edukace p acient s rqhprfq qtp hemoroidy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra zdravotnických studií

Edukace pacientů s onemocněním

hemoroidy

bakalářská práce

Autor práce: Tereza Kynclová

Vedoucí práce: Mgr. Marie Dočekalová

Jihlava 2021

Abstrakt

Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se věnuji

charakteristice nemoci, diagnostice, léčbě a ošetřovatelské péči u tohoto onemocnění.

Předmětem kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření, kdy respondenti

jsou pacienti s hemoroidy se zjistí, zda všeobecné sestry dostatečně a správně pacienty

informují o prevenci a rizicích hemoroidů a také o režimových opatřeních po operaci

hemoroidů.

Klíčová slova

Hemoroidy, edukace, pacient, režimová opatření, prevence, ošetřovatelská péče,

pooperační péče

Abstract

My work contains theory and practical part. In theoretical part i devote charakteristics

of disease, diagnostics, therapy, and nursing care for this disease.

Subject of quantitative research using questionnaires. The aim was to find out whether

the nurses informe patients sufficiently and correctly about prevention and risks of

hemorrhoids and also about regimen measures after hemorrhoid surgery.

Key words

Hemorrhoid, education, patient, regime measures, prevention, nursing care,

postoperative care.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská

práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících

s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce

nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou mé bakalářskou práci se plně vztahuje AZ,

zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské

práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej,

zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu

využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený

příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do

jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím

licence.

V Jihlavě dne 7. května 2021

…………………………………….

Podpis studenta/ky

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí práce paní Mgr. Marii Dočekalové za cenné

rady, trpělivost a čas strávený nad bakalářskou prací. Velké díky patří také mé rodině,

příteli a přátelům, kteří mi byli po celou dobu studia velikou oporou.

Vysoká škola polytechnická Jihlava

6

Obsah

Úvod .................................................................................................................................. 9

Motivace ....................................................................................................................... 9

Cíl práce ...................................................................................................................... 10

1 Současný stav problematiky ................................................................................... 11

1.1 Hemoroidy........................................................................................................ 11

1.2 Etiologie nemoci .............................................................................................. 12

1.3 Anatomie a fyziologie konečníku .................................................................... 13

1.4 Stavby stěny rekta a anu ................................................................................... 13

1.5 Klinický obraz .................................................................................................. 14

1.6 Diagnostika hemoroidů .................................................................................... 15

1.7 Léčba hemoroidů .............................................................................................. 17

1.7.1 Konzervativní léčba .................................................................................. 18

1.7.2 Semiinvazivní léčba .................................................................................. 20

1.7.3 Chirurgická léčba ...................................................................................... 20

1.8 Dělení hemoroidů ............................................................................................. 22

1.9 Komplikace hemoroidů .................................................................................... 23

1.10 Ošetřovatelská péče o pacienta po hemoroidektomii ................................... 24

1.11 Prevence hemoroidů ..................................................................................... 27

1.12 Edukace pacienta o režimových opatřeních – role všeobecné sestry ........... 28

1.12.1 Edukace pacienta v oblasti výživy ............................................................ 28

1.12.2 Edukace pacienta v oblasti pohybu ........................................................... 29

1.12.3 Edukace pacienta v oblasti správné hygieny konečníku ........................... 30

2 Výzkumná část ........................................................................................................ 31

2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky ..................................................................... 31

2.2 Metodika výzkumu ........................................................................................... 32

2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 32

2.4 Průběh výzkumu............................................................................................... 32

2.5 Zpracování získaných dat ................................................................................. 32

2.6 Výsledky výzkumu........................................................................................... 33

3 Diskuze ................................................................................................................... 45

4 Návrh řešení a doporučení pro praxi ....................................................................... 51

Závěr ............................................................................................................................... 52

Seznam použité literatury ............................................................................................... 54

Přílohy ............................................................................................................................. 56


7

Seznam grafů

Graf 1-Pohlaví respondentů ............................................................................................ 33 Graf 2-Věk respondentů .................................................................................................. 33 Graf 3-Hemoroidy ........................................................................................................... 34

Graf 4-Umístění hemoroidů ............................................................................................ 35 Graf 5-OL,samoléčby ..................................................................................................... 36 Graf 6-postup léčby ........................................................................................................ 36 Graf 7-Pravidelná prevence ............................................................................................ 37 Graf 8-Dodržování prevence .......................................................................................... 38

Graf 9-Nevhodný sport ................................................................................................... 39 Graf 10-Životospráva ...................................................................................................... 40 Graf 11-Sedací koupele .................................................................................................. 41

Graf 12-Doba sedací koupele ......................................................................................... 41 Graf 13-Hygiena konečníku ............................................................................................ 42 Graf 14-Frekvence sprchování ........................................................................................ 42 Graf 15-Spodní prádlo .................................................................................................... 43

Graf 16-Informace o onemocnění ................................................................................... 44 Graf 17-Edukace od zdravotních sester .......................................................................... 44

Graf 18-Spokojenost edukace ......................................................................................... 45 .

Seznam tabulek

Tabulka 1-Jaké příznaky se objevily .............................................................................. 34 Tabulka 2-Jaká je prevence hemoroidů .......................................................................... 37 Tabulka 3-Rizikové faktory ............................................................................................ 39


8

Seznam použitých zkratek

Apod. – A podobně

BMI – Body Mass Index

HGH – High grade

HN – Hemoroidální nemoc

Např. – Například

NPB – Náhlá příhoda břišní

LGH – Low grade

Tzv. – Tak zvaně

WHO – World Health Organization


9

Úvod

Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Edukace pacientů s onemocněním

hemoroidy. Toto téma jsem si vybrala také proto, že je to velmi choulostivé téma a

myslím si, že se o něm málo mluví. A lidí s tímto problémem stále a stále přibývá, proto

si myslím, že je důležité informovat širokou veřejnost o tomto onemocnění.

Hemoroidální nemoc trápí lidstvo od samého počátku. Hemoroidální nemocí trpí až

třetina populace ve věku 30-50 let a až polovina populace ve věku nad padesát let. Je ale

nutno si uvědomit, že hemoroidy nejsou nemoc, nýbrž anatomická struktura.

Hemoroidy jsou neoddělitelnou součástí konečníku, a jsou umístěné v těsné blízkosti

análního otvoru. Podílejí se na dokonalém utěsnění konečníku. Doplňují funkci svalů,

které jej uzavírají, a díky nim dokážeme mimovolně udržet plyny a tekutou stolici.

Dojde-li v oblasti hemoroidů ke komplikacím, teprve potom mluvíme o hemoroidální

nemoci (Anděl, Bucková, Škrovina, 2017).

V teoretické části se budu věnovat charakteristice tohoto onemocnění, diagnostice a

léčbě. Popíšu ale také anatomii a fyziologii konečníku. V léčbě se budu zabývat hlavně

chirurgickou léčbou, ale konzervativní léčbu také zmíním. Poté do teoretické části

zahrnu i prevenci hemoroidů, edukaci v oblasti výživy, pohybu a správné hygieny

konečníku. A zmíním se i o ošetřovatelské péči po operaci hemoroidů.

Ve výzkumné části mé bakalářské práce chci zjistit, zda všeobecné sestry dostatečně a

správně informují pacienty o prevenci a rizicích hemoroidů, ale také i o režimových

opatřeních po operaci hemoroidů. Na základě těchto údajů chci vytvořit edukační

materiál pro pacienty, kteří trpí onemocněním hemoroidy.

Motivace

Poprvé o tomto onemocnění jsem se dozvěděla od své babičky, která tímto

onemocněním trpěla. Bylo mi asi 10 let, kdy jsem netušila, co tohle onemocnění obnáší.

Poté až na střední škole jsem se dozvídala více a více o této problematice. Největší

impulz si zvolit toto téma pro mě ale byl ten, kdy jsem začala pracovat na chirurgickém

oddělení. Viděla jsem, že pacientů s hemoroidy stále a stále přibývá. A vím, že o tomto

problému se ne každému mluví příjemně.


10

Cíl práce

Zjistit, zda všeobecné sestry dostatečně informují pacienty o prevenci a rizicích

hemoroidů.

Výstupem mé bakalářské práce bude vytvoření edukačního materiálu o režimových

opatřeních po operaci hemoroidů.


11

1 Současný stav problematiky

1.1 Hemoroidy

Hemoroidy patří k nejčastějším onemocněním konečníku. Jsou fyziologické a jsou v

konečníku každého z nás. Problémy začínají způsobovat, až pokud se začnou rozšiřovat

a zvětšovat. Nejčastějšími mechanismy vzniku bývají blokáda odtoku krve, zvýšený

svalový tonus a nedostatečnost pojivové tkáně (Jech, 2008).

Hemoroidální uzly se objevují již v třetím deceniu a postihují o něco více muže než

ženy. Primární roli při vzniku hemoroidů hraje dědičná dispozice a tělesná konstituce

(Herman, Musil, 2011).

Vědecké studie prokázaly jen jedinou statisticky potvrditelnou příčinu vzniku

hemoroidální nemoci, a tou je těhotenství a porod. Přesto však dnes obecně považujeme

za další nepříznivé faktory, které přispívají ke vzniku tohoto onemocnění, věk, obezitu,

prodělanou infekci konečníku, zácpu, dlouhotrvající průjem, těžkou fyzickou námahu,

nošení a vzpírání těžkých břemen a silové sporty. V neposlední řadě považujeme za

negativní faktory nadměrnou konzumaci alkoholu, kávy a kouření (Anděl, Bucková,

Škrovina, 2017).

Máme vnitřní a vnější rizikové faktory vzniku hemoroidů.

Vnitřní rizikové faktory:

- Dědičnost

- Věk (se stoupajícím věkem stoupá výskyt onemocnění, zejména s věkem nad 50

let)

- Těhotenství a porod (Anděl, Bucková, Škrovina, 2017).

Vnější rizikové faktory:

- Nesprávná životospráva (nadměrné užívání alkoholu, kouření, nedostatečný

příjem tekutin a vlákniny)

- Obezita

- Dlouhé sezení


12

- Zadržování stolice

- Zácpa

- Infekce konečníku

- Nedostatečná hygiena (ošetřování konečníku pouze toaletním papírem) (Anděl,

Bucková, Škrovina, 2017).

1.2 Etiologie nemoci

Nejčastějším důvodem vzniku symptomatických hemoroidů je tlak při defekaci vsedě,

dále pak chronická zácpa, obezita, těhotenství, nedostatečný příjem vlákniny v potravě.

Závažné hemoroidy může způsobit zvýšený tlak v portálním řečišti při cirhóze jater

(Valenta, 2008).

Corpus cavernosum recti je normální částí konečníku, která hraje důležitou roli

v mechanizmu jemné kontinence. Etiopatogeneze jeho změn, které vedou ke vzniku

hemoroidální nemoci není plně objasněna. Podílí se na nich konstituční faktory, dále

všechny stavy, které vedou ke ztížení odtoku krve z konečníku. Mezi ně patří

těhotenství, obezita, sedavý způsob život. Ze závažných onemocnění je to především

jaterní cirhóza. Nesselrod dává onemocnění do souvislosti se zánětem žilní stěny

v oblasti corpus cavernosum. Longo považuje za primární slizniční prolaps (Horák,

2013).

Výskyt hemoroidálních potíží a s nimi spojené morfologické změny jsou způsobeny jak

geneticky, tak v důsledku narušené defekace při potravě chudé na balastní látky.

V mnoha rodinách není před hemoroidálními obtížemi nikdo ochráněn a prohlídka

jednotlivých rodinných příslušníků ukazuje často identické morfologické nálezy. Méně

jsou postiženy osoby s tužší stolicí, při které musejí tlačit než osoby s kašovitou až

průjmovou konzistencí stolice. V každém případě je procentuální výskyt

hemoroidálních onemocnění při chronické zácpě menší (10-16%) něž při průjmech ( >

20 %). Stolice takové konzistence je nefyziologická zátěž pro hemoroidální polštáře:

nedojde k dostačujícímu roztažení a relaxaci análního kanálu, takže ještě pružné plné

hemoroidální polštáře jsou při průchodu stolice vystaveny zesílenému traumatu. Zda má

kvalita stolice v důsledku konzumace ostře kořeněných jídel nebo alkoholu vliv na

symptomatiku hemoroidálních obtíží, je otázkou (Anděl, 2012).


13

V každém případě se v ohledu na hemoroidální symptomatologii neprokázal rozdíl mezi

týdenním podáváním ostře kořeněného jídla s kayenským pepřem a podáváním placeba

(Anděl, 2012).

1.3 Anatomie a fyziologie konečníku

Konečník, rektum, je konečným úsekem tlustého střeva, kde jsou patrné dvě části:

horní, rozšířený, v pánvi uložený úsek, cca 10 cm dlouhý, ampulla recti, a dolní, úzký 2-

4 cm dlouhý úsek, canalis analis. Rectum se klade do vyhloubení os sacrum a je

zakřiveno v rovině frontální i sagitální. Na sliznici odpovídající těmto zakřivením tři

poloměsíčité příčné řasy. Poslední částí střeva je canalis analis, který prochází svalovou

hrází-diafragma pelvis, a vyúsťuje zevně řitním otvorem, anus (Naňka, 2009).

Podsliznice řitního kanálu obsahuje bohaté podslizniční vazivo s hojnými žilními

pleteněmi, jež se mohou chorobně zvětšit a vyklenout (hemoroidy) (Kachlík, 2018).

Corpus cavernosum má během kontineční fáze pružnou, elastickou konzistenci, neboť

žilní, transsfinkterický odtok krve je v návaznosti na kontrakci mutulus sphincter ani

internus obleněn. Tím jsou k sobě cévní polštářky intimně přiloženy a brání nechtěnému

ochodu větrů a řidší stolice. Při defekaci umožňuje relaxace vnitřního svěrače nerušený

odtok krve z hemoroidálních polštářků, ty se vyprázdní a stolice může bezproblémově

odejít bez traumatizace análního kanálu. Předpoklad pro tento fyziologický postup je

dobře tvarovaná stolice s dostatečným dilatačním efektem na vnitřní svěrač (Anděl,

2012).

1.4 Stavby stěny rekta a anu

Jsou složeny z typických vrstev, a to ze silné sliznice, vybíhající v rektu ve tři

poloměsíčité příčné řasy, plicae transversae: horní, dolní a silněji vytvořená řasa střední.

Sliznice v canalis analis vybíhá v podélné řasy, columnae anales, které nad řitním

otvorem přecházejí do cirkulárně zesíleného slizničního prstence. Ten je podmíněn

nahromaděním žilních pletení, zona hemorrhoidalis interna. Výstelka sliznice, která je

v začátku kanálu tvořena cylindrickým epitelem, se při zevním ústí kanálu mění

v dlaždicový epitel. V této zevní části anu je nahromadění žilních pletení, zona

hemorrhoidalis externa, kde dilatací stěny žil mohou vznikat zevní hemoroidy.

Svalovina rekta je tvořena hladkou vnitřní, cirkulární a silnou zevní, longitudinálně


14

probíhající vrstvou. Obě části svaloviny přecházejí do stěny análního kanálu. Cirkulární

složka při zevní části kanálu vytváří hladký cirkulární svěrač, m. sphincter ani internus.

Zevně od něho svalovina hráze vytváří příčně pruhovaný svěrač, m. sphincter ani

externus, ovládaný naší vůlí. Zevní vrstvu horní části rekta představuje peritoneum,

dolní část rekta obaluje řidší vazivo. Canalis analis je kryt tužším vazivem,

paraproctium (Naňka, 2009).

1.5 Klinický obraz

Klinika hemoroidů může být velice rozmanitá. Krvácení, bolest, svědění, pálení,

špinění, zduření a další. Pod údajnými hemoroidy často objevujeme ragády, fisury,

perianální ekzém, abscesy, píštěle, polypy, anální trombózu, ale i anorektální malignity.

Vždy bychom měli dodržovat zásadu: Nikdy nezahajovat léčbu bez pečlivé diagnózy!

Z dalších diagnóz odeslaných jako „hemoroidy“, se dále můžeme setkat kolitidami,

prolapsy, zejména supraanálními, solitárními rektálními vředy, kondylomaty a

některými jiným vzácnějšími afekcemi. Všechny tyto stavy mohou být bez pečlivého

vyšetření prohlášeny za „hemoroidy“ se všemi důsledky z toho plynoucími (Horák,

2013).

Obtíže vztahující se k hemoroidům nejsou typické jen pro ně a existují také u mnoha

jiných proktologických onemocnění. Nejčastěji je krvácení. Nepochází přímo

z hemoroidů, ale z cév ve sliznici, které jsou ucpány drobnými krevními sraženinami.

Krvácení bývá nejen při stolici, ale také po stolici. Světle červená krev může často kapat

nebo stříkat a potřísnit toaletní mísu. Krvácení má téměř vždy světle červenou barvu.

Hemoroidální krvácení může vést k výrazné chudokrevnosti. U hemoroidů je často

narušena jemná schopnost udržet plyny a tekutou stolici. Spodní prádlo pak bývá vlhké

a znečištěné od stolice. Z toho vznikají typické dráždivé anální ekzémy doprovázené

svěděním, které jsou po krvácivosti nejrozšířenějším hemoroidálním příznakem. Bolesti

nejsou pro hemoroidy charakteristické. Nezávisle na stolici si ale pacienti stěžují na

tupý tlak nebo pocit cizího tělesa v konečníku (Anděl, Bucková, Škrovina, 2017).

Klasifikace onemocnění

Hemoroidální onemocnění dnes nejčastěji popisujeme dvěma klasifikacemi:

- Starší a vžitější, i když málo přesnou klasifikací Goligherovou


15

- A moderní jednoduchou klasifikací Lunnisovou

Goligherova klasifikace

1. Stupeň – občasné krvácení, pocit diskomfortu v oblasti análního otvoru

2. Stupeň – pravidelné krvácení po stolici, pocit vlhkosti, pálení a svědění, občasné

bolesti

3. Stupeň – časté pravidelné krvácení, pálení, svědění, bolesti, pocit vlhkosti,

špinení

4. Stupeň – trvalý prolaps bez možnosti repozice doprovázený různým stupněm

výše uvedených doprovodných příznaků (Anděl, Bucková, Škrovina, 2017).

Lunnisova klasifikace

Rozděluje hemoroidy do dvou skupin.

Hemoroidy malé, bez prolapsu (Low Grade Hemoroids-LGH) jsou klasifikovány jako

malé anální uzlíky, které se projevují občasným krvácením, nejsou patrné při a po

stolici. Mohou být doprovázeny dalšími příznaky jako je svědění, pálení a pocit

vlhkosti.

Hemoroidy velké, s prolapsem (High Grade Hemoroids – HGH) jsou charakterizovány

jako uzly, které se vyklenují z análního otvoru při stolici a pak se spontánně schovají,

nebo jako uzly, které se vyklenují a zůstanou vně análního otvoru (Anděl, Bucková,

Škrovina, 2017).

1.6 Diagnostika hemoroidů

Diagnostika hemoroidů patří do rukou chirurga, specializujícího se na onemocnění

tlustého střeva a konečníku. Pacient se ale nejprve dostává do styku s lékařem první

linie, s praktikem. Každý anamnestický údaj zmiňující se o krvácení z konečníku by

ovšem měl být indikací k vyšetření lékařem specialistou. Základem vyšetření je získání

pacientovy anamnézy. Lékař specialista si je zpravidla vědom, že pacient je nucen

hovořit o věcech intimních a že to pro něj mnohdy vůbec není lehká záležitost. Lékař

obvykle vyjde pacientovi vstříc otázkami na četnost stolice, její barvu a konzistenci, na

bolest při odchodu stolice, přítomnost prolapsu a možnost jeho repozice, přítomnost a


16

charakter krvácení. Základním vyšetřením je vyšetření pohledem – aspekcí, pohmatem

v konečníku – palpací a pohledem či zobrazením v endoskopu – proktoskopií. Vyšetření

pohmatem konečníku provádí lékař nejčastěji v poloze koleno-loketní, při které pacient

klečí na kolenou opřený o předloktí obou horních končetin s obličejem směřujícím před

sebe, s povolenými lopatkami a prohnutými zády směrem k podložce. Během vyšetření

lékař pacienta informuje o manévrech, které provádí. Tím si zajišťuje jeho spolupráci

v situaci, která je velice intimní. Při vyšetření pohmatem lékař ukazovákem v laxetové

rukavici hodnotí rektoanální reflex, bolestivost průniku, stav análního kanálu a dolní

část rekta, stav zevního svěrače, stav okraje svalů pánevního dna (Anděl, Bucková,

Škrovina, 2017).

Per rektum se provádí u nemocného ležícího na zádech, na levém boku s flekovanými

končetinami nebo v genukubitální poloze. K vyšetření se používá gumová rukavice a

prst potřený vazelínou. Prst se zavádí bříškem a nemocný se vyzve, aby tlačil jako na

stolici (Nejedlá, 2015).

Ve vnitřním lékařství je toto vyšetření nezbytné, pokud:

- Je krev nebo meléna ve stolici (pro odlišení hemoroidů a kolorektálního

karcinomu)

- Je podezření na NPB

- Jsou obtíže při močení

- Je v rámci onkologické preventivní prohlídky u karcinomu prostaty a rekta

(Nejedlá, 2015).

Neprolabované hemoroidy (hemoroidy I. stupně) se dají nejlépe rozeznat anoskopicky.

Prolabované hemoroidy se dají nejzřetelněji zjistit po defekaci ( je li třeba, po provokaci

klyzmatem), přičemž hemoroidy II. Stupně se při následné prohlídce často opět vracejí.

Pak by měl byt pacient vyšetřen v podřepu a při tlaku na stolici. Zvenku fixované a dále

nereponovatelné hemoroidy se dají dobře posoudit inspekcí (Anděl, 2012).

Předběžnou diagnózu stanovíme z anamnézy (krvácení, výhřezy, tupá bolest, svědění,

pálení). Přesnou diagnózu stanovíme vyšetřením. Při pohledu můžeme vidět při břišním

lisu naplněné zevní hemoroidální uzle, jsou nebolestivé a při zatlačení mizí. Můžeme


17

zjistit perianální ekzém, vlhkou řiť a při zapnutí břišního lisu můžeme vidět i prolapující

vnitřní hemoroidy (Prevence, diagnostika a léčba, 2008).

Vyšetření per rektum počínající hemoroidy nezjistíme, nejsou hmatné, protože z nich

vytlačíme krev. Při pokročilejších nálezech můžeme palpací hmatat ztluštění v análním

kanále, podmíněné vazivovými změnami. Trombózy hemoroidálních uzlů jsou hmatné

(Prevence, diagnostika a léčba, 2008).

Vyšetření anoskopické provádíme anoskopem s okénkem anebo se šikmým

zakončením. Můžeme dobře diagnostikovat i počínající hemoroidální uzle,

červenofialové barvy, které se vyklenují do lůmen. Zjistíme jejich počet, velikost a

uložení. Při déle trvajícím onemocněním můžeme najít i více uzlů než tři. Toto

vyšetření je přesnější než vyšetření rektoskopické (Prevence, diagnostika a léčba, 2008)

Jestliže pacient krvácí a je starší 40 let, doporučíme vyšetření celého tlustého střeva,

nejlépe koloskopii, abychom nepřehlédli i jinou příčinu krvácení, např. karcinom

(Prevence, diagnostika a léčba, 2008).

1.7 Léčba hemoroidů

Časná stádia onemocnění lze účinně zvládnout úpravou životosprávy, dodržováním

režimových opatření a neinvazivně-farmakoterapii.

Při léčbě postupujeme zpočátku konzervativně, při neúspěchu operujeme.

V konzervativní léčbě doporučujeme veškeré zásady, které byly uvedeny v prevenci.

Vhodné jsou sedací koupele ve vlažném, spíše chladnějším odvaru dubové kůry. Možno

i použít dubovou kůru v gelu. Podáváme různé masti a čípky s účinky analgetickými,

antiflogistickými, antiedematózními, venotonickými a antitrombotickými (Hemoroidy –

časté a nepříjemné…, 2012)

Cílem terapie je pokud možno trvalé odstranění potíží symptomů s co nejlepším

obnovením původních fyziologických a anatomických poměrů. K tomuto výsledku

vedou čtyři cesty:

1.) Základní terapie

2.) Léčení příznaků

3.) Redukce hyperplastických cévních konvolutů


18

4.) Profylaxe recidivy (Anděl, 2012)

1.7.1 Konzervativní léčba

Metoda postupných kroků by měla být metodou první volby v léčbě HN. Bereme-li

v úvahu rozličné anorektální symptomy a poněkud kontroverzní pohled na etiologii

vzniku HN, je jasné, že terapeutická škála je široká. Vždy začínáme režimovými

doporučeními: dostatek tekutin, pravidelné vyprazdňování, zbytková strava, denně

jedno jablko, ve stravě pamatovat na zeleninu a ovoce, pečlivá hygiena (avšak pozor na

nadbytečné užívání mýdel- alkalické prostředí vede ke zvýšenému výskytu mykóz a

dermatitid) (Hemoroidy – časté a nepříjemné.., 2012).

Farmakoterapie je velmi důležitá u většiny anorektálních afekcí. Nejúčinnější je u

akutní hemoroidální krize, kdy úspěšně aplikujeme moderní kombinované preparáty,

například Ginkor fort, Detralex a další (Hemoroidy – časté a nepříjemné.., 2012).

Tyto léky zvyšují žilní tonus tím, že zlepšují aktivitu noradrenalinu v jejich stěně,

zlepšují lymfatickou drenáž a zlepšují mikrocirkulaci (Hemoroidy – časté a

nepříjemné…, 2012)

Preparáty k lokální aplikaci

Na trhu je řada mastí a čípků, jejichž hlavními složkami jsou lokální anestetikum

(lidokain či cichokain) a složka, která má působit adstringentně či ovlivnit

mikrocirkulaci (Hemoroidy – časté a nepříjemné…, 2012).

Léčba krvácení

Před dlouhodobým místním užíváním preparátů s adstringentním efektem dáváme

přednost semiinvazivní léčbě. I v případě opakovaného krvácení u I. stupně řešíme

nález topicky, např. fotokoagulací či sklerotizací (Hemoroidy – časté a nepříjemné…,

2012).

Léčba bolesti a svědění

Užíváme zejména lokální anestetika či čípky, ve formě mastí a gelů. Jejich efekt je

krátkodobý. Při svědění se uplatní antihistaminika. Musíme ale vyloučit nejčastější


19

příčinu pruritu – kvasinkovou infekci, kterou můžeme elegantně přelíčit místně i

celkově. Při úporném svědění myslíme na parazity, zejména oxyuriázu (Hemoroidy –

časté a nepříjemné…, 2012).

Antiflogistika

Navzdory jejich širokému používání je na místě varovat před jejich aplikací

dlouhodobou (atrofie anální mukózy, poruchy hojení, vznik kandidóz). Proto

nedoporučujeme léčit antiflogistiky déle než 2 týdny (Hemoroidy – časté a

nepříjemné…, 2012)

Antibiotika, antiseptika

Rovněž tyto preparáty by neměly být používány dlouhodobě. Jsou indikovány jen při

akutních atakách HN (zejména ve 4. stupni) (Hemoroidy – časté a nepříjemné…, 2012)

Sedací koupele, obklady

K přípravě sedacích koupelí či obkladů se obvykle používají rostlinné výluhy.

Nejčastěji dubová kůra, která má díky vysokému obsahu tříslovin adstringentní účinky.

Mezi další užívané byliny patří heřmánek, řepík, měsíček s obsahem silic, působí

protizánětlivě (Hemoroidy – časté a nepříjemné…, 2012)

Čípky a masti

Kombinace léčivých látek působí protizánětlivě, analgeticky, hemostypticky, na

změkčení stolice. Pomocné látky v rektálních lékových formách mají lubrikační účinek,

který usnadňuje defekaci. Výběr přípravku se odvijí od dominujícího symptomu

(krvácení, bolest) (Hemoroidy – časté a nepříjemné…, 2012).

Čípky i masti se používají nejlépe po předchozím vyprázdnění a omytí, obvykle ráno a

večer, v případě čípků působících hemostypticky dle potřeby několikrát za den. Rektální

mast se nanese v tenké vrstvě v okolí konečníku, obvykle 2-3 krát denně. Je-li třeba

přípravek je možno nanést přímo do konečníku (nejlépe po vyprázdnění) za použití

přibaleného aplikátoru (Hemoroidy – časté a nepříjemné, 2012)

Nástavec se zavede do konečníku a při současném vytahování z konečníku se na tubu

jemně tlačí (Hemoroidy- časté a nepříjemné…, 2012).


20

1.7.2 Semiinvazivní léčba

Skleroterapie

První pokusy prováděl už J. Morgan v roce 1869. V současné době je tato metoda

používána méně často. Její moderní podobu zavedl do praxe Blond (1936), který

doporučoval 20% roztok chininu. Nejvíce rozšířenou modifikaci je Blanchardova

metoda submukózní aplikace 5% fenolu v mandlovém nebo olivovém oleji. K dispozici

je i firemní preparát Aethocysklerol. Principem metody je vstřikování sklerotizujícího

roztoku submukózně orálně od linea dentata. Takt vytvořený aseptický zánět obliteruje

hemoroidální cévy a fixuje mukózu. Injekční jehlu zavádíme anoskopicky zásadně nad

lina dentata, aspirací se přesvědčíme, o tom že nehrozí podání preparátu přímo do cévy.

Celá procedura musí být bezbolestná (Horák, 2013).

1.7.3 Chirurgická léčba

Indikace

Efektivní: Symptomatické (většinou 2. až 3. stupeň) hemoroidy: krvácení, prolaps,

macerace kůže (Schumpelick, 2013).

Kontraindikace: Hemoroidy bez potíží, těhotenství (po porodu většinou zlepšení),

chronická zánětlivá střevní onemocnění (Schumpelick, 2013).

Hemoroidy III. stupně, které při defekaci prolabují, se neretrahují spontánně, a proto

musejí být reponovány manuálně, jen ve výjimečných případech jsou ještě ošetřovány

konzervativně nebo semiinvazivně s uspokojivým výsledkem. Indikace k operaci musí

být stanovena individuálně a velmi pečlivě.

K dispozici jsou následující metody:

- Otevřená hemoroidektomie dle Milligana-Morgana

- Uzavřená hemoroidektomie dle Fergusona

- Submukózní hemoroidektomie dle Parkse

- Nekonstruktivní hemoroidektomie dle Fanslera-Arnolda

- Anodermální hemoroidektomie dle Whiteheada nebo Toupeta


21

- Supraanodermální hemoroidopexe PPH staplerem dle Longa (Anděl, 2012).

Operace dle Milligana-Morgana

Obzvláště při segmentových hemoroidálních uzlech se doporučují postupy dle

Milligana-Morgana a Fergusona, pokud není ještě indikována ligatura gumovým

kroužkem. Zvětšené hemoroidální uzly jsou segmentárně resekovány

s ponecháním dostatečně širokých můstků anoderinu, aby se zabránilo stenóze,

popř. poruše kontinence (Anděl, 2012).

Metoda dle Milligana-Morgana je založena na široké elizi uzlů, ponechává

vzniklé defekty v anodermu otevřené k sekundárnímu hojení. Princip operace

spočívá již na návrzích Milese z roku 1919 (Anděl, 2012).

Operace dle Fergusona

U techniky dle Fergusona je uchováno více anodermitu, aby se rána mohla

pohodlně uzavřít stehem. Resekce uzlů je shodná s technikou Milligana a

Morgana s tím rozdílem, že Ferguson pokračovacím stehem uzavírá defekt ve

sliznici i anodermu. Nevýhodou této metody je vyšší riziko perianální infekce a

následné dehiscence sutury (Anděl, 2012).

Většina autorů dnes volí jakýsi kompromis a uzavírá jen slizniční porci

s ponecháním drenážních otvorů v anodermu (Anděl, 2012).

Operace dle Parkse

Operace dle Parkse spočívá v submukózní resekcí uzlů s nízkým podvazem

hemoroidální arterie s následnou suturou sliznice. V dnešní době je tento výkon

opuštěn, plně jej nahrazuje provedení tzv. rubber band ligation – Barronovy

ligatury (Anděl, 2012).

Operace dle Longa

Od roku 2001 má v České republice značně vzrůstající tendenci operace

cirkulárním staplerem PPH Longo. Pomocí staplerů, užívaných

v kolonochirurgii a proktochirurgii již přes 20 let, jsou prolabované hemoroidy

reponovány, přebytek mukózní tkáně, popř. proximálními podíly


22

hemoroidálního plexu cirkulárně resekované. Tím je dosažena taxe a fixace

především prolabovaného anodermu a hemoroidálního plexů ve fyziologické

intraanální pozici. Předností jsou především malá pooperační bolest. Dle

stávajících zkušeností je tato metoda indikována u cirkulárních uzlů III. stupně.

Je popisován menší počet komplikací než u konveční hemoroidektomie, doba

pobytu v nemocnici a pracovní neschopnost jsou kratší (Anděl, 2012).

1.8 Dělení hemoroidů

Máme 4 stupně hemoroidů.

Hemoroidy dělíme:

Vnitřní hemoroidy – jsou výdutě žilních pletení ve stěně análního kanálu, provázené

vazivovými změnami. Postihují oblast vnitřních hemoroidálních pletení, které jsou

uložené nad linea pectinata, která je lokalizována mezí střední a horní třetinou análního

kanálu.

Zevní hemoroidy-lokalizované pod řitní kůží, tvoří kolem řitního otvoru uzlíky, které

komplikují hygienu (Slezáková, 2019).

I. stupeň. Mírně zvětšené pleteně, které ani při tlaku nesestupují pod linea

dentata. Při striktním dodržení této definice do této skupiny patří vlastně

každý. V praxi sem ale řadíme pacienty se stopami krve ve stolici, u kterých

jsme nenalezli jinou příčinu krvácení (Horák, 2013).

- V proktoskopu se jeví jako pružně elastické, sliznicí pokryté vypoukliny, které

se při tlaku na stolici či zakašlání ještě více zvýrazní (Anděl, 2012).

II. stupeň. Uzly protrudují při tlaku pod úroveň linea dentata, kdy jsou zvenčí

viditelné. Po skončení tlaku, obvykle po stolici, dochází ke spontánní

retrakci (Horák, 2013).

- Prolabují u defekace a pak se spontánně zatáhnou zpět. Mohou se vyskytnout

jednotlivě nebo jako kruhový prolaps. Prolabované hemoroidy se nedají zaměnit

s charakteristickým perianálním, popř. subanodermálním žilním polštářem

(Anděl, 2012).


23

III. stupeň. Při tlaku, opět zejména při defekaci, protrudují uzly zevně.

Nedochází ke spontánní retrakci a pacienti si je musejí reponovat manuálně

(Horák, 2013).

- Prolabují po defekaci nebo tělesné námaze. Nezatáhnou se spontánně zpět, ale

musejí být manuálně reponovány. To může být spojeno s následným tlakem

nebo pocitem cizího tělesa v konečníku (Anděl, 2012).

IV. stupeň. Jedná se vlastně o komplikovaný III. stupeň, kdy je repozice buď

nemožná, nebo jen dočasná a stav je komplikován trombózou, zánětem či

ulcerací (Horák, 2013).

- Jsou zvětšené, prolabované hemoroidální komplexy, spolu s vyhřezávajícím

anodermem distálního análního kanálu. Tyto struktury jsou částečně

fibrotizované, zvenku fixované. Nedají se již reponovat. Hemoroidy IV. Stupně

nemusejí být spojeny s obtížemi typu bolestí nebo krvácení, způsobují však

poruchu jemné kontinence (Anděl, 2012).

Dnes se začínáme přikláně k jednoduššímu dělení. Uzly I a II označujeme jako

low grade (LGH). Uzly III a IV jako high grade (HGH) (Anděl, 2012).

1.9 Komplikace hemoroidů

1. Profuzní krvácení – stává se po obtížné defekaci, může se opakovat a pacient

anemizuje, krev je jasně červená. Je třeba chirurgický zákrok, může být i

ambulantní (Vitalion.cz, Hemoroidy).

2. Trombóza vnitřního hemoroidu bývá často provázena zánětem. Hemoroid

zduří, je rudý, bolestivý, může prolabovat po stolici z análního otvoru a je třeba

jej reponovat (Vitalion.cz, Hemoroidy).

3. Strangulace – jestliže trombozované hemoroidy mají větší rozměry, při

zatlačení na stolici jsou vypuzeny navenek, anální svěrače se kontrahují a

nedovolí repozici zpět do análního kanálu. Nastane uskřinutí hemoroidálních

uzlů. Nejsou – li ihned reponovány, dochází k ulceracím a gangrenózním

změnám. Klinicky má inkarcerace bouřlivý začátek, je výrazně bolestivá.


24

Hemoroidy mají tmavězelenofialové až černé zbarvení. Bývá přítomna celková

alterace stavu-teploty, septický stav. Akutně provedeme klasickou operaci

(Vitalion.cz, Hemoroidy).

1.10 Ošetřovatelská péče o pacienta po hemoroidektomii

Hemoroidektomie je chirurgické vyříznutí hemoroidů používané pouze u vážných

případů.

Rekonvalescence obvykle vyžaduje 2-4 týdny.

Předoperační příprava

Předoperační diagnostika

- Vyloučení proximálních patologických změn: koloskopie nebo dostatečné

podání kontrastního prostředku (Shumpelick, 2013).

Po ukončení operace zůstává pacient pod intenzivním dohledem, dokud nemá

stabilizovaný oběh, dostatečně spontánně nedýchá a nejsou u něho patrné obranné

reflexy – schopnost kašlat a polykat (Slezáková, 2019).

K zajištění bezprostředního pooperačního období jsou zřizovány pooperační –

reanimační pokoje, můžeme se setkat i s označením dospávací pokoje. Do pacientova

chorobopisu po operaci provede operatér zápis, který se týká příslušné ordinace léků,

infuzních roztoků, transfuzí, pokynů ohledně polohy pacienta, převazů operační rány,

apod. (Slezáková, 2019).

Následná péče

Denně sedací koupel, obzvlášť po každém vyprázdnění, po několika dnech, popřípadě

po propuštění, jednoduché sprchování (Slezáková, 2019).

Obnovení výživy

Normální strava od 6 hodin po operaci (Slezáková, 2019).

Odchod stolice

Středně silná perorální projímadla po cca 2-3 týdny po operaci (např. Agarol)

(Shumpelick, 2013)


25

Členění základních úkolů pooperační péče

Sledování fyziologických funkcí

- Sledování vědomí, tepu, dechu, tělesné teploty, krevního tlaku se provádí

v pravidelných intervalech (první hodinu měříme každých 15 minut, další

hodinu každých 30 minut a následně do 24 hodin každou hodinu) podle stavu a

závažnosti provedené operace (Slezáková, 2019).

Bolest a porucha spánku

- Bolest v operační ráně je častým projevem, který se dostavuje po vymizení

anestetika. Přetrvávající intenzivní bolest charakterizuje akutní zánět, ranné

krvácení, rozestup rány a píštěle (Slezáková, 2019).

- Mezi hodnotící metody intenzity bolesti patří nejčastěji verbální škály (pacient

vyjadřuje pocit bolesti číslem na stupnici stanovené od 1 do 10, slovně od slabé

po nesnesitelnou bolest) (Slezáková, 2019).

Nauzea a zvracení

- Jako následek premedikace, anestezie a podávání analgetik se může v prvním

pooperačním dnu u pacienta objevit nauzea a zvracení (Slezáková, 2019).

Vyprazdňování moči

- Před některými z operačních výkonů se pacientům zavádí permanentní močový

katetr. Po operaci se buď zruší nebo se ponechá zavedený i nadále. Nevymočí –

li se pacient po operaci do 6-8 hodin spontánně, provedeme katetrizaci

močového měchýře (Slezáková, 2019).

Odchod stolice a plynů

- Zástava plynů a stolice patří k přechodným pooperačním stavům. Příčinou je

dočasné zastavení střevní peristaltiky, které se projevuje plynatostí

(meteorismem). Mezi příznaky meteorismu patří vzedmutí břicha, nevolnost,

bolest břicha až kolikovitého charakteru. K podpoření střevní peristaltiky se

aplikují léky (Slezáková, 2019).


26

Prevence tromboembolické nemoci

- V pooperačním období je nutné se věnovat vzniku tromboembolické nemoci.

Tato péče je zaměřena na rizikové skupiny pacientů – obézní, pacienti

s kardiovaskulárními nemocemi, pacienti s tromboembolickou anamnézou. Na

prevenci tromboembolické nemoci se zaměřujeme již před operačním výkonem.

Přikládají se elastické bandáže na dolní končetiny, omezuje se aplikace

venózních injekcí, infúzí a podávají se antikoagulancia (Slezáková, 2019).

- Po operaci začíná včasná mobilizace pacienta masáží dolních končetin,

dechovou gymnastikou a pasivním cvičením na lůžku (Slezáková, 2019).

Pooperační péče nastupuje v okamžiku, kdy je ukončen operační zákrok. Je součástí tzv.

perioperačního procesu. Pooperační období je nejčastěji rozděleno následovně:

Bezprostřední pooperační péče – probíhá ihned po výkonu. V tomto období se pacient

probouzí z anestezie a je monitorován na zotavovací jednotce. Zotavovací jednotka je

místnost, která se nachází v blízkosti operačního sálu nebo je součástí operačního

traktu. Je plně vybavena pomůckami k resuscitaci, technickými prostředky k monitoraci

pacienta a také dalším vybavením, které je nezbytné po dobu, kdy pacient na tomto

úseku setrvává. Bezprostřední péči po operaci provádí anesteziologická sestra, která

sleduje pacientovo vědomí, postupné odeznívání anestezie, vitální funkce, kontroluje

místo operační rány, sekreci v drénech a vyhodnocuje bolest u pacienta (Ošetřovatelská

péče u pacientů…, 2016).

Rané pooperační stadium – navazuje na předchozí bezprostřední pooperační péči. Tato

péče se odehrává většinou na standardním oddělení, odkud byl pacient vyslán

k operačnímu výkonu (Ošetřovatelská péče u pacientů…, 2016).

Pozdní pooperační stadium – je typické pro standardní lůžkové oddělení, kde dochází

k úplné rekonvalescenci pacienta a výhledově k jeho propuštění do domácího prostředí

(Ošetřovatelské péče u pacientů…, 2016).


27

1.11 Prevence hemoroidů

Rozdělujeme prevenci na primární a sekundární.

Primární prevence je definována jako oblast činnosti zdravotníků nebo i odborníků

jiného profesního zaměření, která směřuje k předcházení vzniku nemocí (Svěráková,

2012).

Cílem sekundární prevence je přispět k vyléčení onemocnění a zamezit případnému

dalšímu rozvoji komplikací. V pravém slova smyslu se jedná o edukaci pacientů

s určitou diagnózou, kdy je nutné, aby v rámci léčebného procesu změnili své chování

(Svěráková, 2012).

Je nutné dodržovat hygienu konečníku. Po každé stolici je vhodné omýt konečník.

Hlavně u starších lidí, kdy tonus svěrače je již menší, mohou zbytky stolice zůstat

v análním kanále a ty potom dráždí konečník i perianální krajinu a dochází ke špinění

prádla. Při obtížích doporučujeme vlažné, spíše chladnější sedací koupele, kterými

velmi dobře udržíme hygienu konečníku a perianální oblasti (Prevence, diagnostika a

léčba…,2008).

Péče o stolici je důležitá. Pokud pacient trpí poruchami defekace, je třeba stav upravit.

Při zácpě musí pacient značně a i na delší dobu zvýšit břišní lis, což vede k přetlaku

v žilním řečišti a tvorbě nebo zvětšování hemoroidů. Při průjmu nemocný má nucení na

stolici, intermitentně zvyšuje bříšní lis a dochází ke stejnému efektu. Je vhodně, aby

stolice byla pravidelná, formovaná a denně. Docílíme to úpravou životosprávy. Potrava

musí obsahovat dost tekutin a vlákniny, které vytvoří stolici (Prevence, diagnostika a

léčba.., 2008).

Je třeba připomenout, že při čtení novin na toaletě často pravidelně dochází k vytvoření

hemoroidů. Při čtení pacient podvědomě tlačí na stolici a dochází ke vzniku hemoroidů.

V praxi se s tímto jevem běžně setkáváme (Prevence, diagnostika a léčba…, 2008).

Je vhodné se vyhýbat pokrmům a nápojům, které zvyšují prokrvení konečníku (silně

kořeněná jídla, alkohol apod.)

Dlouhé sezení nebo stání, velká fyzická námaha se podílí na vzniku hemoroidů anebo

již existující onemocnění zhoršují. Pokud nemocný trpí tímto onemocněním, je pro něho

vhodné zaměstnání, kde pouze část doby pracuje v sedě a zbytek se pohybuje. Jsou


28

povolání, kdy musí pacient pracovat v sedě osm i více hodin. Je možné zlepšit situaci

tím, že část pracovní doby používá klekadlo (Prevence, diagnostika a léčba…, 2008).

V těhotenství jsou užitečné cviky na posílení dna pánevního, při kterých se vnitřní

hemoroidy vyprazdňují, nestagnuje v nich krev. Totéž platí u pacientů, kteří mají

zaměstnání v sedě nebo mají pozitivní rodinnou anamnézu (Prevence, diagnostika a

léčba…, 2008).

1.12 Edukace pacienta o režimových opatřeních – role všeobecné

sestry

Pojem edukace lze definovat jako proces soustavného ovlivňování chování a jednání

s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a

dovednostech (Svěráková, 2012).

Každý zdravotník, který provádí edukaci u klientů, musí jednoznačně vědět, jakou

změnu ve vědomostech, dovednostech, postojích, hodnotové orientaci a návycích chce u

klienta vytvořit. Správně formulované cíle pomáhají edukátorovi edukaci klienta dobře

naplánovat (Svěráková, 2012).

Edukační cíle lze charakterizovat jako očekávaný výsledek, kterého chceme u jedince

dosáhnout. Tento výsledek je pozitivní kvalitativní a kvantitativní změna

v edukantových vědomostech, dovednostech, postojích, návycích a hodnotové orientaci

(Svěráková, 2012).

1.12.1 Edukace pacienta v oblasti výživy

Výživa slouží k zabezpečení organismu všemi životně důležitými látkami (Alix, 2015).

Zdravá výživa je strava založená na příjmu přirozených zdravých potravin a jídel z nich

připravovaných. Přirozené potraviny jsou potraviny ve své původní podobě, jak nám je

poskytla příroda, nebo pouze minimálně upravované, nejsou geneticky modifikované a

neobsahují umělá aditiva (Encyklopedie, margit.cz)

Každému člověku prospěje strava s pravidelným a pestrým příjmem potravin

rostlinného původu, které jako jediné obsahují také vlákninu a ochranné fytochemikálie.


29

Zelenina, luštěniny a ořechy jsou zdrojem těch nejkvalitnějších živin (Encyklopedie,

margit.cz)

Vláknina je významná složka potravy, která je sama obtížně stravitelná. Existují dva

druhy vlákniny rozpustná a nerozpustná. Rozpustná vláknina má schopnost absorbovat

vodu, bobtnat a v trávicím traktu fermentuje, proto může být zdrojem energie. Reguluje

trávení tuků a jiných sacharidů., váže na sebe vodu a tím nabývá na objemu, to vede

k pocitu nasycení. Z větší části je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu, působí

tedy jako tzv. prebiotikum (Encyklopedie, margit.cz)

Nerozpustná vláknina v trávicím traktu nefermentuje, není zdrojem energie. Zvětšuje

objem obsahu ve střevech a zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Zejména

příznivě se uplatní v tlustém střevě, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní

látky, které vznikly při trávení. Ty pak snadněji opouštějí trávicí trakt, který je po kratší

dobu vystaven styku s potenciálně nebezpečnými látkami (Encyklopedie, margit.cz)

1.12.2 Edukace pacienta v oblasti pohybu

Pohybová aktivita se považuje za jeden z nejdůležitějších pilířů zdraví.

Pravidelné pohybové aktivity jsou vhodným prostředkem pro celkové zdraví a zlepšení

kvality života jedinců všech věkových skupin.

Po operaci hemoroidů nejsou však vhodné ty sporty, u kterých se vyžaduje dlouhé

sezení např. jízda na koni, cyklistika.

Hodiny strávené vsedě před monitorem znamenají nové a zásadní ohrožení našeho

zdraví. Podle některých zahraničních odborníků je nadměrné sezení dokonce podobně

rizikové jako kouření. Problém je, že za nadměrné sezení se považuje už více než dvacet

minut, tedy jen nepatrný díl času, který v kancelářích celkově prosedíme. Delší sezení

nad těchto 20 minut má mnoho negativných vlivů na naše zdraví a zvyšuje riziko

předčasného úmrtí (Slimáková, 2018).

Už dávno všichni víme, že fyzická aktivita zdraví prospívá. Nepříliš známým faktem ale

je, že pravidelný pohyb pro zmírnění následků sedavého způsobu života nestačí. Studie

nyní jasně prokazují obrovskou škodlivost nadměrného sezení bez ohledu na dobu

strávenou pohybem (Slimáková, 2018).


30

1.12.3 Edukace pacienta v oblasti správné hygieny konečníku

Pro lokální koupele hemoroidů jsou vhodné stejné lázně v sedací vaně a krátké laváže

vlažnou vodou dvakrát denně nebo ještě lépe po každé stolici (bidet). Zásadně

používáme kysele mýdlo (pH 5,5). V klidovém stavu krajinu při umývání denně

masírujeme prsty s mydlinkami okolo řitního otvoru a hráz mezi řití a genitálem, čímž

zároveň posilujeme lokální svalstvo svěrkové i svalstvo pánevního dna. Po stolici

používáme k ošetření nejjemnější toaletní papír. Okolní kůži, která je ohrožená ekzémy

a kožními infekcemi, kryjeme preventivně mastičkou, která nedráždí a umožňuje

dýchání pokožky (Štangl, 1996).


31

2 Výzkumná část

Pro tuto bakalářkou práci byly stanoveny 2 hlavní cíle, na které navazují výzkumné

předpoklady. Dotazníkové šetření bylo prováděno od ledna 2021 na chirurgickém

oddělení a v proktologické ambulanci v Chrudimské nemocnici.

2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky

Cíle bakalářské práce:

1. Zjistit, zda všeobecné sestry dostatečně informují pacienty s hemoroidy o

prevenci a rizicích tohoto onemocnění

2. Vytvoření edukačního materiálu o režimových opatřeních pro pacienty po

operaci hemoroidů

Pro tuto bakalářskou práci bylo stanoveno 5 výzkumných otázek.

1. Jak jsou pacienti informováni o charakteristice tohoto onemocnění?

2. Jak jsou pacienti informováni o prevenci hemoroidů?

3. Jaká režimová opatření pacienti po operaci hemoroidů dodržují?

4. Jak pacienti pečují o hygienu svého konečníku?

5. Jaký je nejčastější zdroj edukace tohoto onemocnění?


32

2.2 Metodika výzkumu

Výzkumná část byla zpracována kvantitativní metodou. Jako metodiku výzkumu jsem

zvolila dotazníkové šetření. Dotazníky byly rozdávány pacientům trpící hemoroidy a

pacientům po operaci hemoroidů. Dotazníku bylo celkem 130. Kvůli této pandemické

situaci to bylo velmi náročné. Ale nakonec se výzkumného šetření zúčastnilo 107

respondentů. Ke zpracování dat byly použity všechny dotazníky. Dotazník byl zcela

anonymní a obsahoval celkem 24 otázek. První dvě otázky dotazníku byly identifikační,

kde jsem se ptala na pohlaví a věk respondentů. Zbylé otázky v dotazníku jsou

zaměřeny na tématiku bakalářské práce.

2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí

Výzkumný vzorek tvoří pacienti od 18 let věku, přičemž horní věková hranice byla 70

let a více. Jak jsem již zmiňovala respondentů bylo 107. Výzkumné šetření bylo

prováděno se souhlasem s vedením nemocnice.

2.4 Průběh výzkumu

Dotazníky se rozdávaly tištěnou formou v Chrudimské nemocnici od ledna 2021 na

chirurgickém oddělení a v proktologické ambulanci nemocnice. Dotazník obsahuje 24

otázek z toho dvě jsou identifikační a zbylých 22 otázek je zaměřeno na tématiku

bakalářské práce a na výzkumné otázky.

2.5 Zpracování získaných dat

Získaná data byla vyhodnocena a zpracována pomocí Microsoft Office Word 2013 a

Microsoft Office Excel 2013. V grafech je uvedena absolutní četnost a v tabulkách, kde

bylo více možných odpovědí, tak je uveden celkový počet odpovědí. Tam, kde byla

jediná správná odpověď, tam je odpověď označená světle modrou (spíše tyrkysovou)

barvou pro větší přehlednost.


33

2.6 Výsledky výzkumu

Otázka č. 1

Graf 1-Pohlaví respondentů

Dotazníková položka č. 1 zjišťovala pohlaví respondentů. Zjistili jsme, že 63

respondentů tvoří muži a ženy tvoří 44 respondentů.

Otázka č. 2

Graf 2-Věk respondentů

Dotazníková položka číslo 2 zjišťovala věk respondentů. První věková hranice byla od

18 do 35 let. Tu zvolilo nejmíň respondentů a to 11. Druhá věková hranice byla od 36

44

63

0

10

20

30

40

50

60

70

a) žena b) muž

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) žena

b) muž

11

33

40

23

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

a) 18-35 let b) 36-50 let c) 51-69 let d) 70 a více let

Ab

solu

tní č

etn

ost


34

do 50 let, tu zvolilo 33 respondentů, třetí věková hranice byla od 51 do 69 let, tu zvolilo

nejvíce respondentů a to 40. A poslední věková hranice byla 70 a více let a tu zvolilo 23

respondentů.

Otázka č. 3

Graf 3-Hemoroidy

Dotazníková položka č. 3 se věnovala pojmu hemoroidy. Správná odpověď je rozšířené

žíly. 65 respondentů odpovědělo správně, že se jedná o rozšířené žíly. 42 respondentů

odpovědělo že se jedná o rozšířené tepny. A třetí možnost byla, že se jedná o rozšířené

nervy, a tuto odpověď nezvolil nikdo.

Otázka č. 5

Tabulka 1-Jaké příznaky se objevily

Jaké se u Vás vyskytly příznaky

Odpověď ANO NE

a) Krvácení z konečníku 89 18 b) Bolest a svědění z konečníku 92 15 c) Únava 7 100 d) Zácpa a průjem 52 55 e) Tlak v oblasti konečníku 48 59

Dotazníková položka č. 5 se zabývá příznaky tohoto onemocnění. Na výběr bylo z 5

odpovědí a respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí najednou.

65

42

00

10

20

30

40

50

60

70

a) rozšířené žíly b) rozšířené tepny c) rozšířené nervy

Ab

solu

tní č

etn

ost


35

89 respondentů odpovědělo, že se u nich vyskytlo krvácení z konečníku, zbylých 18

respondentů tuto odpověď nezaškrtlo. 92 respondentů zaškrtlo odpověď B, což je bolest

a svědění v konečníku, zbylých 15 tuto odpověď nevolili. Odpověď C byla únava tu

zaškrtlo nejméně respondentů a to jen 7, zbylých 100 tento příznak nemělo. Odpověď D

je zácpa a průjem a tuto odpověď volilo 52 respondentů, druhá polovina respondentů

tuto odpověď nezaškrtla. Tlak v oblasti konečníku byla poslední odpověď této

dotazníkové položky a tento příznak mělo 48 respondentů a 59 respondentů tento

příznak nezaznamenali.

Otázka č. 6

Graf 4-Umístění hemoroidů

Dotazníková položka č. 6 se zabývá tím, kde se nachází hemoroidy. Správná odpověď

je v posledním úseku tlustého střeva – konečník. 87 respondentů odpovědělo správně.

15 respondentů odpovědělo v tlustém střevě a zbylých 5 respondentů odpovědělo

v tenkém střevě.

515

87

0

20

40

60

80

100

1 2 3 4

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) v tenkém střevě

b) v tlustém střevě

c) poslední úsek tlustého střeva - konečník


36

Otázka č. 7

Graf 5-OL, samoléčby

Dotazníková položka č. 7 se zabývá tím koho respondenti navštívili jako prvního se

svým problémem ohledně tohoto onemocnění. Na výběr z odpovědí bylo za A –

obvodní lékař nebo za B – samoléčba. Na grafu vidíme, že je to skoro 50 na 50. Více

převažuje obvodní lékař, kterého volilo 58 respondentů a zbylých 49 respondentů se

léčilo doma sami různými krémy, mastičky či čípky.

Otázka č. 8

Graf 6-postup léčby

58

49

44

46

48

50

52

54

56

58

60

1 2 3 4 5

Ab

solu

tní č

etn

ost

A) obvodní lékař b) Samoléčba ( různé masti, čípky, krémy,..)

62

45

0

10

20

30

40

50

60

70

1 2

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) operativní b) konzervativní


37

Dotazníková položka č. 8 se zabývá postupem léčby. Na výběr byly dvě odpovědi –

operativní, konzervativní. 62 respondentů podstoupilo operativnímu postupu a zbylých

45 respondentů pokračovali v konzervativním postupu léčby.

Otázka č. 9

Graf 7-Pravidelná prevence

Dotazníková položka č. 9 se zabývala tím, zda respondenti chodí pravidelně ke svému

obvodnímu lékaři na preventivní prohlídky. 73 respondentů odpovědělo, že nechodí na

pravidelné prohlídky a pouhých 34 respondentů odpovědělo ano.

Otázka č. 10

Tabulka 2-Jaká je prevence hemoroidů

Víte , jaká je prevence hemoroidů

Odpověď ano ne ANO NE

a) Pohyb 63 44

b) Dostatek tekutin 79 28

c) Źdravý životní styl 107 0

d) Intimní hygiena 94 13

e) Pravidlené vyprazdňování 56 51

f) Pravidlená kontrola u lékaře 88 19

g) Prevence nemá na vznik vliv 24 84

Dotazníková položka č. 10 se zabývá tím, zda respondenti vědí jaká je prevence

hemoroidů. Odpovědí bylo celkem 7, z toho respondenti mohli zaškrtnout více

odpovědí najednou. Všechny odpovědi kromě G-prevence nemá na vznik onemocnění

34

73

0

10

20

30

40

50

60

70

80

1 2

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) ano, chodím b) ne, nechodím


38

vliv jsou správné. U odpovědi A) pohyb odpovědělo správně 63 respondentů a zbylých

44 tuto odpověď nezaškrtli. U odpovědi B správně volilo 79 respondentů, zbylých 28

respondentů tuto odpověď nezaškrtlo. Odpověď C zdravý životní styl odpovědělo 107

respondentů správně. Odpověď D intimní hygiena odpovědělo správně 94 respondentů

a zbylých 13 ne. Odpověď E volilo správně 56 respondentů a polovina respondentů tuto

odpověď nevolila. U odpovědi pravidelná kontrola u lékaře volilo správně 88

respondentů a 19 respondentů ne. A poslední nesprávnou odpověď volilo 24

respondentů a 84 respondentů ne.

Otázka č. 11

Graf 8-Dodržování prevence

Dotazníková položka č. 11 se zabývala, zda respondenti dodržují zásady prevence. 56 %

respondentů odpovědělo ano, zbylých 44 % odpovědělo, že ne.

60

47

0

10

20

30

40

50

60

70

a) ano b) ne

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) ano b) ne


39

Otázka č. 12

Tabulka 3-Rizikové faktory

Víte, jaké jsou rizikové faktory pro vznik onemocnění

odpověď ANO NE ANO NE

a) Zácpa a průjem 52 55

b) Kouření 46 61

c) Alkohol 20 87

d) Špatný životní styl 96 11

e) Nedostatek pohybu 85 22

f) Sedavé zaměstnání 99 8 g) Jiné (těhotenství, porod) 33 74

Dotazníková položka č. 12 se zabývala tím, zda jsou respondenti informováni o

rizikových faktorech tohoto onemocnění. Odpovědí bylo celkem 7 a mohli zaškrtnout

více odpovědí najednou.

Otázka č. 13

Graf 9-Nevhodný sport

Dotazníková položka č. 13 se dotazovala respondentů, jaký sport si myslí, že není

vhodné provádět, pokud trpí onemocněním hemoroidy. Správná otázka byla jízda na kle

a jízda na koni. Popřípadě jiné…, což by bylo například jízda na orbitreku. Odpověď

0

58

12

37

0 00

10

20

30

40

50

60

70

a) jízda nakoel

b) běh, chůze c) jízda na koni d) plavání e) jiné

Ab

solu

tní č

etn

ost


40

jízda na kole volilo 58 respondentů. Jízdu na koni zaškrtlo o něco méně respondentů a

to 37. Běh a chůzi zaškrtlo 12 respondentů.

Otázka č. 14

Graf 10-Životospráva

Dotazníková položka č. 14 se věnovala tomu, zda respondenti vědí, co mají zařadit do

své životosprávy, aby měli dostatek vlákniny. Správná odpověď byla luštěniny, ovoce

se slupkou. 83 respondentů odpovědělo správně. 22 respondentů odpovědělo, že by

zařadili do své životosprávy těstoviny a brambory. A zbylí 2 respondenti odpověděli

mléčné výrobky.

2

83

22

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

1 2 3

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) mléčné výrobky b) luštěniny, ovoce se slupkou

c) brambory, těstoviny


41

Otázka č. 15

Graf 11-Sedací koupele

Dotazníková položka č. 15 se věnovala otázce, zda bylo respondentům doporučeno

provádět sedací koupele jako možnost léčby. 70 % respondentů odpovědělo ano a

zbylých 30% odpovědělo ne.

Otázka č. 16

Graf 12-Doba sedací koupele

Dotazníková položka č. 16 se věnovala tomu, jak dlouho by měla trvat sedací koupel.

Správná odpověď byla 15-20 minut. 62 respondentů odpovědělo správně. 33

75

32

0

10

20

30

40

50

60

70

80

a) ano b) ne

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) ano b) ne

12

62

33

0

10

20

30

40

50

60

70

a) 5 minut b) 15- 20 minut c) déle jak 30 minut

Ab

solu

tní č

etn

ost


42

respondentů odpovědělo, že by měla trvat déle jak 30 minut a zbylých 12 odpovědělo,

že by sedací koupel měla trvat 5 minut.

Otázka č. 17

Graf 13-Hygiena konečníku

Dotazníková položka č. 17 se tázala na to, zda si respondenti myslí, že je vhodné

provádět pravidelnou hygienu konečníku. 70 respondentů odpovědělo, že ano. 33

respondentů si myslí, že hygiena nemá vliv na vznik onemocnění a zbylí 4 respondenti

si myslí, že není nutné provádět pravidelnou hygienu konečníku.

Otázka č. 18

Graf 14-Frekvence sprchování

70

4

33

0

10

20

30

40

50

60

70

80

1 2 3 4

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) Ano b) Ne c) Hygiena nemá vliv na vznik onemocnění

28

56

23

0

10

20

30

40

50

60

1 2 3 4

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) 1x denně si sprchovat konečník b) po každém vyprázdnění c) nevím


43

Dotazníková položka č. 18 se věnovala tomu, jak často provádět hygienu konečníku.

Správná odpověď zní po každém vyprázdnění. 56 respondentů odpovědělo správně, po

každém vyprázdnění. 28 respondentů odpovědělo 1x denně si sprchovat konečník a 23

respondentů odpovědělo za c – nevím.

Otázka č. 19

Graf 15-Spodní prádlo

Dotazníková položka č. 19 se věnovala otázce jaké vhodné spodní prádlo by se mělo

nosit po propuštění do ambulantní péče. Správná odpověď byla volné, bavlněné prádlo.

Jedna z odpovědí byla těsné spodní prádlo, tuto odpověď nikdo nevolil. 86 respondentů

odpovědělo správně volné, bavlněné prádlo. 21 respondentů odpovědělo ze syntetických

materiálů.

0

86

21

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

1 2 3

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) těsné b) volné, bavlněné c) ze syntetických materiálů


44

Otázka č. 20

Graf 16-Informace o onemocnění

Dotazníková položka č. 20 se věnuje tomu, kde respondenti nejvíce získali informace o

onemocnění hemoroidy. Na výběr z odpovědí byl lékař, edukace zdravotní sestry na

oddělení, internet či knižní zdroje. 64 respondentů odpovědělo od lékaře. 31

respondentů odpovědělo, že dostali nejvíce informací od zdravotní sestry na oddělení,

která je edukovala. A pak 9 respondentů z internetu a 3 z knižních zdrojů.

Otázka č. 21

Graf 17-Edukace od zdravotních sester

64

31

93

0

10

20

30

40

50

60

70

1 2 3 4

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) lékař

b) edukace zdravotní sestry na oddělení

c) internet

d) knižní zdroje

31

0

5

10

15

20

25

30

35

a) ano b) ne

Ab

solu

tní č

etn

ost

a) ano b) ne


45

Dotazníková položka č. 21 zjišťovala, zda respondentům byla edukace od zdravotní

sestry přínosná. Všech 31 respondentů odpovědělo kladně.

Otázka č. 22

Graf 18-Spokojenost edukace

V dotazníkové položce č. 22 měli respondenti odpovídat na to, jak jsou spokojeni

s edukací o režimových opatřeních po operaci hemoroidů. Odpovídali na to pouze ti,

kteří byli na operativním zákroku.

3 Diskuze

Ve výzkumné části bakalářské práce jsme zjišťovali informovanost pacientů o

hemoroidálním onemocnění a také o režimových opatřeních po operaci hemoroidů.

Výzkumná část byla zpracována kvantitativní metodou. Jako kvantitativní metodu jsme

zvolili dotazník, který byl rozdáván v proktologické ambulanci a na chirurgickém

oddělení v Chrudimské nemocnici.

V dotazníkovém šetření odpovídali respondenti od 18 let věku do 70 let a více, což byla

horní věková hranice. Nejvyšší věkovou skupinou byli respondenti v rozmezí 51–69 let.

Výzkumu se celkem účastnilo 63 mužů a 44 žen.

Pro tuto bakalářskou práci byly zvoleny dva hlavní cíle, a to zjistit, zda všeobecné

sestry dostatečně informují pacienty s hemoroidy o prevenci a rizicích tohoto

45

5

12

0 00

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

a) 1 zcelaspokojen(a)

b) 2 částečněspokojen(a)

c) 3 částinformací mi vedukaci chybí

d) 4nespokojen (a)

e) 5 velminespokojen(a)

Ab

solu

tní č

etn

ost


46

onemocnění. Druhý cíl je vytvoření edukačního materiálu o režimových opatřeních pro

pacienty po operaci hemoroidů.

Dále jsme pro výzkumnou část zvolili 5 výzkumných otázek.

První výzkumnou otázkou bylo zjistit, jak jsou pacienti informováni o charakteristice

tohoto onemocnění. K této výzkumné otázce byly stanoveny dotazníkové otázky č.

3,5,6 a 8. V otázce č. 3 jsme se dotazovali, zda respondenti vědí, co to jsou hemoroidy.

Správně odpovědělo 81 respondentů – rozšířené žíly. Správnou odpověď (51

respondentů) ve své práci také potvrzuje autorka Rambousková (2016), která měla ve

svém výzkumu celkem 65 respondentů. Proto musíme brát v úvahu, to že jsme oslovili

vyšší počet respondentů než autorka Rambousková (2016) a proto se některé výsledky

mohou lišit. U otázky č. 5 jsme se dotazovali na to jaké se u respondentů vyskytly

příznaky hemoroidů. 89 respondentů odpovědělo, že se u nich vyskytlo krvácení

z konečníku. Což je jeden z nejčastějších příznaků u hemoroidů těsně po svědění a

pálení v konečníku. 92 respondentů odpovědělo, že se u nich vyskytla bolest a svědění

v oblasti konečníku. Myslím si, že polovina z respondentů myslela tu druhou část té

odpovědi, a to svědění v konečníku. Bolest se totiž tak často u hemoroidů nevyskytuje.

Často jsou udávány pálivé bolesti – v oblasti konečníku současně existují praskliny

nebo trhliny (Anděl, Bucková, Škrovina, 2017). 52 respondentů poté volilo zácpu a

průjem. A 48 respondentů dali odpověď tlak v oblasti konečníku. To také popisují

Anděl, Bucková a Škrovina ve své knize „Trápí Vás hemoroidy?“, že nezávisle na

stolici si pacienti stěžují na tupý tlak nebo pocit cizího tělesa v oblasti konečníku. Tady

jsme se s autorkou Rambouskovou (2016) docela rozcházely. V jejím výzkumu měla

stoprocentní odpověď (65 %) na krvácení z konečníku, bolest, svědění, pálení a změny

ve vyprazdňování. Já jsem měla nejvíce odpovědí na bolest a svědění v oblasti

konečníku, poté krvácení z konečníku a další. V otázce č. 6 respondenti odpovídali na

to, kde se vyskytují hemoroidy. Správně odpovědělo 87 respondentů – poslední úsek

tlustého střeva, konečník. Tady jsme se přesvědčili o tom, že pacienti vědí, kde se

hemoroidy vyskytují. V práci Rambouskové jsme se také shodli na tom, že respondenti

vědí, kde se hemoroidy nachází. Tuto odpověď měla stoprocentní (65 %). U otázky č. 8

jsme se dotazovali jaký byl u pacientů zvolen postup léčby. Tady skoro půlka

respondentů odpověděla, že byl u nich zvolen konzervativní postup. V knize „Trápí Vás

hemoroidy?“ popisují, že největšího efektu konzervativní terapie lze dosáhnout

v počátečních stadiích hemoroidální nemoci. (Anděl, Bucková, Škrovina, 2017).


47

Operativní postup byl zvolen u 62 respondentů. Tuto otázku ve svém výzkumu autorka

Rambousková neměla.

Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jak jsou pacienti informováni o prevenci

hemoroidů. K této výzkumné otázce jsou stanoveny dotazníkové otázky č. 7,9,10,11,12

a 13. V otázce č. 7 jsme se respondentů dotazovali koho navštívili s jejich problémem

ohledně tohoto onemocnění. Na výběr z odpovědí bylo obvodní lékař a samoléčba.

Samoléčbu často lidé aplikují v domácím prostředí, protože se stydí za jejich problém,

který je pro ně velmi intimní. Proto spíše zkouší různé mastičky, krémy či nějaké lékym

pro úlevu od svědění či pálení v oblasti konečníku. Obvodního lékaře volilo 58

respondentů a 49 respondentů zkoušelo samoléčbu. Další otázkou č. 9 jsme se

dotazovali, zda respondenti chodí pravidelně ke svému obvodnímu lékaři na preventivní

prohlídky. 73 respondentů odpovědělo, že nechodí na pravidelné prohlídky ke svému

obvodnímu lékaři. Pouhých 34 respondentů chodí na pravidelné kontroly. S tímto

výsledkem jsem nebyla spokojená. Myslím si, že jsou respondenti špatně informováni o

důležitosti preventivních prohlídek u svého obvodního lékaře. Proto je potřeba více

pacienty edukovat, že pravidelná kontrola u lékaře může včas odhalit různé nemoci.

Prevence je velmi důležitá ve všech oblastech. Tuto otázku ve své práci Rambousková

sice neuvádí. Ale o prevenci se zmiňuje. Shodneme se na tom, že edukace v této oblasti

je velmi nezbytná. „Je nezbytně nutné provádět osvětu s cílem předcházet vzniku

onemocnění“ (Rambousková, 2016, str. 26). V otázce č. 10 jsme zjišťovali, zda

respondenti vědí, jaká je prevence hemoroidů. U této otázky byly všechny odpovědi

správné kromě odpovědi F (prevence nemá na vznik onemocnění vliv). 63 respondentů

zaškrtlo pohyb, je to sice více jak polovina respondentů, ale bylo by vhodné více

zapracovat na tom, aby respondenti věděli, že pohyb je jeden z hlavních pilířů zdraví.

Důležitost pohybu zmiňuje také Slimáková (2018) ve své knize „Velmi osobní kniha o

zdraví.“ Kde tvrdí, že zdravý člověk by měl denně ujít asi 10 tisíc kroků, a hlavně

pohyb je prevencí všech běžných onemocnění a zaručeně zlepšuje náladu. 79

respondentů volilo dostatek tekutin. Tekutiny by měly tvořit asi 2500-3000 ml za den.

Tady jsem byla mile překvapena. Tolik respondentů jsem u této odpovědi nečekala.

Dostatek tekutin u tohoto onemocnění je velice důležitý pro správné fungování trávicí

soustavy. 107 respondentů odpovědělo zdravý životní styl. 94 respondentů odpovědělo

intimní hygiena. Anděl, Bucková a Škrovina (2017) doporučují ve své knize preferovat

spíše sprchování čistou vodou, ošetření toaletním papírem po stolici je zcela


48

nedostačující. Proto doporučují používat sprchu, bidetovou sprchu či sprchovací

záchodové prkénko. 56 respondentů odpovědělo pravidelné vyprazdňování. Pravidelné

vyprazdňování a soustředění se na stolici také popisují Anděl, Bucková a Škrovina

(2017). Doporučují omezení vysedávání na toaletě a úporné tlačení. Nejvhodnější

dobou pro pravidelnou stolici je ráno a po vypití sklenici vody tvrdí Anděl, Bucková a

Škrovina (2017). 88 respondentů odpovědělo pravidelná kontrola u lékaře. Tento

výsledek mě zaskočil, protože v předešlé otázce jsme se dotazovali, zda pacienti

pravidelně chodí ke svému lékaři na preventivní prohlídky. Kladnou odpověď zaškrtlo

totiž pouhých 34 respondentů. Proto si myslím, že respondenti k preventivním

prohlídkám nepřikládají tak velkou váhu jako třeba na zdravý životní styl, u kterého

jsme měli stoprocentní odpověď. A nesprávná odpověď byla-prevence nemá vliv na

vznik hemoroidů, kterou volilo 24 respondentů. Tady třetinu respondentů je potřeba

více informovat o prevenci a rizicích vzniku hemoroidů. O prevenci se zmiňuje také

Slimáková (2018), kde tvrdí že podle WHO jde většině dnešních nemocí přecházet,

přičemž základem prevence jsou především zdravá strava, pravidelný pohyb a

nekuřáctví. „Většina nemocí totiž jednoznačně není ranou osudu, ale výsledkem našeho

chování“ (Slimáková, 2018, str. 226). Otázka č. 11 se ptala na to, zda respondenti

dodržují zásady prevence, to znamená, jestli mají dostatečný pohyb během dne, zda pijí

dostatek tekutin, dodržují zdravý životní styl, chodí pravidelně ke svému lékaři zkrátka

vše, co jsme shrnuli o pár řádků výš. Z mého dotazníkové šetření vyplynulo, že 60

respondentů dodržují zásady prevence a 47 respondentů tyto zásady nedodržují. Otázka

č. 12 se ptala na to jaké jsou rizikové faktory pro vznik tohoto onemocnění. Všechny

tyto odpovědi byly správné. 52 respondentů volilo odpověď zácpa, průjem. Kouření

volilo 46 respondentů, alkohol pouze 20 respondentů. Špatný životní styl volilo 96

respondentů, což je většina. 85 respondentů volilo nedostatek pohybu. 99 respondentů

volilo sedavé zaměstnání. S tímto výsledkem jsem velmi spokojená. O riziku dlouhého

sezení píše také Slimáková (2018). Tvrdí, že nadměrné sezení je podobně rizikové jako

kouření. A poslední odpověď byla doplňující. Tam doplnilo 33 respondentů těhotenství,

porod. O rizikových faktorech pro vznik tohoto onemocnění jsme čerpali z literatury od

Anděla, Buckové a Škroviny (2017). V knize popisuje vnitřní a vnější rizikové faktory.

Pro vnitřní rizikové faktory je známo jako dědičnost, věk a těhotenství. Vnější rizikové

faktory jsou nesprávná životospráva, obezita, dlouhé sezení, zadržování stolice, zácpa a

nedostatečná hygiena konečníku. U otázky č. 13 jsme se dotazovali jaký sport není

vhodný provádět, pokud respondent trpí onemocněním hemoroidy. Správná odpověď


49

byla jízda na kole a jízda na koni. Jízdu na kole zvolilo 58 respondentů, jízdu na koni 37

respondentů. Tuto otázku měla ve svém výzkumu také autorka Rambousková (2016)

akorát se dotazovala opačně, a to na to jaká pohybová aktivita je podle respondentů

vhodná ke snížení výskytu hemoroidálního onemocnění. Správné odpověděli byly

plavání, chůze a běh. V jejím výzkumu volilo správně 45 respondentů plavání, chůzi 15

respondentů a běh pouze 1 respondent. Z jejího výzkumu vyplynulo, že pouze 3

respondenti dokázali správně označit všechny odpovědi.

Další výzkumnou otázkou bylo zjistit jaká režimová opatření pacienti dodržují. K této

výzkumné otázce se vztahovaly tyto dotazníkové otázky č. 14,15 a 16. U otázky č. 14

jsme se dotazovali respondentů co by zařadili do své životosprávy, aby snížili riziko

vzniku hemoroidů. Správná odpověď byla luštěniny, ovoce se slupkou, kterou volilo 83

respondentů. O úpravě životosprávy se dočteme v literatuře od Anděla (2017). V knize

také popisuje účinky vlákniny v zažívacím traktu. Dělíme vlákninu na rozpustnou a

nerozpustnou. Účinky vlákniny v zažívacím traktu – zrychluje průchod potravy trávicím

traktem, a tím zkracuje čas působení škodlivých látek v potravě, dále působí na

mechanickou očistu stěny střeva a na svůj povrch navazuje škodlivé látky, které ze

zažívacího traktu odvádí. Na stejnou otázku u Rambouskové odpovědělo správně 45

respondentů. U otázky č. 15 jsme se tázali respondentů na to, zda jim bylo doporučeno

provádět sedací koupele jako možnost léčby. Kladně odpovědělo 75 respondentů na tuto

otázku. Otázka č. 16 navazuje na předešlou otázku. Ptali jsme se respondentů, jak

dlouho by měla sedací koupel trvat. Správná odpověď byla 15–20 minut. A tuto

odpověď volilo 62 respondentů. O sedacích koupelích a lázních se dočteme v literatuře

od Štangla (1996). Ve výzkumu od Rambouskové (2016) správně odpovědělo 50

respondentů, což je pro nás velmi uspokojivá informace.

Předposlední výzkumná otázka zní, jak respondenti pečují o hygienu svého konečníku.

K této výzkumné otázce se vztahovaly dotazníkové položky č. 17, 18 a 19. Otázka č. 17

se dotazovala respondentů, zda si myslí, že je vhodné provádět pravidelnou hygienu

konečníku. Většina respondentů odpovědělo ano, je vhodné provádět pravidelnou

hygienu konečníku. Hodně mě překvapila odpověď C, která zní, že hygiena nemá vliv

na vznik tohoto onemocnění. Tuto odpověď totiž volilo 33 respondentů. O hygieně

konečníku se také dočteme v literatuře od Štangla (1996). Otázka č. 18 navazuje na

předešlou otázku a ptá se na to, jak často hygienu konečníku provádět. Správná

odpověď byla po každém vyprázdnění. Tuto odpověď zaškrtlo 56 respondentů, což není


50

moc, ale je to dostačující. Na stejnou otázku ve výzkumu Rambouskové správně

odpovědělo 30 respondentů. Přeci jenom v této oblasti by respondenti potřebovali více

informací o hygieně konečníku a prevenci. Otázka č. 19 se vztahuje na spodní prádlo.

Dotazujeme se respondentů na to, jaké spodní prádlo by měli nosit po propuštění do

ambulantní péče. Správná odpověď byla volné, bavlněné a tuto odpověď zvolilo 86

respondentů. Tady není tak známé větší chybování. U stejné otázky ve výzkumu u

Rambouskové odpovědělo správně 58 respondentů.

Poslední výzkumnou otázkou je jaký je nejčastější zdroj edukace. K této otázce se

vztahovaly dotazníkové otázky č. 20,21,22 a 23. Otázka č. 20 zjišťuje kde respondenti

nejvíce získali informace o tomto onemocnění. Na výběr z odpovědí bylo lékař,

edukace zdravotní sestry, internet a knižní zdroje, popřípadě jiná odpověď. Lékaře

volilo 64 respondentů. 31 respondentů volilo edukaci zdravotní sestry na oddělení. U

této odpovědi jsem byla velmi překvapená. Protože edukace zdravotní sestry by měla

být skoro na prvním místě ve zdroji edukace v tomto směru. Možná je to tím, že většina

chirurgických oddělení či proktologických ambulancí nemá dostatek edukačních

materiálů pro tuto problematiku pro pacienty. Na internetu vyhledávalo celkem 9

respondentů. A knižní zdroje volili 3 respondenti. U otázky č. 21 jsme se dotazovali

respondentů, zda jim byla edukace zdravotní sestry přínosná. V předešlé otázce jsme

zjistili, že edukováno bylo pouhých 31 respondentů. Všichni v této otázce volili kladnou

odpověď. Edukace zdravotní sestry jim byla přínosná. Bohužel nám to ale nestačí, aby

bylo ze 107 respondentů edukováno pouze 31 respondentů. Otázka č. 22 se vztahovala

k otázce č. 21, zda se respondenti mohli zeptat na informace, kterým nerozuměli.

Všech 31 respondentů odpovědělo opět kladně. A předposlední otázka mého dotazníku

se týkala toho, zda jsou respondenti spokojeni s edukací o režimových opatřeních po

operaci hemoroidů. Tuto otázku vyplňovalo pouze 62 respondentů, kteří podstoupili

operativní zákrok. 45 respondentů bylo s edukací zcela spokojeno. 5 respondentů

částečně a dvanácti respondentům část informací v edukaci chybí. Budeme tedy doufat,

že se tato skutečnost zlepší díky osvětě tohoto problému. A hlavně díky vytvoření

edukačního materiálu.


51

4 Návrh řešení a doporučení pro praxi

Prostřednictvím mého výzkumného šetření vyšlo najevo, že více jak polovina

respondentů je nedostatečně informována o základních informacích hemoroidálního

onemocnění. Také více jak polovina respondentů postrádá informace o prevenci a její

důležitosti.

Domnívám se, že je to i tím, že v mém výzkumu vyplynulo to, že ze 107 respondentů

bylo edukováno zdravotní sestrou pouze 31 respondentů. Možná je to tím, že většina

chirurgických oddělení a proktologických ambulancí nemá dostatek edukačního

materiálů pro pacienty. Poté se pak stane, že zdravotní sestra neřekne vše, co má a

pacient se pak třeba stydí zeptat na další otázky ohledně svého problému. Proto jsem

pro tuto problematiku vytvořila vlastní edukační materiál (viz Příloha B), který poslouží

jako pomůcka všem pacientům s touto problematikou.

Tento edukační materiál má pomoci i všeobecným sestrám na chirurgickém oddělení či

v proktologické ambulanci, kde je vše srozumitelně a přehledně napsáno v bodech.

V edukačním materiálu najdou pacienti, co by měli vyřadit ze svého jídelníčku a

naopak, co by do něho měli zařadit. Pacienti se také dozvědí, který sport je vhodný ke

zmírnění hemoroidálního onemocnění. Najdou tam také možnost léčby jako jsou

například sedavé koupele z dubové kůry. A samozřejmostí u tohoto onemocnění je

hygiena konečníku, která je v edukačním materiálu obsáhle popsána. Myslím si, že tato

pomůcka bude velmi přínosným zdrojem informací v této problematice.


52

Závěr

Bakalářská práce měla za cíl zjistit, zda všeobecné sestry dostatečně informují své

pacienty o prevenci a rizicích hemoroidů a na základě toho vytvořit edukační materiál

pro všechny ty, kteří mají malé nebo vůbec žádné zkušenosti, a informace, jak

postupovat v případě léčby a následné prevence v této oblasti.

V teoretické části mé bakalářské práce jsem se snažila popsat charakteristiku

hemoroidů, anatomii konečníku, diagnostiku hemoroidů, jejich dělení a případné

komplikace a samozřejmě léčbu hemoroidů. Poté se v teoretické části věnuji také

edukaci v různých oblastech jako např. výživa, hygiena konečníku a pohyb. Zajímám se

také o prevenci hemoroidů a zmiňuji tam také ošetřovatelskou péči o pacienta po

operaci hemoroidů. O základních informacích o hemoroidech jsem nejvíce čerpala

z literatury od Horáka (2013), kde ve své knize popisuje etiologii a fyziologii

hemoroidů, diagnostiku a chirurgickou léčbu hemoroidů.

V empirické části jsem si stanovila 5 výzkumných otázek, na které mi odpověděli

respondenti pomocí dotazníkového šetření. Dotazník se skládal z 24 otázek. Byl rozdán

v Chrudimské nemocnici v počtu 107 respondentů.

Na základě již prvních dotazníkových odpovědí jsem zjistila, že většina respondentů má

povědomí o tom, co jsou to hemoroidy a pozná příznaky onemocnění, přesto téměř 73

% respondentů nenavštěvuje pravidelně svého praktického lékaře vůbec. Důsledkem je,

že pacient navštíví lékaře, v nejhorším případě pohotovostní službu až když je situace

na tolik vážná, že není jiná možnost než operativní zákrok. Z dotazníkového šetření

vyplynulo sice, že nejvíce edukačních materiálů získají pacienti od lékaře, a to v počtu

64, pokud ale bohužel vezmeme nízké procento návštěvnosti, pak je výsledek edukace

nevýznamný. Už zde považuji za důležité začít s prevencí v podobě různých letáků a

doporučení od sester i lékařů, a to především u všech pacientů, kteří se pohybují

v oblasti sedavého zaměstnání nebo mají jiné předpoklady vedoucí k výskytu

hemoroidů. I když na dotazníkovou otázku č.10 zabývající se prevencí hemoroidů

odpovědělo správně většina respondentů, na dodržování těchto zásad se už podílí jen 56

%. Z toho mi vyplývá, že edukační materiály pro naše laické obyvatelstvo je

nedostatečné a je potřeba se nad tím zamyslet. Především jakou formu zvolit, aby to

bylo zajímavé, poutavé a hlavně poučné.


53

I další dotazníková otázka směřovala k výzkumnému cíli, a tím bylo zjistit rizikové

faktory ovlivňující vývoj hemoroidů. I zde byl velký rozptyl správných a špatných

odpovědí dle jednotlivých otázek. Nejlépe dopadl rizikový faktor v podobě správné

životosprávy. Můj názor je, že zde možná napomáhá i celosvětová osvěta zdravého

životního stylu jako takového. Reklamy nás v televizích, novinách i rádiích a

billboardech provází dnes a denně. Dobře dopadla i odpověď na typ spodního prádla a

hygiena konečníku. Opět mám zato, že v dnešní době už jsou to věci zcela nedílnou

součástí života. Nejhůře dopadla odpověď na možnosti v oblasti sportu. Bohužel ne

všechny sporty jsou pro toto onemocnění vhodné a je správné je konzultovat s lékařem

nebo sestrou, abychom si spíše neuškodili. I zde vidím velký potenciál pro edukační

materiál, který by měl být součástí každé návštěvy u lékaře nebo v nemocnici.

Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda všeobecné sestry dostatečně informují

pacienty s hemoroidy o prevenci a vytvořit edukační materiál. Myslím si, že se mi na

základě dotazníkového šetření podařilo najít problémy dnešní neinformovanosti, která

spočívá především v nízké návštěvnosti praktického lékaře. Proto by bylo potřeba najít i

jinou cestku k pacientům, např. v podobě šíření osvěty v rámci vzdělávacích projektů

v rámci ordinace. Jako nejjednodušší způsob, jak se dostat k cílovým skupinám jsou

určitě webové stránky, které určitě dnes má již každá nemocnice, praktický či speciální

lékař.

Závěrem bych tedy chtěla napsat, že i když je to velmi citlivé a choulostivé téma, o

kterém se nám těžko mluví před sestřičkou nebo lékařem, je potřeba před ním nezavírat

oči a šířit osvětu všemi možnými způsoby. Především v dnešní době plné stresu,

sedavého zaměstnání a práce z domova, která přibývá z důvodu šíření nemoci COVID -

19 apod. Jakmile se nám totiž podaří tuto bariéru překonat, bude se nám o problému

lépe mluvit a problém se vyřeší včas.


54

Seznam použité literatury

ALIX, Jean-Claude. Jde o vaše střevo: klíč k trvalému zdraví. Přeložil Doris

HRUŠOVÁ. Liberec: Dialog, 2015. Zdraví (Dialog). ISBN 978-80-7424-078-2.

ANDĚL, Petr, Matěj ŠKROVINA a Vítězslav DUCHÁČ. Základy praktické

proktologie. Praha: Galén, c2012. ISBN 978-80-7262-892-6.

ANDĚL, Petr, Lenka BOCKOVÁ a Matěj ŠKROVINA. Trápí vás hemoroidy?. Praha:

Galén, [2017]. ISBN 9788074923128.

ČERMÁK, doc. MUDr. Jaroslav. Prevence, diagnostika a léčba hemoroidů [online].

[cit. 2021-5-4]. Dostupné z: https://www.solen.cz/artkey/med-200802-

0009_Prevence_diagnostika_a_lecba_hemoroidu.php

ČOUPKOVÁ, Hana, Pavel MARCIÁN, Vladislava MARCIÁNOVÁ, Lucie

PŘIKRYLOVÁ, Ludmila RÁŽKOVÁ a Lenka SLEZÁKOVÁ. Ošetřovatelství v

chirurgii. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2019-. Sestra

(Grada). ISBN 978-80-247-2900-8.

Hemoroidy: příznaky, léčba [online]. [cit. 2021-5-5]. Dostupné z:

https://nemoci.vitalion.cz/hemoroidy/

Hemoroid [online]. [cit. 2021-5-4]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hemoroid

HERMAN, Jiří a Dalibor MUSIL. Žilní onemocnění v klinické praxi. Praha: Grada,

2011. ISBN 978-80-247-3335-7.

HORÁK, Ladislav. Praktická proktologie. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-3595-

5.

JANČA, Jiří, Jiří ŠTANGL a Josef Antonín ZENTRICH. Hemoroidy, křečové žíly,

infarkt. Olomouc: Fontána, 1996. Vše pro člověka. ISBN 8090198945.

JECH, MUDr. Zbyněk. Současné možnosti léčby hemoroidální nemoci [online]. [cit.

2021-5-4]. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/06/07.pdf

JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada, 2010.

Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2171-2.


55

KACHLÍK, David. Anatomie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Univerzita

Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018. ISBN 978-80-246-4058-7.

KORBIČKA, MUDr. Jiří, MUDr. Štěpán CHALUPNÍK a MUDr. Jan

CAGAŠ. Hemoroidy-časté a nepříjemné onemocnění [online]. [cit. 2021-5-4].

Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/med/2012/12/06.pdf

NAŇKA, Ondřej, Miloslava ELIŠKOVÁ a Oldřich ELIŠKA. Přehled anatomie. 2.,

dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-612-0.

NEJEDLÁ, Marie. Fyzikální vyšetření pro sestry. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2015.

Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4449-0.

RAMBOUSKOVÁ, Anna.Edukace pacienta s hemoroidy [online]. Liberec. 2016

[cit.2021-04-07]. Dostupné z: https://theses.cz/id2sd9a4/. Bakalářská práce. Technická

univerzita v Liberci. Ústav zdravotnických studií. Vedoucí práce Mgr. Martin Krause,

DiS.

SCHUMPELICK, Volker. Chirurgie-stručný atlas operací a výkonů. Praha: Grada,

2013. ISBN 9788024745312.

SLIMÁKOVÁ, Margit. Velmi osobní kniha o zdraví. V Brně: BizBooks, 2018. ISBN

978-80-265-0753-6.

SLIMÁKOVÁ, PharmDr. Margit. Zdravá výživa [online]. [cit. 2021-5-4]. Dostupné z:

https://www.margit.cz/encyklopedie/zdrava-vyziva/

SVĚRÁKOVÁ, Marcela. Edukační činnost sestry: úvod do problematiky. Praha: Galén,

c2012. ISBN 978-80-7262-845-2.

VALENTA, Jiří. Základy chirurgie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, c2007. ISBN

978-80-7262-403-4.


56

Přílohy

Příloha A dotazník

Příloha B edukační materiál

edukace p acient s rqhprfq qtp hemoroidy

Documents