OBSAH
I. Závěrečná zpráva o kongresu
II. Vzdělávání v IM – aktuální situace
III. Akce ČSARIM 2013
IV. Informace o volbách do výboru ČSIM
V. Informace o inovovaném Ročním výkazu zdravotnických činností
VI. Otázka pro členy ČSARIM
VII. Výsledky ankety na změnu loga ČSARIM
VIII. Nová tvář časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína
XIX. kongres ČSARIM se konal v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 13.–15. 9. 2012.
Prezidentem kongresu byl prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA.
Organizační výbor ve složení Mgr. Ivana Kupečková, MBA (KAR FN Hradec Králo-vé), MUDr. Vladimír Mixa (FNM Praha) a Renata Somolová (GUARANT International, Praha) pracoval pod vedením MUDr. Pavla Dostála, Ph.D. (KAR FN Hradec Králové).
Vědecký výbor kongresu ve složení doc. MUDr. Milan Adamus, Ph.D. (FN Olo-mouc), MUDr. Jan Bláha, Ph.D., (VFN Praha), prim. MUDr. Ivan Herold, CSc. (ON Mladá Boleslav), MUDr. Michal Horáček, D.E.A.A. (FNM Praha), MUDr. Tomáš Kotulák (IKEM, TN Praha), MUDr. Dušan Mach (Nové Město na Moravě), MUDr. Vla-dimír Mixa (FNM Praha), doc. MUDr. Miroslav Solař, Ph.D. (FN Hradec Králové), prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., (FN Ostrava) a MUDr. Anatolij Truhlář, (FN a ZZS Hradec Králové) pracoval pod vedením prof. MUDr. Vladimíra Černého, Ph.D., FCCM (FN Hradec Králové)
I. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O XIX. KONGRESU ČSARIM, HRADEC KRÁLOVÉ 2012
ČSARIMČeská společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
Z pověření výboru ČSARIM Informaci pro členy připravili:MUDr. Aleš Březina, CSc.IKEM PrahaMUDr. Pavel Dostál, Ph.D.FN Hradec Královéprof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.FN Brno
Informace pro členy prosinec
2012
13.–15. 9. 2012 | Hradec Královéwww.csarim2012.cz
kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
XIX.
www.csarim2012.cz
Informace pro členyprosinec
2012
2
Během slavnostního zahájení byla oceněna Uznáním za ce-loživotní práci v oboru a významný přínos k jeho rozvo-ji MUDr. Magdalena Fořtová, Medailí Františka Celestýna Opitze za celoživotní zásluhy a významný přínos k roz-voji oboru MUDr.Vladimír Kyncl, MUDr. Milan Juchelka a prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA. Čestné členství v ČSARIM bylo uděleno doc. MUDr. Jozefu Firmentovi, Ph.D.
Komisí ve složení Herold, Šturma, Kozlík byly oceněny:Nejlepší knihy v oboru AIM vydané v r. 2011:• anesteziologická problematika: Málek J. a kol.: Praktická anesteziologie
Grada 2011, ISBN-13: 978-80-247-3642-6
• intenzivistická problematika: Ševela K., Ševčík P. a kol.: Akutní intoxikace a léková
poškození v intenzivní medicíně, Grada 2011, ISBN-13: 978-80-247-3146-9
Nejlepší práce publikované v časopise v IF v roce 2011:• anesteziologie: Adamus M., Hrabálek M., Wanek T., Gabrhelík T.,
Zapletalová J.: Intraopearative reversal of neuromuscular block with sugammadex or neostigmine during extreme lateral body fusion, a novel technique for spine surgery. J Anesth, (2011), vol. 25, p 716-720
• intenzivní medicína: Valenta J., Brodská T., Drábek T., Hendl J, Kazda A.:
High-dose selenium substitution in spesis: a prospective randomized clinical trials. Intensive Care Med (2011), vol 37, 808-815
Nejlepší práce publikovaná v časopise Anesteziologie a intenzivní medicína (Počtova cena) ocenila komise ve složení Březina, Šturma, Chytra, Herold, Ševčík, Cvachovec, Černý a Mixa práci: Čundrle I. jr., Šrámek V., Pavlík M., Suk P., Radoušková I.,
Zvoníček V.: The infl uence of temparature adjustment on thromboelastography results: prospective cohort study Anest Intenziv Med.22, 2011, č. 5, s. 253-261
Oceněné publikace získaly každá prémii 20 000,- Kč.
Odborný program probíhal v 6 souběžných sekcích (sálech), z toho 5 bylo lékařských a 1 sekce nelékařských zdravotnic-kých pracovníků (NLZP).
Celkem odeznělo ve 33 blocích 163 přednášek, z toho 132 v sekcích lékařských a 31 v sekcích NLZP.
V lékařských sekcích bylo předneseno 125 vyzvaných předná-šek a 7 volných sdělení.
Volná sdělení lékaři: Praha 4, Brno 1, Olomouc 1, Plzeň 1.
V sekcích NLZP bylo předneseno 31 volných sdělení (Hradec Králové 11, Brno 6, Praha 5, Olomouc 4, Náchod 2, Ostrava 1, Valašské Meziříčí 1, Liberec 1.
Mimořádné pozornosti se těšil přednáškový a diskusní blok spo-lečný pro lékaře a NLZP s tématem Kompetence v anestézii. Byl
podán pohled na tuto problematiku kolegy obeznámenými se situací v UK, USA, Kanadě a Rakousku i v ČR. Pro naše pod-mínky bylo konstatováno, že v ČR je vedení anestézie vázáno na odbornost lékaře a to jak z pohledu vzdělání, tak z pohledu plátců péče a nepochybně zatím i z pohledu veřejnosti.
V posterové sekci bylo prezentováno 23 posterů v lékařské ob-lasti a 1 poster v oblasti NLZP.
Proběhly 4 kurzy (workshopy) zaměřené na lékařskou proble-matiku (Umělá plicní ventilace a Open Lung Concept; UZ v ru-kou anesteziologa – využití v anesteziologii a intenzivní péči; EKG pro intenzivisty a anesteziology; Radiodiagnostika pro intenzivisty a anesteziology).
V poledních přestávkách proběhlo 6 fi remních symposií (B.Braun, Baxter, Fresenius Kabi, Orion Pharma, MSD, CSL Behring)
Kongresu se účastnilo 7 zahraničních hostů s aktivní účastí (USA 2, Izrael 2, Velká Británie 2, Rakousko 1).
První kongresový den byl velmi úspěšně zakončen Společen-ským večerem, který přinesl brilantní hudební nabídku orches-tru Jazz & Bazar (30.–40. léta včetně Glena Millera) a nestár-noucí melodie The Beatles v podání vynikajícího The Beatles Revival Band. Mládí jistě ocenilo diskotéku a folklorně ladění účastníci Hradeckou cimbálovou skupinu.
Na závěr kongresu byly vyhodnoceny a odměněny nejlepší práce z oblasti volných sdělení vč. posterové sekce.
Komisí ve složení Adamus, Šrámek, Šturma, Herold, Horáček, bylo jako:• nejlepší ústní volné sdělení v oboru anesteziologie
v kategorii lékařů vyhodnoceno sdělení: Přínos aktivního ohřívání pacientek během císařského
řezu M. Kirchnerová, Olomouc
• nejlepší volné sdělení v oboru intenzivní medicína v kategorii lékařů vyhodnoceno sdělení:
Chyby v přípravě parenterálních roztoků J. Rychlíčková, Brno
Informace pro členy prosinec
2012
3
• nejlepší volné sdělení v sekci NLZP vyhodnoceno sdělení: Ošetřovatelská problematika u pacientů uštknutých je-
dovatým hadem Z. Vagnerová, D. Kusová, K. Svobodová (Praha)
Každá z prací byla oceněna prémií 10 000,- Kč.
XIX. kongres ČSARIM lze hodnotit jako vysoce úspěšný jak z hlediska odborného, tak i z hlediska společenského. Nezbý-vá, než se těšit na jubilejní XX. kongres ČSARIM 19.–21. 9. 2013 v Brně.
MUDr. Jan Šturma, CSc.
Na závěr připojuji srovnání sledovaných parametrů posledních tří kongresů ČSARIM:
2010 Zlín
2011 Praha
2012 HK
počet registrovaných lékaři 502 448 412NLZP 315 247 198studenti 61 9jednodenní registrace 37 48vystavovatelé 162 134 137Celkem 979 927 804sekce lékaři 4 7 5počet tematických bloků 30 35 40vyzvané přednášky 91 120 125ústní volná sdělení 54 40 7postery 20 22 23sekce NLZP 2 1 1počet tematických bloků 9 5 6vyzvané přednášky 5 5 0ústní volná sdělení 45 23 31postery 1 0 1fi remní symposia 8 8 6workshopy (kurzy) 2 3 4lékaři 1 2 4sestry 1 1 0
zahraniční účastníci 8 16 7www.csarim2013.cz
kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
XX.
19.–21. 9. 2013, Brno
Fot
o: A
KU
TN
E.C
Z
Informace pro členyprosinec
2012
4
Remifentanil B. Braun 1 mg
Remifentanil B. Braun 2 mg
Ultrakrátce působící opioid
B. Braun Medical s.r.o. | Divize Hospital Care | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 | Tel. +420-271 091 111 | www.bbraun.cz
Katalog.
číslo
Produkt Jednotka Typ
obalu
Kusů
v balení
Kód
SUKL
Cena v Kč
bez DPH
Cena v Kč
s DPH
3500650 Remifentanil B. Braun 1 mg 5x1mg Sklo 5 0161489 537,00 612,18
3500660 Remifentanil B. Braun 2 mg 5x2mg Sklo 5 0161490 697,00 794,58
Uživatelské výhody:
rychlý nástup a odeznění účinku1,3
orgánově nezávislý metabolismus2
bez akumulace1,3
kratší délka mechanické ventilace
a rychlejší propuštění z JIP4,5
Remifentanil B. Braun 1 mg a Remifentanil B. Braun 2 mg (dale jen Remifentanil
B. Braun) je ultrakrátce působící opioidní analgetikum, užívané zejména
jako analgetická složka celkové anestézie či analgo-sedace k diagnostickým
procedurám, stejně tak analgo-sedaci na jednotkách intenzivní péče.
Je dostupný ve skleněné injekční lahvičce ve formě prášku pro přípravu
koncentrátu injekčního nebo infuzního roztoku (1mg, 2mg).
Remifentanyl B. Braun je indikován:
k úvodu a/nebo udržování celkové anestezie
k zajištění analgezie u mechanicky ventilovaných pacientů starších 18 let
1. Egan T. Remifentanil Pharmacokinetics and Pharmacodynamics. Clin. Pharmacokinet. 1995; 29 (2): 80-94
2. Höhne C. Opioids during anesthesia in liver and renal failure. Anaesthesist 2004; 53:291-303
3. Wilhelm W. The place for short-acting opioids: special emphasis on remifentanil. Critical Care 2008; 12 (Suppl 3):S5
4. Dahaba A.A. Remifentanil versus Morphine Analgesia and Sedation for Mechanically Ventilated Critically Ill Patients. Anesthesiology 2004; 101:640-6
5. Muellejans B. Sedation in the intensive care unit with remifentanil/propofol versus midazolam/fentanyl: a randomized, open-label, pharmacoeconomic trial. Critical Care 2006; 10:R91
6. SPC přípravku Remifentanil B. Braun 1 mg a Remifentanil B. Braun 2 mg
Remifentanil_2S_inzerce_3xA4.indd 1 27.6.2012 17:20:26
Informace pro členy prosinec
2012
5
ZKRÁ
CEN
Ý S
OU
HRN
ÚD
AJŮ
O P
ŘÍP
RA
VKU
Rem
ifenta
nil B
. Bra
un 1
mg
Rem
ifenta
nil B
. Bra
un 2
mg
Prá
šek p
ro p
řípra
vu k
oncentr
átu
inje
kčníh
o n
ebo infu
zníh
o r
ozt
oku.
KVA
LIT
ATIV
NÍ A
KVA
NTIT
ATIV
NÍ SLO
ŽEN
Í
1 inje
kční la
hvič
ka o
bsa
huje
rem
ifenta
nili hydro
chlo
ridum
odpovíd
ající 1 m
g
rem
ifenta
nilu.
1 inje
kční la
hvič
ka o
bsa
huje
rem
ifenta
nili hydro
chlo
ridum
odpovíd
ající 2 m
g
rem
ifenta
nilu.
Po p
řípra
vě r
ozt
oku p
odle
návodu o
bsa
huje
každ
ý m
l pří
pra
vku R
em
ifenta
nil B
. B
raun
1 m
g/2
mg p
ráše
k p
ro p
řípra
vu k
oncentr
átu
inje
kčníh
o n
ebo infu
zníh
o r
ozt
oku 1
mg
rem
ifenta
nilu.
Sezn
am
pom
ocných láte
k
Gly
cin
Rozt
ok k
yse
liny c
hlo
rovodík
ové 1
mol/
l (k
úpra
vě p
H)
Tera
peuti
cké indik
ace
Rem
ifenta
nil je indik
ován jako a
nalg
eti
kum
, uží
vané p
ři ú
vodu a
/nebo u
drž
ování
celk
ové a
nest
ezi
e.
Rem
ifenta
nil je u
rčen k
zajišt
ění analg
ezi
e u
pacie
ntů
z jednote
k inte
nzi
vní péče,
um
ěle
venti
lovaných, od 1
8 let
věku v
ýše
.
DÁ
VKO
VÁ
NÍ A
ZPŮ
SO
B P
OD
ÁN
Í
Rem
ifenta
nil s
mí být
podáván p
ouze
v p
odm
ínkách, kdy je p
lně z
ajišt
ěn m
onit
ori
ng a
podpora
resp
iračníc
h a
kard
iovask
ulá
rníc
h f
unkcí, a
pouze
oso
bam
i zv
lášť
vyšk
ole
ným
i
pro
podávání anest
eti
k a
v r
ozp
ozn
ání a z
vlá
dnutí
očekávaných n
ežá
doucí účin
ků
siln
ých o
pio
idů, včetn
ě r
esp
irační a k
ard
iáln
í re
susc
itace. Ta
to s
pecia
liza
ce m
usí
zahrn
ovat
znalo
st z
prů
chodnění a u
drž
ování prů
chodnost
i dýchacíc
h c
est
a u
mělé
venti
lace.
Konti
nuáln
í in
fuze
rem
ifenta
nilu m
use
jí b
ýt
podávány k
alibro
vaným
infu
zním
sete
m
do r
ychle
pro
udíc
í hadič
ky i.v
. in
fuze
nebo h
adič
ky s
e s
am
ost
atn
ým
pří
stupem
. Ta
to
infu
zní hadič
ka b
y m
ěla
být
při
poje
na d
o v
enózn
í kanyly
nebo d
o jejího n
ejb
ližš
ího
okolí, aby b
yl m
inim
alizo
ván m
rtvý p
rost
or
(viz
bod 6
.6 S
PC
pro
dalš
í info
rmace).
Péče m
usí
být
věnována
tom
u, aby
nedošl
o k
uza
vře
ní n
ebo o
dpoje
ní infu
zníc
h
cest
a p
o u
končení in
fuze
nále
žité
mu o
čiš
tění hadič
ky, aby b
yl odst
raněn z
byte
k
rem
ifenta
nilu (
viz
bod 4
.4 S
PC
). I
nfu
zní h
adič
ky/
infu
zní sy
stém
by
měly
být
po
ukončení infu
ze
odpoje
ny, a
by
nedošl
o k
bezd
ěčném
u p
odání.
Rem
ifenta
nil
může
být
podáván p
om
ocí tz
v. „t
arg
et-
contr
olled infu
sion“
(TC
I), t
j.
pro
gra
movanou infu
zí s
regula
cí cílové h
ladin
y, což
zajišť
uje
zabudovaný f
arm
a-
kokin
eti
cký m
odel (M
into
), z
ohle
dňujícím
věk p
acie
nta
a m
nožs
tví akti
vní tě
lesn
é
hm
oty
(LB
M).
Rem
ifenta
nil je u
rčen p
ouze
pro
intr
avenózn
í podání a n
esm
í být
podán e
pid
urá
lně
nebo intr
ath
ekáln
í in
jekcí (v
iz b
od 4
.3 S
PC
).
Ředění
Rem
ifenta
nil n
esm
í být
podáván b
ez
dalš
ího n
aře
dění při
pra
veného r
ozt
oku k
oncen-
trátu
vzn
iklé
ho z
lyofi
lizo
vaného p
rášk
u. V
iz b
od 6
.3 S
PC
o p
odm
ínkách u
chovávání a
bod 6
.6 S
PC
o d
oporu
čených r
ozt
ocíc
h k
ředění a n
ávodu k
pří
pra
vě/ř
edění pří
pra
vku
pře
d p
odáním
.
Celk
ová a
nest
ezi
e
Podávání re
mif
enta
nilu m
usí
být
indiv
iduáln
í podle
pacie
nto
vy o
dpovědi.
Dosp
ělí
Po
dá
ní
ma
nu
áln
ě k
on
tro
lov
an
ou
in
fuzí
(M
an
ua
lly
Co
ntr
oll
ed
In
fusi
on
-MC
I)
Tab. č.1
Doporu
čené d
ávkování pro
dosp
ělé
REM
IFEN
TA
NIL
INJ.
BO
LU
S
(μg/k
g)
KO
NTIN
UÁ
LN
Í IN
FU
ZE
REM
IFEN
TA
NIL
U
(μg/k
g/m
in)
Počáte
ční
rychlo
st
Rozm
ezí
Úvod d
o a
nest
ézi
e
1 (
Podávat
déle
než
30 s
ec.)
0,5
až
1-
Anest
eti
cké p
řípra
vky p
odávané
současn
ě
Udrž
ování anest
ezi
e u
pacie
ntů
s ř
ízenou
venti
lací
Oxid
dusn
ý (
66 %
)0,5
až
10,4
0,1
až
2
Isofl
ura
n (
počáte
ční dávka 0
,5
MA
C)
0,5
až
10,2
50,0
5 a
ž 2
Pro
pofo
l (p
očáte
ční dávka 1
00
μg/k
g/m
in)
0,5
až
10,2
50,0
5 a
ž 2
Je-l
i re
mif
enta
nil p
odáván p
ři ú
vodu d
o a
nest
ezi
e jako inje
kční bolu
s,
nesm
í být
toto
podání kra
tší než
30 s
ekund.
Ve v
ýše
doporu
čených d
ávkách, re
mif
enta
nil v
ýzn
am
ně s
niž
uje
množs
tví hypnoti
ka
potř
ebného k
udrž
ení anest
ezi
e. A
by s
e v
ylo
učily h
em
odynam
ické ú
čin
ky r
em
ifen-
tanilu (
hypote
nze
a b
radykard
ie). m
usí
být
pro
to iso
flura
n a
pro
pofo
l podáván v
doporu
čených d
ávkách.
Doporu
čená d
ávkování jiných, so
učasn
ě p
odávaných h
ypnoti
k s
rem
ifenta
nilem
, kte
rá
nejs
ou u
vedena v
tabulc
e v
ýše
, n
ejs
ou k
dis
pozi
ci.
Úv
od
do
an
est
ezi
e
Rem
ifenta
nil b
y m
ěl být
podáván p
ři ú
vodu d
o a
nest
ezi
e s
hypnoti
ky jako jso
u
pro
pofo
l, t
hio
penta
l nebo iso
flura
n. Podání re
mif
enta
nilu p
o h
ypnoti
cíc
h s
níž
í výsk
yt
svalo
vé r
igid
ity. R
em
ifenta
nil m
ůže
být
podán v
infu
zi r
ychlo
stí 0,5
až
1 μ
g/k
g/m
in,
s nebo b
ez
úvodníh
o inje
kčníh
o b
olu
su 1
μg/k
g, podaného p
o d
obu t
rvající víc
e n
ež
30 s
ekund. Je
stliže
k e
ndotr
acheáln
í in
tubaci dochází
po v
íce n
ež
8-1
0 m
inutá
ch o
d
začátk
u infu
ze r
em
ifenta
nilu, pak inje
kční bolu
s není nutn
ý.
Ud
ržo
vá
ní
an
est
ezi
e u
pa
cie
ntů
s u
mě
lou
ve
nti
lac
í
Po e
ndotr
acheáln
í in
tubaci by m
ěla
být
rychlo
st infu
ze r
em
ifenta
nilu s
níž
ena jak
ukazu
je v
ýše
uvedená t
abulk
a, a t
o p
odle
způso
bu a
nest
ezi
e. K
vůli r
ychlé
mu n
ást
upu
a k
rátk
ém
u t
rvání účin
ku r
em
ifenta
nilu, ry
chlo
st p
odávání během
anest
ezi
e
může
být
titr
ována v
zest
upně p
řírů
stkem
25%
až
100%
nebo s
est
upně p
okle
sem
o 2
5%
až
50%
každ
ých 2
až
5 m
inut,
aby b
ylo
dosa
ženo p
oža
dované ú
rovně μ
-opio
idní
odezv
y. Při
nedost
ate
čně h
luboké a
nest
ezi
i lz
e p
odat
každ
ých 2
-5 m
inut
doplň
kový
inje
kční bolu
s.
An
est
ezi
e u
sp
on
tán
ně
dý
ch
ají
cíc
h p
ac
ien
tů s
e z
aji
ště
ním
vo
lně
prů
ch
od
ný
ch
dý
ch
a-
cíc
h c
est
(n
ap
ř. l
ary
ng
eá
lní
an
est
ezi
olo
gic
ko
u m
ask
ou
)
Při
anest
ezi
i u s
pontá
nně d
ýchajícíc
h p
acie
ntů
se z
abezp
ečeným
i, v
oln
ě p
růchodným
i
dýchacím
i cest
am
i se
pra
vděpodobně o
bje
ví re
spir
ační depre
se. Pro
to s
e m
usí
věnovat
pozo
rnost
účin
kům
na r
esp
iraci, k
teré
se p
řípadně m
ohou k
om
bin
ovat
se s
valo
vou
rigid
itou.Ú
pra
va d
ávky d
le p
acie
nto
vých p
oža
davků v
yža
duje
zvlá
štní péči a m
ůže
vyža
dovat
podporu
venti
lace. M
usí
být
dost
upné p
atř
ičné p
říst
roje
k m
onit
oro
vání
pacie
ntů
, kte
rým
se p
odává r
em
ifenta
nil. Je
nezb
ytn
é, aby t
yto
pří
stro
je b
yly
pln
ě
vybaveny k
e z
vlá
dnutí
vše
ch s
tupňů r
esp
irační depre
se a
/nebo s
valo
vé r
igid
ity (
musí
být
dost
upný intu
bační se
t). (V
íce info
rmací nale
znete
v b
odě 4
.4 S
PC
).
Doporu
čená p
očáte
ční r
ychlo
st infu
ze p
ro d
oplň
kovou a
nalg
ezi
i u s
pontá
nně d
ý-
chajícíc
h p
acie
ntů
je 0
,04 μ
g/k
g/m
in s
tit
rací, a
ž do d
osa
žení účin
ku. B
ylo
zkoum
áno
rozm
ezí
rychlo
sti in
fuze
od 0
,025 d
o 0
,1 μ
g/k
g/m
in.
U s
pontá
nně d
ýchajícíc
h p
acie
ntů
se v
anest
ezi
i nedoporu
čuje
inje
kční bolu
s.
Rem
ifenta
nil s
e n
edoporu
čuje
uží
t ja
ko a
nalg
eti
kum
při
zákro
ku, kdy p
acie
nt
zůst
ává
při
vědom
í nebo jehož
venti
lace n
ení něja
k b
ěhem
zákro
ku p
odporo
vána.
So
ub
ěžn
á m
ed
ika
ce
Rem
ifenta
nil s
niž
uje
celk
ové m
nožs
tví nebo d
ávky inhala
čníc
h a
nest
eti
k, hypnoti
k a
benzo
dia
zepin
ů p
oža
dovaných p
ři a
nest
ezi
i (v
iz b
od 4
.5 S
PC
).
Dávky n
ásl
edujícíc
h láte
k:
isofl
ura
nu, th
iopenta
lu, pro
pofo
lu a
tem
aze
pam
u, uži
tých
při
anest
ezi
i byly
při
současn
ém
použi
tí s
rem
ifenta
nilem
sníž
eny a
ž o 7
5%
.
Zá
sad
y p
ro u
ko
nč
en
í p
od
áv
án
í b
ěh
em
ča
sné
po
op
era
čn
í fá
ze
V d
ůsl
edku v
elm
i ry
chlé
ho o
dezn
ění účin
ku r
em
ifenta
nilu p
o p
řeru
šení, n
ení po 5
-10
min
utá
ch o
d u
končení podávání pří
tom
na ž
ádná r
ezi
duáln
í opio
dní akti
vit
a. Paci-
entů
m, u n
ichž
se p
ředpoklá
dají p
oopera
ční bole
sti, b
y m
ěla
být
podána a
nalg
eti
ka
pře
d u
končením
pří
vodu r
em
ifenta
nilu. D
osa
žení m
axim
áln
ího ú
čin
ku d
louhodobě
půso
bíc
ích a
nalg
eti
k v
yža
duje
dost
ate
čně d
louhou d
obu. V
ýběr
analg
eti
k b
y s
e m
ěl
řídit
typem
chir
urg
ického z
ákro
ku a
úro
vní poopera
ční péče.
V p
řípadě, že
není dosa
ženo p
atř
ičného ú
čin
ku d
louhodobě p
ůso
bíc
ích a
nalg
eti
k
pře
d k
oncem
zákro
ku, podávání re
mif
enta
nilu m
ůže
pokra
čovat,
aby b
yla
v č
asn
é
poopera
ční fá
zi a
nalg
ezi
e u
drž
ena d
o d
oby n
ást
upu m
axim
áln
ího ú
čin
ku d
louhodobě
půso
bíc
ích a
nalg
eti
k.
Jest
liže
se p
okra
čuje
v p
odávání re
mif
enta
nilu p
o z
ákro
ku, sm
í být
podáván p
ouze
v p
odm
ínkách p
lně z
ajišť
ujícíc
h m
onit
ori
ng, podporu
venti
lačníc
h a
kard
iovask
ulá
r-
níc
h f
unkcí, z
a d
ohle
du s
peciá
lně v
yšk
ole
ného p
ers
onálu
k r
ozp
ozn
ání a z
vlá
dnutí
resp
iračníc
h ú
čin
ků s
ilných o
pio
dů.
Navíc
se d
oporu
čuje
pečlivě s
ledovat
u p
acie
nta
výsk
yt
poopera
ční bole
sti, h
ypote
nze
a b
radykard
ie.
Dalš
í in
form
ace o
podání venti
lovaným
pacie
ntů
m n
a jednotc
e inte
nzi
vní péče jso
u
uvedeny v
bodu 4
.2.3
SPC
.
U s
pontá
nně d
ýchajícíc
h p
acie
ntů
může
být
počáte
ční ry
chlo
st infu
ze r
em
ifenta
nilu
sníž
ena n
a 0
,1 μ
g/k
g/m
in a
poté
může
být
zvyšo
vána
nebo s
niž
ována
post
upně o
0,0
25 μ
g/k
g/m
in k
ažd
ých 5
min
ut,
aby r
ozs
ah a
nalg
ezi
e p
řevyšo
val ri
ziko r
esp
irační
depre
se.
U s
pontá
nně d
ýchajícíc
h p
acie
ntů
se n
edoporu
čuje
k t
lum
ení bole
sti v p
oopera
ční
fázi
inje
kční bolu
s.
Po
dá
ní
pro
stře
dn
ictv
ím „
Targ
et-
Co
ntr
oll
ed
In
fusi
on
” (T
CI)
Úv
od
do
an
est
ezi
e a
je
jí u
drž
ov
án
íu u
ve
nti
lov
an
ýc
h p
ac
ien
tů
Při
podání re
mif
enta
nilu p
om
ocí TC
I se
při
úvodu d
o a
nest
ezi
e a
při
jejím
udrž
ování
venti
lovaným
dosp
ělý
m p
acie
ntů
m p
odávají s
oučasn
ě intr
avenózn
ě n
ebo inhala
čně
hypnoti
ka (
viz
výše
tab. č. 1 p
ro m
anuáln
ě k
ontr
olo
vanou infu
zi (
MC
I)). V
e s
poje
ní s
těm
ito látk
am
i se
dost
ate
čné a
nalg
ezi
e v
úvodu d
o a
nest
ezi
e a
k o
pera
čním
u v
ýkonu
obvykle
dosa
huje
při
cílových k
oncentr
acíc
h r
em
ifenta
nilu v
krv
i v r
ozm
ezí
od 3
do 8
ng/m
l. R
em
ifenta
nil b
y m
ěl být
titr
ován p
odle
indiv
iduáln
ío o
dpovědi pacie
nta
.
Při
zvlá
ště z
atě
žujícíc
h c
hir
urg
ických v
ýkonech m
ůže
být
zapotř
ebí cílové k
oncentr
ace
až
15 n
g/m
l.
Ve v
ýše
doporu
čených d
ávkách r
em
ifenta
nil v
ýra
zně s
niž
uje
množs
tví potř
ebného
hypnoti
ka p
ři u
drž
ování anest
ezi
e. A
pro
to b
y s
e iso
flura
n a
pro
pofo
l m
ěl podávat
podle
doporu
čení, a
by s
e z
am
ezi
lo z
výše
ní hem
odynam
ických ú
čin
ků
rem
ifenta
nilu
(hypote
nze
a b
radykard
ie). (
Viz
výše
tab.č
. 1 p
ro M
CI)
.
Násl
edující ta
bulk
a u
vádí ekviv
ale
nt
koncentr
ace r
em
ifenta
nilu v
krv
i při
TC
I blíží
cí se
různ
ým
rychlo
stem
infu
ze m
anuáln
ě k
ontr
olo
vané (
MIC
) za
rovnovážn
ého s
tavu:
Tab
. č. 2
: Ko
nc
en
tra
ce
re
mif
en
tan
ilu
v k
rvi
(na
no
gra
my
/ml)
urč
en
é p
om
oc
í M
into
(19
97
) fa
rma
ko
kin
eti
ck
éh
o m
od
elu
u 4
0-t
i le
téh
o m
uže
s t
ěle
sno
u h
mo
tno
stí
70
kg
a
vý
ško
u 1
70
cm
, pro
rů
zné
ry
ch
lost
i M
IC i
nfu
ze (
mik
rog
ram
y/k
g/m
in)
v r
ov
no
vá
žné
m
sta
vu
Rychlo
st infu
ze r
em
ifenta
nilu
Koncentr
ace r
em
ifenta
nilu v
krv
i
(mik
rogra
my /
kg/m
in)
(nanogra
my/m
l)
0,0
51,3
0,1
02,6
0,2
56,3
0,4
010,4
0,5
012,6
1,0
25,2
2,0
50,5
Vzh
ledem
k n
edost
ate
čným
údajů
m s
e n
edoporu
čuje
podávat
rem
ifenta
nilu p
om
ocí
TCI
při
anest
ezi
i u s
pontá
nně d
ýchájícíc
h.
Zá
sad
y p
ro u
ko
nč
en
í/p
ok
rač
ov
án
í p
od
áv
án
í v
ča
sné
po
op
era
čn
í fá
zi
Na k
onci zá
kro
ku, kdy je infu
ze T
CI
ukončena n
ebo jso
u s
níž
eny c
ílové k
oncentr
ace,
dojd
e p
ravděpodobně k
e s
pontá
nní venti
laci při
vypočít
ané k
oncentr
aci re
mif
enta
nilu
v r
ozm
ezí
od 1
to 2
ng/m
l. S
tejn
ě jako u
MIC
je t
řeba z
ajist
it ješt
ě p
řed u
končením
opera
ce p
oopera
ční analg
ezi
i dlo
uhodobě p
ůso
bíc
ími analg
eti
ky. (V
iz t
éž
Zá
sad
y p
ro
uk
on
če
ní/
po
kra
čo
vá
ní
po
dá
vá
ní
v č
asn
é p
oo
pe
rač
ní
fázi
pro
MIC
).
Vzh
ledem
k n
edost
ate
čným
údajů
m s
e n
edoporu
čuje
podávání re
mif
enta
nilu p
om
ocí
TCI
k ř
eše
ní poopera
ční analg
ezi
e.
Děti
(od 1
do 1
2 let)
Použí
vání re
mif
enta
nilu p
ři ú
vodu d
o a
nest
ezi
e n
ebylo
zkoum
áno. U
žití
rem
ifenta
nilu
při
úvodu d
o a
nest
ezi
e p
om
ocí TC
I u p
acie
ntů
od 1
do 1
2 let
se n
edoporu
čuje
, pro
tože
u t
éto
popula
ce p
acie
ntů
neexis
tují d
ost
upná d
ata
.
Ud
ržo
vá
ní
an
est
ezi
e
Pro
udrž
ování anest
ezi
e jso
u d
oporu
čené n
ásl
edující dávky r
em
ifenta
nilu (
viz
tab.č
.3):
Tab
. č. 3
: Do
po
ruč
en
é d
áv
ky
pro
pe
dia
tric
ké
pa
cie
nty
(o
d 1
do
12
le
t v
ěk
u)
SO
UBĚŽN
Ě
PO
UŽÍV
AN
É
AN
ESTETIK
UM
*
INJE
KČN
Í BO
LU
S
REM
IFEN
TA
NIL
U
(μg/k
g)
KO
NTIN
UÁ
LN
Í IN
FU
ZE
REM
IFEN
TA
NIL
U (
μg/k
g/m
in)
Počáte
ční ry
chlo
stU
drž
ovací ry
chlo
st
halo
than (
počáte
ční
dávka 0
,3 M
AC
)
10,2
50,0
5 t
o 1
,3
sevofl
ura
n
(počáte
ční dávka
0,3
MA
C)
10,2
50,0
5 t
o 0
,9
isofl
ura
n (
počáte
ční
dávka 0
,5 M
AC
)
10,2
50,0
6 t
o 0
,9
*Současn
é p
odávání s
oxid
em
dusn
ým
/kysl
íkem
v p
om
ěru
2:1
.
Když
je r
em
ifenta
nil p
odáván v
e f
orm
ě inje
kčníh
o b
olu
su n
esm
í být
doba p
odání
kra
tší než
30 s
ekund. Pokud n
ebyl so
učasn
ě p
odán inje
kční bolu
s nesm
í chir
urg
ický
zákro
k z
ačít
dří
ve n
ež
po 5
min
utá
ch o
d z
ačátk
u infu
ze r
em
ifenta
nilu.
Při
podávání sa
motn
ého o
xid
u d
usn
ého (
70%
) a infu
ze r
em
ifenta
nilu b
y s
e r
ychlo
st
infu
ze k
udrž
ení anest
ezi
e m
ěla
pohybovat
mezi
0,4
a 3
μg/k
g/m
in. Z ú
dajů
zís
kaných
od d
osp
ělý
ch lze
usu
zovat,
že v
hodnou d
ávkou m
ůže
být
0,4
μg/k
g/m
in, ačkoli
specif
ické s
tudie
chybí.
Pedia
tric
ké p
acie
nty
je t
řeba s
ledovat
a d
ávku t
itro
vat
podle
při
měře
nost
i hlo
ubky
analg
ezi
e p
ro c
hir
urg
ický z
ákro
k.
So
ub
ěžn
á m
ed
ika
ce
Ve v
ýše
doporu
čených d
ávkách r
em
ifenta
nil v
ýra
zně s
niž
uje
množs
tví potř
ebného
hypnoti
ka p
ři u
drž
ování anest
ezi
e. A
pro
to b
y s
e iso
flura
n, halo
than a
sevofl
ura
n m
ěl
podávat
podle
doporu
čení, a
by s
e z
am
ezi
lo z
výše
ní hem
odynam
ických ú
čin
ků r
em
i-
fenta
nilu (
hypote
nze
a b
radykard
ie). N
ejs
ou k
dis
pozi
ci žá
dné ú
daje
o d
oporu
čeném
dávkování pro
souběžn
é p
ouži
tí jin
ých h
ypnoti
k s
rem
ifenta
nilem
. (V
iz v
ýše
: Podávání
pom
ocí M
CI, S
ouběžn
á m
edik
ace).
Do
po
ruč
en
é p
ost
up
y v
ča
sné
po
op
era
čn
í fá
zi/z
ah
áje
ní
alt
ern
ati
vn
í a
na
lge
zie
pře
d
uk
on
če
ním
po
dá
vá
ní
rem
ife
nta
nil
u
V d
ůsl
edku v
elm
i ry
chlé
ho o
dezn
ění účin
ku r
em
ifenta
nilu p
o p
řeru
šení, n
ení po 5
-10
min
utá
ch o
d u
končení podávání pří
tom
na ž
ádná r
ezi
duáln
í opio
dní akti
vit
a. Pacie
n-
tům
, u n
ichž
se p
ředpoklá
dají p
o z
ákro
ku p
oopera
ční bole
sti, s
e m
ají p
řed u
končením
podávání re
mif
enta
nilu p
odat
analg
eti
ka. V
ýběr
analg
eti
k, dávka a
doba p
odání by
měla
být
naplá
nována d
opře
du a
indiv
iduáln
ě p
řizp
ůso
bena, aby o
dpovíd
ala
typu
chir
urg
ického v
ýkonu u
pacie
nta
a p
ředpoklá
daném
u s
tupni poopera
ční péče (
viz
bod 4
.4 S
PC
).
Novoro
zenci a k
oje
nci (v
ěk d
o 1
roku)
Farm
akokin
eti
cký p
rofi
l re
mif
enta
nilu u
novoro
zenců a
koje
nců (
věk d
o 1
roku)
je p
o
kore
kci v r
ozd
ílu t
ěle
sné h
motn
ost
i sr
ovnate
lný s
tím
, kte
rý b
yl nale
zen u
dosp
ělý
ch.
Avša
k p
ro n
edost
ate
čnost
klinic
kých ú
dajů
se p
odávání re
mif
enta
nilu u
této
věkové
skupin
y n
edoporu
čuje
.
Zvlá
štní sk
upin
y p
acie
ntů
Doporu
čené d
ávkování pro
zvlá
štní sk
upin
y p
acie
ntů
(st
arš
í a o
bézn
í pacie
nty
, pacie
n-
ty s
pošk
oze
nou f
unkcí le
dvin
a jate
r, p
acie
nty
podst
upující neuro
chir
urg
ický z
ákro
k a
pacie
nty
s A
SA
III/
IV v
iz b
od 4
.2.4
SPC
).
Kard
iochir
urg
ie
Po
dá
ní
ma
nu
áln
ě k
on
tro
lov
an
ou
in
fuzí
Doporu
čené d
ávkování pro
pacie
nty
podst
upující kard
iochir
urg
ický z
ákro
k v
iz n
íže
tab.č
.4:
Tab
.č.4
: Do
po
ruč
en
é d
áv
ko
vá
ní
pro
an
est
ezi
i v
ka
rdio
ch
iru
rgii
IND
IKA
CE
INJE
KČN
Í BO
LU
S
REM
IFEN
TA
NIL
U
(μg/k
g)
KO
NTIN
UÁ
LN
Í IN
FU
ZE
REM
IFEN
TA
NIL
U (
μg/k
g/m
in)
Počáte
ční ry
chlo
stTypic
ká u
drž
ovací
rychlo
st
Úvod d
o a
nest
ezi
eN
edoporu
čuje
se
1-
Udrž
ování anest
ezi
e
u v
enti
lovaných
pacie
ntů
:
sofl
ura
n (
počáte
ční
dávka 0
,4 M
AC
)
0,5
až
11
0,0
03 a
ž 4
Pro
pofo
l (p
očáte
ční
dávka 5
0 μ
g/
kg/m
in)
0,5
až
11
0,0
1 a
ž 4.3
Pokra
čování v p
o-
opera
ční analg
ezi
i
pře
d e
xtu
bací
Nedoporu
čuje
se
10 a
ž 1
Úv
od
do
an
est
ezi
e
Po p
odání hypnoti
ka
k d
osa
žení z
tráty
vědom
í se
má p
odávat
infu
ze r
em
ifenta
nilu s
počáte
ční ry
chlo
stí 1 μ
g/k
g/m
in. Použi
tí inje
kčníh
o b
olu
su r
em
ifenta
nilu s
e k
úvodu
do a
nest
ezi
e v
kard
iochir
urg
ii n
edoporu
čuje
. E
ndotr
acheáln
í in
tubace b
y m
ěla
být
pro
vedena n
ejm
éně p
o 5
min
utá
ch o
d z
ačátk
u infu
ze.
Ud
ržo
vá
ní
an
est
ezi
e
Po z
avedení endotr
acheáln
í in
tubace s
e m
á r
ychlo
st infu
ze r
em
ifenta
nilu t
itro
vat
podle
potř
eb p
acie
nta
. V
pří
padě p
otř
eby m
ohou b
ýt
podány d
oplň
kové d
ávky v
podobě inje
kčníh
o b
olu
su.
Vyso
ce r
izik
ovým
kard
iakům
, kte
ří s
e p
odro
bují o
pera
ci chlo
pní nebo t
ěm
, se
špatn
ou
funkcí le
vé k
om
ory
, se
podává b
olu
s m
axim
áln
ě 0
,5 μ
g/k
g.
Toto
dávkování pla
tí r
ovněž
pro
kard
iopulm
onárn
í bypass
v ř
ízené h
ypote
rmii (
viz
bod 5
.2 S
PC
).
So
ub
ěžn
á m
ed
ika
ce
Ve v
ýše
uvedených d
ávkách r
em
ifenta
nil v
ýra
zně s
niž
uje
množs
tví potř
ebného
hypnoti
ka k
udrž
ení anest
ezi
e. A
by s
e z
am
ezi
lo z
výše
ní h
em
odynam
ických ú
čin
ků
rem
ifenta
nilu (
hypote
nze
, bra
dykard
ie)
má s
e p
roto
iso
flura
ne a
pro
pofo
l podávat
podle
výše
uvedených d
oporu
čení. N
ejs
ou k
dis
pozi
ci údaje
o d
ávkování pro
souběžn
é
podávání jiných h
ypnoti
k s
rem
ifenta
nilem
(viz
výše
Podávání m
anuáln
ě k
ontr
olo
va-
nou infu
zí (
MC
I), so
uběžn
á m
edik
ace).
Do
po
ruč
en
í p
ro p
oo
pe
rač
ní
po
dá
vá
ní
Po
kra
čo
vá
ní
v p
od
áv
án
í re
mif
en
tan
ilu
v p
oo
pe
rač
ní
fázi
k z
aji
ště
ní
an
alg
ezi
e p
řed
ex
tub
ac
í
Během
pře
vozu
pacie
nta
na o
dděle
ní poopera
ční péče s
e d
oporu
čuje
udrž
ovat
infu
zi
rem
ifenta
nilu s
tejn
ou r
ychlo
stí ja
ko v
posl
ední fá
zi o
pera
ce. Po p
řevozu
na t
oto
odděle
ní je
nutn
é p
ečlivě s
ledovat
u p
acie
nta
stu
peň s
edace a
analg
ezi
e a
infu
zi
rem
ifenta
nilu u
pra
vit
tak, aby o
dpovíd
ala
indiv
iduáln
ím p
otř
ebám
pacie
nta
(dalš
í
info
rmace o
péči na jednotc
e inte
nzi
vní péče v
iz b
od 4
.2.3
SPC
).
Za
jišt
ěn
í a
lte
rna
tiv
ní
an
alg
ezi
e p
řed
pře
ruše
ním
po
dá
vá
ní
rem
ife
nta
nil
u
V d
ůsl
edku v
elm
i ry
chlé
ho o
dezn
ění účin
ku r
em
ifenta
nilu p
o p
řeru
šení, n
ení po
5-1
0 m
inutá
ch o
d u
končení podávání pří
tom
na ž
ádná r
ezi
duáln
í opio
dní akti
vit
a.
Pře
d p
řeru
šením
rem
ifenta
nilu s
e m
usí
v d
ost
ate
čném
pře
dst
ihu p
odat
pacie
ntů
m
alt
ern
ati
vní analg
eti
ka a
sedati
va, aby s
e d
ost
avil jejich t
era
peuti
cký ú
čin
ek. Pro
to s
e
doporu
čuje
výběr
léků, je
jich d
ávkování a d
obu p
odání st
anovit
ješt
ě p
řed o
dpoje
ním
pacie
nta
od v
enti
lace.
Do
po
ruč
en
í p
ro u
ko
nč
en
í p
od
áv
án
í re
mif
en
tan
ilu
Vzh
ledem
k v
elm
i ry
chlé
mu o
dezn
ění účin
ků r
em
ifenta
nilu b
yly
u k
ard
iochir
urg
ických
pacie
ntů
zazn
am
enány b
ezp
rost
ředně p
o u
končení podávání re
mif
enta
nilu h
ypert
en-
ze, tř
esa
vka a
bole
st (
viz
bod 4
.8 S
PC
). K
mim
imaliza
ci ri
zika v
znik
u t
ěchto
pro
jevů
musí
být
pře
d p
řeru
šením
infu
ze r
em
ifenta
nilu z
avedena a
dekvátn
í alt
ern
ati
vní
analg
ezi
e (
jak je p
opsá
no v
ýše
). R
ychlo
st infu
ze a
ž do u
končení m
á b
ýt
sniž
ována, v
nejm
éně 1
0 m
inuto
vých inte
rvale
ch, post
upně o
25%
. B
ěhem
odpojo
vání z
venti
lace
nesm
í být
infu
ze r
em
ifenta
nilu n
avyšo
vána, je
možn
á p
ouze
sest
upná t
itra
ce,
doplň
ovaná p
odle
potř
eby a
ltern
ati
vním
i analg
eti
ky. H
em
odynam
ické z
měny jako je
hypert
enze
a t
achykard
ie je v
pří
padě p
otř
eby n
utn
é léčit
vhodným
i pří
pra
vky.
Pokud jso
u p
odány v
rám
ci pře
chodu n
a a
ltern
ati
vní analg
ezi
i jiné o
pio
idy, m
usí
být
pacie
nt
pečlivě m
onit
oro
ván. Pří
nos
při
měře
né p
oopera
ční analg
ezi
e m
usí
být
vžd
y p
řevažo
vat
nad m
ožn
ým
riz
ikem
resp
irační depre
se, kte
rou t
yto
látk
y
vyvolá
vají.
Po
dá
vá
ní
po
mo
cí
TCI
Úv
od
do
an
est
ezi
e a
je
jí u
drž
ov
án
í
Podání re
mif
enta
nilu
pom
ocí TC
I se
použí
vá u
dosp
ělý
ch, venti
lovaných p
acie
ntů
při
úvodu d
o a
nest
ezi
e a
jejím
udrž
ování, s
pole
čně s
intr
avenózn
ím n
ebo inhala
čním
hypnoti
kem
(viz
tab. č.4
Do
po
ruč
en
é d
áv
ko
vá
ní
pro
an
est
ezi
i v
ka
rdio
ch
iru
rgii
v b
od
u
4.2
.2 S
PC
).V
kom
bin
aci s
těm
ito látk
am
i se
dost
ate
čné a
nalg
ezi
e p
ro k
ard
iochir
urg
ické
výkony o
bvykle
dosa
huje
na h
orn
í hra
nic
i ro
zmezí
cílových k
oncentr
ací re
mif
enta
nilu
v k
rvi doporu
čených p
ro u
žití
při
chir
urg
ických v
ýkonech o
becně. V
klinic
kých s
tudiích
bylo
podle
indiv
iduáln
ích o
dpovědí pacie
ntů
tir
ací dosa
ženo k
oncentr
ací v k
rvi vyšš
ích
než
20 n
g/m
l.
Ve v
ýše
doporu
čených d
ávkách r
em
ifenta
nil v
ýzn
am
ně s
niž
uje
při
udrž
ování anest
ezi
e
množs
tví poža
dovaného h
ypnoti
ka. P
roto
se
isofl
ura
n a
pro
pofo
l podává p
odle
výše
uvedených d
oporu
čení, a
by s
e z
am
ezi
lo z
výše
ní hem
odynam
ického ú
čin
ku
rem
ifenta
nilu (
hypote
nze
a b
radykard
ie), (
viz
výše
tab.č
.4.
Do
po
ruč
en
é d
áv
ko
vá
ní
pro
an
est
ezi
i v
ka
rdio
ch
iru
rgii). I
nfo
rmace o
koncentr
acíc
h r
em
ifenta
nilu v
krv
i po m
anu-
áln
ě k
ontr
olo
vané infu
zi v
iz t
ab.č
.2 K
on
ce
ntr
ac
e r
em
ife
nta
nil
u v
krv
i (n
an
og
ram
y/m
l)
urč
en
é p
om
oc
í M
into
(1
99
7) v b
odě 4
.2.1
.1 S
PC
.
Zá
sad
y p
ro u
ko
nč
en
í/p
ok
rač
ov
án
í p
od
áv
án
í v
ča
sné
po
op
era
čn
í fá
zi
Na k
onci zá
kro
ku, kdy je T
CI
infu
ze u
končena n
ebo je s
níž
ena c
ílová k
oncentr
ace,
dojd
e p
ravděpodobně k
e s
pontá
nním
u o
bnovení re
spir
ace p
ři v
ypočít
ané k
oncentr
aci
v r
ozm
ezí
1 t
o 2
ng/m
l.
Jde-l
i o m
anuáln
ě k
ontr
olo
vanou infu
zi, je
zapotř
ebí poopera
ční analg
ezi
i dlo
uhodobě
půso
bíc
ími analg
eti
ky z
avést
pře
d u
končením
zákro
ku (
viz
Zá
sad
y p
ro u
ko
nč
en
í
po
dá
vá
ní
rem
ife
nta
nil
u v
bodě 4
.2.1
.1 S
PC
).
Kvůli n
edost
ate
čným
údajů
m s
e n
edoporu
čuje
podávání re
mif
enta
nilu p
om
ocí TC
I k
zajišt
ění poopera
ční analg
ezi
e.
Inte
nzi
vní péče
Dosp
ělí
Rem
ifenta
nil je m
ožn
é p
ouží
t k a
nalg
ezi
i na jednotc
e inte
nzi
vní péče u
pacie
ntů
s
um
ělo
u v
enti
lací. P
odle
potř
eby je m
ožn
é p
odat
dalš
í se
dati
va.
Rem
ifenta
nil b
yl pře
dm
ěte
m k
linic
kého h
odnocení pacie
ntů
na J
IP p
o d
obu a
ž 3 d
nů.
Jelikož
pacie
nti
nebyli s
ledováni déle
než
3 d
ny, nebyla
urč
ena b
ezp
ečnost
a ú
čin
nost
déle
trvající lé
čby. Pro
to s
e u
žití
delš
í než
3 d
ny n
edoporu
čuje
.
Vzh
ledem
k c
hybějícím
údajů
m s
e p
acie
ntů
m n
a J
IP p
odávání re
mif
enta
nilu p
om
ocí
TCI
nedoporu
čuje
.
Doporu
čená ú
vodní d
ávka r
em
ifenta
nilu a
rychlo
st infu
ze p
ro d
osp
ělé
se p
ohybuje
mezi
0,1
μg/k
g/m
in (
6 μ
g/k
g/h
) a 0
,15 μ
g/k
g/m
in (
9 μ
g/k
g/h
). R
ychlo
st infu
ze b
y m
ěla
být
zvyšo
vána p
ost
upně o
0,0
25 μ
g/k
g/m
in (
1,5
μg/k
g/h
) až
k d
osa
žení poža
dovaného
stupně
sedace a
analg
ezi
e. M
ezi
úpra
vou d
ávky m
á u
ply
nout
nejm
éně 5
min
ut.
Stu
peň s
edace a
analg
ezi
e m
á b
ýt
pečlivě s
ledován, opakovaně v
pra
vid
eln
ých
inte
rvale
ch v
yhodnocován a
podle
toho infu
ze r
em
ifenta
nilu u
pra
vována. Při
dosa
žení
rychlo
sti in
fuze
0,2
μg/k
g/m
in (
12 μ
g/k
g/h
) aniž
by b
ylo
dosa
ženo p
oža
dovaného
stupně s
edace, doporu
čuje
se z
ahájit
podávání vhodného s
edati
va (
viz
níž
e). D
ávko-
vání se
dati
va je t
řeba t
itro
vat
tak, aby b
ylo
dosa
ženo p
oža
dovaného s
tupně s
edace.
Pokud je t
řeba d
osá
hnout
vyšš
í úro
vně a
nalg
ezi
e, je
možn
é d
alš
í post
upné n
avýše
ní
rychlo
sti in
fuze
rem
ifenta
nilu o
0,0
25 μ
g/k
g/m
in (
1,5
μg/k
g/h
).
Násl
edující ta
bulk
a s
hrn
uje
počáte
ční ry
chlo
st infu
ze a
typic
ké d
ávkovací ro
zmezí
při
zajišt
ění se
dace a
analg
ezi
e u
jednotl
ivých p
acie
ntů
.
Tab
. č.5
: Do
po
ruč
en
é d
áv
ko
vá
ní
pro
po
uži
tí r
em
ife
nta
nil
u v
po
dm
ínk
ác
h i
nte
nzi
vn
í
pé
če
.
KO
NTIN
UÁ
LN
Í IN
FU
ZE R
EM
IFEN
TA
NIL
U μ
g/k
g/m
in (
μg/k
g/h
)
Počáte
ční ry
chlo
stRozm
ezí
0,1
(6)
až
0,1
5 (
9)
0,0
06 (
0,3
6)
až
0,7
4 (
44,4
)
V p
odm
ínkách inte
nzi
vní péče s
e n
edoporu
čuje
podávání re
mif
enta
nilu v
podobě
inje
kčníh
o b
olu
su.
Uži
tí r
em
ifenta
nilu s
níž
í náro
ky n
a d
ávky jakéhokoli s
oučasn
ě p
odávaného s
edati
va.
Obvyklé
počáte
ční dávky s
edati
v, pokud jso
u z
apotř
ebí, jso
u u
vedeny n
íže:
Tab
. č.6
: Do
po
ruč
en
á ú
vo
dn
í d
áv
ka
se
da
tiv
v p
říp
ad
ě p
otř
eb
y
Sedati
vum
Bolu
s (m
g/k
g)
Rychlo
st infu
ze (
mg/k
g/h
)
Pro
pofo
laž
do 0
,50,5
Mid
azo
lam
až
do 0
,03
0,0
3
Aby b
ylo
možn
o t
itro
vat
obě p
odávané látk
y, nem
ěly
by s
e p
odávat
ve s
měsi
.
Do
pň
ko
vá
an
alg
ezi
e u
ve
nti
lov
an
ýc
h p
ac
ien
tů p
od
stu
pu
jíc
ích
bo
lest
ivé
zá
kro
ky
Aby b
yla
zajišt
ěna a
nalg
ezi
e v
enti
lovaných p
acie
ntů
, kte
ří s
e p
odro
bují d
rážd
ivým
Rem
ifent
anil_
2S_i
nzer
ce_3
xA4.
indd
2
27.6
.201
2 1
7:21
:00
a/n
ebo b
ole
stiv
ým
zákro
kům
jako je e
ndotr
acheáln
í odsá
vání, p
řevaz
ran n
ebo
fyzi
ote
rapie
je n
ěkdy n
utn
é z
výši
t st
ávající ry
chlo
st infu
ze r
em
ifenta
nilu. D
oporu
čuje
se r
ychlo
st infu
ze r
em
ifenta
nilu n
ejm
éně 0
,1 μ
g/k
g/m
in (
6 μ
g/k
g/h
) po d
obu
pře
sahující 5 m
inut
pře
d
zaháje
ním
bole
stiv
ého z
ákro
ku. D
alš
í úpra
vy d
ávek m
ohou
být
pro
váděny k
ažd
ých 2
-5 m
inut
navýše
ním
o 2
5%
-50%
podle
dalš
í pře
dpokla
dané
potř
eby a
nalg
ezi
e n
ebo d
le o
dpovědi pacie
nta
.
Během
drá
ždiv
ých b
ole
stiv
ých z
ákro
ků s
e k
zajišt
ění doplň
kové a
nalg
ezi
e p
ouží
vá
prů
měrn
á r
ychlo
st infu
ze 0
,25 μ
g/k
g/m
in (
15 μ
g/k
g/h
), m
axim
áln
ě 0
,74 μ
g/k
g/m
in
(44,4
μg/k
g/h
).
Za
ve
de
ní
alt
ern
ati
vn
í a
na
lge
zie
pře
d u
ko
nč
en
ím p
od
áv
án
í re
mif
en
tan
ilu
V d
ůsl
edku v
elm
i ry
chlé
ho o
dezn
ění účin
ku r
em
ifenta
nilu p
o p
řeru
šení, n
ení po 5
-10
min
utá
ch o
d u
končení podávání pří
tom
na ž
ádná r
ezi
duáln
í opio
dní akti
vit
a, bez
ohle
du n
a d
élk
u p
odávané infu
ze.
Po p
odávání r
em
ifenta
nilu
je n
utn
é v
zít
v ú
vahu m
ožn
ost
rozv
oje
tole
rance a
hypera
lgezi
e. Pro
to s
e m
usí
pacie
nto
vi pře
d u
končením
podávání re
mif
enta
nilu p
odat
v d
ost
ate
čném
časo
vém
pře
dst
ihu a
ltern
ati
vní se
dati
va a
analg
eti
ka, aby m
ohly
léky
začít
účin
kovat,
a t
ak p
ředejít
hypera
lgezi
i a p
růvodným
hem
odynam
ickým
zm
ěnám
.
Pro
to s
e d
oporu
čuje
výběr
léků, je
jich d
ávkování a d
obu p
odání st
anovit
ješt
ě p
řed
ukončením
podávání re
mif
enta
nilu. N
áhra
dní volb
ou k
zajišt
ění analg
ezi
e jso
u d
lou-
hopůso
bíc
í analg
eti
ka, in
travenózn
í nebo lokáln
í analg
eti
ka, dobře
kontr
olo
vate
lná
zdra
votn
ickým
pers
onále
m n
ebo p
acie
nte
m s
am
otn
ým
a v
yža
dují p
ečlivý v
ýběr
podle
potř
eb p
acie
ntů
.
Déle
trvající podávání μ
-opio
idníc
h a
gonis
tů m
ůže
vést
k r
ozv
oji t
ole
rance.
Po
ky
ny
pro
ex
tub
ac
i a
uk
on
če
ní
po
dá
vá
ní
rem
ife
nta
nil
u
Aby b
ylo
zajišt
ěno h
ladké v
ysa
zení re
mif
enta
nilu d
oporu
čuje
se p
ost
upně s
niž
ovat
rychlo
st infu
ze a
ž na ú
roveň 0
,1 μ
g/k
g/m
in (
6 μ
g/k
g/h
) a t
o 1
hodin
u p
řed e
xtu
bací.
Po e
xtu
baci by m
ěla
být
rychlo
st infu
ze s
niž
ována, ale
spoň v
10-t
i m
inuto
vých
inte
rvale
ch, post
upně o
25%
až
do ú
pln
ého u
končení. B
ěhem
odpojo
vání od v
enti
lace
se infu
ze r
em
ifenta
nilu n
esm
í zv
yšo
vat,
pouze
sniž
ovat
event.
dle
potř
eby d
opln
it
alt
ern
ati
vním
i analg
eti
ky.
Po p
řeru
šení podávání re
mif
enta
nilu je n
utn
é i.v
. kanylu
vyčis
tit
nebo o
dpojit,
aby s
e
zabrá
nilo d
alš
í m
ožn
é n
eúm
ysl
né a
plikaci.
Pokud jso
u p
odány v
rám
ci pře
chodu n
a a
ltern
ati
vní analg
ezi
i jiné o
pio
idy, m
usí
být
pacie
nt
pečlivě m
onit
oro
ván. Pří
nos
při
měře
né p
oopera
ční analg
ezi
e m
usí
vžd
y p
řevažo
vat
nad m
ožn
ým
riz
ikem
resp
irační depre
se, vyvolá
vané t
ěm
ito
látk
am
i.
Inte
nzi
vní péče u
pedia
tric
kých p
acie
ntů
Uži
tí r
em
ifenta
nilu s
e v
pedia
tric
ké inte
nzi
vní péči nedoporu
čuje
, pro
tože
pro
tuto
popula
ci pacie
ntů
nejs
ou d
ost
upné d
ost
ate
čné ú
daje
.
Pacie
nti
se s
níž
enou f
unkcí le
dvin
vyža
dující in
tenzi
vní péči
U p
acie
ntů
se z
horš
enou f
unkcí le
dvin
včetn
ě t
ěch, kte
ří s
e p
odro
bují f
iltr
aci nebo
dia
lýze
, není tř
eba u
pra
vovat
výše
uvedené d
ávky, ačkoli je p
ři p
ošk
oze
né f
unkci
ledvin
sníž
ena c
leara
nce m
eta
bolitu
karb
oxylo
vé k
yse
liny (
viz
bod 5
.2 S
PC
).
Zvlá
štní sk
upin
y p
acie
ntů
Sta
rší pacie
nti
(nad 6
5 let
věku)
Ce
lko
vá
an
est
ezi
e
Podávání re
mif
enta
nilu v
této
popula
ci vyža
duje
obezř
etn
ost
. Pro
tože
byla
u
této
věkové s
kupin
y p
ozo
rována z
výše
ná s
enzi
tivit
a n
a f
arm
okokin
eti
cké ú
čin
ky
rem
ifenta
nilu r
ovná s
e p
očáte
ční dávka p
odávaného r
em
ifenta
nilu p
acie
ntů
m s
tarš
ím
65-t
i le
t polo
vin
ě d
oporu
čené d
ávky p
ro m
ladší
dosp
ělé
a p
oté
je
tit
rována
podle
indiv
iduáln
í potř
eby p
acie
nta
. Ta
to ú
pra
va d
ávek s
e t
ýká a
plikace v
e v
šech f
ází
ch
anest
ezi
e v
četn
ě ú
vodu, udrž
ování i bezp
rost
řední poopera
ční analg
ezi
e.
Vzh
ledem
ke z
výše
né c
itlivost
i st
arš
ích p
acie
ntů
k r
em
ifenta
nilu, cílová k
oncentr
ace
podávaného r
em
ifenta
nilu p
om
ocí TC
I m
á b
ýt
u t
éto
skupin
y 1
,5 t
o 4
ng/m
l s
násl
ed-
nou t
itra
cí podle
indiv
iduáln
í odpovědi pacie
nta
.
An
est
ezi
e b
ěh
em
ka
rdio
ch
iru
rgic
ký
ch
vý
ko
nů
Sníž
ení počáte
čníh
o d
ávkování není nutn
é (
viz
bod 4
.2.2
SPC
).
Inte
nzi
vn
í p
éč
e
Sníž
ení počáte
čníh
o d
ávkování není nutn
é (
viz
výše
oddíl I
nte
nzi
vní péče).
Obézn
í pacie
nti
Při
manuáln
ě k
ontr
olo
vané infu
zi s
e d
oporu
čuje
sníž
it d
ávkování a s
tanovit
jej na
zákla
dě ideáln
í tě
lesn
é h
motn
ost
i, p
roto
že c
leara
nce a
dis
trib
uční obje
m r
em
ifenta
ni-
lu k
ore
luje
víc
e s
ideáln
í tě
lesn
ou h
motn
ost
í než
těle
snou h
motn
ost
í aktu
áln
í.
Při
výpočtu
množs
tví akti
vní tě
lesn
é h
moty
(Le
an B
ody M
ass
- L
BM
) s
použi
tím
far-
makokin
eti
ckého m
odelu
dle
Min
ta je p
ředpoklá
dané m
nožs
tví LB
M p
ravděpodobně
podhodnoceno u
žen s
BM
I vyšš
ím n
ež
35 k
g/m
2 a
u m
užů
s B
MI
vyšš
ím n
ež
40 k
g/
m2. A
by n
edošl
o k
poddávkování tě
chto
pacie
ntů
musí
být
TCI
rem
ifenta
nilu p
ečlivě
titr
ováno p
odle
indiv
iduáln
í odpovědi.
Pacie
nti
s p
oru
chou f
unkce ledvin
Na z
ákla
dě v
ýzk
um
ů p
rovedených d
o t
ěcho d
nů n
ení úpra
va d
ávkování u p
acie
ntů
s
pošk
oze
ním
funkce ledvin
, včetn
ě p
acie
ntů
na J
IP, nutn
á;
avša
k u
těchto
pacie
ntů
se
pro
jevuje
sníž
ení cle
ara
nce m
eta
bolitu
karb
oxylo
vé k
yse
liny.
Pacie
nti
s p
oru
chou f
unkce jate
r
Jelikož
u t
ěchto
pacie
ntů
zůst
ává f
arm
akokin
eti
cký p
rofi
l re
mif
enta
nilu o
pro
ti
zdra
vým
dosp
ělý
m n
ezm
ěněn, n
ení nutn
á ú
pra
va p
očáte
ční dávky. A
le p
acie
mti
s
těžk
ým
post
ižením
jate
rníc
h f
unkcí m
ohou b
ýt
cit
livějš
í k
resp
iračně-d
epre
sivním
u
účin
ku r
em
ifenta
nilu (
viz
bod 4
.4 S
PC
). T
ito p
acie
nti
vyža
dují p
ečlivé s
ledování a
titr
aci dávek r
em
ifenta
nilu p
odle
jejich indiv
iduáln
ích p
otř
eb.
Neuro
chir
urg
ičtí
pacie
nti
Om
eze
né ú
daje
, zí
skané o
d p
acie
ntů
, kte
ří p
odst
oupili neuro
chir
urg
ický z
ákro
k,
pro
káza
ly ž
e ž
ádná z
vlá
štní dávkovací doporu
čení nejs
ou n
utn
á.
Pacie
nti
s A
SA
III/IV
Ce
lko
vá
an
est
ezi
e
Jelikož
lze o
čekávat
u p
acie
ntů
s A
SA
III
/IV
výra
znějš
í hem
odynam
ické ú
čin
ky s
ilných
opio
idů, je
tře
ba p
ři p
odávání re
mif
enta
nilu t
ěm
to p
acie
ntů
m o
patr
nost
i. D
oporu
čuje
se s
níž
ení počáte
ční dávky a
násl
edná t
itra
ce k
dosa
žení účin
ku.
Doporu
čení pro
dávkování u d
ětí
nebylo
sta
noveno, pro
tože
údaje
jso
u n
edost
ate
čné.
U p
acie
ntů
s A
SA
III
nebo I
V s
e p
ro T
CI
doporu
čuje
začít
na n
ižší
cílové h
ladin
ě o
d 1
,5
to 4
ng/m
l a n
ásl
edně t
itro
vat
podle
odpovědi.
Ka
rdio
ch
iru
rgic
ká
an
est
ezi
e
Žádné s
níž
ení počáte
ční dávky n
ení nutn
é (
viz
bod 4
.2.2
SPC
).
Pokyny p
ro r
ychlo
sti in
fuze
rem
ifenta
nilu p
ři m
anuáln
ě k
ontr
olo
vané infu
zi
Tab
.č. 7
: Ry
ch
lost
in
fuze
re
mif
en
tan
ilu
(m
l/k
g/h
)
Rychlo
st
podávání lé
ku
(μg/k
g/m
in)
Rychlo
st p
odávání lé
ku (
ml/kg/h
) pro
rozt
oky o
koncentr
aci
20 μ
g/m
l25 μ
g/m
l50 μ
g/m
l250 μ
g/m
l
1m
g/5
0m
l1m
g/4
0m
l1m
g/2
0m
l10m
g/4
0m
l
0,0
125
0,0
38
0,0
30,0
15
Nedoporu
čuje
se
0,0
25
0,0
75
0,0
60,0
3N
edoporu
čuje
se
0,0
50,1
50,1
20,0
60,0
12
0,0
75
0,2
30,1
80,0
90,0
18
0,1
0,3
0,2
40,1
20,0
24
0,1
50,4
50,3
60,1
80,0
36
0,2
0,6
0,4
80,2
40,0
48
0,2
50,7
50,6
0,3
0,0
6
0,5
1,5
1,2
0,6
0,1
2
0,7
52,2
51,8
0,9
0,1
8
1,0
3,0
2,4
1,2
0,2
4
1,2
53,7
53,0
1,5
0,3
1,5
4,5
3,6
1,8
0,3
6
1,7
55,2
54,2
2,1
0,4
2
2,0
6,0
4,8
2,4
0,4
8
Tab
.č.8
: Ry
ch
lost
in
fuze
re
mif
en
tan
ilu
(m
l/h
) p
ro r
ozt
ok
20
μg
/m
l
Rychlo
st infu
ze
(μg/k
g/m
in)
Hm
otn
ost
pacie
nta
(kg)
510
20
30
40
50
60
0,0
125
0,1
88
0,3
75
0,7
51,1
25
1,5
1,8
75
2,2
5
0,0
25
0,3
75
0,7
51,5
2,2
53,0
3,7
54,5
0,0
50,7
51,5
3,0
4,5
6,0
7,5
9,0
0,0
75
1,1
25
2,2
54,5
6,7
59,0
11,2
513,5
0,1
1,5
3,0
6,0
9,0
12,0
15,0
18,0
0,1
52,2
54,5
9,0
13,5
18,0
22,5
27,0
0,2
3,0
6,0
12,0
18,0
24,0
30,0
36,0
0,2
53,7
57,5
15,0
22,5
30,0
37,5
45,0
0,3
4,5
9,0
18,0
27,0
36,0
45,0
54,0
0,3
55,2
510,5
21,0
31,5
42,0
52,5
63,0
0,4
6,0
12,0
24,0
36,0
48,0
60,0
72,0
Tab
.č.9
: Ry
ch
lost
in
fuze
re
mif
en
tan
ilu
(m
l/h
) p
ro r
ozt
ok
25
μg
/m
l
Rychlo
st
infu
ze
(μg/k
g/m
in)
Hm
otn
ost
pacie
nta
(kg)
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
0,0
125
0,3
0,6
0,9
1,2
1,5
1,8
2,1
2,4
2,7
3,0
0,0
25
0,6
1,2
1,8
2,4
3,0
3,6
4,2
4,8
5,4
6,0
0,0
51,2
2,4
3,6
4,8
6,0
7,2
8,4
9,6
10,8
12,0
0,0
75
1,8
3,6
5,4
7,2
9,0
10,8
12,6
14,4
16,2
18,0
0,1
2,4
4,8
7,2
9,6
12,0
14,4
16,8
19,2
21,6
24,0
0,1
53,6
7,2
10,8
14,4
18,0
21,6
25,2
28,8
32,4
36,0
0,2
4,8
9,6
14,4
19,2
24,0
28,8
33,6
38,4
43,2
48,0
Tab
.č.1
0: R
yc
hlo
st i
nfu
ze r
em
ife
nta
nil
u (
ml/
h)
pro
ro
zto
k 5
0 μ
g /
ml
Rychlo
st
infu
ze
(μg/k
g/m
in)
Hm
otn
ost
pacie
nta
(kg)
30
40
50
60
70
80
90
100
0,0
25
0,9
1,2
1,5
1,8
2,1
2,4
2,7
3,0
0,0
51,8
2,4
3,0
3,6
4,2
4,8
5,4
6,0
0,0
75
2,7
3,6
4,5
5,4
6,3
7,2
8,1
9,0
0,1
3,6
4,8
6,0
7,2
8,4
9,6
10,8
12,0
0,1
55,4
7,2
9,0
10,8
12,6
14,4
16,2
18,0
0,2
7,2
9,6
12,0
14,4
16,8
19,2
21,6
24,0
0,2
59,0
12,0
15,0
18,0
21,0
24,0
27,0
30,0
0,5
18,0
24,0
30,0
36,0
42,0
48,0
54,0
60,0
0,7
527,0
36,0
45,0
54,0
63,0
72,0
81,0
90,0
1,0
36,0
48,0
60,0
72,0
84,0
96,0
108,0
120,0
1,2
545,0
60,0
75,0
90,0
105,0
120,0
135,0
150,0
1,5
54,0
72,0
90,0
108,0
126,0
144,0
162,0
180,0
1,7
563,0
84,0
105,0
126,0
147,0
168,0
189,0
210,0
2,0
72,0
96,0
120,0
144,0
168,0
192,0
216,0
240,0
Tab
.č.1
1: R
yc
hlo
st i
nfu
ze r
em
ife
nta
nil
u (
ml/
h)
pro
ro
zto
k 2
50
μg
/m
l
Rychlo
st
infu
ze
(μg/k
g/m
in)
Hm
otn
ost
pacie
nta
(kg)
30
40
50
60
70
80
90
100
0,1
0,7
20,9
61,2
01,4
41,6
81,9
22,1
62,4
0
0,1
51,0
81,4
41,8
02,1
62,5
22,8
83,2
43,6
0
0,2
1,4
41,9
22,4
02,8
83,3
63,8
44,3
24,8
0
0,2
51,8
02,4
03,0
03,6
04,2
04,8
05,4
06,0
0
0,5
3,6
04,8
06,0
07,2
08,4
09,6
010,8
012,0
0
0,7
55,4
07,2
09,0
010,8
012,6
014,4
016,2
018,0
0
1,0
7,2
09,6
012,0
014,4
016,8
019,2
021,6
024,0
0
1,2
59,0
012,0
015,0
018,0
021,0
024,0
027,0
030,0
0
1,5
10,8
014,4
018,0
021,6
025,2
028,8
032,4
036,0
0
1,7
512,6
016,8
021,0
025,2
029,4
033,6
037,8
042,0
0
2,0
14,4
019,2
024,0
028,8
033,6
038,4
043,2
048,0
0
KO
NTRA
IND
IKA
CE
Pro
tože
pří
pra
vek R
em
ifenta
nil B
. B
raun o
bsa
huje
gly
cin
je k
ontr
ain
dik
ován k
epid
urá
lním
u n
ebo intr
ath
ekáln
ímu p
ouži
tí. (v
iz b
od 5
.3 S
PC
).
Podávání pří
pra
vku R
em
ifenta
nil B
. B
raun je k
ontr
ain
dik
ován u
pacie
ntů
se z
nám
ou
pře
cit
livělo
stí na r
em
ifenta
nil, ost
atn
í analo
gy f
enta
nylu
nebo jakoukoli jin
ou s
ložk
u
pří
pra
vku.
Sam
ost
atn
é u
žití
rem
ifenta
nilu p
ři ú
vodu d
o a
nest
ezi
e je k
ontr
ain
dik
ováno.
ZVLÁ
ŠTN
Í U
PO
ZO
RN
ĚN
Í A
OPA
TŘEN
Í PRO
PO
UŽIT
Í
Rem
ifenta
nil s
mí být
podáván p
ouze
v p
odm
ínkách, kdy je p
lně z
ajišt
ěno m
oni-
toro
vání a p
odpora
resp
irace a
kard
iovask
ulá
rníc
h f
unkcí a p
ouze
oso
bam
i zv
lášť
vyšk
ole
ným
i v a
plikaci anest
eti
k a
rozp
ozn
ávání a léčbě o
čekávaných n
ežá
doucíc
h
účin
ků s
ilných o
pio
idů, včetn
ě k
ard
iopulm
onáln
í re
susc
itace. V
ýcvik
těchto
oso
b m
usí
zahrn
ovat
také z
prů
chodnění a u
drž
ování prů
chodnost
i dýchacíc
h c
est
a u
mělo
u
plicní venti
laci.
Pro
tože
u p
acie
ntů
s u
mělo
u v
enti
laci na J
IP n
ebyla
sta
novena ú
čin
nost
a b
ezp
ečnost
podávání po d
elš
í dobu n
ež
3 d
nů, pro
to s
e u
pacie
ntů
na J
IP d
elš
í podávání
nedoporu
čuje
.
Ry
ch
lé o
de
zně
ní
úč
ink
u
V d
ůsl
edku v
elm
i ry
chlé
ho o
dezn
ění účin
ku r
em
ifenta
nilu, pacie
nti
se m
ohou z
anest
ezi
e r
ychle
pro
bra
t a p
o 5
-10 m
inutá
ch o
d u
končení podávání není pří
tom
na
žádná r
ezi
duáln
í opio
dní akti
vit
a.
Při
podávání re
mif
enta
nilu, ja
ko μ
-opio
idním
u a
gonis
tovi, je z
apotř
ebí věnovat
pozo
rnost
možn
ém
u r
ozv
oji t
ole
rance a
hypera
lgezi
e. Pro
to s
e m
usí
pacie
nto
vi pře
d
ukončením
podávání re
mif
enta
nilu, k p
revenci hypera
lgezi
e a
prů
vodníc
h h
em
o-
dynam
ických z
měn, podat
alt
ern
ati
vní analg
eti
ka a
sedati
va, a t
o v
dost
ate
čném
pře
dst
ihu, aby s
e jejich t
era
peuti
cký ú
čin
ek m
ohl ro
zvin
out.
Pacie
ntů
m, u n
ichž
se p
ředpoklá
dají p
oopera
ční bole
sti, b
y m
ěla
být
podána a
nalg
eti
-
ka p
řed u
končením
pří
vodu r
em
ifenta
nilu. D
osa
žení m
axim
áln
ího ú
čin
ku d
louhodobě
půso
bíc
ích a
nalg
eti
k v
yža
duje
dost
ate
čně d
louhou d
obu. V
ýběr
analg
eti
k b
y s
e m
ěl
řídit
typem
chir
urg
ického z
ákro
ku a
úro
vně p
oopera
ční péče. Pokud jso
u p
odány v
rám
ci pře
chodu n
a a
ltern
ati
vní analg
ezi
i jiné o
pio
idy, je
jich p
řínos
pro
při
měře
nou
poopera
ční analg
ezi
i m
usí
vžd
y p
řevažo
vat
nad m
ožn
ým
riz
ikem
resp
irační depre
se,
vyvolá
vané t
ěm
ito látk
am
i.
Uk
on
če
ní
léč
by
Pří
znaky, kte
ré b
yly
vzá
cně z
azn
am
enány p
o n
áhlé
m u
končení podávání re
mif
enta
-
nilu, ze
jména p
ři p
odávání delš
ím n
ež
3 d
ny, za
hrn
ovaly
tachykard
ii, hypert
enzi
a
agit
aci. P
okud s
e v
ysk
ytn
ou, je
pří
nosn
é o
bnovit
infu
zi a
sniž
ovat
ji p
om
alu
. Použi
tí
pří
pra
vku R
em
ifenta
nil B
. B
raun d
elš
í než
3 d
ny s
e n
edoporu
čuje
u v
enti
lovaných
pacie
ntů
na J
IP.
Sv
alo
vá
ztu
hlo
st –
pre
ve
nc
e a
lé
čb
a
Svalo
vá z
tuhlo
st s
e m
ůže
obje
vit
i p
ři d
oporu
čeném
dávkování. J
ejí v
ýsk
yt
závis
í,
jako u
ost
atn
ích o
pio
idů, na v
elikost
i dávky a
rychlo
sti podávání. P
roto
inje
kční bolu
s
má b
ýt
aplikován p
o d
obu p
řesa
hující 30 s
ekund. Svalo
vá z
tuhlo
st v
yvola
ná r
em
i-
fenta
nilem
musí
být
léčena k
om
ple
xně, podle
klinic
kého s
tavu p
acie
nta
, s
použi
tím
patř
ičných p
odpůrn
ých o
patř
ení, v
četn
ě p
odpory
venti
lace.
Nadm
ěrn
á s
valo
vá z
tuhlo
st , k
teá s
e o
bje
ví během
úvodu d
o a
nest
ezi
e m
á b
ýt
oše
třena p
odáním
neuro
musk
ulá
rníc
h b
lokáto
rů a
/nebo d
oplň
kovým
hypnoti
kem
.
Svalo
vou z
tuhlo
st, pozo
rovanou b
ěhem
použi
tí r
em
ifenta
nilu jako a
nla
geti
ka, je
možn
é ř
eši
t za
stavením
podávání nebo s
niž
ováním
rychlo
sti in
fuze
rem
ifenta
nilu.
Svalo
vá z
tuhlo
st p
o p
řeru
šení in
fuze
rem
ifenta
nilu o
dezn
í během
min
ut.
Jin
ak m
ohou
být
podány a
nta
gonis
té μ
-opio
idů, ale
ty m
ohou z
ruši
t nebo s
níž
it a
nalg
eti
cký ú
čin
ek
rem
ifenta
nilu.
Re
spir
ač
ní
de
pre
se –
pre
ve
nti
vn
í o
pa
tře
ní
a l
éč
ba
Hlu
boká a
nalg
ezi
e s
ilným
i opio
idy je d
opro
váze
na v
ýra
znou r
esp
irační depre
sí. Pro
to
rem
ifenta
nil m
á b
ýt
podáván p
ouze
tam
, kde jso
u k
dis
pozi
ci za
říze
ní pro
monit
oro
-
vání a z
vlá
dnutí
resp
irační depre
se.
Zvlá
štní pozo
rnost
vyža
dují p
acie
nti
s p
ost
iženou f
unkcí plic a
s t
ěžk
ým
post
ižením
funkce jate
r. T
ito p
acie
nti
mohou b
ýt
lehce c
itlivějš
í na d
epre
sivní účin
ky r
em
ifen-
tanilu n
a r
esp
iraci. T
yto
pacie
nty
je n
utn
é p
ečlivě s
ledovat
a d
ávky r
em
ifenta
nilu
titr
ovat
podle
indiv
iduáln
ích p
otř
eb p
acie
nta
.
Obje
ví-
li s
e r
esp
irační depre
se m
usí
být
řeše
na p
atř
ičným
způso
bem
, včetn
ě s
níž
ení
rychlo
sti in
fuze
o 5
0%
nebo d
očasn
ým
pře
ruše
ním
infu
ze. N
a r
ozd
íl o
d jin
ých
analo
gů f
enta
nylu
, nebyla
u r
em
ifenta
nilu p
ozo
rována r
ekure
tní re
spir
ační depre
se
dokonce a
ni po d
elš
ím p
odávání. Z
a n
evyja
sněných o
koln
ost
í (n
apř.
při
nechtě
né
aplikaci dávek v
podobě b
olu
su (
viz
oddíl n
íže)
a s
oučasn
ým
podání opio
idů s
dlo
u-
hým
účin
kem
) b
yl hlá
šen v
ýsk
yt
resp
irační depre
se, kte
rá s
e p
roje
ví do 5
0 m
inut
od
ukončení in
fuze
. Je
likož
poopera
ční zo
tavení ovlivňuje
mnoho f
akto
rů, je
důle
žité
se
ujist
it, že
došl
o p
řed p
ropušt
ěním
pacie
nta
z b
ezp
rost
řední poopera
ční péče k
návra
tu
pln
ého v
ědom
í a s
pontá
nní venti
lace b
yla
obnovena v
pln
ém
rozs
ahu.
Ka
rdio
va
sku
lárn
í ú
čin
ky
Vzn
ik h
ypote
nze
a b
radykard
ie, na jejichž
zákla
dě m
ůže
dojít
k a
syst
olii a z
ást
avě
srdeční (v
iz b
od 4
.5 a
4.8
SPC
), lze
zvlá
dnout
sníž
ením
rychlo
sti in
fuze
rem
ifenta
nilu
nebo d
ávky s
oučasn
ě p
odávaného a
nest
eti
ka n
ebo t
am
, kde je t
o v
hodné, použi
tím
i.v. ro
ztoků v
aso
pre
sori
ckých n
ebo a
nti
cholinerg
níc
h léků.
Na k
ard
iovask
ulá
rní účin
ky r
em
ifenta
nilu m
ohou b
ýt
cit
livějš
í pacie
nti
s h
ypovole
mií,
celk
ově o
slabení nebo p
acie
nti
sta
rší.
Ne
úm
ysl
né
po
dá
ní
Při
pro
plá
chování in
fuzn
í hadič
ky i.v
.rozt
okem
nebo jin
ým
lékem
může
dojít
ke v
znik
u
resp
irační depre
se, apnoe a
/nebo s
valo
vé z
tuhlo
sti, k
teré
může
být
vyvolá
no u
rčit
ým
množs
tvím
rem
ifenta
nilu v
mrt
vém
pro
storu
infu
zníh
o s
etu
a/n
ebo v
kanyle
. To
mu
lze p
ředejít
tím
, že
se r
em
ifenta
nil p
odává d
o p
řívodné k
anyly
rychle
pro
udíc
í in
fuzí
anebo s
am
ost
atn
ým
žilním
pří
stupem
, kte
rý je p
o d
okončení in
fuze
rem
ifenta
nilu
odpoje
n.
No
vo
roze
nc
i a
ko
jen
ci
Dosu
d c
hybějí r
ozh
odující údaje
pro
podávání novoro
zencům
a k
oje
ncům
mla
dší
m
1 r
oku.
Lék
ov
á z
áv
islo
st
Rem
ifenta
nil jako o
statn
í opio
idy m
ůže
vést
ke v
znik
u z
ávis
lost
i.
INTERA
KCE S
JIN
ÝM
I LÉČIV
ÝM
I PŘÍP
RA
VKY A
JIN
É F
ORM
Y IN
TERA
KCE
Rem
ifenta
nil n
ení m
eta
bolizo
ván p
lazm
ati
ckou c
holinest
erá
zou, pro
to s
e n
epře
dpo-
klá
dájí inte
rakce s
léky, kte
ré jso
u t
ímto
enzy
mem
meta
bolizo
vány.
Rem
ifenta
nil, ja
ko o
statn
í opio
idy, je
-li podáván m
anuáln
ě k
ontr
olo
vanou infu
zí
nebo T
CI, s
niž
uje
potř
ebné m
nožs
tví nebo d
ávku inhala
čníc
h n
ebo i.v
. anest
eti
k a
benzo
dia
zepin
ů, kte
ré jso
u p
ro a
nest
ezi
i potř
ebné (
viz
bod 4
.2 S
PC
). P
okud s
e n
esn
íží
dávky s
oučasn
ě p
odávaných léků t
lum
ícíc
h C
NS, m
ůže
se u
pacie
ntů
zvýši
t výsk
yt
nežá
doucíc
h ú
čin
ků t
ěm
ito látk
am
i zp
ůso
bovaným
i.
Info
rmace o
lékových inte
rakcíc
h jin
ých o
pio
idů v
e v
ztahu k
anest
ezi
i js
ou v
elm
i
om
eze
né.
Kard
iovask
ulá
rní účin
ky r
em
ifenta
nilu (
hypote
nze
a b
radykard
ie)
se m
ohou z
horš
it u
pacie
ntů
uží
vajícíc
h s
oučasn
ě léky s
kard
iodepre
sivním
i účin
ky jako jso
u b
eta
-blo
ká-
tory
nebo b
lokáto
ry k
alc
iových k
análů
(viz
také b
ody 4
.4 a
4.8
SPC
).
NEŽÁ
DO
UCÍ Ú
ČIN
KY
Nejč
ast
ějš
ími nežá
doucím
i účin
ky s
poje
ným
i s
podáváním
rem
ifenta
nilu je p
řím
é
zvýše
ní účin
ků μ
opio
idníc
h a
gonis
tů. Ty
to n
ežá
doucí účin
ky o
dezn
í během
několika
min
ut
po p
řeru
šení nebo p
o s
níž
ení ry
chlo
sti in
fuze
rem
ifenta
nilu.
Četn
ost
vysk
ytu
jícíc
h s
e n
ežá
doucíc
h ú
čin
ků s
e k
lasi
fikuje
takto
:
Velm
i čast
é
1/1
0
Čast
é
1/1
00 a
ž <
1/1
0
Méně č
ast
é
1/1
000 a
ž <
1/1
00
Vzá
cné
1/1
0 0
00 a
ž <
1/1
000
Velm
i vzá
cné
< 1
/10 0
00
Není zn
ám
o (
z dost
upných ú
dajů
nelz
e u
rčit
)
Výsk
yt
podle
jednotl
ivých t
ěle
sných s
yst
ém
ů je u
veden n
íže.
Po
ruc
hy
im
un
itn
ího
sy
sté
mu
Vzá
cné:
hypers
enzi
tivní re
akce v
četn
ě a
nafy
laxe b
yly
hlá
šeny u
pacie
ntů
, kte
ří
dost
ávali r
em
ifenta
nil v
kom
bin
aci s
jedním
nebo v
íce a
nest
eti
ky
Psy
ch
iatr
ick
é p
oru
ch
y
Není zn
ám
o:
léková z
ávis
lost
Po
ruc
hy
ne
rvo
vé
ho
sy
sté
mu
Velm
i čast
é:
rigid
ita k
ost
ern
ích s
valů
Vzá
cné:
sedace (
v p
růběhu p
robouze
ní po c
elk
ové a
nest
ezi
i)
Není zn
ám
o
kře
če
Srd
eč
ní
po
ruc
hy
Čast
é:
bra
dykard
ie
Vzá
cné:
asy
stolie/z
ást
ava s
rdeční po p
ředchozí
bra
dykard
ii u
pacie
ntů
léčených
rem
ifenta
nilem
v k
om
bin
aci s
jiným
i anest
eti
ky
Není zn
ám
o:
atr
ioventr
ikulá
rní blo
k
Cé
vn
í p
oru
ch
y
Velm
i čast
é:
hypote
nze
Čast
é:
výsk
yt
poopera
ční hypert
enze
Re
spir
ač
ní,
hru
dn
í a
me
dia
stin
áln
í p
oru
ch
y
Čast
é:
akutn
í re
spir
ační depre
se, apnoe
Méně č
ast
é:
hypoxie
Ga
stro
inte
stin
áln
í p
oru
ch
y
Velm
i čast
é:
nauze
a, zv
racení
Méně č
ast
é:
zácpa
Po
ruc
hy
ků
že a
po
dk
ožn
í tk
án
ě
Čast
é:
pru
ritu
s
Ce
lko
vé
po
ruc
hy
a r
ea
kc
e v
mís
tě a
pli
ka
ce
Čast
é:
poopera
ční tř
esa
vka
Méně č
ast
é:
poopera
ční bole
st
Není zn
ám
o:
léková t
ole
rence
Pře
ruše
ní lé
čby
Pří
znaky, obje
vující se
po n
áhlé
m p
řeru
šení lé
čby, ze
jména p
ři p
rodlo
uže
ném
podává-
ní pře
sahujícím
3 d
ny (
viz
bod 4
.4 S
PC
), h
láše
né n
epří
liš
čast
o, za
hrn
ují t
achykard
ii,
hypert
enzi
a a
git
aci.
Inkom
pati
bilit
y
Pří
pra
vek R
em
ifenta
nil B
. B
raun n
esm
í být
mís
en s
jin
ým
i lé
čiv
ým
i pří
pra
vky s
výjim
kou t
ěch, kte
ré jso
u u
vedeny v
bodě 6
.6 S
PC
.
Nesm
í se
mís
it s
inje
kčním
rozt
okem
Rin
ger-
laktá
tu n
ebo inje
kčním
rozt
okem
Rin
ger-
-laktá
tu a
glu
kózy
50 m
g/m
l (5
%). R
em
ifenta
nil B
. B
raun s
e n
esm
í m
ísit
s p
ropofo
-
lem
do jedné infu
zní sm
ěsi
. I
nfo
rmace o
kom
pati
bilit
ě p
ři p
odávání perm
anentn
í i.v.
kanylo
u v
iz b
od 6
.6 S
PC
.
Podávání pří
pra
vku R
em
ifenta
nil B
. B
raun jedním
infu
zním
sete
m s
pole
čně s
krv
í/
sére
m/p
lazm
ou s
e n
edoporu
čuje
, je
likož
nesp
ecif
ické e
sterá
zy p
říto
mné v
kre
vníc
h
deri
váte
ch m
ohou v
ést
k h
ydro
lýze
rem
ifenta
nilu n
a n
eakti
vní m
eta
bolity
.
Pří
pra
vek R
em
ifenta
nil B
. B
raun n
elz
e p
řed p
odáním
mís
it s
jin
ým
i lé
čiv
ým
i pří
pra
vky.
ZVLÁ
ŠTN
Í O
PA
TŘEN
Í PRO
UCH
OVÁ
VÁ
NÍ
Uchovávejt
e p
ři t
eplo
tě d
o 2
5°C
.
Chra
ňte
pře
d c
hla
dem
nebo m
raze
m.
Podm
ínky u
chovávání re
konst
ituovaného/n
aře
děného léčiv
ého p
řípra
vku v
iz b
od
6.3
SPC
.
DRŽIT
EL R
OZH
OD
NU
TÍ O
REG
ISTRA
CI
B. B
raun M
els
ungen A
G, C
arl
-Bra
un-S
traß
e 1
, 34212 M
els
ungen, N
ěm
ecko
REG
ISTRA
ČN
Í ČÍS
LO
(A)
Rem
ifenta
nil B
. B
raun 1
mg :
05/7
48/1
0-C
Rem
ifenta
nil B
. B
raun 2
mg :
05/7
49/1
0-C
DA
TU
M P
RVN
Í REG
ISTRA
CE/P
RO
DLO
UŽEN
Í REG
ISTRA
CE
29.9
.2010
DA
TU
M R
EVIZ
E T
EXTU
13.1
0.2
010
ZPŮ
SO
B V
ÝD
EJE
Výdej pří
pra
vku je v
ázá
n n
a lékařs
ký p
ředpis
.
ZPŮ
SO
B Ú
HRA
DY
Léčiv
ý p
řípra
vek je h
raze
n z
veře
jného z
dra
votn
ího p
ojišt
ění při
posk
yto
vání zd
ravotn
í
péče v
rám
ci lé
kového p
aušá
lu.
PŘED
PO
UŽIT
ÍM P
EČLIV
Ě P
RO
STU
DU
JTE P
ŘÍB
ALO
VO
U IN
FO
RM
ACI!
Rem
ifent
anil_
2S_i
nzer
ce_3
xA4.
indd
3
27.6
.201
2 1
7:21
:00
Informace pro členyprosinec
2012
6
II. VZDĚLÁVÁNÍ V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ – AKTUÁLNÍ SITUACE
Změna sídla Výukového pracoviště Intenzivní medicíny IPVZ:Od 1. 9. 2012 – ARK FN Ostrava17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava-Porubae-mail: [email protected]
Vzdělávací program:K atestacím v současnosti převážně přistupují lékaři, kteří se do nástavbového oboru IM přihlásili po 1. 9. 2009 a pro něž je závazný Vzdělávací program nástavbového oboru Intenzivní medicína (VP IM) zveřejněný ve Věstníku MZ v dubnu r. 2010 – viz www.mzcr.cz. Vzhledem k náročnosti VP IM, který má mj. implementovány domény výukového programu ESICM CoBa-TRICE a který formou čtyř různých modulů respektuje specifi ka oborových intenzivních péčí, se nyní k atestacím z IM hlásí kolem 10 lékařů za rok.
Vzhledem k nutnosti absolvovat celý VP IM na akreditovaných pracovištích pro obor Intenzivní medicína všem uchazečům a jejich školitelům naléhavě doporučujeme, aby si pozorně přečetli VP IM.
Podzimní atestace z nástavbového oboru Intenzivní medicína:Písemného předatestačního testu MCQ dne 10. 10. 2012 v IPVZ Praha se zúčastnili 2 uchazeči, oba uspěli.Ústní část atestací proběhla 26. 11. 2012 na I. Interní klinice v Plzni, ze čtyř uchazečů uspěli dva.
Týdenní kurz Novinky v intenzivní medicíně 2012, který je společnou akcí Katedry AIM IPVZ a Výukového pracoviště IM IPVZ proběhne 10.–14. 12.2012 v Praze v Hotelu ILF na Bu-dějovické ul.
Čtyřdenní Předatestační kurz intenzivní medicíny proběhne v termínu 4.–7. února 2013 v areálu FN Ostrava, a to v návaz-nosti na XV. Postgraduální kurz Sepse a MODS. Účastníci Pře-datestačního kurzu budou mít volný vstup na odbornou část XV. Postgraduálního kurzu Sepse a MODS.
Jednání CoBaForum na kongresu ESICM v Lisabonu 17. 10. 2012 se zúčastnil Pavel Ševčík. Probíraly se otázky implemen-tace zásad CoBaTRICE a sbližování postgraduální výuky v In-tenzivní medicíně v rámci Evropy.
28. 11. 2012prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
Náhle vzniklé krvácenís izolovaným prodloužením aPTT
Zpozorněte. Stanovte diagnózu. Zastavte krvácení.Více o získané hemofilii na www.ziskanahemofilie.cz
NovoSeven® Správná volba při kontrole krvácení
Možná mátepřed seboupacientase získanouhemofilií! N
7_43
/12
ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU NOVOSEVEN®
1 mg (50 KIU); 2 mg (100 KIU); 5 mg (250 KIU) Složení: Eptacogum alfa (activatum) 1 mg (50 KIU); 2 mg (100 KIU); 5 mg (250 KIU) v prášku pro přípravu injekčního roztoku v 1 injekční lahvičce. PL: chlorid sodný, di-hydrát chloridu vápenatého, glycylglycin, polysorbát 80, mannitol, sacharóza, me-thionin, kyselina chlorovodíková a hydroxid sodný (k úpravě pH). Rozpouštědlo: Histidin, kyselina chlorovodíková a hydroxid sodný (k úpravě pH), voda na injekci DI: rekombinantní biosyntetický aktivovaný koagulační faktor VII. PP: bílý lyofilizát, čirý, bezbarvý roztok. Indikační skupina: Koagulační faktor. Indikace: Léčba krvácivých příhod a pro prevenci krvácení při operacích nebo invazivních procedurách u následu-jících skupin pacientů: s vrozenou hemofilií s inhibitory koagulačních faktorů VIII nebo IX > 5 BU, s vrozenou hemofilií, u kterých se očekává vysoká anamnestická odpověď na faktor VIII nebo IX, u pacientů se získaným inhibitorem, s vrozeným nedostatkem faktoru VII a u pacientů s Glanzmannovou trombastenií s protilátkami proti GP IIb-IIIa a/nebo HLA a s předchozí nebo přítomnou refrakteritou k transfuzi krevních destiček. Kontraindikace: Známá přecitlivělost na aktivní látku, pomocné látky nebo na myší, křeččí nebo hovězí proteiny. Dávka: Podává se pouze jako i.v. bolus okamžitě po za-čátku krvácivé příhody a to 90 μg na kilogram tělesné hmotnosti. Následné injekce mohou být opakovány ve stejné dávce jako počáteční dávka přípravku NovoSeven®. Trvání léčby a interval mezi injekcemi může být četný podle závažnosti krvácení nebo invazivních procedur nebo chirurgických operací. V případě mírných až středně zá-važných krvácivých příhod (včetně domácí léčby) u pacientů s hemofilií A nebo B s inhibitory je rovněž možno podat jednu jednorázovou injekci o dávce 270 μg na ki-logram tělesné hmotnosti. Nežádoucí účinky: informaci poskytne podrobný souhrn údajů o přípravku. Balení: 1 injekční lahvička s bílým práškem pro přípravu injekčního roztoku, 1 injekční lahvička s rozpouštědlem k naředění. Doba použitelnosti: 3 roky, po rozpuštění 6 hodin při 25°C či 24 hodin při teplotě 5°C. Uchovávání: Při teplotě do 25°C, chránit před mrazem a přímým slunečním světlem. Datum schválení/Pro-dloužení: 23.2.2006/23.2.2006 Datum poslední revize textu říjen 2012. Držitel rozhodnutí o registraci: Novo Nordisk A/S, DK-2880 Bagsvaerd, Dánsko Regist-rační čísla: EU/1/96/006/004, EU/1/96/006/005, EU/1/96/006/006. Způsob hrazení: Přípravek je hrazen z prostředků všeobecného zdravotního pojištění, jako B/P. Způsob výdeje: výdej přípravku je vázán na lékařský předpis Adresa obchodního zastoupe-ní Novo Nordisk s.r.o., Evropská 33c, Praha 6, 160 00.
Informace pro členy prosinec
2012
7
III. AKCE ČSARIM 2013
Akce pořádané či spolupořádané ČSARIMVII. kongres České společnosti intenzivní medicíny12.–14. 6. 2013, Praha, hotel Clarion
XX. kongres ČSARIM19.–21. 9. 2013, Brno, hotel Internacionalwww.csarim2013.cz
Akce pod záštitou ČSARIMXV. Kurz Sepse a MODS5.–8. 2. 2013, Ostrava, VŠ báňská
Anestézie a resuscitace za mimořádných podmínek17.–18. 10. 2013 – Praha, ÚVN
VIII. Křivánkovy dny7.–8. 11. 2013 – Pardubice
V. Konference AKUTNE.CZ16. 11. 2013, Brno, Univerzitní kampus Bohunice
Covidien_BIS_Vista_inzerce_210×150mm.ai 1 29.5.2012 10:08:37
VII. KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY12.–14. června 2013, Clarion Congress Hotel, Praha
www.csimkongres.cz
Informace pro členyprosinec
2012
8
IV. INFORMACE O VOLBÁCH DO VÝBORU ČSIM
Volby do výboru České společnosti intenzivní medicíny (ČSIM) na období 2013–2016
Vážení členové ČSARIM,
v průběhu nejbližších týdnů proběh-nou volby do výboru ČSIM pro obdo-bí 2013-2016. V obou předcházejících výborech měli anesteziologové vysoké zastoupení a jsem přesvědčen, že by-chom měli udělat vše pro to, aby tomu tak bylo i v příštím výboru. Stejně tak jsem ale přesvědčen, že při výběru kandidátů do výboru musí mít jedno-značnou přednost nikoliv jejich zá-kladní odbornost, ale jejich schopnost a ochota pracovat obětavě pro potře-by členské základny a všech, kteří se intenzivní medicínou profesionálně zabývají. Vybírejte prosím kandidáty, kteří mají potenciál intenzivní medicí-nu rozvíjet ve všech jejích oblastech, kteří budou naše zájmy důstojně, prag-maticky, přesvědčivě a s náležitým respektem zastupovat při jednáních s ostatními odbornými společnostmi (ať již domácími či zahraničními), s plátci zdravotní péče, státními a vzdělávací-mi institucemi. Celá dosavadní historie činnosti ČSIM ukazuje, jak významnou roli pro ČSARIM mělo silné zastoupení anesteziologů ve výboru ČSIM. I když intenzivní péče byla, je a zřejmě vždy bude integrální součástí oboru Anes-teziologie a intenzivní medicína v naší zemi, nemyslím si, že bychom měli (či dokonce mohli si dovolit) v udržování této premisy polevit, naopak – jen naše trvalé úsilí, vzdělaná členská základna a účast těch nejlepších z nás ve vý-konných grémiích jsou cesta, jak naší současnou pozici v reálně existující konkurenci ostatních odborností a spo-lečností nejenom udržet, ale i perma-nentně upevňovat.
13. 11. 2012prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCMpředseda výboru ČSIM
V. INFORMACE O INOVOVANÉM ROČNÍM VÝKAZU ZDRAVOTNICKÝCH ČINNOSTÍ
ČSARIM společně s ÚZIS připravila inovaci formuláře Roční výkaz o činnosti ZZ – anesteziologie a intenzivní medicína.
Údaje budou dokumentovány od 1. ledna 2013 na pracovištích ZZ a budou celo-státně shrnuty za rok 2013 v začátku roku 2014. Pro sjednocení údajů připraví ÚZIS s výborem ČSARIM do konce roku doplněný manuál; bude zveřejněn na webových stránkách ÚZIS i ČSARIM.
K informaci připojujeme nový vzhled formuláře, vystihující vývoj oboru v nejbližší bu-doucnosti. Jeho základ zůstává nadále jako stěžejní, doplněné údaje jsou vytištěny červeně.
1. 11. 2012doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
Ministerstvo zdravotnictví Schváleno ČSÚ pro Ministerstvo zdravotnictví ČV 142/12 ze dne 17.10.2011 v rámci Programu statistických zjišťování na rok 2012 Vyplněný výkaz laskavě předložte pracovišti státní statistické služby resortu zdravotnictví podle závazných pokynů ÚZIS ČR Ochrana důvěrnosti údajů je zaručena zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Údaje se zjišťují pro potřebu Ministerstva zdravotnictví, které odpovídá za jejich ochranu
Roční výkaz o činnosti ZZ A (MZ) 1-01 Druh ZZ (obor): anesteziologie a intenzívní medicína Za rok 2013 IČO Zpravodajská jednotka (adresa):
A025
PČZ
Oddělení, pracoviště, druh ZZ 25
I. Pracovníci ve zdravotnictví Č.ř. Lékaři
ze sl. 1 lékaři bez specializace
v oboru AR ZPBD ZPSZ, JOP ZPOD Ostatní odborní
pracovníci a b 1 2 3 4 5 6
Fyzické osoby (počet k 31.12.) celkem 11 Přepočtené počty (úvazek k 31.12.) celkem
12 Smluvní pracovníci (úvazek k 31.12.) 13 Průměrný roční přepočtený počet pracov. celkem (včetně smluvních) 14
z ř.11 počet osob s částeč. úvazkem 15 z ř.12 na nelůžkové části AR 16 z ř.13 na nelůžkové části AR 17
II. Činnost anesteziologická P o č e t Č.ř. Celkem u výkonů delších
než 2 hod. v region. anestézii ambulantně v průběhu
ÚPS *) a b 1 2 3 4 5 6
podaných anestezií 21
v kategoriích
0 - 19 let 22 z ř. 22 tělesná hmotnost menší než 3000 g 23
65 let a více 24
anestezovaní pacienti rozdělení podle ASA
ASA 1 25 ASA 2 26 ASA 3 27 ASA 4 28 ASA 5 29
dohled na probouzecím pokoji 30 anesteziologický dohled 31 porodní analgezie 32 mors in tabula 33 zemřelí do 24 hod. po anestezii 34
*) ÚPS = ústavní pohotovostní služba
III. Činnost resuscitační Č.ř.
Počet pacientů Počet ošetřov. dnů
Počet oš. dnů na dětském AR Výkony celkem celkem 0 - 19 let 65 let a více
a b 1 2 3 4 5 6 Pacienti přijatí na resuscit. lůžka celkem 41 Počet pacientů vykazovaných TISS body 42
Počet ošetřovacích dnů podle kategorie TISS bodů
9 – 14 43 15 – 19 44 20 – 29 45 30 – 39 46 40 – 49 47 50 a více 48
Počet pacientů vykazovaných v DRG 49
Typ příjmu interní 50 chirurgický 51 pooperační 52
APACHE II při přijetí 53 Pacienti na umělé plicní ventilaci
do 24 hod. 54 celkem 55
Informace pro členy prosinec
2012
9
VI. OTÁZKA PRO ČLENY ČSARIM
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
obracíme se na vás jménem výboru ČSA-RIM s anketní otázkou týkající se formy prezentací na nadcházejícím XX. kongre-su ČSARIM a potažmo i dalších akcích. Preferujete prezentaci vyzvaných před-nášek na zadaná aktuální témata oboru nebo byste dali přednost volným sdělením, která odrážejí současný zájem a aktivitu členů společnosti? Vzhledem k časové omezenosti odborného programu kongre-su není možná prezentace všech došlých sdělení. Pokud převáží zájem o volná sdělení, bude nutná redukce počtu vyzva-ných přednášek a naopak. Váš hlas tak rozhodne o skladbě odborného programu následujícího i dalších kongresů. Snažíme se o maximální přizpůsobení programu vašemu zájmu a zvýšení atraktivnosti akcí pořádaných výborem.
Prosím hlasujte do konce února 2013 na www.guarant.eu/csarim/.
MUDr. Pavel Dostál, Ph.D.MUDr. Aleš Březina, CSc.
VII. VÝSLEDKY ANKETY NA ZMĚNU LOGA ČSARIM
Výbor České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny na své schůzi dne 5. 4. 2012 jednal o podnětu členů společnosti na změnu stávající-ho loga společnosti. Výsledkem jednání výboru ČSARIM bylo rozhodnutí oslovit v průběhu XIX. kongresu v Hradci Králové účastníky kongresu s anketní otázku zjiš-ťující názor členů společnosti na aktuální podobu loga. Pro zachování stávajícího loga se vyslovilo 228 a pro změnu loga 78 účastníků kongresu ČSARIM v Hradci Králové. Na základě výsledků ankety po-zastavil výbor přípravu na vypsání výbě-rového řízení na nové logo naší odborné společnosti.
MUDr. Pavel Dostál, Ph.D.
III. Činnost resuscitační - pokračování Č.ř.
Počet pacientů Počet ošetřov. dnů
Počet oš. dnů na dětském AR Výkony celkem celkem 0 - 19 let 65 let a více
a b 1 2 3 4 5 6
Počet pacientů
přelo-žených na
OCHRIP 56 DIP 57 DIOP 58 standardní odd. 59
propuštěných 60
Zemřelí do 24 hod. 61 celkem 62
Převedení péče na paliativní 63
IV. Doplňující údaje P o č e t Č.ř. Celkem lůžková nelůžková anest. péče resusc. péče ambulance
a b 1 2 3 4 5 6 anest. - resusc. pracovišť 71 resuscitačních lůžek 72 probouzecích lůžek 73 ZPBD (fyzické osoby) 74 anesteziologických ambulancí 75 výkonů v anesteziologické ambulanci 76 ambulancí léčby bolesti 77 výkonů v ambulanci léčby bolesti 78 ambulancí postintenzívní péče 79 výkonů v ambulanci postintenzívní péče 80
I. Další kvalitativní a kvantitativní údaje Příloha
Č.ř. Ano = 1 ne = 0
Počet ošetřených pacientů Počet výkonů
a b 1 2 3 4 5 6
Urgentní příjem 121
v tom urgentní příjem samostatný 122
složkou AR pracoviště 123
Tým pro léčbu akutní bolesti 124
v tom tým je složkou AR pracoviště 125 samostatná ordinace léčby bolesti 126
Resuscitační tým typu MET 127
v tom MET složkou AR 128
MET složkou Emergency 129
samostatný 130
Resuscitační úsek 131
vybavení
ECMO 132
ECC 133
léčebná hypotermie 134
CRRT 135
II. Dlouhodobá intenzívní péče
Č.ř. Ano = 1 ne = 0
Počet pacientů Počet výkonů
Počet ošetřovacích
dnů celkem 0 – 19 let 65 let a více a b 1 2 3 4 5 6
OCHRIP v rámci AR 181 OCHRIP 182 Počet pacientů přeložených z resuscitačních lůžek 183
Počet výkonů OCHRIP péče
výkon 00387 184 výkon 00388 185 výkon 00389 186
NIP v rámci AR 187 NIP 188 DIOP v rámci AR 189 DIOP 190 Specifická péče DUPV 191 Specifická péče DEN 192
Razítko: Podpis vedoucího zpravodajské jednotky:
Výkaz sestavil: Telefon: E-mail: Datum:
Informace pro členyprosinec
2012
10
VIII. NOVÁ TVÁŘ ČASOPISU ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA
Anesteziologie & intenzivní medicína
ČASOPIS ČESKÉ SPOLEČNOSTI ANESTEZIOLOGIE, RESUSCITACE A INTENZIVNÍ MEDICÍNY & ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY
ISSN 1214-2158
Indexed in EMBASE/Excerpta MedicaExcerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, ScopusČasopis je indexován v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum, vývoj ČR
svazek (23), ročník 2012, číslo 1 (leden)
Implementace imunologických vyšetření do klinické rutinní praxe u kritiky nemocných
An audit of the i-gel supraglottic airway for general anaesthesia with spontaneous and controlled ventilation – the effect of ventilation mode and operator experience on device preformance
Validace faktorů predikce obtížné intubace
Kvalita života pacientů jeden rok po propuštění z intenzivní péče
Trefoil factor 1 jako ukazatel poškození střevní sliznice během septimatických stavů u dětí
Průběh cytokinové odezvy u zvířecího modelu nitrobřišní sepse modifikované imunosepresí
Získaná hemofilie A s těžkým průběhem - kazuistika
Křivánkovy dny 2011
Z OBSAHU:
vydává česká lékařská
společnost j. e. purkyně
Informace pro členy prosinec
2012
11
Časopis Anesteziologie a intenzivní medicína v novém: tentokrát nejen «facelift»
Čtenářům Anesteziologie a intenzivní medicína (v letech 1990–2002 Anesteziologie a neodkladná péče) se prvním číslem 24. ročníku dostává do rukou časopis, jenž po 10 letech mění významně nejen vzhled (tj. formát, kvalitu pa-píru, barvu titulní strany), ale přizpůsobuje i obsah množí-cím se požadavkům členů odborných společností ČSARIM a ČSIM. Volání po lepší dostupnosti materiálů určených ze-jména k podpoře oborového vzdělávání, uvádění odborných doporučení a guidelines, výukových kasuistik a snímků je stále silnější a s nárůstem požadavků na kvalitu předates-tační přípravy je to pochopitelné a opodstatněné.
Potřeba změny nakladatelského domu všech odborných ča-sopisů vydávaných ČLS JEP byla v posledních letech zřej-má a mezi členy redakční rady a výborů ČSARIM a ČSIM často diskutovaná. Z řady důvodů (zejména po zkušenos-tech s podobnými aktivitami ze strany jiných odborných spo-lečností ČLS v minulosti) jsme vyčkávali, až se na trhu ob-jeví silný strategický partner. Důvodem ke změně byly stále obtížnější ekonomické podmínky stávajícího vydavatelství NTS ČLS a potřeba globálnějšího a ofenzivnějšího marke-tingu, spolu s požadavky na profesionálnější a obratnější strategii získávání sponzorů a inzerentů.
Některé odborné časopisy vydávané ČLS JEP již v minu-losti nalezly nové nakladatele (např. Ambit Media, Galén), nicméně většina odborných a tzv. presidiálních časopisů (Praktický lékař a Časopis lékařů českých) do loňského roku setrvávala pod vydavatelstvím NTS ČLS JEP. Nepříznivý trend ekonomických výsledků hospodaření vydavatelství (přestože sám časopis Anesteziologie a intenzivní medicína v tomto směru patřil k menšině ekonomicky neproblémo-vých periodik) přiměl předsednictvo ČLS JEP k vypsání ten-dru na nového nakladatele. Výsledkem výběrového řízení bylo uzavření smlouvy o spolupráci při vydávání odborných časopisů mezi ČLS jako nositelem vydavatelského opráv-nění odborných a presidiálních časopisů od Ministerstva kultury a nakladatelstvím Mladá Fronta (Medical Services), při zachování dostupnosti elektronické verze předplatitelům prostřednictvím společnosti MeDitorial, s.r.o. Ne všechny odborné společnosti toto rozhodnutí přivítaly, to je třeba při-znat.
S vydavatelstvím Mladá Fronta (divize Medical Services), má řada členů reakční rady z minulosti dobré zkušenosti s vlastními knižními publikacemi a proto věříme, že je na-kladatelství kladně zúročí i v případě oborového časopisu.
Než se pokusíme o stručné bilancování toho, co se v po-sledních 10 letech podařilo s načrtnutím perspektivy rozvoje v nejbližších 5 letech, připomeňme zejména našim mladším kolegům, že vydání prvních čísel oborového časopisu An-esteziologie a Neodkladná péče v roce 1990 bylo vskutku mimořádným historickým počinem, jímž se obor (tehdy ješ-tě Anesteziologie a resuscitace) vymanil z pozice jakéhosi azylanta, jemuž bylo do té doby jednou ročně ponecháno 6. číslo Rozhledů v chirurgii k publikaci článků s aneste-ziologickou problematikou. Bylo by ovšem nespravedlivé pominout historickou úlohu Referátových výběrů z aneste-
ziologie a resuscitace redigovaných J. Drábkovou, jíž patří díky za tento oborový „Reader´s Digest“, jenž sloužil celým generacím českých anesteziologů nejen jako edukační ma-teriál, ale i jako jedna z možností jak prezentovat výsledky odborné práce. Teprve ale vznikem oborového časopisu, stejně jako i vlastní oborové komise, dovršil obor teprve svou emancipaci. Zasloužili se o to tehdy především Jaro-slav Počta a Ondrej Bohuš. Tvář prvního z nich máme mož-nost si každoročně připomínat při udílení ceny za nejlepší odbornou práci publikovanou v AIM.
Od roku 1990 časopis změnil svůj vzhled zásadním způ-sobem až v roce 2003, kdy se upraveným názvem přihlásil k intenzivní medicíně. Logo amerického záchranářského modrého kříže vedle anesteziologické makovice nahradila česká modifikace loga intenzivní medicíny. V těchto letech byla pro prosperitu časopisu významná podpora časopisu společnostmi MSM, B.Braun, Cheiron a Fresenius Kabi.
V roce 2008 přibylo na titulní straně časopisu logo České společnosti intenzivní medicíny a časopis byl zařazen mezi indexovaná periodika v Seznamu recenzovaných neimpak-tovaných odborných časopisů vedených Rady pro výzkum a vědu ČR. Zpřísnily se tím sice podmínky recenzního ří-zení, ale významně se zvýšila kvalita publikovaných pra-cí. Znamenalo to výraznou pomoc autorům, kteří v rámci grantů usilovali i o publikace mimo impaktované časopisy. Je možné, že nově chystané zpřísnění grantové politiky se v nejbližších letech negativně projeví na zájmu začínajících autorů o publikace původních prací v neimpaktovaném ča-sopisu.
I složení redakční rady doznalo v roce 2008 změny – dnes je svým složením mezioborová, s přesahem do řady partner-ských oborů, ať již je to vnitřní lékařství, gynekologie a porod-nictví nebo klinická biochemie. Došlo ke zkvalitnění struktu-rovaných abstrakt a díky spolupráci se společností MeDitoral s.r.o. po počátečním nejistém tápání se stala realitou dostup-nost elektronické verze časopisu prostřednictvím portálu www.prolekare.cz, zpětně i starších ročníků časopisu. Přes-to i nadále budeme usilovat o zlepšení webové prezentace časopisu a dostupnost vlastní elektronické verze.
Podařilo se vytvořit skupinu profesionálních recenzentů, kteří pokrývají prakticky celé zájmové pole všech subspe-cializací v rámci oboru. Mezinárodní rada je štíhlá a vedle prof. Škarvana jsou v ní kolegové ze Slovenska. Je to dů-ležité, protože z tisíce výtisků oborového časopisu je jedna třetina distribuována právě na Slovensko, které oborový časopis nemá. Pokud je publikačním jazykem časopisu pře-vážně čeština, je širší složení mezinárodní redakční rady nereálné. Je ale třeba přiznat, že se nám nepodařilo uspo-kojit hlasy členské základny volající po prosazení časopisu do databází typu PubMed (U.S. National Library of Medi-cine – NLM); někteří by „usilovali“ o impact faktor (IF), ale pravidla pro jeho udělení jsou matematicky přísná a závisí především na dostatečném počtu citovaných kvalitních pů-vodních prací, publikovaných v anglickém jazyce po dobu dvou za sebou jdoucích ročníků. Zde je na místě zcela ote-vřeně konstatovat (i když s možná s určitou lítostí), že zís-kání prestižního IF (Journal Impact Factor podle Journal Citation Report (JCR), produktu Thomson ISI (Institute for
Informace pro členyprosinec
2012
12
Scientific Information) je zcela iluzorní, minimálně v střed-nědobém horizontu. To ale vůbec neznamená, že časopis nemůže být dobrý.
Reálnější obraz o úrovni časopisu poskytuje srovnání v da-tabázi SCOPUS, v níž je časopis indexován od roku 2006. Ke srovnání úrovně jednotlivých časopisů a zemí využívá SCImago Rank Index (SJR), Hirschův index (h-index) a Ci-tes/Docs index (v posledních 2 letech. Jsou ekvivalentem Impact Faktoru a vyjadřují význam a prestiž časopisu, stej-ně tak i jeho citovanost. Časopis Anesteziologie a intenzivní medicína je uveden v kategorii Anaesthesiology & Pain Me-dicine jako první a jediný ze zemí Východní Evropy (s vý-jimkou Rumunska). Nápadným parametrem ve srovnání s jinými zeměmi je vyšší podíl autocitací. Celkově v celo-světovém měřítku zaujímá Česká republika v kategorii Ane-sthesiology & Pain Medicine 30. místo a je v tomto srovnání první ze zemí východní Evropy.
V oblasti intenzivní medicíny (Critical and Intensive Medici-ne) je SCOPUS databází uváděn u nás pouze časopis In-tervenční a akutní kardiologii (na 20. místě na světě) – náš vlastní časopis databáze v této kategorii neuvádí.
Zájem o časopis ve veřejnosti nadále nasvědčuje, že je hod-nocen odbornou veřejností kladně. Počet předplatitelů se pohybuje kolem jednoho tisíce a počet návštěv nejčtenějších článků na webu je přes 350, čímž se mezi ostatními časopisy na www.prolekare.cz řadí mezi nejnavštěvovanější.
Směrování struktury časopisu zejména do oblasti postgra-duálního vzdělávání je nutno vnímat v kontextu debaty o IF nejenom jako reálný odraz potenciálu české anesteziolo-gické odborné komunity produkovat původní kvalitní práce (ten je z řady objektivních důvodů nízký), ale i jako výzvu, aby časopis byl vskutku užitečným a do jisté míry nenahra-ditelným česky psaným zdrojem postgraduální přípravy. To není vůbec málo.
Zbývá konstatovat, oč usilujeme. V současnosti především o zachování tištěného oborového periodika v češtině (slo-venštině) s kvalitními abstrakty v angličtině a obstát v sou-těži s e-journály. Vítáme i originální anglické články. Máme snahu o vytvoření automatické registrace příspěvků, zís-kání tzv. doi systému (digital object identifier) a proniknutí do světových databází v rozsahu úměrném kvalitě časopi-su. Je jasné, že bez fulltextové anglické verse a podpory mezinárodního nakladatelského domu na globální úrovni to není dnes reálné.
Rádi bychom zachovali dostupnost časopisu udržením jeho dosavadní ceny a zajistili pro předplatitele výlučné právo na dostupnost elektronické verze po dobu prvních 12 mě-síců. Vedle nových vzdělávacích rubrik chceme prezento-vat didaktické radiografické snímky a kasuistiky čísla a dát současně místo i kratším článkům typu stručných sdělení o nových technologiích a inovativních postupech. Myslíme si, že to v nadcházejí době pronikání problematiky Health Technology Assessment bude velmi žádoucí.
Připravujeme rovněž sérii didaktických kapitol z oblasti vyu-žití ultrazvuku v anesteziologii a intenzivní medicíně.
Konečně bychom rádi dali prostor k diskusi všem, kteří mají zájem o komunikaci ve vztahu k publikovaným článkům for-mou Dopisů redakci. Budeme nadále přinášet aktuální zprá-vy ze života odborných společností, aktuality z konferencí a sjezdů a přehledy odborných tuzemských i zahraničních akcí na nejbližší kalendářní rok.
Věříme, že po takovéto generálce si Anesteziologie a inten-zivní medicína i nadále udrží své relativně prestižní místo v klubu českých odborných zdravotnických periodik a časo-pisu se bude dařit získávat nové a spokojené předplatitele.
MUDr. Ivan Herold, CSc.vedoucí redaktor Anesteziologie a intenzivní medicína
prof. MUDr Vladimír Černý, PhD., FCCMčlen redakční rady, předseda ČSIM
Informace pro členy prosinec
2012
13
Vážení kolegové, milí přátelé,
vzhledem k nastávajícímu adventnímu času dovolujeme si závěrem posledního letošního newsletteru popřát Vám
všem klidné předvánoční období, příjemné prožití vánočních svátků, do nového roku 2013 pak pevné zdraví a hodně
spokojenosti a úspěchů jak v osobním, tak i profesionálním životě.
Výbor ČSARIM
Informace pro členyprosinec
2012
14
Složení: Sevofl uranum 250 ml. Indikace: Úvod do celkové inhalační anestézie a její vedení u dětí i dospělých. Kontraindikace: Známá přecitlivělost na sevofl uran či jiná halogenovaná anestetika, pacienti s epizodou maligní hypertermie v anamnéze či tam, kde existuje na tuto možnost podezření. Nežádoucí účinky: Může dojít k hypotenzi a k útlumu dýchání, přechodně ke zvýšení fl uorémie. V pooperačním období se nejčastěji vyskytují nauzea, zvracení, hypotenze a bradykardie (u starších pacientů), u dětí kašel a agitovanost. Velmi vzácně byla hlášena zástava srdce.* Těhotenství a kojení: Bezpečnost sevofl uranu pro matku a dítě byla prokázána v klinické studii anestezie při císařském řezu. Při podání je třeba zvážit přínos léku a možná rizika. Zda je SEVORANE® vylučován do mateřského mléka, není známo. Kojící ženy musí vynechat kojení po dobu 48 hodin po podání sevofl uranu.* Interakce: SEVORANE® výrazně potencuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií. Dávkování a způsob podání: Úvod do anestézie: Dávkování je individuální, závisí na požadovaném účinku, věku a klinickém stavu pacienta. U dětí i dospělých bez premedikace lze užít koncentraci do 8 obj. %. Vedení anestézie: SEVORANE® v koncentraci 0,5-3 obj. % ve směsi s kyslíkem či s kyslíkem a oxidem dusným. Zvláštní
upozornění: Zvýšené opatrnosti je třeba u pacientů s renální insufi ciencí a u pacientů
s rizikem zvýšení intrakraniálního tlaku. Starší pacienti: spotřeba přípravku se s věkem snižuje. Užívání inhalačních anestetik bylo vzácně spojeno s vzestupem hladin draslíku, jež může u dětí vést až k srdečním arytmiím, nejvíce zranitelní jsou pacienti s neuromuskulárním onemocněním. Ojediněle byly hlášeny případy prolongace QT intervalu, jež byly ve velmi vzácných případech spojeny s arytmií typu Torsade de pointes (ve výjimečných případech s fatálním zakončením). Při podávání sevofl uranu vnímavým pacientům je proto zapotřebí opatrnosti.* Opatrnosti je také zapotřebí při podávání sevofl uranu pacientům s mitochondriálními poruchami.* Balení: Hnědá skleněná/PEN láhev á 250 ml. Podmínky uchovávání: při teplotě do 25 °C. Držitel
registračního rozhodnutí: Abbott Laboratories Ltd., Maidenhead, Velká Británie. Registrační číslo: 05/384/97-C. Datum poslední revize textu: 18.5.2011 Přípravek je hrazen z veřejného zdravotního pojištění smluvním zdravotnickým zařízením formou lékového paušálu a je vázán na lékařský předpis.
* Všimněte si, prosím, změn v informacích o výrobku.
Seznamte se, prosím, s úplnou informací o přípravku dříve, než jej předepíšete.
Abbott Laboratories, s. r. o.Hadovka Offi ce ParkEvropská 2591/33d160 00 Praha 6Tel.: 267 292 111, fax: 267 292 100 www.abbott.cz
SEV/
01/1
2/08
/00
Informace pro členy prosinec
2012
15
Merck Sharp & Dohme s.r.o, Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6, Česká republikaIČO: 284 62 564 , Tel.: 221 771 250, Fax: 224 214 901
09-13-ANES-1052661-0000
VYZKOU·EJTE BRIDIONOptimální vedení neuromuskulární blokády
ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKUBRIDION 100 MG/ML INJEKČNÍ ROZTOKSLOŽENÍ: 1 ML OBSAHUJE SUGAMMADEXUM NATRICUM, ODPOVÍDAJÍCÍ SUGAMMADEXUM 100 MG, 2 ML OBSAHUJÍ SUGAMMADEXUM NATRICUM, ODPOVÍDAJÍCÍ SUGAMMADEXUM 200 MG, 5 ML OBSAHUJE SUGAMMADEXUM NATRICUM, ODPOVÍDAJÍCÍ SUGAMMADEXUM 500 MG. INDIKACE: ZRUŠENÍ NEUROMUSKULÁRNÍ BLOKÁDY ZPŮSOBENÉ ROKURONIEM NEBO VEKURONIEM. PRO PEDIATRICKOU POPULACI: U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH JE SUGAMMADEX DOPORUČEN POUZE PRO BĚŽNÉ ZRUŠENÍ BLOKÁDY VYVOLANÉ ROKURONIEM. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ: SUGAMMADEX BY MĚL BÝT PODÁVÁN POUZE ANESTEZIOLOGEM NEBO POD JEHO DOHLEDEM. DOPORUČENÁ DÁVKA SUGAMMADEXU ZÁVISÍ NA STUPNI NEUROMUSKULÁRNÍ BLOKÁDY, KTERÁ MÁ BÝT ZRUŠENA. DOPORUČENÁ DÁVKA NEZÁVISÍ NA ZPŮSOBU VEDENÍ ANESTEZIE. DOSPĚLÍ: DOPORUČENÁ DÁVKA SUGAMMADEXU PO BLOKÁDĚ VYVOLANÉ PODÁNÍM ROKURONIA NEBO VEKURONIA JE 4 MG/KG, JESTLIŽE PŘI MONITOROVÁNÍ HLOUBKY NERVOSVALOVÉ BLOKÁDY V REŽIMU PTC JE DOSAŽENO 12 SVALOVÝCH ZÁŠKUBŮ. DÁVKA 2 MG/KG SUGAMMADEXU SE DOPORUČUJE, POKUD SE PŘI SPONTÁNNÍM ODEZNĚNÍ NERVOSVALOVÉ BLOKÁDY PŘI MONITORACI V REŽIMU TRAIN OF FOUR OBJEVÍ ZÁŠKUB T
2. JELI
KLINICKÁ NUTNOST OKAMŽITÉHO ZRUŠENÍ NERVOSVALOVÉ BLOKÁDY PO PODÁNÍ ROKURONIA, DOPORUČUJE SE DÁVKA 16 MG/KG SUGAMMADEXU. VE VÝJIMEČNÝCH PŘÍPADECH ZNOVUOBJEVENÍ SE BLOKÁDY PO OPERACI PO INICIÁLNÍ DÁVCE 2 MG/KG NEBO 4 MG/KG SUGAMMADEXU JE DOPORUČENO PODÁNÍ OPAKOVANÉ DÁVKY. DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ: PRO BĚŽNÉ ZRUŠENÍ BLOKÁDY NAVOZENÉ ROKURONIEM U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 217 LET V DOBĚ OBJEVENÍ SE T
2 JE DOPORUČENA DÁVKA 2 MG/KG SUGAMMADEXU. BRIDION 100 MG/ML MUSÍ BÝT ŘEDĚN NA 10 MG/ML, ABY SE ZVÝŠILA PŘESNOST DÁVKOVÁNÍ U PEDIATRICKÉ POPULACE. SUGAMMADEX BY
SE MĚL PODÁVAT INTRAVENÓZNĚ V JEDNORÁZOVÉ BOLUSOVÉ DÁVCE. DÁVKA BY SE MĚLA PODÁVAT RYCHLE, BĚHEM 10 SEKUND PŘÍMO DO ŽÍLY NEBO DO EXISTUJÍCÍHO INTRAVENÓZNÍHO SETU. KONTRAINDIKACE: HYPERSENZITIVITA NA LÉČIVOU LÁTKU NEBO NA KTEROUKOLI POMOCNOU LÁTKU. UPOZORNĚNÍ: U PACIENTŮ JE NUTNÁ VENTILAČNÍ PODPORA, DOKUD NENÍ OBNOVENO ADEKVÁTNÍ SPONTÁNNÍ DÝCHÁNÍ PO NÁSLEDNÉM ZRUŠENÍ NEUROMUSKULÁRNÍHO BLOKU. JESTLIŽE JE ZNOVU POŽADOVÁNO PODÁNÍ ROKURONIA NEBO VEKURONIA, JE DOPORUČENÁ ČEKACÍ DOBA 24 HODIN. JESTLIŽE JE NEUROMUSKULÁRNÍ BLOKÁDA POŽADOVÁNA PŘED UPLYNUTÍM DOPORUČENÉ ČEKACÍ DOBY, MĚLY BY SE POUŽÍT NESTEROIDNÍ NEUROMUSKULÁRNĚ BLOKUJÍCÍ AGENS. POUŽITÍ SUGAMMADEXU NENÍ DOPORUČENO U PACIENTŮ S TĚŽKÝM POŠKOZENÍM LEDVIN, VČETNĚ TĚCH, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ DIALÝZU. PACIENTI S VÁŽNÝM JATERNÍM POSTIŽENÍM BY SE MĚLI LÉČIT S VELKOU OPATRNOSTÍ. POKUD JE POZOROVÁNO OPĚTOVNÉ OBJEVENÍ BLOKÁDY, PACIENT MŮŽE VYŽADOVAT MECHANICKOU VENTILACI A OPAKOVANOU APLIKACI SUGAMMADEXU. SUGAMMADEX BY SE NEMĚL POUŽÍVAT KE ZRUŠENÍ BLOKÁDY VYVOLANÉ NESTEROIDNÍMI NEUROMUSKULÁRNĚ BLOKUJÍCÍMI AGENS, JAKO JSOU PŘÍPRAVKY OBSAHUJÍCÍ SUKCINYLCHOLIN NEBO BENZYLISOCHINOLIN. SUGAMMADEX BY SE NEMĚL POUŽÍVAT KE ZRUŠENÍ BLOKÁDY VYVOLANÉ STEROIDNÍMI NEUROMUSKULÁRNĚ BLOKUJÍCÍMI AGENS, JINÝMI NEŽ ROKURONIUM NEBO VEKURONIUM. VE STUDII S DOBROVOLNÍKY S DÁVKOU SUGAMMADEXU 4 MG/KG A 16 MG/KG VEDLO JEHO PODÁNÍ K MAXIMÁLNÍMU PRŮMĚRNÉMU PRODLOUŽENÍ AKTIVOVANÉHO PARCIÁLNÍHO TROMBOPLASTINOVÉHO ČASU APTT O 17 % A 22 % VE VŠECH PŘÍPADECH MĚLO TOTO MÍRNÉ PRODLOUŽENÍ KRÁTKÉ TRVÁNÍ < NEŽ 30 MINUT A PROTROMBINOVÉHO ČASU PTINR O 11 % A 22 %. TATO OMEZENÁ PRODLOUŽENÍ PRŮMĚRNÉHO APTT A PTINR TRVALA JEN KRÁTCE ≤ 30 MINUT. NA ZÁKLADĚ KLINICKÉHO SOUBORU DAT N=1 738 NEMĚL SAMOTNÝ SUGAMMADEX NEBO V KOMBINACI S ANTIKOAGULANCII ŽÁDNÝ KLINICKY RELEVANTNÍ ÚČINEK NA INCIDENCI PŘED A POOPERAČNÍCH KRVÁCIVÝCH KOMPLIKACÍ. U PACIENTŮ, KTEŘÍ PROFYLAKTICKY DOSTÁVAJÍ ANTIKOAGULANCIA RUTINNĚ PO OPERACI, NENÍ TATO FARMAKODYNAMICKÁ INTERAKCE KLINICKY RELEVANTNÍ. JE TŘEBA DBÁT OPATRNOSTI, POKUD ZVAŽUJEME POUŽITÍ SUGAMMADEXU U PACIENTŮ LÉČENÝCH ANTIKOAGULANCII PRO PREEXISTUJÍCÍ NEBO SOUČASNÉ ONEMOCNĚNÍ. KAŽDÝ ML ROZTOKU OBSAHUJE 9,7 MG SODÍKU. PRO SUGAMMADEX NEJSOU K DISPOZICI ŽÁDNÉ KLINICKÉ ÚDAJE VZHLEDEM K TĚHOTENSTVÍ. SUGAMMADEX BY MĚL BÝT PODÁVÁN TĚHOTNÝM ŽENÁM S OPATRNOSTÍ. SUGAMMADEX MŮŽE BÝT POUŽIT BĚHEM KOJENÍ. INTERAKCE: U TOREMIFENU, FLUKLOXICILINU A KYSELINY FUSIDIOVÉ INTERAKCE Z VYTĚSNĚNÍ NELZE VYLOUČIT. U HORMONÁLNÍCH ANTIKONCEPCÍ KLINICKY RELEVANTNÍ INTERAKCE ZE ZACHYCENÍ NELZE VYLOUČIT. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY: NEJČASTĚJI HLÁŠENÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY U CHIRURGICKÝCH PACIENTŮ BYLY KOMPLIKACE V SOUVISLOSTI S ANESTEZIÍ ČASTÉ ≥ 1/100 AŽ < 1/10. NÁSLEDUJÍCÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY SPOJENÉ S UŽÍVÁNÍM SUGAMMADEXU BYLY HLÁŠENY U CHIRURGICKÝCH PACIENTŮ V KLINICKÝCH STUDIÍCH: PORUCHY IMUNITNÍHO SYSTÉMU MÉNĚ ČASTÉ ≥ 1/1 000 AŽ < 1/100 LÉKOVÉ HYPERSENZITIVNÍ REAKCE; PORANĚNÍ, OTRAVY A PROCEDURÁLNÍ KOMPLIKACE ČASTÉ ≥ 1/100 AŽ < 1/10 KOMPLIKACE ANESTEZIE, MÉNĚ ČASTÉ ≥ 1/1 000 AŽ < 1/100 NECHTĚNÉ PROCITNUTÍ BĚHEM ANESTEZIE. U NĚKTERÝCH PACIENTŮ A DOBROVOLNÍKŮ SE VYSKYTLY LÉKOVÉ HYPERSENZITIVNÍ REAKCE, VČETNĚ ANAFYLAXE. V KLINICKÝCH STUDIÍCH CHIRURGICKÝCH PACIENTŮ BYLY TYTO REAKCE HLÁŠENY MÉNĚ ČASTO A U HLÁŠENÍ PO UVEDENÍ NA TRH JE ČETNOST NEZNÁMÁ. TYTO REAKCE KOLÍSALY OD IZOLOVANÝCH KOŽNÍCH REAKCÍ K ZÁVAŽNÝM SYSTÉMOVÝM REAKCÍM NAPŘ. ANAFYLAXE, ANAFYLAKTICKÝ ŠOK A OBJEVOVALY SE U PACIENTŮ BEZ PŘEDCHOZÍ EXPOZICE SUGAMMADEXU. PŘÍZNAKY SPOJENÉ S TĚMITO REAKCEMI MOHOU ZAHRNOVAT: ZRUDNUTÍ, KOPŘIVKU, ERYTEMATÓZNÍ EXANTÉM, ZÁVAŽNOU HYPOTENZI, TACHYKARDII A OTOK JAZYKA A HLTANU. VÁŽNÉ HYPERSENZITIVNÍ REAKCE MOHOU BÝT FATÁLNÍ. INFORMACE O ZDRAVÝCH DOBROVOLNÍCÍCH: U SUGAMMADEXU BYLY POZOROVÁNY HYPERSENZITIVNÍ REAKCE, VČETNĚ ANAFYLAXE. V KLINICKÉ STUDII ZDRAVÝCH DOBROVOLNÍKŮ PŘI VĚDOMÍ PLACEBO, N=150; 4 MG/KG, N=148; A 16 MG/KG, N=150 BYLY HYPERSENZITIVNÍ REAKCE ČASTO HLÁŠENY U PŘI SUGAMMADEXU 16 MG/KG N=7, 4,7 %, MÉNĚ ČASTO U PŘI SUGAMMADEXU 4 MG/KG N=1, 0,7 % A ŽÁDNÉ U PLACEBA N=0, 0 %. V TÉTO KLINICKÉ STUDII BYLY TRENDY V ZÁVISLOSTI NA DÁVCE POZOROVÁNY TAKÉ U DYSGEUZIE, NAUZEY A NÁVALŮ HORKA.* UCHOVÁVÁNÍ: UCHOVÁVEJTE PŘI TEPLOTĚ DO 30 °C, V PŮVODNÍM OBALU, ABY BYL PŘÍPRAVEK CHRÁNĚN PŘED SVĚTLEM. CHRAŇTE PŘED MRAZEM. BALENÍ: 10 LAHVIČEK OBSAHUJÍCÍCH 2 ML NEBO 10 LAHVIČEK OBSAHUJÍCÍCH 5 ML. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: N.V. ORGANON, OSS, NIZOZEMSKO. REGISTRAČNÍ ČÍSLA: EU/1/08/466/001002. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU: 23. 7. 2012. * VŠIMNĚTE SI, PROSÍM, ZMĚN V INFORMACÍCH O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU.
ZPŮSOB VÝDEJE: VÁZÁN NA LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS. ZPŮSOB ÚHRADY: PLNĚ HRAZEN Z PROSTŘEDKŮ ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ.DŘÍVE NEŽ PŘÍPRAVEK PŘEDEPÍŠETE, SEZNAMTE SE, PROSÍM, S ÚPLNÝM SOUHRNEM ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU.
Pfiedvídateln˘. Kompletní. Rychl˘.
INZ BRID_180x242 [10-12].indd 1 30.10.12 12:10