Druhá světová válka (1. 9. 1939 – 2. 9. 1945): Osa: Německo (včetně Rakouska a čs. pohraničí), Itálie, Japonsko (od 1941; včetně Koreje), Maďarsko, Finsko, Rumunsko (do 1944), Slovensko… x Spojenci: Velká Británie, Francie, Spojené státy (od 1941), Sovětský svaz (od 1941), Čína, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Norsko, emigrantské vlády a jim podléhající jednotky Československa a Polska, britská dominia (zejména Kanada, Austrálie, Nový Zéland), Rumunsko (od 1944)… Hlavní odlišnosti od 1. světové války: a) Větší rozsah časový i územní; b) Snížen rozdíl mezi frontou i zázemím (vysoce ohroženo i civilní obyvatelstvo); c) Nové zbraně: kvalitní letectvo (strategické: bombardéry; taktické: stíhačky), mohutné tanky, radar, počátky raketových zbraní (kaťuše, V1), letadlové lodě, atomová bomba; d) Řízené vyhlazování obyvatelstva německými nacisty z rasových nebo ideologických důvodů; e) Rozsáhlé akce výzvědných služeb (často s pomocí diplomatů z formálně neutrálních států), zapojení mnoha civilistů: kolaborace s nepřítelem x odboj (informace, skrývání osob, ozbrojený boj); f) Silná propaganda vůči vlastnímu lidu i vůči nepříteli (tisk, rozhlas, letáky…); g) Významná role ekonomických aspektů (válečné úvěry, nedostatek specializovaných surovin: ropa, hliník, ocel…); h) Vliv kulturní tvorby (literatura, divadlo, film; boj s cenzurou…); Předehra: Německé vojenské obsazení demilitarizovaného německého Porýní 1936 Německý anšlus Rakouska březen 1938 Mnichovská dohoda září 1938 Vídeňská arbitráž listopad 1938 Křišťálová noc listopad 1938 Odtržení Slovenska: Slovenská republika (klerofašismus) 14. 3. 1939 Německá okupace zbytku Českých zemí 15. 3. 1939 Vyhlášení německého protektorátu Čechy a Morava 16. 3. 1939 1. pakt Molotov – Ribbentrop srpen 1939 1. fáze: září 1939 – jaro 1940: Německý vpád do Polska, 4. dělení Polska, podivná válka, sovětská anexe pobaltských republik, Moldavska a části Finska. 2. fáze: jaro 1940 – 1941: Německo dobylo většinu kontinentální západní Evropy (jaro 1940), Britové porazili Italy ve východní Africe (první porážka Osy) 3. fáze: 2. polovina 1941: Německo a jeho satelitní spojenci zahájili mohutný vpád do Sovětského svazu, zastaveni až v prosinci před Moskvou; v prosinci Japonci zničili tichomořské námořní a letecké síly USA překvapivým likvidačním útokem na americký přístav Pearl Harbor na Havajských ostrovech. 4. fáze: 1. polovina 1942: absolutní mocenský vrchol Osy: Italové a Němci úspěšně válčili v severní Africe proti Britům, Němci od Moskvy změnili směr postupu na jihovýchod směrem k ropným polím poblíž Kaspického moře a pronikli až na svahy Kavkazu; Japonci ovládli celé Tichomoří a Indočínu a podnikali zastrašovací nálety dokonce na Austrálii a Indii, okupovali dokonce malou, ale symbolicky cennou část území USA – Aleutské ostrovy u Aljašky. Lednovou konferencí ve Wannsee byl zahájen plný vyhlazovací provoz koncentračních táborů (do jara 1945 asi 5 milionů obětí). Během jara 1942 protifašistické síly dosáhly jediného významného úspěchu: v květnu 1942 na okraji Prahy českoslovenští parašutisté z řad britského letectva spáchali úspěšný atentát na Reinharda Heydricha,

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora Čech a Moravy. 5. fáze: 1942 – 1944: zvrat ve válce: Ke klíčovým porážkám, které zahájily všeobecný, ale velmi pomalý ústup Osy, došlo na 3 bojištích: a) Tichý oceán v oblasti ostrova Midway: letecká a námořní bitva v červnu 1942: nenapravitelným způsobem poškozena a oslabena námořní a letecká síla Japonska; b) léto a podzim 1942: 2 bitvy u El-Alameinu v severní Africe (na pobřeží při libyjsko-egyptské hranici): bojovalo se o přístup k Suezskému průplavu a Britové (s pomocí jiných jednotek, mj. čs.) porazili Němce a zahájili jejich zatlačování na západ. Do bojů zasáhli svobodní Francouzi ze severoafrických kolonií (pochod přes Saharu od Čadského jezera). V r. 1943 se před ustupujícími Němci překvapivě vylodili Američané a Němci pak kapitulovali v Tunisku (nedaleko trosek Kartága). Spojené britsko-americké jednotky (a další Spojenci) se poté v r. 1943 vylodili přes moře v jižní Itálii – tak byla v tehdejší Evropě otevřena druhá, italská fronta: prohrávající Italové svrhli a zajali Mussoliniho a přidali se ke Spojencům; Němci však přes Alpy vpadli do země, osvobodili Mussoliniho a pokračovali zde ve válce. c) přelom 1942 – 1943: bitva u Stalingradu (dnešního Volgogradu): Rusové bránili přistup ke Kaspickému moři a jeho ropě, jejich situace byla svízelná, protože klíčové město leží na západním, tedy nekrytém břehu Volhy, Němci vrhli do rozhodujícího boje celé východní války maximum sil, které však nejenom že byly oslabeny bojovými ztrátami, ale v lednu 1943 obklíčeny a zajaty – Němci ztratili enormně mnoho mužů a ve prospěch Rusů velké množství výzbroje. Následovala další sovětská vítězství, zejména v létě 1943 v tankové bitvě u Kurska. 6. fáze: červen 1944 – květen 1945: 6. 6. 1944 po rozsáhlých přípravných i utajovacích akcích se západní Spojenci mohutně vylodili ve francouzské Normandii a zahájili osvobozování západní Evropy: v srpnu osvobodili Paříž. Ve stejné době (podzim 1944) Rusové (s čs. aj. jednotkami) dokončili osvobozování svého území (mj. konec téměř tříleté německé blokády Leningradu) a zahájili osvobozování Československa (bitva u Dukelského průsmyku) a Polska a dobývání Maďarska a Rumunska (to se pak přidalo na stranu Rusů a společně s nimi se významně podílelo na dalším postupu východní fronty). Rusové vyhlásili válku Bulharsku (pasivně podporujícímu Němce) a podíleli se na osvobození jugoslávské metropole Bělehradu (většinu země ovšem osvobodili od Němců sami jugoslávští partyzáni a podobně se sama zbavila italské okupace Albánie). V březnu 1945 západní Spojenci (po vítězném boji o rýnský most u Remagenu) začali dobývat Německo a v dubnu Rusové osvobodili Bratislavu a Vídeň. Další postup Rusů na československém území zpomalili Němci (mj. díky čs. pevnostem), proti nimž na Vysočině povstalo partyzánské hnutí. Rusové postupovali nejrychleji v polských rovinách a na přelomu dubna a května 1945 dobyli Berlín (Hitler aj. spáchali sebevraždu). Obě fronty, západo- a východoevropská se setkaly na Labi v Německu. Německo bezpodmínečně kapitulovalo s platností od půlnoci z 8. na 9. května 1945. 7. fáze: květen – září 1945: Japonci byli účinně vytlačováni z Indočíny a Číny tamějším odbojem. Američané osvobodili řadu tichomořských ostrovů a začali dobývat samotné Japonsko; v srpnu shodili dvě atomové bomby – na důležitá japonská města Hirošimu a Nagasaki: mohutné exploze s bezpříkladně vysokým počtem obětí otřásl válečným odhodláním Japonska. Vzápětí Rusové vyhlásili – po předchozí dohodě s Američany – válku Japonsku a obsadili část Mandžuska a Koreu. Japonci se přece jen pokusili vývoj zvrátit mj. sebevražednými letci kamikadze, ale nakonec podepsali bezpodmínečnou kapitulaci 2. září 1945 na palubě amerického křižníku Missouri kotvícím u Tokia.