Chudoba a sociální vyloučenípohled ekonoma

Ladislav P r ů š a

Ostrava, 7. září 2010

osnova

1. Od chudoby k sociálnímu začleňování

2. Strategie EU 2020

3. Výdaje na systém sociální ochrany obyvatelstva

4. Služby sociální prevence jako nástroj prevence sociálního vyloučení

pojetí chudoby v teorii

Tomeš, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál 2010

v minulosti:

chudoba byla vždy vnímána jako nedostatek něčeho důležitého pro život → jak uspokojit nedostatky (individuální nebo organizovaná filantropie, později pomoc) nikoli jak odstranit příčiny chudoby → sociální past

v současnosti:chudoba = nemajetnost, nedostatečný příjem (chybí zaměstnání), nedostatečné zdraví (chybí zdravotní péče) a vzdělání (nedostatečná kvalifikace), nelidské podmínky práce a života (chybí přiměřené bydlení)

↓chudým jsou zdroje a služby, nutné pro přiměřeně

důstojný život v dané společnosti, nedostupné↓

efektivní řešení problému ↓

zpřístupnit pracovní trh, poskytnout zdravotní péči a vzdělání, zpřístupnit bydlení a účast na společenském

životě

Strategie EU 2020březen 2010

Sdělení EK: snížit počet osob ohrožených chudobou do r. 2020 o 25 % (o 20 mil. osob)

zásadní výhrady velké skupiny zemí (vč. ČR) – indikátor relativní chudoby postihuje pouze příjmovou chudobu, koncept sociálního začleňování je širší

červen 2010

EK: cíl snížení chudoby bude stanoven s využitím kombinace tří ukazatelů (míra ohrožení chudobou, míra materiální deprivace, podíl osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby) členské státy si mohou stanovit vnitrostátní cíle

míra ohrožení chudobou

= podíl osob s čistým příjmem menším než 60 % národního příjmového mediánu po sociálních transferech na spotřební jednotku

EU-SILC (2008): ČR – 9 % (EU 27 – 17 %)

nízká míra diferenciace příjmu, vysoká efektivita sociálních transferů → omezený prostor pro další snižování → cíl: udržet stav na úrovni r. 2008 a zabránit odchylkám od této úrovně

materiální deprivace• vztahuje se k části populace, která postrádá nejméně 4

položky z 9 (nemohou si dovolit (1) uhradit nečekaný výdaj, (2) jeden týden dovolené mimo domov v roce, (3) jídlo s masem každý druhý den, (4) adekvátně vytápět dům či byt, (5) pračku, (6) barevnou televizi, (7) telefon, (8) auto, (9) mají nedoplatky)

• příčina:• nedostatečná hladina příjmu,• sekundární chudoba (výdaje za zbytné věci, nevhodná struktura

výdajů

• EU-SILC: ČR – 6,8 % (EU 27 – 8,2 %)

• cíl: očekává se příznivý vývoj

podíl osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby

EU-SILC(2008)

ČR: 6 % populace ve věku 18 – 59 let

7,4 % dětí ve věku 0 – 17 let

EU27: 9,2 % populace ve 18 – 59 let

9,2 % dětí ve věku 0 – 17 let

• dlouhodobá nezaměstnanost nepříznivě ovlivňuje chudobu dětí – mezigenerační přenos chudoby (obtížný přístup a uplatnění na trhu práce)

• domácnosti se závislými dětmi ohroženy chudobou více než domácnosti bez dětí

cíl: snížit počet osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby

EU-SILC (2008):

ČR – sociálním vyloučením ohroženo 1 567 500 osob (= 15,3 %)

chudoba

materiální

deprivace

nízká intenzita práce

1

2

3

4

5

6

7

1. 464 tis. osob (4,5 %)

2. 140 tis. osob (1,4 %)

3. 139 tis. osob (1,4 %)

4. 183 tis. osob (1,8 %)

5. 382 tis. osob (3,7 %)

6. 35 tis. osob (0,3 %)

7. 227 tis. osob (2,2 %)

Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením

v zemích EU na celkové populaci (EU SILC 2008) Rumunsko 44,2 Estonsko 22,1

Bulharsko 38,1 Belgie 20,8

Lotyšsko 33,9 Slovensko 20,6

Polsko 33,4 Německo 20,4

Maďarsko 29,7 Malta 19,5

Litva 29,7 Francie 19,1

Velká Británie 28,3 Rakousko 18,6

Řecko 28,2 Slovinsko 18,5

Portugalsko 26,0 Finsko 17,4

Itálie 25,3 Dánsko 16,5

EU-27 24,5 Lucembursko 15,5

Irsko 23,7 Švédsko 15,5

Španělsko 23,2 Česká republika 15,3

Kypr 22,4 Nizozemí 15,0

Vývoj výdajů na základní složky sociálního systému v ČR (v mil. Kč) a jejich podíl na HDP (v % )

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

rok

výdaje

na z

ákla

dní

složk

y

soci

áln

ího s

yst

ém

u (

v m

il.

Kč)

0,00

2,00

4,00

6,00

8,00

10,00

12,00

14,00

16,00

jeji

ch p

odíl n

a H

DP (

v %

)

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

ob

jem

vý

da

jů (

mil.

Kč)

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Vývoj výdajů na sociální služby v letech 1992 - 2009

příspěvek na péči

dotace

typy sociálních služeb

• služby sociální péče

• služby sociální prevence

• poradenství

služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení

sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace, sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit

služby sociální prevencenapomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby,

cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů

co s toho vyplývá?odlišné pojetí a cíle služeb vyžaduje i jejich odlišné organizačně správní

uspořádání a tedy i financování

↓

definovat roli jednotlivých úrovní veřejné správy (stát – MPSV, krajská a obecní samospráva, kraj a obec v přenesené / rozšířené

působnosti a poskytovatelů sociálních služeb vč. NNO)

↓

propojit systém plánování, registrace a financování sociálních služeb (krajský plán rozvoje sociálních služeb x priority rozvoje sociálních

služeb do r. 2012)

↓

definovat základní pravidla financování

poskytovatel zasahuje ve prospěch společnosti a občana, zpravidla na jeho žádost, pomáhá mu překonat jeho obtížnou sociální situaci nebo sociální problém

cílem je prospěch celé společnosti, resp. ochrana společnosti před sociální patologií

? má ČR zajištěno naplňování mezinárodně právních závazků samosprávnými orgány krajů a měst?

reforma veřejné správy v sociální oblasti nenaplnila základní poslání (přiblížení služeb občanům)

oddělení státní správy a samosprávy v ČR od r. 1862 s výjimkou NV

návrhy řešení1. převést poskytování a financování těchto služeb

do přenesené působnosti krajů

2. vyhlásit na poskytování těchto služeb výběrová řízení podle výsledků plánu rozvoje sociálních služeb ze strany kraje a na tomto základě služby financovat na základě smlouvy

kritérium efektivnosti: existence potřebné služby v regionu

(prevence je cca 10 x levnější než následná represe)

provozování: zpravidla NNO – nutno zabezpečit stabilitu financování (= závaznost údajů o financování v rámci registrace → propojení plánování, registrace a financování)

děkuji za pozornost

ladislav.prusa@vupsv.cz