N o 04
NÁRODNÍ MONITOROVACÍ ST¤EDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI
e
Studentské a jiné odborné a vûdecké práce
ELEKTRONICKÉ
PUBLIKACE
Středoškolská odborná činnost
Číslo a název oboru:
14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika
volného času
Konzultant práce: Autor: Doc. PhDr. Aleš Sekot, CSc. Dominik Grohmann Sociolog 3. Ročník Fakulta sportovních studií Gymnázium Vyškov Masarykovy university Komenského 16 Brno Vyškov 682 01
Vyškov 2009
2
Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně pod vedením Doc. PhDr. Aleše
Sekota, CSc a použil jsem pouze uvedených pramenů a literatury.
V(e) …………………………… dne ……………………..
Podpis …..…………………………………………
Dominik Grohmann
3
Motto:
„Nevěř tomu, čemu nerozumíš, ale nezavrhuj, cos neprozkoumal.“
(Karel Čapek)
4
Poděkování: Chci poděkovat především mému konzultantovi Doc. PhDr. Aleši Sekotovi, CSc., který mi po celou dobu práce dával inspiraci, doplňoval mne věcnými připomínkami a předal mi mnoho cenných informací. Dále bych chtěl poděkovat všem vyučujícím za vstřícnost při vyplňování dotazníků ve třídách, především pak paní učitelce Mgr. Jitce Hrežové a Mgr. Martě Kubačákové. Stejně tak děkuji všem, kteří mi byli při tvorbě této práce nápomocni a vycházeli mi vstříc. Chtěl bych také poděkovat Antidopingovému výboru ČR a především Karolíně Pilařové, která mi poskytla mnoho cenných materiálů a rad. Také děkuji lékařce MUDr. Pavlíně Zemánkové za informace ohledné léků. Na závěr bych chtěl poděkovat Jihomoravskému centru pro mezinárodní mobilitu, které tuto práci financovalo.
5
Abstrakt
Drogy a doping jsou navzájem propojeny a jejich hlavní rozdíl je v motivační charakteristice. Doping je
zneužíván ke zlepšení výkonnosti v reálném životě, kdežto drogy se berou za účelem vymanit se
z reálného života. Oba dva tyto jevy jsou nežádoucí a ohrožují lidské zdraví.
Proti dopingu bojuje především antidopingový výbor. Je vydána řada směrnic a mezinárodních smluv,
které pomáhají potlačovat doping na sportovní scéně. Proti drogám bojuje zase celá spousta jiných
organizací, ale je to boj dlouhodobý, který se nesmí vzdávat. Hlavním pilířem pro boj s dopingem a
drogami je informování o účincích těchto látek na lidský organismus.
Cílem mé práce bylo mimo jiné seznámit čtenáře s tím, co dopingem a drogou je a jak jsou tyto dva
pojmy propojeny.
Práce obsahovala rozsáhlý dotazník. Vyplnilo jej 457 respondentů především z řad studentů
Gymnázia Vyškov, dále pak sportovci z různých sportovních oddílů. Výsledky dotazníků poukázaly na
některé nedostatky v naší společnosti, zejména neinformovanost o rizicích spojených s užíváním
dopingu. Nutné je tedy seznamovat lidi s těmito látkami, aby se zamezilo jejich šíření.
6
Obsah: Úvod .................................................................................................................7Cíle práce .................................................................................................................7Teorie .................................................................................................................8 Sport .....................................................................................................8 Rozdělení sportů .............................................................................9 Rekreační .............................................................................9 Vrcholové .............................................................................9 Dnešní problémy sportovní scény ....................................................10 Doping ....................................................................................................10 Rozdělení dopingu ............................................................................11 Látky zakázané stále ................................................................11 Metody zakázané stále ....................................................12 Látky zakázané při soutěži ....................................................13 Látky zakázané při určitých sportech ........................................13 Tresty za jednotlivé porušení proti antidopingovým pravidlům ................14 Antidopingový výbor ČR (ADV ČR) ....................................................14 Mezinárodní antidopingové úmluvy ....................................................15 Léky a přípravky, které obsahují látky dopingového charakteru ...............16 Drogy ....................................................................................................17 Rozdělení drog s jejich účinky a riziky ....................................................17 Ilegální drogy = zakázané v ČR ....................................................17 Legální drogy = povolené v ČR ....................................................20 Metodika ................................................................................................................23 Výsledky dotazníků ....................................................................................................24 Podrobnosti k mým statistikám ................................................................24 Základní informace o respondentech ................................................................24 Otázky hodnoceny dohromady, všemi tázanými respondenty ............................27 Vybrané otázky posuzovány podle určitých hledisek ........................................34 Otázky z hlediska věku ................................................................34 Otázky z hlediska úrovně sportovce ....................................................37 Otázky z hlediska vzdělání ................................................................39 16. otázka z hlediska 15. Otázky ....................................................42 Diskuze ................................................................................................................44 Výsledky dotazníků ........................................................................................44 15. otázka ........................................................................................44 16. otázka ........................................................................................44 17. otázka ........................................................................................44 19. otázka ........................................................................................44 24. otázka ........................................................................................45 25. otázka ........................................................................................45 Doping v jednotlivých kategoriích ................................................................45 Rekreační sport ............................................................................45 Vrcholový sport ............................................................................45 Ve škole a v práci ............................................................................46 Jiné formy dopingu ............................................................................46 Drogy ve sportu ........................................................................................47 Prevence ....................................................................................................47 Tresty za doping ........................................................................................47 Závěr ................................................................................................................48 Použitá literatura ....................................................................................................49 Přílohy ................................................................................................................53
7
Úvod
Doping je dnes jedním z největších problémů na sportovní scéně, drogy formou závislostního chování
tvoří významnou kapitolu sociálně patologických jevů. Proti oběma těmto negativům bojují různé
organizace, státy i společnosti. Státy vynakládají nemalé finance na prevenci i na léčbu drogově
závislých. Přesto je řada drog legálních a léčení z těchto drog je velmi nákladné. U dopingu je situace
trochu jiná. Dopingem jsou zakázané látky zvyšující výkonnost sportovce, ale s významným rizikem
ohrožení jeho vlastního zdraví a za cenu pošlapání principů fair-play. Prevence v tomto ohledu je
složitá a také nákladná, hradí ji z velké části MOV a hlavní institucí je Antidopingový výbor (ADV).
Jaký je tedy rozdíl mezi drogou a dopingem? Základní rozdíl je v motivační charakteristice těchto
látek. Za doping je považována ještě velká spousta jiných látek, které se drogami nazývat nemohou,
nebo snad mohou?
A proč bychom se vlastně měli snažit o omezení dopingu a drog v současnosti? Má to vůbec smysl?
Jistě ano, dopady těchto látek na lidský organismus jsou totiž negativní a málokdo, i z řad jeho
vlastních uživatelů, o nich ví přesnější informace. Je tedy namístě abychom se o tyto látky začali
zajímat a udělali si na ně vlastní názor, zda stojí za to je užívat či ne.
Cíle práce
Cílem mé práce je především seznámit širokou veřejnost s riziky jak dopingu, tak drog. Vymezit rozdíl
mezi těmito dvěma pojmy a poukázat na jejich negativní vlivy.
Dále jsem zpracovával rozsáhlý dotazník, abych zjistil jak je dnešní společnost informovaná a
tolerantní k jednotlivým prvkům drog i dopingu.
Práce byla soustředěna do oblasti sportu a mým cílem bylo zjistit vliv dopingu a drog na něj a přijít na
možná řešení k odbourání těchto negativních vlivů.
8
Teorie
Sport
Dnes lze bez nadsázky konstatovat, že sport náleží k významným sociálně-kulturním fenoménům.
(SEKOT, Aleš. Sociologické problémy sportu. Havlíčkův Brod : Grada, 2008. 224 s.) Jeho počátky sahají
minimálně do starověkého Řecka, kde se konaly první olympijské hry. Dnes se již jedná o aktivitu,
která nejen sbližuje lidi, ale napomáhá k odreagování se od každodenního stereotypu.
- Sport je mimo jiné, jako „nástroj“ využíván v mezinárodní politice, kde vyvolává národní
sebevědomí a sportovní úspěchy bývají zneužívány, nebo využívány ke zvýšení renomé
v mezinárodních vztazích.
- Prostředek ke zvyšování fyzické kondice
- Náplň volného času
- Radost ze zdravého pohybu
- Zdroj obživy
- Obchodní artikl
- Sport je mediálně atraktivní
- Má mnoho podob a každý si může najít tu, která se mu bude líbit
9
Rozdělení sportů
Rekreační:
Tato skupina patří mezi masivně využívanou dnešní veřejností. Odvádí lidi od denního stereotypu a
přivádí je k aktivní relaxaci a vyplnění volného času. Je to jistě jedna z nejlepších volnočasových
aktivit, kterou lidé mohou provádět. Působí příznivě na jejich zdraví a zlepšuje jejich fyzickou kondici,
což pak mohou využívat ve své pracovní činnosti.
Kolektivní:
Jedná se o sporty prováděné s více lidmi zároveň. Napomáhají rozvíjet kolektivní jednání a nacházení
nových kontaktů.
Individuální:
Mezi tyto sporty patří například rekreační běhání či návštěva fitnesscenter. Tyto druhy sportů se
provozují především jako odreagování se po práci, v dalším případě k udržení si pěkného vzhledu či
k zhubnutí.
Vrcholové:
Je těžké jednoznačně definovat vrcholový sport.
Každopádně vrcholovým sportovcem je ten, který má hlavní část finančních příjmů ze svého sportu.
Dále pak člověk, který sportuje za nějaký klub, oddíl nebo skupinu, která je registrovaná v nějaké
soutěži, ale má vyšší zájmy v podobě překračování limitů, účastnění se na mistrovství atd.
Vrcholový sport má také obrovskou moc v podobě médií. Přitahuje diváky k takzvanému „pasivnímu
sportování“, anebo jim dává chuť a námět k tomu jak sportovat sám.
Kolektivní:
Kolektivní sporty jsou velmi mediálně sledovanou záležitostí, především fotbal, který se stal asi
nejrozšířenějším sportem vůbec.
V těchto sportech je nezbytná týmová spolupráce, každý člen týmu je závislý na ostatních a naopak.
Pokud by jeden člen týmu nepracoval jak má, tak to může položit celý tým. Při trénincích se ale
členové týmu navzájem motivují a mohou si pomáhat.
Individuální:
Tyto druhy sportů jsou záležitostí jedince, kterému pomáhá realizační tým. Ovšem tvrdý trénink je
daleko více o vůli člověka ho vykonat, hraje zde velký vliv motivace. Člověk je odkázán sám na sebe,
pokud on nesplní to, co by chtěl, tak to nikdo za něj neudělá. Ale naopak pokud sám udělá maximum
pro daný sport, může uspět a nemusí být na nikoho odkázán.
10
Dnešní problémy sportovní scény
Je velké množství problémů ve sportu a většina souvisí s ostatními a jsou navzájem propojeny.
1. Atraktivita jednotlivých sportů
Jeden z problémů dnešního sportu je jistě odlišná atraktivita. Bezesporu fotbal patří k těm
nejatraktivnějším. V USA je to pak baseball nebo americký fotbal. Je také faktem, že
kolektivní sporty jsou atraktivnější než individuální, i přesto že některé individuální jsou
daleko více náročné na přípravu než kolektivní.
2. Peníze
S atraktivitou souvisí i množství dotací do daného odvětví sportu. Určitě bude fotbal daleko
více finančně prospěšným než třeba plavání. I když samozřejmě jsou velké závody, které mají
velkou tradici a média je každoročně propagují (např.: Tour de France).
Ale například v ČR je velká spousta fotbalistů, kteří se fotbalem živý a nemusí být ani
výjimečně dobří. Vždyť u nás je celá druhá liga profesionální. Naopak náš nejlepší maratonec
by se těžko uživil jenom sportem.
Od peněz se odráží mnoho dalších problémů. Jako nátlak vedení na určité výkony nebo braní
dopingu k dosažení těchto výkonů.
3. Doping
Věc, která je velmi mediálně známá, je jistě doping. Často se v televizi či na internetu
dozvídáme o dopingových skandálech ( http://sport.idnes.cz/jak-si-namichat-dopingovy-
koktejl-podle-sprintera-chamberse-plu-/atletika.asp?c=A080519_222042_atletika_ald ).
Každopádně doping by do sportu neměl vůbec patřit a jedná se o prvek znehodnocující
základní myšlenky olympismu.
Je jistě mnoho dalších nepříznivých vlivů ve sportu kupříkladu rasismus či násilí na stadiónech, ovšem
pro moji práci jsou ilustrativní a podstatné tři výše zmíněné problémy.
Doping
Doping je dnes často skloňován jako veliký problém sportovní scény. Ročně se v ČR zaznamená přes
třicet pozitivních testů na doping v těle (http://www.antidoping.cz/statistika_2007.htm ).
Může jít nejen o látky obsažené v těle ale také o jev, kdy jsou porušena jakákoliv antidopingová
pravidla (výčet těchto pravidel lze nalézt na www.antidoping.cz).
11
Definici dopingu lze říci asi takto: „Doping je využití zakázaných látek nebo metod ve sportu za účelem
zlepšení sportovního výkonu. Zahrnuje užití nebo přítomnost jakékoli zakázané látky v těle sportovce
nebo užití zakázané metody. Tyto látky a metody představují riziko poškození zdraví sportovce nebo
jsou jiným způsobem v rozporu se sportovními pravidly. Zakázané jsou rovněž látky, které maskují
použití zakázaných látek nebo metod“. (ANTIDOPINGOVÝ PROGRAM ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO
VÝBORU *online+. c2007 *cit. 2009-03-15+. Dostupný z WWW: <http://www.olympic.cz/?sec=93>.)
Doping může dopomáhat k lepším výkonům, sice za cenu vlastního zdraví, ale to dopující přehlíží.
Vítězství může zvyšovat společenskou prestiž, sportovec vydělá více peněz a splní se mu třeba sny
z dětství.
Rozdělení dopingu
Nejúplněji je rozdělen doping v Světovém antidopingovém kodexu (viz. Přílohy). Tento dokument lze
shlédnout na www.antidoping.cz a jsou zde uvedeny všechny zakázané látky a metody.
Vyjádřil jsem rozdělení dopingu a zaměřil jsem se na rizika spojená s danou skupinou a důvody proč
se užívají.
Látky zakázané stále
1. ANABOLICKÉ LÁTKY
Tyto látky podporují syntézu bílkovin a tudíž nárůst svalové hmoty a lepší regeneraci.
Hlavní problémy užívání těchto látek k dosažení lepšího výkonu je to že si sportovec bere až padesáti
násobek normálních léčebných dávek.
Užívání těchto látek způsobuje: Vypadávání vlasů, mužskou impotenci, neplodnost u žen, vážné
poruchy jater a ledvin a riziko vzniku zhoubných nádorů.
2. HORMONY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY
Do této části se zahrnuje například mediálně známé EPO (Erytropoetin) či inzulín (samozřejmě
v nadměrném množství).
Část látek z této skupiny tělo normálně produkuje, ale ve zvýšené míře pak příznivě působí na lepší
fyzické výkony.
Hlavní riziko je zvýšená tvorba červených krvinek a tím zhoustnutí krve a následný kolaps a smrt.
12
Tresty u této skupiny látek mohou být v krajních případech diskutabilní. Jsou dány přesné hranice,
kdy dojde k porušení Světového antidopingového kodexu, ovšem každý člověk je jiný, a proto ve
výjimečných případech může dojít bez použití dopingu ke zvýšení hladiny těchto látek nad „normu“,
vymezenou Světovým antidopingovým kodexem.
3. BETA2- AGONISTÉ
Snižují tepovou frekvenci, ovlivňují dýchání a působí na metabolismus tuků.
Vedlejšími účinky jsou bolesti hlavy, alergické reakce a poruchy oběhového systému.
4. ANTAGONISTÉ A MODULÁTORY HORMONŮ
Mohou to být látky, které třeba maskují jiné látky obsažené v seznamu zakázaných látek, nebo
mohou stimulovat jejich používání.
5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY
Látky, které mohou zvyšovat tvorbu moči, tím se rychleji vyplaví případné jiné zakázané látky, dále
třeba způsobují razantní snížení hmotnosti.
Problémy s užíváním těchto látek jsou: dehydratace, kolaps organismu a jeho poškození, poruchy
jater a ledvin, svalové křeče.
Metody zakázané stále
1. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU
Je zakázáno vpravování různých prvků do krve (např. červené krvinky), dále třeba umělý přenos
kyslíku či hemoglobinu.
2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE
Jedná se o metodu, kdy sportovec například vymění vzorky moči nebo krve.
3. GENOVÝ DOPING
Je zakázáno transformování genů nebo jejich vpravování za účelem zlepšení sportovního výkonu.
13
Látky zakázané při soutěži
1. STIMULANCIA
Tyto látky mají vliv na centrální nervovou soustavu. Užívají se pro snížení bolesti, zvýšení agresivity
nebo bdělosti.
Jedná se o látky, které mohou být návykové. Patří sem třeba kokain, amfetamin, efedrin, aj. (do roku
2004 sem patřil i pseudoefedrin a kofein).
Při jejich užívání mohou nastat problémy jako návyk, změna chování a při předávkování až smrt.
2. NARKOTIKA
Tyto látky výrazně tlumí bolest.
Jedná se například o Heroin či morfin.
Způsobují návyk, nevolnost a kvůli sníženému vnímání bolesti možný vážný úraz, protože sportovec
ignoruje zranění.
3. KANABINOIDY
Jedná se například o hašiš či marihuanu. Tyto látky mají halucinogenní účinky a ovlivňují psychiku a
práh bolesti.
Vedlejší účinky při užívání ve sportu: snížení prahu bolesti = vznik vážného zranění, špatná
koordinace, změny chování.
4. GLUKOKORTIKOSTEROIDY
Látky tlumící zánětlivé projevy, dále ovlivňují metabolismus a působí na nervový systém.
Při užívání ve sportu hrozí následující: svalové problémy, poruchy metabolismu, změny v psychice, při
vpichování hrozí infekční onemocnění.
Látky zakázané při určitých sportech
1. ALKOHOLY
Alkohol neboli etanol je zakázán ve sportech jako typu motorismus či střelecké sporty.
2. BETA-BLOKÁTORY
Jsou zakázány také při různých sportech vyjmenovaných v Antidopingovém kodexu.
14
Tresty za jednotlivé porušení proti antidopingovým pravidlům
Je mnoho antidopingových pravidel, takže je možné způsobit mnoho porušení proti nim. Nechci se
každým porušením zabývat, vše je obsaženo ve Směrnici pro kontrolu a postih dopingu ve sportu.
Tato směrnice vychází ze Světového antidopingového kodexu, který je každý rok obnovován, zároveň
s vydáním nového dokumentu jsou vždy přikládány hlavní změny oproti loňskému.
Ve Směrnici pro kontrolu a postih dopingu ve sportu jsou uvedeny tresty za jednotlivá porušení.
Nález zakázané látky se trestá dobou zákazu činnosti na 2(dva) roky, ovšem je mnoho věcí, které
mohou ovlivnit dobu trestu, buď jeho zkrácení (např. když sportovec může prokázat, že látka nebyla
brána za účelem dopování) nebo jeho prodloužení.
Při druhém porušení pravidel plynou tresty v závislosti na druzích porušení. Většina sazeb pak
převyšuje 6 (šest) let zákazu činnosti.
Pokud následuje třetí porušení pravidel, následuje ve většině případů zákaz činnosti na doživotí.
Antidopingový výbor ČR (ADV ČR)
Tento úřad se sídlem v Praze je nedílnou součástí sportovní scény. Je to nejvyšší kontrolní orgán v ČR
zabývající se problematikou dopingu.
Působení ADV ČR ve zkratce zahrnuje následující činnosti:
kontrolní (zabezpečení dopingových kontrol)
legislativní
informační a výchovnou.
V praxi to znamená, že ADV ČR:
navrhuje legislativní opatření na podporu boje proti dopingu, zejména omezující dostupnost
farmakologických a výživných prostředků s obsahem dopingových látek
zastupuje Českou republiku v mezinárodních antidopingových institucích
vydává směrnice pro provádění dopingových kontrol se seznamy zakázaných skupin
dopingových látek a metod podle WADA
15
provádí dopingové kontroly při sportovních soutěžích i mimo ně a zajišťuje analýzy
odebraných vzorků v laboratořích dopingové kontroly
vydává výchovné programy a organizuje osvětové akce na podporu sportovního soutěžení
bez dopingu
(Antidopingový výbor České republiky (ADV ČR) *online+. [2008] [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.antidoping.cz/mise_a_status.htm>.)
V ČR v roce 2008 vykonal tento orgán 1400 dopingových kontrol z toho 25% mimosoutěžně. Kontroly
jsou rozvrženy do všech sportů podle jejich významu a „rizikovosti dopingu“. Provádí se na
mezinárodních soutěžích, různých mistrovstvích či v extraligách.
Ročně je nalezeno cca 30 – 45 dopingových nálezů. Jména hříšníků a jejich provinění a tresty jsou
vypsány zde: http://www.antidoping.cz/dopingove_pripady.htm
Mezinárodní antidopingové úmluvy
Mezinárodní olympijská charta proti dopingu
první z důležitých mezinárodních úmluv o dopingu, kterou vydal Mezinárodní olympijský
výbor v roce 1988
nový trend boje proti dopingu založený na nevládní úrovni na manifestované spolupráci
sportovních organizací na etickém principu
Antidopingová úmluva
Rada Evropy ji vydala v roce 1989, pověřuje bojem s dopingem vládní instituce odpovědné za
sport a sportovní organizace
Světový antidopingový kodex
základní dokument antidopingového programu, který sjednocuje pravidla všech sportovních
organizací a institucí na celém světě
zahrnuje novou definici porušení antidopingových pravidel
přijat na Světové konferenci o dopingu v Kodani v březnu 2003, v platnost vstoupil 1. 1. 2004
ADV ČR přijat 6. června 2003, v ČR nabyl účinnosti vydáním Směrnice pro kontrolu a postih
dopingu ve sportu 1. června 2004
Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu UNESCO
byla přijata Generální konferencí v říjnu 2005, v ČR přijata vládou v červnu 2006 a
ratifikována jako mezinárodní smlouva v únoru 2007 po souhlasu obou komor Parlamentu ČR
16
jejím cílem je podpořit prevenci proti dopingu a stanovit zásady výchovy a vzdělávání,
definovat zákaz používání dopingových látek podle jednotného seznamu
omezuje dostupnost látek s dopingovým účinkem legislativními opatřeními a podporuje
výzkum v oblasti boje proti dopingu a ve sportovní vědě
posiluje a zintenzivňuje spolupráci signatářských zemí a agentury WADA
(Mezinárodní úmluvy [online]. [2008] [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.antidoping.cz/mezinarodni_umluvy.htm>. )
Léky a přípravky, které obsahují látky dopingového charakteru
Seznam léků hromadně vyráběných, které obsahují zakázané dopingové látky, je každoročně vydáván
ADV. Většina léků je na lékařský předpis. Hodně léků, uvedených v tomto seznamu, je na dýchací
potíže (astma, bronchitida, aj.). Pokud lékař není schopen předepsat alternativní náhradu, musí
sportovec vyžádat o terapeutickou výjimku. Měl by tedy sdělit svému lékaři, že je vrcholový
sportovec a s ohledem na to, by mu lékař měl předepisovat léky.
Vybral jsem několik léků z tohoto seznamu, které občas může člověk užívat:
Zakázané i mimo soutěž:
Hydrochlorothiazid – je lék podávaný při hypertenzi; je na lékařský předpis
Sulbutamol – požívá se na rozšíření průdušek, nebo při křečích hladkého svalstva; na lékařský předpis
Zakázané při soutěži:
Medrol – protizánětlivý lék; na lékařský předpis
Mukoseptonex E – Nosní kapky; na lékařský předpis
Rectodelt – protizánětlivý protialergický imunosupresivní přípravek; na lékařský předpis
17
Drogy
Základní důvod pro braní drog je vymanění se kvůli nějakému důvodu, z tohoto světa. Důvodů může
být mnoho, například: problémy ve škole, hádky s rodiči, rozchod s partnerem aj.
Mohou to být různé látky buď organické, nebo anorganické, které se užívají jako přísada nebo i
samostatně. Já jsem se ovšem zabýval drogami, jako látkami návykovými nebo působícími
psychotropně.
Tyto látky mohou mít mnoho podob a ještě více účinků a většina těchto látek je psychoaktivní.
Zabýval jsem se drogami jak legálními tak i nelegálními.
Je také mnoho definic, které se liší podle pohledu na dané látky. V medicíně se jedná o léčiva užívající
se pro předejití nemoci nebo pro zvýšení psychické či fyzické kondice. Ve farmakologii je také spousta
látek považována za drogy. Například některé chemické činitele, které mění určité procesy v těle, za
ně lze považovat.
Rozdělení drog s jejich účinky a riziky
Drogy se dají rozdělit podle mnohých hledisek. Může to být třeba podle výroby, podle rizikovosti aj.
Mé základní rozdělení je na legální a ilegální a do těchto dvou skupin jsem rozdělil drogy většinou
podle účinku. Zaměřil jsem se na podávání, účinky, rizika a míru závislosti.
Ilegální drogy = zakázané v ČR
Halucinogeny
Jedná se například o známé LSD, které má svoji zajímavou historii. Jeho vrchol nastal v době hippies,
kdy se užíval jako běžná věc. Ovšem nejdřív se s ním dokonce léčili alkoholici či jinak drogově závislí
lidé.
Dále sem bezpochyby patří dnes velmi známé lysohlávky (Psilocybin), které jsou velmi nevyzpytatelné
a nebezpečné.
Zařadil jsem zde i extázi, která bývá někdy zařazována do tzv. tanečních drog.
Do této skupiny patří velká spousta dalších látek např.: bufotenin, Mescalin, mykoatropin, a další.
Podání:
Většina těchto látek se požívá orálně. LSD například ve formě malých papírků či krystalků, lysohlávky
vcelku sušené a extáze ve formě tablet.
18
Účinky:
Tyto látky se považují za nebezpečné hlavně kvůli své nevypočitatelnosti. Mohou navozovat
uklidňující tóny barev, kdy člověk nevnímá prostor a čas, nebo naopak vyvolat negativní halucinace a
tzv. špatný trip. Intoxikace nastává většinou do jedné hodiny a trvá asi osm hodin.
Rizika:
Velké riziko je v předávkování, například u lysohlávek lze těžko odhadnout velikost dávky pro daného
jedince. Další velké riziko mohou být špatné tripy a jejich důsledky (např. sebevraždy). Velký problém
mohou vyvolat „Flashbacky“, které mohou přijít i několik měsíců po poslední dávce a navozují stavy
jako po užití látky.
Konopné drogy
Jedná se především o marihuanu a hašiš vyráběný z konopí. Původ této rostliny najdeme nejspíše
v Himalájích, kde se dodnes hojně pěstuje. Ve většině států je tato droga zakázaná.
Je také mnoho účinků, které se mohou využívat v medicíně. V Kanadě již dnes mohou lidé dostat léky,
vyrobené ze státem pěstovaného konopí.
Podání:
Většinou se kouří a někdy i pojídá. Účinky při pojídání jsou výrazně vyšší.
Účinky:
Účinné látky obsažené v těchto drogách jsou cannabinoidy.
Navozují uvolněnost, vše se člověku zdá směšné a vtipné, mohou vyvolat halucinace, ale také
deprese.
Rizika:
Snížená koncentrace a koordinace těla, což se může stát osudným při jízdě autem. Dalším rizikem
jsou nepředvídatelné flashbacky. Při dlouhodobém užívání může dojít ke změnám v psychice a
zhoršení krátkodobé paměti.
Opiáty
Opiáty jsou látky získávané například z opiového máku. Patří zcela jistě spolu s těkavými látkami
k nejnebezpečnějším drogám.
19
Podání:
Užívají se kouřením, šňupáním nebo nitrožilně, což sebou nese velká rizika.
Účinky:
Uklidnění, pocity euforie, útlum bolesti.
Rizika:
Opravdu velké problémy činí braní těchto drog. Jedno z hlavních nebezpečí tkví v jejich rychlé
návykovosti a také nutné zvyšování dávek, aby látky vůbec působily. Abstinenční příznaky přichází již
několik hodin po dávce a tím se mění psychika člověka, který se odhodlává ke krádežím.
Samozřejmě největší riziko je předávkováním, které končí smrtí. Často člověk , který na ulici kupuje
„zboží“, netuší jaké procento látky v něm je obsažené, takže může požít množství smrtelné.
Velkým problémem je také nitrožilní dávkování, při kterém se může přenášet spousta infekcí,
vedoucích opět k smrti.
Stimulacia
Tyto látky jsou dalším problémem dnešní společnosti. Paří sem třeba pervitin, amfetamin, kokain či
crack.
Podání:
Často se užívají šňupáním, ale také nitrožilně, perorálně nebo kouřením.
Účinky:
Narkoman užívá nejčastěji drogu v tzv. jízdách. Jedná se o několikadenní akce, kde se po vypršení
předchozí dávky bere ihned další. Zažívá se pocit euforie, je zvýšená bdělost, odstraněna únava,
naopak může nastat agrese nebo náladovost.
Rizika:
Velkým problémem je vysoká psychická závislost. Látky „útočí“ na centrální nervový systém s tím
stimulují pocity, ovšem vytváří se velká psychická závislost, která se léčí daleko hůře než fyzická.
Při pravidelném užívání nastává po odeznění účinků dávky trýznivá psychóza, kdy má daný člověk
pocity pronásledování či spiknutí ostatních osob, což může končit sebevraždou.
Další věcí je nitrožilní podání, kdy může docházet k přenosu infekcí či trombóze nebo srdeční embolii.
Také při koupi dané látky nevíte, zda není naředěná látkami silně poškozující zdraví a také nevíte, jak
silná může být dávka.
20
Legální drogy = povolené v ČR
Těkavé látky
Toto jsou bezesporu nejnebezpečnější drogy. Jedná se o látky snadno dostupné a přitom velmi
nebezpečné. Jsou to organická rozpouštědla, lepidla či ředidla. Jejich společnou vlastností je
především rozpustnost tuků.
Lze zde zařadit třeba toulen, benzin či trichloretylen.
Podání:
Jakožto těkavé látky se užívají inhalací.
Účinky:
Účinky bývají podobné opilosti. Nastávají pocity euforie, obluzenosti, přichází únava a poruchy
vnímání.
Rizika:
Hlavním rizikem je, že nikdy nevíte, kolik látky vdechujete. Při inhalaci se používají igelitové sáčky, což
je také další možné riziko. Při inhalaci může člověk omdlít, čímž ulehne vedle otevřené nádoby a tím
pádem se mu postupně rozkládají tuky v těle především v mozkové části, což vede ke smrti.
Při inhalování těchto látek dochází k nevratným změnám v mozku, poškozují se játra ledviny a kostní
dřeň.
Při užívání dochází k psychické závislosti a lidé pravidelně inhalující tyto látky, umírají velmi brzy.
Alkohol
Rozhodně nejrozšířenější droga v Evropě. 90% dospělých pije alkohol. Jedná se o látku získávanou
kvašením cukrů. Je považován za tvrdou drogu. Bohužel je všeobecně tolerován.
Etanol neboli etylalkohol je silně návyková a nebezpečná látka obsažena v různých nápojích. V Evropě
je asi nejrozšířenější pivo, dále pak víno a ostatní lihoviny. Alkohol se smí v ČR podávat pouze osobám
starších 18 let. V některých státech Evropy je dovoleno prodávat pivo a víno od 16 let.
Použití:
Alkohol se prodává jako tekutina různých barev a chutí a různé koncentrace. Užívá se tedy perorálně.
21
Účinky:
Působí na centrální nervový systém. Může docházet k mírné euforii, ztrátě koordinace, depresi,
ospalosti, agresivitě, změnám nálad, atd.
Rizika:
Velké riziko tkví v jeho legalitě a dostupnosti. Většina mladistvých pije alkohol a společnost to
toleruje. Je možné rychlé předávkování, kdy člověk ztrácí paměť a neví, co dělá. Člověk nikdy neví,
kde je v ten daný okamžik jeho míra.
Velkým problémem je alkohol za volantem. Mnoho řidičů řídí pod vlivem alkoholu a nepřipadá jim to
nebezpečné.
Dalším velkým nebezpečím jsou amatérské palírny. Při neodborném dohledu se místo etanolu může
vyrobit metanol a ten je vysoce jedovatý. V Rusku je největší procento slepých lidí, kvůli amatérským
palírnám.
Alkohol vyvolává silnou závislost, jak psychickou tak i fyzickou.
Často dochází k prohloubení depresí místo očekávaného uvolnění a euforie.
Při nadměrném požití alkoholu, kdy člověk usne a zároveň zvrací, může dojít k udušení zvratky.
Dalším negativní vliv je kocovina druhý den, kdy člověka bolí hlava a je mu špatně.
Alkohol vyvolává mnoho nemocí obzvláště cirhózu jater, žaludeční vředy, onemocnění srdce či
rakoviny žaludku a tenkého střeva.
Tabák
Tato droga se získává z listů rostlin. Masivní rozšíření nastalo v 1. světové válce. Dnes kouří mnoho
lidí a důsledky tohoto návyku jsou hrozivé. V dnešní společnosti již začíná převládat názor, že kouření
je něco špatného. Přesto je neustále mnoho kuřáků a pořád jsou mladí lidé, kteří s tím začínají.
Použití:
Tabákové listy se mohou žvýkat, nebo jako nadrcené šňupat, ale v největší míře je tabák rozšířen ve
formě kouření.
Účinky:
První počátky kouření sebou mohou nést bolesti hlavy, průjem či nevolnost. Některé tyto skutečnosti
odradí, ale dost lidí podléhá sociálnímu tlaku a prvotní problémy překoná, tabák jim zachutná a
během chvíle se stanou závislými.
22
Rizika:
Především velmi vysoká závislost na nikotinu, zpočátku psychická a pak především fyzická. Přestat
kouřit je velmi obtížné a malé procento lidí to dokáže.
Kouření je na zdraví člověka velmi nepříznivé. Způsobuje poruchy kardiovaskulárního systému, tvorbu
nádorů či dýchacího systému.
Skoro každý druhý kuřák umírá na nemoci způsobené kouřením.
Velkým problémem zůstává léčba, která je velmi nákladná a mnohdy nekončí úspěchem.
Kofein
Jedná se o látku získávanou nejčastěji z kávovníku. Je to alkaloid stimulující centrální nervovou
soustavu.
Použití:
Kofein se vyskytuje v mnoha rostlinách. Mimo kávovníku je obsažen také v čajových listech či
v kakaovníku. Užívá se tedy ústně ve formě různých nápojů. Nejrozšířenější je ovšem káva, ve které je
ho nejvíce, dále je obsažen v čajích, kde se ovšem uvolňuje pozvolna a nezatěžuje tolik organismus,
díky několika dalším alkaloidům, nebo v různých limonádách (kofola, Coca-cola, atd.).
Účinky:
Kofein stimuluje nervovou soustavu. Působí proti únavě ale jen krátkodobě, způsobuje mírnou
euforii, zvyšuje koncentraci, uvolňuje hladké svalstvo a stimuluje oběhový a respirační systém.
Zvyšuje krevní tlak a tepovou frekvenci a zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi.
Rizika:
Kofein je diuretikum, takže může způsobovat dehydrataci a problémy s ledvinami. Pití kávy také
způsobuje nadměrné odvádění vápníku z těla, což může vést k osteoporóze. Také se nedoporučuje
pít mnoho kávy během těhotenství, protože může dojít k narušení vývinu u plodu.
Při vyšších dávkách kofeinu se utváří závislost. Abstinenční příznaky trvají až několik dní, jedná se
především o bolesti hlavy, ospalost a podrážděnost.
Jako smrtelná dávka se uvádí 150mg/kg, přepočteno na osobu vážící 100kg to je přibližně 25litrů
kávy.
23
Metodika
Po nastudování potřebného množství informací jsem zpracoval teoretickou část mé práce, pak
následovala část praktická.
V této části jsem zpracovával výsledky z mého dotazníku. Tento dotazník jsem sám vypracoval,
pomocí několika dalších zdrojů a podle jiných dotazníků. Také jsem kladl otázky, které mi v průběhu
další práce poskytly cenné informace, z kterých jsem následně vycházel. Dotazník jsem rozdával
především na Gymnáziu Vyškov, zde ho vyplňovali jak studenti, tak i někteří učitelé, dále byl
vyplňován ve volejbalovém klubu ve Vyškově, v atletickém klubu AHA-Vyškov, fotbalovém klubu a
jinak příležitostně osobám z mého okolí. Po sesbírání všech dotazníků jsem jich měl 457 vyplněných.
Tyto jsem tedy několik dní seřazoval a zapisoval z nich informace. Ze zapsaných čísel, která na první
pohled nic neříkala, jsem udělal statistiky a grafy.
Nakopírování dotazníků nebyla levná záležitost. Jelikož je ale má práce soč v dotovaném programu
Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, byly mi všechny peníze za kopírování (cca 3000Kč)
proplaceny.
Byl jsem i za svojí obvodní lékařkou MUDr. Pavlínou Zemánkovou, která mi poskytla informace
týkající se léků, které jsou na seznamu zakázaných léků pro sportovce.
Také jsem před olympiádou v Pekingu sesbírával články o dopingu, nebo věcech s ním spojených, ve
vztahu s olympiádou. K této práci jsem si vybral Mladou frontu DNES. Tyto články mi poskytly obraz
této problematiky, jak ji vnímá veřejnost.
Celou práci jsem následně sestavil dohromady a uvedl jí do finální podoby.
24
Výsledky dotazníků
Podrobnosti k mým statistikám Dotazníky jsem nechal v oběhu v průběhu prosince 2008. Největší část byla vyplněna studenty
Gymnázia Vyškov, dále pak sportovci z různých sportovních oddílů.
Ve statistikách mohou být drobné odchylky způsobené buď nevyplněním dané otázky respondentem,
nebo mojí chybou při sčítání statistik. Tyto odchylky by neměli přesahovat více jak 2% z celkového
počtu respondentů.
Dotazníky jsem ručně třídil a počítal. Skoro u každého rozdávání dotazníků jsem byl přítomen, a
pokud ne já, tak osoba mnou pověřena (většinou kantoři).
Základní informace o respondentech
Celkem bylo 457 respondentů.
mužů16737%
ženy29063%
Podíl žen a můžu ze všech dotazovaných
25
Informace o respondentech mužského pohlaví
sportujících 14889%
nesportujících19
11%
Muži sportující a nesportující
15-1914890%
20-265
3%
27-397
4%
40-593
2%
60-991
1%
Věkový podíl mužů
26
Informace o respondentech ženského pohlaví
Většina mých respondentů byla ve věkové hranici 15-19 let. Většina byla aktivně sportujících. A také
bylo více žen než mužů, kteří vyplňovali dotazník.
sportujících 20671%
nesportujících
8429%
Ženy sportující a nesportující
15-1926591%20-26
104%
27-398
3%
40-596
2%
60-991
0%
Věkový podíl žen
27
Otázky hodnoceny dohromady, všemi tázanými respondenty Výsledky 10. a 11. otázky jsem porovnával s Evropskou školní studií o alkoholu a jiných drogách
(výsledky průzkumu v České republice v roce 2003), (dále jen ESPAD)
10. otázka; Kouříte?
V ESPAD se tato otázka ptala tázaných, zda za poslední měsíc kouřili a jak často.
Při porovnání obou výsledků není žádný velký rozdíl. V mých výsledcích jsou patrné trochu kladnější
hodnoty, ale to je nejspíš způsobeno oblastí tázaných respondentů, kteří pochází převážně
z Gymnázia.
11. otázka; Pijete alkohol?
V ESPAD je tato otázka vytvořena trochu jiným způsobem. Ptají se kolikrát v posledním měsíci tázaný
pil alkohol, přitom je to rozděleno na pivo víno a destiláty.
V mých výsledcích je největší procento (58%) u lidí pijících alkohol příležitostně. V ESPAD je ovšem
největší procento těch (43%), kteří za poslední měsíc nepili alkohol vůbec. Častější pití, tzn. pití 1-2x
týdně a více, se pak nijak podstatně neliší.
ano pravidelně
388%
ano příležitostně
4310%
jen výjmečně78
17%
ne29364%
bývalý kuřák5
1%
10.otázka - všichni
denně9
2% 3x-6x týdně174%
1-2x týdně61
13%příležitostně27558%
výjmečně 90
19%
abstinent245%
11.otázka - všichni
28
12. otázka; Pijete kávu?
Většina respondentů kávu nepije (39%), jen příležitostně ji pije 33% tázaných a zbytek častěji.
Káva je velmi rozšířena a mnoho lidí ji nepovažuje vůbec za drogu (viz. 17. otázka), přitom je velmi
návyková a její účinky nejsou příliš příznivé (viz. teorie, str.22).
14. otázka; Myslíte, že účinek dopingových látek opravdu zvýší sportovní výkony?
Většina tázaných si myslí, že ano což je pochopitelné. Jen tři procenta tvrdí že ne a 8% dotazovaných
neví. V tomto smyslu si myslím, že lidé alespoň nějaké povědomí o dopingu mají, minimálně to že
pomáhá zvyšovat sportovní výkon.
denně64
14%
ano několikrát
týdnně62
14%
ano příležitostně
15333%
ne17739%
12. otázka - všichni
ano22850%
spíše ano18139%
spíše ne8
2%
ne6
1%
neví358%
14.otázka - všichny
29
15. otázka; Znáte rizika spojená s užíváním dopingových látek?
Z výsledků této otázky vyplívá trochu zarážející zpráva. 41% respondentů neví příliš mnoho o rizicích
spojených s užíváním dopingu. A těžko říct, jaká je informovanost těch, kteří tvrdí, že o těchto rizicích
vědí.
16. otázka; Kdyby vám někdo zaručil stoprocentní nedopadení při braní dopingu, užil
byste některou z látek pro dosažení lepšího výkonu?
Až 15% procent lidí tvrdí, že by si vzali dopingovou látku pro dosažení lepšího výkonu. Ostatní by se
tomu spíše bránili, přesto to je docela velké číslo. Je také otázkou, co by to bylo za dopingovou látku a
za jakých podmínek by si ji daný člověk vzal; je ale vidět, že část tázaných by dopovala, ať už ví nebo
neví o rizicích dopingu.
ano11525%
spíše ano15334%spíše ne
13129%
ne52
11%
neví že nějaká jsou
51%
15. otázka - všichni
ano276%
spíše ano409%
spíše ne11425%
ne17137%
nikdy o tom nepřemýšlelo
10323%
16. otázka - všichni
30
17. otázka; Považujete kávu za drogu?
66% tázaných tvrdí, že káva není droga, 3% neví a 31% si myslí, že káva drogou je. Myslím, že zde je
právě malá informovanost veřejnosti o záporných účincích různých drog. Káva sice není drogou
tvrdou, ale příliš příznivé účinky na lidský organismus nemá. Byla do roku 2004 i na seznamu
zakázaných látek pro sportovce, ovšem byla odebrána kvůli interindividuálním účinkům na člověka,
oborníci ale tvrdí, že to je chyba (http://www.sportvital.cz/cz/k1,98,123-kofein/c495-ucinky-kofeinu-
ve-sportu-zaverecne-hodnoceni/).
19. otázka; Myslíte, že doping a drogy mohou být úzce propojeny?
68% tázaných si myslí, že ano, 22% že ne a 10% neví. 32% tázaných tedy není dostatečně
informováno o dopingu či drogách. Minimálně totiž to, že některé ilegální drogy jsou považovány za
doping (marihuana, heroin, opium a další), je důkazem, že určitým způsobem propojeny jsou. Ovšem
zásadní rozdíl mezi drogou a dopingem je ten, za jakým účelem si člověk danou látku vezme. U drog
to je vymanění se z reálné životní situace, kdežto u dopingu jde o to dosáhnout lepšího výkonu
v reálné životní situaci. Jinak jsou to ovšem látky podobné. Stejně jako narkoman může být závislý na
opiátech i sportovec může být závislý třeba na steroidech nebo různých stimulantech či narkotikách
tlumících bolest.
ano429%
spíše ano10122%
spíše ne14031%
ne15635%
neví153%
17.otázka - všichni
ano10523%
spíše ano20545%
spíše ne73
16% ne256%
neví47
10%
19.otázka - všichni
31
20. otázka; Myslíte si, že si může sportovec užívající doping, vytvořit na něm závislost
podobnou té drogové?
70% procent respondentů si myslí, že ano, což je pochopitelné. Minimálně se vytvoří psychická
závislost u některých druhů dopingu. Samozřejmě jsou určité látky, se kterými může ihned přestat,
ale je mnoho látek, které jsou i mezi ilegálními drogami a sportovci je užívají například k tlumení
bolesti a mohou si na nich vytvořit závislost podobnou jako narkomani.
21. otázka; Myslíte si, že speciální výživa dokáže hodně ovlivňovat výkon sportovce?
U této otázky je jasná převaha názoru. 88% tvrdí, že speciální výživa ovlivňuje výkon sportovce. Jen
12% procent tvrdí, že ne nebo neví.
Samozřejmě je nutné pro vrcholového sportovce dodržovat správnou životosprávu. Jako doplňky
stravy pak používá různé nápoje či tablety na rychlejší regeneraci nebo výživu kloubů či svalů, ovšem
každý člověk je individuální a každému může pomáhat něco jiného, ale faktem zůstává, že vrcholový
sportovci potravinové doplňky užívají. Jen je potřeba, aby nebyly dopingového charakteru.
ano15033%
spíše ano16637%
spíše ne59
13%
ne143%
neví64
14%
20.otázka - všichni
ano19443%
spíše ano20345%
spíše ne306% ne
31%
neví215%
21.otázka - všichni
32
24. otázka; Myslíte, že je správné, když si někdo zapálí marihuanu a nemůže kvůli tomu
jet na olympiádu, protože mu naleznou látku, která je zakázaná a přitom mu vůbec
nepomohla?
Zde se názory respondentů rozprostřeli celkem rovnoměrně. 30% tvrdí, že to správné není a 26%
spíše ne, 18% tvrdí, že spíše ano, 20% tvrdí, že to správné je a 6% neví. Zde se dá polemizovat co
správné je a co není. Každopádně převládá názor, že látka, která nepomůže k dosažení lepšího
výkonu, by neměla zamezovat sportovci účastnění se například olympiády. Je ovšem jasné, že
sportovec musí vědět o tom, co jí. Je to těžko řešitelný problém, těžko někdo dokáže vypátrat, jakým
způsobem a za jakým účelem se nachází THC v moči nebo krvi.
25. otázka; Myslíte, že jste někdy již užil látku, kterou by sportovec na olympiádě nesměl
užít?
40% tázaných si myslí, že látku dopingového charakteru měli, 39% si myslí, že ne a 21% neví. Přitom
ve výzkumu ESPAD bylo zjištěno, že 43,6% mladistvých (což je v mém dotazníku 90% tázaných)
kouřilo někdy marihuanu, což je zakázaná látka. A do roku 2004 nesměli sportovci při soutěži pít ani
kávu a kávu pila někdy určitě většina lidí, dalšími přípravky mohou být léky na astma, které také část
lidí užívá a ty obsahují zakázané látky, které sportovec nesmí mít v těle, v tomto případě musí zažádat
o terapeutickou výjimku. Jde tedy vidět, že respondenti nemají velký přehled, co je dopingem a co
jím není.
ano92
20%spíše ano
8318%
spíše ne11626%
ne13430%
neví296%
24. otázka - všichni
ano18440%
ne17539%
nevím94
21%
25. otázka - všichni
33
Srovnání mezi sportujícími a nesportující muži a ženami ve 12. otázce;
„Pijete kávu?“:
Největší počet tázaných, kteří pijí kávu, se objevuje u nesportujících žen, dále má statistika ukazuje,
že nesporující muži jsou za nimi. Pak následují sportující ženy a nejméně pijí kávu sportující muži.
Tyto výsledky byli očekávané. Ženy pijí kávu častěji než muži a sportovci méně než nesportovci.
denně24
12% ano několikrát týdnně
3115%
ano příležitos
tně77
37%
ne74
36%
pití kávy u sporujících žen
denně20
14%ano
několikrát týdnně
1510%
ano příležitos
tně46
31%
ne67
45%
pití kávy u sportujících mužů
denně17
20%
ano několikrát týdnně
1315%
ano příležitos
tně25
30%
ne29
35%
pití kávy u nesportujících žen
denně3
16% ano několikrát týdnně
317%
ano příležitos
tně5
28%
ne7
39%
pití kávy u nesportujích mužů
34
Vybrané otázky posuzovány podle určitých hledisek: Na tabulky se musí nahlížet trochu opatrněji. Čísla mohou klamat, musí se vycházet z toho, že
základem pro jednotlivé úseky (sportující ženy do 19 let, nesportující ženy do 19 let, sportující ženy
do 26 let, atd.) jsou různá čísla, uvedená vždy nad tabulkami pro dané hledisko.
Otázky z hlediska věku: U tabulek se musí vycházet z předpokladu, že základy pro jednotlivé části tvoří odlišná čísla.
Sportující ženy do 19let: 190
Sportující ženy do 26let: 9
Sportující ženy do 39let: 3
Sportující ženy do 59let: 5
Sportující ženy do 99let: 0
Sportujících žen celkem: 207
Nesportující ženy do 19 let: 76
Nesportující ženy do 26 let: 1
Nesportující ženy do 39 let: 5
Nesportující ženy do 59 let: 1
Nesportující ženy do 99 let: 1
Nesportujících žen celkem: 84
Sportující muži do 19let: 130
Sportující muži do 26let: 5
Sportující muži do 39let: 7
Sportující muži do 59let: 3
Sportující muži do 99let: 0
Sportujících mužů celkem: 145
Nesportující muži do 19 let: 18
Nesportující muži do 26 let: 0
Nesportující muži do 39 let: 0
Nesportující muži do 59 let: 0
Nesportující muži do 99 let: 1
Nesportujících mužů celkem: 1
35
16. otázka; Kdyby vám někdo zaručil stoprocentní nedopadení při braní dopingu, užil
byste některou z látek pro dosažení lepšího výkonu?
Je patrné, že u starších respondentů se neobjevují kladné odpovědi, což znamená, že mladší populace
je tolerantnější k užití podpůrné látky. Není příliš velký rozdíl mezi sportujícími a nesporujícími
respondenty, jen u žen jsou nesportující trochu tolerantnější než sportovkyně. Dá se také vyčíst, že
muži jsou výrazně tolerantnější k braní dopingu než ženy.
ženy sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
<19 3 3 15 7 55 22 71 24 46 20
<26 0 0 0 0 3 0 5 1 1 0
<39 0 0 0 0 0 0 2 3 1 2
<59 0 0 0 0 2 0 1 1 2 0
<99 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0
celkem 3 3 15 7 60 22 79 30 50 22
muži sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
<19 17 4 17 0 24 2 49 5 23 7
<26 0 0 0 0 2 0 2 0 1 0
<39 0 0 1 0 2 0 4 0 0 0
<59 0 0 0 0 2 0 1 0 0 0
<99 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0
celkem 17 4 18 0 30 2 56 6 24 7
16.otázka z pohledu věku
ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
36
24. otázka; Myslíte, že je správné, když si někdo zapálí marihuanu a nemůže kvůli tomu
jet na olympiádu, protože mu naleznou látku, která je zakázaná a přitom mu vůbec
nepomohla?
Z tabulky můžeme vyčíst, že ženy starší 19 let jsou spíše pro to, že sportovec by takovou látku brát
neměl, byť to nezlepší jeho výkon u žen mladších 19let jsou názory poměrně rozloženy, jak do
kladných, tak i negativních odpovědí, ale mírně převládá názor, že není dobré zakazovat sportovci
účast na olympiádě, když si dá zakázanou látku, aniž by mu pomohla.
U mužů je patrnější rozdíl. Většina si myslí, že by se neměla zakazovat účast na olympiádě kvůli
nedovolené látce, která nepomohla zlepšit výkon. U mužů starších 19 let převládá také tento názor.
Je tedy vidět, že muži jsou v tomto ohledu tolerantnější než ženy, nehledě na věk. U žen lze sledovat,
že mladší ženy jsou tolerantnější než starší.
ženy sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
<19 35 18 43 15 58 16 36 18 18 9
<26 1 0 4 0 1 1 3 0 0 0
<39 2 4 1 0 0 1 0 0 0 0
<59 3 1 0 0 1 0 0 0 1 0
<99 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0
celkem 41 24 48 15 60 18 39 18 19 9
muži sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
<19 21 3 17 0 32 2 60 12 0 1
<26 0 0 1 0 3 0 1 0 0 0
<39 2 0 0 0 2 0 3 0 0 0
<59 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0
<99 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0
celkem 24 4 19 0 37 2 65 12 0 1
24.otázka z pohledu věku
ano spíše ano spíše ne ne neví
ano spíše ano spíše ne ne neví
37
Otázky z hlediska úrovně sportovce: U tabulek se musí vycházet z předpokladu, že základy pro jednotlivé části tvoří odlišná čísla.
Ženy rekreačně: 143
Ženy závodně: 58
Ženy vrcholově: 6
Ženy sportující celkem: 207
Muži rekreačně: 64
Muži závodně: 66
Muži vrcholově: 15
Muži sportující celkem: 145
16. otázka; Kdyby vám někdo zaručil stoprocentní nedopadení při braní dopingu, užil
byste některou z látek pro dosažení lepšího výkonu?
U sportujících žen by většina po dopingu nesáhla, jen malé procento rekreačních sportovkyň by se
k tomu odhodlalo.
Zato u mužů je procento těch, kteří by si zakázanou látku vzali, daleko vyšší. A podle mých výsledků je
velké procento vrcholových sportovců (mužů), kteří by si doping vzali, kdyby měli jistotu nedopadení.
Toto je velmi varovný signál. Proto je důležité co nejvíce bojovat proti dopingu.
ženy ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
rekreačně 3 13 37 53 37
závodně 0 2 19 25 12
vrcholově 0 0 4 1 1
celkem 3 15 60 79 50
muži ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
rekreačně 9 6 15 22 12
závodně 6 8 17 24 11
vrcholově 2 4 1 7 1
celkem 17 18 33 53 24
16.otázka z pohledu úrovně sportovce
38
24. otázka; Myslíte, že je správné, když si někdo zapálí marihuanu a nemůže kvůli tomu
jet na olympiádu, protože mu naleznou látku, která je zakázaná a přitom mu vůbec
nepomohla?
U sportujících žen jsou názory na tuto otázku rozloženy poměrně stejnou měrou do všech odpovědí.
Nějaké výrazné názorové rozdíly nelze pozorovat.
U sportujících mužů ovšem převládá výrazně názor, že sportovec by v tomto případě neměl být
trestán. Nejvíce lze tento názor sledovat u vrcholových sportovců, kteří s podobným problémem
mohou mít také problémy.
Zajímavostí je, že žádný ze sportujících mužů neodpověděl na otázku, že neví. U žen se s těmito
odpověďmi setkáváme, je to možná způsobeno také tím, že ženy tato problematika moc nezajímá,
kdežto muži v tomto mají jasno.
25. otázka; Myslíte, že jste již užil nějakou látku, kterou by sportovec na olympiádě
nesměl užít?
Většina rekreačních sportovců si myslí, že takovou látku užila. Ovšem je velké procento těch, kteří
nevědí, což svědčí o tom, že neví, co je považováno za dopingovou látku. V celkovém měřítku jsou
názory rozloženy asi napůl, zda užili či neužili látku dopingového charakteru.
Velký rozdíl u této otázky je mezi vrcholovými sportovci a sportovkyněmi. Zatímco ženy si myslí, že
žádnou takovou látku neužili, u mužů je toto procento výrazně vyšší (46%).
ženy ano spíše ano spíše ne ne neví
rekreačně 27 37 42 26 12
závodně 12 9 17 12 7
vrcholově 2 2 1 1 0
celkem 41 48 60 39 19
muži ano spíše ano spíše ne ne neví
rekreačně 12 7 14 31 0
závodně 11 12 21 22 0
vrcholově 1 1 1 12 0
celkem 24 20 36 65 0
24.otázka z pohledu úrovně sportovce
ženy ano ne neví
rekreačně 63 55 25
závodně 18 26 14
vrcholově 0 4 2
celkem 81 85 41
muži ano ne neví
rekreačně 33 20 12
závodně 29 27 9
vrcholově 7 6 2
celkem 69 53 23
25.otázka z pohledu úrovně sportovce
39
Otázky z hlediska vzdělání: Je nutno konstatovat, že hlavní část respondentů má vzdělání s maturitou, nebo studuje střední školu
a s největší pravděpodobností jí ukončí složením maturitních zkoušek. Tudíž nejsou výsledky z těchto
statistik příliš objektivní.
U tabulek se musí vycházet z předpokladu, že základy pro jednotlivé části tvoří odlišná čísla.
Sportující ženy základní vzdělání: 21
Sportující ženy učeň: 2
Sportující ženy maturita: 173
Sportující ženy vyšší odborná škola: 0
Sportující ženy VŠ: 11
Sportujících žen celkem: 207
Nesportující ženy základní vzdělání: 5
Nesportující ženy učeň: 4
Nesportující ženy maturita: 71
Nesportující ženy vyšší odborná škola: 0
Nesportující ženy VŠ: 3
Nesportujících žen celkem: 83
Sportující muži základní vzdělání: 28
Sportující muži učeň: 2
Sportující muži maturita: 111
Sportující muži vyšší odborná škola: 0
Sportující muži VŠ: 4
Sportujících mužů celkem: 145
Nesportující muži základní vzdělání: 1
Nesportující muži učeň: 0
Nesportující muži maturita: 17
Nesportující muži vyšší odborná škola: 0
Nesportující muži VŠ: 1
Nesportujících mužů celkem: 19
40
16. otázka; Kdyby vám někdo zaručil stoprocentní nedopadení při braní dopingu, užil
byste některou z látek pro dosažení lepšího výkonu?
Z této tabulky je zřejmé, že příliš nezáleží na vzdělání člověka, zda by si doping vzal nebo ne. Výsledky u jednotlivých stupňů vzdělání nejsou příliš odlišné.
24. otázka; Myslíte, že je správné, když si někdo zapálí marihuanu a nemůže kvůli tomu
jet na olympiádu, protože mu naleznou látku, která je zakázaná a přitom mu vůbec
nepomohla?
Rozdíly z této tabulky nejsou příliš veliké z hlediska stupně vzdělání. Je jen mírně patrné, že tázaní
studující VŠ, nebo ti co ji vystudovali, se přiklánějí k názoru, že je správné zakázat sportovci účast na
olympiádě, když si zapálí marihuanu.
ženy sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
základní 1 1 2 1 7 1 8 1 3 1
učeň 0 0 0 0 1 1 1 1 0 2
maturita 2 2 13 7 48 19 65 24 45 19
vyšší odb. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
VŠ 0 0 0 0 4 0 5 3 2 0
celkem 3 3 15 8 60 21 79 29 50 22
muži sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
základní 4 1 4 0 9 0 5 0 6 0
učeň 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0
maturita 13 3 13 0 22 2 46 5 17 7
vyšší odb. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
VŠ 0 0 1 0 1 0 1 1 1 0
celkem 17 4 18 0 33 2 53 6 24 7
16.otázka z pohledu vzdělání
ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
ženy sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
základní 5 0 2 0 6 2 5 1 3 2
učeň 0 2 1 1 1 1 0 0 0 0
maturita 32 19 43 14 51 14 31 17 16 7
vyšší odb. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
VŠ 4 2 2 0 2 1 3 0 0 0
celkem 41 23 48 15 60 18 39 18 19 9
muži sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
základní 2 0 6 0 7 0 13 1 0 0
učeň 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0
maturita 21 3 13 0 26 2 51 11 0 1
vyšší odb. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
VŠ 1 1 1 0 2 0 0 0 0 0
celkem 24 4 20 0 36 2 65 12 0 1
24.otázka z pohledu vzdělání
ano spíše ano spíše ne ne neví
ano spíše ano spíše ne ne neví
41
25. otázka; Myslíte, že jste již užil nějakou látku, kterou by sportovec na olympiádě
nesměl užít?
U této otázky nejsou patrné příliš velké rozdíly mezi respondenty mající různé stupně vzdělání.
ženy sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
základní 10 2 6 1 5 2
učeň 1 2 0 2 1 0
maturita 67 24 73 26 33 21
vyšší odb. 0 0 0 0 0 0
VŠ 3 1 6 1 2 1
celkem 81 29 85 30 41 24
muži sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
základní 11 1 12 0 5 0
učeň 0 0 1 0 1 0
maturita 57 4 39 6 15 6
vyšší odb. 0 0 0 0 0 0
VŠ 1 0 1 1 2 0
celkem 69 5 53 7 23 6
ano ne neví
25.otázka z pohledu vzdělání
ano ne neví
42
16. otázka z hlediska 15. Otázky (zda by byly dotazovaní, co vědí o rizicích
dopingu, ochotni si ho i vzít?) Pozn.: Následující dvě tabulky jsou stejné, jen ta druhá je zjednodušená, pro lepší představu, a
barevně odlišená.
15. otázka; Znáte rizika spojená s užíváním dopingových látek?
16. otázka; Kdyby vám někdo zaručil stoprocentní nedopadení při braní dopingu, užil
byste některou z látek pro dosažení lepšího výkonu?
ženy sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
ano 1 1 3 1 12 5 21 5 8 3
spíše ano 0 1 8 1 22 7 26 8 18 8
spíše ne 1 0 2 4 21 9 24 12 15 6
ne 1 1 2 1 5 1 5 5 8 4
neví že jsou 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1
celkem 3 3 15 7 60 22 77 30 50 22
muži sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
ano 5 2 6 0 8 0 21 1 10 2
spíše ano 6 2 6 0 8 1 18 2 7 3
spíše ne 4 0 5 0 7 1 11 1 6 0
ne 2 0 1 0 5 0 6 1 2 2
neví že jsou 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0
celkem 17 4 18 0 28 2 57 6 25 7
barva odpovědi na 15. otázku
barva odpovědi na 16. otázku
ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
16.otázka z pohledu 15. otázky
ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
43
Ženy, i přestože ví (nebo aspoň myslí, že ví)o rizicích dopingu, jsou ochotny ho vzít k tomu, aby
dosáhli lepšího sportovního výkonu. V porovnání s ženami, které o rizicích dopingu tolik nevědí
(9,5%), se příliš neliší, jen přibližně o 1%.
Muži, kteří o rizicích dopingu vědí (nebo „spíše vědí“), by doping užilo 25%. A u těch mužů, kteří o
něm tolik nevědí je 22%.
Toto jsou velmi vysoká čísla. Záleží ovšem na tom, kolik o rizicích dopingových látek tázaní opravdu
vědí. Pokud ovšem rizika spojena s užíváním dopingu opravdu znají, je tato zpráva velmi znepokojující
a může také znamenat, že prevence, v podobě seznamování s riziky dopingu, nemá příliš velký vliv.
ženy sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
ano
spíše ano
spíše ne
ne
neví že jsou
celkem 3 3 15 7 60 22 77 30 50 22
muži sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující sportující nesportující
ano
spíše ano
spíše ne
ne
neví že jsou
celkem 17 4 18 0 28 2 57 6 25 7
barva odpovědi na 15. otázku
barva odpovědi na 16. otázku
12 (21,4%) 44 (78,6%)
16 (10,1%) 143 (89,9%)
12 (9,2%) 21 (90,8%)
27 (25%) 81 (75%)
ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
16.otázka z pohledu 15. otázky
ano spíše ano spíše ne ne nikdy nad tím neuvažoval
44
Diskuze
Výsledky dotazníku Chtěl bych zde zvýraznit některé výsledky mého dotazníku.
15. otázka; Znáte rizika spojená s užíváním dopingových látek?
Z mého dotazníku vyplívá, že 41% tázaných nejsou informováni o rizicích dopingu a 59% si myslí, že o
těchto rizicích vědí. Je ovšem těžké říct, jaká je jejich informovanost, bohužel jsem do svého
dotazníku nezakomponoval nějaké otázky, abych to mohl zjistit. Ovšem podle toho jaká vyšla
statistika s ohledem na 16. otázku, si myslím, že veliký přehled dotazovaní nemají.
16. otázka; Kdyby vám někdo zaručil stoprocentní nedopadení při braní dopingu, užil
byste některou z látek pro dosažení lepšího výkonu?
6% by na tuto otázku odpovědělo ano a 9% spíše ano. To dle mého názoru velmi velké číslo a měly
bychom se ho pokusit co nejvíce snížit. Vím, že prevence dopingu a drog je velmi nákladná,
dlouhodobá a musí být řádně propracovaná, ale rozhodně by se neměla vzdávat a musí se v ní
vytrvat.
17. otázka; Považujete kávu za drogu?
Někdo může namítnout, že káva mezi drogy nepatří. To by potom museli mezi drogy patřit i různé
potraviny či čaje. Jenže káva obsahuje největší podíl kofeinu oproti ostatním potravinám a na rozdíl
od čaje působí jen krátkodobě. Jelikož čaj má jiné další alkaloidy, které dobu vstřebávání kofeinu
zpomalují, a proto je zdravější.
Kofein ve větším měřítku za drogu považován
je.(http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/doping-je-vecny-i-ve-skole_2008_05_05.html)
Považuje se za stimulant a při častém pití kávy se vytvoří závislost. Abstinenční příznak jsou u kávy
také zřetelné.
Každopádně káva dehydruje a je nutné při jejím pití, příjem většího množství jiných tekutin, což
ovšem v praxi může vypadat trochu jinak a z vlastní zkušenosti vím, že málokdo pije více tekutin, když
si dá kávu.
Dříve byl kofein na seznamu zakázaných látek. V roce 2004 byl odebrán a mnoho odborníků tvrdí, že
to je chyba.
19. otázka; Myslíte, že doping a drogy mohou být úzce propojeny?
Respondenti se přiklání ke kladné odpovědi, což je správné. Takřka všechny ilegální drogy jsou na
seznamu zakázaných látek pro sportovce. Je tedy zřejmé, že tyto dva pojmy propojeny budou.
Zásadním rozdílem mezi nimi je důvod užití. Doping se užívá pro dosažení lepšího výkonu v reálném
světě, kdežto drogy se užívají, aby se člověk vymanil z reálného prostředí.
45
24. otázka; Myslíte, že je správné, když si někdo zapálí marihuanu a nemůže kvůli tomu
jet na olympiádu, protože mu naleznou látku, která je zakázaná a přitom mu vůbec
nepomohla?
Je jasné, že sportovec, který má šanci dostat se na olympiádu, by neměl kouřit marihuanu, byť za
účelem pobavení. Je na seznamu zakázaných látek a sportovec by si toho měl být vědom. Jenomže na
druhou stranu látka, která sportovci za určitých okolností nepomůže a není braná za účelem zlepšení
sportovního výkonu, by neměla být trestána. Je samozřejmě takřka nemožné zjistit, zda látka byla
užita pro zábavu nebo pro zlepšení sportovního výkonu.
Myslím si, že spousta dopingových nálezů týkajících se THC v moči, nebyla užita pro zlepšení
sportovního výkonu, ale jako droga podobná alkoholu nebo cigaretě.
25. otázka; Myslíte, že jste někdy již užil látku, kterou by sportovec na olympiádě nesměl
užít?
Tato otázka je zajímavá. Do roku 2004 to byli bezpochyby všichni, kdo pili kávu. Dnes ovšem velká
část lidí zkoušela kouřit marihuanu a spousta léků na alergie, také obsahuje zakázané látky. Myslím
tedy, že velká část lidí již někdy užila látku dopingového charakteru.
Doping v jednotlivých kategoriích
Rekreační sport O dopingu se mluví hlavně v souvislosti s vrcholovým sportem, co ale rekreační sport? Tam doping
není? Určitě je a jeto jedna ze základen pro budoucí vrcholové sportovce.
Především se s dopingem setkáme u individuálních sportů, a sice u bodybuildingu. Lidé chtějí vypadat jako jejich idolové a často prodavači anabolických steroidů nabídnou takovému „potencionálnímu zákazníkovi“ doping. Je to snazší a rychlejší cesta, a když dopuje okolí, proč by to nemohl člověk také zkusit? Jen je špatné, že člověka již nikdo neupozorní na rizika spojená s užíváním těchto látek. Podle výzkumu evropské komise dopuje ve fitnesscentrech až 6% návštěvníků.
(KRČEK, Michal. S novými druhy drog výše, dále, rychleji: Kreativita v dopingu nezná mezí *online+. 2006 [cit. 2009-03-15].
Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/s-novymi-druhy-drog-vyse-dale-rychleji-kreativita-v-dopingu-nezna-mezi_2006_09_21.html>)
Vrcholový sport Zde je potřeba rozdělit vrcholový sport na individuální a kolektivní.
V kolektivních sportech se s dopingem setkáváme méně často. Je to nejspíš způsobeno tím, že jednotlivec nechce ohrozit celý tým, nechce si sám vzít na svědomí, že tým kvůli němu ztratí třeba body v tabulce apod. V jednotlivcích ovšem dopuje hodně sportovců. Prvopočátky dopování jsou jasné. Je vyvíjen tlak ze
strany sponzorů a médií, od sportovce se čekají určité výsledky a on je chce splnit, často se to stává i
za cenu vlastního zdraví, když začne dopovat. Ale doping se může objevit již u mladých sportovců.
46
Rodiče chtějí po svých dětech, aby byly ti nejlepší, aby vyhrávali, a děti se snaží, a když by jim někdo
nabídl látku, která jim v tomto pomůže, jistě by jí vzali. Problém braní dopingu je tedy hlavně
způsoben vnějšími vlivy. Samozřejmě také sportovec sám si chce dokázat, že má na to být na stupních
vítězů a někdy sahá po zakázaných látkách a málokdy si uvědomuje jejich škodlivost.
Ve škole a v práci Když se bavíme o dopingu, můžeme také mít na mysli nejen podpůrné prostředky ve sportu, ale i ve
školách nebo na pracovištích.
Je zřejmé, že někteří studenti používají látky na zvýšení pozornosti či překonání únavy nejčastěji založené na amfetaminu. Když potřebují dohnat učivo, nebo mají před těžkými zkouškami, tak mohou sáhnout po některých ilegálně sehnaných látkách.
(CIHELKA, Miloš. Doping je věčný. I ve škole [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/doping-je-vecny-i-ve-
skole_2008_05_05.html>.) Je samozřejmě na lidech co budou jíst a co ne. Myslím ale, že je vhodnější si zorganizovat práci tak,
aby ji včas stíhali a neměli takový stres. Když si pak vezmou nějaké látky, určitě to nebude zdraví
prospěšné.
Jiné formy dopingu Dá se zabývat otázkou, co to vlastně ten doping je? Jsou to opravdu jen látky a metody, které někdo
dle určitých kritérií vybral a zakázal sportovcům?
Já osobně si to nemyslím. Je mnoho dalších forem dopingu v naší společnosti, často možná
přehlížených. Co takhle Čína a její „továrny na šampióny“?
Každoročně podstupují milióny čínských dětí testy, po nichž se mohou dostat do 3000 internátních
škol, kde je 400 000 studentů. Naplní je převážně trénink, dril a zákazy. Děti jsou podle fyzických
předpokladů vybrány pro sporty, o nichž mnohdy ani neslyšely. Domů se dostanou třeba na týden za
rok. (Bude z tebe sportovec. MF DNES. 6.8.2008, s. A12.)
Tyto podmínky jsou strašné. Většina dětí, která se dostane do těchto škol, se nedokáže udržet a
setrvají jen ti nejlepší jedinci. Ostatní jsou naprosto odrovnaní a jen těžko si pak shánějí třeba práci.
Bohužel je toto mnohdy přehlíženo jako jistá forma dopingu. Dá se to brát jako porušování lidských
práv a svobod a svět na to byl upozorňován Tibeťany před olympiádou v Pekingu. Samy Tibeťané jsou
utlačování a porušování lidských práv a svobod je v Číně na denním pořádku.
A další forma dopingu?
Co třeba Tour de France? Kdy tým jede pohromadě a favorit stáje uprostřed hloučku, aby se šetřil a
na posledních kilometrech ho ostatní pustí dopředu a on si jede pro vítězství, protože si to přejí
sponzoři a média. To se také do jisté míry dá považovat za doping.
47
Je těžké takovéto formy dopování eliminovat. Ale lidé by si jich měli být vědomi a utvořit si o nich
vlastní názory, co učiní pak, zda budou demonstrovat, třeba nedíváním se na tyto sportovní události,
je jen na nich.
Drogy ve sportu Dovoluji si tvrdit, že drogami ve sportu je doping. Tyto látky ke sportu jistě nepatří a neměli by se zde
objevovat. Hlavní rozdíl mezi nimi je v důvodu užití, jinak je většina ilegálních drog považována ve
sportu za doping, takže jsou přímo propojeny.
Prevence Jak doping, tak drogy by měli být eliminovány z naší společnosti. Je to velmi složité a nákladné.
Dlouhodobé plánování prevence je nutné a stojí hodně námahy. Já ale věřím, že prevence zbytečná
není a mělo by se v ní setrvat.
Jen bych chtěl podotknout, že se názory na drogy a doping utváří formou výchovy. Chtělo by více
apelovat také na rodiče, aby vychovávaly své potomky v dobrých rodinných vztazích a měli kladný vliv
na jejich výchovu. Je pozdě začít poučovat adolescenta o drogách. Musí se začít již v mladém věku.
V mateřských školách by určité protidrogové programy také mohli probíhat (lze to srovnat třeba
s kampaní proti AIDS ve Švédsku, kde si děti ve školkách hrají s prezervativy, aby k nim měli kladný
vztah), hlavní je seznámit lidi s negativními dopady braní drog či dopingu, ať už pro člověka samého
nebo pro okolí.
Další možností v prevenci se mi jeví propojení protidrogových programů s programy
antidopingovými. Mohlo by jít o začlenění základních informací o dopingu do protidrogových
programů, kterých je větší množství než antidopingových. Muselo by se jednat o spolupráci mezi
antidopingovým výborem a protidrogovými organizacemi. Toto je ale jen návrh, který by potřeboval
důkladnější propracování.
Tresty za doping Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu je jistě velmi dobře propracovaná. Myslím, že tresty
za jednotlivá porušení jsou v pořádku. Chtěl bych ale vyslovit myšlenku o zavedení trestů pro trenéry
a oddíly.
Myslím, že by se dalo zvážit automatické potrestání trenéra a oddílu, za který sportovec trénuje, když
sportovec užije doping. Mohlo by se jednat o různé sankce za různá porušení, buď peněžní pokuta,
nebo zastavení činnosti. Záleželo by také na druhu dopování. Například za THC v moči by dostal trest
jen sportovec, ale třeba za braní steroidů by byl potrestán i trenér a oddíl.
Nějaké podobné opatření by v jisté míře mohlo omezit dopování mezi sportovci. Pokud sportovec
systematicky dopuje, ví o tom s největší pravděpodobností i trenér. Tresty jsou sice udíleny těm, kteří
podávají sportovcům doping, ale kolik jich je prokázaných? V tomto případě by automaticky bylo
potrestáno i okolí sportovce, které často k dopování navádí.
48
Závěr
Hlavním tématem mé práce bylo zjistit spojitosti a odlišnosti výrazů doping a drogy. Drogy jsou
jednoznačně se sportem neslučitelné a jsou v něm považovány za doping. Jejich účinků mohou
sportovci využívat například ke ztlumení bolesti. Dopingu se zase dá využívat ve všedním životě jako
prostředku ke zvýšení pozornosti nebo potlačení únavy.
Je tedy jasné, že drogy a doping jsou úzce spojeny a navzájem se prolínají. Jejich hlavním rozdílem je
ale důvod užití. Doping je užíván za účelem dosažení lepšího výsledku v reálné životní situaci, na
rozdíl od drog, které se užívají, aby se člověk vymanil z reálné životní situace. Dopingem je také
velká spousta jiných látek, které drogami nejsou, ale v kontextu sportovního výkonu ohrožují lidské
zdraví a porušují principy fair play.
Z dotazníků vyšlo mnoho faktů. Zejména se potvrdilo, že běžně lidé nemají velké tušení o tom, co to
je doping a hlavně neví o jeho rizicích. Také je velké procento těch, kteří by byli případně ochotni
doping si vzít, což nejspíš pramení z neinformovanosti o jeho rizicích.
Doping je každopádně nečestnou hrou některých sportovců a myslím, že by za něj měli být náležitě
trestáni a nejen oni ale i ti, kteří je k používání zakázaných výkon zvyšujících prostředků motivují či
dokonce cíleně vedou. Drogy vymítit zcela nejdou, jsou tu již od pradávných dob, kdy se používaly při
různých rituálech, a mají tedy svou tradici. Je ale dobré seznamovat společnost s negativními vlivy
drog a umožnit tak lepší posouzení jejich negativních devastujících účinků.
49
Použitá literatura
Beletrie:
1. DOLEŽAL , Jiří X. . Zkouřená země. Olomouc : Votobia, 1997. 111 s.
Odborná literatura:
2. Kolektiv autorů občanského sdružení SANANIM . Drogy : Otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha : Portál,
2007. 198 s.
3. IVERSEN, Leslie . Léky a drogy : průvodce pro každého. Ivan Kmínek. 1. vyd. Praha : Dokořán, 2006.
143 s.
4. GANERI, Anita . Drogy : Od extáze k agonii. Ladislav Csémy. 1. vyd. Praha : Amulet, 2001. 149 s.
5. SEKOT, Aleš. Sociologické problémy sportu. Havlíčkův Brod : Grada, 2008. 224 s.
6. NEKOLA, Jaroslav. Doping a sport. 1. vyd. Praha : Olympia, 2000. 129 s.
7. SEKOT, Aleš. Sociologie sportu. Brno : Paido, 2006. 412 s.
Publikace:
8. Likvidační životní styl. [s.l.] : Medea Kultur, [2008?]. 23 s.
9. Antidopingový výbor ČR. 2008 Sport bez dopingu . [s.l.] : [s.n.], 2008. 35 s.
10. Drogy : Jak vlastně vypadají? . [s.l.] : Medea Kultur, [2008?]. 20 s.
11. My, drogy a Evropa. [s.l.] : Medea Kultur, [2007?]. 31 s.
12. Antidopingový výbor ČR. Doping : Zakázané léky. Praha : [s.n.], 2008. 7 s.
13. Masarykova universita v Brně. Zneužívání prostředků s dopingovým účinkem mládeží v
organizovaném a neorganizovaném sportu. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 20.
Noviny:
14. Mladá fronta DNES – články související s dopingem a olympiádou v období - 2 měsíce před
zahájením olympijských her v Pekingu.
50
Odborné internetové stránky:
Z portálu www.drogy.net:
15. CIHELKA, Miloš. Doping je věčný. I ve škole [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/doping-je-vecny-i-ve-skole_2008_05_05.html>.
16. KRČEK, Michal. S novými druhy drog výše, dále, rychleji: Kreativita v dopingu nezná mezí [online].
2006 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/s-novymi-druhy-drog-vyse-dale-rychleji-kreativita-v-dopingu-nezna-mezi_2006_09_21.html>.
17. PYŠNÝ, Ladislav. Doping a zdraví sportovce - historie užívání drog ve sportu. [online]. 2006 [cit.
2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/doping-a-zdravi-sportovce-historie-uzivani-drog-ve-sportu_2006_04_18.html>.
Z portálu www.sportvital.cz:
18. VÍTEK, Libor. Účinky kofeinu ve sportu - důkazy proti [online]. 2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.sportvital.cz/cz/k1,98,123-kofein/c604-ucinky-kofeinu-ve-sportu-dukazy-proti/>.
19. VÍTEK , Libor. Účinky kofeinu ve sportu - závěrečné hodnocení [online]. 2007 [cit. 2009-03-15].
Dostupný z WWW: <http://www.sportvital.cz/cz/k1,98,123-kofein/c495-ucinky-kofeinu-ve-sportu-zaverecne-hodnoceni/>.
Z portálu www.wikipedie.cz:
20. Kofein [online]. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Kofein#.C5.BD.C3.A1douc.C3.AD_.C3.BA.C4.8Dinky>.
21. Káva [online]. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1va>.
Dále jsem čerpal ze serverů a stránek: 22. ANTIDOPINGOVÝ PROGRAM ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO VÝBORU [online]. c2007 [cit. 2009-03-15].
Dostupný z WWW: <http://www.olympic.cz/?sec=93>. 23. Dorgy-info.cz : informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. c2003-2006 [cit. 2009-
03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogy-info.cz/>.
24. O drogách.cz : Informační portál primární prevence [online]. 2003-2004 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.odrogach.cz/>.
51
25. Drogová poradna : Občanské sdružení SANANIM [online]. c2002-2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.drogovaporadna.cz/>.
26. 379 ZÁKON : o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů *online+. 19.8.2005 *cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.obecnipolicie.cz/material01/tabakovy_zakon.htm>.
27. LEADING A STRONGER,MORE UNITED FIGHT AGAINST DOPING [online]. 2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.wada-ama.org/rtecontent/document/2007_Annual_Report_En.pdf>.
28. Definice a rozdělení drog [online]. c2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.zachranny-kruh.cz/rizikove_chovani/definice_a_rozdeleni_drog.html>.
Další internetové stránky z kterých jsem čerpal:
29. VÍTEK, Libor. Doplňky stravy: Kofein [online]. 2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.behej.com/2007082803-doplnky-stravy-kofein.html>.
30. Kofein [online]. c2006 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://nutriproduct.eu/latky/kofein.html>.
31. Přehled drog a jejich účinků [online]. c2001 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.volny.cz/kackotr/rodice/prehled.html>.
32. Za doping bude zákaz olympiády [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://sportreport.lidovky.cz/za-doping-bude-zakaz-olympiady-dzg-/ln-sport-ostatni.asp?c=A080606_085253_ln-sport-ostatni_mis>.
33. Úplatky, doping a drogy, aneb vše kolem sportu [online]. c2007-2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.info-koktejl.cz/sport/sport-trochu-jinak/uplatky-doping-a-drogy-aneb-vse-kolem-sportu/>.
34. ČTK. Bulhaři kvůli dopingu stáhli své vzpěrače z olympiády [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.sportovninoviny.cz/index_view.php?id=320486>.
35. Doping pro lidská práva v Číně zvaný Olympiáda... [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://olser.blog.idnes.cz/c/39126/Doping-pro-lidska-prava-v-Cine-zvany-Olympiada.html>.
36. HLAVÁČEK, Boris. Olympiáda a doping [online]. 2002 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.petka.cz/view.php3?ArtId=129>.
37. Sportovci si dopingem změní geny, bojí se lékaři [online]. 2006 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://zdravi.idnes.cz/zdravi.asp?r=zdravi&c=A060220_233811_zdravi_ad>.
38. BOBůRKOVÁ, Eva. Olympiáda 2008:genový doping? [online]. 2002 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://kverek.webpark.cz/Olympiada_2008.htm>.
52
39. ČTK. Rogge: Přibude až sedm dopingů z OH [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://deniksport.blesk.cz/clanek/ostatni-sporty-olympijske-hry/60612/rogge-pribude-az-sedm-dopingu-z-oh.html>.
40. ŽEHANOVÁ, Barbora. Jak si namíchat dopingový koktejl podle sprintera Chamberse [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://sport.idnes.cz/jak-si-namichat-dopingovy-koktejl-podle-sprintera-chamberse-plu-/atletika.asp?c=A080519_222042_atletika_ald>.
53
Přílohy
1. Příloha
Dotazník použitý pro tuto práci
Dobrý den milí čtenáři,
Připravil jsem pro vás anonymní dotazník, který mi bude sloužit výlučně ke zpracovávání
středoškolské odborné činnosti (SOČ). Tato práce má přibližnou podobu rozsáhlejší seminární práce.
Má práce je na téma drogy versus doping. Jsou zde tedy otázky týkající se dopingu a drog. Prosím vás
o pravdivé udávání informací a slibuji, že vaše odpovědi budou sloužit pouze danému výzkumu.
Předtím než začnete vyplňovat dotazník, tak se seznamte se stručnými definicemi.
Definice dopingu lze říci asi takto:
Doping je využití zakázaných látek nebo metod ve sportu za účelem zlepšení sportovního výkonu.
Zahrnuje užití nebo přítomnost jakékoli zakázané látky v těle sportovce nebo užití zakázané metody.
Tyto látky a metody představují riziko poškození zdraví sportovce nebo jsou jiným způsobem v
rozporu se sportovními pravidly. Zakázané jsou rovněž látky, které maskují použití zakázaných látek
nebo metod. ( http://www.olympic.cz/?sec=93)
A definici drog by bylo možné říci takto:
Drogou je každá přírodní nebo syntetická látka, která: 1. působí psychotropně, 2. je schopna vyvolat závislost. Oficiálně co drogami (zakázanými) je a co není, máme většinou dáno výčtem, seznamem.
1. Váš věk?
15-19let 20-26let 27-39let 40-59let 60-99let
2. Pohlaví
Muž žena
3. Maximální dosažené vzdělání nebo škola, kterou teď studujete a dostudováním získáte
toto vzdělání?
Základní učeň maturita vyšší odborné vysoká škola
54
4. Sportujete? (Pokud ne tak přejděte na otázku číslo 10)
Ano ne
5. Typ sportu, kterému se převážně věnujete?
Kolektivní individuální
6. Na jaké úrovni si myslíte, že sportujete?
Rekreačně závodně vrcholově (reprezentace, popřípadě účastnění se MR)
7. Jste registrován v nějakém klubu, za který pravidelně závodíte?
Ano ne
8. Jak často trénujete?
Méně než 1xtýdně 1-2xtýdně 3-4xtýdně 5-6xtýdně denně
více jak 7xtýdně
9. Užíváte kvůli sportu nějaké výživové doplňky?
Ano ne pokud ano, které(stručně)…………………………………………………………
10. Kouříte?
Ano pravidelně ano příležitostně jen výjimečně ne bývalý kuřák
11. Pijete alkohol?
Denně 3-6xtýdně 1-2xtýdně příležitostně výjimečně abstinent
12. Pijete kávu?
Ano denně ano několikrát týdně ano příležitostně ne
13. Odkud jste se dozvěděl něco o dopingových látkách?
Ze sportovního oddílu z fitcentra od trenéra od rodičů
z internetu z televize z časopisů a novin neznám je
jiný zdroj………………………………………………
14. Myslíte, že účinek těchto látek opravdu zvýší sportovní výkony?
Ano spíše ano spíše ne ne nevím
15. Znáte rizika spojená s užíváním těchto látek?
Ano spíše ano spíše ne ne nevím, že nějaká rizika jsou
55
16. Kdyby vám někdo zaručil stoprocentní nedopadení při braní dopingu, užil byste některou
z látek pro dosažení lepšího výkonu?
Ano spíše ano spíše ne ne nikdy jsem nad tím neuvažoval
17. Považujete kávu za drogu?
Ano spíše ano spíše ne ne nevím
18. Zakroužkujte drogu, kterou jste již někdy užil.
Marihuana heroin kokain pervitin lsd alkohol
cigareta toulen či jiné těkavé látky houbičky
19. Myslíte, že doping a drogy mohou být úzce propojeny?
Ano spíše ano spíše ne ne nevím
20. Myslíte si, že si může sportovec užívající doping, vytvořit na něm závislost podobnou té
drogové?
Ano spíše ano spíše ne ne nevím
21. Myslíte si, že speciální výživa dokáže hodně ovlivňovat výkon sportovce?
Ano spíše ano spíše ne ne nevím
22. V jakém sportu si myslíte, že se nejčastěji užívá doping? (Můžete zatrhnou až tři sporty, ale
stačí jen jeden.)
Atletika cyklistika basketbal biliard kulturistika hokej
plavání golf
23. A v jakém sportu si myslíte, že se doping užívá nejčastěji v ČR?
Atletika cyklistika basketbal biliard kulturistika hokej
plavání golf
24. Myslíte, že je správné, když si někdo zapálí marihuanu a nemůže kvůli tomu jet na
olympiádu, protože mu naleznou látku, která je zakázaná a přitom mu vůbec nepomohla?
Ano spíše ano spíše ne ne nevím
25. Myslíte, že jste někdy již užil látku, kterou by sportovec na olympiádě nesměl užít?
Ano Ne Nevím
56
2. Příloha
SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2009
Světový antidopingový kodex
Platný od 1. ledna 2009
Uţití všech léků je limitováno terapeuticky odůvodněnými účely.
Všechny Zakázané látky budou povaţovány za "Specifické látky" kromě látek ze skupin
S1, S2, S4.4 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3.
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE
(PŘI SOUTĚŢI I MIMO SOUTĚŢ)
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S1. ANABOLICKÉ LÁTKY
Anabolické látky jsou zakázány.
S1.1 ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS):
(a) Exogenní* AAS, zahrnující:
1-androstendiol (5a-androst-1-en-3b,17b-diol ); 1-androstendion (5a-androst-1-en-3,17-
dion); bolandiol (19-norandrostendiol); bolasteron; boldenon; boldion (androsta-1,4-dien-
3,17-dion); danazol (17a-ethynyl-17b-hydroxyandrost-4-eno[2,3-d]isoxazol);
dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17b-hydroxy-17a-methylandrosta-1,4-dien-3-on);
desoxymethyltestosteron (17a-methyl-5a-androst-2-en-17b-ol); drostanolon; ethylestrenol
(19-nor-17a-pregn-4-en-17-ol); fluoxymesteron; formebolon; furazabol (17b-hydroxy-17a-
methyl-5a-androstano[2,3-c]-furazan); gestrinon; 4-hydroxytestosteron (4,17b-
dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron; klostebol; mestanolon; mesterolon;
metandienon (17b-hydroxy-17a-methylandrosta-1,4-dien-3-on); metenolon; methandriol;
metasteron (2a, 17a- dimethyl-5a-androstan-3-on-17b-ol); methyldienolon (17b-hydroxy-
17a-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1-testosteron (17b-hydroxy-17a-methyl-5a-androst-
1-en-3-on); methylnortestosteron (17b-hydroxy-17a-methylestr-4-en-3-on);
methyltrienolon (17b-hydroxy-17a-methylestra-4,9,11-trien-3-on); methyltestosteron;
miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); norboleton;
norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon;
prostanozol (17b-hydroxy-5a-androstano [3,2-c]pyrazol); quinbolon; stanozolol;
stenbolon; 1-testosteron (17b-hydroxy-5a-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon (18a-
homo-pregna-4,9,11-trien-17b-ol-3-on); trenbolon a další látky s podobnou chemickou
strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
57
b. Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně:
Androstendiol (androst-5-en-3b,17b-diol), androstendion (androst-4-en-3,17-dion),
dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA), testosteron
a následující metabolity a isomery:
5a-androstan-3a,17a-diol
5a-androstan-3a,17b-diol
5a-androstan-3b,17a-diol
5a-androstan-3b,17b-diol
androst-4-en-3a,17a-diol
androst-4-en-3a,17b-diol
androst-5-en-3b,17a-diol
androst-5-en-3a,17a-diol
androst-5-en-3a,17b-diol
androst-5-en- 3b,17a-diol
4-androstendiol (androst-4-en-3b,17b-diol)
5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion)
epi-dihydrotestosteron
epitestosteron
3a-hydroxy-5aandrostan-17-on
3b-hydroxy-5aandrostan-17-on
19-norandrosteron
19-noretiocholanolon
[Poznámka ke skupině S1.1(b):
V případech, kdy může tělo produkovat androgenní anabolický steroid přirozeně, bude se mít
za to, že Vzorek obsahuje tuto Zakázanou látku a bude hlášen Pozitivní laboratorní nález,
když se koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo ukazovatelů a/nebo když se
jakýkoli jiný příslušný poměr ve Vzorku Sportovce významně odchyluje od rozmezí hodnot,
které se normálně vyskytují u lidí tak, že neodpovídá normální endogenní produkci. Nebude
se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku v takovém případě, pokud Sportovec
prokáže, že je koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů a/nebo
příslušný poměr ve Vzorku Sportovce způsoben fyziologickým nebo patologickým stavem.
Bude se mít za to, že Vzorek Sportovce obsahuje Zakázanou látku a laboratoř nahlásí Pozitivní
laboratorní nález ve všech případech a při jakékoliv koncentraci, pokud lze podle spolehlivé
analytické metody (např. IRMS) prokázat, že je Zakázaná látka exogenního původu.
V takovém případě není nutné provádět další šetření.
Když se hodnoty výsledku analýzy významně neodchylují od rozmezí hodnot, které se
normálně vyskytují u lidí a žádná spolehlivá analytická metoda (např. IRMS) neprokázala
exogenní původ Zakázané látky, ale existují známky použití Zakázané látky, jako např.
porovnání s endogenními referenčními steroidními profily, nebo když laboratoř nahlásila
poměr T/E vyšší než čtyři (4) ku jedné (1) a žádná spolehlivá analytická metoda (např. IRMS)
neprokázala exogenní původ látky, provede příslušná Antidopingová organizace další šetření
porovnáním výsledků předešlých testů nebo provedením následných testů.
Je-li vyžadováno takové další šetření, pak výsledek bude laboratoří hlášen jako neobvyklý a
ne jako pozitivní. Pokud laboratoř nahlásí, za použití spolehlivé analytické metody (např.
IRMS) exogenní původ Zakázané látky, není nutné provádět další šetření, a bude se mít za to,
že Vzorek obsahuje Zakázanou látku. Pokud nebyla použita spolehlivá analytická metoda
(např. IRMS) a nejsou k dispozici minimálně 3 předchozí testy, bude zjištěn longitudinální
profil Sportovce tím, že bude
příslušnou Antidopingovou organizací v následujících 3 měsících třikrát testován bez
předchozího oznámení. Výsledek, který zapříčinil tuto longitudinální studii, bude hlášen jako
58
neobvyklý. Pokud longitudinální profil Sportovce, zjištěný následnými testy, není
fyziologicky normální, bude se pak považovat za Pozitivní laboratorní nález.
V extrémně vzácných individuálních případech může být v moči trvale nalézán boldenon
endogenního původu ve velice malých koncentracích (ng/ml). Pokud laboratoř takový nález
nahlásila a použití spolehlivé analytické metody (např. IRMS) neprokázalo exogenní původ
Zakázané látky, může být provedeno další šetření provedením následného testu (následných
testů).
Pokud laboratoř nahlásila Pozitivní laboratorní nález 19-norandrosteronu, bude se to
považovat za vědecký a přesvědčivý důkaz exogenního původu Zakázané látky. V takovém
případě není nutné provádět další šetření.
V případě, že Sportovec nebude spolupracovat při dalších šetřeních, bude se mít za to, že
Vzorek Sportovce obsahuje Zakázanou látku. ]
Pro účely skupiny této sekce:
* "exogenní" se vztahuje k látce, kterou tělo není normálně schopno produkovat přirozeně.
** "endogenní" se vztahuje k látce, kterou může tělo produkovat přirozeně.
S1.2. Ostatní anabolické látky, zahrnující:
Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol,
zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.
S2. HORMONY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY
Následující látky a jejich uvolňující faktory jsou zakázány:
1. Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin (dEPO),
hematide);
2. Růstový hormon (GH), insulinu podobné růstové faktory (např. IGF-1),
mechanické růstové faktory (MGF);
3. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) u mužů;
4. Insuliny;
5. Kortikotropiny.
a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
[Poznámka ke skupině S2: Pokud Sportovec nemůže prokázat, že koncentrace byla způsobena fyziologickým či
patologickým stavem, bude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku (jak je uvedeno
výše) v případech, kdy koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů či indikátorů
a/nebo příslušné poměry ve Vzorku Sportovce splňují kriteria pozitivity stanovená WADA
nebo jinak natolik překročí hodnoty obyčejně zjištěné u lidí tak, že neodpovídají normální
endogenní produkci.
59
Pokud laboratoř nahlásila, po užití spolehlivé analytické metody, že Zakázaná látka je
exogenního původu, bude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku a bude oznámen
Pozitivní laboratorní nález.]
S3. BETA2- AGONISTÉ
Všichni beta-2 agonisté včetně jejich D- a L-isomerů jsou zakázáni.
Nicméně pro formoterol, salbutamol, salmeterol a terbutalin při inhalačním podání je také
nutné udělení terapeutické výjimky v souladu s příslušným ustanovením Mezinárodního
standardu pro terapeutické výjimky.
I když byla udělena terapeutická výjimka, bude nález salbutamolu vyšší než 1000 nanogramů
v 1 mililitru moči považován za Pozitivní laboratorní nález pokud Sportovec neprokáže
kontrolovanou farmakokinetickou studií, že abnormální výsledek byl způsoben užíváním
terapeutické dávky salbutamolu v inhalaci.
S4. ANTAGONISTÉ A MODULÁTORY HORMONŮ
Následující skupiny jsou zakázané:
1. Inhibitory aromatáz, zahrnující:
Aminoglutethimid, anastrozol, exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne
s omezením pouze na ně.
2. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující:
Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně.
3. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující:
Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.
4. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne
s omezením pouze na ně.
S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY
Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují:
Diuretika, probenecid, plasmaexpandery (např. nitroţilní podání albuminu, dextranu,
hydroxyethylškrobu a mannitolu) a další látky s podobnými biologickými účinky.
Diuretika zahrnují:
Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon,
kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid,
hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren a další látky s podobnou chemickou
strukturou nebo podobnými biologickými účinky (kromě drosperinonu a lokálního podání
dorzolaminu a brinzolamidu, které nejsou zakázané).
[Poznámka ke skupině S5: * Terapeutická výjimka není platná, pokud moč Sportovce obsahuje diuretika ve spojení s
prahovou nebo podprahovou hladinou jiné exogenní Zakázané látky (látek). ]
60
ZAKÁZANÉ METODY
M1. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU
Zakázané je následující:
1. Krevní doping, včetně užití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo
červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu.
2. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované
hemoglobinové produkty (např.krevní náhražky založené na hemoglobinu,
mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne
s omezením pouze na ně.
M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE
1. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků
odebraných při Dopingových kontrolách je zakázané. To zahrnuje cévkování a záměnu
a/nebo úpravu moči, ale ne s omezením pouze na ně.
2. Nitrožilní infúze jsou zakázány kromě chirurgických zákroků, lékařských zákroků
zachraňujících život nebo klinických výzkumných aktivit.
M3. GENOVÝ DOPING
Transfer buněk nebo genových elementů nebo použití buněk, genových elementů nebo
farmakologických látek k modifikaci exprese endogenních genů, které mají schopnost zvýšit
sportovní výkon, je zakázané.
Receptor delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory /Peroxisome Proliferator Activated
Receptor d (PPARd) agonists/ (např. GW 1516) a Agonisté proteinkinasové osy aktivované
AMP v součinnosti s PPAR delta /PPARd-AMP-activated protein kinase (AMPK) axis
agonists/ (např. AICAR) jsou zakázány.
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI
Kromě kategorií S1 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou při soutěži zakázané i následující
skupiny:
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S6. STIMULANCIA
Všechna stimulancia (včetně obou jejich případných optických (D- a L-) isomerů) jsou
zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního užití a stimulancií
zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2009.
61
Stimulancia zahrnují:
(a) Nespecifická stimulancia:
Adrafinil, amfepramon, amfetaminil, amifenazol, amfetamin, benzfetamin,
benzylpiperazin, bromantan, dimethylamfetamin, ethylamfetamin, famprofazon,
fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenmetrazin, fenproporex, fentermin,
4-fenylpiracetam (karfedon), furfenorex, klobenzorex, kokain, kropropamid,
krotetamid, mefenorex, mefentermin, metamfetamin (D-), methylendioxyamfetamin,
methylendioxymetamfetamin, mezokarb, modafinil, norfenfluramin, p-
methylamfetamin, prolintan.
Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou.
(b) Specifická stimulancia (příklady):
Adrenalin**, katin***, efedrin****, etamivan, etilefrin, fenbutrazát, fenkamfamin,
fenprometamin, heptaminol, isomethepten, levmetamfetamin, meklofenoxát,
metylefedrin****, methylfenidát, niketamid, norfenefrin, oktopamin, oxilofrin,
parahydroxyamfetamin, pemolin, pentetrazol, propylhexedrin, selegilin, sibutramin,
strychnin, tuaminoheptan a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými
biologickými účinky.
* Následující látky zahrnuté do Monitorovacího programu 2009 (bupropion, fenylefrin,
fenylpropanolamin, kofein, pipradrol, pseudoefedrin, synefrin) nejsou považovány za
Zakázané látky.
** Adrenalin podaný společně s lokálními anestetiky nebo podaný lokálně (např. nosní, oční
aplikace) není zakázaný.
*** Katin je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči.
**** Efedrin a methylefedrin jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1
ml moči.
S7. NARKOTIKA
Následující narkotika jsou zakázaná:
Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty, hydromorfon,
metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin, petidin.
S8. KANABINOIDY
Kanabinoidy (např. hašiš, marihuana) jsou zakázané.
S9. GLUKOKORTIKOSTEROIDY
Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou
aplikací jsou zakázané.
V souladu s Mezinárodním standardem pro Terapeutické výjimky musí být provedeno
prohlášení o Použití Sportovcem pro glukokortikosteroidy podané aplikací nitrokloubní, do
62
okolí kloubu, do okolí šlachy, epidurální, do kůže a inhalační aplikací s výjimkou níže
uvedených.
Lokální přípravky podávané na potíže kožní (včetně iontoforézy/fonoforézy), ušní, nosní,
oční, potíže okolí řitního otvoru, sliznice úst a dásní nejsou zakázané a nevyžadují ani
Terapeutickou výjimku, ani prohlášení o Použití.
LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH
P1. ALKOHOL
Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při soutěži v následujících sportech. Detekce se bude
provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení
dopingového pravidla (hematologická hodnota) je 0.10 g/l.
Automobilový sport (FIA)
Karate (WKF)
Kuželky IPC
Kuželky a bowling (FIQ)
Letecké sporty a parašutismus(FAI)
Lukostřelba (FITA, IPC)
Moderní pětiboj (UIPM) jen pro disciplíny se střelbou
Motocyklový sport (FIM)
Vodní motorismus (UIM)
P2. BETA-BLOKÁTORY
Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při soutěži v následujících
sportech.
Automobilový sport (FIA)
Billiard a snooker (WCBS)
Boby (FIBT)
Bridž (FMB)
Curling (WCF)
Golf (IGF)
Gymnastika (FIG)
Jachting (ISAF) – "match race" – jen kormidelník
Kuželky a bowling (FIQ)
Letecké sporty a parašutismus (FAI)
Lukostřelba (FITA, IPC) (zakázané také Mimo soutěž)
Lyžování (FIS) – skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa,a
snowboard U-rampa a "big air"
Moderní pětiboj (UIPM) – jen discipliny se střelbou
Motocyklový sport (FIM)
Petanque a obdobné sporty (CMSB, IPC "bowls")
Střelba (ISSF, IPC) (zakázané také Mimo soutěž)
Vodní motorismus (UIM)
Zápas (FILA)
63
Beta-blokátory zahrnují následující látky:
Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, celiprolol, esmolol,
karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol, metoprolol, nadolol,
oxprenolol, pindolol, propranolol, sotalol, timolol, ale ne s omezením pouze na ně.
ELEKTRONICKÉ PUBLIKACENÁRODNÍHO MONITOROVACÍHO ST¤EDISKAPRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI
Ediãní fiada e pfiiná‰í studentské a jiné odborné a vûdecké práce, které jejich autofii poskytli Národnímu monitorovacímu stfiedisku pro drogy a drogové závislosti ke zvefiejnûní na národním drogovém informaãním portálu www.drogy-info.cz. Práce zafiazené do této ediãní fiady jsou zvefiejÀovány pouze v elektronické podobû. Mezi jin˘mi odborn˘mi a vûdeck˘mi pracemi jsou v této ediãní fiadû publikovány i pfieklady, které byly pfieloÏeny do ãe‰tiny se souhlasem autorÛ a pÛvodních vydavatelÛ, ale buìto nepro‰ly odborn˘mi a/nebo jazykov˘mi redakãními úpravami (takÏe se jedná o pracovní pfieklady), nebo je jejich téma vzdálené ãeské praxi ãi natolik specifické, Ïe nejsou zafiazeny do nûkteré z ti‰tûn˘ch ediãních fiad Národního monitorovacího stfiediska. Ediãní fiady ti‰tûn˘ch publikací Národního monitorovacího stfiediska pro drogy a drogové závislosti: monografie, metodika, v˘zkumné práce, v˘roãní zprávy. V‰echny publikace, které byly vydány tiskem, jsou zvefiejÀovány rovnûÏ v elektronické podobû - na stránkách www.drogy-info.cz v sekci Publikace, pod názvy jednotliv˘ch ediãních fiad.
Národní monitorovací stfiedisko pro drogy a drogové závislosti je pracovi‰tûm Úfiadu vlády âeské republiky. ZároveÀ je ãesk˘m partnerem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost se sídlem v Lisabonu a jedním z národních monitorovacích stfiedisek zafiazen˘ch v mezinárodní síti Reitox. Více informací najdete na www.drogy-info.cz a www.emcdda.europa.eu.
NEPRODEJNÉ
Zvefiejnil / Úfiad vlády âeské republiky nábfieÏí Edvarda Bene‰e 4 118 01 Praha 1 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz