje za rok 2011 nejsou k dispozici.

4

Pro mediální komunikaci byly využity TV, rozhlas, tisk, internet. Vlastní mediální komunikace probíhala v několika rovinách:

plošná inzerce,

tiskové zprávy a mediální akce,

audiovizuální informační kampaně,

newsletter AeROPlán.

Z průzkumu veřejného mínění vyplývá, že 90 % informací o ROP Severozápad získává široká veřejnost ze 3, resp. 4 médií:

Tab. č. 1: Struktura podílu médií při informování široké veřejnosti

Typ média Podíl

televize 30 %

internet 29 %

tisk 25 %

rozhlas 6 %

Odborná veřejnost, resp. žadatelé a příjemci pomoci z ROP Severozápad naproti tomu uvádějí, že využívají pro příjem informací uvedená 4 média takto:

Tab. č. 3: Struktura podílu medií při informování odborné veřejnosti

Typ média Podíl

televize 14 %

internet 55 %

tisk 23 %

rozhlas 8 %

Úroveň mediální komunikace (tisk, rozhlas, TV) propagující ROP Severozápad hodnotí 46 % respondentů jako velmi dobrou a dobrou. Relativně významné procento respondentů však hodnotí mediální komunikaci jako slabou a špatnou (42 %).

Plošná inzerce představuje významnou část komunikačních aktivit ROP Severozápad, čemuž také odpovídají vyčleněné finanční prostředky v rámci celkových nákladů na komunikační a propagační aktivity. V roce 2011 představovaly tyto náklady 33 % z celkového rozpočtu, v roce 2014 dokonce 60 %.

Komunikace s médii probíhala především prostřednictvím tiskových zpráv a dále prostřednictvím tzv. presstripů a dalších akcí pro novináře. Nejen tiskové zprávy, ale obecně jakákoliv komunikace s novináři představuje velice účinný nástroj pro zviditelnění ROP Severozápad a jeho projektů. Ačkoliv primární cílovou skupinou mediální komunikace jsou novináři, sekundárně je dopad na ostatní cílové skupiny komunikačního plánu ROP Severozápad značný. Vzhledem k tomu, že cca 1/4 respondentů získává informace z tiskovin, je tento zdroj informací velmi účinný a je nezbytné ho posilovat. Frekvenci tiskových zpráv lze, s výjimkou roku 2011, hodnotit pozitivně.

Mediální informační kampaně probíhaly ve všech sledovaných letech prostřednictvím TV/video spotů a rozhlasových reportáží a upoutávek. Provedená terénní šetření ukázala, že zhruba 2/3 veřejnosti (laické i odborné) přijímají informace prostřednictvím televize a internetu. Zatímco u široké (laické) veřejnosti je význam obou těchto médií porovnatelný, tak u odborné veřejnosti několikanásobně převažuje význam internetu. Tento komunikační nástroj lze proto považovat za vhodný a účinný jak ve vztahu k dopadu na cílovou skupinu (zejména odborné veřejnosti), tak z hlediska úspornosti (jednotkové náklady na videospoty jsou v průměru cca 15 000 Kč v roce 2013, resp. 35 000 Kč v roce 2014).

5

Ve sledovaných letech také probíhaly informační kampaně spojené se soutěžemi s tematikou podpořených projektů, do kterých se zapojila regionální média. Například v roce 2012 Český rozhlas pro Ústecký a Karlovarský kraj odvysílal v rámci této kampaně 36 reportáží o podpořených projektech, v roce 2014 dalších 20 reportáží. Vzhledem k tomu, že z šetření vyplynulo, že pouze 6 % široké veřejnosti a 8 % odborné veřejnosti využívá pro získávání informací o ROP Severozápad rozhlas, je účinnost tohoto mediálního nástroje poměrně malá. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že 49 % respondentů dotazníkového šetření se setkalo v regionálních nebo lokálních rozhlasových stanicích s informacemi o výsledcích ROP Severozápad a o aktivitách, které tento program podporuje, a více než polovina těchto respondentů považovala uveřejněné informace za dostatečně konkrétní a inspirativní.

Dalším komunikačním nástrojem, který byl předmětem hodnocení, jsou internetové stránky Regionální rady Severozápad www.nuts2severozapad.cz, které jsou stěžejním informačním kanálem jak vůči žadatelům (včetně potenciálních žadatelů v hodnoceném období), tak i vůči příjemcům, a v neposlední řadě i vůči odborné i široké veřejnosti.

Semináře pro žadatele a příjemce byly ve sledovaném období velmi významným komunikačním nástrojem, zejména s ohledem jejich cílení na relevantní skupiny pro zajištění věcného a finančního pokroku regionu Severozápad. V období 2011-2014 proběhlo celkem 20 seminářů pro žadatele a příjemce, kterých se zúčastnilo 487 osob.

Informační materiály a publikace jsou významným komunikačním nástrojem s potenciálem informovat o specifických tématech z oblasti ROP Severozápad. Odhlédneme-li od informačních materiálů typu metodické příručky a manuály, které jsou určeny výhradně odborné veřejnosti, pak ve sledovaném období bylo vydáno celkem 12 publikací. Na rozdíl od mediální komunikace, která nebyla ze strany dotazovaných hodnocena dobře, se k úrovni tištěných materiálů a upomínkových předmětů pozitivně vyjádřily 3/4 dotázaných.

Komunikační cíle pro rok 2014 (závěrečný rok hodnoceného období) stanovené v rámci Komunikačního plánu ROP Severozápad 2014 byly definovány následovně, včetně příslušných monitorovacích indikátorů.

Tab. č. 4: Komunikační cíle pro rok 2014

Komunikační cíle Cílová hodnota klíčových

indikátorů dopadu v r. 2014

1. Informovat širokou veřejnost o průběhu realizace ROP Severozápad a představit ji pozitivní dopady pro jednotlivá konkrétní místa realizace v regionu Severozápad a vytvořit kladné postoje veřejnosti k této formě veřejné pomoci

Dosáhnout 40% dotazované znalosti ROP Severozápad

u široké veřejnosti

Výsledky šetření:

Při výzkumu veřejného mínění (1. 4. až 10. 4. 2015, vzorek 1049 osob) na základní otázku, zda má dotazovaný povědomí o ROP Severozápad, odpovědělo kladně 642 občanů, z toho v Karlovarském kraji 139 (67 %) a v Ústeckém kraji 503 (60 %), celkově pak 61 %.

Cílová hodnota monitorovacího indikátoru byla naplněna.

2. Zvýšit povědomí široké veřejnosti o konkrétních projektech financovaných z ROP Severozápad

Dosáhnout 25% znalosti o výsledcích a přínosech ROP Severozápad u široké

veřejnosti


Ze vzorku občanů, kteří měli povědomí o ROP Severozápad, se s konkrétním projektem financovaným z ROP Severozápad (výsledkem) setkalo 51 % dotazovaných z Ústeckého kraje a 67 % z Karlovarského kraje. Pokud však zahrneme i občany, kteří neměli povědomí o ROP Severozápad, pak z celkového počtu oslovených občanů se s konkrétním projektem


6

z ROP Severozápad setkalo 31 % občanů z Ústeckého kraje a 45 % z Karlovarského kraje.

Z občanů, kteří měli povědomí o ROP Severozápad, je jednoznačně přesvědčeno přínosností

evropských strukturálních fondů pro svůj kraj 35 % z Ústeckého kraje a 48 % z Karlovarského kraje.


3. Včas informovat příjemce dotace o povinnostech vycházejících z přidělení dotace z ROP Severozápad

Dosáhnout 75% informovanosti o povinnostech příjemce dotace


Při dotazníkovém šetření mezi žadateli a příjemci dotace (24. 3. až 17. 4. 2015, vzorek 103 vyplněných dotazníků), odpovědělo na otázku „Zaregistroval/a jste jako příjemce dotace cílenou snahu pracovníků Úřadu Regionální rady Severozápad pomáhat prostřednictvím elektronické komunikace (direct marketing, databázový mailing) jednotlivým příjemcům, připomínat jim povinnosti a upozorňovat je na nutnost plnění podmínek, za kterých získali dotac i?“ kladně 69 % dotázaných.

Otázka kvantifikuje výstup pouze jednoho z komunikačních kanálů mezi Úřadem Regionální rady Severozápad a příjemcem, a tak lze předpokládat, že jde o zaručenou minimální hodnotu indikátoru, která vzhledem k širšímu spektru komunikačních kanálů (zejména realizaci 10 seminářů pro příjemce, a to po 5 v každém kraji, kterých se zúčastnilo 250 zástupců) bude reálně vyšší.

To potvrzuje i skutečnost, že k 31. 5. 2015 bylo v rámci ROP Severozápad 205 příjemců, a tedy i při předpokladu opakované účasti 1/3 zástupců příjemců byla zajištěna míra informovanosti ve výši 80 %, což v případě zohlednění výše uvedené míry informovanosti reprezentuje průměrnou míru informovanosti na úrovni 75 %.


4. Upozornit na aktuální možnosti čerpání; zároveň touto cestou motivovat žadatele k využití fondů prostřednictvím sdělení, že celý proces od podání po získání dotace není složitý a orgány ROP Severozápad poskytují v jeho průběhu žadatelům dostatek informací a služeb

Dosáhnout 85% průměrného podílu formálně správných projektů a 80% průměrného podílu projektů splňujících podmínky přijatelnosti

v roce 2014


Rozborem vygenerované sestavy ze systému MONIT7+ byly zjištěny následující informace. V roce 2014 bylo registrováno 183 projektových žádostí, z toho 131 bylo formálně správných, tj. 72 %, a 139 žádostí splnilo podmínky přijatelnosti, což je 76 %.

I přesto, že cílová hodnota indikátoru nebyla naplněna, je z výše uvedených hodnot i z realizace jednotlivých dílčích komunikačních aktivit patrná komunikace Úřadu Regionální rady Severozápad směrem k příjemcům a žadatelům, zejména pak v podobě 4 seminářů pro žadatele. Plánované hodnoty byly splněny na 85 % a 95 %, což může být v souhrnu považováno za úspěch. Minimálně je jasná cesta, jakým směrem se v komunikaci s žadateli ubírat, aby hodnoty indikátorů byly v následujícím programovém období naplněny v plánované výši. Je třeba navíc zohlednit skutečnost, že hodnoty monitorovacího indikátoru byly vztaženy pouze k jednomu konkrétnímu roku (rok 2014) a také je třeba zohlednit skutečnost, že na formální správnost a přijatelnost žádosti o dotaci má vliv řada dalších faktorů, nejen komunikační aktivity.

Cílová hodnota monitorovacího indikátoru nebyla naplněna.

5. Budovat image transparentnosti hodnocení a konečného výběru projektů

Dosáhnout 60% povědomí žadatelů o způsobu hodnocení a konečného výběru projektů

Dosáhnout 20% vnímání široké veřejnosti ROP Severozápad jako transparentní


Při dotazníkovém šetření mezi žadateli a příjemci dotace odpovědělo na otázku „Domníváte se, že

7

úroveň a způsob komunikace Úřadu Regionální rady Severozápad přispěl k budování povědomí žadatelů o tom, že hodnocení a konečný výběr projektů probíhá podle jasných pravidel a transparentně?“ jednoznačně kladně 14 % dotázaných a dalších 46 % tuto skutečnost připustilo. Pozitivně tedy na způsob hodnocení a konečný výběr projektů nazírá celkem 60 % dotázaných.


Z občanů, kteří při průzkumu veřejného mínění deklarovali povědomí o ROP Severozápad, je jednoznačně přesvědčeno, že v posledním období došlo na Úřadu Regionální rady Severozápad k nápravě 7 % z Ústeckého kraje a 6 % z Karlovarského kraje, dalších 43 % občanů Ústeckého kraje a 44 % občanů Karlovarského kraje pak uvedlo odpověď „spíše ANO“, celkově tedy nápravu připouští 50 % občanů z Ústeckého kraje a 56 % občanů z Karlovarského kraje.


Efektivita dosažení komunikačních cílů byla zhodnocena zjednodušenou CBA analýzou, resp. prostřednictvím poměrových ukazatelů, které porovnávají dosažené hodnoty k vynaloženým nákladům (celkový objem prostředků na komunikační aktivity za období 2011-2014). Nákladovost dosahování cílů tak byla měřena v první fázi na úrovni celkových nákladů připadajících na realizaci komunikačních aktivit za celé období k výsledkům představujícím pokrok realizace ROP Severozápad dosaženým za celé toto období. Z provedené analýzy vyplynulo, že stanovených cílů v rámci komunikačních aktivit bylo dosaženo efektivně, byť lze identifikovat míru nižší hospodárnosti zejména v případě plošné inzerce a brožur.

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že publicita ROP Severozápad směrem ke zviditelnění ROP Severozápad a prezentaci konkrétních realizovaných projektů byla, i přes nepříznivý vývoj v letech 2012 a 2013, velmi efektivní.

Důvod úspěšné publicity lze spatřovat v orientaci na vhodné komunikační nástroje a prezentaci konkrétních projektů (např. v letech 2013 a 2014 dosáhla medializace ROP Severozápad v tištěných mediích více než poloviny celkových nákladů, byly připraveny a zveřejněny videospoty o konkrétních projektech apod.).

Aktivity ročních komunikačních plánů ROP Severozápad přispěly významnou měrou k účasti žadatelů (a následně příjemců) na čerpání ROP Severozápad, kdy za sledované období bylo i přes pozastavení většiny aktivit ROP Severozápad podáno 544 žádostí o podporu ve finančním objemu 17 707,9 mil. Kč. Z hlediska čerpání byl pokrok ještě významnější, hodnota prostředků vyplacených příjemcům za období 2011-2014 dosáhla výše 12 126,8 mil. Kč a na úrovni prostředků v souhrnných žádostech zaúčtovaných Ministerstvem financí pak činila hodnota 14 177 mil. Kč. Mezi stěžejní aktivity, které přispěly k účasti žadatelů na čerpání ROP Severozápad, lze zařadit zejména semináře pro žadatele, které byly ve 2 případech navázány přímo na konkrétní výzvy ROP Severozápad.

Lze identifikovat jednoznačnou vazbu mezi realizací komunikačních aktivit (a čerpáním prostředků na oblast komunikačních aktivit a absorpční kapacity) a čerpáním ROP Severozápad, a to jak na úrovni počtu a objemu podaných žádostí, tak i čerpání prostředků ROP Severozápad.

8

Souhrn doporučení (pro období ukončování ROP Severozápad)

(1) Plošnou inzerci zaměřit maximální měrou na propagaci přínosů úspěšně realizovaných projektů pro Karlovarský a Ústecký kraj, resp. pro jejich obyvatele. Měla by dále formovat pozitivní postoje široké veřejnosti vůči evropským strukturálním a investičním fondům a implementační struktuře, která je administrovala .

(2) Zaměřit se i na jiné formy komunikace s novináři, a to buď ve formě již výše zmiňovaných presstripů nebo např. tiskových konferencí. Ke zvýšení účinnosti se však doporučuje vytvářet více tematicky zaměřených tiskových zpráv. Tiskové zprávy nemusí být omezeny pouze na informace o vyhlašování výzev nebo o schválených projektech. Lze informovat souhrnně o konkrétních tématech, např. vybavení zahrad mateřských škol, modernizaci MHD apod.

(3) Pečlivě zvažovat typ a rozsah informací, které je vhodné prostřednictvím audiovizuálních médií prezentovat.

(4) Doporučení týkající se internetových stránek Regionální rady Severozápad www.nuts2severozapad.cz:

o zveřejnit maximální množství již vytvořených propagačních materiálů v elektronické podobě – brožury, atlasy projektů apod.;

o v rámci sekce „Pro příjemce“ se zaměřit na zveřejňování praktických informací pro příjemce, zejména pro příjemce ukončující realizaci projektu (vzory monitorovacích zpráv, přehledy nejčastějších chyb při realizaci projektu apod.);

o v rámci seminářů doplnit v hodnotícím dotazníku možnost uvést příležitosti ke zlepšení internetových stránek;

o na internetové stránky umístit anketu spokojenosti uživatelů s internetovými stránkami a akcentem na to, co uživatelům na internetových stránkách chybí nebo je nedostatečné.

(5) Doporučení týkající se seminářů pro žadatele a příjemce:

o zaměřit semináře v 2. polovině 2015 při ukončování projektů na

˗ oblasti, ve kterých příjemci nejčastěji chybují při realizaci a ukončování projektů, a to primárně pro prvopříjemce, zejména pak na oblast zadávání veřejných zakázek a vyplňování závěrečných monitorovacích zpráv s žádostí o platbu;

˗ problematiku zajištění udržitelnosti projektů, zejména pak v oblastech, kde byly identifikovány problémy při realizaci projektů nebo při zajištění jejich udržitelnosti;

o v rámci hodnotícího dotazníku pro účastníky seminářů (příjemce) provést následující úpravy:

˗ sjednotit rozsah a formu dotazníku tak, aby byly vzájemně porovnatelné pro jednotlivé semináře; podrobnější dotazník – místo odpovědí Ano/Ne/Částečně použít bodovací škály (1 až 5), větší akcent na otevřené otázky, případně i hodnocení přednášejících apod.;

˗ doplnit otevřené otázky, např. „S čím jste byli v rámci semináře nespokojeni?“, příležitosti ke zlepšení internetových stránek apod.;

˗ při použití bodovacích škál (intervalů) uvést kompletní slovní popis jednotlivých hodnot a relevantně vymezit mezní hodnoty v rámci intervalu;

o zajistit maximální návratnost dotazníků pro efektivní zajištění zpětné vazby od příjemců.

(6) V souvislosti s přípravou ročních komunikačních plánů ROP Severozápad se oprostit od zavedené struktury a definovat zcela jasné a konkrétní aktivity, které se plánují v daném roce realizovat.


9

(7) Další komunikaci zaměřit na zlepšování obrazu ROP Severozápad jako programu, který výrazně podpořil rozvoj obou krajů. Pro to je důležité zlepšit a zintenzivnit komunikaci zaměřenou na širokou veřejnost a zdůrazňovat pozitivní přínosy ROP Severozápad.

Vyhodnocení dotazníkového šetření s příjemci a žadateli

o dotace z ROP Severozápad

Po odstranění duplicitních kontaktních údajů bylo osloveno 720 subjektů, přibližně 14 % emailů se vrátilo jako nedoručitelných. Šetření probíhalo z důvodu zvýšení návratnosti vyplněných dotazníků ve dvou kolech. Celkem bylo vyplněno 153 dotazníků, přičemž 103 jich bylo kompletně dokončených a vstupovaly do hodnocení. Míra návratnosti tak činí 17 %, což více než dostatečně zajišťuje statistickou významnost výsledků dotazníkového šetření.

Přesné výsledky šetření rozpracované do grafů (popř. tabulek) jsou uvedeny v následující části dokumentu.

Identifikační část

1.a Do jaké kategorie lze zatřídit Vaši organizaci?

10

1.b Ve kterém kraji byl umístěn Váš projektový záměr / projekt (Vaše záměry/projekty)?

1.c Do které prioritní osy směřoval Váš projektový záměr / projekt (Vaše

záměry/projekty)?

11

Část A – komunikační aktivity (naplnění komunikačního plánu)

A.1 Mediální komunikace

A.1.a Jaké medium pro příjem informací využíváte?2

A.1.b Setkal/a jste se v tisku s informacemi o výsledcích ROP Severozápad

a o aktivitách, které tento program podporuje?

2 Pozn.: Respondenti měli možnost označit více médií.

12

A.1.c Pokud ANO, byly informace uveřejňované v tisku (noviny, časopisy)

dostatečně konkrétní a inspirativní?

A.1.d Setkal/a jste se v regionálních nebo lokálních rozhlasových stanicích

s informacemi o výsledcích ROP Severozápad a o aktivitách, které tento program

podporuje?

13

A.1.e Pokud ANO, byly informace uveřejňované v rozhlase dostatečně konkrétní

a inspirativní?

A.1.f Setkal/a jste se v regionálním vysílání televize s informacemi o výsledcích

ROP Severozápad a o aktivitách, které tento program podporuje?

14

A.1.g Pokud ANO, byly informace uveřejňované v televizi dostatečně konkrétní

a inspirativní?

A.1.h Které medium podle Vás nejvíce přiblížilo posluchačům a čtenářům poslání

a význam ROP Severozápad pro rozvoj Vašeho kraje?

15

A.1.i Které medium nejvíce podnítilo Váš zájem o další informace o dotačních

možnostech z ROP Severozápad?

A.1.j Jak byste celkově ohodnotil/a úroveň mediální komunikace (tisk, rozhlas,

televize) propagující ROP Severozápad?

16

A.2 On-line komunikace

A.2.a Navštívil/a jste (navštěvujete) internetové stránky Regionální rady

Severozápad www.nuts2severozapad.cz?

A.2.b Naleznete na nich veškeré pro Vás potřebné informace

o ROP Severozápad?


17

A.2.c Pokud NE, uveďte, které konkrétní informace zde postrádáte .

Odpovědi respondentů (bez korekce)

referenční hodnoty

konkrétní metodickou pomoc, zejména v oblasti veřejných zakázek, které jsou nejvíce problematickou oblastí, a díky nimž ROP, potažmo ČR nečerpá fin. prostředky tak, jak by měla (mohla)

řešení problémů, jasné metodiky

přehledný postup a podmínky

stránky jsou nedostatečně aktualizovány

nepřehlednost, některé informace jsou stahovány, přestože jsou stále platné apod.

A.2.d Považujete tyto internetové stránky za přehledné?

A.2.e Pokud NE, uveďte, proč jsou internetové stránky nepřehledné.


jsou zastaralé a nelogické

některé informace je nutné hledat v archivech stránek (např. dokumentace k výzvám), i když projekty z těchto výzev ještě nebyly zrealizovány

je velmi složité dostat se ke konkrétním dokumentům a informacím

horší vyhledávání

metodické pokyny, příručky atd. jsou velmi těžce k dohledání a orientace v přehršli aktualizací značně komplikovaná

nepřehledná struktura záložek, nelogické vybírání některých témat do těchto záložek, postrádám jedno přehledné místo s veškerou potřebnou dokumentací pro příjemce i žadatele

mnoho odkazů, složité vyhledávání

Těžko se orientuje v dokumentaci pro příjemce...doplňky ve formě různých metodických pokynů. Přehledná je jedna příručka s aktualizací či dodatky.

18


výčet aktuálně platných metodických pokynů je nepřehledný

Důležité informace (např. aktuální externí pokyny) jsou "schované" až 4 kliky. Proč o nových skutečnostech nejsou žadatelé informováni prostřednictvím Benefitu (zde by měli samozřejmě dostat alespoň emailovou zprávu, že je zde nová informace). Vůbec nejsou interaktivní.

některé odkazy po příjemce jsou umístěny v části pro žadatele a naopak, horší vyhledávání

nepřehledné

déle trvá vyhledávání potřebných informací

kontakty jsou velmi graficky nepřehledné

příliš odborných termínů v rámci menu

A.2.f Považujete tyto internetové stránky za graficky zajímavé?

A.2.g Pokud NE, uveďte, proč nejsou internetové stránky zajímavé.


poměrně zastaralá grafika

standardní až nudné

protože prostě nejsou graficky zajímavé

Je to jak slohové cvičení, upravila bych nadpisy, aby vše bylo přehlednější na stránce. Navigace nahoře přehledná je.

Příliš mnoho psaného textu, který nemá nikdo čas pročítat. Jeden obrázek (piktogram) za t isíc slov.

špatně využitý prostor na širokoúhlém monitoru, který je dnes už běžný

prostě nejsou zajímavé, nikdo, kdo nehledá výzvy se o ně zajímat nebude, ale to asi ani není cílem nebo?

příliš textu, málo grafiky

poměrně zastaralá grafika

není na nich nic zajímavého

moc modré barvy

19


standardní, nic extra graficky zajímavého jsem nepostřehl

nelíbí se mi zpracování

nemají šmrnc, kromě EU tam nic není

jsou graficky nudné

nemoderní

grafiku nehodnotím, hledám hlavně informace, které potřebuji

nezaujaly mne

A.2.h Setkal/a jste se s informační kampaní o ROP Severozápad na internetových

stránkách městských/obecních úřadů a úřadů státní správy?

20

A.2.i Setkal/a jste se s informační kampaní o ROP Severozápad na internetových

stránkách zpravodajských médií (ww.idnes.cz; www.aktualne.cz;

www.novinky.cz; www.ihned.cz apod.)?

A.2.j Jak byste celkově ohodnotil/a úroveň on-line komunikace (internet)

propagující ROP Severozápad?

21

A.3 Publikační aktivity

A.3.a S jakými publikačními materiály o ROP Severozápad jste se v praxi

setkal/a?

A.3.b Využil/a jste některý z tištěných publikačních materiálů o ROP Severozápad

při přípravě svého projektového záměru, resp. při realizaci projektu?

22

A.3.c Pokud ANO, jakou konkrétně a co Vám v ní chybělo nebo vadilo?


metodické příručky a brožury

informační brožury a letáky

kuchařka pro fondy EU

příručka jak na publicitu, chyběl mi úvod – typ povinné publicity pro různé projekty

pro starosty obcí

publicita

mapy, brožury zrealizovaných projektů

příručky

Přílíš povšechné a opakující se. Chybělo mi v nich více konkrétních variant pro možnost použití té které prioritní osy. A někdy zase rozdílný výklad pojmů.

Příručky – nevýhodou je, že při přípravě projektu musí člověk využívat více různých příruček. Hodila by se jedna obsáhlejší.

Já bych doporučila k příručkám dělat stučné manuály. Dokumenty jsou velmi obsáhlé a orientovat se v nich je velmi těžké.

Byl v pořádku, použila jsem ho jako vzor pro svoji publicitu.

brožury – jsou přehledné, bez připomínek

A.3.d Jak byste celkově ohodnotil/a úroveň tištěných materiálů propagujících

ROP Severozápad?

23

A.3.e Setkal/a jste se s magazínem AeROPlan, který přibližuje ROP Severozápad

širší odborné veřejnosti a žadatelům?

A.3.f Jak byste celkově ohodnotil/a úroveň magazínu AeROPlan propagujícího

ROP Severozápad?

24

A.4 Přímá komunikace

A.4.a Když jste jako žadatel/ka o podporu z ROP Severozápad komunikoval/a

s Úřadem Regionální rady Severozápad, dostalo se Vám úplných a konkrétních

informací?

A.4.b Považujete nastavení kanálů pro přímou komunikaci (osobně, telefonicky,

elektronicky) za

25

A.4.c Který z typů konzultací Vám osobně nejvíce vyhovuje?

A.4.d Měl/a jste jako žadatel/ka příležitost zúčastnit se nějaké konference,

semináře, prezentace, workshopu o podmínkách účasti v ROP Severozápad

pořádaných Úřadem Regionální rady Severozápad?

26

A.4.e Pokud ANO, byl to významný impuls pro předložení žádosti?

A.4.f Byly získané informace dostatečně konkrétní, aby orientovaly Vaše další

kroky?

27

A.4.g Pokud NE, jaké informace jste postrádal/a?


obecně upřímnost a autenticitu

konference byla prezentována osobou, která nevyužila přednes pro případné žadatele (česky ale nesrozumitelně pro potencionálního žadatele)

řešení konkrétních případů

konkrétní údaje o programovém období 2014-2020, rozbor posuzování žádostí

konkrétní odpovědi na konkrétní otázky

poradit, jak správně formulovat žádost

vše je hrozně obecné, nic konkrétního

A.4.h Byla Vaše žádost schválena a projekt podpořen v rámci ROP Severozápad?

28

A.4.i Měl/a jste jako příjemce příležitost zúčastnit se nějaké konference,

semináře, prezentace, workshopu pro příjemce ROP Severozápad pořádaných

Úřadem Regionální rady Severozápad?

A.4.j Byly získané informace dostatečně konkrétní pro úspěšnou realizaci

projektu?

29

A.4.k Pokud NE, jaké informace jste postrádal/a?


odborný a logických výklad zákona o veřejných zakázkách

konkrétní odpovědi na konkrétní otázky

vše bylo pouze obecné

A.4.l Považujete nastavení kanálů pro komunikaci s příjemci dotace za

A.4.m Co konkrétně považujete za nevyhovující?


neochota komunikovat emailem a telefonicky a řešit problémy operativně selským rozumem

30

A.4.n Zaregistroval/a jste jako příjemce dotace cílenou snahu pracovníků Úřadu

Regionální rady Severozápad pomáhat prostřednictvím elektronické komunikace

(direct marketing, databázový mailing) jednotlivým příjemcům, připomínat jim

povinnosti a upozorňovat je na nutnost plnění podmínek, za kterých získali

dotaci?

A.4.o Považujete takový přístup ke komunikaci s příjemci dotace za

31

A.4.p Co konkrétně byste na komunikaci s příjemci dotace zlepšil/a?


více upozorňovat na zjišťované a nejčastější chyby příjemců, aby se jim další mohli vyvarovat, nikoliv na ně upozornit, až nastanou

A.4.q Jak byste celkově ohodnotil/a úroveň přímé komunikace (osobně,

telefonicky, elektronicky) propagující ROP Severozápad?

32

Část B – efektivnost komunikace (naplnění komunikačních cílů)

B.1 Motivace k účasti v ROP Severozápad

B.1.a Domníváte se, že úroveň a způsob komunikace Úřadem Regionální rady

Severozápad s veřejností přispěl k motivaci potenciálních žadatelů, aby

předložili žádost o dotaci z ROP Severozápad?

33

B.2 Podpora žadatelům

B.2.a Domníváte se, že orgány ROP Severozápad poskytovaly žadatelům o dotaci

dostatek informací a služeb, aby mohli předložit formálně správný projekt?

B.3 Hodnocení a konečný výběr projektů

B.3.a Domníváte se, že úroveň a způsob komunikace Úřadem Regionální rady

Severozápad přispěl k budování povědomí žadatelů o tom, že hodnocení

a konečný výběr projektů probíhá podle jasných pravidel a transparentně?

34

Vyhodnocení výzkumu veřejného mínění (telefonické dotazování)

Celkem bylo v obou krajích osloveno 1049 občanů z nejrůznějších věkových skupin a nejrůznějšího vzdělání, z toho v Karlovarském kraji 208 a v Ústeckém kraji 841 (v Ústeckém kraji bylo osloveno více obyvatel s cílem zachovat relaci vůči celkovému obyvatelstvu). Z pohledu pohlaví byl podíl mužů a žen vyrovnaný a totéž platí pro věkové kategorie. S ohledem na úroveň vzdělání tvořila skupina se základním vzděláním nebo vyučením 54 % z celku, obyvatelé se středním vzděláním s maturitou pak 36 % a zbývajících 10 % dotazovaných byli vysokoškoláci.

Na základní otázku relevance, zda má dotazovaný povědomí o ROP Severozápad , odpovědělo kladně 642 občanů (61 %), z toho v Karlovarském kraji 139 (67 %) a v Ústeckém kraji 503 (60 %). S dotazovanými, kteří odpověděli záporně, byl rozhovor ukončen. Výsledným 61 % informovaných obyvatel byly následně pokládány další dotazy týkající se povědomí o ROP Severozápad. Přesné výsledky šetření rozpracované do grafů (popř. tabulek) jsou uvedeny v následující části dokumentu.

Tab. č. 5: Reflektované projekty v Karlovarském a Ústeckém kraji

Kategorie projektů Reflexe

v Karlovarském kraji

Reflexe v Ústeckém

kraji

Reflexe

celkem

Technická infrastruktura 30 80 110

Krajina, parky 13 43 56

Dopravní infrastruktura 14 38 52

Cyklostezka 17 34 51

Sportovní infrastruktura 17 25 42

Komunita (komunitní aktivity – veřejné, vzdělávací, sociální, zdravotní apod.)

4 30 34

Dětské hřiště 3 17 20

Doprava 2 7 9

Celkem (počet uvedených příkladů) 100 274 374

35

1. Podíl oslovených respondentů podle kraje

2. Podíl pohlaví respondentů

36

3. Věková kategorie respondentů

4. Dosažené vzdělání respondentů

37

5. Víte o tom, že v období 2007-2013 poskytla Evropská unie k podpoře projektů

v rámci ROP Severozápad v Karlovarském a Ústeckém kraji nemalé prostředky

ze strukturálních fondů?

6. Z jakého media jste získal/a nejvíce informací o ROP Severozápad?

38

7. Na čerpání evropských dotací dohlížejí úředníci Regionální rady Severozápad.

Víte o tom, že v letech 2011 a 2012 byli někteří lidé odpovědní za transparentní

čerpání evropských dotací zatčeni a čerpání prostředků na projekty

ROP Severozápad bylo pozastaveno?

8. Od roku 2013 má Úřad Regionální rady Severozápad zcela nové vedení. Myslí te

si, že došlo k nápravě a dotace jsou v posledních 2 letech čerpány

transparentně?

39

9. Myslíte si, že projekty financované v rámci ROP Severozápad jsou

pro Karlovarský a Ústecký kraj, resp. jeho obyvatele přínosné?

10. Setkal/a jste se s nějakým konkrétním projektem financovaným v rámci

ROP Severozápad ve svém okolí?

evaluace komunikačních aktivit rop severozápad...při výzkumu veřejného mínění (1. 4. až...

Documents