STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639

Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@sosasou.cz, www.sosasouneratovice.cz

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185

Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu:

Šablona: III /2

Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné

Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace

Vzdělávací obor: obory SOU

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura

Tematický okruh: Národní obrození

Sada: 5 Číslo DUM: 9

Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: 4. 12. 2012

Ročník: 2.

Ověřující učitel: Mgr. Magdaléna Andršová

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639

Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@sosasou.cz, www.sosasouneratovice.cz

Název listu: K. J. Erben

Jméno autora: Mgr. Magdaléna Andršová

Anotace: Osvojení si literárního žánru balada, seznámení se s předním českým autorem NO, s jeho životem i dílem. Aktivující vědomostní test, který slouží k procvičení literárních pojmů a vědomostí o autorovi.

Klíčová slova: Překladatel, říkadla, sbírka, balada.

Klíčové kompetence: Pomocí vizuální elektronické techniky se učí umět vyhledávat a zpracovávat informace. Rozvíjí práci s literárním textem a v závěrečném vědomostním testu využívá dříve osvojených informací a pojmů. Vede k sebehodnocení nabytých vědomostí, eventuelně k možnosti opakování a upevnění dříve osvojeného učiva.

Přesahy a vazby: Český jazyk a literatura – práce s literárním textem, jeho zpětná reprodukce, aktivní poznávání literárních žánrů a směru v tradiční i mediální podobě. Jazykové předměty, společenskovědní vzdělávání.

Organizace (čas, velikost skupiny, prostorová organizace):

30 minut, třída popř. skupina včetně žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Možnost užití PC popř. interaktivní tabule nebo samostatná práce s pracovními listy.

Cílová skupina: žák oborů SOU

Použitá literatura, zdroje: Wikipedie.cz, Google.cz , Wikicitáty.cz – viz. použitá

literatura uvedená na poslední stránce pracovního listu, včetně odkazů na použité materiály a obrázky. „ Archiv autora“.

Velikost: 972kB

Karel Jaromír Erben

Portrét Karla Jaromíra Erbena

Povolání historik, archivář, spisovatel, básník

Manželka Barbora Mečířová

Příbuzní Antonín Rezek (zeť)

Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811, Miletín u Hořic v Podkrkonoší (okres Jičín) – 21. listopadu

1870, Praha) byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých

lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu.

Po svých studiích na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze byl zaměstnancem Královské české

společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy

a od roku 1864 se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben

stýkal s Karlem Hynkem Máchou a později se také seznámil s Františkem Palackým, s nímž

spolupracoval (mj. na přípravě českého diplomatáře) a jehož politickými názory byl trvale ovlivněn.

Spory s Martinem Hattalou Erbena vyčerpávaly a přispívaly ke zhoršení jeho zdravotního stavu.

Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly

tři svazky Písní národních v Čechách (1842–1845), jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku

1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla.

Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních (1853). Jádrem této sbírky

je dvanáct (později vyšla i 13. balada - Lilie) básní a úvodní báseň Kytice.

Život

Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně 7. listopadu 1811. Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu

Erbenovi a jeho ženě Anně – se narodila dvojčata Karel a Jan.

Jan však později bohužel zemřel a ani jeho bratr Karel na tom nebyl zdravotně dobře, byl často

nemocný a měl vadu výslovnosti. Základního vzdělání se mu dostalo v miletínské škole, kde vyučovali

také jeho strýc a dědeček.

Rodiče z něj chtěli mít také učitele, on se ale kvůli vadě výslovnosti nakonec rozhodl pro studium

práv. (Později přispěl k ustavení české právnické terminologie.)

Aby mohl studovat na hradeckém gymnáziu, musel si sám obstarat nějaký výdělek – a to hraním

na klavír. Na toto gymnázium nastoupil roku 1825. Když měl prázdniny, často rád podnikal výlety

se svými přáteli, zejména do okolí rodného Miletína. Roku 1831 nastoupil Erben na filozofickou

fakultu v Praze a začal studium práv (1833–1837). V této době také Erben začal svými básněmi

přispívat do českých časopisů. Hodně svého volného času trávil se svou budoucí ženou Barborou

Mečířovou.

Roku 1837ukončil svá právnická studia a nastoupil jako praktikant k hrdelnímu soudu v Praze.

Také se stará společně s Palackým o tehdy velmi zanedbaný archiv stavovský. Roku 1842 se Erben

po téměř desetileté známosti oženil s Barborou Mečířovou. Roku 1850 se stal sekretářem Českého

muzea (dnešního Národního muzea)a o rok později byl zvolen archivářem města Prahy – konečně

se mu tak dostalo uspokojivého finančního ohodnocení. Erben se také podílel na projektu vědeckého

a kritického časopisu Obzor. Po smrti své první ženy v roce 1859 se oženil s Žofií Mastnou z Lomnice

nad Popelkou, musel se však vyrovnat s úmrtím několika svých dětí. Roku 1864 byl Erben jmenován

ředitelem pomocných kanceláří úřadů města Prahy, ve stejný rok také vydává Prostonárodní české

písně a říkadla a o rok později Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích

původních.

Dílo

Báje a pověsti slovanské. Obálka s kresbou Věnceslava Černého.

Sbíral především české lidové písně. Srovnával jejich varianty a vyhledával mezi nimi text, který

nejlépe odpovídá předpokládanému původnímu tvaru. Na písně se díval jako na zpívané texty.

Erben neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád. V jeho básních se opakují témata viny

a trestu.

Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865) – jakási „slovanská

čítanka“

Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869) – „slovanská čítanka“ ve zkrácené

úpravě a v českém překladu

Kytice z pověstí národních (1853, rozšířené vydání 1861) – jediná sbírka básní, kterou vydal;

podkladem Kytice jsou staré české lidové báje

Písně národní v Čechách- obsahuje 500 písní

Prostonárodní české písně a říkadla (1864) – pětidílná sbírka folklóru z Čech. Toto dílo je velmi

ovlivněno romantismem, ten předpokládal, že lidová slovesnost je projevem nedochovaného

prastarého mýtu, který vyjadřuje jakousi národní povahu (charakter). Tento mýtus měl vyjadřovat

ucelený soubor představ o vztazích mezi lidmi navzájem a mezi lidmi a přírodou. Karel Jaromír Erben

se tento mýtus pokoušel znovu sestavit.

České pohádky

Erben se nespokojil s tím, že by lidovou tvorbu pouze sbíral, snažil se ji kriticky zkoumat

a tím ji i ovlivňovat.

Mladší bratr – vlastenecké dílo

Večer – vlastenecké dílo

Tulák

Na hřbitově

K jeho sběratelské činnosti je vhodné dodat, že sbíral lidové písničky, říkadla, pohádky

atd. pouze z Čech, nikoliv na Moravě.

Historická díla

Rukopis musejní letopisů Kosmových

Ondřej Puklice ze Vstruh

Příspěvky k dějepisu českému, sebrané ze starých letopisů ruských

Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici

Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae – Výtahy listin Čech a Moravy.

Dílo se zabývá nejstaršími českými a moravskými listinami do roku 1253, tj. smrti

Václava I. Pravděpodobně jeho nejvýznamnější práce z oblasti historie. Dalšími díly navázal Josef

Emler.

Sebrané spisy Jana Husa

Napsal vědecká pojednání k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítném, J. A. Komenském.

Dále vydal několik starších českých děl, podílel se na překladech Soudního a konkursního řádu

a Občanského zákoníku.

Kytice z pověstí národních (1853)

Kytice, původně vydaná pod názvem Kytice z pověstí národních, je jedno ze stěžejních děl Karla

Jaromíra Erbena. Je to jediná sbírka básní, kterou vydal. Sbírka vyšla poprvé roku 1853 a obsahovala

12 básní; druhé vydání z roku 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie (a také oddíl Písně). Třetí vydání

vyšlo sice až po autorově smrti roku 1871, ale bylo jím ještě připraveno. Zde je vypuštěn oddíl Písně.

Kytice byla poprvé vydána v časopisech, měla obrovský úspěch a ovlivnila mnoho umělců.

Sbírku tvoří balady (ačkoli sám Erben toto slovo nepoužívá); básník vychází z lidové (slovanské)

tradice. V tomto ohledu je Kytice typickou sbírkou ohlasovou a projevem folkloristicky

orientovaného romantismu. K jednotlivým básním jsou připojeny poznámky (Poznamenání), které

obsahují údaje o původu nebo o jinoslovanských variantách.

Časoprostor básní je neurčitý, symbolický (les, chalupa, jezero); čas je cyklický.

Kytice se skládá ze 12 balad a závěrečné Věštkyně, jež se žánrově i obsahově předchozím číslům

vymyká:

1. Kytice

2. Poklad

3. Svatební košile

4. Polednice

5. Zlatý kolovrat

6. Štědrý den

7. Holoubek

8. Záhořovo lože

9. Vodník

10. Vrba

11. Lilie

12. Dceřina kletba

13. Věštkyně

Příznačné pro Erbena je, že hlavní roli hrají ženy. Zabývá se zde otázkou lidských vztahů, v nichž

ho především zajímá problém viny a trestu. Konflikty v lidském životě vznikají, podle Erbena,

především narušením základních vztahů a zákonů mezi lidmi. Za každou vinu přichází, často

nepřiměřený, trest. Člověk je v jeho pojetí bezmocný proti přírodním silám, jež ho obklopují.

Ukázky z prvního vydání (závěrečné sloky)

Snad že se najde dcera mateřina,

Jíž mile dech tvůj zavoní;

Snad že i najdeš některého syna,

Jenž k tobě srdce nakloní!

(Kytice)

A když večer pohromadě

Mládež za mrazu sedává,

Rád stařeček povídává

O vdově a o pokladě.

(Poklad)

Dobře, se’s, panno, radila,

Na boha že jsi myslila,

A druhá zlého odbyla!

Bys byla jinak jednala,

Zle by si byla skonala:

Tvé tělo bílé, spanilé,

Bylo by co ty košile!

(Svatební košile)

Ve mdlobách tu matka leží,

K ňadrám dítě přimknuté:

Matku zkřísil ještě s těží,

A však dítě – zalknuté.

(Polednice)

A což ten zlatý kolovrat?

Jakou teď píseň bude hrát? –

Jen do třetice zahrat přišel,

Pak ho již nikdy neuslyšel,

Ani nespatřil.

(Zlatý kolovrat)

Však lépe v mylné naději sníti,

Před sebou čirou temnotu,

Nežli budoucnost odhaliti,

Strašlivou poznati jistotu!

(Štědrý den)

Však nelze kamenu

Tak těžko ležeti,

Jako jí na jmenu

Spočívá prokletí!

(Holoubek)

Leč nad hlavou jeho té samé chvíle

Vznášejí se dvě holubice bílé;

V radostném plesu vznášejí se vzhůru,

Až i se vznesly k andělskému kůru.

(Záhořovo lože)

Něco padlo. – Pode dveřmi

Mok se jeví – krvavý;

A když stará otevřela,

Kdo leknutí vypraví!

Dvě věci tu v krvi leží –

Mráz po těle hrůzou běží:

Děcká hlava bez tělíčka

A tělíčko bez hlavy.

(Vodník)

Na píšťalku bude pěti –

Se svou matkou rozprávěti.

(Vrba)

Kletbu zůstavuji tobě,

Matko má!

Kletbu zůstavuji tobě,

Bys nenašla místo v hrobě,

Že’s mi zvůli dávala!

(Dceřina kletba)

Slyšte, a pilně važte moje slova:

S nadějí nic se nenoste,

Leč nad tím břichem vřelé srdce znova

A pravá hlava naroste!

(Věštkyně)

V baladě Vodník vystupuje zlá nadpřirozená síla. Střetávají se dvě mateřské lásky.

Dcera je potrestána poprvé, že neposlechla matku a podruhé, že matku poslechla, ale opustila

své dítě ( kterákoliv volba vede k tragédii).

Balada Zlatý kolovrat – matka macecha zabila nevlastní dceru, aby zajistila štěstí vlastní dceři.

Za to obě stihl spravedlivý trest.

Některé básně také zhudebnil skladatel Antonín Dvořák, jde o symfonické básně :

Vodník (opus 107)

Polednice (opus 108)

Zlatý kolovrat (opus 109)

Holoubek (opus 110)

Citáty autora:

„Lidé se rádi zaměstnávají, aby nemuseli pracovat.“

„Potud národ svůj, pokud šetří svých památek.“

Vědomostní test:

1. K. J. Erben byl v dětství často nemocný a také trpěl

a) vadou řeči

b)vadou zraku

b) vadou sluchu

2. Jeho rodiče chtěli, aby se stal

a) archivářem

b) učitelem

c) právníkem

3. Za svých studií se seznámil s

a) K. H. Máchou

b)J. A. Komenským

4. Sbírka balad Kytice obsahuje

a) 12 básní

b)13 básní

5. V baladách je často zachycen pocit viny a následující trest.

Ve mdlobách tu matka leží,

K ňadrám dítě přimknuté:

Matku zkřísil ještě s těží,

A však dítě – zalknuté.

Úryvek je z balady

a) Vodník

b) Štědrý večer

c)Polednice

VYHODNOCENÍ: 1a , 2b , 3a , 4b , 5c

5 bodů – výborný

4 body - chvalitebný

3 body- dobrý

2,1,0 bodů – zopakovat

Použitá literatura a obrázky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Jarom%C3%ADr_Erben

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Karel_Jarom%C3%ADr_Erben.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Venceslav_cerny_erben_baje_a_povesti_slovanske.jpg

http://www.google.cz/imgres?q=Kytice+erben&um=1&hl=cs&tbo=d&biw=1344&bih=681&tbm=isc

h&tbnid=dg1oAi76SQV48M:&imgrefurl=http://www.fragment.cz/nabidka/knihy-pro-

dospele/romany-povidky-novely/klasicka-literatura/dila-ceskych-a-svetovych-klasiku/k-j-erben-

kytice-

s100476898&docid=tzfj6pmVQniOMM&imgurl=http://www.fragment.cz/picture/shop/cz/zbozi/bi

g/v_k%252520j%252520erben_kytice_201990-

01.gif&w=199&h=298&ei=OSHfUIyaEaeE4gSXlYC4Cg&zoom=1&iact=hc&vpx=76&vpy=6&dur=3558

&hovh=238&hovw=159&tx=99&ty=138&sig=106500659320755685764&page=1&tbnh=142&tbnw=

93&start=0&ndsp=40&ved=1t:429,r:1,s:0,i:88

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kytice_(sb%C3%ADrka)