![Page 1: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/1.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 28
- ovládá přímo nebo nepřímo činnost všech orgánů, vytváří chování organismu a komunikuje
s okolím
- fce: příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací
- působí velmi rychle, účinek je krátkodobý (po dobu trvání podnětu)
- skládá se z mozku a míchy
STAVBA
Neuron, nervová buňka (cellula)
- základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně je neuron, nervová buňka
- jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na
speciální signály
- přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost
organismu na ně reagovat.
- neuron jako základní jednotku nervové tkáně popsal roku 1835 J. E. Purkyně
DENDRITY = krátké výběžky vedou vzruch do buňky (dostředivé, směrem do mozku nebo
do míchy), přijímají signály z jiných neuronů nebo smyslových buněk
NEURIT – AXON = dlouhý až 1m, počet neuronů v mozkové kůře je 14 miliard
- vede vzruch z buňky (odstředivé, směrem z mozku nebo míchy)
AXONOVÝ VÝBĚŽEK = spojuje tělo s axonem
BUŇ.TĚLO = soma, obsahuje buněčné jádro
BUNĚČNÍ JÁDRO = endoplasmatické retikulum,Golgiho komplex, mitochondrie. lysozomy
centrioly
RENVIEROVY ZÁŘEZY = zrychlují vedení vzruchů, rozdělují myelinovou pochvu se
schwannovymi buňkami
MYELINOVA POCHVA = tuková látka, zabraňující šíření vzruchů mezi sousedními vlákny
SCHVANNOVA BUŇKA = obtáčí se kolem axonu a vytváří myelin
NERVOVÉ ZAKONČENÍ = synoptický knoflík (tvar knoflíku)
- nemnoží se, pouze regenerují
- jsou citlivé, nutné zásobení 02 (kyslík se dostane do mozku krví, za 1min.proteče mozkem
skoro 1 l krve)
![Page 2: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/2.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 29
Gliové buňky (glie, neuroglie)
- drobné, bohatě větvené buňky různého tvaru vyplňující prostory mezi nervovými buňkami
- tvoří "kostru" nervové tkáně
- nevedou vzruchy, mají podpůrnou funkci, chrání a vyživují neurony a fagocytují poškozené
buňky, odvádí odpadní látky
- je jich 10x více než neuronu
- typy glií:
Astrocyty: skelet NS, mají hodně výběžků, dotýkají se cévy a neuronu –
zprostředkovávají metabolismus
Oligodendroglie: tvoří myelinovou pochvu
Mikroglie: schopny fagocytózy a měňavkovitého pohybu, zajišťují imunitu
Velikost nervových buněk
- jsou různě veliké a různých tvarů
- velikost se pohybuje od 7 tisícin milimetru až 150 tisícin milimetru
Vzruch
- rychlost přenosu vzruchu je až 120m/s
- spojení dvou neuronu se děje díky SYNAPSÍM
- na jednom neuronu je až několik tisíc synapsí
- jednosměrné vedení vzruchu
REFLEX
- reakce organismu na změnu prostředí
- tento pojem vysvětlil a zavedl český fyziolog Jiří Procházka ( 1749 – 1820 )
Reflexní oblouk
- děj při kterém se přenáší signál z čidla nervovou drahou
k výkonnému orgánu
![Page 3: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/3.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 30
Skládá se z 5 částí:
1. receptor = příjem, podráždění
2. dostředivý nerv = vede vzruch do CNS
3. CNS = zpracování informace
4. odstředivý nerv = vede nerv z CNS
5. efektor = výkonný orgán (odpověď na podráždění)
Nepodmíněny a podmíněný reflex:
-tyto děje rozdělil a popsal do dvou skupin, fyziolog Ivan Petrovič Pavlov ( 1849 – 1936 )
Nepodmíněný R
jsou vrozené (zaznamenán v genetickém kódu)
jsou v šedé hmotě všech částí ústřední nervové soustavy mimo kůru koncového mozku
vždy stejná reakce (podráždění rohovky – mrknutí)
nejsložitější forma vrozených reakcí = pudy rozmnožovací, sebezáchovy (instinkty)
Podmíněný R
získané učením během života
centrum v mozkové kůře
vznik na základě určitého podnětu (světlo, zvuk, určitá osoba……)
po vynechávání určitého podnětu reflex časem vymizí
Dělení reflexů podle:
ČIDLA
exteroreceptivní (kožní čidla, zrak, chuť, čich)
interoreceptivní (podněty uvnitř organismu)
propioreceptivní (podněty ve svalech, šlachách a kloubech)
CENTRA
extracentrální (reflexy axonové, uzlinové)
centrální (reflexy míšní a mozkové)
VÝKONNÉHO ORGÁNU
somatické (tělové)
autonomní (vegetativní)
VZNIKU
nepodmíněné (vrozené)
podmíněné (získané)
CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
- rozděluje se na MÍCHU a MOZEK
![Page 4: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/4.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 31
Mícha (medulla spiralis)
- je to provazec nervové tkáně uložený v páteřním kanálu
- je asi 40 - 45 cm dlouhý, v krční části má v nejširším místě v horním oddílu bederním průřez
asi 12x8,5 mm
- je centrem jednoduchých reflexů, např. obranného reflexu nebo erekce
- horní konec přechází v prodlouženou míchu ( část mozku )
- dolní konec končí v úrovni druhého bederního obratle
- z míchy odstupuje 31 párů míšních nervů
- na průřezu míchy rozlišujeme centrální kanálek obklopený šedou hmotou a okolo ní bílou
hmotu
šedá hmota je tvořena těly neuronů a krátkými dendrity (výběžky), vybíhá
v přední míšní rohy, spojením předních a zadních míšních kořenů vznikají
míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory
bílá hmota tvoří jí neurity (AXON) s myelinovou pochvou, tvoří ji svazky
vláken, které vytvářejí vzestupné dráhy předávající impulsy do vyšších částí
CNS a sestupné dráhy přivádějící z vyšších částí CNS podněty pro činnost
motorických buněk (vědomé a chtěné pohyby)
- jsou smíšené, odstředivé (od receptorů vstupují do zadní části hřbetní míchy) a dostředivé
(vstupují z přední části míchy a v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními)
Mozkomíšní mok
= liguor cerebro spinalis
= čirá kapalina, obsahuje bílkoviny, 130-150 ml
= denně vznikne 500 ml
funkce – ochranná, nadlehčuje mozek, odvádí metabolické zplodiny z mozku,chrání, tlumí
nárazy, imunitní funkce
Centrální kanálek (canalis centralis) – úzký, v krční oblasti je často druhotně uzavřen
Míšní nervy (nervi spinalis)
Nervová pleteň krční (plexus cervicales)
vzniká spojením 1. -4. krčního nervu
její větve vedou k některým svalům a kůži
nejvýznamnější je dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus), který sestupuje
mezihrudím až k bránici a zprostředkovává brániční dýchání.
Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)
spojení předních větví 5. - 8. krčního nervu a částečně 1. hrudního nervu
nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku a svaly volné
horní končetiny (např. nerv vřetenní, středový a loketní, které dosahují až na prsty
ruky)
Nervy hrudní netvoří pleteně a nespojují se s předními větvemi
12 párů, probíhají mezi žebry
nervy mezižeberní (n. intercostales) se rozvětvují ve svalech hrudní a břišní stěny a v
kůži přední strany trupu.
![Page 5: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/5.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 32
Nervová pleteň bederní (plexus lumbalis)
přední větve 1. - 4. nervu bederního
inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna a zevní pohlavní orgány
největší je nerv stehenní, který se větví na přední straně stehna.
Nervová pleteň křížová (plexus sacralis)
tvoří ji 5. nerv bederní a 1. -3. nerv křížový
nejvýznamnější je nerv sedací (n. ischiadicus), který sbíhá po zadní straně stehna a v
zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový, které dosahují až na prsty nohy.
Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis)
tvořená všemi křížovými nervy
inervuje svaly pánevního dna a orgány malé pánve
Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus)
drobné kostrční nervy inervují anální otvor.
Nervy hlavové ( nervi cranialis) připojují ke spodině mozku kořeny, které mají vlákna většinou pouze jednoho typu
(senzorická vlákna)
rozvětvují se v oblasti hlavy a krku
smíšené, odstředivé a dostředivé
zásobují hlavně smyslové orgány a svaly na hlavě
![Page 6: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/6.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33
I. čichový nerv (nervus olfaktorius)
začíná tenkými vlákny, výběžky čichových buněk vytvářejí pleteně a z nich vznikají
čichové nervy a vstupují do nitrolebního prostoru a vedou do výběžků do mozkové
kůry
senzitivní nervy
II. zrakový nerv (nervus optikus)
obsahuje nervový vlákna a ta vedou z buněk sítnice, vystupují ze zadního pólu oka a
jdou do nitrolebního prostoru a pokračují přes zkřížení do zrakových center
je součástí CNS
III. okohybný nerv (nervus okulomotorius)
odstředivý, eferentní
motorická vlákna se dělí ke svalům
vegetativní vlákna jdou ke svalům řasnatého tělíska a duhovky
IV. kladkový nerv (nervus trochlearis)
tenoučký nerv, jádro ve středním mozku, inervuje horní šikmý sval u oka
V. trojklanný nerv ( nervus trigeminus)
nejsilnější hlavový nerv
inervuje obličejovou část hlavy
smíšený nerv ze tří částí:
1. větev odstředivá – od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene
2. větev dostředivá – receptor ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti
3. větev smíšená - dostředivá = dolní čelist, jazyk a krajina spánková
- odstředivá = svaly žvýkací
VI. odtahující nerv ( nervus abducens)
vstupují do očnice, vedou vzruchy ke svalům, které zabezpečují pohyb oční koule, při
poškození = šilhání ( strobismus)
VII. lícní nerv ( nervus fascialis)
vede motorická vlákna k mimickým svalům
senzitivní vlákna ze zevního sluchovodu, chuťových buněk
vegetativní vlákna k slzné žláze a slinné žláze a žlázkám dutiny nosní
při poškození ztráta mimiky na ½ obličeje
VIII. sluchověrovnovážný nerv ( nervus vestibulokochlearis)
má 2 části - sluchovou a rovnovážnou
IX. jazykohltanový nerv ( nervus glozofanrygeus)
obsahuje smíšený nerv
inervuje zadní 1/3 jazyka, hltanu, příušní žlázu
umožňuje polykání
X. bloudivý nerv ( nervus vagus)
smíšený nerv, inervuje útroby na krku, břiše, hrudníku, vede na krku, vystupuje v
hrdelní jamce do hrudníku a s jícnem do dutiny břišní
motorická vláka - svaly hrtanu a hltanu
![Page 7: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/7.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 34
vegetativní vlákna - hladká svalovina, žláza
senzitivní vlákna - z orgánů - orgánová bolest
XI. přídatný nerv ( nervus akcesorius)
motorická vlákna
inervuje některé svaly krku, zdvihač hlavy a sval trapézový
XII. podjazykový nerv ( nervus hypoglossus )
jádro v prodloužené míše a rozvětvuje se na svalech jazyka
Nervy vegetativní ( autonomní)
starají se o automatickou regulaci našich orgánů bez našeho vědomí (srdce, plíce,
žaludek….)
skládají se z motorických nervů spojujících s ostatními orgány
mají dvě skupiny
nervy sympatické
nervy parasympatické
![Page 8: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/8.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 35
NERVY SYMPATICKÉ
vychází z krční, hrudní a bederní spolu z míšními nervy
jsou podél páteře, vzájemně propojeny s nervovými vlákny = sympatický kmen
krční sympatikus inervuje svalovinu cév, krku, oko, žlázy hlavy a krku, srdeční
svalovinu
hrudní sympatikus - plíce, bronchy, pleteně podél cév, stěna trávicí trubice
bederní sympatikus - ledviny, vnitřní pohlavní orgány, v pánvi se přidávají k
parasympatiku a tvoří pleteně drážděn při stresu, zátěži rozhodování
NERVY PARASYMPATICKÉ
vystupuje z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy
s III. hlavovým nervem vede ke svalům oka
s VII hlavovým nervem vede ke slinným a slzným žlázám
s IV hlavovým nervem vede k příušní žláze
s X hlavovým nervem vede k průdušnici, cévám, srdci, zažívacímu traktu až k horní
části močovodu a ledvinám
Mozek (encephalon) - je uložen v dutině lební, o váze asi 1 300g (při narození asi 400g)
- nejsložitější orgán v celé nervové soustavě a celého lidského těla
- je chráněn 3 plenami jako mícha:
1. tvrdá plena = cévy, tuk a vazivo (pod ní 2 pleny měkké)
2. pavučnice (arachnoidea) = bezcévnatá
3. omozečnice = bohatá cévami
- prostor mezi omozečnicí a pavučnicí je vyplněn mozkomíšním mokem
(chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy)
Stavba mozku:
PRODLOUŽENÁ MÍCHA (medulla oblongata)
VAROLŮV MOST (pons varoli)
MOZEČEK (cerebellum)
STŘEDNÍ MOZEK (mesencephalon)
MEZIMOZEK (diencephalon)
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
![Page 9: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/9.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 36
1. PRODLOUŽENÁ MÍCHA
pokračováním míchy páteřní
uvnitř je IV. mozková komora
vystupuje z ní 7 párů mozkových nervů
jsou zde centra retikulární formace (řízení dýchání, krevního tlaku, pohyby trávícího
ústrojí…)
vůlí neřízené pohyby – polykání, kýchání, kašlání, zvracení
2. MOZEČEK
složení: z 2 hemisfér spojených červem mozečkovým kůra mozečková (na
povrchu šedá hmota, silně zbrázděná závity, uvnitř bílá hmota, která se rozbíhá do
závitů)
je reflexní pohybové ústředí: regulace svalového napětí, koordinace pohybů,
udržení rovnováhy
3.VAROLŮV MOST
tvoří val nad prodlouženou míchou, spojuje koncový mozek s mozečkem
složení: hlavně ze vzestupných a sestupných mozkových vláken také i části šedé
hmoty (zde se kontrolují žlázy, které produkují sliny a slzy)vystupuje z něj trojklaný
nerv
podněty aktivuje Ret.formace mozkovou kůru a udržuje ji v bdělém stavu, pokud
podněty ochabnou, dochází ke spánku.
![Page 10: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/10.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 37
4. STŘEDNÍ MOZEK
nejmenší oddíl mozku, skrytý mezi mostem a mezimozkem
složení:
- sylviův kanálek – prochází středem, má kolem sebe šedou hmotu čtverohrbolí – na horní
straně, končí zde část zrakového a sluchového nervu, z šedé hmoty začínají 2 páry
okohybných nervů stonky mozkové – ve spodní straně středního mozku, z bílé hmoty,
spojují koncový mozek s nižšími oddíly centrálního nervstva
5. MEZIMOZEK
uložen mezi hemisférami koncového mozku
je v něm III. komora mozková - spodina komory je tvořena tenkou stěnou z šedé
hmoty - hypotalem
podvěsek mozkový je stopkou připojen k šedé hmotě v komoře (hypotalamu)
šišinka – připojuje se na strop hypotalemu
hypotalem – má reflexní centra (řídí teplotu, množství vody, spánek, bdění, látkovou
výměnu)
stěny mezimozku: jsou silné, vejčitý tvar = talamy
talamy – složené hlavně ze šedé hmoty, jsou převodním ústrojím pro četná nervová
vlákna, jdoucí ke koncovému mozku
6. KONCOVÝ MOZEK
někdy nazýván přední mozek, velmi vyvinut
složení: 2 polokoule (hemisféry)
pravá je umělecká, syntéza podnětů
levá je technická
lalok čelní, temenní, týlní a spánkový
čichový mozek – na spodní ploše čelních laloků obou hemisfér
mozkomíšní mok – v každé dutině uvnitř hemisféry, k mozku se dostává přes 4
komory
limbický systém – tvoří ho mezimozek a části pláště, vytváří límec mozkové tkáně
kolem mozkového kmene, zajišťuje komplexní instinktivní chování – sídlo emocí,
také zajišťuje ukládání paměťových stop a na základě zkušeností pomáhá dotvářet
vrozené prvky chování
Kůra předního mozku: spojena s dostředivými a odstředivými dráhami, registrují se zde
reflexy – vznik podmíněných reflexů
![Page 11: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/11.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 38
Sledování činnosti CNS elektrodami na povrchu hlavy (EEG = elektroencefalogram)
slouží k posouzení stavu mozku a jeho poruch
Bdění stav, kdy organismus komunikuje s okolím, retikulární formace a limbický systém
udržuje mozkovou kůru ve stavu bdělosti
Spánek období zotavení organismu
novorozenec = 20 hodin
dospělí = 8 hodin
zpomalení činnosti vnitřních orgánů
útlum mozkové kůry (některé orgány zůstávají v činnosti =
strážné body = probuzení)
má cyklický charakter:
1. telencefalický spánek (NREM, klidový)
útlum mozkové kůry (beze snů)
začátek spánku (opakuje se 4 – 5 x, po 60 – 90 minutách)
2. rhombencefalitický spánek (REM, paradoxní)
u dětí převažuje, u dospělích ¼ celkové doby
rychlé pohyby očí, sny
mozek třídí informace a ukládá je
existují další formy spánku
hypnoticky (sugesce)
narkotický
Vlivy působící na nekvalitní spánek: stres (zaměstnání, rodina)
bolestivé stavy (po úraze, operaci, nemoc)
pobyt v cizím prostředí (internát, dovolená, nemocnice)
narušený biorytmus (směnný provoz, cestování)
zdřímnutí (po obědě, před večerem)
kofein (nepít 4 – 6 hodin před usnutím)
alkohol (narušuje kvalitu spánku)
nikotin (působí povzbudivě)
cvičení (3 – 4 hodiny před usnutím)
těžká jídla
Naopak naučený rituál a vhodné prostředí zvyšují kvalitu spánku
Typologie osobnosti podle vyšší nervové činnosti - první vědeckou typologii rozpracoval HIPOKRATES
- staří Řekové měli rozdělení: KREV, SLIZ, ŽLUTOU a ČERNOU ŽLUČ
![Page 12: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/12.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 39
Cholerik (žlutá žluč)
silně vzrušivý, sklon k výbuchům hněvu a agrese
těžko se ovládá a reaguje impulzivně, nerozvážně (proráží hlavou zeď)
netrpělivý, panovačný, reaguje rychle
Melancholik (černá žluč)
pesimista se strachem z budoucnosti, smutně laděný
miluje klid, nemá rád hluk a jakékoliv změny ve svém okolí
obtížně navazuje kontakty, život pro něj bývá obtížný
Flegmatik (sliz)
vyrovnaný, navenek se jeví jako lhostejný
vykazuje stálost a spokojenost, chladnokrevnost až apatii
neprojevuje se navenek, hlubší vztahy pouze k vybraným osobám
je bez velkých životních ambicí a požadavků, nemá rád změny
Sangvinik (krev)
přiměřená reaktivita, na slabé podměty reaguje slabě, na silné silně
je přizpůsobivý, emočně vyrovnaný, nestálý, lehkovážným optimista
C.G.Jung rozdělil základní typy na INTROVERT a EXTROVERT
Introvert
myšlení -říká, že něco existuje
cítění – říká, odkud to pochází a kam to směřuje
Extrovert
myšlení – říká, co to je
cítění – říká jakou to má hodnotu a jaký význam
Učení souvisí se zvládnutím mechanismu řeči a paměti
psychologie má nejlepší výsledky v této oblasti – jediná ucelená
koncepce – učení souvisí s technikou učení
učení je adaptivní změna chování vlivem vnější situace
je to vše, co získáváme, jako zkušenost
schopnost učení je vrozená, jako důsledek lidských potřeb – rozvíjí se
chápáno, jako synonymum pro celý lidský život
Úrovně učení:
pudová úroveň (u zvířat)
emocionální úroveň (zkresluje naše znalosti o světě)
racionální úroveň (rozumová úroveň)
Fáze učení:
„úplná nevědomost“ – „dokonalá vědomost“
I. motivační
II. poznávací – seznámení s problémem (vědecký)
III. výkonová
IV. kontrolní
![Page 13: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/13.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 40
Motivační:
čím větší motivace, tím větší aktivita
uvědomění vnitřních i vnějších pohnutek, které mě dovádí k řešení
Poznávací:
začátek pronikání do uč. materiálu
aplikace zkušeností a získávání dalších informací a prostředků k jejich řešení
utváří se různé hypotézy řešení, ty se i prověřují
tápání, hledání
Výkonová:
fáze, kdy jsem pochopil a vyřešil problém, osvojil si učební materiál a zařadil ho do
soustavy předcházejících poznatků
často touto fází učení končí
Kontrolní (ověřovací):
kontrola výsledku
např. aplikace osvojených vzorců, řešení dalších úloh na stejném základě
Druhy učení:
Podle obsahu:
intelektuální (základní – pamětní nebo myšlenkový ráz) - osvojování vědomostí
motorické (osvojování různých zručností a motor. návyků)
sociální (osvojování typických forem spol. chování)
Faktory ovlivňující průběh a vývoj učení:
trvání (P), efektivita (výsledek)
činitelé
všechny vlivy působící na učícího se
všechny způsoby a metody uplatňované při učení
tělesný stav (svěžest, zdraví, neuspokojené tělesné potřeby)
psychický stav (city, stav pozornosti)
Charakterově – volné vlastnosti - v postoji k učení – svědomitost, soustavnost – x – lenost, vyhýbání se učebním povinnostem
- v průběhu učení – důkladnost, houževnatost, vytrvalost – x – nepořádnost, povrchnost,
pomalost, nedbalost, rychlé znechucení, malá houževnatost, ...
a) motivace:
uvědomělá pohnutka – jeden z nejvlivnějších faktorů (činitelů) – vyšší zájem, lepší
výsledky
b) aktivita:
vnitřní aktivita – vliv na kvalitu učení
co největší počet zapojených analyzátorů do učení
využívání logické paměti (myšlení)
vyčleňování opěrných, hlavních bodů
kostra učiva
začleňování učiva
vytvoření stručného výtahu
![Page 14: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/14.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 41
reprodukce vlastními slovy
další případy
c) subjektivní vztah k učební látce:
oblíbení, neoblíbení předmětu
d) mikroklima:
prostředí, kde se učím
kvalita, vlhkost, teplota, proudění vzduchu
kvalita osvětlení
hlučnost prostředí
zhoršené mikroklima – únava, ...
e) délka učení (30 – 60 min):
čím mladší organismus, tím kratší pauza
nastává ochranný útlum
další učení je neefektivní
při prvních známkách únavy – přestávka
f) předcházející a následující činnost:
neblahý vliv předcházejícího předmětu na předmět nadcházející (př. Aj – N)
nadcházející učení má neblahý vliv na učení předcházející
Zapomínání během bdění je rychlejší, než zapomínání během spánku. Opakování:
soustředěné
rozložené v čase (účinnější), čím delší opakování, tím delší pauzy
Obsah:
orientační
doplňující (opakování a zároveň rozšiřování)
systematizující opakování (čím víc vědomostí, možno tvořit systém)
opora o učební materiál
bez opory – pokus o reprodukci (vlastními slovy)
Soustavná aplikace vědomostí a dovedností v praxi je nejúčinnější prostředek proti
zapomínání
„Člověk se učí po celý život“
Paměť je psychický proces, který odráží minulé prožívání a chování ve vědomí člověka
umožňuje utvářet individuální zkušenost a psychický vývoj člověka vůbec.
mnoho lidí si paměť představuje jako sklad – místo o určité velikosti, které se dá
zaplnit bedničkami informací.
Paměť je schopnost – u každého člověka je různá – dá se trénovat
Teorie paměti:
vzruch, stopa, dočasné nervové spoje, schopnost uchovávat
nejlepší metoda učení je: učení – spánek – aktivita – učení
nedoporučuje se: učení - aktivita – učení
Fáze paměti:
zpracování (vštípení)
uchování v paměti (pamatování, podržení)
vybavování
Zapamatování (impregnace – prostoupení):
vytvoření stop a dočasných spojů působením vnějších nebo vnitřních podmětů
trvanlivost spojení závisí na intervenci citů (libost, nelibost)
![Page 15: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/15.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 42
Citová hodnota:
nelibé prvky se uchovávají hůře
účastnění více receptorů = vyšší trvanlivost a tím lepší výsledek
Zájmová hodnota zapamatovaného:
roli hraje znalost významu a obsahu
Názorná paměť:
zraková, čichová, sluchová, pohybová paměť
Slovně – logická paměť:
je stálejší, komplexnější, schopnost orientace v životě
Uchování (tenacita – houževnatost):
čas, který uplyne od zapamatování, až po vybavení
Opakování zabraňuje zápornému zapomínání
Upotřebování nově nabytých poznatků v praxi
Vybavování (výbavnost, reprodukce):
aktivizace minulé zkušenosti
uvědomování si toho, že přítomné prožívání není ve vědomí nové
Základní druhy paměti:
rozdělujeme paměť podle toho, jak se uskutečňuje zapamatování a vybavování:
Neúmyslná paměť (bezděčná, mimovolná):
jsou to zážitky, které jsme neměli v úmyslu si zapamatovat
Úmyslná paměť:
zapamatování je cílevědomé; záměrné zapamatování a vybavování
Rozdělujeme
jakým způsobem se myšlenkové operace účastní na zapamatování a vybavování:
Logická paměť:
Mechanická paměť:
jeden prvek vybavuje prvek následující
člen „A“ – spouštěcí podmět paměti
Nejlepší je kombinace paměti logické a mechanické
Podle délky trvání zapamatovaného (podle rychlosti zapomínání):
Krátkodobá paměť:
třídírna informací, trvá sekundy až minuty (např.záznam míjejících značek při
cestě)
Střednědobá paměť:
trvá minuty až hodiny (např.dosavadní průběh cesty)
![Page 16: STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí](https://reader030.vdocuments.site/reader030/viewer/2022040805/5e43560f44814014af07eb43/html5/thumbnails/16.jpg)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 43
Dlouhodobá paměť:
depozitář vzpomínek
podměty zapamatované na delší dobu – většina díky několikanásobnému
opakování
vybírá podstatné vztahy a uchovává je obsahově a logicky zpracované
(například cizí píseň, ve které nerozumíte ani slovu)
Základní typy paměti:
Názorný typ:
uplatnění první signální soustavy (představy, názorné podměty)
Slovně – logický typ:
pojmy, soudy, úsudky, myšlenky
Emocionální typ:
zkreslená představa o životě
Technický typ:
technická paměť
prostorová orientace 3D
Vlastnosti a individuální zvláštnosti paměti:
rychlost zapamatování
pohotovost vybavování
šířka, tj.rozsah a přesnost zapamatování a vybavování
trvání pamatování – délka uchování závisí na věku
plastičnost nervové soustavy se mění věkem
rozsah paměti se věkem zmenšuje
Onemocnění N.S. - otřes mozku, mdloby, bezvědomí, ochrnutí, neuralgie, ischias (houser- skřípnutí nervu)
- bolesti hlavy, migréna, epilepsie (padoucnice), zánět mozkových blan (meningitis), zánět
mozku (encefalitis)
Degenerativní choroby NS
Alzheimerova choroba
roztroušená mozkomíšní skleróza
Parkinsonova choroba( třes, tuhost)
poruchy řeči- koktavost, dyslexie, dysgrafie…
Duševní choroby
neurózy (fobie, deprese…)
psychózy- schizofrenie, paranoia, maniodepresívní psychóza
Poruchy vyvolané duševními příčinami
žaludeční neuróza, nespavost, nechutenství, mentální anorexie
(bez poškození orgánů)
žaludeční vředy, hypertenze, astma (s poškozením orgánů)