Co to jsou mikroorganismy?

Mikroorganismy

– Mikrobi jsou drobounké živé organismy

– Jsou příliš malé na to abychom je mohli spatřit pouhým

okem

– Nacházejí se téměř všude na zeměkouli

– Mikroby dělíme na tři základní skupiny

• Bakterie

• Viry

• Plísně

Bakterie– Získávají živiny ze svého okolí. V některých případech je

jejich prostředím také lidské tělo.– Většina z nich je užitečná nebo neškodná. Některé však

mohou způsobovat onemocnění.– Bakterie se rozmnožují mimo nebo uvnitř našeho těla, kde

mohou způsobit onemocnění. – Některé bakterie jsou pro naše tělo užitečné:

• Užitečné bakterie žijí v našich střevech, pomáhají trávit potravu a využívat živiny z ní. Pomáhají využít i jinak nevyužitelné zbytky potravy.

• Některé bakterie se využívají v potravinářském průmyslu, např. při výrobě jogurtů a sýrů.

– Nalezneme je všude na zemi, v oceánech, na horách, v našem těle i půdě.

Struktura bakterie

• Chromozom: Obsahuje DNA (dědičnou informaci)• Buněčná stěna: Udržuje tvar bakteriální buňky.• Buněčná membrána: Je uložena pod buněčnou stěnou. Působí

jako bariéra, propouští do buňky jen látky, které buňka potřebuje (například cukr).

• Cytoplasma: Vnitřní obsah buňky.

ChromozomBuněčná

membrána

CytoplazmaBuněčná stěna

Tvary bakterií

Bakterie se vyskytují ve třech různých tvarech

Spirály(Campylobacter)

Tyčinky(Lactobacillus)

Kuličky neboli koky

(Staphylococcus)

Viry– Viry jsou menší než bakterie, takže mohou žít uvnitř

bakterií.– Většina virů může způsobit onemocnění.– Viry vyvolávají nemoci jako plané neštovice, opar na rtu

nebo chřipka.– Viry se velice snadno přenášejí z člověka na člověka.– Viry se samy o sobě nemohou rozmnožovat. Musejí se

dostat do vhodné buňky – infikovat ji – a využít její výbavu ke svému množení.

– Viry se rozmnožují uvnitř hostitelské buňky. Když využijí všechny zásoby a látky, které buňka obsahuje, dochází k rozpadu buňky a stovky nebo tisíce virů se z buňky vyplaví ven a jsou připraveny napadnou buňky v okolí.

Struktura viruObal• Uzavírá buňku. Je tvořen

lipidovou dvojvrstvou.

GlykoproteinMají dvojí účel • Připoutat virus k hostitelské

buňce. • Přenést genetický materiál do

hostitelské buňky. Nukleová kyselina• Buď DNA nebo RNA, vzácně

hůže virus obsahovat obě dvě. Většina virů obsahuje RNA.

Complex (Bakteriofág – virus, který

infikuje bakterie)

Obal

Nukleová kyselina

Glykoproteiny

Tvary virů

Icosahedral(Virus chřipky)

Komplexní tvar(Bakteriofág – virus, který napadá bakterie)

Válcovitý tvar(Virus napadající rostliny)

Viry se vyskytují ve 3 různých tvarech

Plísně– Plísně jsou největší a nejvšestrannější ze všech mikrobů.

– Jsou podobné rostlinám, ale nemají chlorofyl.

– Jelikož nemají chlorofyl pro syntézu živin, musejí živiny získávat ze svého okolí.

– Plísně mohou být velice užitečné a lidé je využívají: • v potravinářském průmyslu – výroba piva, kynutí chleba,

• při rozkládání organických odpadů – kompostování,

• v medicíně, při výrobě antibiotik,

• jako potraviny – jedlé houby

– Plísně také mohou být nebezpečné, zejména když žijí na tělech jiných živých organismů nebo na potravinách, které se chystáme jíst, například plíseň na chlebu. Mykóza nohou je onemocnění způsobené plísní, která patří mezi dermatofyty.

– Plísně se vyskytují ve vzduchu, na rostlinách, živých organismech i ve vodě.

Struktura plísní

Výtrusnice: Je to plodnice obsahující četné zárodky, spory, z nichž může vyrůst nová houba. 

Stopka a vlákna: Spleť vláken plísně nad povrchem infikovaného předmětu, potraviny, případně sliznice či kůže je obvykle jasně viditelná. Může mít různou barvu, od bělavé přes šedé, žluté, oranžové či hnědé až po černou. Z této spleti vláken vyčnívají do prostoru stopky nesoucí výtrusnice.

Podhoubí: Podpovrchová část plísně, která se specializuje na vstřebávání živin z podloží, na kterém plíseň žije.

Stopka a vlákna

Výtrusnice

Podhoubí