chalkogeny – prvky vi.a skupiny
DESCRIPTION
Chalkogeny – prvky VI.A skupiny. charakteristika: nekovy: kyslík, síra, polokovy: selen, telur, kov: polonium p – prvky - valenční elektrony mají v orbitalech s a p a to celkem 6 val. elektronů elektronegativita jejich atomů roste od polonia ke kyslíku - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
![Page 1: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/1.jpg)
Chalkogeny – prvky VI.A skupiny
• charakteristika:
• nekovy: kyslík, síra, polokovy: selen, telur, kov: polonium
• p – prvky - valenční elektrony mají v orbitalech s a p a to celkem 6 val. elektronů
• elektronegativita jejich atomů roste od polonia ke kyslíku
• v přírodě čisté, ale i v minerálech nebo horninách• jejich atomy reaktivní, do oktetu jim chybí pouze 2
elektrony, které získávají od atomu prvku se kterým vstupují do vazby
![Page 2: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/2.jpg)
kyslík (8O)
• výskyt:
• nejrozšířenější prvek na Zemi • volný prvek O2, případně jako ozon O3 • O2 v zemské atmosféře tvoří 20,948 objemových
procent • slané, sladké vody• fotosyntéza u zelených rostlinami začala asi před 2 500 000 000 let • obsah O2 v atmosféře dosáhl před 800 000 000 let asi 2% současného stavu a před 580 000 000 let asi 20% současného
obsahu v atmosféře
• ve sloučeninách ( jako voda a jako složka většiny hornin, minerálů a půd )
• biogenní prvek – v tělech rostlin a živočichů
![Page 3: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/3.jpg)
• laboratorní příprava:
• katalytickým rozkladem peroxidu vodíku pomocí poplatinované niklové folie
2 H2O2 → O2 + 2H2O, Pt / Ni
• tepelným rozkladem některých solí kyslíkatých kyselin2KClO3 → 2KCl + 3O2
• reakce probíhá za teploty 400 - 500 °C
![Page 4: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/4.jpg)
• nejlepší metodou pro získání velmi čistého kyslíku je však tepelný rozklad manganistanu draselného ve vakuu
• reakce probíhá při 215 až 235 °C
• 2KMnO4 → K2MnO4 + MnO2 + O2
• průmyslová výroba:
• frakční destilací zkapalněného vzduchu při teplotách okolo -183 °C
![Page 5: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/5.jpg)
• fyzikální vlastnosti:
• plyn bez barvy, zápachu a chuti, lehčí než vzduch• tuhý a kapalný kyslík mají modrou barvu
• tvoří tři stabilní izotopy z nichž výrazně převládá 16O, který tvoří více než 99,73 hmotnostních %, ostatní, velmi vzácné izotopy jsou 17O a 18O
• dopravuje se podobně jako vodík v ocelových bombách, označených modrým pruhem, stlačený na 15 MPa
• existuje i atomární kyslík, vzniká elektrickým výbojem
![Page 7: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/7.jpg)
• chemické vlastnosti:
• extrémně reaktivní plyn • přímo oxiduje mnoho prvků, buď při normální nebo
při zvýšené teplotě • oxidační čísla v izolovatelných sloučeninách mohou mít hodnoty +1/2,
0, -1/3, -1/2, -1 a -2
![Page 8: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/8.jpg)
ozón
• nestálý namodralý plyn s ostrým zápachem, podle kterého byl poprvé zjištěn a podle kterého (z řeckého ozein = čichat, páchnout) jej pojmenoval v roce 1840 C. F. Schőnbein
• cítíme jej při koncentraci 0,003 ppm, při koncentraci vyšší než 0,15 ppm způsobuje dýchací obtíže
• při -111, 9°C kondenzuje na tmavomodrou kapalinu, při -192, 5°C černofialová pevná látka
![Page 9: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/9.jpg)
• připravuje se ze stlačeného a zchlazeného vzduchu nebo z kyslíku elektrickým výbojem
• užívá se ke sterilizaci potravin a k desinfekci vody, k odstraňování pachů, k bělení papíru
• silné oxidační vlastnosti
• absorbuje UV záření - chrání povrch Země před intenzivním UV zářením Slunce
![Page 11: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/11.jpg)
atomární kyslík
• příprava - působením elektrického výboje na O2 za sníženého tlaku
• reaktivnější než O2
![Page 12: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/12.jpg)
• využití dikyslíku:
• autogenní sváření a řezání kovů • dýchací přístroje a kyslíkové stany • inhalace při otravách • tavení železných a neželezných kovů • v kapalném stavu pro pohon raket a kosmických lodí
![Page 13: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/13.jpg)
![Page 14: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/14.jpg)
![Page 15: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/15.jpg)
• sloučeniny:
• voda • ve třech skupenstvích,v krystalech ledu a v kapalné
vodě jsou molekuly vody vázány vodíkovými můstky, mezi molekulami vodní páry vodík. můstky nejsou
• obsažená v hydrátech solí (např. FeSO4·7 H2O, CuSO4·5H2O)
![Page 16: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/16.jpg)
• polární rozpouštědlo, rozpouští polární látky• bod varu vyšší, než odpovídá molární hmotnosti (způsobeno
vodíkovými můstky mezi molekulami vody)
![Page 17: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/17.jpg)
• voda se podle přítomnosti minerálních látek dělí na:a) měkkou – s minimálním obsahem rozpuštěných solí b) tvrdou • rozlišujeme:a) dočasnou tvrdost, která je způsobena
hydrogenuhličitanovými anionty, např. hydrogenuhličitanem vápenatým, který se ve vodě rozpouští a dá se odstranit varem, vznikne z něj nerozpustný uhličitan vápenatý – tzv. kotelní kámen
• 2(HCO3)- → (CO3)2- + H2O + CO2
![Page 18: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/18.jpg)
• trvalá tvrdost je způsobena sírany hořečnatými a vápenatými, které se ve vodě nerozpouští
• dá se odstranit sodou (Na2CO3) nebo pomocí iontoměničů:
• Ca 2+ + Na2CO3 → CaCO3↓ + 2Na+
![Page 19: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/19.jpg)
• peroxid vodíku
• poprvé připraven v roce 1818 J. L. Thenardem reakcí kyseliny sírové s peroxidem barnatým a odpařením nadbytečné vody za sníženého tlaku:BaO2 + H2SO4 → BaSO4↓ + H2O2(aq)
• průmyslově se vyrábí autooxidací 2-ethylantrachinolu (30%)
• bezbarvá kapalina • méně těkavá než voda • má větší hustotu a viskozitu než voda
![Page 20: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/20.jpg)
peroxid vodíku – 3%, 12%, 30 %
![Page 21: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/21.jpg)
• rozkládá se:2H2O2(l) → 2H2O(l) + O2(g)
inhibitor: močovina, kys. fosforečnákatalyzátor: oxid manganičitý, stříbro, platina
• využití:• oxidační i redukční činidlo, dezinfekce
![Page 22: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/22.jpg)
• oxidy • s výjimkou vzácných plynů jsou známé oxidy všech prvků periodické
tabulky • vlastnosti oxidů se mění v širokém rozmezí - od nesnadno
kondenzovatelných plynů, jako je např.: oxid uhelnatý (teplota varu -191,5 °C) až po netěkavé, těžkotavitelné oxidy, např.: oxid zirkoničitý (teplota varu 4850 °C)
• z chemického hlediska dělíme oxidy na několik podskupin:
![Page 23: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/23.jpg)
• kyselé: většinou oxidy nekovů (CO2, SO2, NO2), pokud jsou ve vodě rozpustné, tak s ní reagují za vzniku kyselin
• bazické: oxidy elektropozitivních prvků (Na2O, CaO)
• amfoterní: oxidy méně elektropozitivních prvků (BeO, ZnO, Al2O3)
• neutrální: oxidy, které nereagují s vodou ani s vodnými roztoky kyselin nebo hydroxidů (CO, N2O)
![Page 24: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/24.jpg)
• z hlediska vodivosti:
• výborné isolanty (např. MgO) • polovodiče (např. NiO) • dobré vodiče (např.ReO3)
![Page 25: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/25.jpg)
síra (16S)
• historie:
• Síru znali již staří Řekové a Římané, od legendárního zničení Sodomy a Gomory sirným deštěm, až k nedávnému objevu, že síra spolu s kyselinou sírovou je hlavní složkou atmosféry planety Venuše. Egypťané znali síru již od 16. století před naším letopočtem a o použití hořící síry k desinfekci se lze dočíst i v Homérově Odysseji. V roce 1245 objevil Friar Bacon střelný prach, který se skládal z ledku, práškovitého dřevěného uhlí a síry. Poprvé byl použit v bitvě u Kresčaku. V roce 1746 zavedl John Roebuck výrobu kyseliny sírové v Anglii.
![Page 26: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/26.jpg)
• výskyt:
• čistá síra v sirných dolech (USA, Mexiko) • sulfan v ropě, zemním plynu • sulfidické minerály např.: pyrit, galenit, sfalerit,
rumělka, sádrovec
![Page 27: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/27.jpg)
krystaly kosočtverečné síry
![Page 28: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/28.jpg)
nosiči síry - Indonésie
![Page 29: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/29.jpg)
síra - Vesuv
![Page 30: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/30.jpg)
• průmyslová výroba:
• v první polovině 20. století – metodou vyvinutou H. Fraschem – vháněním přehřáté vodní páry do ložisek síry a vytlačováním zkapalněné síry horkým vzduchem na povrch
• ze zemního plynu, který obsahuje 15 - 20% sulfanu a z ropy
![Page 31: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/31.jpg)
• fyzikální vlastnosti:
• síra má 4 stabilní izotopy 32S, 33S, 34S a 36S • žlutá látka nerozpustná ve vodě • dobře rozpustná např. v ethanolu• dobrý tepelný a elektrický izolant • vyskytuje se v několika formách:
![Page 32: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/32.jpg)
• kosočtverečná síra, která je stálá při laboratorní teplotě
• jednoklonná síra, která vzniká z kosočtverečné síry při teplotě 95 C • obě tyto formy mají v krystalech cyklické osmiatomové molekuly
• zahříváním jednoklonné síry nad 119°C připravíme tzv. kapalnou síru (hustá, viskózní kapalina), jejímž dalším zahříváním vznikají hnědé páry síry
• prudkým ochlazením těchto par vzniká sirný květ, který má podobu žlutého prášku
• při prudkém ochlazení kapalné síry dostaneme síru plastickou, která však není stálá a postupně přechází na modifikaci kosočtverečnou
• molekuly plastické síry vytvářejí dlouhé polymerní řetězce, které jsou také příčinnou její plastičnosti
![Page 33: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/33.jpg)
• chemické vlastnosti:
• síra hoří na vzduchu modrým plamenem za vzniku oxidu siřičitého a v malém množství i oxidu sírového
• reaguje s kyselinami, které mají oxidační vlastnosti:S + 2HNO3 → H2SO4 + 2NO
• reakcí s hydroxidy vzniká thiosíran a sulfid:4S + 6KOH → K2S2O3 + 2K2S + 3H2O
![Page 34: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/34.jpg)
• využití:
• vulkanizace kaučuku • výroba oxidu siřičitého • výroba kyseliny sírové • insekticidy, fungicidy, léčiva např. na kožní
onemocnění
![Page 35: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/35.jpg)
• sloučeniny:
• sulfan
– bezbarvý, nepříjemně páchnoucí plyn, velmi jedovatý,v sopečných plynech, v minerálních vodách, při rozkladu bílkovin
– příprava - působením kyselin na sulfidy:FeS + 2HCl → FeCl2 + H2S
![Page 36: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/36.jpg)
• plynný H2S na vzduch hoří namodralým plamenem za vzniku oxidu siřičitého a vody:H2S + 3/2O2 → SO2 + H2O
• sulfan reaguje s vodou za vzniku kyseliny sulfanové • dvojsytná kyselina, která existuje pouze ve vodném
roztoku– tvoří dva druhy solí: sulfidy a hydrogensulfidy
![Page 37: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/37.jpg)
• sulfidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin jsou rozpustné ve vodě, sulfidy těžkých kovů jsou nerozpustné a většinou barevné
• oxidy • 13 oxidů síry
![Page 38: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/38.jpg)
oxid siřičitý
• vyrábí se spalováním síry nebo sulfanu:S + O2 → SO2H2S + 3/2 O2 → SO2 + H2O
• vzniká při spalování uhlí obsahující síru (znečišťování ovzduší)
• bezbarvý jedovatý plyn, dusivého zápachu• dobře rozpustný ve vodě, reakcí s vodou vzniká
vodný roztok „kyseliny siřičité“ • oxiduje se na oxid sírový:
SO2 + 1/2O2 → SO3 (katalyzátor Pt nebo V2O5)
![Page 39: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/39.jpg)
• využití: – výroba kyseliny sírové – bělící činidlo – např. recyklovaného papíru (výroba
novin )– dezinfekční činidlo (vinařství) – konzervační činidlo v potravinářském průmyslu
(výroba marmelád, sušeného ovoce, nealko nápojů)
![Page 40: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/40.jpg)
• oxid sírový
• připravuje se oxidací oxidu siřičitého:2SO2 + O2 → 2SO3 ( katalyzátor Pt nebo V2O5 )
• meziprodukt při výrobě kyseliny sírové• s vodou reaguje za vzniku kyseliny sírové, s
organickými látkami dochází k extrakci vody a k zuhelnatění organického materiálu
![Page 41: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/41.jpg)
• kyselina siřičitá
– příprava - zaváděním oxidu siřičitého do vody:SO2 + H2O → H2SO3
– pouze jako vodný roztok– silné redukční činidlo – tvoří dvě řady solí: siřičitany a hydrogensiřičitany
![Page 42: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/42.jpg)
• kyselina sírová • bezbarvá olejovitá kapalina, neomezeně se mísí s
vodou, je oxidačním činidlem, má dehydratační účinky – odebírá látkám vodu, zuhelnaťuje organické látky
• má vysokou elektrickou vodivost – způsobenou autoprotolýzou:
2H2SO4 → (HSO4)- + (H3SO4)+
![Page 43: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/43.jpg)
• zředěná kyselina oxiduje a rozpouští neušlechtilé kovy za vývoje vodíku:
H2SO4 + Zn → ZnSO4 + H2
• horká koncentrovaná kyselina oxiduje a rozpouští některé ušlechtilé kovy:
Cu + 2H2SO4 → CuSO4 + SO2 + 2H2O • zlato,platina,olovo účinkům konc. H2SO4 odolává
![Page 44: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/44.jpg)
• využití:
– výroba hnojiv – elektrolyt do akumulátorů
![Page 45: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/45.jpg)
• tvoří dvě řady solí – sírany – hydrogensírany
![Page 46: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/46.jpg)
• výroba:
– kontaktní způsob
– spalování síry:• S + O2 → SO2
– směs oxidu siřičitého a vzduchu prochází přes oxid vanadičný – žlutočerná pevná látka, která je katalyzátorem, reakce probíhá za teploty cca 450 C:
– oxid vanadičný se vratně rozkládá na oxid vanidičitý a na kyslík, který reaguje s oxidem siřičitým:
• 2SO2 + O2 → 2SO3
– oxid sírový je rozpouštěn v konc. kyselině sírové, vzniká oleum – hustá,dýmavá kapalina, která se ředí vodou na požadovanou koncentraci kyseliny sírové:
• SO3 + konc. H2SO4 → H2S2O7
![Page 47: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/47.jpg)
kyselina sírová používaná do akumulátorů v automobilech
![Page 49: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/49.jpg)
![Page 50: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/50.jpg)
![Page 51: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/51.jpg)
![Page 52: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/52.jpg)
likvidace úniku kyseliny sírové
![Page 53: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/53.jpg)
• sírany
– příprava • rozpouštěním kovu ve vodném roztoku kyseliny:
Fe + H2SO4 → FeSO4 + H2
• reakcí kyseliny s oxidy nebo hydroxidy kovů:2NaOH + H2SO4 → Na2SO4 + 2H2OZnO + H2SO4 → ZnSO4 + H2O
– většina síranů je ve vodě dobře rozpustná, jsou to krystalické látky
![Page 54: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/54.jpg)
• kyselina peroxodisírová
– bezbarvá pevná látka – soli: peroxodisírany - oxidační a bělící činidla
![Page 55: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/55.jpg)
• kyselina thiosírová • nestálá látka• soli: thiosírany
– silnější oxidační činidla oxidují thiosíran až na hydrogensíran:(S2O3)2- + 4Cl2 + 5H2O → 2(HSO4)- + 8HCl
– tato reakce se využívá při odstraňování přebytku chlóru z vlákna při průmyslovém bělení
• hydratovaný thiosíran sodný (Na2S2O3 · 10H2O) – bílá krystalická látka – snadno rozpustná ve vodě
![Page 56: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/56.jpg)
• kyselina peroxosírová (Carova)
– silná jednosytná kyselina – bezbarvá krystalická látka
![Page 57: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/57.jpg)
selen (34 Se)
• výskyt:
• ve formě minerálů, tyto minerály se vyskytují v přírodě společně s minerály obsahujícími síru
![Page 58: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/58.jpg)
• fyzikální vlastnosti: • polokov,pevná krystalická látka,v různých formách,
např. šedý, černý nebo červený selen, nerozpustný ve vodě – 3 červené monoklinické polymorfní formy červený selen (alfa, beta,
gama), z kruhů Se8– šedá „kovová“ - hexagonální krystalická forma – červený amorfní - spirálové poněkud deformované řetězce – sklovitý černý selen - nejdostupnější modifikace, má strukturu
složenou z kruhů, které obsahují až tisíc atomů v jednom kruhu
![Page 59: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/59.jpg)
• v roce 1957 zjištěno, že selen má v organizmu lidí a zvířat esenciální význam pro tvorbu enzymu glutathionperoxidázy
• tento enzym katalyzuje reakce, ve kterých jsou likvidovány volné radikály různých látek v organismu
• volný radikál je atom nebo molekula látky, které obsahují jeden nebo více nespárovaných elektronů
• volné radikály látek působí destruktivně např. na membrány buněk v těle apod.
• nejvíce selenu obsahují mořské ryby a para ořechy
![Page 60: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/60.jpg)
![Page 61: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/61.jpg)
• využití:
• výroba fotočlánků – ve fotočlánku jsou atomy selenu schopny uvolňovat elektrony po ozáření viditelným světlem, fotočlánek se tak stává zdrojem el. energie
• fotočlánky se využívají v solárních panelech, v kopírkách
• selen se také využívá pro výrobu světlocitlivého válce v laserových tiskárnách
![Page 62: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/62.jpg)
Od roku 1998 obíhá na oběžné dráze ve výšce
kolem 400 km mezinárodní vědecká stanice ISS.
![Page 63: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/63.jpg)
![Page 64: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/64.jpg)
elektrárna využívající solární panely (Bavorsko)
![Page 65: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/65.jpg)
laserová tiskárna
![Page 66: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/66.jpg)
polonium (84 Po)
• historie:
• Marie Curie-Sklodowská v roce 1898 izolovala dva prvky ze smolince, jeden prvek pojmenovala podle své vlasti polonium, druhý podle vlastnosti (radioaktivity) radium
• za tento objev získala v roce 1911 Nobelovu cenu za chemii
• výskyt:
• polonium se vzhledem ke svému krátkému poločasu rozpadu v přírodě téměř nevyskytuje
• v přírodě v uranových rudách se vyskytuje pouze izotop 210Po• 210Po je těkavé, má krátký poločas rozpadu, takže uranové rudy jej obsahují pouze 0,1 mg
v 1 t rudy
![Page 67: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/67.jpg)
smolinec – obsahuje oxid uraničitý
![Page 68: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/68.jpg)
• průmyslová výroba:
• prakticky veškeré znalosti o fyzikálních a chemických vlastnostech tohoto prvku byly získány studiem izotopu 210Po, který se nejsnadněji připraví v jaderném reaktoru bombardováním 209Bi neutrony:
• 209Bi(n; γ) → 210Bi →(β) 210Po →(α) 206Pb
![Page 69: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/69.jpg)
• fyzikální vlastnosti:
• kovový prvek • tvoří stříbřité bílé krystaly • větší elektrická vodivost než u telluru • nemá žádný stabilní izotop
![Page 70: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/70.jpg)
vzorek polonia
![Page 71: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/71.jpg)
• chemické vlastnosti:
• všechny sloučeniny polonia by měly být považovány za potencionálně toxické
• usazuje se v ledvinách, slezině a játrech a již v nepatrných koncentracích
způsobují bolesti hlavy, nevolnosti, zvracení a podráždění sliznic; maximálně povolená dávka nejběžnějšího izotopu 210Po pro lidské tělo je 7.10-12 g
• koncentrace sloučenin polonia ve vzduchu musí být nižší než 4·10 -11 mg·m-3
![Page 72: Chalkogeny – prvky VI.A skupiny](https://reader035.vdocuments.site/reader035/viewer/2022081416/568137e8550346895d9f9846/html5/thumbnails/72.jpg)
• využití:• je to téměř čistý zářič α