VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
______________________________________________________________
Katedra ekonomie a managementu
ZÁKLADY LOGISTIKY
Ing. Miroslava Bakešová, Ing. Vladimír Křesťan
_______________________________________________________________________________________
2008
Recenzovali: doc. PhDr. Dušan Šimek
Ing. Václav Fišer
Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídají autoři.
Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.
© Miroslava Bakešová, Vladimír Křesťan, 2007
ISBN 978-80-87035-08-5
Obsah
- 1 -
OBSAH
OBSAH ............................................................................................................................. 1
ÚVODEM ......................................................................................................................... 3
1 MALÝ VÝLET DO MINULOSTI............................................................................. 5
SHRNUTÍ ........................................................................................................... 10
2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ .................................................................... 12
2.1 LOGISTIKA – VYMEZENÍ POJMU................................................................. 12
2.2 LOGISTICKÝ PŘÍSTUP .................................................................................... 16
2.3 OBĚH ZBOŽÍ ..................................................................................................... 16
2.4 TRŽNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................... 17
2.5 LOGISTIKA JAKO KONKURENČNÍ VÝHODA ............................................ 18
2.6 LOGISTICKÉ OBJEKTY ................................................................................... 20
2.7 LOGISTICKÉ SYSTÉMY .................................................................................. 21
SHRNUTÍ ............................................................................................................ 21
3 MARKETING A LOGISTIKA ................................................................................ 23
3.1 VZTAH MEZI MARKETINGEM A LOGISTIKOU ........................................ 23
3.2 POSLÁNÍ LOGISTIKY ...................................................................................... 26
3.3 ÚROVEŇ KVALITY V LOGISTICE ................................................................ 26
SHRNUTÍ ........................................................................................................... 28
4 LOGISTIKA JAKO SOUSTAVA SYSTÉMŮ ........................................................ 29
4.1 NĚKTERÉ NÁZORY NA LOGISTICKÉ SYSTÉMY ...................................... 29
4.2 LOGISTIKA JAKO SOUSTAVA SYSTÉMŮ .................................................. 30
4.3 PĚT PRAVIDEL LOGISTIKY ........................................................................... 31
SHRNUTÍ ........................................................................................................... 33
5 LOGISTIKA JAKO SYNERGIE ČINNOSTÍ ......................................................... 34
SHRNUTÍ ........................................................................................................... 39
6 LOGISTICKÉ ČINNOSTI A JEJICH OBSAH ....................................................... 41
6.1 LOGISTIKA ZÁSOBOVÁNÍ ............................................................................. 42
6.2 LOGISTIKA SKLADOVÁNÍ ............................................................................ 45
6.3 VÝROBNÍ LOGISTIKA .................................................................................... 50
6.4 ODBYTOVÁ LOGISTIKA ................................................................................ 53
6.5 DOPRAVNÍ LOGISTIKA .................................................................................. 56
6.6 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........................................................... 63
SHRNUTÍ ........................................................................................................... 64
7 EKONOMIKA LOGISTIKY ................................................................................... 68
7.1 LOGISTICKÉ NÁKLADY ................................................................................. 68
7.2 CONTROLLING V LOGISTICE ....................................................................... 71
7.3 FAKTORY ÚSPĚŠNOSTI LOGISTIKY ........................................................... 72
SHRNUTÍ ........................................................................................................... 73
Obsah
- 2 -
8 INFORMACE, INFORMOVANOST A INFORMAČNÍ SYSTÉM....................... 75
8.1 INFORMACE ..................................................................................................... 75
8.2 INFORMOVANOST .......................................................................................... 76
8.3 INFORMAČNÍ SYSTÉM .................................................................................. 77
8.4 ORGANIZACE LOGISTICKÝCH ČINNOSTÍ ................................................ 81
SHRNUTÍ ........................................................................................................... 82
9 NĚKTERÉ LOGISTICKÉ TECHNIKY .................................................................. 84
9.1 MANAŽERSKÉ TECHNIKY ............................................................................ 84
9.2 LOGISTICKÉ TECHNIKY ............................................................................... 85
9.2.1 ROZSAH VZTAHŮ NA PRACOVIŠTI .................................................... 86
9.2.2 SÍŤOVÁ ANALÝZA – METODA CPM ................................................... 87
9.2.3 VÝPOČET OPTIMÁLNÍ VELIKOSTI OBJEDNÁVKY ......................... 89
9.2.4 RASTR SPACE ANALÝZY (Leština, Rolínek, 1998) .............................. 91
9.2.5 METODA ŘÍZENÍ ÚZKÝCH MÍST – METODA OPT ........................... 93
9.2.6 METODA JIT – JUST IN TIME ................................................................ 93
9.2.7 METODA „RYBÍ KOST“ .......................................................................... 96
9.2.8 PLÁNOVÁNÍ POTŘEBY MATERIÁLU – METODA MRP ................... 97
9.2.9 METODA BOA – METODA VYTĚŽOVACÍHO ŘÍZENÍ ...................... 98
9.2.10 MATEMATICKÉ INDEXY A JEJICH PROPOČTY ............................... 98
SHRNUTÍ ................................................................................................. 101
10 HODNOCENÍ ÚROVNĚ ŘÍZENÍ LOGISTICKÝCH ČINNOSTÍ ................ 103
10.1 KRITÉRIA HODNOCENÍ NORMATIVŮ LOGISTICKÉ ČINNOSTI ..... 103
10.2 HODNOCENÍ ÚROVNĚ LOGISTICKÝCH ČINNOSTÍ ........................... 105
SHRNUTÍ ...................................................................................................... 109
11 OSOBNOST MANAŽERA - LOGISTIKA ..................................................... 110
SHRNUTÍ ...................................................................................................... 112
ZÁVĚR ......................................................................................................................... 113
PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 114
Příloha č. 1 - Citáty – autoři ...................................................................................... 114
Příloha č. 2 - Seznam tabulek, schémat, vzorců a znázornění ................................... 117
Příloha č. 3 - Seznam literatury ................................................................................. 119
Úvodem
- 3 -
„Toto nepíši pro mnohé, nýbrž jen pro tebe, neboť
jsme jeden druhému dosti početným posluchačstvem“
Epikuros
ÚVODEM
Předkládaný studijní materiál „Základy logistiky“ je určen studentům Vysoké školy
polytechnické v Jihlavě, obor andragogika – personální management a pro další
manažerské obory.
Seznámení se s tímto předmětem není na jedné straně příliš obtížné. Jde totiž především
o řadu různých pojmů, aktivit a úkonů, které zajišťují průběh výroby a prodeje a jejich
organizaci. Jde o řadu aktivit, které jsou nepochybně známé. Na druhé straně je však
třeba vidět i určité obtíže při seznamování se s řadou dále uvedených pojmů. Pro
vysokoškolsky vzdělané pracovníky – manažery je však nezbytné vědět o nutnosti
systematické činnosti při zajišťování výroby a prodeje. Jedná se o řadu různých úkonů,
které na sebe navazují, dílem jsou však relativně samostatné.
Nesystémový přístup – to je chaos. A kde je v organizaci chaos, tam je výrazné
nebezpečí neúspěchu. Proto tento studijní materiál seznamuje s určitou soustavu
systémů, která se ve svém souhrnu nazývá logistikou. To je úkol kapitol, které je třeba
zvládnout. Zvláště upozorňujeme na šestou kapitolu, která je v této výuce stěžejní.
Autoři hned na začátku zdůrazňují, že práce v logistice vyžaduje daleko hlubší studium.
Zde jde o získání určitého přehledu o tomto manažerském oboru, o přehledu, který má v
praxi umožnit správnou orientaci v budoucím zaměstnání. Proto zde nejsou – v mezích
možností – rozsáhlejší teoretické rozbory a zdůvodnění.
Autoři vložili do této studijní opory především zkušenosti, které byly získány z řízení
jednoho strojírenského podniku s cca 600 zaměstnanci a dále zkušenosti, získané
v zaměstnání v některých podnicích. Jsou zde i poznatky z logistiky od našich
vysokoškolských pedagogů zejména pak P. Pernici z Vysoké školy ekonomické
a R. Bobáka z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, ale i dalších autorů, kteří jsou uvedeni
v seznamu literatury. Kdo má zájem o podrobnější seznámení se s problematikou
logistiky nad rámec této studijní opory, má k dispozici obsáhlý přehled literatury.
Logistika je celou soustavou zabezpečovacích aktivit. A z toho vyplývá i učební cíl,
kterého se má dosáhnout prostudováním této studijní opory.
Především se studenti mají informativně seznámit s logistikou jako důležitým oborem
v řízení podniku a v činnosti manažerů. Dále mají umět popsat a analyzovat hlavní
zásady logistiky. Rovněž se seznámí s požadavky, které jsou na tuto část zajištění
výroby a obchodu kladeny a tím mají získat přehled o tom, co logistika v podniku
znamená, jaké jsou její systémy a jaké mohou být překážky pro úspěšné plnění
logistických funkcí.
Konečně – tento studijní materiál by měla být nejen studijním textem, ale i určitou
pomůckou při poznávání logistických systémů v podnicích a dalších organizacích.
Jinými slovy řečeno – studenti mají získat základní přehled o oblasti logistiky, rámcově
ovládat základní pojmy předmětu, seznámit se s oblastí zásobovací logistiky,
dopravními systémy, výrobní logistikou, controllingem v logistice a souhrnými faktory
úspěšnosti v logistice.
Proč?
Protože manažer musí vědět vše podstatné o podniku, jeho funkcích a poslání, má-li
úspěšně plnit v podniku to, co jeho funkce přináší.
Úvodem
- 4 -
Na konci každé kapitoly jsou uvedeny kontrolní otázky, které slouží k procvičení
každého tématického celku. Dále praktické příklady zde uvedené a doplněné dalšími
v přednáškách a cvičeních mají ilustrovat, co logistika v praxi znamená. Nejsou však
jediné, se kterými se studenti ve své praxi setkají. Jsou však základem, který jim umožní
pochopit podstatu logistiky.
Autoři
Malý výlet do minulosti
- 5 -
„Nespěchá, kdo chce dojít cíle“.
Ani
1 MALÝ VÝLET DO MINULOSTI
Po prostudování této kapitoly byste měli:
umět zdůvodnit vznik logistiky jako samostatného vědního, technického
a manažerského oboru v podobě vyústění historického vývoje
Seznámit se s významem logistiky v její předchozí podobě při zajišťování
velkých hospodářských či vojenských projektů.
Budete s námi patrně souhlasit, že se nic neobjeví samo o sobě, že vše má hlubší či
mělčí historické kořeny. Stejně je to i s logistikou, která se vyvíjela řadu let do své
konečné podoby (a názvu) až do dneška.
V této kapitole si uděláme malý a nesoustavný výlet do minulosti. Zveme vás na malou
procházku do historie logistiky. Na podrobnější přehled nemáme dostatek času, ani to
není posláním této kapitoly. Ale i tak vám tento exkurz ukáže, že dnešní logistika má
své historické kořeny podobně jako jiné obory lidské činnosti.
V následujícím textu nejsou žádné teoretické poučky. Obsahuje pouze stručný popis
některých jevů v minulosti, jevů, ze kterých se postupně vytvářela dnešní logistika.
Tento popis by měl vzbudit váš zájem. Nejde o naučení se, ale o malý, informativní
výlet do minulosti.
Lidstvo – již v kmenovém společenství – pracovalo a budovalo. Lovci mamutů společně
kopali jámy, do kterých měli mamuti spadnout. Ti pak měli být ubiti a sloužit jako
potrava kmeni lovců mamutů. A kdo zajišťoval primitivní kopací nástroje? Kdo
zajišťoval, aby se kopáči mohli posílit jídlem a pitím?
Zde se již projevovala jistá primitivní dělba práce. Jedni kopali, jiní odstraňovali
vykopanou hlínu. To byli ti nejsilnější. A další – v podstatě předchůdci dnešní logistiky
– zajišťovali a přinášeli jídlo a pití (docela obyčejnou vodu) a kůže, na kterých byla
přemísťována vykopaná hlína.
To bylo dávno, před mnoha věky.
Vycházíme-li ze základní téze, že logistika a její předchozí činnosti spočívaly
v organizačním a materiálním zajišťování a zabezpečování určité aktivity, určitého
projektu (nazváno dnešní terminologií), pak nalézáme jako předchůdce logistiky dva
směry:
směr civilní
směr vojenský.
Oba směry existovaly vedle sebe a prakticky se doplňovaly, protože řada projektů byla
realizována pro budoucí vojenské akce a naopak mnohé vojenské akce vedly k realizaci
některých projektů v civilní, občanské sféře.
Podívejme se nejprve na občanskou, civilní část, která je většině z nás bližší.
Lovci
mamutů
Dva směry
v logistice
Malý výlet do minulosti
- 6 -
První zprávy o materiálním zabezpečování stavebních činností v organizovaných
formách nacházíme ve staré Číně v období zhruba 6 tisíc let před Kristem. Tehdy,
zejména v oblasti Žluté řeky, kde již existovaly první státní útvary, se prováděly určité
obrovské protipovodňové stavby. Jsou určité záznamy o stravování dělníků na těchto
stavbách, o zajišťování materiálu, nářadí apod.
Daleko přesnější popisy máme z období výstavby egyptských pyramid, tj. z období asi
4. až 3. tisíciletí před Kristem. K zásobování byl vytvořen celý systém, protože bylo
zapotřebí zajistit práci i obživu pro asi 100 tisíc otroků, kteří stavěli pyramidy. Systém
zabezpečoval především přísun stavebního materiálu, oněch gigantických kvádrů,
jejichž velikost a váhu dodnes obdivujeme. Vedle toho zabezpečoval dostatek nářadí,
jeho opravy, doplňování, dokonce byly zřízeny jakési lazarety pro nemocné anebo pro
ty, kteří utrpěli úraz. Jako určitá perlička působí záznam o tehdejším předpisu denního
přídělu cibule a česneku pro každého otroka jako prevenci proti onemocnění.
V tehdejší Mezopotámii (Meziříčí) – území mezi řekami Tigridem a Eufratem
(na území nynějšího Iráku) – v území, které se pokládá za jedno z míst vzniku civilizace
– byl v období let 2300 - 200l před Kristem vybudován gigantický zavodňovací systém,
který přetrval až do 1. století po Kristu (zničili jej Římané). Na hliněných tabulkách se
zachovaly účty obchodníků za dodávky materiálu, otroků, potravin, nářadí a různých
předmětů, potřebných k budování a udržování této gigantické vodní soustavy.
V letech 626-538 před Kristem panoval v Babylonii – sídelním městě Mezopotamie –
Nebukadnesar II. (známější pod jménem Nabuchodonosor). Ten vybudoval množství
chrámů, paláců, obnovil trojité městské hradby a nechal vybudovat 90 metrů vysokou
kultovní, stupňovitou věž (ve všeobecné známosti je biblický příběh o babylonské věži,
kde údajně nastalo smíšení jazyků). A opět jsou na hliněných tabulkách k dispozici
záznamy o dodávkách otroků, potravin, materiálu, nářadí apod.
Obdobná situace byla při budování Jeruzaléma, při výstavbě tibetských, indických
a jiných chrámů, které dodnes obdivujeme a později křižáckých hradů v Sýrii
a v dalších zemích Blízkého východu.
Totéž ovšem bylo i v Evropě, i když o něco později. Šlo o různé kultovní, užitkové
a umělecké stavby ve starém Řecku (např. Akropolis), starém Římě (Koloseum,
akvadukty a řada dalších staveb) i jinde. Ve středověku se budovaly chrámy, kláštery
a hrady, opevnění měst. A všude bylo zapotřebí tyto stavby zabezpečovat jak
organizačně, tak materiálně.
Jedna z obrovských staveb 19. století byla výstavba Suezského průplavu. Tato stavba –
160 km dlouhá, 55 - 360 m široká o hloubce 12 - 20 m navazovala na menší průplav,
který existoval již 2000 let před Kristem, byl obnoven ve 3. století po Kristu, podruhé
po arabské okupaci roku 642 po Kristu a v roce 776 byl zasypán. Výstavba nynějšího
průplavu proběhla v letech 1859 – 1869. Pracovaly na ní desetitisíce dělníků, kteří
potřebovali nářadí, potraviny, šaty, vodu, léky a také prostředí pro odpočinek. A to bylo
pro organizátory značné sousto.
Obdobná – i když ne tak gigantická stavba - byla výstavba Panamského průplavu. Ten
má „jen“ 82 km, je 150 - 300 m široký s průměrnou hloubkou 13 metrů. Byl budován
Logističtí
předchůdci
zajišťují
stavby
dávnověku
Pyramidy
Babylonská
věž
Suezský
a Panamský
průplav
Malý výlet do minulosti
- 7 -
v letech 1881 - 1889. I zde byla zorganizována rozsáhlá logistická činnost,
tj. zásobování materiálem, potravinami, šatstvem atd.
A podívejme se na některé stavby současnosti. Vodní přehrady, jaderné elektrárny apod.
Jaké obrovské množství materiálu, nářadí, strojů a dalších věcí bylo potřeba zajistit!
Ale to již „fungovala“ a „funguje“s větším či menším úspěchem logistika.
V dějinách bychom našli i záporné příklady, kdy pro chyby v materiálním zabezpečení
a v zásobování byl projekt neúspěšný. Za všechny jeden z příkladů.
Římský císař Tiberius Claudius Nero Germanicus (10 let před Kristem a 54 let
po Kristu) panoval pouze 13 let, než byl zavražděn, což byl tehdy téměř obvyklý
způsob, jak se zbavit nepohodlného císaře. Claudius byl na svou dobu celkem
moudrým a zejména vzdělaným panovníkem. Přesto se mu nezdařil jeho životní záměr.
Chtěl rozšířit malý, nevyhovující průplav na Korintské šíji, který existoval v podobě
jakési vlečky pro lodě již 500 let před Kristem a spojoval Jónské a Krétské moře.
Jeho snaha se však setkala s neúspěchem, Měl sice k dispozici dostatek pracovních sil –
otroků a zajatců zejména z bouřící se Judeje a z bojů římských legií v Británii, jeho
podřízení však nedokázali zabezpečit zásobování, dostatek nářadí a stavebního
materiálu. Snad to i sabotovali. Tento na svou dobu velký projekt prostě zkrachoval.
K jeho realizaci došlo později, až v letech 1881 - 1893, kdy byl veřejnosti předán
Korintský průplav, který je 6 343 m dlouhý, šířka na hladině 23 m, hloubka 8 m a zářez
na hladině až 60 m hluboký.
U vojenských projektů, lépe řečeno u vojenských tažení to bylo poněkud odlišné.
K dispozici jsou např. záznamy, že součástí týlových jednotek, zajišťujících tažení
Alexandra Velikého do Asie byla skupina kovářů, zbrojířů, kolářů, že zde byly
zásobovací útvary, lazarety a samozřejmě i sběrny zajatců a otroků.
Taktiku týlových jednotek, zabezpečujících hlavní voje potřebným materiálem a dalšími
nezbytnostmi rozpracovali pro své legie Římané. Součástí každé legie (tvořili ji lehko-
oděnci, těžkooděnci, jízda a pomocné sbory, celkem okolo 10 tisíc mužů) byl početný
útvar, tvořený zbrojíři, kováři, ženisty a felčary. Samozřejmě zde působily i zásobovací
jednotky. Jistou kuriozitou byl předpis o tom, kolik muselo být v týlovém útvaru svazků
révových holí. Tyto hole z vinné révy byly totiž součástí vybavení římských setníků,
kteří jimi „povzbuzovali“ málo bojechtivé vojíny s takovým důrazem, že často
potřebovali za zničenou hůl náhradu.
Židovský spisovatel, stylista, vojevůdce a velmi rozporná osobnost Jóséf Ben Mattatjak
– Josephus Flavius (37 - 100 let po Kristu) ve své „Válce židovské“ píše: „…(římští
vojáci) nepouštějí se dříve do bitvy, pokud si neopevní tábor. Ten pak nezřizují bez
plánu na nerovném místě, aniž se chápou díla všichni nebo bez pořádku; je-li náhodou
místo nerovné, srovnají je a rozměří si čtvercové opevnění ležení. Potom následuje
množství tesařů a nářadí ke stavbě potřebného… A tak se vkrátku objeví město i jakési
náměstí, místo pro řemeslníky a sedadla pro centuriony a tribuny…“.
Kdyby náhodou někdo z vás se na turistických cestách dostal do Izraele a vystoupil
(nebo se nechal lanovkou dopravit) na trosky pevnosti Massady, shora uvidí doposud
čtvercové základy takového římského legionářského tábora, zbudovaného při obléhání
a dobývání této pevnosti.
Claudius
neuspěl
Logistika
v současném
vojenství
Malý výlet do minulosti
- 8 -
Představte si, jaký doprovod, zabezpečující seno, potraviny pro vojsko, léky, ale
i dočasné ubytování musel organizačně zabezpečit Hanibal, kartaginský vojevůdce (247
- 183 let před Kristem), který v roce 218 před Kristem uskutečnil v zimě přechod
Pyrenejí a Alp do Itálie s celým vojskem, desítkami bojových slonů, množstvím koňů
a stády dobytka jako zásobárny potravin pro vojsko. Tento přechod mu umožnil řadu
vítězství nad Římany přes jejich vojenskou organizaci a vojenské umění.
Pokud se seznamujeme s Žižkovým polním řádem, pokud sledujeme jeho taktiku,
shledáme, že součástí polních vojsk byly i týlové jednotky, tvořené zbrojíři, koláři,
kováři, pícovníky, tj. skupinou, zajišťující zásobování a také felčary. Součástí těchto
jednotek byli i předchůdci dnešních ženistů, kteří upravovali dopředu pochodujícímu
vojsku cestu.
Součástí většiny týlových jednotek byli ovšem i lidé, kteří s podporou vojenského tažení
měli velmi málo společného. Byli to obchodníci, kteří odkupovali od vojáků jejich
válečnou kořist a současně se starali o to, aby se jim peníze co nejdříve vrátily
především za lihoviny a jiná vojenská potěšení. Později se z těchto lidí vyvinula „kasta“
markytánů a markytánek. Ale to je již jiná historie.
O Napoleonovi je známo, že má v historii v uplatňování prvků logistiky – i když to tak
nenazýval – své místo. Věnoval totiž velkou pozornost týlovým jednotkám, které
zásobovaly armádu potravinami a municí. Při jeho tažení do Ruska se však tato část
vojska odtrhla, neměla dostatek příležitostí k doplňování zásob a byla pod tíhou boje
s tehdejšími partyzány zničena. To byla také jedna z příčin porážky Napoleonova tažení
do Ruska.
Je známo, že v letech 1919 - 1920 podnikla řada států vojenský pokus zlikvidovat
tehdejší revoluční moc v Rusku. Úspěch se střídal s neúspěchem zejména proto, že pro
Spojence bylo značně obtížné zásobovat své i spojence z řad bývalé ruské armády
střelivem, potravinami, výzbrojí a výstrojí. Na druhé straně tehdy také pronikla
Buďonného Rudá jízda až k Varšavě. Odtrhla se však od týlu a neměla dostatečné
zásobování. Byla odražena a musela se stáhnout.
Za II. světové války byly problémy Němců při jejich tažení do Sovětského svazu mimo
jiné způsobeny zejména málo promyšleným systémem zásobování (nebral v úvahu
ruské zimy), byly problémy se zásobováním potravinami, municí apod. Zásobovací
základny se velmi vzdálily od zdrojů v Německu a navíc byly terčem partyzánských
útoků. To bylo také jednou z příčin porážky Německa na východní frontě.
Klasickým příkladem zabezpečení vojenské operace je invaze Spojenců do Evropy pod
velením generála Eisenhowera, pozdějšího amerického prezidenta. Vítězný postup
spojeneckých vojsk je mimo jiné odůvodňován dokonalým týlovým zabezpečením,
důrazem na bezchybné vyřešení problematiky dopravy, stravování, zásobování
a ubytování.
Ve vojenské terminologii se název „logistika“ vžil až po druhé světové válce. Vojenská
věda ji charakterizuje jako široký soubor činností a institucí (jednotek a velitelství)
v armádách, který se vyvíjel jako podpora hlavního úsilí vojsk (administrativa,
Hanibal a
jeho sloni
Ani Žižka
nebyl pozadu
Stratég
Napoleon
Logistika
v současném
vojenství
Malý výlet do minulosti
- 9 -
zásobování, služby, zajišťující péči o vojsko, výzbroj, výstroj, techniku atd.).
Ve středoevropském pojetí se dříve používal termín intendance, v Rusku je dodnes týl.
A tento termín – logistika – byl postupně převzat i do hospodářské činnosti.
Naše národní hospodářství má za sebou více než 40 let řízeného, centralizovaného
vedení. Vše bylo naplánováno, plány se plnily a překračovaly (ale také se plnily sklady,
protože na některé výrobky nebyl odbyt, jiné zase na trhu scházely). Navíc náš tehdejší
velký bratr, SSSR a celá Rada vzájemné hospodářské pomoci také plánovala
a zajišťovala zvyšování produktivity práce. Proč zde byla řada neúspěchů, proč
nevyužívalo naše národní hospodářství logistiku? Anebo ji využívalo? Bude nutné
vědět, že i v tomto plánovaném hospodářství v minulosti se uvažovalo s některými
prvky logistiky. Existoval tzv. chozrasčot jako ekonomická kategorie socialismu,
vyjadřující soustavu vztahů mezi společností jako celkem a jejími hospodářskými
články. V rámci chozrasčotu byly zakotveny určité principy, které se objevují
i v logistice. Zejména se to projevuje v tzv. vnitropodnikovém chozrasčotu. Ovšem
hlavní podstatou byla kontrola korunou.
A pokud jde o logistickou činnost?
Je charakteristické, že termín „logistika“ se neobjevuje ani ve slovnících
a encyklopediích té doby. Absentuje ve Slovníku ekonomiky a průmyslu a vědeckého
řízení, v Ilustrovaném encyklopedickém slovníku i ve Slovníku politické ekonomie.
Toliko ve Slovníku cizích slov z roku 1971 se tento pojem vysvětluje jako symbolická
logika užívající matematických formulí a metod a dále „v terminologii některých
západoevropských mocností označení pro soubor zařízení v hlubokém týlovém území,
který slouží armádě jako výcvikový prostor, sklady zásob, materiálové vybavení apod.“
(Slovník cizích slov, 1971).
Cožpak byli tehdejší kapitáni průmyslu tak neprozíraví, že tuto důležitou otázku
zabezpečení výroby podceňovali?
I když lze mít k nim řadu výhrad, i když jejich rozhodování podléhalo schválení
příslušných orgánů KSČ, nelze řadu z nich podceňovat. Oficiálně se logistické činnosti
– ovšem na jedné straně v obecnějším, na druhé straně ve zúženém zaměření - říkalo
„materiálně technické zabezpečení“, ve zkratce MTZ, tedy ve zkratce, která byla noční
můrou mnoha zásobovačů a nedávala jim spát. Teoreticky to bylo zcela jasné:
Materiálně technické zásobování - MTZ – spočívalo v procesu rozdělování a oběhu
zboží mezi socialistickými organizacemi v průmyslu, který byl nedílnou součástí
socialistické rozšířené reprodukce. V tomto procesu se mělo uskutečňovat zásobování
socialistických organizací hmotnými prvky, které potřebují k uskutečňování výrobního
procesu, od jiných výrobců.
Do MTZ patřilo:
rozdělování a oběh výrobních prostředků od výrobců k výrobním spotřebitelům
rozdělování a průmyslový oběh spotřebních předmětů mezi výrobcem, resp.
odbytovou organizací a jinou socialistickou organizací, především podniky
vnitřního a zahraničního obchodu.
Nenáležel sem však oběh spotřebních předmětů ve sféře vnitřního obchodu, neboť tento
oběh plnil již jinou funkci v reprodukci.
Chozrasčot
není logistika
Malý výlet do minulosti
- 10 -
MTZ působilo aktivně na výrobu, aby se vyvíjela v souladu s vývojem
národohospodářské potřeby. Vytvářelo také potřebné druhy rezerv a zásob v průmyslu
a jejich rozmístění ve sféře výroby i oběhu. Patří sem i skladová činnost výrobních
a odbytových organizací a další. Tak krásně a srozumitelně to vysvětluje Slovník
ekonomiky a průmyslu a vědeckého řízení.
Tedy – teoreticky zcela jasné, snad jen maličkost, že i v této teorii zabezpečení výroby
scházel ten nejdůležitější faktor – člověk. Vyrábělo se vesele, zásoby se kupily
na skladě a spotřebitel – jak podniky, tak jedinec – sháněl a sháněl: suroviny, náhradní
díly, subdodavatele, ale i předměty krátkodobé a dlouhodobé spotřeby. Na 1. máje byly
k dostání pomeranče, na Vánoce – byť v omezeném množství banány, fíky, kakao,
někdy i kokosová moučka. V jiných obdobích to zpravidla nebylo. Nebylo totiž za co to
dovézt.
Nelze tvrdit, že by to byla pouze otázka nedokonalého přístupu. Ten byl dosti
promyšlený, ale nedodržovaly se jeho zásady, často je ani nebylo možné dodržovat.
Důraz byl kladen na skladové hospodářství, ale ani tam nebyla dokonalá evidence.
Někdy v roce 1958 byl jeden z autorů uvedených v seznamu použité literatury
zaměstnán v jednom středním podniku, který vyráběl mj. pro armádu pilotní cvičné
trenažéry. Jednou jejich součástí byla i hliníková profilovaná kolejnice o délce asi 4 m.
Ta chyběla. Zásobovači sjezdili snad celou republiku, pátrali, kde se dá, protože šlo
o armádou sledovanou zakázku, ale neúspěšně. Uvažovalo se i o možnosti zakázky na
zhotovení těchto kolejnic v příslušném podniku a padaly další reálné i nereálné návrhy.
Marně. Najednou objevil skladník větší množství těchto hliníkových kolejnic –
v podnikovém skladě. Nebyly však ve skladové evidenci. Lze soudit, že to byl jeden
z typických příkladů pro socialistické hospodářství. V současnosti se to asi nestává. Či
snad ano?
SHRNUTÍ
Logistika je ve své podstatě materiálním a organizačním zabezpečením
nejrůznějších důležitých projektů v občanské či vojenské sféře.
Její existence má své historické kořeny jak při realizaci různých významných
staveb, jako jsou vodní díla, chrámy, pyramidy apod., tak ve vojenských
taženích.
V někdejším politicko-ekonomickém systému – plánovaném hospodářství - se
místo logistiky realizovalo tzv. materiálně technické zásobování. Pojem
„logistika“ nebyl uznáván. Některé logistické prvky byly však obsaženy
v chozrasčotním způsobu hospodaření. Spotřební statky a soukromý spotřebitel
(„pouhých“ 15 milionů občanů) stáli mimo okruh zájmu jak chozrasčotu, tak
materiálně technického zásobování.
Celá soustava logistických systémů vznikala postupně. Byla propracována až
do dnešní doby a dnešní podoby s tím, že čím je propracovanější, tím je větší
záruka úspěchu každého projektu, který logistika zabezpečuje.
Náš krátký výlet do historie logistiky je u konce. Jeho cílem bylo ukázat, že logistika
nespadla z nebe, ale že je výsledkem působení řady poznatků z občanské i vojenské
sféry. Název „logistika“ dostala tato soustava systémů až po druhé světové válce.
Malý výlet do minulosti
- 11 -
Otázky ke cvičení pro kapitolu „Malý výlet do minulosti“
1. Jaký je rozdíl mezi občanskými a vojenskými předchůdci logistiky, zejména
pokud jde o cíle zabezpečovaných projektů?
2. Uveďte několik příkladů předchůdců logistiky v minulosti!
3. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi logistikou a někdejším materiálně technickým
zásobováním?
4. V čem spočívá hlavní význam kvalitní logistiky při soudobých realizacích
stavebních projektů?
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ předchůdci logistiky
význam týlových jednotek
Vymezení základních pojmů
- 12 -
„Tajemství úspěchu spočívá zpravidla
jen v dochvilnosti a přesnosti“
M. Marten
2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ
Po prostudování této kapitoly byste měli:
znát podstatu logistiky
umět zdůvodnit vztahy mezi logistikou a marketingovým mixem a jejich
vzájemné vazby.
Pojem „logistika“ lze vymezovat a analyzovat z nejrůznějších stran. Má svůj význam –
vedle vojenství – především ve výrobní sféře, v obchodu a ve sféře služeb.
Vývoj logistiky byl popsán v předchozí kapitole. Logistika existovala, existuje a bude
existovat v různých formách. Je to množství aktivit, ale to – z hlediska prosperity
organizace či instituce – není vše. Úzce souvisí s dalšími postupy, především
s organizací a řízením výroby a dosahováním cílů organizace a institucí. Má úzké
vazby na marketing, je s ním těsně spjata a do jisté míry z něj i vychází, na něj
navazuje, vytváří spolu s ním správnou orientaci ve správný čas a ve správném směru
ke spokojenému zákazníkovi.
2.1 LOGISTIKA – VYMEZENÍ POJMU
Začněme – jak se říká – od Adama. Jako určité východisko k naší další práci vymezíme
pojem „logistika“. Žel, musíme konstatovat, že těch vymezení je více.
Nejdříve – pro naše studenty se zájmem o hlubší proniknutí do problému – termínem
„logistika“ je už od Leibnize označován logický kalkul. Koncem 19. a počátkem
20. století je logistikou nazývána matematická logika, ale i logika formální, logika
symbolická. Podíleli se na tom G. Boole (1815 – 1864), irský matematik a logik, je
známa Boolova algebra, dále J.G. Frege (1848 – 1925), německý logik a matematik,
autor první syntézy axiomatické logiky a B.A.V. Russel (1872 – 1970), britský logik,
matematik a filozof, který rozvinul Fregeho systém v teorii typů. Logika matematická
má významnou souvislost s informatikou a umělou inteligencí – např. logické
programování.
Logistika (z řeckého logos = slovo, řeč, nauka, logistické techné = umění počítat) je
ve vojenství odvětví vojenské vědy, zpracovávající matematické údaje o pohybu
vojenských útvarů, armád a jejich zásobování a spojení. Je to dále označení moderní
vývojové etapy logiky, kterou se matematická či symbolická logika odlišuje od tradiční
logiky (pojem zavedl počátkem 20. století L. Couturat). Označení logistika se používá
i při organizování a řízení úkonů s efektivním využitím faktorů ovlivňování
pracovního (výrobního) cyklu. Jde o lidské, materiálové, dopravní a jiné faktory.
Logistika -
definice
Vymezení základních pojmů
- 13 -
Toto vymezení – ponecháme-li stranou vojenství a logiku – spíše okrajově ukazuje
na výrobní sektor, ale neříká nám mnoho. Takže vezmeme na vědomí existenci tohoto
vymezení, ale nebudeme se jím dále zabývat.
Jsou i další vymezení logistiky.
Národní výbor pro řízení distribuce v USA definoval logistiku jako metodu řízení,
zabývající se pohybem surovin od zdrojů k místu finální výroby a distribucí výrobků
a to z hlediska dopravy, zásobování, služeb spotřebitelům, skladování, manipulace,
balení, ale i projektování výroby a rozmísťování kapacit.
Existuje určitý orgán, který se podrobně zabývá logistikou. Nazývá se Evropská
logistická asociace. Ta vymezuje logistiku následovně:
Logistika je organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem a nákupem
počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby
byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních
kapitálových výdajích (Gros, I.: Logistika, Vydavatelství VŠCHT, 1996).
Vysoká škola ekonomická v Praze analyzovala 14 definic logistiky a vykonstruovala
definici hospodářské logistiky, která zobecňuje a překlenuje období od 60. let
do počátku 90. let minulého století (Pernica, P.: Logistika (základy). VŠE, 1994):
Hospodářská logistika je disciplina, která se zabývá řízením toku materiálů v čase
a prostoru a to v komplexu se souvisejícími toky informací a v pojetí, které zahrnuje
fyzickou i hodnotovou stránku pohybu materiálu (zboží).
Již zmíněný R. Bobák formuloval aktuální definici, která bere v úvahu podmínky, které
musí být splněny v současnosti (Bobák, R.: Základy logistiky, Zlín: FaME, 1999):
Hospodářská logistika je disciplína, která se zabývá systémovým řešením, koordinací
a synchronizací řetězců hmotných i nehmotných operací, vznikajících jako důsledek
dělby práce a spojených s výrobou a oběhem určité finální produkce. Je zaměřena
na uspokojování potřeby zákazníka jako na konečný efekt, kterého se snaží dosáhnout
s co nejvyšší pružností a hospodárností.
Nyní několik zajímavostí pouze pro ty studující, kteří se zajímají hlouběji o danou
problematiku.
Objevují se pojmy: logistika, hospodářská logistika, dále marketingová logistika – jak to
vlastně je?
To, co zatím bylo ve spojení s pojmem „logistika“ popsáno, je jen vymezení, které
můžeme nazvat teoretickou logistikou nebo teoretickými poznatky o logistice. Je to
prostě určitá základna pro vymezení obsahu logistiky jako takové. Tato základna je
aplikována na řadu konkrétních logistik, které sice vycházejí z této teoretické základny,
ale specializují se na konkrétní oblasti. Zatím bylo vytipováno 46 aplikovaných
logistik:
logistika balení City logistika logistika dispoziční
logistika dispoziční logistika distančního vzdělávání logistika dopravní
logistika duální Eurologistika logistika fyzická
logistika hospodářská logistika informační logistika integrovaná
logistika manipulační logistika marketingová makrologistika
logistika materiálová metalogistika logistika mezinárodní
Aplikované
logistiky –
zatím 46
druhů
Vymezení základních pojmů
- 14 -
logistika mezipodniková mezzologistika mikrologistika
monologistika logistika multistratégií logistika náhradních dílů
logistika nemocniční logistika oběhová logistika obchodní
logistika operativní logistika prodejní logistika provozní
logistika provozně-hospodářská logistika průmyslová
logistika řetězcová logistika skladová logistika spojová
logistika strategická logistika systémová logistika urbanistická
logistika vojenská logistika výrobní logistika zakázek
logistika zasílatelská logistika zásobovací. logistika školství
logistika vzdělání logistika distribuční
Další specifické logistiky ovšem vznikají – všechny na stejné teoretické bázi. Jsou však
vymezovány často bez ladu a skladu pro jednu aplikační sféru. To samozřejmě
komplikuje možnost komunikace mezi autory a možnosti syntézy a zobecnění výsledků.
Dobrá stránka spočívá v tom, že to přibližuje teorii k praxi.
Je ovšem vhodné uvést, že týmy, zabývající se aplikovanými logistikami jsou nestejně
početné. Částečně je to ovlivněno významem logistiky pro ten či onen obor.
Nejpočetnější jsou týmy pro hospodářskou, marketingovou, dopravní, materiálovou,
skladovou a samozřejmě vojenskou logistiku. Na druhé straně jsou některé aplikované
logistiky sice rovněž důležité pro ten či onen obor, ale zajímají pouze jednotlivce,
případně malé, nepočetné týmy. Tak např. logistikou distančního vzdělávání se zabývá
pouze několik jednotlivců, z nichž nejdále postoupil PhDr. Jiří Vrba, CSc. z Univerzity
Palackého v Olomouci.
Dále již pro všechny studující:
Jaké jsou významnější rozdíly – mimo název – mezi logistikou provozně hospodářskou
a hospodářskou?
Hospodářská logistika, jejíž vymezení jste si mohli přečíst na předchozích stránkách,
zahrnuje v sobě i jiné aplikované logistiky. Je to názorné z následujícího schématu:
Schéma 1: Vztah jednotlivých přístupů v hospodářské logistice (Bobák, R., 1999)
HOSPODÁŘSKÁ
POLITIKA
Podniková
logistika
Průmyslová
logistika
Obchodní
logistika
Dopravní a
zasilatelská
logistika Mikrologistika
Mikrologistika
Mikrologistika
Makrologistika
Vymezení základních pojmů
- 15 -
Do hospodářské logistiky jsou zahrnuty: podniková logistika, průmyslová logistika,
obchodní logistika dopravní a zasílatelská logistika. Ovšem všechny tyto jmenované
aplikované logistiky jsou ve své podstatě mikrologistiky, ale současně jsou i částí
makrologistiky.
A v tom je ten problém – hlavně pro teoretiky. Nám však o to nejde. Potřebujeme
vymezení logistiky takové, které umožní aplikaci na jednotlivé aplikované logistiky.
A pak se můžeme zajímat o to, jak se logistická činnost realizuje, co zahrnuje a tyto
poznatky můžeme aplikovat na jednotlivé aplikované logistiky.
Malý slovník marketingu uvádí následující definici logistiky:
Je to vědeckotechnická disciplína, zabývající se komplexně hmotným tokem
v produkčních a distribučních procesech. Zahrnuje oblast toku materiálu od dodavatelů,
příjem zboží, skladování výrobních zásob, hmotný tok ve výrobním procesu včetně
vytváření zásob na meziskladech až po sklad hotových výrobků, jakož i aktivity
související s dodáním materiálu až do spotřeby ve výrobním procesu. Analogicky jde
o činnost pohybu zboží a skladování v oblasti distribuce. Zahrnuje rovněž problémy
manipulace s materiálem, čímž rozumíme veškeré operace skladovací, vykládací,
nakládací, dopravní, event. vážení, dávkování, balení apod. Jsou zde prvky
materiálového hospodářství, jako je např. řízení objednávek, objednacího množství,
stavu zásob apod. Zahrnuje jak problematiku technickou (volba systémů), tak
problematiku ekonomickou. Logistika úzce souvisí s marketingem, ale i s operativním
managementem výroby.
Je to poměrně široké a soudíme, že vhodné vymezení logistiky. Musíme k němu pouze
přidat ono: “ve správný čas, na správné místo, v potřebném množství a s přiměřenými
náklady“.
Takže – s touto definicí, s tímto vymezením budeme dále pracovat.
Je obecně známo, že např. materiál, polotovary apod., prostě vše, co leží na skladě,
vyžaduje určité náklady a tím přináší určité ztráty. Čím déle je materiál, obaly, hotové
zboží na skladě, tím větší dobu je kapitál, vložený do těchto předmětů umrtvený a pro
podnikatele ztrátový.
Firma Baťa měla v tomto směru velmi propracovaný systém logistiky, i když tento
termín nebyl v Baťových závodech ve Zlíně používán. Na skladě byly materiálové
zásoby na dva dny výroby. Skladové hospodářství bylo tak zorganizováno, že dodávalo
materiál do výroby denně podle požadavků dílen tak, aby byla výroba plně zajištěna.
Současně doplňoval logistický management průběžně spotřebovaný materiál
do předepsaných dvou denních dávek. Tím se dosahovalo minimalizace ztrát,
vyplývajících z tzv. mrtvého kapitálu. Na druhé straně byla vždy k dispozici jednodenní
rezerva materiálu pro případ nepředvídaných událostí. Neexistovalo, aby se zvyšovala
zásoba materiálu ve skladech nad dvoudenní dávky a současně neexistovalo, aby se
někdy zastavila výroba pro nedostatek surovin.
Co k tomu dodat?
Snad jen to, že v současnosti způsob, jakým Baťa realizoval logistiku před sedmdesáti
a více lety, je dnes – pokud jde o přísun materiálu do výroby – zatím utopií. Či snad ne?
Baťa by stále
mohl být náš
vzor
Vymezení základních pojmů
- 16 -
Na závěr této krátké, pohříchu spíše teoretické části je nutné zdůraznit jedno: Logistika
je soustava systémů, nikoliv shluk aktivit.Pak totiž přestává být soustavou systémů a
nemůže vést k úspěchu.
2.2 LOGISTICKÝ PŘÍSTUP
Logistický přístup spočívá v chápání reprodukčního procesu ve smyslu uspořádání
jednotlivých systémů logistiky (viz dále) ve vzájemných vazbách, zejména v hmotných,
materiálních vazbách. Zásobování, výroba a odbyt zboží musí být navzájem vyváženy
jak mezi sebou, tak ve vztahu k vnějšímu okolí. Primárními vazbami, propojujícími tyto
úseky a návazně jako podnik celkem s okolím jsou hmotné, materiálové toky.
Sekundárními vazbami jsou toky informační a případně energetické. Prodloužením
hmotných, informačních a energetických toků do oblasti trhu je podnik propojen se
svým okolím. Na jedné straně podnik navazuje a vstupuje na trh v pozici odběratele
(kupuje materiál, suroviny, energii apod.), na druhé straně vstupu je spojen s trhem
v roli dodavatele (dodává na trh své výrobky). Hmotné a informační napojení s tržními
partnery, které zprostředkovává logistický přístup, začíná na odběratelském trhu
materiálů, subdodávek a surovin a končí na dodavatelském trhu vlastních hotových
výrobků.
Jako příklad můžeme uvést, že firma XY vyrábí sportovní oděvy. K jejich výrobě má
vlastní vývojové oddělení, které inovuje vzhled a užitnou hodnotu výrobků firmy.
K tomu účelu získává z trhu potřebné informace o novinkách v oblasti sportovních
oděvů, informace o vhodných materiálech a o činnosti konkurence v této oblasti. To je
část informačního spojení s trhem.
Po provedení přípravy k výrobě musí firma zjistit rozsah zájmu o sportovní oděvy toho
druhu, který vyrábí, tedy o tom, jaká je poptávka (je samozřejmé, že i vývojové
oddělení vycházelo z módních trendů a z ostatních informací, které získávalo).To je
další část informativního spojení s trhem. Konečně firma musí zjistit rozsah nabídky
obdobných sportovních oděvů – působení konkurence - na trhu a to je další informační
spojení s trhem.
V dalším firma v rámci přípravy výroby nakoupí na odběratelském trhu potřebné
suroviny: látky, podšívky, nitě, knoflíky a ostatní přípravu, potřebnou ke zhotovování
sportovních oděvů. Čas od času inovuje svoje strojní vybavení, toto vše je pak hmotné
spojení s trhem.
Následně vstupuje firma na trh jako dodavatel zboží – sportovních oděvů. Musí však
zabezpečit vlastní reklamu a souběžně zjistit informace o reklamě konkurence. To je
jednak informační, jednak hmotné spojení s trhem spotřebitele.
2.3 OBĚH ZBOŽÍ
Obsahem oběhu zboží je pohyb materiálních užitných hodnot ze sféry výroby
do sféry konečné spotřeby cestou směny. Zahrnuje celkový objem směny zboží,
zprostředkovaný koupí a prodejem mezi relativně samostatnými ekonomickými
subjekty. Je to v podstatě určitý hmotný tok ve výrobních procesech ve sféře výroby.
Primární a
sekundární
vazby
Vymezení základních pojmů
- 17 -
Schematicky lze znázornit vztahy mezi partnery při směně (oběhu) zboží takto (Bobák,
1999):
Zákazník x Dodavatel
Domácnost x Maloobchod, výrobce
Maloobchod x Velkoobchod, výrobce
Velkoobchod x Přepravce, výrobce
Výrobce x Jiný výrobce, průmyslový distributor
Výroba x Sklad, výroba
Výrobní stupeň x Jiný výrobní stupeň.
Přitom je každý výrobce současně i zákazníkem. Jak již víte, v oblasti trhu nakupuje
suroviny, polotovary, služby atd.
Jako příklad je možné uvést již zmíněnou firmu XY, která působí na trhu jako odběratel
a dodavatel svých výrobků, tj. sportovních oděvů. Koloběh nákupu a prodeje se stále
opakuje. Ale: jestliže firma po počátečním nákupu potřeb pro vlastní výrobu neumístní
svůj výrobek na trhu tak, aby byl směněn (tedy prodán se zřetelem k užitné hodnotě
výrobku), pak narušila řetězec směny zboží, vypadla z něj a ocitá se v krizi – má
neprodejné nebo těžko prodejné výrobky na skladě a nemá peníze, za které by mohla
koupit suroviny pro další výrobu.
2.4 TRŽNÍ PROSTŘEDÍ
Dřívější trh výrobce je v současnosti nahrazován trhem spotřebitele. Vytváří se nové
tržní prostředí. Existuje již v USA, Japonsku v řadě zemí Evropské unie a jinde, u nás se
zatím formují jeho jednotlivé prvky.
Tradiční marketingová koncepce – „4 P“ (tj. Product – výrobek, Price – cena,
Promotion – komunikace, propagace, Place – distribuce) přestává být za těchto
podmínek dostatečně účinným nástrojem ovládnutí trhu. Objevují se nové, rozšiřující
nástroje, jako:
„5P“, tj.
Product – výrobek nebo služba
Price – cena
Public Relations – vztah k veřejnosti
Promotion – komunikace, propagace
Place – distribuce.
A vývoj v marketingovém mixu, tak důležitém pro logistiku, jde – pokud se jedná
o ovládání tržního prostředí – ještě dál. Jako další marketingový mix se objevuje
„6 P+1 S“:
Product – výrobek, služba
Price – cena
Promotion – komunikace, propagace
Place – distribuce
People – lidské zdroje
Process – procesy výroby a dodávky
Service – servis, služby zákazníkovi
Vztahy mezi
partnery při
směně zboží
Marketingový
mix – 4 P,
5 P, 6 P + 1 S
Vymezení základních pojmů
- 18 -
V rámci využívání těchto nástrojů jsou oproti jiným úspěšné jen ty firmy, které dokáží
zvýšit tempo inovací, stále rychleji přicházet na trh s novými výrobky a službami,
uspokojit poptávku krátkými dodacími lhůtami a spolehlivostí dodávek. Aby se toho
dosáhlo, dostává se opět ke slovu logistika – ono kritické rozhraní mezi trhem
a producentem, která usiluje o naplnění všech přání svých zákazníků.
Měnící trh je dán:
racionálně se rozhodujícím náročným zákazníkem
slábnoucí věrností zákazníka značce
klesající účinností reklamy
rostoucím významem taktické tvorby cen.
Sílící postavení zákazníků se vyznačuje:
koncentrací kupní síly
racionalizací dodavatelské základny
soumrakem hromadných trhů.
Rozvíjí se orientace na „mikrotrhy“, která je charakteristická:
nástupem databázového marketingu
rostoucím významem geo-demografických dat
lepším cílením marketingové komunikace.
Zákazník se stává citlivým na úroveň služeb. Proto:
roste význam služeb poskytovaných zákazníkovi
rozhodujícím kritériem pro zákazníka je pohotovost reakce dodavatele
logistika se stává zdrojem konkurenční výhody.
2.5 LOGISTIKA JAKO KONKURENČNÍ VÝHODA
Nejprve bude účelné seznámit se s vnitřními faktory úspěšnosti podniku a na jejich
podílu na celkových úspěších podniku. Jsou seřazeny do časové řady za roky 1980,
1990 a 2000. Zpracovali je na základě dlouhodobého šetření autoři J. Košturiak
a M. Gregor (Košturiak J., Gregor M.: Podnik v roce 2001 – revoluce v podnikové
kultuře, Praha, Grada, 1993):
Nová situace
na trhu
Vymezení základních pojmů
- 19 -
faktor důležitost v % v letech
1980 1990 2000
jakost výrobků 32 40 47
služba zákazníkům 35 39 46
výzkum a vývoj 28 38 46
inovace výrobků a služeb 27 38 45
možnost vzdělávání a rozvoje 22 36 45
dlouhodobý zisk 29 38 44
organizační účinnost 27 38 43
vysoká produktivita 34 38 43
image 29 35 39
vysoké etické standardy 28 34 36
růst podniku 30 34 34
stabilita podniku 32 30 30
krátkodobý zisk 32 30 26
tabulka 1: Vnitřní faktory úspěšnosti podniku
Uvedené faktory úspěšnosti platí ve větší či menší míře intenzity pro každý podnik.
V tabulce je vidět postupnou změnu intenzity jednotlivých faktorů, jejichž význam roste
v každém desetiletí: výjimku tvoří růst a stabilita podniku, které zůstávají jako faktory
po desetiletí stejné a faktor krátkodobého zisku, který zaznamenává pokles. V novém
tržním prostředí se každý podnik dostává do určitého trojúhelníku, který je dále
naznačen:
Schéma 2: Trojúhelník nového tržního prostředí
Celková úspěšnost firmy závisí na tom, jak úspěšně firma řeší „vrcholy“ tohoto
trojúhelníku. Souvisí to s úrovní techniky a technologie, kterou podnik disponuje,
s úrovní podnikové organizace, která určuje, jak je tato technika a technologie
využívána a s úrovní pracovníků, kteří jsou na základě dobré organizace postaveni na to
místo, kde mohou optimálně projevit svou odbornost a své přednosti.Význam faktorů
úspěšnosti se v průběhu posledních let přesouvá z kvality (i když i tuto je nutné
zachovávat na vysoké úrovni) ke snižování nákladů a k pružnosti.
Vnitřní
faktory
úspěšnosti
podniku
zvýšení kvality
snížení nákladů zvýšení pružnosti
Vymezení základních pojmů
- 20 -
Tato pružnost je ovšem podmíněna dalšími faktory, jako:
dobré technické vybavení, což bývá pro malé, ale i pro některé střední podniky
určitým problémem
dokonalé řízení výrobních procesů, což závisí na kvalifikaci a schopnostech
managementu (můžete se také setkat s termínem kompetence managementu)
dokonalým řízením oběhových procesů, což jsou předvýrobní a výrobní hmotné
procesy, jimiž prochází materiál, tj. suroviny, základní materiál, pomocný
materiál, nedokončené a hotové výrobky, určené k prodeji – zboží.
A co s tím má společného logistika?
Již jste jistě vytušili, zejména při přečtení posledního „puntíku“, že hodně. Přes ni vede
totiž cesta k uplatnění se na trhu, neboť zajišťuje soustavně celou výrobu materiálně
a zajišťuje cestu výrobku na trh. Na co se musí – k získání konkurenční výhody –
zaměřit? Přece – jak to vyplývá z předchozího - na následující faktory:
redukce zásob, aby v nich neležel mrtvý kapitál
spolupráce se zákazníky, aby byl získán přehled o tom, co požadují, současně
musí tyto požadavky uspokojovat, tj. vytvářet ve firmě cesty, aby tyto
požadavky bylo možné uspokojit
odstranit zmetkovitost ve výrobě, tj. z pohledu logistiky zajistit kvalitní vstupní
suroviny a základní materiál, aby se nestal důvodem ke zmetkovitosti
zajistit včasnou dodávku potřebného materiálu podle požadavků výrobního
procesu, aby ten probíhal co nejrychleji; znamená to redukovat průběžně dobu
přípravy
redukovat dodací termíny a to dvojím způsobem: jednak zkracovat dodací lhůty
vstupu materiálu do firmy a dále nenechávat hotové výrobky ležet příliš dlouho
na skladě
zajistit kvalitu dodavatelského systému z hledisek obalové techniky
a technologie, rychlosti odezvy na objednávku a spolehlivosti dodávky v čase
a potřebném rozsahu.
2.6 LOGISTICKÉ OBJEKTY
Logistické objekty jsou živé a neživé předměty, na kterých jsou realizovány logistické
funkce (viz dále). Jsou to tedy objekty, které tvoří hmotné, informační a energetické
toky v logistických systémech (viz dále). Primárními logistickými objekty může být
zboží (kusové, sypké, tekuté, plynné), zvířata a systémy osobní dopravy. Dále jsou to
nádrže, obaly, bedny, kontejnery apod. Sekundárními logistickými objekty jsou
informace a energie.
Pro vysvětlení opět použijeme jako příklad dříve uvedené fiktivní firmy – opět výrobce
sportovních oděvů - která dodává své výrobky na trh. Musí je patřičně zabalit,
zabezpečit dopravu formou např. dopravních kontejnerů, určit adresáta a zabezpečit
dopravu. To vše jsou primární logistické objekty.
Dále se musí informovat o optimální dopravní trase, o ceně za dopravu, o délce doby
přesunu kontejnerů z továrny k prodejci, ale i o kvalitě prodejce, stejně tak o zájmu
o výrobky firmy. To jsou sekundární logistické objekty.
Faktory
získání
konkurenční
výhody
Primární a
sekundární
logistické
objekty
Vymezení základních pojmů
- 21 -
2.7 LOGISTICKÉ SYSTÉMY
Logistické systémy zabezpečují realizaci logistických funkcí tak, aby bylo dosaženo
žádoucích transformací logistických objektů k překlenutí prostoru a času v souladu se
stanovenými výkonovými a ekonomickými cíli. Prvky logistických systémů jsou
logistické objekty, logistické pracovní prostředky a pracovní síly.
Logistické systémy je možné formulovat z různých hledisek a především na základě
podmínek konkrétní firmy.V rámcové rovině se na tyto systémy zaměřujeme
v samostatné kapitole.
SHRNUTÍ
Logistika je názvem a pojmem v matematické logice, formální a symbolické
logice. Matematická logika má významnou souvislost s informatikou a s umělou
inteligencí (např. logické programování). Nemá však souvislost s hospodářskou
logistikou.
Logistika má svůj teoretický základ. Z něj vycházejí – často i s určitým
předstihem před možností zobecnění – i aplikované logistiky, které se
specializují na jednotlivé konkrétní oblasti. V současnosti, tj. v době zpracování
této studijní opory bylo vytipováno 46 aplikovaných logistik a jejich počet se
neustále zvyšuje.
Logistika je vědeckotechnická disciplína, zabývající se komplexně hmotným
tokem v produkčních a distribučních procesech. Zahrnuje oblast toku materiálu
od dodavatelů, příjem zboží, skladování výrobních zásob, hmotný tok
ve výrobním procesu včetně vytváření zásob na meziskladech až po sklad
hotových výrobků. Dále zahrnuje aktivity, související s dodáváním materiálu až
do spotřeby ve výrobním procesu. Analogicky jde o činnost pohybu zboží
a skladování v oblasti distribuce. Vedle manipulace s materiálem (všechny
operace skladovací, vykládací, nakládací, dopravní, event. vážení, dávkování,
balení apod.) je to např. řízení objednávek, objednacího množství, stavu zásob
apod. To vše se musí realizovat ve správný čas, na správném místě, v potřebném
množství a s přiměřenými náklady.
Logistický přístup spočívá v chápání reprodukčního procesu v uspořádání
jednotlivých částí logistiky tak, aby byly ve vzájemných vazbách a navazovaly
na sebe.
Oběh zboží je pohyb materiálních užitných hodnot ze sféry výroby do sféry
konečné spotřeby cestou směn. Firma je na trhu jednak zákazníkem, neboť
na něm nakupuje potřebné suroviny a technická zařízení a jednak dodavatelem
svých produktů.
Tržní prostředí doznalo oproti dřívějšku výrazných změn. Mění se proto
marketingové nástroje k jeho zvládnutí (místo někdejších „4 P“ nastupuje“5 P“,
event. „6P + 1 S“). Trh se mění v souvislosti s racionálně se rozhodujícím
zákazníkem, slábne věrnost značce, klesá účinnost reklamy a roste význam
taktické tvorby cen. Sílí i postavení zákazníka. Kupní síla se koncentruje,
racionalizuje se dodavatelská základna a postupně odumírá hromadný trh.
Rozšiřuje se orientace na mikrotrhy, pro které je charakteristický nástup
Prvky
logistických
systémů
Vymezení základních pojmů
- 22 -
databázového marketingu, rostoucí význam geografických a demografických dat
a lepší cílení marketingové komunikace.
Logistika umožňuje získat určité konkurenční výhody. Tyto mimo jiné spočívají
v redukci zásob na nezbytně velké množství, zajišťování kvalitního vstupního
materiálu a jeho dodávky v průběhu celého výrobního procesu, zkrácení
přípravné fáze výroby, redukce dodacích termínů a v zajištění kvalitního
dodavatelského systému.
Logistické objekty jsou živým i neživým předmětem, na kterém jsou realizovány
logistické funkce. Primárními předměty je zboží, zvířata a v systémech osobní
doprava lidí. Sekundárními logistickými objekty jsou informace a energie.
Otázky ke cvičení pro kapitolu " Vymezení základních pojmů“
1. Jaký je základní význam logistiky?
2. Jaký je vztah mezi logistikou jako vědecko-technickou disciplínou
a aplikovanými logistikami?
4. Vyjmenujte alespoň 10 aplikovaných logistik a vysvětlete, na co se zaměřují.
5. Jaké jsou hlavní rysy nového tržního prostředí?
6. V čem spočívá oběh zboží? Vedle charakteristiky uveďte i příklad.
7. V čem spočívá funkce logistiky při vytváření konkurenční výhody?
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ logistika
logistický přístup
oběh zboží
tržní prostředí
konkurenční výhoda
logistické objekty
logistické systémy
Marketing a logistika
- 23 -
„Ve skutečnosti nic nevíme,
neboť pravda je v hloubce“.
Démokritos
3 MARKETING A LOGISTIKA
Po prostudování této kapitoly byste měli:
získat přehled o názorech na vztah mezi marketingem a logistikou
pochopit a umět vysvětlit poslání logistiky v podniku
analyzovat prvky, podle kterých lze hodnotit úroveň kvality v logistice.
3.1 VZTAH MEZI MARKETINGEM A LOGISTIKOU
Je nutné poznamenat, že rozdílné názory na vztah marketingu a logistiky jsou
poznamenány a podmíněny nositeli zaměření v jednotlivých disciplínách.
Manažer – logistik zastává stanovisko, že logistika je odděleným oborem
od marketingu, i když se prakticky dotýká celé jeho činnosti a s mnoha marketingovými
aktivitami dokonce splývá. Dokonce existují názory – a nejsou ojedinělé – že logistika
je jakousi nadstavbou marketingu.
Jiné názory tvrdí, že logistika je určitým pokračováním marketingu, navazuje na něj
a „dotahuje“ jej do konečné podoby.
Naproti tomu marketingový manažer vidí logistiku z pozice svého zaměření, tj. chápe
logistiku jako součást marketingu a o nějaké relativní samostatnosti či o nadstavbě
nechce ani slyšet.
V odborné literatuře – marketingové či logistické – se najde dostatek autorů, kteří staví
logistiku vedle či nad marketing, ale současně i dostatek autorů, kteří zařazují logistiku
jako součást marketingu.
Podívejte se na tento vztah z jiné stránky.
Marketing je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání a v konečné
fázi uspokojování potřeb zákazníka efektivním a výhodným způsobem,
zajišťujícím splnění cílů organizace. Cílem marketingu je dlouhodobá a vysoká
rentabilita podniku, což lze zajistit pouze vhodným plněním požadavků zákazníků.
Nicméně se musíme ještě jednou k definicím marketingu vrátit, protože v řadě z nich
jsou obsaženy i logistické prvky. Otázkou pak je, zda tyto prvky je schopen zajišťovat
marketing sám o sobě nebo zda je k tomu zapotřebí vytváření logistiky. Rozlišujeme
zejména (Tomek, J. a kol. Marketingová strategie podniku, 1992; hodnocení
z logistického hlediska provádí autoři):
Marketing realizační, jehož úkolem je zajistit především prodej toho, co se
vyrobilo na základě relativně autonomních rozhodnutí. Těžiště spočívá v hledání
vhodných forem prodeje a propagace výrobků. Z tohoto obsahu a této definice
vyplývá, že by měl být realizační marketing ve své podstatě logistikou.
Marketing a
logistika
Druhy
marketingu
a logistika
Marketing a logistika
- 24 -
Marketing komunikační, který zdůrazňuje soustavnou komunikaci s potenciálním
i reálným odběratelem (kupujícím, zákazníkem, spotřebitelem) a to jak před
uskutečněním aktu koupě a prodeje, při jeho realizaci a po něm v období užívání
a spotřeby výrobků (soustava aktivit, tj. výzkum trhu, propagace, poradenství, formy
podpory prodeje, obchodně technické služby, Public Relations apod.). Analýzou
zjistíme, že uvedené činnosti a požadavky na ně mají vysloveně logistický
charakter. Tak i komunikační marketing by měl být v podstatě logistikou.
Marketing strategický, který zdůrazňuje komplexní, dlouhodobě orientovaný
výzkumný, analytický a rozhodovací komplex, jehož cílem je v návaznosti
na vrcholovou strategii podniku vytvářet jeho marketingovou strategii. Těžiště
spočívá v rozhodování o výrobkové a tržní orientaci a zabezpečování rozvoje všech
komponent marketingového mixu. Zde se strategický marketing pouze dotýká
logistických aktivit a má vyšší, výraznější zaměření než logistika, dává ovšem
podklady pro logistické činnosti.
Marketing informační, který zdůrazňuje novou kvalitu marketingu, odpovídající
širokému využití počítačů a přenosové techniky a aplikaci adekvátních forem (např.
direct marketing). Jde v podstatě o technickou stránku, týkající se získávání
a předávání informací a jde o samostatnou marketingovou činnost, ovšem logistika
využívá rovněž v plné míře i tuto techniku.
Marketing internacionální, zdůrazňující takové formy a metody marketingových
aktivit, které odpovídají světovým ekonomickým a politickým integračním trendům.
Zde není zřejmý kontakt s logistikou, ani snaha po jejím suplování. Spíše jde
o proklamační stanovisko.
Marketing sociálně etický, zdůrazňující sociálně etickou stránku marketingu, která
má vyvažovat úzce pojatou komercializaci života společnosti. Ani zde není přímý
kontakt s logistikou či snaha ji nahradit.
Pokud jde o logistiku, jak víte z předchozí části této studijní opory, má vytvářet
podmínky pro optimální naplnění strategie podnikového záměru, tj. v oblasti výroby,
obchodu a služeb. Má minimalizovat celkové náklady při zachování optimální úrovně
zákaznického servisu. Musí naplňovat maximální očekávání náročného i nenáročného
zákazníka, adresáta jakéhokoliv produktu.
Pokud zvážíme cíle marketingu a logistiky, můžeme – spolu se zákazníkem – vyjádřit
následující rozdíly:
spokojenost zákazníků
marketing logistika__________________________
produkt, výrobek, služba informace o trhu
cena optimální náklady na logistickou činnost
komunikace, propagace znalost požadavků, reklamní činnost
distribuce co nejkratší cesta k zákazníkovi
lidské zdroje optimální využití
procesy výroby plné a rychlé zajištění
servis podle požadavků a potřeb zákazníka
Shoda a
rozdíly mezi
marketingem
a logistikou
Marketing a logistika
- 25 -
U marketingu jde o tzv. marketingový mix. O marketingovém mixu bylo již psáno
v subkapitole 2.4. Tržní prostředí s tím, že původní marketingový mix má „čtyři P“, ale
my jdeme ještě kousek dál a ty nástroje marketingového mixu jsme rozšířili na pět
a dokonce na „6 P + 1 S“.
A pokud jde o logistiku, je to sepjatý řetězec aktivit, které tvoří podstatu logistiky. Jaký
dílčí závěr můžete vyvodit z tohoto vztahu? Patrně ten, že zřejmě neexistuje přímé
rozhraní mezi marketingem a logistikou, že na sobě závisí a že se vzájemně doplňují. Je
to možné, je to pravděpodobné. Kde je ovšem realita, kde je pravda?
Abychom to ještě více zkomplikovali, upozorníme na jednu část z minulé kapitoly.
Jedná se o tzv. aplikované logistiky a mezi nimi je také marketingová logistika. Jak to
tedy je?
Někteří autoři – a to dosti významní – totiž zužují logistiku na marektingovou logistiku.
Patří mezi ně i významný teoretik M. Christopher, profesor marketingu a logistiky
na anglické Cranfield School of Management. Je to jeden z předních evropských
odborníků. Ten mimo jiné vidí logistiku jako součást marketingu a to v tom smyslu, že
předpokladem úspěchu firmy na trhu je řízení procesů, které vytvářejí hodnotu
poskytovanou zákazníkovi. A tvrdí, že se v současnosti setkáváme s potřebou řídit
marketing a logistiku současně. Souhlasíme. A z toho vyvozuje, že se jedná v podstatě
o marketingovou logistiku. S tím už lze polemizovat.
Domníváme se, že je to trochu jiné. Marketing je marketing, logistika je logistika.
Marketingový přístup, zejména procesy řízení, se musí v logistice uplatňovat, má-li tato
plnit své funkce. Souvislost zde nepochybně existuje. Ale nedomníváme se, že bychom
na jedné straně marketing měli rozšiřovat a na druhé straně logistiku oklešťovat či
podřizovat. Jde o dvě strany jedné mince.
Vraťme se však k naší otázce. Kde je pravda? A vůbec: záleží na tom, kdo je komu
podřízen či nadřízen?
Logistika má s marketingem jisté společné stránky, jeden bez druhého prakticky
nemůže existovat, má-li být podnik úspěšným.Tyto vzájemné vztahy nám naznačuje
schéma č. 3.
Schéma 3: Vztah mezi marketingem a logistikou
Marketing a logistika
- 26 -
3.2 POSLÁNÍ LOGISTIKY
Poslání logistiky je určeno základními směry, které vytvářejí podnikovou strategii.
Logistika by měla vytvářet nové hodnoty pro zákazníky, měla by být zdrojem kroků,
které vedou k rentabilitě jednotlivých procesů jak ve výrobě, tak ve službách a musí
zvyšovat otevřenost, transparentnost, variabilitu a flexibilitu podniku.
Logistika je nepochybně jednou z hnacích sil naplňování přijaté strategie podniku. Její
poslání lze shrnout do poskytování produktů a služeb, což je opět možné na základě
výzkumu či průzkumu trhu. Můžeme proto vymezit rozsah možných poskytovaných
následujících oblastí činností (samozřejmě zatím v obecné rovině) následovně:
znalost potenciálních trhů a zákazníků, což je realizovatelné cestou výzkumu či
průzkumu trhu
schopnost definování potřeb produktů či služeb, což opět úzce souvisí
s výzkumem či průzkumem trhu
určovat cílené geografické působnosti a to na základě soustavné analýzy podílu
vlastního výrobku na trhu a podle konkurence
cílená a uvážená reklama, vycházející z podrobné znalosti především užitných,
ale i dalších vlastností produktu, znalosti konkurenčních praktik, jakož i znalosti
optimálních forem reklamy pro vlastní produkt, ovšem včetně zejména
finančních možností vlastního podniku (rozsah možných nákladů na reklamu)
vymezení technologií, nezbytných pro funkční logistické systémy, neboť
i logistika potřebuje určité technologie, jako jsou např. dopravní možnosti,
obalová technika, kancelářská technika, počítače, ale i příslušné know – how
posuzování rentability poskytovaných produktů, tj. srovnání výrobních nákladů,
nákladů spojených s balením, manipulací, dopravou, prezentací výrobků a jejich
umístění na trhu, s jejich tržní cenou a vyvození závěrů z rozdílu mezi náklady
a cenou
schopnost sebepoznání a objektivního definování vlastních možností, předností
a omezení, tj. schopnost ohodnotit své možnosti, seznámit se ze slabinami
a snažit se je odstranit
sladit cíle a zaměření logistiky s cíli podnikové filozofie, tj. v podstatě pro
stanovení logistických cílů jsou rozhodující cíle podnikové filozofie
zvyšování image podniku, tj. nejen znalost kvality image, ale i určitá perspektiva
zlepšování image, jaký je a jaký má být podnik, hledat k tomu potřebné cesty:
kvalitní výrobky, cenová politika, široká nabídka, dokonalé služby a znalost trhu
Jinými slovy: Logistika může plnit své poslání formulováním a vytvářením optimálního
řetězce logistických aktivit. To je ovšem možné jen za předpokladu, že organizace má
jasně vytyčený, formulovaný a definovaný cíl své existence.
3.3 ÚROVEŇ KVALITY V LOGISTICE
Jedním z hlavních obecných úkolů je směřovat výstupy organizace k totální kvalitě.
Toto obecné konstatování lze konkretizovat následovně: Logistika je utvářena a
realizuje své funkce (viz dále) v řadě dílčích prvků a činností. Všechny však musí být
navzájem propojeny, nejde o samostatné aktivity. Logistika je soustava systémů, jsou
Oblasti
činnosti
logistiky
Marketing a logistika
- 27 -
popsány v následující kapitole a splní své poslání jenom tehdy, je-li jako soustava
systémů utvářena, řízena a provozována.
Logistika se vyvíjí a bude se nadále vyvíjet. Dnes se mezi odborníky prosazuje tzv.
inovační globální logistická strategie. V čem spočívá? Je to:
rychlé uvádění výrobků na trh, tzn. velmi pečlivě sledovat životnost
jednotlivých produktů a ještě před jejich nasycením trhu zabezpečovat nový,
resp. inovovaný výrobek a připravovat jeho zavedení na trh
přizpůsobení produktu – výrobku či služeb – objektivně ověřeným potřebám
zákazníka, tj. vycházet ze skutečných velmi dobře ověřených potřeb a přání
zákazníka a nesnažit se ho vmanipulovat do situace, kdy nabídka není
v souladu s potřebami a poptávkou
připravenost na rychlou reakci na vzniklou situaci, tj. vzít v úvahu, že
konkurence nečeká, kde vy uvolníte místo, byť jen na okamžik - místo je ihned
obsazeno konkurencí a vy jste postaveni mimo
non-stop služby zákaznického servisu, což znamená vycházet stále a soustavně
ze zásady, že Baťovo „Náš zákazník - náš pán“ nejen že neztratilo platnost, ale
naopak ji ještě zvýšilo
vybudování komunikačních kanálů, umožňujících průběžnou, rychlou inovaci
všech služeb, oceňovaných zákazníkem, tj. znát potřeby a přání zákazníka, umět
reagovat na problémy a hlavně - umět propagačně využít kladné stránky
a urychleně inovovat služby, které se ukazují jako nedostačující.
Řada nejrůznějších nadnárodních průzkumů v Evropě i v Americe vymezila několik
bariér, které mohou být překážkou dosažení kvality v logistice v její vrcholové formě.
Tyto bariéry jsou seřazeny podle jejich důležitosti:
Je to především úroveň podnikové kultury. U nás je velmi často podniková
kultura podceňována, ba mnozí manažeři ani nevědí, o co jde.
Formální podpora prosazování kvality top – managementem. Pokud schází
absolutní vstřícnost top managementu, je to brzda kvality. Zdá se, že by to
nemohlo existovat, protože by top management byl sám proti sobě. Vstupují zde
však na scénu různé okolnosti, kvalitou mezilidských vztahů počínaje, přes
kariérismus až k závisti ale i případnou neschopností konče.
Nechuť ke změně závěrů a doporučení, vyplývajících z marketingových
a logistických výstupů, tj. nechuť k jakékoliv změně, pokud se tato nejeví jako
absolutně nezbytná, konzervatizmus, setrvačnost – každá změna vyžaduje další
práci a to je nepříjemné.
Kvalifikace zaměstnanců, která může, ale také nemusí být podpůrným faktorem
kvality. Záleží totiž na řadě činitelů. Vyšší kvalifikace zaměstnanců, skutečnost,
že je v podniku řada osobností (např. v konstrukci, v ekonomickém úseku apod.)
může vést k vyššímu zájmu o kvalitu, ale také, pokud vstoupí do hry některé
negativní prvky, ať osobní (závist, lhostejnost, nezájem, domněnka, že
pracovník je nízko ohodnocen atd.) nebo organizační (nevhodná organizace,
nedostatek delegace pravomocí apod.), pak je vyšší kvalifikace spíše brzdou,
protože lidé jsou přinejmenším lhostejni vůči dění kolem nich. Na druhé straně
nižší kvalifikace zase může způsobovat jisté nedostatky ve výrobě a být rovněž
brzdou kvality. Pokud jde o kvalifikaci zaměstnanců, je nutné hledat přiměřenou
míru a odstraňovat případné negativně působící prvky.
Inovační
globální
logistická
strategie
Bariéry
dosahování
kvality
v logistice
Marketing a logistika
- 28 -
Není to nic překvapujícího. Nicméně je užitečné brát tyto faktory v úvahu a respektovat
je jako bariéry kvality logistiky.
SHRNUTÍ
Mezi marketingem a logistikou existuje velmi úzký vztah, daný vzájemnou
závislostí obou disciplín na sobě a skutečností, že v logistice se využívá
některých marketingových přístupů. Mezi marketingem a logistikou neexistuje
přísné rozhraní, obě disciplíny jsou na sobě závislé a vzájemně se doplňují.
Poslání logistiky je určeno základními směry, které určuje podniková strategie.
Je to znalost potenciálních i faktických trhů, vymezení rozsahu možných
poskytovaných produktů a služeb, cílená a uvážená reklama a propagace, jakož
i vymezení technologií, potřebných pro funkčnost soustavy logistických
systémů.
Logistika dále umožňuje posuzování rentability poskytovaných produktů,
schopnost sebepoznání a objektivní hodnocení vlastních možností, soulad cílů
logistiky s cíli podnikové filozofie a zvyšování image firmy.
Úroveň kvality logistiky se projevuje v rychlém uvádění výrobků na trh,
přizpůsobení produktu ověřeným potřebám zákazníků, připraveností k rychlé
reakci na vzniklou situaci, non-stop služby zákaznického servisu, vybudování
komunikačních kanálů, umožňujících průběžnou, rychlou inovaci všech služeb,
oceňovaných zákazníkem.
Bariérami logistiky jsou: neadekvátní úroveň podnikové kultury, neexistence
společné vize fungování a rozvoje organizace jako celku, různý žebříček
odpovědnosti za kvalitu, formální podpora top managementu, nechuť
ke změnám v organizaci a řízení a problémy s kvalifikací zaměstnanců.
Otázky ke cvičení pro kapitolu " Marketing a logistika“
1. Jak lze charakterizovat vztahy mezi marketingem a logistikou?
2. Jaké je poslání logistiky, v čem spočívá a na co je vázáno?
3. Charakterizujte, jakými ukazateli lze hodnotit kvalitu logistiky.
4. V čem vidíte bariéry logistické činnosti? Zdůvodněte váš názor.
5. Uveďte alespoň čtyři různé formy marketingu a definujte se.
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ vztahy marketing – logistika
marketing realizační
marketing komunikační
marketing strategický
marketing informační
marketing internacionální
marketing sociální
marketingový mix
poslání logistiky
kvalita logistiky
bariéry kvality logistiky
Logistika jako soustava systémů
- 29 -
„Je potřeba pěstovat mnohé přemýšlení,
ne mnohou učenost.“
Démokritos
4 LOGISTIKA JAKO SOUSTAVA SYSTÉMŮ
Po prostudování této kapitoly byste měli:
zdůvodnit souvislosti mezi pěti pravidly logistiky
charakterizovat logistiku jako soustavu systémů
vysvětlit obsah jednotlivých systémů logistiky a jejich význam.
V předchozích kapitolách je popisován vznik logistiky, uvedeny příklady z jejího
vývoje, její základní pojmy a vztah logistiky k marketingu.
Tato kapitola je již orientovaná na praktickou část, byť vychází – jako veškerá praxe –
z teorie, ze zobecněných teoretických poznatků. A musíme říci, že vlastně již přihořívá.
Zatím
se jednalo o rámcové seznámení se s logistikou, teď již půjdeme „in medias res“, nebo-
li k jádru věci, jak říkají latiníci. Je to otevřená brána k tomu nejdůležitějšímu –
k praktickému obsahu logistiky, o kterém bude pojednávat další kapitola.
Úvodem je zapotřebí říci, že logistiku jako soustavu systémů lze vykládat několika
způsoby.
4.1 NĚKTERÉ NÁZORY NA LOGISTICKÉ SYSTÉMY
Jeden z nich vychází z definice logistiky, která je uvedena v předchozích kapitolách.
V tomto pojetí je logistika název určitého oboru činností, ve kterém je několik vnitřních
systémů, které zabezpečují činnost logistických funkcí.
Tyto systémy jsou v podstatě tři:
Zásobovací logistický systém, kterým navazuje podnik na trh ve funkci
odběratele. Prostřednictvím trhu zajišťuje tento systém hmotný tok surovin,
materiálu a subdodávek vybranými dodávkovými cestami od dodavatelů
do výrobního procesu
Výrobní logistický systém, který zabezpečuje pohyb surovin a subdodávek
ve výrobním procesu: materiál, polotovary a hotové výrobky jsou manipulovány
mezi výrobními operacemi a jsou skladovány ve výrobních skladech.
Odbytový logistický systém, kterým navazuje podnik cestu zpět na trh, ale
tentokrát jako dodavatel. Tento systém zabezpečuje tok hotových výrobků přes
odbytové a distribuční sklady a případně přes zprostředkovatele k cíli –
k odbytovému trhu.
Tomuto soustředění tří systémů se říká materiálová logistika, protože se především
zabývá tokem materiálu, subdodávek a polotovarů až k výstupu v podobě hotových
3 systémy
logistiky -
názor
Logistika jako soustava systémů
- 30 -
výrobků. Je zde však opomíjena řada logistických činností (manipulace, balení, doprava
apod.) – vše je konstatováno pouze obecně – nic konkrétního.
Jiným pojetím je marketingová logistika (ovšem její obsah není vykládán jednotně). Ta
vychází ze spojení výrobního organismu s trhem. Má dva systémy:
zásobovací, který zabezpečuje zásobování výroby materiálem, subdodávkami
a polotovary
odbytový logistický systém, který zabezpečuje vstup výrobců na trh.
Další názory uvádějí, že systémový přístup je jedním z nejdůležitějších základů
logistiky. Vycházejí z toho, že systémový přístup je klíčovým východiskem pro
pochopení role logistiky v ekonomice, v podniku, v organizaci či instituci, včetně těsné
provázanosti s marketingovými postupy. Logistika sama pak utváří svou perspektivní
koncepci a přispívá tak k celkové strategii podniku (snad by to mělo být naopak –
nejprve celková strategie a na ni navazuje logistika se svými cíli a koncepci).
Výsledkem tohoto pojetí je konstatování, že logistika sama o sobě je tedy systémem
s řadou subsystémů, které ač vystupují relativně samostatně, se samy o sobě stávají
systémy.
Společným jmenovatelem uvedených pojetí je zásobování podniku potřebnými
surovinami, polotovary a subdodávkami a zabezpečení přístupu podniku s jeho výrobky
na trh.
4.2 LOGISTIKA JAKO SOUSTAVA SYSTÉMŮ
V předchozím byla vysvětlena různá pojetí logistiky z hlediska jejího poslání v podniku.
S některými z nich je možné souhlasit, o jiných lze pochybovat. Smyslem tohoto
studijního předmětu však není jen obecné vysvětlení, ale hlavně snadné a srozumitelné
pochopení logistiky se zřetelem k potřebám praxe.
Autoři tohoto studijního materiálu totiž vychází z toho, že logistika je soustava systémů.
Na rozdíl od předchozího však vidí logistiku se třemi soustavami systémů, uvnitř
kterých působí jednotlivé prvky (v podstatě činnosti). Je to znázorněno na následujícím
schématu:
Schéma 4: Logistika a její systémy
Další názory
na
systémovost
logistiky
Logistika –
soustava
systémů
Logistika jako soustava systémů
- 31 -
Je nutné zdůraznit, že všechny soustavy systémů jsou provázány vzájemnými vazbami,
i když zdánlivě vystupují jako samostatné soustavy. Aby byly efektivní, neobejde se
jeden bez druhého.
Podívejme se tedy, k čemu v podniku slouží, na co se zaměřují.
Soustava materiálních systémů je tvořena několika systémy, které jsou tvořeny
aktivitami, které se dotýkají materiálního zásobování, zásobování energiemi
a distribuční proces. Jejich prostřednictvím je podnik spojen s trhem, přičemž
vystupuje jako zákazník. Tato soustava má zajistit především plynulý tok materiálu,
subdodávek, polotovarů, ale i energií (elektřiny, tepla, vody, případně plynu)
do podniku a to za výhodné ceny, včas a v potřebném množství. Ke splnění těchto
požadavků obsahuje soustava materiálních systémů řadu prvků, aktivit, zaměřených
k těmto úkolům. Dále vstupuje podnik na trh jako dodavatel hotových výrobků a k tomu
rovněž využívá řadu prvků a různých aktivit.
Soustava organizačních systémů zabezpečuje organizačně všechny aktivity, související
s celkovou logistickou činností. Vzhledem k tomuto poslání je nezbytná součinnost jak
se zaměstnanci, realizujícími aktivity v soustavě materiálních systémů, tak se
zaměstnanci v soustavě ekonomických systémů. Pokud funkci logistika plní v malých
podnicích jen jeden člověk, musí si tuto souvislost plně uvědomit. Hlavními prvky
soustavy organizačních systémů je člověk – pracovní síla a jeho vedení. Někteří autoři
však zahrnují do soustavy organizačních systémů i distribuční procesy (na rozdíl
od jejich zařazení do soustavy materiálních systémů) s odůvodněním, že distribuční
systémy jsou založeny právě na dobré organizační činnosti.
Soustava ekonomických systémů plně zabezpečuje a kontroluje veškeré logistické
operace z hlediska ekonomiky. Jejím hlavním záměrem je docilovat toho, aby bylo
dosahováno maximálního efektu s minimálními náklady.
4.3 PĚT PRAVIDEL LOGISTIKY
Než se dostanete k seznámení se s pěti pravidly logistiky, je nezbytné, abyste si
uvědomili, že tato pravidla úzce navazují na zásadní změny, které v rámci trhu probíhají
a které jsou již charakterizovány v předchozích kapitolách (rozhodující je trh odběratele,
značný rozvoj konkurence, plně je rozvinut tržní mechanismus).
Tato zdůrazňovaná změna charakteristiky tržního prostředí je již popisována
ve 2. kapitole v části 2.1.
S vědomím těchto změn na trhu a s vědomím neúprosné závislosti podniku na trhu se
seznámíte s pěti pravidly logistiky. Je však třeba si uvědomit, že všech pět pravidel
logistiky vychází z podrobné znalosti situace na trhu. Čím je tato znalost podrobnější,
tím je větší pravděpodobnost možností uplatňování následných pěti pravidel logistiky.
Jde tedy o následující základní pravidla logistiky:
Správná nabídka
předpokládá, že budete vědět, co máte na trhu nabízet. Znamená to znalosti
cílové skupiny a jejich požadavků, ale i platebních možností, u jednotlivců jejich
Pět pravidel
logistiky
Logistika jako soustava systémů
- 32 -
kupní síly. Znamená to dále znát a vědět, s čím přichází na trh konkurence,
v čem jsou její přednosti, ale i zápory, v čem je oproti vám lepší a v čem horší.
Správné místo
je třeba rovněž najít. V tomto případě nejde o konkrétní místo na trhu, kde by si
trhovec „rozložil“ svůj stánek. Vy nejste trhovci. Jedná se o správné místo,
na které se má dopravit zboží, které je požadováno na základě správné nabídky.
Správná doba
Musíte vystihnout vhodnou dobu, kdy bude o váš výrobek či produkt největší
zájem. Pokud jde o sezónní produkty, zdá se být situace jednodušší, ale není
tomu tak. Jak je známo a jak sami vidíte zejména v hypermarketech a následně
u menších obchodníků, čas dodávek produktů na trh se stále předsunuje před
jednotlivé sezóny. U sezónního zboží tedy musíte vystihnout optimální čas, kdy
máte vstupovat na trh. Ovšem větší část výrobků je mimo-sezónních. Zde je
správná doba tehdy, kdy se projevuje potřebná poptávka po tom, co právě
produkujete a máte možnost dodat na trh.
Správný stav
V podstatě nejde ani o správný stav jako takový, ale o dostačující množství,
potřebné ke krytí poptávky, množství, které je schopné svou kvalitou a cenou
odolat konkurenci a přes její nápor se uplatnit na trhu a uspokojovat poptávku.
Ovšem pozor, nesmíte trh zahltit, to byste museli s cenou dolů!
Správná cena
Toto pravidlo znamená, že cena vašeho výrobku či produktu musí být přijatelná
jak pro zákazníka, tak pro vašeho odběratele v distribučním kanálu a tak i pro
vás. Pokud jde o zákazníka, ten vyžaduje zpravidla, ne však vždy, určitou
cenovou relaci. Někdy dává do souvislosti kvalitu, resp. značku a cenu. Jindy
jde pouze za cenou, která se mu zdá být nejvýhodnější. Pokud jde o vašeho
distributora v distribučním kanálu, musí mít takovou cenu, aby si na ni přirazil
určité procento marže a aby celková cena byla přijatelná pro zákazníka. A pokud
jde o vás, cena by měla být taková, aby pokryla všechny vaše náklady – výrobní
i logistické a aby přitom přinášela určitý zisk, protože ten je v podstatě smyslem
vašeho podnikání. Bylo by vhodné zdůraznit, že se jedná o přiměřený zisk. Žel,
řada výrobců a zejména menších obchodníků toto pravidlo nebere v úvahu
a domáhá se maximálního zisku. Krátkodobě se to může podařit, ale dlouhodobě
se to nevyplácí. Musíte se naučit operovat s množstevními slevami, s rabatem,
s tím, že nižší marže při velkém odbytu je výhodnější než vysoká marže při
malém odbytu.
Pokud jde v cenových otázkách o logistické aktivity, ty sice výši ceny neurčují, ale
mohou ji významně ovlivnit, pokud náklady v této oblasti jsou neúměrné. Samozřejmě
je nutné náklady na logistiku zahrnout mezi položky, tvořící cenu, do celkové cenové
politiky firmy. V praxi se autoři velmi často přesvědčovali, že řada zejména malých, ale
i některé střední podniky se o tyto otázky nezajímají. Vliv nákladů logistiky na cenovou
politiku bude rozebírán později - v 7. kapitole.
Logistika jako soustava systémů
- 33 -
SHRNUTÍ
Logistika představuje soustavu systémů, které jsou navzájem propojeny
a přecházejí jeden ve druhý.
Obsah zaměření jednotlivých systémů není doposud sjednocen, což není
na závadu. Obyčejně se setkáváme se zásobovacím logistickým systémem,
výrobním logistickým systémem a odbytovým logistickým systémem, jindy –
v marketingové logistice - jde zase o dva systémy: zásobovací a odbytový. Jde
skutečně o podobné názory.
Logistiku lze také chápat jako ucelenou soustavu systémů, jako celek, který má
své tři soustavy systémů: materiální, organizační a ekonomickou. Tyto soustavy
systémů jsou vzájemně provázány, i když vystupují jako relativně samostatné.
Toto pojetí považujeme za přiměřené, aniž si činíme nárok na neomylnost a aniž
bychom zavrhovali jiná pojetí.
Pět pravidel logistiky vychází jak ze základních funkcí trhu, tak z probíhajících
změn tržního prostředí. Jde o základní pravidla logistiky: správná nabídka,
správné místo, správná doba, správný stav (množství a jakost) a správná cena.
Otázky ke cvičení pro kapitolu " Logistika jako soustava systémů“
1. Proč je účelné a vhodné chápat logistiku jako soustavu systémů?
2. Jak je možné charakterizovat některé odlišné názory chápání logistiky jako
soustavy systémů?
3. Jaké jsou některé jiné názory se zřetelem na pojetí logistiky?
4. Která jsou hlavní, základní pravidla logistiky a jak je možné je zdůvodnit?
Jednotlivá pravidla doplňte příklady.
.
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ definice logistiky
logistika jako soustava systémů
charakter trhu
rozvoj konkurence
plné rozvinutí tržního mechanismu
správná nabídka
správné místo
správná doba
správný stav
správná cena
Logistika jako synergie činností
- 34 -
„Bohaté zkušenosti mají za následek
chytrost, mnoho vědění moudrost“
Thomas Hobbes
5 LOGISTIKA JAKO SYNERGIE ČINNOSTÍ
Po prostudování této kapitoly byste měli:
vysvětlit a zdůvodnit jednotlivé funkce logistiky
zdůvodnit existenci jednotlivých činností logistiky a jejich vzájemný vztah
V předchozím jsme se zabývali víceméně teorií, různými teoretickými názory a praxi
téměř vůbec ne. Proč napřed teorie a následně praktické aplikace? A co je to vlastně
teorie?
Encyklopedie Diderot nám v 8. svazku uvádí, že „teorie je myšlenkově uspokojivý
celkový výklad příčin a souvislosti jevů určité oblasti, který lze ověřovat nebo vyvracet
zkušeností. Je to zevšeobecnění praktických zkušeností“.
A tady je „jádro pudla“. Člověk realizoval určité aktivity (viz např. některé příklady
v 1. kapitole), zkušenosti byly zevšeobecněny – a vznikla teorie logistiky. A dílčí
aktivity budou vyhodnocovány, zkušenosti zobecňovány a teorie bude prohlubována.
Jak složité a přitom jak prosté!
Nejprve vysvětlíme – to je pro ty, kteří se s tímto pojmem doposud nesetkali – co je to
synergie.
Je obecně známo, že lze spočítat výkon dvou či tří či více lidí, kteří pracují každý
samostatně. Pokud ale pracují společně, je jejich výkon vyšší než součet výkonů
každého jednotlivce (pokud ovšem nejde o partu kopáčů, kteří sice teoreticky pracují
společně, ale v podstatě pracuje jeden či dva a ostatní je podporují především
soustředěným pohledem). Na tuto zvláštnost přišli již naši předkové. Všichni známe
přísloví: „Sdělená radost – dvojnásobná radost“! Anebo: „Sdělená bolest – poloviční
bolest“.
A to je v podstatě princip synergie. Je to součinnost, společné působení více jedinců.
V našem těle je to např. součinnost svalů při určitém pohybu. A v případě logistiky?
Logistiku jako synergii systémů chápeme tak, že logistika má celou řadu systémů, které
jsou ve vzájemné souvislosti, funkce jednoho podporují funkci druhého a tím se
dociluje daleko větších a lepších výsledků, než by se dosáhlo při izolovaném plnění
funkcí každého z těchto systémů.
Jedním ze systémů logistiky (pokud tuto chápeme jako soustavu systémů) je systém
dopravy. Jiným je např. skladovací systém. Pokud bude řešit každý z uvedených dvou
systémů své aktivity sám, izolovaně, pak nebude zajištěno, že do skladu budou
přiváženy zásoby surovin tehdy, kdy to bude zapotřebí. Součinnost systému skladování
a dopravy (samozřejmě za účasti dalších systémů) je prostě pro úspěšné plnění funkcí
logistiky nezbytná.
Synergie =
plánovitá
součinnost
Logistika jako synergie činností
- 35 -
Trochu zjednodušeně bychom mohli uvést:
1 + 1 = 2
Ale synergický pohled?
1 + 1 = 3
Je to matematicky nesmyslné, ale k vyjádření tohoto pojmu, totiž synergie, je to
obstojné.
Logistika se projevuje v určitém sledu aktivit, který nazýváme logistické řetězce.
Jednotlivé části tohoto řetězce nazýváme jednotlivými články.
Schematicky lze logický řetězec naznačit následovně:
Schéma 5: Znázornění logistického řetězce (Bobák, 1999)
Tímto řetězcem prolínají jednotlivé činnosti (ale je možné též říci: jednotlivé systémy)
logistiky. O tom bude pojednáno dále.
Vrátíme se k logistickým funkcím.
V rámci jednotlivých článků řetězce probíhá řada procesů. Ty spočívají v přeměně
objednávek určitých produktů na jejich dodávku. Vedle vlastní výroby je to balení,
vytváření manipulačních a přepravních jednotek, nakládka, přeprava, vykládka,
uskladňování, vyskladňování, kompletace, konsolidace, kontrola, vystavování dokladů a
fakturace. Tyto aktivity, které jsme nazvali procesy, jimiž se uvedené předměty
postupně a v určitém sledu realizují, bývají označovány jako logistické funkce.
Bobák uvádí, že tyto funkce jsou strukturovány do čtyř úrovní:
strategické rozhodování o zdrojích, pravidlech a postupech, tedy dlouhodobější až
dlouhodobé promyšlení, proplánování, jaké jsou k dispozici zdroje, jakými pravidly
se podnik musí řídit a jaké mají být pracovní postupy při jednotlivých operacích
dispoziční rozhodování o způsobu uspokojení vzniklých potřeb a to jak na základě
potřeb zákazníků, tak z potřeb podniku, firmy, nezbytných k uspokojení potřeb
zákazníků
administrativní, která je ztotožňována s informačními procesy, vydávání dispozic
a příkazů
operativní, tj. realizace hmotné stránky logistických řetězců.
Logistický
řetězec
Úrovně
logistických
funkcí
Logistika jako synergie činností
- 36 -
A z toho lze tedy odvodit již konkrétní logistické funkce, které se následně promítají
do jednotlivých logistických činností. Jsou to:
dispoziční, tj. vydávání dispozic, pokynů, plánů celkového postupu práce
v jednotlivých systémech
dopravní, tj. určení, jakým způsobem zajišťovat dopravu jak uvnitř, tak vně firmy
překládková, tj. způsob překládání materiálů a výrobků jak uvnitř, tak vně firmy
skladová, týkající se všech činností, souvisejících se skladovým hospodářstvím
sběrná a distribuční, tj. pokyny, týkající se soustřeďování a rozdělování jak
surovin, materiálů, tak i hotových produktů
balící, která zahrnuje péči o balení produktů
manipulační, vypovídající o způsobech manipulace se surovinami, materiálem,
polotovary a produkty
informační, zahrnující způsob získávání, zpracování a využívání informací včetně
informačních zdrojů
řídící a kontrolní, stanovící způsob řízení a provádění kontroly v jednotlivých
systémech
racionalizační a inovační, týkající se zlepšování daných pracovních postupů,
skladových a jiných úspor a inovačních postupů v celé logistické činnosti
zvláštní funkce, jako je služba pro zákazníky, pojištění, odesílání, úvěrové
a platební funkce a péče o zachování životního prostředí.
Uvedené funkce probíhají a realizují se v jednotlivých logistických procesech. Tyto
procesy lze členit na vnější a vnitřní hlediska a vztahy.
Vnější vztahy, projevující se zejména v materiálových tocích jsou:
přírodní podmínky
orgány a organizace, které kooperují při zabezpečování procesů oběhu
dodavatelsko-odběratelské firmy na vstupu a výstupu materiálového toku
ekonomické podmínky, tarifní, cenová, mzdová a finanční politika
hospodářské – správní systém a předpisy
sociální podmínky
Pokud jde o vnitřní strukturu logistických procesů, členíme je na věcná a funkční
hlediska.
Věcná hlediska mají opět několik stupňů.
Jsou to především vstupní prvky. Ty jsou:
aktivní, jako je pracovní síla, průtoková a řídící střediska, dopravní a manipulační
prostředky a další
pasivní, tj. materiál a výrobky, zboží, produkty.
V dalším jsou to tzv. transformační prvky, funkční hlediska, tedy způsob, jimiž se
uskutečňuje pohyb. Je to technologie dopravy, různé dopravní systémy atd.
Jiné možné členění je podle odbytových cest. V daném případě jsou cesty, neboli toky
přímé a nepřímé.
Logistické
funkce
Vnější, vnitřní a
funkční hlediska
logistických
procesů
Další možné
členění
logistických
procesů
Logistika jako synergie činností
- 37 -
Ještě nejsme u konce výčtu možných členění. Další členění je podle odvětvové
struktury. V tomto případě se dělí na toky zásobovací, skladové, dopravní, obchodní
a vnitropodnikové.
Užívá se též členění podle hierarchie důležitosti. V daném případě je vnitřní struktura se
zřetelem na vnější členěna na tři stupně:
mikrostruktura, kdy jde o následující hierarchické stupně:
1. pracoviště
2. sklady, provozy, prodejny
3. závody výrobní, dopravní, skladové a obchodní
mezzostruktura, kde následují stupně:
4. stupeň podnikový s více závody
5. stupeň organizace vyššího řádu
a pak je již makrostruktura s jedním stupněm a to:
6. stupeň – orgány státní správy.
Dále je možné další členění podle materiálových a přepravních vazeb. V tomto
členění jsou buď sourodé skupiny nebo materiálové a přepravní řetězce.
A ještě je možné další hledisko, kdy se tyto činnosti dělí na procesy:
v dopravě
ve skladovém hospodářství
v řízení zásob
v manipulaci s materiálem
v obalovém hospodářství
ve službách zákazníkům
v komunikaci a zpracování dat.
Záměrně jsme ukázali složitost a rozmanitost členění logistiky. Toto „zaškatulkování“
má ovšem význam pouze pro velké podniky. Pro malé a střední podniky je to určitá
zajímavost, nicméně při studiu logistiky je třeba i s tím se seznámit.
Již jsme se zmínili o tom, že ti, kteří zobecňují poznatky a vytvářejí teorii, to nemají
u logistiky vůbec lehké. Jde o již dvojí pojetí logistiky, o kterém jsme se zmiňovali
v předchozích kapitolách. Totiž – že jedna skupina soudí, že logistika je ucelený souhrn
systémů a její jednotlivé části tvoří relativně samostatné systémy. Druhá vidí logistiku
jako synergii jednotlivých činností (které mohou tvořit ucelené systémy), ty jsou sice
ve vzájemných vztazích, ale jsou relativně samostatné. Autoři se domnívají, že toto
stanovisko je srozumitelnější a proto věcnější a zastávají ho.
Existují další zajímavosti.
Vycházíme z konstatování, že logistika je synergií činností. O jaké činnosti se to jedná?
Někteří autoři, např. Tomek (Tomek, 1992) shrnují všechny činnosti do tří skupin. Tyto
skupiny nazývají logistickými systémy, které na sebe navazují. Je to:
zásobovací logistický systém, kterým firma navazuje na trh jako odběratel a jehož
prostřednictvím zajišťuje průběh hmotného toku surovin, materiálů a subdodávek od
dodavatelů do výrobního procesu
Zásobovací,
výrobní a
odbytový
systém
Logistika jako synergie činností
- 38 -
výrobní logistický systém, který zabezpečuje hmotný pohyb ve výrobním procesu,
přičemž materiál, polotovary a hotové výrobky jsou manipulovány mezi výrobními
operacemi a skladovány ve výrobních skladech
odbytový logistický systém, což je proces, kterým firma navazuje jako dodavatel
na trh a zabezpečuje hmotný tok hotových výrobků (zboží) přes odbytové
a distribuční sklady, případně zprostředkovatele k zákazníkovi.
Vrátíme se opět k hlavním logistickým činnostem. Jejich posláním, náplní, je zajistit
hladký chod vytváření jakéhokoliv produktu ke konečnému spotřebiteli (adresátovi,
zákazníkovi). Tyto činnosti tvoří ucelený modelový logistický proces. Vycházejí
z logistických funkcí a v podstatě realizují tyto funkce v praxi. Jsou to:
Prognózování – plánování poptávky. Marketing svými nástroji (např. výzkumem
nebo průzkumem trhu) získává určitý přehled o poptávce zákazníků. Na tomto
základě přijímá management firmy rozhodnutí o druhu a rozsahu výroby. Na ně
navazuje logistika prognózou rozsahu potřeb, nezbytných k zajištění výroby (rozsah
a druh materiálu, polotovarů, subdodavatelé atd.). Je nutné zdůraznit, že logistika
musí respektovat toto hierarchicky nadřazené marketingové rozhodnutí, pokud sama
průzkum trhu neprovádí anebo pokud ho provádí v součinnosti s marketingem.
Řízení stavu zásob, což je v úzké vazbě na plánování poptávky. Logistika musí mít
zavčas na skladě dostatečné množství materiálu, tj. surovin a polotovarů, ovšem
v rozsahu, který nebude „mrtvým kapitálem“, jak jste se již dříve dozvěděli.
Logistická komunikace, která spočívá ve vytváření informačního systému,
ve kterém jsou soustředěny všechny informace, spojené s logistickou činností. Je to
zabezpečení a existence všech logistických, marketingových a v obecné poloze
řídících a operačních aktivit. Mimo jiné je součástí této komunikace i spojení mezi
firmou a zákazníkem.
Manipulace s materiálem, což je zpracování a realizace optimálního způsobu
pohybu materiálu, tj. surovin a polotovarů, ale i hotových výrobků či produktů
uvnitř firmy, při výrobním procesu.
Vyřizování objednávek, což zahrnuje způsob evidence a vyřizování objednávek
a to jak těch, které firma zadává (např. na nákup materiálu, zajištění subdodávek),
tak těch, které firma obdrží od zákazníka.
Balení, které spočívá v přípravě hotových produktů na cestu na trh tak, aby obal byl
sice ekonomicky výhodný, ale byl též atraktivní, kulturní, podle možnosti schopný
recyklace a originální. A samozřejmě, aby přitom plnil svou funkci, tj. byl ochranou
produktu proti poškození vnějšími vlivy při jeho cestě za zákazníkem.
Servis zákazníkovi, který má dva významy. Jeden spočívá v orientaci na zákazníka,
jehož posláním je klasifikovat a spojovat všechny služby, vedoucí k uspokojení
zákazníka, tj. vyřízení objednávek včas, v potřebném rozsahu a co nejkratší cestou.
Druhý význam je v tzv. po prodejním servisu, tj. v zajištění poradenství a servisních
služeb, poskytovaných zákazníkovi ať bezplatně nebo za úplatu.
Výběr místa pro poskytování služeb, což je speciální logistická aktivita,
spočívající – podle potřeby – ve vyhledávání vhodných konsignačních
(odloučených, vysunutých) skladů buď zřizovaných firmou nebo subjektem, který
není vlastníkem zboží. Existence konsignačních skladů má za cíl přiblížit zboží
potenciálním zákazníkům. Další touto činností je výběr optimálních marketingových
kanálů – cest zboží k zákazníkovi.
Nákupy, kdy se nejedná o pořízení stavu zásob, ale o nákupy zařízení a vybavení,
spotřebního, zejména kancelářského materiálu. Je ovšem samozřejmé, že rozhodnutí
Modelový
logistický
proces
Logistika jako synergie činností
- 39 -
o nákupu strojového vybavení, počítačů atd. neprovádí logistický management , ale
výrobní, marketingový management a logistika tyto nákupy pouze realizuje. Pokud
jde o spotřební materiál, navrhuje logistický management rozsah jeho spotřeby
(určité normativy), jakož i způsob jeho vydávání a nechá svůj návrh odsouhlasit
příslušnými firemními funkcemi. U zařízení a materiálu, potřebného pro realizaci
logistických aktivit, rozhoduje o nákupu a spotřebě logistický manažer a prosazuje
příslušné náklady do firemního finančního rozpočtu.
Doprava, což je logistická aktivita, orientovaná dvěma směry: do firmy a mimo
firmu. Jejím posláním je hledat a vytvářet optimální dopravní cesty a hlavně
využívat optimální dopravní prostředky s využitím maximální efektivnosti
a minimálních nákladů.
Manipulace s vráceným zbožím, což je způsob manipulace s výrobky, které se
z jakýchkoliv důvodů vrátí zpět od zákazníka do firmy (poškození, a funkčnost,
platební neschopnost, nezájem, pozdní dodávka, zastaralost produktu, nesplnění
představ zákazníka apod.).
Zpětná logistika, což je velmi důležitá aktivita, žel, často chápana jen jako
okrajová. Spočívá v činnostech, týkajících se likvidace odpadu, který vzniká při
výrobě, odstraňování zastaralých výrobků, vratných, avšak nepoužitelných obalů,
odpadu z kotelen apod. Součástí zpětné logistiky je i péče o životní prostředí, které
nesmí být narušováno ani výrobní, ani logistickou činností.
Všechny logistické činnosti mohou být úspěšné pouze tehdy, pokud na sebe navazují
v rámci logistického řetězce. Vždyť řízení stavu zásob má souvislost s manipulací
s materiálem a s dopravou, servis zákazníka s výběrem místa pro poskytování služeb
atd.A tak je to se všemi aktivitami. Jde o vytvoření optimálního vztahu mezi poptávkou
a nabídkou a spokojeným zákazníkem. Pokud to pracovník – logistik podcení, dojde
velmi pravděpodobně ke ztrátám v rovině objednávek a realizace produktů.
SHRNUTÍ
Existují nejednotné názory na vnitřní vymezení logistiky: jedna skupina autorů
charakterizuje logistiku jako soustavu systémů, jiná jako synergii systémů, jiná
jako systém s řadou subsystémů. Logistiku v našem pojetí chápeme také jako synergii všech činností, soustavy
systémů, kterými se prosazují její funkce.
Tyto činnosti jsou vzájemně propojeny a mají následný vztah v logistickém
řetězci. Na základě znalostí situace na trhu se stanoví určitý výrobní program,
zajistí se od dodavatelů potřebný materiál, suroviny, polotovary, subdodávky
a zabezpečí se tím výrobní činnost. Výrobek se prodá zákazníkovi. A od něj se
opět získají informace, zaměřené na další výrobní a tím i logistickou činnost.
V rámci logistického řetězce probíhají jednotlivé procesy, které spočívají
v přeměně objednávek určitých produktů na jejich dodávku. Tyto procesy bývají
nazývány logistickými funkcemi.
Logistické funkce lze řadit do čtyř úrovní: strategické rozhodování o zdrojích,
pravidlech a postupech, dispoziční rozhodování o způsobu uspokojování
vzniklých potřeb, administrativní rozhodování a operativní činnosti.
Logistika jako synergie činností
- 40 -
Z těchto obecně formulovaných hlavních funkcí pak vycházejí konkrétní funkce,
které se v dalším projevují prostřednictvím jednotlivých logistických aktivit.
Jsou to funkce dispoziční, dopravní, skladové, sběrné a distribuční, balící,
manipulační, informační, řídící a kontrolní, racionalizační a inovační a zvláštní
funkce pro zákazníky.
Logistické činnosti, tvořící logistiku, jsou: prognózování a plánování poptávky,
řízení stavu zásob, logistická komunikace, manipulace s materiálem, vyřizování
objednávek, balení, servis zákazníkovi, výběr místa pro poskytování služeb,
nákupy, doprava, manipulace s vráceným zbožím a zpětná logistika
Péče o životní prostředí.
Tato kapitola je dalším odrazovým můstkem pro několik dalších kapitol, které jsou již
náročnější a ve kterých se seznámíte zcela konkrétně s jednotlivými aktivitami a s jejich
obsahem.
Otázky ke cvičení pro kapitolu " Logistika jako synegrie činností“
1. Z jakého důvodu je možné pojmout logistiku jako synergii jednotlivých činností
a soustavou systémů?
2. Co je to logistický řetězec, z jakých částí se skládá a v čem je jeho význam?
3. Vyjmenujte základní logistické funkce a jejich obsah.
4. Charakterizujte hlavní logistické činnosti.
5. Vysvětlete souvislost mezi pěti pravidly logistiky a marketingovým systémem
firmy.
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ logistika – synergie činností
logistické funkce
logistický řetězec
logistické činností
Logistické činnosti a jejich obsah
- 41 -
„ I když mnoho pročteš, zvol si jednu věc,
kterou toho dne promyslíš.“
Seneca
6 LOGISTICKÉ ČINNOSTI A JEJICH OBSAH
Po prostudování této kapitoly byste měli:
umět vysvětlit obsahovou stránku jednotlivých logistických činností
být seznámení s úkoly spojenými s logistikou
umět vysvětlit co je logistika skladování, výrobní, odbytová, dopravní
Tato 6. kapitola je velmi obsáhlá. Je to proto, že má za úkol podrobně seznámit studenty
s obsahem jednotlivých logistických činností. A nejen to. Na řadě příkladů má ukázat,
jak tyto logistické činnosti je možné, spíše však potřebné, využívat v praxi.
Bez nadsázky – aniž bychom chtěli snižovat význam předchozích a následných kapitol
– jde o kapitolu v tomto předmětu nejvýznamnější. Zatím jsme se totiž většinou
zabývali odpovědí na otázku: Co je to? Ale nyní je třeba dozvědět se, jak na to. A to je
jistě velmi důležité.
V záhlaví této kapitoly je uveden citát Senecy (římského filozofa, řečníka, senátora
a básníka na počátku našeho letopočtu). Je jistým vodítkem, jak si osvojit obsah této
kapitoly. Bylo by dobré se tímto citátem řídit.
Předchozí kapitola se týkala řady logistických činností, přičemž bylo zdůrazňováno, že
tyto aktivity spolu vzájemně souvisejí a to v podstatě dvěma způsoby:
jednak bezprostřední návazností – např. nákup a doprava
dále vzájemným překrýváním – např. výrobní logistika a manipulace s materiálem.
Z tohoto důvodu se v dalším budeme zabývat nejen obsahem jednotlivých logistických
činností, ale i s jejich seskupením do určitých bloků jednotlivých faktorů. Tím zřetelněji
vystoupí do popředí souvislosti mezi jednotlivými činnostmi.
Jde o následující bloky faktorů:
logistika zásobování
logistika skladování
výrobní logistika
odbytová logistika a distribuce
dopravní logistika
ochrana životního prostředí.
Do zvláštní, následující kapitoly jsou soustředěny zásady, týkající se logistické
informační sítě. Tato logistická činnost je zařazena do zvláštní kapitoly z toho důvodu,
že informace jsou jedním ze základních kamenů úspěšné logistické činnosti a zasluhuje
proto zdůraznění důležitosti.
Bloky faktorů
logistiky
Logistické činnosti a jejich obsah
- 42 -
6.1 LOGISTIKA ZÁSOBOVÁNÍ
Jak již bylo popsáno, každá firma komunikuje s trhem následovně:
Vstup vnějšího okolí a trhu do firmy, tj. zásobování firmy surovinami, polotovary,
případně výrobky a dalším spotřebním materiálem.
Uvedeme si příklad: Truhlářská firma vyrábí některé druhy nábytku a provádí různé
truhlářské práce se dřevem.
Aby mohla realizovat svůj výrobní program, potřebuje nakupovat na trhu především
dřevo, případně dřevotřísku, dále některé části nábytku (např. dřezy do kuchyňských
linek apod., klih, hřebíky, vruty, některé laky apod.). Dále čas od času obnovuje některé
nástroje (tj. nakupuje hotové výrobky), případně – za dlouhý čas – obnovuje svůj
strojový park. Dále ke své činnosti potřebuje na mazání strojů oleje a vazelínu.
Samozřejmě musí též počítat s nákupem energií (světlo, teplo, elektřina na pohon strojů,
plyn apod.). A konečně kupuje i potřebný kancelářský materiál, potřebný k vyřizování
zakázek a celkovému vedení ekonomiky. Samozřejmě si také pořizuje příslušnou
kancelářskou techniku.
Výstup do vnějšího okolí a do trhu v podobě aktivit, spojených s realizací
vyrobeného produktu či práce.
Proces zásobování lze schematicky znázornit následovně:
Schéma 6: Proces zásobování
Úkoly, spojené s nákupem jsou následující:
Průzkum nákupního trhu, při kterém jde o získání informací o optimálních
možnostech nákupu potřebných surovin, polotovarů, výrobků atd.
Otevření a uzavření nákupního jednání: aby bylo možné toto jednání zahájit, musí
mít logistický management k dispozici následující informace:
+ specifikace potřeb firmy, tj. dle možností co nejpřesnější informace o potřebách
nákupu pro zajištění výrobního programu firmy
+ určení druhu požadovaného nákupu a jeho kvality
+ mít doslova podrobnou specifikaci potřeb
+ mít přesnou identifikaci dodavatelů
+ mít k dispozici analýzu nabídek
+ vybrat dodavatele a znát jeho návrh ceny
+ vystavit objednávku a uzavřít příslušné smlouvy
+ trvale sledovat dodavatele a průběžně je hodnotit.
Dále následuje cenová a hodnotová analýza. V těchto činnostech se analyzují ceny,
které byly stanoveny a to jak vzhledem k jejich výši, tak ve srovnání s jinými
Logistika
zásobování
Logistické činnosti a jejich obsah
- 43 -
dodavateli. Je výhodné – v rámci možností - se snažit zjistit i strukturu tvorby
těchto cen. A současně se analyzuje, zda poskytovaná hodnota kupovaného
produktu (suroviny, polotovary apod.) odpovídá požadované ceně.
Finálem nákupní činnosti je vlastní nákup. Je nutné vést o něm patřičnou
dokumentaci. Nejde pouze o zjišťování nákladovosti, rozsahu nákupů apod., ale
i o správní podkladový materiál, umožňující analytickou činnost a vyhledávání
optimálních nákupních cest.
Při nákupu je možné se dostat do jednoho ze tří standardních typů situací:
První typ je charakteristický jako opakované až rutinní nákupní situace. Jde o realizaci
pravidelných nákupů pro potřeby výroby, zajišťování oprav a administrativu,. spojenou
s touto činností.
Příkladně si to vysvětlíme na již zmíněné truhlářské firmě, která má zavedený okruh
dodavatelů a surovin a dalších potřeb pro výrobu. Požaduje a dostává stálé, stejně
rozsáhlé dodávky za stanovené ceny a nemá důvod měnit okruh dodavatelů.
Druhý typ je charakteristický potřebami nákupů, které vznikly dílčími změnami
ve výrobě a které vyžadují i určitou změnu kvality, resp. kvantit dodávek, případně i na
základě konstrukčních úprav výrobků.
Třetí typ spočívá ve vytváření úplně nové nákupní situace. Je to zpravidla tehdy, když
dochází ke změně výroby, případně ke změnám ve strojovém vybavení, což vyžaduje
úplně jiné vstupní potřeby a jejich pokrytí.
Úkoly, spojené s logistikou zásobování jsou:
Přejímka a kontrola zboží.
Znamená to podle možností zboží nejen přijmout, ale i provést kontrolu dodávky co
do množství a co do kvality.
Skladování a správa skladů.
Přijatý materiál se okamžitě zanáší do skladové evidence a ukládá do skladů tak,
aby uložení bylo přehledné, umožňovalo disponibilitu a aby nedocházelo
k poškození. Současně je účelné provést i ekonomickou evidenci.
Vnitropodniková doprava.
Jde o zajištění přepravy materiálu k jeho zpracování ve výrobním procesu.
Plánování, řízení a kontrola hmotných a informačních toků.
Spočívá v plánování potřeb nákupu se zřetelem k potřebám výroby, určovaných
marketingovými metodami. Toto plánování musí být samozřejmě řízeno, nestačí
spoléhat na živelnost. Pokud jde o hmotné toky, jsou tyto závislé na několika
faktorech: kusovníky, technologické postupy, normy a ukazatele materiálové
spotřeby. A informační toky spočívají ve vytváření tzv. informačního mixu, který
zahrnuje následující informace:
+ co nakupovat
+ cenové podmínky nákupu
+ dopravní podmínky nákupu
+ dodací lhůty
+ stupeň standardizace surovin a polotovarů
+ solventnost dodavatele
Úkoly
logistiky
zásobování
Logistické činnosti a jejich obsah
- 44 -
+ garance dodavatele za plnění smluv
+ rychlost výměny vadné dodávky
+ perspektivnost dodavatele
+ nabízený výrobní sortiment
+ možné další zdroje při nepředvídaných okolnostech
+ rozsah a druh zásob. Je to několik druhů:
pojistné - strategická zásoba – rezerva, která je vytvářena pro případ poruch
v dodávkách a zajišťující provoz
obratová zásoba - tj. zásoby, zajišťující provoz při normálním průběhu od jedné
dodávky ke druhé
spekulativní zásoby – podle pokynů vedení – vytváří se tehdy, když se očekávají
drastické změny např. cen nebo dodávek některých úzkoprofilových
materiálů
sériové zásoby – kdy se nakoupila větší série výrobků, potřebných
ke kompletizaci vlastního zboží a kdy byla ke koupi výhodná cena
vyčkávací zásoby – které tvoří rozpracovanost
tlumící a nárazové zásoby – tj. zásoby, které jsou ovlivňovány různými
okolnostmi:
sezónnost výroby a spotřeby, způsob přepravy zásob k místu jejich spotřeby
(výroba), případný nesoulad v intenzitě výroby a spotřeby zásob.
A ještě jedna věc, týkající se zásob. Jsou to jejich funkce. Dělíme je na funkce:
geografické, spočívající ve vytváření podmínek pro územní specializaci
vyrovnávací, které zabezpečují plynulost výrobních procesů, krytí náhodných
výkyvů při dodávkách, eliminaci poruch v distribuci a vyrovnávání sezónních
výkyvů
technologické, kdy jsou zásoby udržovány jako součást technologického procesu
spekulativní, spočívající ve vytváření zásob ze spekulativních důvodů.
Ke zlepšení nákupní činnosti firmy existuje celá řada metod, z nichž některé jsou
určeny jenom pro velké firmy, jiné pro všechny velikosti firmy a další pouze pro malé
a střední firmy. V rámci ucelenosti této studijní opory jsou zařazeny spolu s dalšími
logistickými metodami do zvláštní kapitoly.
Je dobré si zapamatovat, že rozsah, velikost nákupu zásob je v přímé souvislosti
s potřebami finančních zdrojů. Zbytečně velký nákup vytváří zásoby, které jsou
po určitou dobu mrtvým kapitálem. Znemožňuje jeho pohyb a zamezuje jeho
efektivnějšímu využití.
Uvedené myšlenky a zásady se týkají zásobování jako takového. Je ovšem samozřejmé,
že pro velké firmy je ještě mnoho dalších logistických zásad v zásobování, např.
hodnocení nákupních situací, postavení podnikových procesů ve výrobní firmě
z logistických hledisek, podrobné zásady plánování, zásobování, nákupní marketingový
mix a jeho složky (z nichž jste se podrobněji seznámili pouze s jeho částí, týkající se
informačních toků), podrobné hodnocení dodavatelů, řízení nákupu, různé zásobovací
modely a další. To by ovšem byla komplexní logistika v zásobování a to je rozsah,
kterým není nutné se v tomto studiu zabývat. Zájemce o hlubší informace, týkající se
velkých firem proto odkazujeme na další literaturu, uvedenou na konci této studijní
opory.
Funkce zásob
Logistické činnosti a jejich obsah
- 45 -
6.2 LOGISTIKA SKLADOVÁNÍ
Co je to skladování?
Skladování je cílevědomá činnost, spočívající v uložení materiálu nebo zboží na určené
místo, vhodně zvolené, upravené a vybavené za účelem uchování užitných hodnot
surovin, materiálů, výrobků, zboží, náhradních dílů, předmětů postupné spotřeby
na potřebnou stanovenou dobu, vyrovnání časového rozdílu mezi výrobou a spotřebou
materiálu nebo zboží (Bobák, 1999).
Pro zajímavost jsme prolistovali několik ekonomických a jiných slovníků
a encyklopedií. Výsledek, týkající se vymezení obsahu pojmu „skladování“ byl – pokud
jde o starší vydání – tristní.
Tak např. „Stručný ekonomický slovník“ (Kozlov, Parvušin) z roku 1959 nebo „Slovník
politické ekonomie“ (Volkov a kol.) z roku 1982 pojem „skladování“ nebo pojem
„sklad“ neznají.
„Slovník ekonomiky průmyslu a vědeckého řízení“ (Řezníček a kol.) z roku 1967 již je
poněkud obšírnější. Uvádí obsah pojmu „skladové hospodářství“, ovšem zdůrazňuje, že
„skladové hospodářství náleží k tzv. vedlejší nebo pomocné činnosti ve výrobní
jednotce, neboť zde vlastní výrobní činnost probíhá pouze ve formě úpravy fondů
k výrobnímu použití“.
Ilustrovaný encyklopedický slovník, část III. z roku 1982 na str. 282 již definuje
skladování jako „uchovávání zásob beze ztráty a bez změny kvality až do doby použití“.
„Malý encyklopedický slovník“ z roku 1972 pojem „sklad“ a „skladování“ nezná.
Až teprve „Všeobecná encyklopedie Diderot“, díl 7. z roku 1999 na str. 150 podrobněji
rozebírá pojem „sklad“ a věnuje mu 9 řádků vyčerpávajícího vymezení.
Je tedy patrné, že sklady a skladování zásob byly v minulé ekonomice sice důležité, ale
v rámci organizačního uspořádání byly přesouvány na okraj zájmu (je to nevýrobní,
tedy prý nepříliš důležitá oblast činností).
Skladování probíhá ve skladech. Ty mají - podle druhu skladovaného materiálu –
zabezpečovat ochranu proti povětrnostním a klimatickým vlivům, znehodnocování či
zcizování, mají umožňovat vhodnou a rychlou manipulaci s materiálem, zejména
uskladňování a vyskladňování, prostě efektivní a optimální skladový provoz
Uvedeme si přehled o druzích skladů:
Sklady podle fáze hodnotvorného procesu, tj.
vstupní sklady, do kterých přicházejí a skladují se nakoupené zásoby materiálu
mezisklady, tj. prostory na uskladnění polotovarů a částí opracovaného materiálu,
dočasně uloženého v rámci technologických postupů do doby, než s nimi bude dále
pracováno
Logistika
skladování
Různé názory
na skladování
Druhy skladů
Logistické činnosti a jejich obsah
- 46 -
odbytové sklady, tj. sklady hotových výrobků – zboží, které je určeno k expedici
na trh
odpadové sklady, tj. sklady s průmyslovým a jiným odpadem, nepoužitelnými
součástkami, zmetky apod., kdy jsou tyto komponenty shromažďovány a ukládány
do doby jejich likvidace
sklady vráceného zboží, které bylo odběrateli vráceno z důvodu výrobních vad, a
funkčnosti apod. a kde je toto zboží dočasně skladováno do rozhodnutí, zda lze
opravit (pak se vrací do výrobního procesu, případně do servisu) nebo zda je účelná
jeho likvidace (pak přechází do odpadových skladů).
Sklady podle stupně centralizace, tj.
centralizované sklady, které mohou být všeobecné, zahrnující zásoby pro celou
firmu nebo specializované, zahrnující zásoby specifických materiálů pro celou
firmu
decentralizované.
Sklady podle druhů, tj.
všeobecné – dílčí sklady u jednotlivých provozů
přípravné sklady
příruční sklady.
Uvedeme si příklad tentokrát z konkrétní firmy:
U firmy Sigmund-Chema, a.s. v Lutíně byly před druhou světovou válkou, v jejím
průběhu a po ní až do vytvoření kombinátu „pumpařských“ firem u každé dílny příruční
sklady, ve kterých byl připraven materiál pro bezprostřední zpracování s termínem
maximálně 2 - 3 dny. V těchto příručních skladech byly také náhradní součásti pro
bezprostřední potřebu, nářadí, které se půjčovalo dělníkům na osobní známky
a samozřejmě i základní kancelářské potřeby. U provozu, který tvořilo několik dílen,
byly dílčí sklady, do kterých byl navážen materiál pro celý provoz zhruba s týdenním
předstihem a odtamtud byl materiál distribuován do jednotlivých příručních skladů.
V rámci celé firmy (měla dva v zásadě značně odlišné výrobní programy a celky –
strojírenskou výrobu, zejména čerpadla všeho druhu, nástrojárnu k výrobě přípravků
a forem pro zpracování umělých hmot a modelárnu pro slévárnu a další provozy, jako je
slévárna, brusírna, kalírna apod. Druhým výrobním celkem s odlišným výrobním
programem byla výroba, postavená na chemických produktech, tj. zpracování umělých
hmot, výroba léčiv (např. tehdy známý Bolven), masážních prostředků apod. Celou
strojírenskou výrobu zajišťovaly přípravné sklady, které nakupovaly materiál
a připravovaly ho pro transport do dílčích skladů již ve stavu, použitelném pro výrobu
(nařezání materiálu do příslušných délek atd.).
Sklady podle kompletace, tj.
sklady orientované na materiál
sklady orientované na spotřebu
Sklady podle jejich stanoviště, tj.
nekryté sklady – pod širým nebem
sklady v budovách
sklady pod přístřeškem
Logistické činnosti a jejich obsah
- 47 -
sklady v zemi (nádrže pohonných hmot atd.)
Sklady podle jejich správy, tj.
firemní sklady
cizí sklady, ve kterých jsou uloženy zásoby, často na základě tzv. komisionářské
dohody (viz dále).
Samozřejmě existují i jiná členění skladů podle druhů, což je závislé jednak
na jednotlivých autorech logistiky a dále na zvyklostech jednotlivých firem.
Ve skladech probíhá proces, který se nazývá skladový provoz. Zahrnuje řadu úkonů,
které lze rozdělit na dvě velké skupiny aktivit.
První skupinu tvoří činnosti, spojené s příjmem zásob. Jsou to:
vykládka materiálu z dopravních prostředků
přejímka materiálu, tj. jeho identifikace, kontrola množství, jakosti, váhy
a dohodnuté ceny
příprava materiálu pro skladování, tj. vytvoření skladových nebo manipulačních
jednotek
přeprava materiálu k místu uskladnění
vlastní uložení do skladu, uskladnění.
Druhou skupinu tvoří činnosti, spojené s výdejem zásob. Jsou to:
vyskladňování z místa uložení a to buď příprava k výdeji materiálu do výrobního
procesu nebo příprava hotových výrobků – zboží k expedici
přeprava materiálu či zboží do místa výdeje a jeho příprava k výdeji
výdej materiálu do výrobního procesu včetně jeho dopravy
kompletace zásilek mimo firmu – do meziskladů distribuce nebo spotřebiteli (podle
druhu marketingového kanálu)
kontrola připravených zásilek
balení a tvorba expedičních jednotek
výdej zboží
nabídka
administrativní činnosti, spojené s prodejem (podklady k fakturaci apod.)
Jde v podstatě o určitou technologii skladového provozu. Její rozsah a obsah je závislý
na množství sortimentních položek, na jejich vlastnostech, nárocích na skladování,
jejich váze, objemu, množství, tvaru, fyzikálních vlastnostech, ale i na frekvenci výdeje.
Technologie skladovacího provozu vychází dále z druhu, lépe řečeno typu skladu, který
je k dispozici. V podmínkách malého a středního podnikání - pokud jde o typ skladu –
nejsou výraznější rozdíly s většími a velkými podniky. Rozdíl je pouze ve velikosti –
rozsahu skladu. Bobák uvádí následující typovou strukturu skladů (Bobák, 1999):
Skladový
provoz
Logistické činnosti a jejich obsah
- 48 -
Schéma 7: Typová struktura skladů
Schéma je dosti názorné. Je z něj především zřejmé členění podle možnosti ukládání
materiálu buď na regály nebo přímo na podlahu. Záleží to ovšem na druhu materiálu.
Ostatní je zřejmé ze schématu.
Pro skladování a skladovou technologii je důležitý tzv. materiálový tok, který se
projevuje v jiném typovém členění skladů. Se zřetelem na něj jde o:
průtokový sklad s průběžným materiálovým tokem, kdy na jedné straně skladu je
příjem, od kterého se odvíjejí všechny potřebné skladovací aktivity až po výdej,
který je na protilehlé straně a je od příjmu oddělen. Výhodou je snadnější
organizace práce, racionálnější využití pracovních sil a manipulačních prostředků.
Tento typ však vyžaduje větší nároky na plochu ramp. Není vhodný pro ukládání
zboží s rychlou obrátkou do blízkosti materiálového toku. Naopak jde o vhodný typ
pro velké sklady, překladiště apod.
hlavový sklad s upraveným materiálovým tokem, kdy lze ukládat zboží s rychlou
obrátkou v blízkosti materiálového toku, což umožní zkrácení dopravních
vzdáleností, snížení počtu operací a zkrácení manipulačních časů. Plochy pro příjem
a výdej jsou vedle sebe nebo v co nejbližší vzdálenosti.
Sklad, jeho typ, vybavení a uspořádání je jednou stránkou věci. Ta druhá, snad ještě
důležitější je řízení procesů, které ve skladech probíhají. Jde o soustavu rozhodovacích
Materiálový
tok
Řízení
procesů
ve skladech
Logistické činnosti a jejich obsah
- 49 -
akcí, kterými je ve své podstatě zajištěn provoz a úspěšné plnění funkcí, které
přináležejí skladu. Jsou to následující rozhodující akce (činnosti):
Vybavení skladu včetně jeho správy a řízení:
Jde o rozhodování, týkající se především vybavenosti skladu prostředky a lidmi a volba
způsobu správy a řízení skladu. Je vhodné, aby při tomto rozhodování bylo vycházeno
z analýzy následujících podkladů:
vybavenost skladu vlastními či pronajatými dopravními prostředky se zřetelem
na předpokládaný objem dopravy do firmy i mimo ni
způsob organizace příjmu materiálu a zboží, způsob kontroly, reklamace materiálu
a zboží, vše se zřetelem na předpokládaný rozsah zboží za rok, směnu apod.
strojní vybavení a pomůcky
výdej, způsob kompletizace, obalová technika
potřebné personální vybavení (technici, dělníci)
provozní náklady včetně mezd, odpisů atd.
optimální způsob řízení skladového provozu, organizační vztahy.
Rozsah a centralizace skladu:
Je to určitá specifikace skladu. Informace se získávají z následujících podkladů:
vymezení plochy skladů, složišť a přístřešků, rozdělení na provozní (skladovací,
dopravní, manipulační) a neprovozní prostory (správní útvary, sociální zařízení
apod.) – potřeba a možná realita
rozhodnutí a typu skladu
rozhodnutí o rozsahu případné decentralizace skladu.
Rozhodnutí o vlastním či o cizím skladování:
Při tomto rozhodování je nutné vzít v úvahu:
druh skladovaného materiálu a expedice zboží
blízkost materiálových toků
skladovací možnosti firmy
ekonomika vlastního či cizího skladování.
Stanoviště skladu:
Rozhoduje se o:
typu skladu (se zřetelem na skladovaný materiál a expedici zboží)
návaznosti skladu na výrobní útvary
výšce podlahy nad úrovní terénu
výšce, šířce a délce ramp.
Úroveň zásob udržovaných ve skladě:
V úvahu je vhodné vzít následující faktory:
skladovaný materiál a zboží
jeho rozdělení do skupin podle druhů
způsob balení
expedice
předpokládaný počet dodávek za rok a průměrná velikost dodávky
příjem, výdej, počet odběrů, rozsah průměrného odběru
doba skladování ve dnech
Logistické činnosti a jejich obsah
- 50 -
potřebné skladovací množství.
Volba vhodných ukazatelů využití skladu:
V úvahu připadají následující ukazatele:
obrat skladu – t/m2, event. t/m
3
zatížení skladovací plochy – t/m2
zaplnění skladovacího prostoru – v m3
produktivita na jednoho dělníka za rok – t/1 dělník
provozní náklady na jednotku obratu v Kč
hodnota manipulačního zařízení na l dělníka
případně další ukazatele.
Skladová administrativa:
Jedná se o doklady pro příjem, stav, evidenci, podklady pro uskladnění a vyskladnění,
způsob plánování, rozmísťování a označování zboží, označení skladovacích míst apod.
Můžeme konstatovat, že skladovací logistika je souhrnem řady činností, které ve své
podstatě vycházejí především a hlavně z výrobního programu a jeho rozsahu (což je
záležitostí marketingu). Smyslem skladové logistiky je na jedné straně zajistit sice
kvalitní, ale současně i nejlevnější nákup surovin a materiálu a tento uskladnit tak, aby
byla zachována jeho kvalita, aby byla disponibilnost v zásobování a aby to bylo
ekonomicky výhodné.
Samozřejmě, pro větší a velké podniky se v rámci skladové logistiky uvažuje ještě
s dalšími faktory, jako je např. optimální řešení materiálových toků a jejich projekce,
analyzují se výhody centralizovaného a decentralizovaného skladování a další.
6.3 VÝROBNÍ LOGISTIKA
Smyslem a posláním výrobní logistiky je zajištění dostačujícího a pravidelného
přísunu materiálu k zabezpečení výrobního procesu a zajištění plynulého odsunu
hotových výrobků – zboží do skladu a jejich následná expedice mimo firmu.
Tato subkapitola je vcelku dosti krátká. Je to dáno tím, že způsob zásobení výroby
v malých a středních podnicích nemusí být příliš komplikován – ovšem za předpokladu,
že je cílevědomě propracován. Naproti tomu u velkých podniků je výrobní logistika
souborem velmi náročných aktivit, z nichž výpadek jedné z nich naruší celý výrobní
proces.
Tato část je svým obsahem jedním ze tří vrcholů logistického procesu ve firmě.
1. Jedním z vrcholů je nákup materiálu tak, aby šlo o kvalitní materiál
za ekonomicky výhodnou cenu.
2. Druhý vrchol je právě obsahem této subkapitoly. Je to pohyb materiálu
k zajištění výroby.
3. A třetím vrcholem je expedice hotových výrobků.
Výrobní
logistika
Logistické činnosti a jejich obsah
- 51 -
Všechny ostatní logistické činnosti směřují k tomu, aby zajišťovaly tyto tři logistické
vrcholy. A aby je zajišťovaly co nejkvalitněji.
Stručná definice výrobní logistiky je uvedena na začátku této subkapitoly. Jak její obsah
napovídá, je její úspěch anebo neúspěch závislý na dvou faktorech:
na kvalitě propracování výrobního plánu
na kvalitě návaznosti logistického systému dodávek materiálu do výroby
a odběru výrobků z výrobní sféry.
Poznámka
V některé odborné literatuře je možné se setkat s názory, že výrobní logistika má vedle průřezových
logistických funkcí (doprava a skladování) i funkci vytváření výrobní struktury podniku a plánování
a řízení výroby z hlediska střednědobého a krátkodobého časového horizontu.
Toto stanovisko nesdílíme. Je to – podle našich zkušeností a představ – záležitost managementu firmy
a marketingu. Podobné názory vyplývají především ze snahy nadřazovat logistiku nad marketing. To
nepokládáme za správné. Proto se budeme přidržovat vymezení, uvedeného v úvodu této subkapitoly.
Je zde tedy výrobní plán. Ten předpokládá plynulé zajištění toku materiálu výrobním
procesem. Není to příliš jednoduché a vyžaduje to úzkou spolupráci mezi výrobním
a logistickým managementem.
Cesta surovin, polotovarů apod. výrobou je ovšem různá se zřetelem k druhu výroby,
který je:
procesní, kdy je konečný výrobek vyráběn na jednom zařízení, případně na jednom
stroji.
Pro názorný příklad se opět vrátíme do jakési truhlářské dílny, která vyrábí kuchyňské
linky. K jejich výrobě je zapotřebí několik druhů strojů, ale jde ve své podstatě o jedno,
nikoliv složité zařízení.
proudová výroba, kdy je vyráběn jeden nebo několik vysoce příbuzných výrobků
plynule, v podstatě je zapotřebí určitá výrobní linka, kde jedna operace navazuje
na další, aniž je k tomu zapotřebí jiného pevného zařízení.
Jako příklad může sloužit výroba různých druhů a velikostí zápalek. Pokud je tato
výroba účelně rozfázována, je i zde výrobní logistika nepříliš složitou záležitostí.
linková výroba, kdy jeden nebo několik produktů s poměrně ustálenou potřebou
materiálu a množství vložené práce prochází dílnou na pevné trase a na stejných
zařízeních. Zásobování linkové výroby je – podle druhu výroby – středně složité
s tím, že jde o časově přesné dodávky dalšího materiálu, protože jejich zdržení
zastavuje celý výrobní proces na lince.
Historickým klasickým příkladem je výroba bot (aut, budíků, elektromotorů, praček
atd.) Pracovali jsme před několika lety pro jeden středně velký obuvnický podnik, který
byl založen na linkové výrobě. Firma měla k dispozici pevné linky, na kterých se
výrobek posunoval po realizaci jednotlivých mezioperací – od základní suroviny
Různé druhy
výroby – různý
logistický
přístup
Logistické činnosti a jejich obsah
- 52 -
postupně přes řadu mezioperací až po hotový výrobek. V televizi vídáme např. linku
v závodech Škoda Mladá Boleslav a.s. i některé další výrobní kapacity.
zakázková výroba, která se vyznačuje tím, že řada výrobků prochází po odlišných
trasách mezivýrobním zařízením, které je uspořádáno do funkčních skupin. Problém
zásobování výroby je v tom, že je zde odlišný vstupní materiál (co do rozsahu,
fyzikálních kvalit, barvy atd.), zatímco v mezioperacích bývá potřeba vstupu
víceméně shodného dalšího materiálu.
Klasickým příkladem této zakázkové výroby je krejčovská dílna, která zpravidla šije
oděvy z vlastních materiálů. Na skladě proto musí mít především dostatek látek různé
kvality, ale i různé šicí hedvábí, jehly atd.
Zcela specifickým druhem výroby je výroba jednorázových, technicky vysoce
hodnotných a složitých výrobků podle přání zákazníka. V některých případech jsou to
právě zejména malé, ale i střední podniky, které se touto zpravidla kusovou výrobou
budou zabývat. Pro velké podniky je tento druh výroby spíše ojedinělý, pokud nejde
o velké investiční celky (např. elektrárny, cukrovary, pivovary atd.).
Opět se jedná se např. o zhotovování exkluzivních dámských i panských oděvů. Může
to být i výroba uměleckého nábytku pro konkrétní zařízení – zámky a jiné historické či
jinak exkluzivní objekty. Může jít též o výrobu kusového přístrojového nebo jiného
zařízení, např. výroba speciálního závodního motocyklu, určeného k závodění
v extrémních podmínkách apod.
Výrobní logistika je v tomto případě složitější co do druhu různých materiálů, často se
experimentuje. Je vcelku dosti složité zpracovat na základě technologického postupu
nejen soubor požadovaných materiálů, ale i rozsah jeho průběžných dodávek. Navíc se
musí uvažovat s možností cesty omylů, pokud jde o nevyzkoušený výrobek.
Výrobní logistika je tedy řízení materiálových toků ve výrobě tak, aby suroviny
a výrobky procházely co možná nejlevněji transformačním procesem a proměnily se tak
ve finální produkt. Vlastní transformační proces musí zahrnovat především obchod
v penězích a zboží. Znamená to:
základní akvizice, zajištění surovin a prvotních přírodních zdrojů (těžba ropy,
zemního plynu, uhlí)
kultivace a pěstování (zemědělská produkce)
zpracovatelský průmysl ( malo- či velko- sériová výroba)
poskytování služeb – ziskových, neziskových, hmotných a nehmotných.
Výrobce má zájem na co nejlevnějším provedení. K docílení tohoto stavu je zapotřebí
zkrátit lhůtu mezi vypracováním návrhu na výrobek či jiný produkt a jeho uvedení
do výroby. Tím lze dosáhnout vysokou rychlost obratu a vyššího výnosu. Odborně se
tento proces nazývá krátký lead Time. Čím více se podaří lead Time zkrátit, tím více
dochází ke snižování zásob na skladech a nevznikají ztráty v důsledku „mrtvého
kapitálu“.
Krátký lead
Time
Logistické činnosti a jejich obsah
- 53 -
Logistika i marketing v tomto směru doporučují výrobu včetně dodávek na trh
na základě filozofie, nazývané Just in Time (JIT). Ta zahrnuje:
dodávky s přesně požadovanou kvalitou
v přesně stanovenou požadovanou dobu
v souladu s požadovanými specifikami
na požadované místo
v přijatelné ceně.
Podrobněji se technikou JIT zabýváme v 9. kapitole.
Při podpoře výrobního procesu je nutné se zaměřit především na následující faktory:
Druh výrobku, tj. o jaký materiál k výrobě se jedná. Čím je výrobek složitější, tím
bývají větší problémy s materiálovým zabezpečením. Logistik v tomto případě
kontroluje, jakou materiálovou strukturu je zapotřebí zajistit k určitému datu, která
střediska a v jakém pořadí bude zapotřebí zajišťovat a prokalkuluje si rozsah
materiálu potřebný pro každé středisko na časové jednotky.
Struktura pracovních operací, která může mít vliv na požadavky na přepravu
ze střediska do střediska.
O jaký druh materiálu se jedná, zda jde o požadavek na běžně dostupný materiál,
materiál s určitou specifikou, polotovar apod.
Předpoklad rozsahu dokončených výrobků – v úvahu připadá jejich přesun
do skladu a potřebné skladovací prostory.
Předpoklad dodávek výrobku na trh – cesta do distribučních kanálů, potřeba
dopravních systémů, zájem, aby výrobek nebyl dlouho ve skladech.
6.4 ODBYTOVÁ LOGISTIKA
Smyslem odbytové logistiky je docílit, aby výrobek se co nejdříve dostal na místo
určení – na trh a aby byl prodán pokud možno za podmínek, které stanoví výrobce.
Než ovšem dojde k tomuto procesu, je nutné zajistit distribuci výrobků, lépe řečeno
jejich částí uvnitř podniku. V tomto směru jsou vytvořeny dva systémy, resp. jeden
systém se dvěma subsystémy:
Vnitřní distribuční systém, který zahrnuje stanovení termínu služby zákazníkovi,
stanovení objemu nutných zásob ke splnění tohoto termínu a stanovení systému
shromažďování a zpracovávání informací o distribuci.
Vnější distribuční systém, který zahrnuje volbu optimálního distribučního kanálu
(viz dále), počtu a místa skladů, případně meziskladů či konsignačních skladů
a výběr vhodných dopravních prostředků.
O vnitřní distribuci jsme konkrétněji hovořili v souvislosti s výrobní logistikou.
Zaměříme se proto spíše na vnější distribuci. Ta má v podstatě opět dvě části.
Jedna z nich spočívá v procesu naplánování způsobu distribuce a druhá ve vlastní
fyzické distribuci.
Just in Time
(JIT)
Faktory
podpory
výrobního
procesu
Odbytová
logistika
Vnější
distribuce
Logistické činnosti a jejich obsah
- 54 -
Obsah obou částí je víceméně shodný. Rozdíl spočívá pouze v tom, že proces
naplánování je zpracován – možno říci „virtuálně“, tj. jako plán, který má být splněn
a fyzický proces distribuce - to je již vlastní realizace plánu.
Obě činnosti spočívají v navržení a následné realizaci přepravy toku finálních výrobků
od výrobce k zákazníkovi. Jde především o to, aby výrobek, který se stává zbožím,
dorazil na místo určení nepoškozen, ve správný čas na správné místo, ve správném
množství, kvalitě, podobě a balení. Proto jsou obsahem těchto činností následující dílčí
aktivity:
zjištění rozsahu poptávky a její prognóza
řízení zásob se zřetelem k předpokládanému rozsahu distribuce
vymezení dopravních problémů
skladování
manipulace s materiálem
balení
výběr místa pro skladiště
rozsah a druh služeb zákazníkovi.
To vše samozřejmě musí probíhat s ohledem na maximální úspornost.
Rozhodování i distribuce se podle důležitosti a podle časového rozsahu dělí na:
strategické rozhodování, které se týká základních voleb, ve které obchodní síti
budete působit, na jaké trhy se zaměříte
taktické rozhodování, týkající se organizace výroby a trhu: bývá stanoveno
ve střednědobém organizačním plánu na období zhruba tří let
operační rozhodování, což je v podstatě vlastní bezprostřední realizační plán.
Již několikrát zmíněný Ing. Roman Bobák, Ph.D. charakterizuje jednotlivé druhy
rozhodnutí ve fyzické distribuci podle místa v materiálovém a výrobkovém řetězci
následovně:
místo typ rozhodnutí
strategická taktická operační
Výrobce 1. distribuční kanál –
řetězec
2. rozšíření distribuce
3. filozofie výuky:
poptávková –
k zákazníkovi
4. úroveň služeb
5. způsob skladování
(centrální –
decentralizované)
6. péče o sklady
7. politika uložení,
pevná, volná
dopravní prostředky
vlastní, externí
8. objednávková
strategie
9. způsob vyskladnění
10. trasy dopravy
Velko-
prodejce
1. distribuční kanál –
řetězce
2. filozofie prodeje –
poptávková –
k zákazníkovi
3. úroveň služeb
4. formy prodeje
5. rozmístění skladů
6. péče o sklady
7. skladovací politika
8. dopravní prostředky
9. objednávková
strategie
10. způsob vyskladnění
11. trasy dopravy
Logistické činnosti a jejich obsah
- 55 -
Malo-
prodejce
1. distribuční kanál
2. kde podnikat
3. úroveň služeb
4. politika vyskladnění
5. dopravní prostředky
6. objednávková
strategie
tabulka 2: Typy rozhodnutí (Bobák, 1999)
Je zřejmé, že v jednotlivých „místech“ jsou v řadě aktivit společné rysy, některé jsou
ovšem odlišné.
Podle rozsahu distribuce rozeznáváme tři základní formy:
extenzivní prodej, tj. prodej ve všech prodejnách
výběrový prodej, tj. prodej ve vybraných prodejnách
exkluzivní prodej, tj. prodej na jednom či na několika místech.
Volba vhodných distribučních (marketingových) kanálů je závislá na několika
faktorech. Je to především druh výrobku a množství vyrobeného zboží.
Např. u tzv. bílého zboží (chladničky, elektrospotřebiče atd.) bude výrobce hledat
distribuční kanál především ve specializovaných obchodech a dále v řetězcích super-
a hypermarketů. Snaha najít prodejní úspěch v maloobchodech se velmi zřídka setká
s dobrým výsledkem. Množství vyrobeného zboží musí odpovídat předpokládané
spotřebě. Naproti tomu při produkci potravin je vhodné orientovat se nejen na super-
a hypermarkety, ale i na menší maloobchodní síť.
V této souvislosti upozorňujeme na jednu existující zajímavost, která se týká zejména
maloobchodu s potravinami a zejména těchto maloobchodů na vesnici.
Velké obchodní řetězce tím, že nakupují ve velkém, mají možnost pružné cenové
politiky a jsou levnější než malooobchod. Drobní živnostníci proto nakupují různé zboží
v super- a hypermarketech ve velkém množství a následně je zařazují do vlastních
obchodů za vyšší ceny. Dále mají možnost vrácení DPH, takže je tento distribuční kanál
pro tyto drobné obchodníky velmi výhodný. Jak dalece je výhodný pro spotřebitele,
ponecháváme na vašem úsudku. Na vesnici však obyvatelé mají minimální možnost
výběru při nákupu.
Podle druhu výrobků existují dále jisté rozdíly v použití distribuční strategie.
Pro extenzivní strategii je vhodné vyrábět a distribuovat výrobky širokého použití, dle
možnosti jednostranné potřeby a s tím, že jde o výrobky, které nepotřebují téměř žádnou
servisní službu. Pro výběrovou distribuci jsou nejvhodnější výrobky pro specifické
skupiny zákazníků. Jde o výrobky, které jsou nakupovány jen občas, u kterých je vyšší
požadavek na servis a jejich instalaci a kde je zapotřebí kvalifikovaný prodejní personál
a specifické zacházení. V rámci exkluzivní distribuce lze vyrábět zboží pro úzký okruh
vybraných zákazníků: mají to být exkluzivní a drahé výrobky a vyžadují speciální
školení prodavačů.
Distribuční strategie může být buď přímá nebo postupná.
Přímá distribuční strategie je vhodná tehdy, jde-li o menší počet zákazníků, kdy se
distribuuje do blízkého okolí, výrobky nepotřebují údržbu a jsou v počáteční fázi
Základní
formy
distribuce
Přímá a
postupná
distribuční
strategie
Logistické činnosti a jejich obsah
- 56 -
životnosti. Výhody této přímé distribuce jsou zejména v možnostech přímé
informovanosti o trhu, v možnostech přímé kontroly distribuce a v možnosti rychlé
reakce na změny trhu. Nevýhody jsou ve vysokých distribučních nákladech a v nutnosti
dodržovat vysoké zásoby u výrobce.
Postupná distribuce je vhodná při velkém počtu zákazníků, vysokých požadavcích na
servisní služby a kdy jde o výrobky s dlouhou údržností, které jsou ve fázi růstu či
stagnace. Výhody tohoto způsobu jsou především v tom, že je možné udržovat nižší
zásoby, že jsou nižší i distribuční náklady a že je jednodušší administrativa. Nevýhody
spočívají především ve ztrátě přímého kontaktu se zákazníkem, v nepřímé kontrole
distribuce a v možnostech pouze pomalé reakce na změny trhu.
6.5 DOPRAVNÍ LOGISTIKA
Smyslem dopravní logistiky je využívat takového způsobu dopravy materiálu
a výrobků, které jsou pro podnik nejvýhodnější a současně i nejlevnější. Ovšem – není
to tak jednoznačné. Budete se snažit získat dopravu co nejlevněji. Kdyby však prodlení
v dopravě mělo negativní vliv na jednotlivé články materiálového řetězce, pak budete
správně volit cesty, které tomu zabrání i za cenu zvýšených nákladů na dopravu.
Dopravní logistika tedy musí být maximálně pružná. Přitom analýzy ukazují, že
vhodným dopravním řešením lze snížit náklady na dopravu o 40 i více procent.
Z hlediska dopravy se jedná o:
vnější dopravu, tj. přemísťování materiálu mezi závody a do distribuce, přičemž se
využívá jak vlastní, tak kontrahovaná doprava a závodní nebo veřejná dopravní síť
operace přemístění materiálu mezi objekty výrobního nebo skladovacího areálu
dopravními prostředky závodní dopravy, vnitropodnikových dopravních
komunikací, nekonvenčních dopravních prostředků apod.
ložné operace, tj. nakládka a vykládka materiálu vůči dopravním prostředkům,
plnění a vyprazdňování palet a kontejnérů, tvorba a rozklad dopravních jednotek
materiálu.
Dopravní logistika se opírá o celou řadu druhů dopravních prostředků. Jsou to
následující prostředky:
silniční doprava
kolejová doprava
lodní doprava
letecká doprava
kombinovaná doprava
potrubní doprava.
Silniční síť je v České republice poměrně hustá, kvalita povrchu je však spíše horší.
Rozvoj silniční sítě se soustřeďuje na urychlené dobudování cílového stavu dálniční sítě
v rozsahu 1 021 km a na její doplnění v podobě čtyřproudových rychlostních
komunikací v délce 830 km.
Dopravní
logistika
Druhy
dopravních
prostředků
Logistické činnosti a jejich obsah
- 57 -
Rozvoj železniční sítě je založen na systému tzv. koridorů a ostatních lokálních sítí.
Tato síť patří mezi nejhustější v Evropě. Modernizace železnice je postavena
na budování čtyř mezinárodních železničních koridorů. Železniční koridory jsou
moderní tratě, které výrazně zrychlí a zkvalitní železniční dopravu nejen v České
republice, ale v celé Evropě vůbec.
Konkrétní podobu koridory dostaly v roce 1994 na II. Panevropské dopravní konferenci
na Krétě a v roce 1997 byly doplněny a rozšířeny na konferenci v Helsinkách. Přes
Českou republiku vedou trasy pan-evropských koridorů IV. a VI. (mezinárodní způsob
označení). Česká republika stanovila k modernizaci hlavní mezinárodní spojení, která
označila jako I. – IV. železniční tranzitní koridor ČD. Na těchto čtyřech tranzitních
koridorech se prioritně provádí modernizace podle parametrů přijatých v evropských
dohodách. Jedná se o tyto tranzitní koridory:
I. tranzitní koridor – Berlín – Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – Vídeň
II. tranzitní koridor - Vídeň – Břeclav – Přerov – Ostrava – Katovice
III. tranzitní koridor – Norimberk – Cheb – Plzeň – Praha – Olomouc – Ostrava – Žilina
IV. tranzitní koridor – Berlín – Děčín – Praha – Veselí nad Lužnicí - Horní Dvořiště –
Linec – Vídeň.
Předpokládá se, že koridory přinesou následující vylepšení:
zkrácení cestovní doby mezi regiony v České republice i mezi českými
a evropskými centry
zvýšení komfortu cestujících – budou zařazeny nové klimatizované vozy se
sníženou hlučností, přípojkami pro přenosné počítače, které umožní práci za jízdy
zvýšení bezpečnosti a pravidelnosti v osobní i nákladní dopravě použitím nových
technologií, nových technických zařízení, vybudováním podchodů a nových
nástupišť
snížení zatížení životního prostředí dopravou v důsledku možnosti převedení
kamionové dopravy ze silnice na železnici
snížení hlučnosti a vibrací použitím nové technologie uložení kolejnic a výstavbou
protihlukových stěn
nasazení souprav s naklápějícími skříněmi, které mohou v určitých úsecích jet až o
30% rychleji než běžné soupravy.
Rozvoj vodní cesty se soustřeďuje na modernizaci labsko-vltavské vodní cesty a to
v součinnosti s německou stranou. Dále se oživuje více než 100 let starý projekt
splavnění dolní části řeky Moravy a na severu splavnění Odry k hranici s Polskem.
Projevují se také hlasy o budování labsko-oderského průplavu, což je rovněž starší
projekt.
Letecká doprava je zaměřena na zdokonalování systémů řízení nad územím republiky
podle mezinárodních standardů.
Kombinovaná doprava se orientuje na kontejnérový systém a systém výměnných
nadstaveb při soustavném vylepšování podmínek v železniční dopravě.
Potrubní doprava zabezpečuje dopravu plynu, nafty, páry, vody a dalších komponent
do zásobníků nebo přímo k spotřebiteli.
Logistické činnosti a jejich obsah
- 58 -
Každý druh dopravy má své výhody i nevýhody.
Silniční doprava se vyznačuje úsporou času a nákladů, při vzdálenější dopravě zejména
úsporou času, možností flexibilního jízdního řádu, schopností přepravy i specifických
nákladů a přizpůsobení času příjmu zboží. Nevýhodami jsou nepřesné jízdní řády (často
ani neexistují), závislost na počasí, na poruchách provozu, dopravních omezeních,
omezená schopnost nakládky a vyloučení některých druhů zejména nebezpečného
zboží. Nezanedbatelný je i negativní vliv na životní prostředí.
Kolejová doprava má téměř neomezené možnosti nákladu, existují jízdní řády, které
jsou až na výjimky respektovány, poruchovost je vcelku malá a existuje možnost
dopravy i nebezpečného zboží. Mezi nedostatky patří skutečnost, že soukromá kolejová
síť vyžaduje kolejové přepojování, případně i silniční přepravníky a při pronájmu
speciálních vagonů jsou dodatečné náklady.
Vnitrostátní lodní – říční doprava umožňuje vysokou nosnost nákladu, je zde značný
ložní prostor, existuje i nabídka speciálních lodí a náklady na dopravy jsou poměrně
nízké. Mezi nedostatky patří omezený směr dopravy, pokud není vlastní přístaviště,
znamená to zvýšení nákladů a dále je plavba závislá na stavu vody, zamrzání a mlze.
Námořní doprava se rovněž vyznačuje vysokou nosností, velkým ložním prostorem
a nabídkou speciálních lodí. Mezi nedostatky patří omezení na nejbližší přístavy,
závislost na bouři, ledovcích, mlze a s výjimkou charterové dopravy je zde závislost
na pevných trasách.
Letecká doprava se vyznačuje vysokou rychlostí a jednodušším balením. Mezi
nevýhody patří především vysoké dopravní náklady.
Kombinovaná doprava se vyznačuje využitím specifických zařízení ve vhodné síti.
Mezi nedostatky patří spotřeba času na překládku, vazba na jízdní řády a čekání
na překladištích.
Potrubní doprava je vysoce spolehlivá, chrání životní prostředí a je velmi výhodná pro
kontinuální dopravu. Mezi její hlavní nedostatky patří vysoké pořizovací náklady, které
mají návratnost jen při zajištění dlouhodobého využívání.
Dále ještě existuje balíková a kurýrní doprava. Jsou to ovšem spíše doplňkové formy
dopravy.
Balíková doprava je nákladově dosti příznivá pro privátní zásilkové služby. Není však
možné zajistit smluvní péči. Je dále omezena jen na území hlavní dopravy.
Kurýrní doprava je nákladově příznivá, avšak je omezena jen na předepsané zboží.
Jak již bylo uvedeno, logistika uvažuje při výběru druhů dopravy s jejich účelností
a nákladovou strukturou. Ta je samozřejmě v jednotlivých druzích dopravy odlišná.
U železniční dopravy jsou vysoké fixní náklady na zřízení, na vozový park, lokomotivy,
terminály apod. Naproti tomu jsou nízké proměnné (provozní) náklady.
Výhody
a nevýhody
jednotlivých
druhů
dopravy
Logistické činnosti a jejich obsah
- 59 -
U silniční dopravy se využívá veřejná silniční síť, která zatím, s výjimkou dálnic
(dálniční známky a mýtné) bez poplatků. Proto jsou fixní náklady nízké. Stejně tak jsou
spíše nižší tzv. proměnné náklady – na pohonné hmoty, pracovníky, údržbu atd.
U vodní dopravy jsou nepříliš vysoké fixní náklady, protože lodě a přístavy již existují.
Rovněž – v důsledku velkých zásilek – jsou nízké i proměnné náklady.
Letecká doprava má fixní náklady poměrně nízké, ale naopak jsou vysoké proměnné
náklady – mzdy, pohonné hmoty, údržba atd.
Potrubní doprava má nejvyšší fixní náklady na vytvoření (výkup pozemků, potrubí,
čerpací kompresní stanice), ale nejnižší proměnné náklady – jen mzdy obsluhy
a občasná údržba.
Druh dopravy se dále volí podle výrobků jednotlivých průmyslových odvětví.
Železniční doprava je vhodná pro těžební průmysl, těžký průmysl, chemický průmysl
a pro zemědělské výrobky.
Silniční doprava je využívána především lehkým a středním průmyslem, na dopravu
mezi velkoobchodem a maloobchodem a na dodávky finálním odběratelům.
Vodní doprava je vhodná pro přepravu uhlí, rudy, objemné zásilky chemikálií, rud,
cementu a pro dopravu zemědělských produktů.
Potrubní doprava je vhodná pro dopravu ropy, plynu, chemických výrobků, páry pro
vytápění a ohřev vody, uhelného prachu apod.
Letecká doprava je pro nevyhraněné zpravidla nepříliš objemné komodity, pro naléhavé
dodávky (často i objemné) apod. Jen velmi zřídka jde o pravidelnou dopravní službu.
V následující tabulce je určité hodnocení různých typů dopravy:
ukazatel doprava
železniční silniční vodní potrubní letecká
rychlost 3 2 4 5 1
dostupnost 2 1 4 5 3
spolehlivost 3 2 4 1 5
univerzálnost 2 3 1 5 4
frekvence 4 2 5 1 3
tabulka 3.: Hodnocení typů dopravy (1 = optimum, 5 = minimum)
Poněkud složitějším problémem je vnitropodniková doprava. Je sice podstatně méně
náročná na dopravní prostředky a je spíše omezena na některé druhy dopravy, ale je
často složitější než vnější, distribuční doprava či doprava za účelem dovozu materiálu.
Vnitro-
podniková
doprava
Logistické činnosti a jejich obsah
- 60 -
U vnitropodnikové dopravy se hovoří o tzv. vstupních a výstupních materiálových
tocích v závodě. Řešení každé logistické dopravní úlohy musí začít odpověďmi
na otázky, které se týkají řešení technicko – technologických problémů. Jde
o následující otázky:
CO? – co má být přepravováno, co má být manipulováno, jaký druh a jaké položky
materiálu, jaké jsou manipulační a přepravní jednotky?
KOLIK? – jaké množství je požadováno přepravit a manipulovat?
JAK? – jak je nutno přepravovat a manipulovat, jaké budou pracovní postupy?
ČÍM? – čím lze přepravovat, jaké dopravní prostředky budou zapotřebí?
KDE? – kde manipulovat, v kterém místě?
KUDY? – kudy přepravovat, kde jsou výchozí a koncová místa materiálových
řetězců, jakým směrem vedou, jaké jsou manipulační plochy a jaké jsou dopravní
komunikace?
KDY? – kdy má přeprava či manipulace probíhat, časové požadavky hlavní výrobní
nebo oběhové činnosti, pravidelnost, sezónní vlivy, frekvence?
Po ujasnění problému odpovědí na výše uvedené otázky je dohodnut logistický
dopravní systém. Vzhledem k tomu, že je nejen dopravní, ale i manipulační, využívá
nejrůznější prostředky vnitropodnikové dopravy. Jsou to zejména:
Schéma 8: Dopravní prostředky pro vnitropodnikovou dopravu (Bobák, 1999)
Logistické činnosti a jejich obsah
- 61 -
Jak toto může fungovat v praxi, si ukážeme na následujícím příkladu. Již citovaná firma
Sigmund – Chema, a.s. zajišťovala odvoz výrobků dvojím způsobem. Jednak měla
několik vlastních nákladních aut, která transportovala výrobky do místa určení a jednak
používala kolejovou dopravu, tj. vlaky. Ovšem Lutín, kde je sídlo firmy, byl
od nejbližšího nádraží – přitom na vedlejší, lokální trati, stanice Třebčín – vzdálen asi
2 km. Převoz zboží do Třebčína byl původně zajišťován rovněž nákladními auty a na
nádraží byla překládka (totéž se týkalo u dovozu uhlí pro kotelnu, kdy k vytápění bylo
využíváno pevných paliv). Nebylo to příliš rentabilní. Proto firma postupem času si
zajistila vybudování vlečky, zakoupila loko-traktor a odvážela výrobky vlastními
kolejovými prostředky. Navíc vlečka sloužila i k dopravě zaměstnanců, dojíždějících
do Lutína drahou z nádraží Třebčín.
Vnitropodnikovou dopravu zajišťovala firma rovněž vlastními prostředky.
Spolu s přepravou a manipulací se musí řešit i otázka balení.
Obal plní v podstatě tři základní funkce: ochrannou, manipulační a prodejní.
Volba druhu obalu se musí podřídit vlastnostem přepravovaného výrobku, způsobu
a podmínkám manipulace a přepravy a obchodním hlediskům. Musí se dále vzít
v úvahu i možnosti poškození při přepravních operacích, problém případného
skladování, možné škody, které mohou vzniknout při skladování, případně škody, které
mohou vzniknout klimatickými, biologickými a chemickými vlivy.
Progresivní přepravní prostředky vyžadují určitou automatizaci a robotizaci prakticky
celých systémů manipulace s materiálem. V současnosti jsou k dispozici následující
hlavní systémové směry:
paletizace, založená na prostých, sloupkových, ohradových a skříňových paletách
normalizovaných rozměrů
paketizace, tj. vytváření kompaktních jednotek zboží baleného ve skupinových
obalech, fixovaných jako celek páskováním nebo folií (např. minerálky a různé
nápoje)
roltejnerizace, tj. přepravní prostředky opatřené odnímatelným čtyřkolovým
podvozkem
kontejnerizace – podle velikosti: malé kontejnery jsou do 14 m3 a 10 000 kg a velké
s uzavřeným prostorem pro opakované použití
kontejnerizace jako nástavba pro silniční vozidla, návěsy a přívěsy s ložným
prostorem 15 – 40 m3 a celkovou hmotností 10 – 40 tun s unifikovanými rozměry.
Vstup České republiky do Evropské unie znamená pro výrobce, resp. pro logistiky
nutnost přizpůsobit se podmínkám, které jsou Unií vyžadovány. Tyto podmínky nejsou
příliš jednoduché a v mnoha případech nabourávají dosud existující obalovou praxi řady
výrobců Jde o následující požadavky:
výrobek musí být prezentován již v přepravním obalu
přepravní obaly musí být otevřené nebo snadno otevíratelné
výrobky musí být v přepravním obalu v jedné vrstvě ( pokud nejde o cihly apod.)
hmotnost přepravních a manipulačních balení by neměla přesahovat 12 – 15 kg
obal musí mít estetický vzhled, důraz je položen na vhodnou barevnost
a na možnosti propagace již v přepravních obalech
přední strana přepravního obalu je nejužší
Obal a balení
Požadavky
EU na obaly
Logistické činnosti a jejich obsah
- 62 -
minimální doba trvanlivosti musí být umístěna také na přepravním obalu a musí být
dobře čitelná
čárové kódy mají být na přepravních obalech na přední a jedné podélné straně pro
usnadnění automatizace skladovacích a manipulačních operací
otevřené obaly musí být dostatečně pevné
obal má být z recyklovatelného materiálu
rozměry obalu musí být v souladu s normami ISO.
Jsou to dosti rozsáhlé požadavky a je pravděpodobné, že našim některým výrobcům
s tím vzniknou potíže. Přitom nejde o doporučení, ale pokyn, který je nutné dodržet.
Respektování tohoto pokynu se může odrazit i v konkurenceschopnosti. Jen musíme
doufat, že totéž budou dodržovat výrobci ve všech zemích Unie.
Vrátíme se zpět k normám ISO. Pro zajímavost uvádíme, jaké jsou předepsány podle
těchto norem standardní rozměry (v mm):
šířka hloubka šířka hloubka šířka hloubka
400 600 200 600 100 600
400 300 200 300 100 300
400 200 200 200 100 200
400 150 200 150 100 150
tabulka 4: Rozměry standardizace u obalů
U palet je standardizace následující:
paleta a b
základní rozměr ISO 1000 1200
Europaleta 800 1000
návrh nových palet 1140 1140
tabulka 5: Rozměry standardizace u palet
U kontejnerů existují čtyři druhy normalizovaných rozměrů:
typ kontejneru výška mm šířka mm délka mm hmotnost brutto
kg
IA 2438 2438 12192 30480
IB 2438 2438 9125 25400
IC 2438 2438 6058 24000
ID 2438 2438 2991 10160
tabulka 6:. Rozměry standardizace u kontejnerů
Využívání kontejnerů je jistě velmi progresivní způsob. Proto existují pro jejich použití
určitá pravidla (tzv. kontejnérový pool).
Především jsou to pravidla, týkající se účastníků. Ti jsou tři: odběratel, přepravce
(špeditér, zasílatel) a dodavatel.
Normy ISO
pro obaly
Kontejnérový
pool
Logistické činnosti a jejich obsah
- 63 -
A na tomto základě je založen i funkční princip, spočívající v tom, že dodavatel avizuje
přepravci počet a velikost kontejnérů, určených k odbavení, při odbavení vyměňuje
přepravce kontejnéry z vlastních zásob u dodavatelů v poměru 1:1.
Dále je nutné dodržovat určitá pravidla, zejména:
všichni účastníci musí být vlastníky kontejnérů
počty a velikost kontejnérů se určují podle předem propočtené výhledové potřeby
výměna probíhá v poměru 1:1 bez zúčtovacích nákladů
dodavatelé nakupují potřebné kontejnéry u odběratele
zpětná koupě odběratelem je možná během tří let po zahájení, při snížení potřeb
nebo po vystoupení dodavatelů
kontejnéry musí majitelé a uživatelé udržovat, čistit a zajišťovat jejich stálou
použitelnost.
Dopravní logistika, logistika dopravy je velmi složitým systémem - patří mezi
nejdůležitější. Má výrazný vliv na rychlost a na kvalitu výroby, na logistice dopravy
záleží, jak rychle a efektivně se výrobek dostane ke spotřebiteli. Má dále výrazný vliv
na cenu výrobku a v neposlední míře má vliv i na životní prostředí.
6.6 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Životní prostředí je prostor, v němž se realizuje působení všech vnějších i vnitřních
činitelů v míře, která umožňuje organismu - jedinci nebo populaci téhož druhu v tomto
prostoru žít, vyvíjet se a rozmnožovat se. V životním prostředí se uplatňují hmotné
a nehmotné vztahy tak, že tvoří jeden celek.
Životní prostředí člověka lze vymezit jako souhrn všech složek hmotného světa, které
působí relativně bezprostředně na člověka jako jedince nebo celou společnost. Životní
prostředí se chápe jako vlastnost souhrnu přírodních a člověkem vytvořených podstat
hmotného světa působit na společnost a uspokojovat její potřeby.
Subjektem životního prostředí je lidská společnost, objektem životního prostředí je pak
souhrn všech částí určitého prostoru, např. krajiny nebo v administrativním smyslu
obce, přičemž se zde berou v úvahu jak přírodní složky, tj. půda, voda, ovzduší,
rostlinstvo, živočišstvo, tak útvary, vytvořené člověkem (stavby, soubory staveb atd.).
V životním prostředí člověka lze rozlišovat:
pracovní prostředí, tj. prostředí, určené a využívané pro práci
obytné prostředí, tj. prostředí určené a využívané pro bydlení
rekreační prostředí, tj. prostředí určené a využívané k rekreaci.
Logistika plní své funkce především v pracovním prostředí. Jako taková může toto
prostředí ovlivňovat jak pozitivně, tak i negativně. Základní možnosti pozitivního
ovlivňování pracovního prostředí logistikou jsou:
promyšlená doprava jak uvnitř, tak vně podniku takovým způsobem, aby bylo
využito co nejvíce těch druhů dopravy, které nepoškozují nebo jen minimálně
poškozují životní prostředí
Ochrana
životního
prostředí
Možnosti logistiky
v pozitivním
ovlivňování
životního
prostředí
Logistické činnosti a jejich obsah
- 64 -
při výběru materiálů dle možnosti preferovat ty, které jsou recyklovatelné
zabezpečovat energie, zejména topení a vytápění pokud možno jinými než pevnými
palivy
zajišťovat, aby do půdy neprosakovaly škodlivé prvky, které se mohou při výrobě
vyskytovat
zajišťovat odpad, vzniklý při výrobě tak, aby byl využit a nebyl pouze skladován
na skládkách
dbát o celkový pořádek v závodě, protože tím jsou vytvářeny podmínky
pro uchování krajiny když ne v původním, tak alespoň v částečně původním stavu
důrazně zabezpečovat obalovou techniku a obaly, při přepravě dle možností
využívat palety a kontejnéry
dodržovat pravidla, týkající se čistoty vod, nedopustit, aby při údržbě aut,
mechanizace, kontejnérů apod. docházelo k vytékání znečištěné vody a byly
ohrožovány podzemní či povrchové vod
a další možnosti.
Například při výrobě, zejména kovovýrobě, dřevovýrobě a při zpracování potravin
vzniká poměrně značné množství odpadu. Vcelku snadná je jejich likvidace
u dřevovýroby, je to totiž spalitelný odpad.
Naproti tomu jsou jisté potíže u kovovýroby. Vzniká zde různý odpad (slévárenský
použitý písek, ocelové piliny, tzv.“špony“, kovové piliny z barevných kovů, odpad
z galvanizace, kalírny apod.). Pokud jde o kovový odpad, je povinností logistiky zajistit
jeho třídění a odvoz k recyklaci, k dalšímu zpracování. U ostatního odpadu je nutné
zabezpečit se proti jeho pronikání do spodních vod. Proto se zpravidla tekutý odpad
likviduje ve zvláštních čistírnách a pevný odpad se odváží na skládky, které ovšem musí
být vybudovány podle bezpečnostních předpisů.
U odpadu vzniklého při výrobě a zpracování potravin záleží na druhu odpadu. Logistika
musí zabezpečit čištění odpadních vod, ale také využití té části odpadu, která je
využitelná jako krmivo, případně hnojivo, aby se dostal na místo určení a pokud jde
o další, nezpracovatelný odpad, je nutné jej ukládat na pevné, hygienicky nezávadné
skládky.
Odpady, vzniklé při výrobě, je tedy nezbytné likvidovat. Aby k tomu došlo, je nutné
vypracovat příslušné logistické plány a dodržovat je. Není vhodné, aby se čekalo, až
odpad převýší možnosti likvidace – to je pak pro logistiku špatné.
Prostě a jednoduše – při řešení všech logistických problémů musí mít manažer – logistik
na mysli i ochranu životního prostředí. Je to sice záležitost všech zaměstnanců, ale
logistika má za to nejvyšší odpovědnost.
SHRNUTÍ
Logistika obsahuje řadu činností, které lze shrnout do následujících bloků:
logistika v zásobování, ve skladování, výrobní logistika, odbytová – distribuční
logistika, dopravní logistika a ochrana životního prostředí. Zvlášť je zpracován
materiál o logistickém informačním systému.
Logistik v zásobování vstupuje na trh jednak jako nákupčí, zásobující firmu
potřebnými surovinami a materiálem a dále jako realizátor směny (prodeje)
Logistické činnosti a jejich obsah
- 65 -
výrobků. S nákupem jsou spojeny následující aktivity: průzkum nákupního trhu,
otevření a uzavření nákupního jednání, cenová a hodnotová analýza a vedení
dokumentace o nákupní činnosti. V nákupní činnosti jsou tři typy: opakované či
rutinní situace, potřeby nákupů, vzniklých v důsledku změny ve výrobě
a vytváření nové výrobní situace.
S logistikou zásobování jsou spojeny následující úkoly: přejímka a kontrola
zboží, skladování a správa skladů, vnitropodniková doprava, plánování, řízení
a kontrola hmotných a informačních toků.
Zásoby dělíme podle funkce na geografické, vyrovnávací, technologické
a spekulativní. U velkých firem je rozsah logistických aktivit v oblasti
zásobování podstatně širší.
Logistika skladování se zabývá procesem skladování a řízení skladového
hospodářství.
Možné rozdělení skladů podle druhu je na sklady podle hodnototvorného
procesu a na sklady podle stupně centralizace.
Skladovací technologie se zabývá procesem skladování a vychází – co
do obsahu – z typů, závislých na materiálovém toku. Jde o sklady tzv. průtokové
s průběžným materiálním tokem a o sklady hlavní, s upraveným materiálovým
tokem.
Logistika skladování se zabývá následujícími aktivitami: vybavení skladu včetně
jeho správy a řízení, stanovení rozsahu a centralizace skladu, rozhodování
o vlastním či o cizím skladování, o stanovišti skladu, o úrovni zásob
udržovaných na skladě, o volbě vhodných ukazatelů využitelnosti skladu,
o kompetencích skladu, o stanovišti skladu a o jeho správě.
Logistika skladování dále zajišťuje uskladňování a vyskladňování zboží
a surovin. O všem vede přiměřenou administrativu.
Výrobní logistika zabezpečuje přísun materiálu pro výrobu, vnitropodnikovou
přepravu při mezi-operacích a současně i likvidaci odpadu, vzniklého při
výrobě. Vychází a respektuje druhy výroby, které jsou pro firmu rozhodující
(procesní, proudová, linková, zakázková). Každá z těchto výrob má svá
specifika, které je nutné respektovat.
Zejména ve výrobní logistice je účelné přiblížit se stadiu, které je
charakterizováno jako metoda JIT (Just in Time). Zahrnuje dodávky s příslušnou
kvalitou, v přesně stanovenou dobu, v souladu s požadovanými specifikami,
na požadované místo a v přijatelné ceně.
Odbytová logistika má za úkol docílit, aby se výrobek dostal na trh co nejdříve
a aby byl prodán pokud možno za podmínek, stanovených výrobcem.
Odbytová logistika má svou vnější a vnitřní stránku. Rozhodování o distribuci se
podle časového rozsahu dělí na strategické, taktické a operační rozhodování.
Dopravní logistika spočívá ve využívání takového způsobu dopravy materiálů
a výrobků, které jsou pro podnik nejvýhodnější a současně i nejlevnější, aniž
ovšem tím utrpí prestiž firmy na trhu.
Z hlediska dopravy jde o vnitřní dopravu a o vnější dopravu.
Dopravní logistika se opírá o následující nositele: silniční doprava, kolejová
doprava, lodní doprava, letecká doprava, kombinovaná doprava a potrubní
doprava. V každém nositeli dopravy jsou výhody a nevýhody; úkolem logistiky
dopravy je vybrat ten druh dopravy, který je pro daný výrobek optimální a který
je rovněž finančně výhodný.
Logistické činnosti a jejich obsah
- 66 -
Pro dopravu je důležitá i forma obalu a obalová technika. Obaly musí odpovídat
předpisům Evropské unie a normám ISO.
Součástí všech druhů logistiky je i ochrana životního prostředí. Spočívá v tom,
že všechny aktivity jsou orientovány na zamezení jakýchkoliv škod na životním
prostředí. Zvláštní skupinu v těchto aktivitách tvoří zabezpečování likvidace
odpadu z výroby.
Problematika logistické informační sítě je řešena ve zvláštní kapitole.
Otázky ke cvičení pro kapitolu " Logistické činnosti a jejich obsah“
1. V čem vidíte hlavní význam a činnosti v logistice při zajišťování zásobování?
2. Vysvětlete dvojí funkci logistiky zásobování: nákupní a zásobovací funkci.
3. Charakterizujte úkony, spojené s nákupní činností.
4. Vymezte úkoly, které jsou spojené s logikou zásobování.
5. Vysvětlete, v čem spočívá obsah činností logistiky skladování.
6. Charakterizujte nejobvyklejší druhy skladů a určete, k čemu je každý u těchto
skladů nejvhodnější.
7. Vymezte hlavní procesy, spojené s logistikou skladování (soustavu
rozhodovacích akcí) a zdůvodněte jejich význam pro úspěšné plnění logistiky
skladování.
8. Charakterizujte hlavní funkce výrobní logistiky a potíže, které jsou s jejich
plněním spojeny.
9. Výrobní logistika se musí podřídit druhu výroby. Charakterizujte jednotlivé
druhy výroby, jejich obsah a jaký mají vliv na plnění funkcí výrobní logistiky.
10. Vysvětlete, co zahrnuje výrobní filozofie JIT (Just in Time).
11. Jaké je poslání odbytové logistiky a její vztah k distribuci?.
12. Charakterizujte typy rozhodování podle jednotlivých článků u výrobce,
velkoprodejce a maloprodejce.
13. Jaké jsou rozdíly mezi vnitřní a operační dopravní logistikou?
14. Posuďte jednotlivé druhy – nositele dopravy a zhodnoťte jejich výhody
a nevýhody.
15. Uveďte, jaké jsou systémové směry obalové techniky, jejich výhody
a nevýhody.
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ logistika zásobování
cenová a hodnotová analýza
logistika skladování
fáze skladovacího procesu
typy skladů – regály, podlažní skladování
výrobní logistika
procesní výroba
proudová výroba
linková výroba
zakázková výroba
exkluzivní výroba
odbytová logistika
Logistické činnosti a jejich obsah
- 67 -
aktivity odbytové logistiky
dopravní logistika
nositelé dopravní logistiky
prostředky vnitropodnikové dopravy
ochrana životního prostředí.
Ekonomika logistiky
- 68 -
„Ekonomičnost je umění, jak udělat
z života co nejvíce.“
G.B. Shaw
7 EKONOMIKA LOGISTIKY
Po prostudování této kapitoly byste měli umět:
vysvětlit hlavní způsoby zjišťování efektivity ekonomiky logistiky
charakterizovat controlling v logistice a jeho význam
vymezit hlavní aktivity, vedoucí k efektivní činnosti v logistice.
V předchozích kapitolách se vícekrát hovořilo o tom, že logistické aktivity a jednotlivé
části logistiky mají být realizovány tak, aby bylo dosaženo co největší efektivity. Jinými
slovy – realizovat činnosti tak, aby s co nejmenším úsilím bylo dosaženo maximálního
úspěchu při minimálních nákladech.
Je to konec konců alfa i omega každého podnikání. Není proto nic divného, že to platí
i pro logistiku.
Smyslem této kapitoly je ukázat na několik možností, jak skutečně získat přehled o tom,
zda logistická činnost je či není přiměřeně efektivní.
Je nutné upozornit na jedno. Jsou jedinci – zejména mezi drobnými podnikateli – kteří
se domnívají, že to není třeba, že tyto náklady nejsou nijak ohromující, aby ovlivňovaly
zisk. Není to pravda. Logistika vyžaduje určité náklady, jde pouze o to, zda jsou či
nejsou rozumně vynakládány. Logistice je třeba dát tolik, kolik potřebuje. Ale
na logistikovi záleží, zda jsou uvedené náklady dostačující a zda jsou dobře využity. I
naši předkové měli pořekadlo: „Za málo peněz málo muziky“. A to má platnost dodnes.
7.1 LOGISTICKÉ NÁKLADY
Již jsme vícekrát uvedli, že logistika musí plnit své funkce tak, aby její činnosti byly
maximálně efektivní a aby zatěžovaly co nejméně podnikovou režii a pozitivně
ovlivňovaly cenovou politiku firmy.
Logistické činnosti něco stojí a nebývají to často malé částky. Vedle potřebných
investic a částek na nákup materiálu jsou zde i určité provozní náklady.
Pokud jde o investice, jde o ekonomické zajištění nákupu zařízení a náklady na přípravu
a realizaci nových zabezpečovacích projektů.
Náklady na nákup materiálu jsou neoddiskutovatelné.
Provozní náklady se skládají z fixních položek, tj. úroků z investic, odpisů hmotného
a nehmotného investičního majetku, dále z nákladů na dozor, pojištění a nájemného.
Logistické
náklady
Ekonomika logistiky
- 69 -
Dále jde o proměnné položky, jako je zařízení, energie, mzdy, údržba, nákup
náhradních dílů apod.
V těchto částech, v těchto položkách je lidská práce, určité úsilí, energie, znalosti
a dovednosti, vložené do logistických činností. Jde o to, aby i tato činnost byla úspěšná,
netrpěla polovičatostí či chaosem, aby prostě byla efektivní.
Wilfredo Pareto, ekonom a sociolog, žijící v 19. století zjistil, že 20 % populace vlastní
80 % majetku. Tato okolnost se ověřila a má zatím platnost. Pareto i další pak zkoumali
další oblasti život a zjistili, že:
20 % klientů nebo služeb znamená 80 % obratu
20 % klientů jsou autory 80 % stížnosti na špatné služby
20 % pracovníků udělá 80 % práce
20 % chyb způsobí 80 % zmetků
20 % novin obsahuje 80 % informací
20 % času stráveného na poradě ovlivní 80 % usnesení
20 % vašich priorit má za následek 80 % vaší ziskové produktivity.
Paretovo pravidlo je orientováno jak na výrobní sektor, tak na sektor služeb. A jednou
z nejvíce ignorovaných a přitom nejužitečnějších pouček Pareta je, že
20 % úsilí produkuje 80 % efektu.
Není zapotřebí pracovat tvrději, ale pracovat chytřeji. Známý teoretik organizace
a řízení, Peter Drucker, americký ekonom rakouského původu dodává:
Výsledky jsou způsobeny děláním správné věci, nikoliv děláním věcí správně!
Dělat správné věci – o to jde!
Při zkoumání celkových logistických nákladů – samozřejmě se zřetelem
ke konkrétním podmínkám - lze provádět propočty z různých hledisek. V zásadě se
vychází ze tří následujících hledisek:
hledisko podle druhu nákladů
hledisko podle logistických systémů (resp. subsystémů, pokud chápeme logistiku
jako jeden systém s řadou subsystémů).
hledisko spojené s realizací logistických aktivit.
Podle druhu nákladů lze zkoumat následující položky:
mzdové náklady pracovníků skladů a ostatního logistického personálu
ostatní osobní náklady
běžné odvody, které provádí zaměstnavatel (daně, sociální a zdravotní pojištění)
materiálové náklady na pohonné hmoty, obaly, drobné investice a na energie
odpisy logistického hmotného investičního majetku
přepravné
výkony spojů
ostatní materiálové a finanční náklady.
Pokud jde o hledisko podle činnosti v jednotlivých systémech, resp. subsystémech,
sledují se náklady za:
Hlediska
propočtu
logistických
nákladů
Ekonomika logistiky
- 70 -
dopravu (závodní i veřejnou), tj. mzdy řidičů a pracovníků obsluhy, náklady
na opravu a údržbu dopravních prostředků, odpisy logistických prostředků,
garážování, dopravné, pohonné hmoty apod.
řízení zásob, tj. především mzdy pracovníků, kteří tyto plány připravují a realizují,
dále pak náklady na kancelářskou techniku
manipulaci s materiálem, tj. jednak mzdy obsluhujícího personálu, dále náklady
na dopravní prostředky a na jejich údržbu
obalové hospodářství, tj. náklady na obaly nejrůznějšího druhu a náklady na mzdy
dělníkům
služby zákazníkům – podle druhu služeb; všechny vyžadují náklady, ale je nutné
vzít v úvahu případné krytí nákladů na služby, které si zákazníci hradí sami
zpracování dat, tj. náklady s tím spojené, jako je získání informací, náklady
za využití výpočetní techniky, její údržba apod.
pořízení zásob, tj. cena zásob, poplatky, které vznikají při nákupu, ale i určitou
amortizaci nákladů za skladování
pronájem a propůjčování logistických prostředků, pokud toto existuje: na jedné
straně jde o vlastní výdaje a na druhé straně případné příjmy, pokud dochází
k pronájmu při úhradě za použití vlastních logistických prostředků jiným subjektům
distribuční systém, tj. náklady spojené s distribucí.
Dále je účelné zjišťovat a propočítávat náklady, které jsou spojené s realizací
logistických aktivit. To je vhodné tehdy, když nevyužijete možnosti sledovat náklady
za činnosti v logistických systémech, resp. subsystémech, jak je uvedeno výše. Podle
Grose jde především o náklady, spojené s realizací logistických činností, tj.:
skladovací náklady, tj. provozní náklady skladů podnikatele, nájemné za pronajaté
sklady
náklady na dopravu (ve stejném rozsahu, jak je uvedeno v předchozí části)
náklady na provoz informačního systému, tj. poplatky za veřejné služby, služby
komunikační sítě, určitý podíl u provozních nákladů podnikového informačního
systému
náklady na činnost odborných útvarů, které řídí tok zboží, tj. nákup, prodej, logistika
spojená se zásobováním, plánováním a řízením
celkové náklady pro nákup pro výrobu
náklady na odborná školení
administrativní náklady.
Do této skupiny nákladů lze dále zahrnout i náklady spojené s vázáním kapitálových
prostředků v zásobách.
Kapitálové prostředky logistiky se skládají ze skladovacích kapacit, přepravních
prostředků, výpočetní a komunikační techniky, obchodní sítě, programů pro řízení
materiálových toků a sledování jejich hodnotové stránky, dále ze zásob surovin a paliv,
dílů a komponentů, obalů a hotových výrobků a konečně z pohledávek, které má podnik
u zákazníků.
A konečně jsou to finanční logistické náklady, tj. pojistné, úroky z úvěrů a dále ztráty,
které souvisejí s realizací logistických činností (skladovací ztráty, ztráty z odcizení,
poškození zboží při dopravě apod.).
Ekonomika logistiky
- 71 -
Uvedené dvě položky, tj. kapitálové prostředky a finanční logistické náklady jsou
v podstatě zpravidla položky příjmové. Ovšem ztráty, související s logistickou činností
mají výdajový charakter. Jedná se o ztráty, vzniklé z nejrůznějších důvodů.
Např. firma zjistila, že se jí z skladu ztrácí hotové výrobky, určené k distribuci.V tomto
případě není možné uplatnit pojistné, jde o trestný čin, který vyšetřuje policie. Pachatel
krádeží byl zjištěn a odsouzen, mimo jiné i k náhradě vzniklé škody. Ta však přesahuje
jeho možnosti a lze předpokládat, že splácení potrvá několik desítek let. Firma sice
s touto částkou uvažuje, ale vzniklou škodu zanese do svých ztrát, protože v podstatě
není vymahatelná.
Nebo jeden z odběratelů vstoupil do platební neschopnosti a jeho firma vyhlásila
konkurz. Po soupisu konkurzní podstaty byly nejprve uhrazeny nároky státu, následně
se zjistilo, že věřitelské pohledávky budou uspokojeny jen ze 30 %. Znamená to, že
firma je nucena zanést do těchto ztrát 70 % pohledávky, která je nenávratně ztracena.
7.2 CONTROLLING V LOGISTICE
Controlling v logistice má obdobné poslání jako controlling v jiných oblastech: je
pomocníkem, kontrolorem a ukazatelem k odstraňování nedostatků. Proto tedy
věnujeme společně i této problematice trochu pozornosti.
Controlling v logistice zajišťuje soustavnou kontrolu hospodárnosti logistických
procesů v podniku prostřednictvím porovnávání plánu s realitou logistických výkonů
a nákladů a dále pořizování informací pro logistické rozhodování.
Stručně řečeno, metodika provádění controllingu je založena na postupné realizaci
šesti kroků:
1. krok spočívá ve stanovení cílů, zadání a vymezení operativních realistických
a kvantifikovatelných cílů se zřetelem na obsah cílů, jejich rozsah a časový horizont.
2. krok spočívá ve zjištění skutečného stavu jednotlivých prvků logistického systému
včetně určení měřících bodů a způsobu měření.
3. krok je v analýze vzniklých odchylek a ve zjišťování příčin těchto odchylek
4. krok je zpracování plánovaných opatření se zřetelem ke stanovení cílů, cest
a rozdělení odpovědnosti za jejich provedení
5. krok - tvorba nových plánovacích hodnot spolu se stanovením pevných cílů pro tyto
nové hodnoty.
6. krok – výkaz výsledků pro logistický management se zřetelem na stanovení času,
stupně detailizace a formu znázornění.
Controlling provádí speciálně připravený pracovník, případně tým, který je k tomuto
účelu sestaven „ad hoc“ anebo se controllingem soustavně zabývá.
V činnosti controllingu je zapotřebí vidět jeho pomocnou stránku, nikoliv stránku
represivní, jak to často bývá. I pracovníci, kteří provádějí controlling, mají vystupovat
jako spolupracovníci a v žádném případě ne jako soudci, spasitelé anebo mstitelé.
Controlling
v logistice
Ekonomika logistiky
- 72 -
Není zřejmě nutné zdůrazňovat, že logistik si nemůže sám sobě realizovat controlling,
že však k němu musí poskytnout co nejširší možné podklady. A zřejmě není nutné též
zdůrazňovat, že osoba nebo tým, provádějící controlling, musí mít alespoň základní
znalosti z problematiky logistiky.
7.3 FAKTORY ÚSPĚŠNOSTI LOGISTIKY
Úspěšnost logistiky se odráží především v ekonomické sféře. Logistika je úspěšná
tehdy, jestliže úplně zajišťuje výrobu a distribuci a spotřebovává k tomu jen takové
množství prostředků, které jsou pro tuto činnost nezbytné. Z tohoto důvodu jsou v této
subkapitole zahrnuty i názory, týkající se úspěšnosti logistiky.
Podle National Association of Accountans Council of Logistics Management bylo
vytipováno deset faktorů úspěšnosti podniků s vynikající logistikou. Jsou to:
1. Všechny aspekty logistické činnosti mají být přímo propojeny se strategickým
podnikovým plánováním.
2. Všechny logistické funkce mají být organizovány komplexně jako jeden celek.
3. Úspěšné logistické útvary využívají informační a komunikační techniky.
4. Personální politika, přizpůsobená logistice je předpokladem vynikajících
logistických výkonů.
5. Podniky mají udržovat úzké partnerství s ostatními účastníky logistického
řetězce.
6. Podniky mají vypracovat a zavést účinný systém informačních indikátorů jako
měřítko logistické efektivnosti.
7. Podniky, které dosahují optimálního stupně poskytovaných služeb zlepšují svojí
rentabilitu.
8. Pozornost věnovaná detailům může také přinést vysoké úspory.
9. Úspěšné logistické systémy konsolidují objem přepravy, stavy zásob apod.
s cílem dosáhnout efektivity operativní a finanční degrese (tj. pokles, klesání,
v ekonomii stanovení daňových sazeb tak, že na vyšší základ je uvalena nižší
sazba)
10. Podniky musí své logistické úkony měřit a na výsledky reagovat prostřednictvím
dynamického kontinuálního procesu.
K dispozici jsou dále dva velmi podobné názory na zabezpečení účinnosti logistického
procesu: německého odborníka G. Schulteho a našeho odborníka P. Pernici z VŠE
Praha:
Deset faktorů
úspěšnosti
ve vztahu
k logistice
Ekonomika logistiky
- 73 -
Schulte Pernica
1. Propojení logistiky s podnikovou
strategií
3. Propojte logistiku se strategií
2. Komplexní systémová organizace 2. Integrujte logistický systém
3. Komplexní využívání informací a
informačních systémů
5. Vytvořte logistický informační systém
4. Zdůraznění lidských zdrojů 10. Vyškolte personál
5. Vytváření strategických aliancí 6. Vstupujte do strategických společenství
6. Zaostření na finanční výsledky 9. Sledujte finanční vztahy
7. Stanovení optimální úrovně služeb 1. Zaměřit se na zákazníky
8. Pozornost věnovaná detailům 7. Kvantifikujte, měřte, počítejte
9. Sdružování logistických veličin 4. Zpružněte logistické řetězce
10. Aktivní controlling 8. Aplikujte logistický controlling
tabulka 7: Faktory úspěšnosti logistiky podle G. Schulteho a P. Pernici
Je zřejmé, že G. Schulte vychází plně ze studie, kterou jsme citovali výše. Náš odborník
P. Pernica vychází sice rovněž z uvedené studie a z jejího zestručnění do hesel
G. Schultem, jde však dál, uvádí vše do řady doporučení, co je vhodné dělat, aby
logistická činnost v podniku byla efektivní.
SHRNUTÍ
Má-li přinášet logistika podniku očekávaný efekt, musí plnit především všechny
svoje funkce, ale současně musí být i ekonomicky efektivní. Náklady
na logistiku se promítají do podnikové režie a tím ovlivňují i cenovou politiku
podniku.
Logistické náklady se skládají z položek na investiční náklady, zajištění nákupu
materiálu a z provozních nákladů.
Provozní náklady jsou tvořeny fixními položkami, jako jsou úroky z investic,
odpisy hmotného i nehmotného investičního majetku, náklady na dozor,
pojištění, nájemné a následně z proměnných položek, tj. zařízení, energie, mzdy,
údržba, nákup náhradních dílů apod.
Pro posouzení efektivnosti je určitým vodítkem Paretovo pravidlo 20 : 80, jehož
podstatou je téze, že 20 % úsilí produkuje 80 % efektu: znamená to – podle
Druckera – že rozhodující je dělat správné věci.
Výpočet nákladů lze provádět nejrůznějšími způsoby. Vcelku nejběžnější je
postup podle tří hledisek: druhu nákladů, podle nákladů na logistické
subsystémy a podle nákladů, spojených s realizací logistických aktivit..
Podle druhu nákladů lze sledovat následující položky: mzdové náklady, ostatní
osobní náklady, běžné odvody, které provádí zaměstnavatel, materiálové
náklady na pohonné hmoty, obaly, drobné investice a energie, odpisy
logistického hmotného investičního majetku, přepravné, výkony spojů a ostatní
materiálové a finanční náklady.
Z hlediska jednotlivých subsystémů resp. systémů lze sledovat náklady
za dopravu, řízení zásob, manipulaci s materiálem, obalové hospodářství, služby
zákazníkům, zpracování dat, pořízení zásob, pronájem a propůjčování
Ekonomika logistiky
- 74 -
logistických prostředků, náklady na distribuci a další náklady, spojené s realizací
logistických aktivit.
Náklady spojené s realizací aktivit jsou zpravidla členěny na skladovací náklady,
náklady na dopravu, náklady na provoz informačního systému, náklady
na činnost jednotlivých útvarů, řídících tok zboží, celkové náklady pro nákup
pro výrobu, náklady na odborná školení a náklady na administrativu. Dále jsou
to náklady spojené s vázáním kapitálových prostředků v zásobách, finanční
logistické náklady a ztráty, související s realizací logistických činností.
V logistice – stejně jako v jiných oborech činnosti ve firmách – je důležitým
pomocníkem controlling, zajišťující soustavnou kontrolu hospodárnosti
logistických procesů v podniku prostřednictvím porovnávání plánu s realizací
logistických nákladů a v prohlubování informací pro logistické rozhodování.
Controlling provádí buď zvlášť k tomu vyškolený jednotlivec nebo tým.
Setkáváme se s týmy, sestavenými „ad hoc“ anebo se stálými týmy, které jsou
určeny k této činnosti. V každém případě musí mít subjekt, provádějící
controlling, základní znalosti logistiky.
Existují různá doporučení, formulující faktory, podmiňující úspěšnosti firmy
a různé zásady: všechny vycházejí z jednoho základu: podnik musí respektovat
zásady logistiky, logistika musí plnit své funkce a být maximální efektivní.
Otázky ke cvičení pro kapitolu " Ekonomika logistiky“
1. Z jakých položek se skládají náklady na logistiku?
2. Zvažte a zdůvodněte promítnutí Paretova pravidla do logistické činnosti.
3. Formulujte dvě základní hlediska sledování logistických nákladů a vymezte
jejich obsah.
4. Jaké jsou úkoly controllingu v logistice? Popište základní cesty jeho provádění.
5. Vysvětlete a zdůvodněte deset zásad, které by měl podnik prosazovat, aby
zajistil úspěšný logistický proces.
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ logistické náklady
logistické investice
provozní náklady
Paretovo pravidlo
náklady podle druhu činností
náklady podle jednotlivých subsystémů
náklady spojené s realizací logistických činností
kapitálové prostředky logistiky
ztráty související s logistickou činností
controlling v logistice
faktory úspěšnosti podniku v logistice.
Informace, informovanost a informační systém
- 75 -
„Organizace je velké slovo, jemuž
náleží budoucnost.“
Christian Morgenstern
8 INFORMACE, INFORMOVANOST A INFORMAČNÍ
SYSTÉM
Po prostudování této kapitoly byste měli:
umět vysvětlit rozdíl mezi informací, informovaností a zdroji informací
a informovanosti
stručně charakterizovat podstatu informačního systému v logistice
umět vysvětlit a zdůvodnit obsah rozhodovacích prvků v logistice se zřetelem
na východiska v informovanosti.
V této kapitole se budeme informativně zabývat čtyřmi problémy:
co je to informace
co je to informovanost
informační systém
možný způsob organizace informovanosti při logistických činnostech.
8.1 INFORMACE
Původní obsah slova „informace“ je poněkud rozdílný oproti významu, který mu
dáváme dnes. Název vznikl z latinského „informare“, což znamená vytvářet veřejné
mínění. Tím, že někomu sdělujeme něco nového, snad můžeme zčásti vytvářet veřejné
mínění. Ale opravdu jen zčásti. Vytváření veřejného mínění je rozsáhlejší proces, jehož
pouze menší část stojí na informaci.
Dnešní pojetí pojmu „informace“ je výrazně hutnější. V Diderotově Všeobecné
encyklopedii, 3. díl, na str. 350 čteme: „Informace je sdělení, zpráva, obsah procesu
lidské komunikace, odevzdávání a přijímání oznámení, jejich přenos osobním
kontaktem, zvukem signálem a prostředky masové komunikace. Je to jazykový projev
vybudovaný na principu informačního slohového postupu, ve kterém se co
nejobjektivněji, věcně a dokumentaristicky konstatují určitá fakta…“
Velký sociologický slovník, 1. díl, na str. 428 uvádí: „Informace (z lat.informare=
utvářet mínění) - obecně jakékoliv sdělení, zpráva či údaj, v odborné terminologii
kvantifikovatelná veličina vyjadřující míru entropie systému a její změny, kvalitu
přenosu…“ (entropie = jinak fyzikální a chemický pojem, v kybernetice míra
neurčitosti při přenosu zprávy, k níž dochází snížením rozlišitelnosti prvků zprávy).
Takže – jde o přenos a předávání určitých zpráv, problém komunikace a možnosti
přenosu těchto zpráv různými způsoby. Výraznou roli hraje především jazyková stránka
(i když nelze nijak podceňovat např. informace, podávané obrazem – pro některé lidí
jsou mnohem pochopitelnější).
Informace a
jejich obsah
Informace, informovanost a informační systém
- 76 -
Chceme ovšem zdůraznit, že jazyková stránka je rozhodující pro zpracování informace
u člověka. Informace např. z družice či jiného vesmírného umělého či přirozeného
tělesa není založena na jazyku, ale jde také o informaci. Způsob předávání určitého
faktu člověk překóduje, dešifruje a převádí do lidského jazyka.
Rovněž chování a některé zvuky různých zvířat jsou pro člověka určitým signálem jisté
skutečnosti, kterou pochopí až po dešifraci do jazyka.
A tak bychom mohli dále shledávat rozdíly v podávání informací třeba zbarvením (např.
v chemii), v chování rostlin apod. Prostě – když hovoříme o informaci v bezprostředním
spojení s jazykem, máme na mysli především jazykový prvek komunikace.
8.2 INFORMOVANOST
V předchozí kapitole byl objasněn pojem „informace“. Nyní se seznámíte s pojmem
„informovanost“.
Lze říci, že je to určité množství informací, které, pokud jsou danému subjektu
k dispozici, znamenají pro něj určitý stupeň znalosti (informovanosti) o jistém jevu či
problematice, o které byly informace podávány.
Je to pravda, ale pouze zčásti. Na stupeň informovanosti má totiž vliv především jak
rozsah, tak také kvalita informací.
Velký sociologický slovník, 1. díl na str. 429 uvádí: „Informovanost je množství
informací, kterými jedinec či skupina disponují a které mohou aktivně šířit. Je úzce
vázána na pojem „kompetence“. Je objektivně determinována dostupností informací,
jejich pravdivostí, úplností apod., subjektivně vzdělaností, intelektuálními i mentálními
předpoklady jedince. Reálná informovanost nemusí být v souladu s pocitem
informovanosti jedince či skupiny. Náplň informovanosti nemusí obsahovat jen pravdivé
informace, ale může zahrnovat i různé zkreslené údaje, hypotézy, neadekvátní
představy. Ovšem v užším slova smyslu se za informovanost pokládá jen suma
prověřených, skutečnosti odpovídajících informací; za informovaného jedince člověk,
který disponuje právě tímto druhem informací, resp. má přístup k jejich zdrojům.“
Vyjdeme z tohoto vymezení informovanosti a na tomto základě můžeme konstatovat
následující fakta:
informovanost je určité množství informací, kterými disponuje jedinec nebo určitá
skupina
rozsah informovanosti je determinován jejich kvalitou a kvalitou přijímatele
informací
informovanost nemusí být vždy založena na pravdě, ale může být i zkreslena
různými okolnostmi (zdůrazňujeme, že tyto okolnosti mohou být i záměrně
zkreslovány – viz známé goebelsovské „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ či
řada informací u nás za totalitního systému o situaci ve světě)
reálná informovanost se opírá o sumu pravdivých informací
za informovaného lze považovat člověka, který disponuje souborem reálných
informací.
Informovanost
a její obsah
Informace, informovanost a informační systém
- 77 -
8.3 INFORMAČNÍ SYSTÉM
Na několika místech této studijní opory jsme se zmiňovali o nutnosti získávání
a zpracování informací, o tom, že logistika potřebuje vlastní komunikační systém.
Pokud se hovoří o „vlastním“ systému, nelze to brát jako nutnost vytváření a existence
samostatného komunikačního systému, izolovaného od podnikového informačního
systému a sloužícího pouze logistice. Naopak – logistický informační systém je ve své
podstatě subsystémem podnikového informačního systému, čerpá z něj a navíc předává
do něj ty informace, které mají širší dosah než je pouze zabezpečení logistické činnosti.
Při jiné příležitosti jsme uvedli, že logistika je jako celek systémem, případně – z jiného
pohledu - že logistika je tvořena řadou systémů (viz předchozí kapitoly). Je to souhrn
vzájemně propojených organizačních rolí, kterým náležejí jednotlivé logistické
problémy k řešení. Máme tedy co do činění s určitými funkcemi informačních vazeb.
Tato vazby mají určitý obsah a současně i funkce:
umožňují sdělovat pracovníkům v logistice obsah jejich funkcí a druh a rozsah
sankcí, které jsou při neplnění těchto rolí určeny
zajišťují vedení jednotlivých logistických útvarů k získávání a uchovávání
informací, které vznikají uvnitř i vně těchto útvarů a umožňují tak měnit obsah
organizačních rolí i případných sankcí
slouží k systému předávání informací, které mají za úkol formovat postoje
účastníků vůči jejich funkcím
umožňuje předávat informace, které ve vědomí pracovníků zvyšují jejich
kvalifikaci
zajišťuje přenos běžných informací, potřebných pro správné provádění úkolů
logistického charakteru
stanoví nástroje regulování toku sankcí a prostředků určených pro jednotlivé
role a plnící je osoby.
K výše uvedenému dodáváme, že je to nezbytnou součástí procesu řízení jsou i sankce.
Jsou vymezeny role a ty pracovníci plní nebo také neplní. Pokud se plní, je za jejich
plnění potřebná a patřičná odměna. Pokud se neplní, musí nutně následovat sankce.
A pracovníci musí být seznámeni jak se způsobem a rozsahem odměny, tak
s případnými sankcemi, které jsou určeny při neplnění stanovených rolí.
Paul B. Malone III. ve své skvělé příručce „Mějte je rádi a veďte je“ na str. 143 a dále,
mj. uvádí: „Disciplina, zachovávání určitých pravidel chování, jsou pro úspěch
jakékoliv organizace nebytné. Alternativou je chaos. Odpovědností vedoucího je
a) tato pravidla stanovit a
b) dbát na to, aby se dodržovala. …
Pravidla by měla lidem říci
a) co mají dělat i
b) co dělat nemají…
Tento zákoník by měl být povinně dodržován. Každé zjištění porušení „zákoníku“
zasluhuje postih, i kdyby to byla jen neformální poznámka…důsledně uplatňujte
„progresivní tresty“ za opakované přestupky. Zajistěte, aby trest odpovídal „zločinu“.
Buďte připraveni zmírnit nebo zpřísnit svou důslednost trochou humánního úsudku
a buďte si vědomi, že žádní dva lidé nejsou stejní.“
Informační
systém
Informace, informovanost a informační systém
- 78 -
V této skvělé příručce je mnohem více „moudra“, než jsme výše uvedli. Přitom
problematice sankcí a informovanosti se její autor věnuje ve značném rozsahu.
K předávání informace-ve smyslu komunikace, musí být přinejmenším dva subjekty:
předávající , tj. ten, který má informaci k dispozici a předává ji dále
příjemce informace, tj. subjekt, který informaci přebírá, hodnotí a případně
i využívá.
Tento proces vytváří tzv. informační vazbu.
Mezi oběma subjekty ovšem může vzniknout určitý tzv. šum, který způsobuje, že
od jistého místa nepřichází kompletní informace, je zdeformována, zkomolena apod.
Tento šum může vzniknout jak při přímém předávání informací („z očí do očí“)
neporozuměním nebo neúplným předáním, tak při využití určitého prostředku při
předávání - např. telefonu apod.
Podle směru průběhu informací se v logistice (a nejen v logistice) rozlišují dva základní
typy spojení:
vertikální, tj. pohyb rozhodnutí, direktiv, informací z rozhodovacího procesu
k realizátorovi a pohyb informací v podobě hlášení od realizátora
do rozhodovacího centra (jinak řečeno: předávání „shora dolů a naopak“)
horizontální, tj. předávání informací mezi jednotlivci a útvary na stejné úrovni.
Někteří autoři uvádějí i další typ spojení a sice směr diagonální, kdy nadřízený nebo
podřízený získává určité informace diagonálním způsobem, tj. mimo útvar, ve kterém
působí. Tento směr bývá často zdrojem různých šeptand a „zaručených“ pozitivních
i negativních zpráv a měl by být potírán.
Spojovací toky, tj. sestavy komunikačních a tím informačních vazeb jsou nejčastější:
jednoduché, tj. přímá jednosměrná sestava
kruhové, tj. sestava, která umožňuje styk se všem účastníky informačního toku
hvězdicovité, tj. sestava, která je považována za nejvýhodnější ke koordinování
činnosti jednotlivců i skupiny
svazková, tj. sestava, která upevňuje postavení vedoucích a odděluje nejvýše
stojícího vedoucího od realizátorů.
Podrobněji je uvedené znázorněno na schématu č. 9
Sestavy
informačních
toků a vazeb
Informace, informovanost a informační systém
- 79 -
Schéma 9: Typy komunikačních vazeb k předávání informací
Čím je větší organizace, tím pochopitelně má hustější a rozsáhlejší komunikační
a informační síť. Aby bylo docíleno větší intenzity působení informací, je nutné buď
zvýšit rychlost přenášení informací nebo zapojit do informačního systému více lidí.
Někdy jsou kombinovány oba způsoby.
V průběhu toku informací lze rozlišovat následující prvky:
„vznikání problému“, tj. vytváření nutnosti získat potřebné informace
rozdělení problémů na dílčí problémy, což umožňuje i určitou dělbu informací
dle rozsahu a významu
uvádění zdroje informací, což jednak umožňuje verifikaci informací a dále
jejich částečné doplňování
vytvoření databanky, do které jsou tyto informace ukládány.
Informační soustava musí v organizaci racionálně sloužit. Nesmí být informacemi
přesycená, ale také nesmí být neúplná. Navíc musí být soustavně oživována,
aktualizována tj. doplňována novými informacemi a oproštěna od již prošlých a nic
podstatného neudávajících „starých“ informací. Nicméně při „očišťování“ informační
soustavy od nepotřebných informací je nutné pečlivě zvažovat, kterou informaci vyřadit
a kterou ne. Může se totiž stát, že některé zastaralé informace mají statistický charakter
či jiný obsah, který je možné v budoucnu upotřebit např. ke srovnávání.
Po informační soustavě požadujeme:
účelnost, tj. její uzpůsobení v takovém směru, aby sloužila svému účelu
a podávala takové informace, které jsou pro činnost uživatele nezbytné
Požadavky na
informační
soustavu
Informace, informovanost a informační systém
- 80 -
hospodárnost, což znamená, aby její provoz byl hospodárný, tj. aby
neposkytoval příliš informací, které by nebylo možné využít, nebo aby tyto
informace nebyly příliš podrobné a aby náklady k jejich získání nebyly vyšší než
dosažený efekt
pružnost, tj. soustava je pružná tehdy, je-li schopná se rychle přizpůsobit
měnícím se podmínkám
provozní výkonnost, tj. především soustavné zajištění toku informací a podávání
pravdivých informací; navíc musí tato soustava fungovat spolehlivě.
Pokud jde o informační systém pro logistiku, tj. informační logistický systém, měl by
zajišťovat evidenci a informace o následujících činnostech:
finanční účetnictví, závazky, pohledávky, platební styk
konstrukční a technologická příprava výroby
řízení zásob a skladová evidence
nákup a odbyt
majetková evidence
personální a mzdová agenda
krátkodobé plánování výroby
řízení vytížení kapacit zdrojů
přímé dodávky pro výrobu
předběžná operativní kalkulace nákladů.
Vazby informační logistické soustavy jsou znázorněny na schématu č. 10.
Schéma 10: Možná struktura logistické informační soustavy
V České republice je možné získat logistický informační systém v podobě minimálně
18 programů, z nichž některé jsou kompletní a jiné zajišťují jen dílčí operace.
Samozřejmě není možné vnucovat komukoliv svůj názor. Je však možné zpracovat
z hlediska organizace logistické činnosti jejich návaznost a na ni si nechat zpracovat
vlastní program. Návrh takového uspořádání je na schématu č. 11.
Požadavky
na obsah
logistického
informačního
systému
Informace, informovanost a informační systém
- 81 -
Schéma 11: Možný způsob organizace logistických činností a jejich začlenění do informační
soustavy.
8.4 ORGANIZACE LOGISTICKÝCH ČINNOSTÍ
V předchozí subkapitole jsme doporučovali zpracovat určité schéma logistických
činností s tím, že na toto schéma bude možné nechat zpracovat program informační
logistické soustavy. Tato subkapitola je poněkud vzdálena problému informační
soustavy, nicméně je zařazena proto, aby, pokud by došlo ke zpracování výše
navrhovaného schématu jako podkladu pro tvorbu programu pro informační logistickou
soustavu, byla určitým vodítkem jak na to.
Organizace logistických činností vychází z rozhodovacího procesu, který je samozřejmě
závislý – pokud jde o kvalitu – na množství informací, které má k dispozici. Tento
rozhodovací proces v logistice (ale i v jiných odbornostech ) obsahuje tyto fáze:
vymezení problému
shromáždění informací
zjištění variantních řešení
porovnání a zhodnocení variant
volba optimální varianty – formulace rozhodnutí
příprava realizace
realizace
kontrola plnění a odchylek.
Na tomto základě je možné sestavit určité schéma logistických činností (příklad je
na schématu č. 11), na které naváže tvorba programu informační soustavy.
Organizace
logistických
činností
Informace, informovanost a informační systém
- 82 -
Pokud se zabýváme subsystémy, když se vrátíme k návrhu schématu č. 11, vidíme, že
odpovídají jednotlivým funkcím řízení (a o to nám v logistice se zřetelem na přísun
informací jde).
První je skupina plánování. V ní figurují subsystémy:
+ tvorba prognóz a programů rozvoje
+ dlouhodobé a střednědobé plánování
+ roční provádění plánování.
Další skupinou je „usměrňování“. V něm jsou zahrnuty následující subsystémy:
+ zásobování a hospodaření s materiálem
+ usměrňování toku materiálu podle požadavků výroby
+ hospodaření se základními prostředky
+ prodej hotových výrobků včetně jejich dopravy do distribučních kanálů
+ hospodaření na úseku personalistiky a mezd.
Ve skupině „kontrola“ jsou subsystémy:
+ finanční účetnictví
+ účetnictví a výkaznictví, zaměřené na logistické úkony
+ analýzy logistických činností z hlediska jejich ekonomické efektivity.
SHRNUTÍ
Informace je sdělení, které je obsahem lidské komunikace. Přenáší se určitým
kontaktem osobním nebo přes prostředníka. Informace má co nejobjektivněji
dokumentovat určitá fakta.
Mezi předávajícím informace a jejím příjemcem existuje informační vazba.
Podle směru této informace máme spojení vertikální a horizontální, méně
žádoucí je diagonální.
Spojovací toky jsou nejčastěji jednoduché, kruhové, hvězdicovité a svazkové.
Za optimální je považován hvězdicovitý informační tok.
Informovanost spočívá v souboru informací, který má k dispozici jedinec nebo
skupina a který je schopen jej předávat dále a využívat. Rozsah informovanosti
je determinován jak kvalitou informací, tak kvalitou příjemce informací.
Informovanost může být i neúplná, zkreslující až falešná, ovšem za reálnou
považujeme ten druh informovanosti, který se opírá o pravdivé informace.
Informační logistický systém je součástí podnikového informačního systému, je
ovšem orientován na potřeby logistiky. Musí být účelný, hospodárný, pružný
a musí mít potřebnou provozní výkonnost.
Informační logistický systém je možné zpracovat na základě schématu
logistických činností a jejich vazeb anebo zakoupit; v České republice je
minimálně 18 programů tohoto druhu.
O informační logistický systém se opírá i rozhodovací proces, který je tím
kvalitnější, čím je reálnější informační systém a čím více kvalitních informací
podává.
Informace, informovanost a informační systém
- 83 -
Otázky ke cvičení pro kapitolu "Informace, informovanost a informační systém"
1. Vysvětlete, co je to informace.
2. Jaké jsou zásady, o které se opírá reálná informovanost?
3. Jaký význam má logistický informační systém, jeho obsah a specifiky?
4. Jaké jsou cesty předávání informací a jaká mohou při tom vzniknout rizika?
5. Které subsystémy logistika využívá s ohledem na jednotlivé funkce řízení?
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ informace
informovanost
informační systém
vertikální typ spojení
horizontální typ spojení
informační vazba
Některé logistické techniky
- 84 -
„Vědění musíme nabývat buď tím, že se mu naučíme
od někoho jiného, nebo že sami nalezneme,
co jsme nevěděli.“
Archytas
9 NĚKTERÉ LOGISTICKÉ TECHNIKY
Po prostudování této kapitoly byste měli:
být seznámeni s některými logistickými technikami
umět využít některé logistické techniky v praxi.
Techniky v teorii řízení a v managementu chápeme jako systematické a analytické
metody používané manažery při přijímání rozhodnutí, zlepšování výkonnosti
a efektivnosti a zejména při plánování a kontrole. Jde o zvýšení efektivní činnosti
při jednání s lidmi a při práci s lidskými zdroji.
Pokud jde o logistické techniky, jsou dílem aplikací některých manažerských technik
na problematiku logistiky a dílem ty techniky, které jsou specifické pro logistiku.
Zaměstnanci logistického útvaru se v podstatě člení na tři skupiny:
vrcholový management v oblasti logistiky
manažeři
dělníci - ty by bylo možné dále členit na kvalifikované a nekvalifikované.
Toto členění je pouze u velkých podniků, kde jsou velké logistické útvary. U středních
a malých podnikatelů je počet personálu omezen a také jednotlivé funkce jsou spojeny,
takže jde spíše o vedoucího, manažera a dělníky nebo o manažera a dělníky.
Z tohoto hlediska můžeme tedy techniky rozdělit na dvě velké skupiny, které se ovšem
často překrývají:
manažerské techniky
logistické techniky.
9.1 MANAŽERSKÉ TECHNIKY
Manažerské techniky jsou využívány manažery na příslušných stupních řízení. Až
na ojedinělé techniky je zde nebudeme rozebírat, protože se studenti s nimi seznamují
ve zvláštním předmětu. Jde nám pouze o upozornění na to, která z nich je aplikovaná na
logistiku.
Jako určitá pomůcka nám poslouží členění, které v tomto směru provedl náš přední
odborník na manažerské techniky O. Šuleř (Šuleř, 1995). Ten vychází z možností
použití manažerských technik podle oborů zaměření managementu.
Mimo jiné zdůrazňuje, že je třeba odlišovat manažerské techniky od manažerských
dovedností (komunikace, koordinace, vyjednávání apod.), od postupů, které se skládají
z řady administrativních úkonů, systémů a návodů, spojených s výkonem funkce.
Manažerské
techniky
v logistice
Některé logistické techniky
- 85 -
Podle Šuleře jsou pro jednotlivé stupně managementu k dispozici zejména následující
manažerské techniky:
Obecný management
je funkcí, která spíše vyžaduje řadu manažerských dovedností než manažerských
technik.Ale i tato funkce vyžaduje znalosti určitého spektra manažerských technik
a jejich využití v konkrétní situaci (analýza SWOT, řízení podle cílů, efektivní vedení
porad apod.).
Marketing management
je jedna z klíčových funkcí v každém podniku. Je silně závislá na technikách, jako je
průzkum trhu, prognózování, analytická činnost apod.
Provozní management
je funkcí, která plánuje, využívá a kontroluje vstupy tak, aby bylo dosaženo
požadovaných výstupů. Používá techniky jako je CAD/CAM, systém JIT – Just
in Time, distribuční logistiku, TQM a další.
Finanční management
disponuje analytickými, plánovacími, rozpočtovými a kontrolními technikami při
plánování a využívání finančních prostředků tak, aby maximálně přispěly k cílům
příslušného útvaru a podniku.
Personální management
využívá různé techniky jako audit lidských zdrojů, plány jejich rozvoje, kariérové
plány, analýzy pracovní pozice a další techniky, směřující k tomu, aby byl zajištěn
potřebný počet kvalifikovaných pracovníků a aby byli dobře využíváni.
Vědecký management
se v daném případě dotýká logistiky jen okrajově, protože tito manažeři v logistickém
útvaru nebudou (spíše budou ve zvláštním útvaru). Tento management používá lineární
programování, ABC analýzu apod. jako podklady pro plánování, řešení různých
problémů a rozhodování.
Výkonnost a aktivita se týká všech typů managementu. Jde o techniky jako je audit
řízení, monitoring výkonnosti organizace, cesty ke snižování nákladů a zvyšování
produktivity apod.
Celkem je k dispozici více než 70 manažerských technik, z nichž některé mají obecné
použití, jiné jsou specifikovány na výrobu a jiné jsou použitelné v logistice.
9.2 LOGISTICKÉ TECHNIKY
V této subkapitole se seznámíte někde rámcově, jinde trochu podrobněji s některými
technikami, se kterými můžete v logistice přijít do styku.
Některé logistické techniky
- 86 -
9.2.1 ROZSAH VZTAHŮ NA PRACOVIŠTI
Vztahy na pracovišti jsou velice důležité, protože na jejich kvalitě závisí i výkon
pracoviště. Mohou být velmi dobré, ale i neutrální nebo špatné. Při dobrých vztazích je
předpoklad větší spokojenosti pracovníků a tím i podávání kvalitních pracovních
výkonů.
V dalším se budeme zabývat pouze kvantitativními ukazateli, ale vzhledem k důležitosti
mezilidských vztahů má tento údaj svůj význam. Je třeba pamatovat na to, že jde
vyloženě o kvantitativní vztahy. Jejich kvalita se pohybuje od velmi dobrých až
k záporným. Otázka kvalitativních vztahů se zjišťuje jinak - za pomoci sociometrie.
Obecně lze vztahy na pracovišti rozdělit do dvou základních skupin:
vztahy mezi jednotlivými útvary
vztahy mezi jednotlivými pracovníky.
Ukázali jsme na dvě základní skupiny vztahů na pracovišti. U organizací, kde je několik
útvarů (více než jeden) k tomu přistupuje ještě další druh vztahů a to vztah zaměstnanců
- jednotlivců k útvarům.
K propočtu rozsahu mezilidských vztahů byl zpracován následující základní vzorec:
2
)1.(
zzn ,
kde n – počet vztahů
z – počet útvarů či subjektů
Vzorec 1: Základní vzorec pro propočet počtu mezilidských vztahů
Takže musíme uvažovat se třemi propočty:
nejprve počet mezi-útvarových vztahů
pak počet vztahů mezi zaměstnanci
následně počet vztahů zaměstnanců k útvarům
a výsledky sečíst.
32
2.3
2
)13.(3
n
Vzorec 2: Propočet rozsahu mezi-útvarových vztahů
Existují tedy tři mezi-útvarové vztahy.
Dále propočítáme počet mezilidských vztahů mezi zaměstnanci:
362
8.9
2
)19.(9
n
Vzorec 3: Propočet počtu vztahů mezi zaměstnanci
Mezi zaměstnanci je tedy 36 vzájemných vztahů.
Propočet
rozsahu
kvantitativních
mezilidských
vztahů
Některé logistické techniky
- 87 -
A konečně propočítáme počet vztahů mezi zaměstnanci – útvary. Tento propočet je
velmi jednoduchý – 3 útvary x 9 zaměstnanců, tj. 27 vztahů.
Celkový součet tedy činí 3 + 36 + 27 = 66 vztahů.
9.2.2 SÍŤOVÁ ANALÝZA – METODA CPM
K plánovacím metodám, umožňujícím současně kontrolu, patří metoda síťové analýzy.
Ve své podstatě je to řada nejrůznějších výpočetních postupů, spočívajících především
na pojmovém aparátu teorie grafů. Samozřejmě se při této metodě využívá také teorie
pravděpodobnosti, lineární programování a jiné matematické přístupy.
Cílem metody síťové analýzy je usnadnění efektivní časové koordinace na sebe
navazujících úkolů v rámci složitějšího celku, např. při přípravě nových výrobků apod.
Metod síťové analýzy je několik s různými názvy. Jejich základem je tzv. metoda CPM
(Critical Path Metod)
Abychom se vyhnuli nepřehlednému teoretickému vysvětlování, jak na to, pokusíme se
vysvětlit vše na příkladu. Protože jde o víceúčelovou metodu, budeme se jí zabývat
poněkud šířeji.
Celý postup si nejlépe ověříme na praktickém úkolu, který budeme řešit jako určitý
příklad.
Tento příklad je převzat od Ter-Manuelianca (Ter-Manuelianc, 1971) a byl upraven pro
naše potřeby.
Logistik dostal za úkol vybudovat dřevěný sklad – jde tedy o stavbu dřevěného domku.
Z metodických důvodů jsme celý proces poněkud zjednodušili, věříme však, že bude
dostatečně názorný. Předpokládáme, že logistik má k dispozici projekt, stavební
povolení a výběr staveniště.
Celý stavební proces rozdělíme na jednotlivé dílčí práce. Tyto dílčí práce – v časovém
sledu - označíme písmeny a, b, c, d atd. Na tomto základě si pak zpracujeme tabulku,
kde v prvním sloupci je označení dílčích prací uvedenými písmeny, ve druhém sloupci
je uveden stručný popis práce, ve třetím sloupci jsou uvedeny práce, které
bezprostředně předcházejí příslušné práci a ve čtvrtém sloupci je uvedena normální
doba potřebná k vykonání uvedené práce ve dnech.:
Metoda
síťové
analýzy
-CPM
Některé logistické techniky
- 88 -
označení popis práce bezprostředně normální
práce předcházející trvání práce
práce ve dnech___
a Zahájení - 0
b Výkopy a základy a 10
c Vztyčení dřevěné kostry, kostra střechy b 8
d Vyzdívání c 10
e Hrubá elektroinstalace c 2
f Sklepní prostory b 6
g Hrubá instalace vody, plynu, topení c,f 8
h Omítky e,g 12
i Dokončení tesařských prací, podlahy h 5
j Dokončení vnitřních instalací h 2
k Malování h,j 4
m Úprava okolí b 3
n Dokončení střechy, okapy d 4
o Chodníky, odvod dešťové vody m,a 4
x Konec i,k,o 0
Pozn.: Písmeno l vynecháno, aby se nezaměňovalo s i.
Jakmile máme tento soubor údajů zpracován, můžeme konstruovat síťový graf. Ten
musí zobrazovat návaznost dílčích prací. Jednotlivé práce zobrazíme pomocí kroužků,
v jichž je uvedeno označení práce (a, b, c, d atd.) a délka jejího trvání (počet dní).
Návaznost mezi jednotlivými pracemi označíme šipkami. Pro informaci: „práce“ někdy
označujeme podle teorie grafů jako „uzly“.
Postoupnost mezi pracemi ve směru šipek tvoří cestu. mezi uzly „a“ a „x“, kde je
11 cest. Jsou různé, např. abfgh, abcehix, abmox a pod. Ale pozor: nejkratší doba, v níž
může být celý dřevěný sklad postaven, je dána tou „nejdelší“ cestou v síti. Délkou cesty
rozumíme dobu, která uplyne, než budou všechny práce, které leží na této cestě,
realizovány.
Tu nejdelší cestu nazýváme „kritickou cestou“ v síti. Vaším úkolem je tuto kritickou
cestu najít. Jak na to?
Vypočítáme si pro každou dílčí práci jednak nejdříve možný začátek práce a nejdříve
možný konec práce, jednak nejpozději nutný začátek práce a nejpozději nutný konec
práce. Údaje budete uvádět ve dnech počítaných od začátku tímto způsobem:
Znázornění 1: Symbolizace pro síťový graf CPM
Vlevo od kroužku jsou uvedeny: nejdříve možný (18) a nejpozději nutný (26) začátek
práce. Vpravo od kroužku je uveden nejdříve možný (28) a nejpozději nutný (36) konec
Některé logistické techniky
- 89 -
práce. V kroužku je písmenem uveden druh práce a čas ve dnech, potřebný k jeho
realizaci.
Při určování nejdříve možných začátků práce se postupuje od počátečního uzlu
ve směru návaznosti dalších prací. Za nejdříve možný začátek práce považujeme
maximální z hodnot udávajících nejdříve možné konce všech předcházejících prací.
Nejdříve možný konec koncového uzlu udává trvání celého komplexu prací (v našem
případě 44 dní). Nejpozději nutný konec prací je jako minimální z hodnot nejpozději
nutných začátků navazujících prací.
Zdá se to být složité, ale je nutné se nad tím zamyslet. Pak to bude zřejmé
i z následujícího schématu č. 12.
Schéma 12: Síťový graf – metoda CPM – stavba dřevěného skladu
Kritická cesta je dána takovým postupem prací, u nichž je rozdíl mezi nejdříve možným
a nejpozději nutným začátkem nebo koncem nulový. V našem případě je to cesta
abcghjkx, kterou označíme dvojitou čarou.
Každé prodloužení prací, které leží na kritické cestě, znamená zdržení celé akce.
naopak, pokud chceme dosáhnout zkrácení stavby, musíme zkracovat trvání prací
ležících na kritické cestě. To také umožňuje kontrolu. K tomu ještě poznámka: Tím, že
se některé práce zkrátí, může dojít k tomu, že se objeví nová, další kritická cesta.
Pokud se k této práci použije počítač, je velmi pravděpodobné, že je vybaven
programem, umožňujícím rychlé stanovení kritické cesty.
9.2.3 VÝPOČET OPTIMÁLNÍ VELIKOSTI OBJEDNÁVKY
Jednou z možností je využití tzv. Campova vzorce. Ten vychází z jiného, tzv.
Harrisonova-Wilsonova vzorce.
Je založen na následujících premisách:
poptávka po skladovaném zboží je v čase přibližně lineární
Campův
vzorec
optimální
velikosti
objednávky
Některé logistické techniky
- 90 -
náklady na vyřízení jedné objednávky (No = Kč) a náklady na skladování
jednotky zásob včetně vázanosti kapitálu v zásobách (Ns = v % nebo hal/Kč
zásob)
zásoba na skladě je doplňována periodicky v dávkách, které jsou rovné hledané
optimální velikosti objednávky (Q)
je známa celková poptávka po objednávaném zboží (SD) ve sledovaném období
(T), jde tedy o absolutně determinovanou poptávku
objednané množství je v okamžiku potřeby k dispozici
neuvažuje se s pojistnou zásobou.
Vlastní vzorec je následující:
s
oopt
N
NsQ
)..2(
Vzorec 4: Campův vzorec propočtu optimální velikosti objednávky
Opět – jako u metody CPM se pokusíme postup lépe vysvětlit na konkrétním příkladu.
Propočítáme si vliv množství rabatu na velikost objednávky. Vyjdeme z následujících
podkladů:
roční spotřeba je 400 kusů
objednací náklady jsou 50 Kč/obj.
koeficient nákladů na zásoby je 30 %.
Protože rabat obdržíme při nákupu většího množství, nejprve si zjistíme odstupňování
nákupních cen:
množství Kč/kus
1 - 10 40
11 – 49 37,50
50 – 99 36,25
100 – 250 35
251 + 34,50
Dosadíme do vzorce:
70,5712
50.800
40.3,0
50.400.2optQ
Vzorec 5: Dosazení hodnot do Campova vzorce
Některé logistické techniky
- 91 -
Výsledek promítneme do následující tabulky:
objednané množství Q 50 100 250
velikost podle Campa 57,7
cena za kus 36,25 35,00 34,50
celková nákupní hodnota 400 x 36,25 =
14 500
400 x 35,00 =
14 000
400 x 34,50 =
13 800
celkové objednací náklady 400x50
57,70 =346,60
400x50
100 = 200
400x50
250 = 80
celkové náklady na zásoby
57,7x36,25x0,3
2
= 313,70
100x35x0,3
2
= 525
250x34,5x0,3
2
= 1 293,75
součet nákupních hodnot a
nákladů
14500+346,60
+313,70
= 15 160,30
14000+200
+525
=14 725
13800+80
+1293,75
= 15 173,75
tabulka 8: Posouzení výhodnosti nákupu vzhledem k množství
Z tabulky je zřejmé, že je výhodnější větší objednávka jednotlivých součástí.
Campův vzorec slouží tedy především k posouzení rozsahu nevýhodnosti objednávky
menšího množství zboží.
Model, propočítaný podle Campa má ovšem i určité nevýhody:
propočet neuvažuje s možností objednat více druhů najednou pomocí jedné
objednávky
neuvažuje s nejmenším objednacím množstvím a s balícími jednotkami
nebere v úvahu množstevní rabat
jsou stanoveny určité finanční podmínky, ovšem rozsah finančních prostředků
na optimální objednávané množství nemusí být v souladu s těmito finančními
podmínkami
neuvažuje s rozsahem skladové kapacity
neuvažuje s případnou arytmií spotřeby, ta může být např. sezónní
neuvažuje s případnou omezenou trvanlivostí výrobků.
Přesto se však tento vzorec v praxi dosti často používá.
9.2.4 RASTR SPACE ANALÝZY (Leština, Rolínek, 1998)
Jde o metodu zjištění konkurenceschopnosti v zemědělství. Základem je zpracovaný
rastr, do něhož se vpisují údaje. Nicméně z tohoto rastru je – bez ohledu na jeho
původní zaměření – část použitelná i v logistice. Každý faktor má hodnocení 0 až 6.
Čím více bodů se získá, tím je situace lepší.
SPACE -
analýza
Některé logistické techniky
- 92 -
Nevýhodou této analýzy je subjektivita při hodnocení vstupních prvků. K objektivizaci
může přispět např. transformace tohoto rastru pomocí Delfské metody.
faktory ovlivňující konkurenční výhodu charakteristika rozmezí charakteristika body
podíl na trhu malý 0 – 6 velký
kvalita výrobku nízká 0 – 6 vysoká
životní cyklus výrobku pozdní fáze 0 – 6 ranná fáze
inovační cyklus proměnlivý 0 – 6 regulérní
loajalita zákazníků nízká 0 – 6 vysoká
technologické know- how nízké 0 – 6 vysoké
vertikální integrace nízká 0 – 6 vysoká
rychlost zavádění nových výrobků pomalá 0 – 6 rychlá
maximum dosažitelných bodů = 48 bodů
faktory ovlivňující finanční sílu podniku
návratnost investic nízká 0 – 6 vysoká
likvidita nevy-
rovnaná 0 – 6 vyrovnaná
míra zadlužení nevy-
rovnaná 0 – 6 vyrovnaná
požadovaný versus disponibilní kapitál vysoký 0 – 6 nízký
CASH flow nízké 0 – 6 vysoké
složitost výstupu z odvětví složitý 0 – 6 jednoduchý
míra rizika vysoká 0 – 6 nízká
obrat zásob pomalý 0 – 6 rychlý
využívání úspor z rozsahu zkušeností nízké 0 – 6 vysoké
maximum dosažitelných bodů = 54
tabulka 9:Tabulka metody analýzy SPACE
Klíč k vyhodnocení
a) Faktory ovlivňující konkurenční výhody:
Celkově lze získat maximálně 48 bodů.
48 až 38 bodů = velmi dobrý stav
37 až 30 bodů = dobrý stav
29 až 25 bodů = průměrný stav
24 až 20 bodů = podprůměrný stav
19 a méně bodů = špatný stav
b) Faktory ovlivňující finanční sílu podniku:
Celkově lze získat maximálně 54 bodů.
54 až 44 bodů = velmi dobrý stav
43 až 36 bodů = dobrý stav
35 až 31 bodů = průměrný stav
30 až 26 bodů = podprůměrný stav
25 a méně bodů = špatný stav.
Některé logistické techniky
- 93 -
9.2.5 METODA ŘÍZENÍ ÚZKÝCH MÍST – METODA OPT
Tato metoda vychází ze základního předpokladu, že ve výrobním systému určuje zdroj
kapacity s největším vytížením výstup celkového řetězce. Kromě zásob také určuje,
kolik může být nakonec prodáno.
Celý systém je charakterizován jako Drum-Buffer-Rope, který je založen
na následujících premisách:
nejslabší článek určuje tok výroby (tj. Drum = buben)
tok materiálu celým výrobním systémem je zajištěn zásobou ve formě časového
vyrovnávacího zásobníku těsně před tzv. úzkým místem (Buffer = zásobník)
začátek každé operace je určen pojistnou zásobou v čase ve vyrovnávacím
zásobníku a potřebnou průběžnou dobou mezi počáteční operací a úzkým
místem (Rope = lano).
Metoda OPT vychází z následujících devíti pravidel:
1. Rozhodující jsou prvky, ne kapacity, tedy vyvažování toku prvků, ne kapacit.
2. Úroveň využití systému a celý výrobní výkon jsou dány kapacitními možnostmi
úzkých míst systému.
3. Nejedná se o maximální využití kapacit pracoviště, to nemusí být vždy
přínosem pro maximální využití možností systému, jde o brzdění u úzkých míst.
4. Hodina ztráty u úzkého místa je hodinou ztráty celého systému.
5. Ušetřená hodina na jiném místě systému než je úzké místo není ušetřenou
hodinou celého systému.
6. Úzká místa ovlivňují jak průběžnou dobu výroby, ale i rozsah zásob
7. Velikost dopravní dávky není a nemá být totožná s velikostí výrobní dávky.
8. Výrobní dávka není fixní, je proměnlivá.
9. Řešení rozvrhu výroby a zásobování je nutné realizovat ne základě všech výše
uvedených zásad.
OPT systém figuruje ve čtyřech opakujících se procesech:
Sběr informací o objednávkách, předpovědích, normách, technologických
postupech, kusovnících, výrobních operacích jakož i další dostupné zdroje pomocí
databázového systému označovaného jako stavební síť.
Bilancí se identifikují úzká místa, k tomu slouží server.
Pracoviště jsou pomocí modulu ROZDĚLOVÁNÍ rozčleněna na úzká místa
a ostatní.Tzv. MOZEK provede pomocí vypracovaných algoritmů rozvrh výroby
na úzká místa při respektování omezených zdrojů. Současně zjistí optimální velikost
dávky. Spustí se znovu SERVER pro ostatní pracoviště, aby se zjistilo, že nevznikla
další úzká místa.
Výsledný rozvrh je konfrontován s dodacími termíny a pokud dojde k rozporům,
zvýší se kapacita úzkých míst a celý proces se opakuje až po dosažení optimální
situace.
Zdá se to sice složité, ale s použitím výpočetní techniky je to realizovatelné v krátkém
čase.
9.2.6 METODA JIT – JUST IN TIME
Tento model není bezprostředně logistický, ale je použitelný v řadě jiných odborností
a oborů, prostě tam, kde je třeba být připraven na měnící se požadavky trhu.
Metoda OPT
Metoda JIT –
Jist in Time
Některé logistické techniky
- 94 -
Podstatou tohoto modelu a metody je vyrábět a dodávat na trh výrobky – samozřejmě
v požadované kvalitě – a to včas a v rozsahu, který zákazník požaduje.
Pokud jde o logistiku, jde o zajišťování a dodávky materiálů a součástí naprosto přesně
a včas, aby vše klapalo podle harmonogramu a aby se netvořily zbytečné zásoby. Touto
metodou se má dosáhnout:
Malá, omezená zásoba surovin a komponentů.
Přesně ve stanoveném termínu obdržet od dodavatele přesné požadované
množství.
Dodávky budou vysoce kvalitní a bez zmetků.
Co možná nejkratší lead Time (nevyužitý čas).
Žádné zmetky při výrobě, každá operace musí být stoprocentní pro další stupeň.
Do skladu se hotové výrobky dodávají podle potřeby, neexistuje výroba zboží,
po kterém není poptávka.
Co nejmenší, případně žádná zásoba hotových výrobků.
Zavedení této metody není jednoduché, ale vyplatí se. Je nutné vyřešit organizační
problémy, ale i problémy technické a technologické, což samo osobě dokazuje, že tato
metoda není jednoduchou záležitostí. Přes její obtížnost má však řadu výhod.
Mezi organizační problémy náleží:
Výroba určitého druhu zboží by měla být přímo řízena rozsahem poptávky po tomto
zboží. Pro zajištění této poptávky zavedli Japonci tzv. KANBAN informační systém
pro přenášení správných informací ve správnou dobu. Současná odezva na signály
určitého jevu a momentem reakce bývá příliš dlouhá.
Vytvoření tzv. Pull-systému, tj. systému „táhnout“. Sledování následných operací
potřebných pro realizaci výrobků jako řetězec, jeho spoušť (Trigger – prvek,
stimulující činnost) je v pořadí řetězce s hotovým výrobkem; činnost probíhá
z pozadí směrem k hlavě.
Za normálních okolností začínají činnosti od hlavy a pak probíhají celým řetězcem
(tzv. Push-systém, tj. „tlačit“).
Zajistit co nejrychlejší tok materiálu do výroby, aby bylo co nejméně
rozpracovanosti a co nejméně ladem ležícího kapitálu.
Dodávky ve stanoveném množství, kvalitě, čase a beze zmetků, tím nevznikají
zbytečné zásoby pro pozdní nebo nedostatečné dodávky.
Při potřebě hotových výrobků musí výroba postupovat rychle a pružně, bez
časových ztrát z jakýchkoliv důvodů. Musí být k dispozici nadměrná kapacita
strojových operací a pracovníci musí mít potřebné kompetence (pružnost, mnoho
funkční příprava aj.).
To vše jsou víceméně organizační otázky, které lze vhodným přístupem vyřešit.
Složitější je zabezpečení technologických problémů:
vytvářet a zajistit fungování skupinové technologie
zabezpečit minimální seřizovací časy
zavést integrovanou výrobu a přesné plánování materiálových požadavků
výroba musí být řízena poptávkou
dosáhnout vysokého stupně automatizace
organizovat preventivní údržbu.
Některé logistické techniky
- 95 -
V této metodě se vysoce uplatňuje práce s lidskými zdroji, tedy technologické
problémy. Jsou to:
zaměření výroby vede k vysoké úrovni specializace
každý pracovník má zvýšenou odpovědnost za kvalitu
do výroby se zavádí více prvků kolektivního rozhodování při kolektivní
zodpovědnosti
plánuje se zdola nahoru, ne naopak
musí existovat silné zázemí dodavatelské sítě.
Tuto metodu nemůže používat každý, je určena spíše pro velké podniky. Avšak její
jednotlivé části, resp. prvky mohou využívat i menší podniky. Nelze ovšem spustit
ze zřetele, že tuto metodu může využívat pouze dobře fungující pracovní tým.
Metoda JIT je určitý rámec, ve kterém by se měly pohybovat všechny obchodní
operace. Má však také svá omezení. Jsou–li velké prostorové vzdálenosti dodavatele
od odběratele, dochází ke ztížení dodavatelských operací. Stejně tak je obtížná
objednávka a dodávka většího množství různorodého materiálu. A koneckonců někdy
není tato metoda vhodná také vzhledem k výrobní struktuře výrobce.
Příklad metody JIT se zásadním působením a součinnostmi:
zásadní působení součinnost
perspektivní výhled podniku
rozvoj výrobních kapacit
aplikace skupinových technologií
automatizace výrobních procesů
robotizace pracovních úseků
optimalizace výrobních kapacit
aplikace KANBAN
strategie kvality
snižování časových ztrát
vztahy dodavatelů a odběratelů
aplikace transportních systémů
racionalizace manipulace
racionalizace skladování
racionalizace balení
racionalizace materiálových toků
organizace a řízení
informatika
kooperace
výchova pracovníků
struktura výroby
výrobky a úroveň dodávky
nákup
výroba a logistika
investiční záměry
tvorba zisku
mezinárodní spolupráce
tabulka 10: Rozdíly mezi tradičními nákupy a nákupy při metodě JIT
Jako příklad jsou uvedeny v tabulce č. 11 rozdíly mezi nákupem a dodavatelem, který
přistoupil na systém JIT. Samozřejmě to není možné bez včasného dodání podkladů
a soustavné kontroly.
Některé logistické techniky
- 96 -
nákupní aktivity tradiční nákupy nákupy JIT
volba dodavatelů dva nebo tři jeden pokud možno místní
dodavatel, časté dodávky
sjednávání objednávek objednávka se specifikací
dodací lhůty a kvality
roční objednávka aktivované
podle potřeby
změny objednávek dodací lhůta a kvalita
měněny na poslední chvíli
dodací lhůta a kvalita pevně
stanovené, množství
adaptováno podle potřeby
ve stanovených mezích
sledování objednávek spousta problémů
s dodávkami
dobré smlouvy, málo
problémů, netolerující se
diference v kvalitě
vstupní kvalita kontrola kvality a množství
všech objednávek
nahodilé kontroly vzorků,
později žádné
vyhodnocení dodavatelů kvalitativní hodnocení
odchylek od dodávek
žádné tolerance pro odchylky
fakturace platba jednotlivých dodávek platba jednou měsíčně
pevnou cenou
tabulka 11: Rozdíly v nákupních aktivitách u tradičních nákupů a s použitím metody JIT
9.2.7 METODA „RYBÍ KOST“
V logistickém procesu distribuce může pochopitelně dojít k jeho narušení, což má určité
následky pro logistika i pro zákazníka.
Toto narušení nebývá záležitostí jednoho, ale zpravidla více nedostatků. Přitom
jednotlivé problémy spolu často souvisejí.
K odhalení příčin nesplnění dodávek v distribuci a vztahu mezi těmito příčinami slouží
technika diagramu „rybí kost“. V tomto diagramu jsou vyznačena prakticky všechna
možná tzv. slabá neboli riziková místa a také jejich vzájemný vztah. Tato pomůcka je
založena na známém Paretově pravidle 20 : 80, o kterém již bylo psáno . V daném
případě bylo zjištěno – a také ověřeno – že 20 % možných příčin vytváří 80 %
problémů.
Tato problémová možná místa jsou v diagramu č. 13 na další straně uvedena spolu
s naznačením jejich možného vztahu k dalším problémům.
Metoda „rybí
kost“
Některé logistické techniky
- 97 -
Schéma 13: Analýza příčin a následků s využitím diagramu „rybí kost“
S diagramem „rybí kost“ se pracuje tak, že se provede hodnocení jednotlivých
naznačených příčin (od počátku, tj. nedodržení dodací lhůty). Každá možná příčina se
analyzuje a hledá se její spojení s další příčinou. Tímto způsobem zjistíme riziková
místa, která musí být nepřetržitě sledována, aby bylo možné rychle identifikovat
problémy. A na tomto základě je pak možné přijímat patřičná opatření k odstranění
nedostatků.
9.2.8 PLÁNOVÁNÍ POTŘEBY MATERIÁLU – METODA MRP
metoda spočívá v hledání rovnováhy mezi potřebou a jejím pokrytím (tj. zásobou
materiálu), aby tato zásoba byla co nejmenší. Propočítává potřebu materiálu na každou
součást v čase spolu s okamžikem, kdy tyto objednávky materiálu musí být předány
dodavatelům v potřebném rozsahu.
Metoda vyžaduje následující vstupy:
existenci hlavního výrobního plánu, případně podnikového výrobního plánu
kusovníky nebo receptury, které jsou zapotřebí
stav zásob – volné zásoby, otevřené objednávky a příkazy
plánovací činitele, resp. parametry: velikost dávky, průběžné doby, pojistná
zásoba, procento odpadu, resp. procento zmetků.
Pokud jsou tyto podklady k dispozici, zhodnotí se, analyzují a následně lze formulovat
následující výstupy:
informace pro řízení zásob
rozsah vydání příkazu nebo objednávky dodavateli
informace, týkající se priorit
podklady pro přeplánování nebo stornování otevřených objednávek
informace, týkající se kapacit a plánové příkazy.
Metoda MRP
Některé logistické techniky
- 98 -
Podrobněji tuto metodu záměrně nerozpisujeme, protože jde o řadu složitých úkonů. Pro
studium základů logistiky je důležitá znalost její existence, v čem spočívá a na co se
zaměřuje.
9.2.9 METODA BOA – METODA VYTĚŽOVACÍHO ŘÍZENÍ
Metoda BOA představuje koncept dílenského řízení výroby a je vhodná především pro
jednostupňovou výrobu. Pro jednotlivá pracoviště jsou stanoveny tzv. vytěžovací
hranice, tj. maximální přípustné kapacitní zatížení v rámci plánovaného intervalu. Její
podstatou je rozvrhnout pro pracoviště jen tolik úkolů a zajistit jen tolik zásob, kolik
úkolů může pracoviště splnit. Při rozvrhu výroby se bilancí zjistí kapacitní nároky na
pracoviště, k nim se přidá aktuální zásoba nedokončené výroby a výsledná hodnota se
srovná s vytěžovací hranicí.
I tato metoda vyžaduje složité úkony, proto je pouze nutné vědět o její existenci a její
využívání přenechat profesionálním logistikům.
V následujícím se seznámíte s několika matematicko-statistickými vzorci, týkajícími se
především propočtu různých indexů, kterými se hodnotí kvalita služeb zákazníkovi
a dále vzorec, kterým se dá získat globální ukazatel celkové výkonnosti logistického
pracoviště.
Výpočet je poměrně jednoduchý. Ne však vždy je k propočtům dostatek podkladů.
Někteří odběratelé chrání a nejsou ochotni sdělit některé údaje. Ale i tak je dobré vědět,
že vzorce existují a že je lze za podmínek úzké spolupráce s odběratelem využít.
9.2.10 MATEMATICKÉ INDEXY A JEJICH PROPOČTY
Nejprve se seznámíte s možnostmi propočtu různých indexů, které mohou ukázat
na úroveň služeb zákazníkům.
V propočtu se vychází ze třech kritických faktorů, které zajímají zákazníka. Jsou to:
včasnost dodávky
úplnost dodávky
bezchybnost zakázky.
a) Včasnost dodávky
Jedná se o počet dodávek, které byly uskutečněny během dohodnuté dodací lhůty. Tento
počet se uvede do vztahu k počtu všech objednávek:
počet dodávek včas x 100
všechny přijaté objednávky
Vzorec 6: Propočet kvality včasnosti dodávek
Výsledek je v procentech.
Uvedeme si praktický příklad fiktivní firmy:
Na konci dubna došlo do logistického útvaru 640 objednávek na vysavače.
Na jednotlivých objednávkách byl různý počet kusů. Distribuční oddělení má jako
podnikovou normu vyřídit objednávky do 14 dnů. Má tedy čas do 15. května.
Metoda BOA
Propočet
včasnosti
dodávek
Některé logistické techniky
- 99 -
V dubnu vyřizovalo distribuční oddělení ještě 14 dní zakázky z února, pokud je stačilo
vyřídit. Bylo tedy oproti podnikové normě pozadu. Z objednávek, přijatých v dubnu
bylo vyřízeno celkem 593 objednávek.
Propočet:
%7,92100.640
593
Vzorec 7: Propočet rozsahu vyřizování objednávek
Distribuce splnila dodávky na 92,7 %
b) Úplnost dodávky
V tomto vzorci jde o podíl počtu kompletních dodávek s počtem všech přijatých
objednávek.
počet úplných dodávek x 100
všechny přijaté objednávky
Vzorec 8: Propočet úplnosti dodávek
Výsledek je rovněž v procentech.
A opět pro názornost příklad:
Logistický útvar firmy na výrobu nářadí vyexpedoval v měsíci květnu celkem
4 820 souborů nářadí pro domácí kutily. Současně došlo 5 100 objednávek na tyto
soubory.
Propočet:
%5,94100.1005
8204
Vzorec 9: Konkrétní propočet úplnosti dodávek
V měsíci květnu činil distribuční výkon 94,5 %.
c) Bezchybnost fakturace
Propočet vychází z počtu bezchybně vystavených faktur a počtu všech vystavených
faktur.
bezchybné faktury x 100_
všechny vystavené faktury
Vzorec 10: Propočet bezchybnosti fakturace
Výsledek je rovněž v procentech.
Propočet
úplnosti
dodávek
Propočet
bezchybnosti
fakturace
Některé logistické techniky
- 100 -
Budeme pokračovat v uvádění názorných příkladů:
Pracovník fakturace vyhotovil a rozeslal za čtvrtletí celkem 843 faktur na distribuované
zboží. 43 odběratelů reklamovalo rozdíl v dodávce zboží a fakturaci a žádalo
o zjednání nápravy.
Propočet:
%9,94100.843
800
Pracovník fakturace pracoval s přesností 94,9 %.
d) Ovlivňování rentability odběratele
Máme zájem na tom, aby odběratel odebíral naše výrobky a měl přitom určitý, avšak
přiměřený zisk. Ten je součástí marže.
Ziskovost zboží na prodejní plochu lze vyjádřit vzorcem
zisk
velikost prodejní plochy
Vzorec 11: Propočet ziskovosti ve vztahu k prodejní ploše
Tento vzorec lze upravit do tvaru:
zisk x tržby
tržby velikost prodejní plochy
Vzorec 12: Propočet možnosti ovlivňování rentability dodavatele
Snahou dodavatele musí být zvyšování kvality výrobku, aby se více prodalo a tím se
zvýšil i zisk odběratele. Pokud se tak stane, stává se trvalým zákazníkem.
e) Aktuální ukazatele celkové výkonnosti distribuce (Av)
Vychází se z propočítaných hodnot indexů v části a, b, c.
Vzorec:
Av = % včasnosti x % úplnosti x % bezchybnosti
10 000
Vzorec 13: Propočet aktuálnosti ukazatele celkové výkonnosti distribuce
Při zjištění včasnosti dodávek byl propočítán index 92,7 %, úplnost zakázek 94,5 %
a bezchybnost fakturace 94,9 %.
Propočet:
Av = 92,7 x 94,5 x 94,9 = 83,1
10 000
Vzorec 14: Konkrétní propočet ukazatele celkové výkonnosti distribuce
Propočet
způsobu
ovlivňování
rentability
zákazníka
Propočet
aktuálního
ukazatele
celkové
výkonnosti
distribuce
Některé logistické techniky
- 101 -
Ačkoliv se v jednotlivých ukazatelích pohybovaly indexy nad 90 %, propočet,
vycházející ze synergie jednotlivých hodnot ukazuje, že celkovou výkonnost lze
ohodnotit pouze 83,1 body.
Seznámili jste se s několika matematickými vzorci, s jejichž pomocí lze získat určité
kvalitativní informace (předpokládá to, že si zpracujete hodnotící kvalitativní stupnici
na 100 %). Tyto informace budete k řízení potřebovat. Vzorce jsou jednoduché, snadno
zapamatovatelné. Jejich význam je však dosti značný. Jde o vzorce matematicky
jednoduché a je třeba si uvědomit, že ne vždy, co je složité, je i účinné.
SHRNUTÍ
Techniky v oblasti řízení chápeme jako systematické a analytické metody,
používané manažery při přijímání rozhodnutí, zlepšování výkonnosti
a efektivnosti zejména při plánování a kontrole. Navíc patří mezi efektivní
činnosti při práci s lidmi a s lidskými zdroji.
Logistické techniky jsou dílem techniky, které jsou běžné pro plnění
manažerských funkcí a dílem některé techniky, které jsou zpracovány přímo pro
logistickou činnost. Tyto dvě skupiny technik se navzájem prolínají.
Mezi logistické techniky a mezi techniky, které se prolínají s ostatními
manažerskými technikami patří možnost propočítání rozsahu mezilidských
a mezi útvarových vztahů na pracovišti, dále síťová analýza – metoda CPM,
technika propočtu optimální velikosti objednávky, tzv. Campův vzorec, využití
rastru SPACE analýzy, metoda OPT, metoda JIT, metoda „rybí kost“, metoda
MRP – plánování potřeby materiálu, metoda BOA – tj. metoda vytěžovacího
řízení a některé matematické propočty různých indexů.
Na základě matematických propočtů indexů lze zjišťovat rozsah včasnosti
dodávek, úplnosti dodávek a bezchybnosti faktur. Z těchto indexů pak lze
propočítat rozsah aktuálního ukazatele celkové výkonnosti distribuce. Dále lze
propočítat kvalitu ovlivňování rentability odběratele.
Kapitola, kterou právě končíme, je oproti ostatním poněkud odlišná. Zčásti má
informační charakter, ale zčásti vyžaduje přísné logické uvažování a znalost základních
matematických úkonů.
Manažerské techniky mají pro výkon manažerských funkcí značnou důležitost.
Troufáme si dokonce tvrdit, že jejich znalost je jedním z předpokladů úspěšné
manažerské činnosti. Pokud jde o logistiku, potřebuje jejich znalosti jak vedoucí
pracovníci v logistice, tak ostatní vedoucí na nejrůznějších stupních řízení.
Otázky ke cvičení pro kapitolu " Některé logistické techniky“
1. Vysvětlete, jakým způsobem se odlišují manažerské techniky od manažerských
dovedností a znalostí pracovních postupů.
2. Zdůvodněte význam logistických metod a technik.
Některé logistické techniky
- 102 -
3. Jaký je rozsah vztahů na pracovišti?
4. Co je podstatou analýzy CPM a k čemu nám může sloužit v logistice?
5. Co je „kritická cesta“?
6. Vysvětlete, k čemu může sloužit tzv. Campův vzorec.
7. Popište Rastr Space Analýzy.
8. Charakterizujte metodu JIT a možnosti využití této metody v logistice a v jiných
manažerských činnostech.
9. V čem spočívá metoda řízení úzkých míst?
10. Charakterizujte metodu „rybí kost“ a vysvětlete, k čemu v logistice může
sloužit.
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ logistická technika
mezilidské a mezi útvarové vztahy na pracovišti
síťová analýza CPM
Campův vzorec
rastr SPACE
metoda OPM
model JIT – Just in Time
metoda „rybí kost“
matematické indexy.
Hodnocení úrovně řízení logistických činností
- 103 -
„Dobře vykonáno je vždy lepší
než dobře řečeno.“
Benjamin Franklin
10 HODNOCENÍ ÚROVNĚ ŘÍZENÍ LOGISTICKÝCH
ČINNOSTÍ
Po prostudování této kapitoly byste měli:
znát význam hodnocení úrovně logistických činností
umět charakterizovat kritéria hodnocení logistických činností
umět provést rámcové hodnocení úrovně logistických činností.
Předchozí kapitoly obsahovaly základní informace o logistice. V některých případech se
jednalo i o širší informace např. o controllingu logistických činností, tedy o určité formě
hodnocení efektivity jednotlivých logistických činností.
Několikrát byl zdůrazněn význam řízení logistických procesů. Nejen v logistice, ale
i v jiných částech manažerské činnosti jde o významnou část, bezprostředně ovlivňující
plnění různých funkcí a dosahování výsledků.
V této předposlední kapitole se zaměříme na možnosti hodnocení úrovně řízení
logistických systémů a procesů, které v nich probíhají. Nepůjde ovšem o ekonomické
hodnocení, to se projevuje jinak, efektem, který po stránce ekonomické vykazuje
logistická činnost. O tom bylo rovněž v předchozích kapitolách psáno.
Aby však mohlo být provedeno určité hodnocení úrovně, musí být si nejprve
vysvětleno, o které činnosti se jedná. Byly rozepsány v celém tomto studijním materiálu
a tato kapitola v podstatě přináší jejich syntézu.
10.1 KRITÉRIA HODNOCENÍ NORMATIVŮ LOGISTICKÉ
ČINNOSTI
K hodnocení kvality logistické činnosti je zapotřebí mít k dispozici řadu údajů. Ty jsou
ovšem potřebné nejen pro logistiky, ale i pro jiné řídící pracovníky podniku, zejména
pro top-management. Jde o následující informace:
informace o průběhu zakázek výrobou
informace o výrobcích a jejich případné záměně
informace o dodacích podmínkách a normách zásob
prostorové (polohopisné) údaje o místě působení dodavatelů a odběratelů
údaje o výrobním postupu, o prostorovém rozmístění výroby a o pohybu
materiálu a polotovarů v podniku
informace o zařízeních určených k zabezpečení pohybu materiálu a o inovacích
těchto zařízení
kapacita rozhodujících druhů zařízení, skladová kapacita, dopravní, balící
a manipulační prostředky
Výběr kritérií
pro hodnocení
logistických
činností
Hodnocení úrovně řízení logistických činností
- 104 -
náklady na jednotlivé toky jednotlivých druhů materiálů a výrobků, na výkony
dopravních, skladovacích, manipulačních a balících prostředků
rozpočet nákladů na logistiku včetně rozpočtu útvarů, zabývajících se
logistickými činnostmi.
Na základě znalosti uvedených informací lze zpracovat určitá kritéria a normy
hodnocení logistických výkonů. Tato kritéria je třeba mít na paměti při vlastním
provádění hodnocení. Kritéria spočívají v různých ukazatelích a určení limitů, podle
nichž se potom sleduje rentabilita podniku.
Kritéria na základě uvedených informací je možné zpracovat různým způsobem.
Uvádíme jeden z více možných způsobů (Bobák, 1999):
pořadové
číslo
útvar
kritérium
údaje ukazatele - normativu
výkonové časové hodnotové
1. odbyt – obchodní
politika
1.1. zvýšení prodeje podle
marketingového
průzkumu
limit zvýšení
hodnot tržeb
ročně za
prognózované
období
rentabilita
zvýšených tržeb
– limit
1.2. snížení prodeje podle
průzkumu – opatření na
regulaci odbytu
limit snížení
tržeb
ročně za
prognózované
období
rentabilita
snížených tržeb –
limit
1.3. dlouhodobý plán
odbytu podle
sortimentu a odběratelů
– odbytová prognóza
hodnota tržeb –
limity
ročně za
prognózované
období
rentabilita
výroby podle
sortimentu –
limit
2. odbyt – plánování a
realizace
2.1. průběh uzavírání smluv
o dílo
počet a hodnota
uzavřených
smluv
doba uzavírání
smluv – limit –
ve dnech
orientační
náklady na
smlouvy
2.2. průběh vyřizování
došlých objednávek –
akceptace
počet a hodnota limit ve dnech
k odpovědi
zákazníkovi
orientační
náklady na
objednávku do
její akceptace
2.3. průběh vyřizování
akceptovaných zakázek
počet a hodnota –
za den či měsíc –
procento
akceptovaných
k celkovému
počtu za den
(limit v %)
doba průběhu
zakázky výrobou
– limity podle
sortimentu –
doba od přijetí
objednávky do
dodání (limit
podle sortimentu)
náklady na
informace
o zakázce od
akceptace do
dodání – náklady
na informace o
zakázce v %
(orientační limit)
atd. Podobně se zpracovávají kritéria o dalších útvarech, tj. o zásobování, výrobě a
útvaru logistiky
tabulka 12: Příklad výběru kritérií pro hodnocení logistických činností
Hodnocení úrovně řízení logistických činností
- 105 -
Způsob zpracování kritérií je podmíněn:
velikostí firmy
výrobním sortimentem
kvalitou propracovaného plánování řídící a logistické činnosti
kvalitou manažera, který zpracovává tato kritéria.
Po zpracování těchto kritérií a získání dostatku informací je možné přistoupit
k vlastnímu hodnocení.
10.2 HODNOCENÍ ÚROVNĚ LOGISTICKÝCH ČINNOSTÍ
Význam hodnocení úrovně logistických činností spočívá v tom, že umožňuje posoudit
celkovou efektivitu práce jednotlivých útvarů a současně i odhalí slabá místa.
Existují různé metody hodnocení. Nejčastější je hodnocení pomocí bodového systému,
ať jde o ohraničení možností získat body do určité výše (např. 10 bodů, 100 bodů) nebo
určitým ohodnocením v podobě přidělení určité známky.
Je dosti obtížné a snad i méně účelné říci, který ze systému hodnocení je lepší či horší.
V obou případech je zde určitý prvek subjektivismu, který ovšem – pokud nejde o zcela
konkrétní, spočitatelné a měřitelné údaje - nelze vyloučit.
Vzali jsme v úvahu dostupné metody hodnocení, podrobně jsme zkoumali jejich
složitost a možnosti použití. Nakonec jsme se přiklonili k modelu hodnocení, jehož
autory jsou V. Líbal a A. Hellerová z Institutu pro výchovu bývalého Ministerstva práce
a sociálních věcí.
Toto hodnocení vychází z hodnocení jednotlivých útvarů a jejich činností. Při
hodnocení zvolili autoři 4 stupně hodnocení:
1. - uspokojivá úroveň
2. - činnost vyžaduje zdokonalení (racionalizaci apod.)
3. - je nezbytná změna (inovace) logistických činností a informačních toků
4. - logistický systém a činnosti jemu odpovídající nebo potřebné informace prostě
neexistují.
V další části jsou uvedeny jednotlivé logistické útvary a činnosti, které v nich probíhají.
Takové logistické útvary může mít pouze veliký podnik, v ojedinělých případech
i středně velký podnik při úsporném personálním obsazení.
Je možné proto položit si otázku: Má pro vás jako pro posluchače cenu se zabývat touto
problematikou, když se vztahuje především na velké podniky? Není to pro vás,
posluchače, ztracený čas?
Ukážeme vám však jinou cestu. Všechny činnosti, které jsou zde uváděny, náleží
do logistických aktivit. Jde pouze o to, v jakém rozsahu v podniku existují (nebo mají
existovat). Jinými slovy – má-li ve středním a v malém podniku logistika fungovat
ku prospěchu firmy, musí naplňovat uvedené činnosti. Je přitom zcela jedno, zda je plní
Metoda
hodnocení
logistických
činností
Hodnocení úrovně řízení logistických činností
- 106 -
útvar nebo jednotlivec, případně kumulovaná funkce a v jakém rozsahu. Jde ovšem
o činnosti nutné. Tak je vhodné posuzovat předkládanou učební látku.
Následně jsou uvedeny dvě tabulky. Jedna je dosti rozsáhlá a je podkladem pro
hodnocení. Druhá je kratší, ale neméně důležitá. Je to totiž tabulka výsledného
hodnocení činností jednotlivých útvarů – v případě menšího rozsahu jen jednoho
logistického útvaru - ale je to tabulka souhrnu hodnocení činností vždy v jejich
komplexu.
Pro větší názornost, aby bylo možné ukázat i na celkové výsledky hodnocení, je
provedeno hodnocení činností fiktivní firmy ve smyšlených útvarech s tím, že jde
o ukázání určitého příkladu.
Název útvaru –
komplexu činností Činnost při řízení logistického systému
Hodnocení
(fiktivní)
1. Obchodní
politika
(obchodní
činnosti)
1.1. Náměty na zvyšování prodeje
1.2. Omezující faktory rozvoje
1.3. Aktivita konkurence na trhu
1.4. Požadavky na přepravní služby
1.5. Přehled o situaci na trhu
1.6. Plán zvýšení odbytu
1.7. Odbytové prognózy
1.8. Prodejní výstavy a zavádění výrobků
1.9. Opatření na regulaci odbytu
4
4
4
4
2
4
3
4
4
2. Plán a
realizace
odbytu (odbyt)
2.1. Systém řízení a organizace odbytu
2.2. Platební schopnost zákazníků
2.3. Prodejní podmínky a jejich změny
2.4. Prodejní ceny, slevy, přirážky
2.5. Reklamace zákazníků
2.6. Objednávky, smlouvy o dílo
2.7. Operativní plán odbytu
4
2
2
1
1
2
3
3. Fakturace 3.1. Odvedená produkce podle výkazů
3.2. Fakturované zboží podle faktur
1
1
4. Propagace 4.1. Nově zaváděné výrobky na trh
4.2. Plány propagační a reklamní činnosti
2
2
5. Statistika
odbytu
5.1. Statistika prodeje
5.2. Plnění plánu prodeje
5.3. Náklady na odbyt
2
2
2
6. Expedice 6.1. Stav hotových výrobků 3
7. Odbytová
logistika
7.1. Nabídka přepravních služeb zákazníkům
7.2. Náklady na pohyb výrobků
7.3. Náklady na pohyb srovnatelných výrobků
7.4. Katalog běžných přepravních služeb
7.5. Náležitosti speciálních přepravních služeb
4
4
4
3
4
8. Zásobování 8.1. Nabídka nových materiálů, komponent,
náhradních dílů
8.2. Dodací a přepravní podmínky
8.3. Ceníky materiálů, slevy a přirážky
8.4. Katalog nakupovaných materiálů včetně ceny
1
1
1
2
Hodnocení úrovně řízení logistických činností
- 107 -
8.5. Podklady a požadavky na spotřebu
8.6. Propočet potřeby materiálu
8.7. Objednávky materiálu
8.8. Náhradní zdroje
8.9. Směrnice pro nárokování a podmínky pro
specifikaci požadavků
8.10.Pořizovací náklady na zásoby
8.11.Příjem a kontrola reklamace
8.12. Likvidace faktur
1
4
2
3
4
3
2
2
9. Výroba 9.1. Informace o vlastních i konkurenčních výrobcích
9.2. Náměty na racionalizaci výroby včetně balení
9.3. Katalog výrobků
9.4. Stanoviska k reklamacím
9.5. Operativní plán výroby
9.6. Informace o manipulační technice a
meziskladech
9.7. Náklady na manipulaci – variantní
9.8. Výrobní kapacity
9.9. Realizace racionalizačních námětů výroby
9.10. Potřeba materiálu, výrobních kapacit, lhůty,
operativní plán
9.11. Kalkulace výrobků, alternativní výroby
2
4
3
2
1
2
2
2
3
2
2
10. Doprava 10.1. Požadavky na krytí dopravních výkonů,
dokumentace
10.2. Zvláštní požadavky na přepravní služby
10.3.Náměty na přepravní služby
10.4. Plán výkonů podle druhu přepravních
prostředků a systému
10.5. Systém rozvozu a dopravy
10.6. Reklamace na dopravu
10.7. Plán nákladů na dopravu
10.8. Kalkulace nákladů - varianty
1
2
3
4
2
2
3
3
11. Ekonomický
úsek
11.1. Finanční situace dodavatelů a odběratelů
11.2. Úvěrová situace u dodavatelů a odběratelů
11.3. Finanční podmínky při prodeji a nákupu
11.4. Úvěrové podmínky pro odběratele
11.5. Fakturace prodeje
11.6. Likvidace faktur dodavatelů
11.7. Statistika prodeje, úhrada faktur
11.8. Investiční náklady na projekty a racionalizaci
11.9. Finanční operace
11.10. Úvěrové operace, úvěry zákazníkům
11.11. Způsob získání finančních prostředků
4
4
3
3
1
2
2
4
3
3
2
12. Logistický útvar 12.1. Statistické údaje o prodeji
12.2. Charakteristika a pokyny o řízení zásob, objed-
návkovém a zakázkovém řízení, manipulaci
s materiálem, marketingu, prodeji, fakturaci,
expedici, úhradách faktur, účetní a statistické
evidenci
2
4
Hodnocení úrovně řízení logistických činností
- 108 -
12.3. Kapacita a rozmístění skladů
12.4. Lhůty dodávek odběratelům
12.5. Informace o stavu objednávek
12.6. Přehled o průběhu zakázek podle logistických
operací
12.7. Normativy nákladů na pohyb hmot
12.8. Variační náklady na logistický systém podle
materiálových toků
2
2
4
4
4
4
tabulka 13: Příklad hodnocení logistických činností podle útvarů
Po provedení tohoto hodnocení je možné přistoupit k celkovému hodnocení
na následující tabulce:
Útvar
(soubor činností)
stupně hodnocení činnosti
1 2 3 4 průměr
Odbyt 4 9 4 12 2,83
Zásobování 4 4 2 2 2,17
Výroba 1 7 2 1 2,27
Doprava 1 4 3 1 2,44
Ekonomický
úsek 1 3 4 3 2,81
Logistický útvar . 3 . 5 2,89
celková úroveň 11 30 15 24 2,65
tabulka 14: Sumarizace hodnocení logistických činností
Z tohoto hodnocení je možné formulovat příslušné závěry:
vcelku přijatelná situace je na oddělení zásobování
ostatní oddělení, resp.skupiny činností vyžadují inovaci logistických činností,
zejména kritická situace se ukazuje v oddělení odbytu
celková úroveň logistických činností se může podstatně zvýšit racionalizačními
opatřeními
k hodnocení většího rozsahu činností nebyly k dispozici patřičné podklady, což
svědčí o tom, že není dostatečný informační systém.
Každé hodnocení je obtížné, ať jde o hodnocení výroby (nebo o hodnocení odpovědí
studenta při jeho zkoušce). Vždy je tu prvek subjektivismu, který ovšem – na rozdíl
od hodnocení studenta – lze v logistice výrazně omezit rozsahem a kvalitou získaných
informací. Takže – informace jsou zde i v dalších činnostech managementu nezbytné.
Jde ovšem o věrohodné informace.
Na druhé straně však nadměrné množství informací může svádět k nesprávným
závěrům. Proto je nezbytné pečlivě vážit, které z informací jsou pro manažery užitečné
a které jsou povrchní a nemají být v jistých situacích předmětem zájmu.
Hodnocení úrovně řízení logistických činností
- 109 -
SHRNUTÍ
Pro hodnocení činnosti logistického pracoviště je nejprve zapotřebí stanovit
seznam těchto činností. Za optimální je možné považovat stanovení kritérií
podle jednotlivých činností.
Na tomto základě je možné dále formulovat kritéria pro hodnocení. Ta spočívají
v různých ukazatelích a limitech, podle kterých je možné sledovat rentabilitu.
Způsob zpracování kritérií je podmíněn velikostí firmy, výrobním sortimentem,
kvalitou propracování plánování řídící a logistické činnosti a kvalitou manažera,
který zpracovává uvedená kritéria.
Hodnocení činnosti probíhá zpravidla podle stanovených kritérií, přičemž se
vychází buď z bodového systému, nebo z ohodnocení dané činnosti příslušnou
známkou.
S výjimkou těch kritérií, která jsou spočitatelná či jinak měřitelná, je při každém
hodnocení prvek subjektivismu
Z hodnocení je nezbytné provést příslušné závěry a zpracovat i soubor
doporučení k odstranění slabých míst.
Otázky ke cvičení pro kapitolu " Některé logistické techniky“ 1. Proč se někdy logistické a manažerské techniky překrývají?
2. Vysvětlete, v čem spočívá význam hodnocení logistických činností a jakým
způsobem lze toto hodnocení provádět.
3. Pro hodnocení potřebujete určitá kritéria. Pokuste se vysvětlit, na jakém základě
lze tato kritéria formulovat a jaké by měla zahrnovat ukazatele.
4. Uveďte, jakým způsobem lze provádět hodnocení úrovně logistických operací.
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ kritéria normativů
obchodní politika
zásobování
logistické operace
výrobní sortiment
bodové hodnocení
Osobnost manažera - logistika
- 110 -
„Nikdo se nenarodil moudrý.“
Ptahhotep
11 OSOBNOST MANAŽERA - LOGISTIKA Po prostudování této kapitoly byste měli:
umět charakterizovat hlavní rysy manažera – logistika
vědět jak je možno analyzovat prvky osobnosti se zřetelem k pracovníkům
pověřeným řízením logistiky
dokázat formulovat a posoudit cesty vedoucí ke zkvalitnění osobnostních rysů
řídících pracovníků v logistice.
V této učebnici základů logistiky jde o poslední, informativní kapitolu. Obsahuje souhrn
vlastností a schopností, které by měl mít manažer – logistik. Musíme ovšem uvést, že
tyto osobnostní rysy a vlastnosti neplatí pouze pro logistika, ale v podstatě pro každého
manažera.
Takže – pokud jde o uvedené osobnostní rysy a vlastnosti – týkají se vlastně nás všech.
Jsou to vlastnosti a rysy, jejichž existence je předpokladem dobré a úspěšné práce.
Samozřejmě jde o ideální stav. Jsme lidé s řadou nejrůznějších chyb a těžko se najde
někdo, kdo by plně vyhovoval níže uvedeným kritériím. To však nevadí. Je to určitý
model, ke kterému se máme všichni postupně přibližovat.
Zavádění a využívání logistiky jako systému je – jak jsme již několikrát uvedli –
nezbytným předpokladem úspěchu v podnikání. Ve velkých podnicích se touto činností
bude zabývat celé oddělení, v menších několik pracovníků nebo kumulovaná funkce.
V ojedinělých případech je možné tuto činnost zajišťovat i externě – formou spolupráce
s některou poradenskou organizací. Je to však opravdu pouze výjimka.
Jaký pracovník je nejvhodnější pro funkci manažera – logistika? Jaké má mít osobní
vlastnosti a rysy?
Na základě vlastních zkušeností z praxe a na základě poznatků z literatury můžeme
odvodit a formulovat požadavky na vlastnosti a kvality úspěšných manažerů –
logistiků následovně:
osobní integrita a přijetí etiky podnikání
schopnost motivovat a vést své partnery
umět plánovat v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu
mít organizační schopnosti
umět motivovat sám sebe
mít zkušeností s manažerským řízením
znát a umět užívat manažerské techniky
umět komunikovat se svým okolím
mít schopnost sebekontroly a autokorekce
umět rozlišit jednotlivá řešení na neodkladná, definitivní a dočasná a podle toho
i jednat
mít důvěru ve vlastní schopnosti
Požadavky
na vlastnosti
kvality
manažera
- logistika
Osobnost manažera - logistika
- 111 -
nepřeceňovat se
být v souladu se záměry a požadavky organizace, ve které pracuje
umět řídit běžné rutinní práce a plnit stanovené cíle
mít schopnosti řešit neočekávané problémy a komplikace
umět zpracovávat projekty a dovádět je k úspěšným koncům
umět motivovat své spolupracovníky k optimálním výkonům.
Jsou to vysoké požadavky a není jich málo? To ovšem není vše.
V současnosti, více než kdy jindy se setkáváme s požadavky jednání ve smyslu
podnikové, firemní kultury. Tuto kulturu lze definovat jako souhrn představ, přístupů
a hodnot všeobecně v organizaci sdílených a relativně dlouho udržovaných. Je to vizitka
každé organizace.
A tomu se musí přizpůsobit manažer – logistik. Nejen to, sám je nositelem této kultury.
Projevuje se to v jeho chování, což je důležité zejména při jednání s dodavateli
a odběrateli.
Někteří manažeři mají pocit, že pokud mají být úspěšní, musí se snažit identifikovat se
s cizí kulturou, že se mají chovat tak, jak se chová dodavatel či zákazník (vycházejí
z přísloví, které v tomto případě neplatí: “Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti!“)
Domnívají se, že musí sdílet názory a hodnoty dodavatele či zákazníka, aby plně
pochopili prostředí, ve kterém se tyto subjekty pohybují a mohli pak poskytovat
efektivní služby a dobře jednat. Znamená to nebýt autentický a nefalšovaný a tím se
vzdávat charakteristických rysů vlastní firemní kultury. Pochopení a respektování
druhého subjektu ovšem neznamená nutnost vzdát se vlastní firemní kultury.
S chováním vůči mimo firemním subjektům souvisí řada problémů, které jsou ovšem
snadno řešitelné. Namátkou se seznámíte s některými z nich.:
Volit vhodné oblečení. K tomu perlička: V praxi jsme se setkali s tím, že ředitel
podniku, se kterým jsme měli jednání, si značil barvu a střih oblečení, aby při
dalším jednání věděl, zda má dotyčný manažer více obleků a je tedy
ekonomicky úspěšný. Prozradila to sekretářka, která byla na odchodu z podniku.
Při jiné příležitosti měl zase vrátný povinnost hlásit řediteli podniku, v jakém
typu auta jsme přijeli k jednání. Podle typu auta pak ředitel vystupoval.
Dochvilnost. Je to naše národní bolest. Odvoláváme se na tzv. akademickou
čtvrthodinku, ale neuvažujeme často, kolik sebe a jiné připravujeme
o drahocenný čas.
Vědět, kdy a jak začít mluvit k věci. Znamená to dokonalou přípravu na každé
jednání, umění vést nezávaznou konverzaci a umět se postupně dostávat
k problému, který potřebujete řešit.
Vědět, kdy jde o formální a kdy o neformální vztahy. Což je problém zejména
mladých manažerů.
Zásadně neprojevovat emoce, ať jde o radost, zlost, rozpaky, rozčilení či
o cokoliv jiného.
Vědět, s jakým jazykem je vědět s jinými subjekty jednat, což neznamená cizí
jazyk (i když i ten je zapotřebí), ale kdy je nutné mluvit vyloženě technicky nebo
humanisticky orientovaně.
Manažer
- logistik
a podniková
kultura
Přístup
k zákazníkovi
Osobnost manažera - logistika
- 112 -
Zásadně se nedotýkat soukromých záležitostí, existují totiž určitá tabu, která je
nezbytné respektovat.
Není to jednoduché, ale je to splnitelné. Kdo chce mít úspěch v jednání, musí si
uvědomit, že u dodavatele je pánem odběratel, u zákazníka je pánem zákazník. Manažer
logistiky je osobnost a jako osobnost musí umět také vystupovat a jednat.
SHRNUTÍ
Manažer logistiky je osobností, která má mít řadu osobnostních i volních
vlastností. Musí vycházet z podnikové kultury vlastní organizace. Nesmí se
přizpůsobovat kultuře jiných subjektů, se kterými jedná.
Získání potřebných znalostí a vlastností je sice obtížné, ale záleží pouze na vůli
osobnosti, která je pověřena funkcí manažera – logistika.
Otázky ke cvičení pro kapitolu " Osobnost manažera – logistika“
1. Vysvětlete, v čem se liší manažer – logistik od ostatních manažerů v organizaci.
3. Jaké jsou požadavky na vlastnosti a kvality manažerů – logistiků ?
Pojmy k zapamatování osobnostní rysy manažera – logistika
specifika manažera – logistika.
Závěr
- 113 -
„I velký strom vyrůstá z malého“.
Lao´c
ZÁVĚR
V tomto studijním materiálu o základech logistiky se studenti Vysoké školy
polytechnické v Jihlavě seznámili s problematikou, která sice není lehká, ale má v práci
managementu svůj význam. Je to jedna z podnikových činností, bez kterých podnik
nemůže fungovat a plnit své funkce. A to platí nejen pro podnik jako výrobní
organizaci, ale i pro služby, obchod, pro nejrůznější instituce – prostě pro vše, kde se
vytváří nějaký produkt, ať hmotného či nehmotného charakteru nebo jinak morálně
významný. Rozdíl je pouze v rozsahu působnosti logistiky.
Autoři jsou si plně vědomi toho, že s tímto rozsahem znalostí není možné se stát
logistiky, k tomu je třeba ještě řadu dalších znalostí a dovedností. Účelem studia tohoto
předmětu je pouze získat v rámci vzdělávání určité představy o významu logistiky
o tom, co tento vědní i praktický obor obsahuje a zahrnuje. A kdo poctivě studoval, pak
tyto představy a základní znalosti má. A to je důležité.
Chtěli bychom ještě zdůraznit jednu okolnost.
Je určitým zvykem řady studujících, že po prostudování určitého předmětu a složení
zkoušky se učebnice založí, zahodí nebo se přenechá nižším ročníkům. Tento osud
může potkat i tato skripta.
My bychom však doporučovali něco jiného. Materiál v tomto studijním materiálu
zahrnuje značné množství teoretických a především praktických poznatků. Nechceme
tím říci, že se jedná o jedinečnou učebnici. To v žádném případě. Ale její obsah je jistě
dostatečně hutný, aby studentům přiblížil onu řadou manažerů opomíjenou logistiku.
Proto bychom doporučovali, abyste tato skripta měli jako součást své odborné knihovny
alespoň kratší čas po nástupu do praxe. Je totiž možné – a myslíme, že dokonce zcela
pravděpodobné – že se vám vyskytnou problémy, které vám umožní řešit právě tento
studijní materiál. Moc místa nezabere, snad se s vašimi dalšími odbornými knihami
i beletrií bude dobře snášet.
Úspěch v logistice je založen na řadě okolností. Ovšem v popředí stojí lidé – člověk –
manažer. To platí nejen pro logistiku. Tento manažer musí mít řadu osobních i volních
vlastností, které jsou požadovány po všech manažerech. Ale pracovník v logistice musí
mít ještě jednu vlastnost navíc: umět stát za svou věcí, přesvědčit management své
firmy, že prostě bez logistiky to nejde.
Je na vás, jak se k logistice postavíte, jak budete v budoucnu, ve vaší praxi
logistiku potřebovat.
Přejeme vám, milí studenti, hodně úspěchů ve vaší další práci.
Přílohy
- 114 -
PŘÍLOHY
Příloha č. 1 - Citáty – autoři
Ani
Žil za vlády XX. dynastie v Egyptě, tj. v období 1200 až 1000 let před Kristem. Snad
byl vysokým dvorským dvořanem. Bližší údaje nejsou známy. Je autorem souboru
mravních a politických zásad.
Archytás z Tarentu
(asi 430 –345 let před Kristem). Byl to řecký filozof, astronom, matematik a politik. Je
představitelem tzv. mladšího pythagoreismu. Kladl důraz na filozofický význam
natematiky. Je považován za zakladatele teoretické mechaniky. Jeho učení do značné
míry ovlivnilo Platóna.
Démokritos z Abdér
(asi 460 –370 let před Kristem). Významný řecký filozof a vědec. Aplikoval myšlenky
atomismu jak do filozofie, tak do jednotlivých vědních oborů. Je autorem více než
70 spisů o filozofii, matematice, lékařství, gramatice, básnictví a hudbě. Žel, zachovaly
se pouze zlomky těchto prací. Zavedl pojem atomu jako základní, dále však nedělitelné
částice hmoty. Vyslovil hypotézu o neustálém pohybu atomů, které se od sebe liší pouze
velikostí. Kladl důraz na harmonické začlenění občana do řeckého městského státu
(polis). Za nejlepší politické zřízení pokládal demokracii. V osobním životě
doporučoval usilovat o štěstí a o dobrou mysl. Člověka má vést k dobrému ne strach
před sankcí, ale zodpovědnost k sobě samému.
Epikúros ze Samu
(341 – 270 let před Kristem). Řecký filozof, nejvýznamnější představitel atomismu
v helénské době. V roce 306 založil v Athénách filozofickou školu, zvanou “Zahrada“
(Képos). Vycházel ze zakladatelů řeckého atomismu Leukippa a Démokrita. Jejich
strohý determinismus odstranil tvrzením, že v pohybu atomů dochází k nahodilým
odchylkám. Tím také zdůvodňoval svobodu lidské mysli. Kladl důraz na etiku,
za nejvyšší životní hodnotu pokládal slast, kterou chápal jako oproštění se od bolesti
a duševního neklidu. Pro dosažení duševního klidu je třeba poznat podstatu věcí
a vyhýbat se politickému životu. Připouštěl existenci bohů, kteří však nezasahují
do vesmíru. Pokoušel se o výklad některých zvlášť výrazných přírodních jevů
(zemětřesení, blesk atd.). Bázeň před těmito jevy je hlavní zdroj víry v zasahování bohů
do života lidí. Uznával i různé výklady téhož jevu, protože pro něj bylo zásadní
racionální vysvětlování podstaty.
Přílohy
- 115 -
Franklin Benjamin
pseudonym Richard Saunders (1706 – 1790). Americký osvícený myslitel, diplomat,
přírodovědec, publicista, tiskař. Vzdělání získal jako samouk. Díky vlastní námezdní
práci si založil tiskárnu. Od r. 1729 vydával vlastní noviny a některá svá díla. Zasloužil
se o zlepšení technické infrastruktury ve Filadelfii (osvětlení ulic, chodníky, čištění ulic,
knihovna, vzdělávací spolky). Založil učenou společnost. V meteorologii se zabýval
atmosférickou elektřinou. 1750 zkonstruoval hromosvod, na jehož principu je dodnes
založena ochrana objektů před úderem blesku. Zavedl označení „kladná a záporná
elektřina“, věnoval se výzkumu Golfského proudu. Od roku 1754 byl politicky aktivní,
nejprve za sloučení britských kolonií, pak jako mluvčí ohledně daní s Velkou Británií,
byl členem komise, která připravila Deklaraci nezávislosti a vedoucím diplomatické
mise ve Francii.
Hobbes Thomas
(1588 – 1679). Filozof pozdní renesance, zaměřením materialista. Podle něj je svět
světem nepřátel. Lidský život lze srovnat se závodem v běhu, při kterém je odměnou
každému účastníkovi jeho vítězství nad ostatními.
Lao´c
Starý čínský mistr, asi 6. století před Kristem. Staročínský filozof, nejvýznamnější
postava filozofie a náboženství (taoismus). Je patrně autorem díla „Kniha o cestě
a ctnosti“. Byl starším součastníkem Konfucia. Působil jako hlavní archivář na
císařském dvoře. Věnoval se učení o tao (filozofický směr o významu správné cesty
člověka). Když poznal morální úpadek císařského dvora, opustil úřad a odešel ze země.
Údajně se stal učitelem Budhy a dostal se do stavu nesmrtelnosti.
Marten Miloš
Vlastním jménem Miloš Šebesta (1883 – 1917). Český literární kritik a esejista, prozaik
a překladatel. Jeden z představitelů Moderní revue. Hodně překládal z francouzštiny.
Morgenstern Christian
(1871 – 1914). Německý básník. Jeho tvorba byla ovlivněna A. Schopenhauerem
a F. Nietzschem. Zakladatel německé nonsensové literatury, zesměšňoval snobismus
a maloměšťáctví.
Ptahhotep
Asi 2200 let před Kristem. Byl vezírem panovníka 5. egyptské dynastie. Proslavil se
jako autor sbírky naučení a rad, které ovšem spíše sledují osobní prospěch než morální
ideál. Cílem jeho učení byla výchova dvořana či vysokého úředníka, oddaného dynastii
a státu.
Přílohy
- 116 -
Seneca Lucius Annaeus Seneca Mladší
(4 před Kristem – 65 po Kristu). Římský filozof, básník, prozaik a politik. Působil
původně v Římě jako advokát, brzy získal pověst výtečného řečníka a stal se senátorem.
Znepřátelil si však ženu císaře Caliguly Messalinu, která dosáhla jeho vyhnání v r. 41
na Korsiku do vyhnanství. Druhá žena císaře Claudia Agrippina Mladší mu v roce 48
vymohla návrat a učinila jej vychovatelem svého syna, pozdějšího císaře Neróna.
Po smrti Claudie řídil Seneca pět let spolu s velitelem pretoriánů Sextem státní
záležitosti. Po smrti Agrippiny se vztah císaře k Senecovi značně zhoršil, což jej vedlo
v r. 62 k odchodu do ústraní a následně se věnoval literární činnosti. V roce 65 byl
zřejmě neprávem obviněn ze spiknutí a Nerónem přinucen k sebevraždě. Jeho činnost
zasahovala do filozofie, přírodovědy a básnictví. Věnoval pozornost otázkám etiky,
hájil myšlenku rovnosti lidí a kladl důraz na plnění povinností člověka k sobě samému.
Jako prozaik přispěl k formálnímu vývoji latinské gramatiky a zejména latinské
filozofické terminologie.
Shaw, George, Bernard
(1851 – 1950). Anglický dramatik a esejista irského původu. Zakladatel moderního
anglického dramatu. Byl propagátorem reformního tzv. fabiánského socialismu.
Vzdělání získal jako samouk a hlavně četbou v knihovně Britského muzea. Napsal řadu
románů, dramatických děl a esejí. V roce 1925 mu byla udělena Nobelova cena
za literaturu.
Přílohy
- 117 -
Příloha č. 2 - Seznam tabulek, schémat, vzorců a znázornění
a) Seznam tabulek
tabulka 1. Vnitřní faktory úspěšnosti podniku ................................................................ 19
tabulka 2. Typy rozhodnutí (Bobák, 1999) ..................................................................... 55
tabulka 3. Hodnocení typů dopravy (1 = optimum, 5 = minimum) ................................ 59
tabulka 4. Rozměry standardizace u obalů ...................................................................... 62
tabulka 5. Rozměry standardizace u palet ....................................................................... 62
tabulka 6. Rozměry standardizace u kontejnerů .............................................................. 62
tabulka 7. Faktory úspěšnosti logistiky podle G. Schulteho a P. Pernici ........................ 73
tabulka 8. Posouzení výhodnosti nákupu vzhledem k množství ..................................... 91
tabulka 9. Tabulka metody analýzy SPACE ................................................................... 92
tabulka 10. Rozdíly mezi tradičními nákupy a nákupy při metodě JIT .......................... 95
tabulka 11. Rozdíly v nákupních aktivitách u tradičních nákupů a s použitím metody JIT
.................................................................................................................................. 96
tabulka 12. Příklad výběru kritérií pro hodnocení logistických činností ...................... 104
tabulka 13. Příklad hodnocení logistických činností podle útvarů ................................ 108
tabulka 14. Sumarizace hodnocení logistických činností.............................................. 108
b) Seznam schémat
Schéma 1. Vztah jednotlivých přístupů v hospodářské logistice (Bobák, R., 1999) ...... 14
Schéma 2. Trojúhelník nového tržního prostředí ............................................................ 19
Schéma 3. Vztah mezi marketingem a logistikou ........................................................... 25
Schéma 4. Logistika a její systémy ................................................................................. 30
Schéma 5. Znázornění logistického řetězce (Bobák, 1999) ............................................ 35
Schéma 6. Proces zásobování .......................................................................................... 42
Schéma 7. Typová struktura skladů ................................................................................ 48
Schéma 8. Dopravní prostředky pro vnitropodnikovou dopravu (Bobák, 1999) ............ 60
Schéma 9. Typy komunikačních vazeb k předávání informací ...................................... 79
Schéma 10. Možná struktura logistické informační soustavy ......................................... 80
Schéma 11. Možný způsob organizace logistických činností a jejich začlenění
do informační soustavy. ............................................................................................ 81
Schéma 12. Síťový graf – metoda CPM – stavba dřevěného skladu .............................. 89
Schéma 13. Analýza příčin a následků s využitím diagramu „rybí kost“ ....................... 97
c) Seznam vzorců
Vzorec 1. Základní vzorec pro propočet počtu mezilidských vztahů ............................. 86
Vzorec 2. Propočet rozsahu meziútvarových vztahů ...................................................... 86
Vzorec 3. Propočet počtu vztahů mezi zaměstnanci ....................................................... 86
Vzorec 4. Campův vzorec propočtu optimální velikosti objednávky ............................ 90
Vzorec 5. Dosazení hodnot do Campova vzorce ............................................................ 90
Vzorec 6. Propočet kvality včasnosti dodávek ................................................................ 98
Vzorec 7. Propočet rozsahu vyřizování objednávek ....................................................... 99
Přílohy
- 118 -
Vzorec 8. Propočet úplnosti dodávek ............................................................................ 99
Vzorec 9. Konkrétní propočet úplnosti dodávek ............................................................ 99
Vzorec 10. Propočet bezchybnosti fakturace .................................................................. 99
Vzorec 11. Propočet ziskovosti ve vztahu k prodejní ploše ......................................... 100
Vzorec 12. Propočet možnosti ovlivňování rentability dodavatele .............................. 100
Vzorec 13. Propočet aktuálnosti ukazatele celkové výkonnosti distribuce .................. 100
Vzorec 14. Konkrétní propočet ukazatele celkové výkonnosti distribuce .................... 100
d) Seznam znázornění
Znázornění 1. Symbolizace pro síťový graf CPM ......................................................... 88
Přílohy
- 119 -
Příloha č. 3 - Seznam literatury
Lambert, D.M., Stock, J.R., Ellram, L.M.: Logistika, Praha, Computer Press, 2000.
Bobák, R.: Základy logistiky, Zlín, FaME, 1999.
Bakešová, M., Koudelka, F., Křesťan,V.: Výzkum trhu, Jihlava, Vyšší odborná škola,
2003.
Čihovský, J., Koudelka, F.: Vybrané kapitoly ze sociologie práce a podniku, Olomouc,
Ediční středisko RUP, 1992.
Douchová, J. a kol.: Základy psychologie trhu, Jinočany, H + H, 1993.
Drucker, F.P.: Podnikové řízení a hospodářské výsledky, Praha, Svoboda, 1968.
Fialová,H., Tomek, G.:Malý slovník marketingu, Karviná, ECOMIX – OK, 1994.
Flavius, J.: Válka židovská, Praha, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965.
Gros, I.:Logistika, Praha, Vydavatelství VŠCHT, 1996.
Christopher, M.: Logistika v marketingu, Praha, Management Press, 2000.
Jurová, M.: Logistika. Brno, VUT, fakulta podnikatelská, 1998.
Khol, J.: Účinnost řídící práce, Praha, Svoboda, 1977.
Kolektiv.: Ilustrovaný encyklopedický slovník, III. díl. Praha, Academia, 1982.
Kolektiv.: Stručný ekonomický slovník. Praha, Svoboda, 1959.
Kolektiv.: Slovník ekonomiky průmyslu a vědeckého řízení, Praha, Svoboda, 1967.
Kolektiv.: Stručný ekonomický slovník, Praha, Svoboda, 1969.
Kolektiv.: Velký sociologický slovník, I. a II. Díl, Praha, Karolinum, 1996.
Koštuviak, J, Gregor, M. :Podnik v roce 2001 – revoluce v podnikové kultuře, Praha,
Grada, 1993.
Kotler, Ph.: Marketing management, Praha, Grada, 1998.
Koudelka, F.: Logistika distančního vzdělávání, Olomouc, RUP, 2001.
Kozlov, G.A, Parvušin, S.P.: Stručný ekonomický slovník, Praha, Svoboda, 1967.
Kubr, M. a kol.: Poradenství pro podnikatele a manažery, Praha, CAPA, 1991.
Kulhavy, E.: Skici k marketingu, Praha, Victoria Publishing, 1993.
Basl, J.: Aktuální pohled na nabídku podnikových informačních systémů. In
COMPUTERWORLD, č.3, 1998, Praha.
Leština, J., Rolínek, L. a kol.: Metodická východiska pro stanovení
konkurenceschopnosti českého zemědělství, In Acta Universitatis Bohemiae
Meridionales The Journal for Economics, Management and Trade, ročník I./3. České
Budějovice: 1998.
Líbal,V., Hellerová, A.: Charakteristika logistických činností podniku a odbytová
logistika, Praha, Institut pro výchovu MPSV, 1990.
Mařík, K.: Logistika zásobování, Praha, Institut pro výchovu MP, 1991.
Paterson, T.T.: Teorie řízení, Praha, Svoboda, 1971.
Pernica, P.: Logistika (Základy), Praha, VŠE, 1991.
Pernica, P.: Logistika – aktivní prvky, Praha, VŠE, 1994.
Pernica, P.: Logistika – pasivní prvky, Praha, VŠE, 1994.
Pfeifer, L., Umlaufová, M.: Firemní kultura – síla sdílených cílů, hodnot a priorit,
Praha, Grada, 1993.
Porter, M.: Konkurenční výhoda, Praha, Victoria Publishing, 1993.
Rejman, L.: Slovník cizích slov, Praha, SNP, 1966.
Schneider, M., Koudelka, F.: Úvod do základů sociologického výzkumu, Olomouc,
Ediční středisko RUP, 1993.
Světlík, J.: Marketing – cesta k trhu, Zlín, EKKA, 1994.
Přílohy
- 120 -
Šuleř, O.: Manažerské techniky, Olomouc, Rubico, 1995.
Ter – Manuelianc, A.: Možnosti využití exaktních metod v řídící praxi, Praha, Horizont
1971.
Tomek, J. a kol.: Marketingová strategie podniku, Praha, Management Press, 1992.
Kolektiv.: Velký sociologický slovník, díl 1, Praha, Univerzita Karlova, Vydavatelství
Karolinum, 1996.
Volkov, M.I. a kol.: Slovník politické ekonomie, Praha,Svoboda, 1982.
Vrba, J.: Logistika a distanční vzdělávání, Olomouc, Vydavatelství UP, 2001.
Ing. Miroslava Bakešová, Ing. Vladimír Křesťan
ZÁKLADY LOGISTIKY
1. vydání
Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2008
Tisk Ediční oddělení VŠPJ, Tolstého 16, Jihlava
Grafická úprava Mgr. Hana Vojáčková
Náklad 600 výtisků
ISBN 978-80-87035-08-5