CENA: 30,- Kč

MOUDRÝM ČINÍ ČLOVĚKA SPOLEČENSTVÍ DRUHÝCHMOUDRÝM ČINÍ ČLOVĚKA SPOLEČENSTVÍ DRUHÝCH ČERVEN–ČERVENEC / 2007

Tři roky ČR v Evropské unii

Čtvrtý ročník Akademie

Frédéric Bastiat

Tři roky ČR v Evropské unii

Čtvrtý ročník Akademie

Frédéric Bastiat

REVUECEVROCEVROČASOPIS PRO PŘÍZNIVCE PRAVICOVÉ POLITIKY

6|76|7

2

CE

VR

OR

EV

UE

INZERUJTE V CEVRO REVUE1/1 STRANY 15 000,- Kč

21 × 29,5 cm

9 000,- Kč1/2 STRANY

10,5 × 29,5 cm 21 × 14,5 cm

5 000,- Kč1/4 STRANY

10,5 × 14,5 cm 21 × 9,5 cm

Další speciálnírozměry inzerátů,

vkládání listů –cena dohodou.

Ceny jsou smluvnía jsou uvedeny

bez DPH.

Další informace: info@cevro.cz, tel.: 221 506 720

Časopis CEVRO REVUEvychází od roku 2001,od ledna 2003 jakoměsíčník.

Časopis CEVRO REVUEje unikátním zdrojeminformací pro všechnytvůrce i příznivce česképravicové politiky.Poskytuje prostor prodiskusi o nejrůznějšíchpolitickýcha ekonomickýchtématech.

K přispěvatelům patřípolitici, akademici,publicisté a dalšípříznivci nejen českéliberálně-konzervativnípolitiky.

>

>

>

VYDAVATEL:

CEVRO – Liberálně-konzervativní akademieJungmannova 17, 110 00 Praha 1-Nové MěstoIČO: 697 80 684tel.: 224 237 769, 603 460 851e-mail: info@cevro.czwww.cevro.czpředseda: Ivan Langerředitel: Ladislav Mrklas

VÝROBA:

Nakladatelství JalnaMickiewiczova 17, 160 00 Praha 6tel.: 257 533 280e-mail: jalna@jalna.czwww.jalna.cz

šéfredaktor: Petr Sokolvýkonný redaktor: Zbyněk Klíčtechnický redaktor: Jiří Sládečekgrafická úprava a zlom: Martin Sládečekgrafický návrh: Missing Element, s. r. o.foto: titul – Fotobanka.cz, str. 24 – ČTK,

ostatní – archiv CEVROtisk: Tiskárna Flora, s. r. o.

cena: 30,- Kč | Praha, červenec 2007ev. č. MK ČR E 141156 | ISSN 1213-9521

OBSAHÚVODNÍK 3POLITIKA VÁŽNĚ I NEVÁŽNĚ / Deset důvodů, proč přijmout reformu veřejnýchfinancí / Ivan Langer 3TÉMA / České právo a EU … / Petr Kolář 4Tři roky v EU jsou na české ekonomice znát / Tomáš Vlk 5Tři roky v EU z pohledu malého a středního podnikatele / Bedřich Danda 6Předsednictví jako triumf, nebo fiasko? / Markéta Pitrová 7Jak mít v EU perspektivu? / Ondřej Krutílek 8ROZHOVOR / Hynek Fajmon / Západoevropské myšlení se od ústavních referendnezměnilo / Zbyněk Klíč 9AKTUÁLNĚ / Stabilizace veřejných rozpočtů / Pavel Hrnčíř 10Senátní návrh zákona se stal zkouškou koalice / Jiří Liška 10CCCTB? Vetovat! / Ivo Strejček 11Paradoxy evropské energetické politiky / Oldřich Vlasák 11POLITICKÁ REKLAMA / Francouzské prezidentské volby z pohledu politickéhomarketingu / Marek Buchta 12ANKETA PRO 3 / Daniel Reisiegel, Michal Thim, Petr Robejšek 13CEVRO V MÉDIÍCH / v květnu a červnu / Zbyněk Klíč 13O CEVRO / Na třetích Libereckých rozhovorech o euroústavě a velké koalici / Jiří Kozák 14Problematika volebního práva na půdě CI / Petr Kolář 15Setkání středopravicových nadací v Praze / Jiří Kozák 15TÉMA / Tři roky České republiky v Evropské unii 16PŘÍLOHA / Státoprávní šlechta a počátky české konzervativní politiky / Jiří Georgiev 18Konzervativní krédo: svoboda / David Floryk 20Konzervatismus: maják pro lidské konání / Robert Kotzian 21O CEVRO / Úspěšné zakončení IV. ročníku akademie / Kamila Hubáčková 22TŘETÍ SVĚT / Boj o šátek první dámy Turecka / Adéla Kadlecová 23ZAHRANIČNÍ INSPIRACE / Irsko: další pravo-zelená koalice / Petr Sokol 24GALERIE OSOBNOSTÍ / Ekonomické učení Frédéricka Bastiata / Josef Šíma 25PŘEČETLI JSME / Modrá, nikoli zelená planeta / Zbyněk Klíč 2612 OTÁZEK NA NEPOLITICKÉ TÉMA / Jan Zahradník 26ZÁBAVA / VĚDOMOSTNÍ TEST / Padesát let evropské integrace 27ZÁBAVA / HÁDANKA A KVÍZ 28ZÁBAVA / KŘÍŽOVKA 29MĚSÍC ČESKÉ PRAVICE / červen / Petr Sokol 30

CEVROREVUEČASOPIS PRO PŘÍZNIVCE PRAVICOVÉ POLITIKY

CE

VR

OR

EV

UE

3

úvodník

V uplynulém měsíci prošla Poslanec-kou sněmovnou první část reformy ve-řejných financí. Ač sociální demokra-cie, jako již tradičně, nepřišla s vlastnímnávrhem a v budoucnu se to dá asi jentěžko očekávat, dovolím si předložitdeset argumentů, proč by reforma mě-la být přijata.1/ Snížení zadlužení České republikyNejdůležitější na celé reformě je snahazastavit neustále narůstající český ve-řejný dluh, eskalující v době vlád sociál-ní demokracie. Nepřijde-li reforma,každý rok se deficit zvýší o sto miliard.2/ Snížení daňového zatíženíVedle stabilizace veřejných rozpočtů jeklíčovým snížení daní. Reforma snižujedaně fyzickým osobám i korporacíma rozšiřuje skupiny osvobozené od da-ně dědické a darovací. Složená daňovákvóta po reformě poklesne.3/ Důchodová reformaStřední délka života každoročně narůs-tá a za stávajícího stavu je penzijní sys-tém trvale deficitní. Nedojde-li k refor-

mě, dluh za sto let vzroste na 250 %HDP. Reforma zjednodušuje možnostv důchodu si přivydělat.4/ Motivace pracovatReforma zavádí dávky ve formě po-ukázek, které zabrání zneužívání so-ciálního systému. Ti, kdo nebudou ak-tivně hledat práci, dostanou pouzeexistenční minimum. Zpřísní se postihyza hrubé porušení kázně.5/ Stabilizace zdravotnictvíPřestože nemocnost je u nás jednaz nejnižších, Česká republika je na špicinávštěv u lékaře. Každý Čech v průmě-ru spotřebovává devět léků, přesto cel-ková hodnota nepoužitých léčiv činí až10 miliard. Poplatky u lékaře pomohousystém stabilizovat a zároveň posílízodpovědnost pacienta.6/ Podpora rodin s dětmiReforma významně zvyšuje slevy nadani na druhého z manželů, dává svo-bodu matce, jakou si vybere mateř-skou. Všech deset příjmových skupinrodin si po reformě polepší.

7/ Rušení nepotřebné pomociPodle dnešního systému dostávají so-ciální příplatek rodiny s příjmem 2,2násobku životního minima, tedy i ty,které berou v průměru přes 20 tisíc.Reforma zaciluje pomoc potřebným.8/ Zjednodušení podnikáníPředkládaný návrh ruší registrační po-kladny, nesmyslně zavedené sociálnídemokracií. Zjednodušuje způsob po-dání daňového přiznání a rozšiřuje edi-tační povinnost.9/ Zrovnoprávňuje obceNavazující novela zákona o rozpočto-vém určení daní zrovnoprávňuje fi-nanční postavení obcí rozšířením krité-rií pro výpočet i snížením skokovostimezi jednotlivými skupinami.10/ Splnění požadavků EUReforma plní nezbytné požadavky Ev-ropské unie (vyrovnání spotřební daně,nové ekologické daně), bez nichž by-chom byli vystaveni hrozbě sankcí a ne-poskytnutí dotací.

PETR SOKOL

šéfredaktor CEVROREVUE

Připravili jsme pro Vás další čísloCEVROREVUE. Jak se již stalo tradi-cí, náš časopis vychází během letníchměsíců v podobě dvou rozšířenýchdvojčísel. Právě se Vám dostává do ru-ky první z nich.

Hlavním tématem tohoto vydáníCEVROREVUE se stalo hodnocenínašeho tříletého členství v Evropskéunii. Letní příloha obsahuje několikstatí o konzervativním politickémmyšlení.

V rubrice Galerie osobností před-stavujeme liberálního myslitele a eko-

noma Frédéricka Bastiata a jeho dílo.V zahraniční inspiraci přinášíme člá-nek o fenoménu, který se pomalu začí-ná šířit Evropou. Jedná se o prvnízkoušky vládních koalic, které v soběspojují konzervativní politické stranyse stranami zelených. Další takovákoalice vznikla v červnu v Irsku a náščlánek dokumentuje její vznik.

V nepolitickém dotazníku se tento-krát představuje hejtman Jihočeskéhokraje Jan Zahradník. Test prověří Va-še znalosti evropské integrace a půl-století jejího dosavadního vývoje.

Bohatě naplněná je opět i rubrika„o CEVRO“. Najdete v ní mimo jinéreportáž z ukončení letošního ročníkuLiberálně-konzervativní akademie,dalšího konání Libereckých rozhovo-rů mezi středopravicovými politikyz České republiky a Německa, nebo zesetkání pravicových nadací ze střednía východní Evropy, které CEVRO po-řádalo v Praze ve spolupráci s meziná-rodním republikánským institutemIRI.

Přeji Vám pěkné čtení a pěkné,klidné léto!

VÁŽENÍ ČTENÁŘI

politika vážně i nevážně

IVAN LANGER

předseda CEVRO

DESET DŮVODŮ, PROČ PŘIJMOUTREFORMU VEŘEJNÝCH FINANCÍ

4

CE

VR

OR

EV

UE

Evropeizace legislativního procesu

První výrazné změny v legislativnímprocesu se projevily již dávno předvstupem našeho státu do Evropskéunie. Vyplývaly ze závazku obsažené-ho v Evropské dohodě, kdy se mj.Česká republika zavázala zajistit har-monizaci svého právního řádu s prá-vem ES/EU. Jednak výrazně narostlpočet předkládaných a schvalovanýchnávrhů, které vláda předkládala doParlamentu z důvodu realizace výšeuvedeného závazku a jednak došlok úpravě některých legislativních pro-cedur. Česká vláda začala již od ro-ku 1998 zavádět novou klasifikaci jípředkládaných návrhů zákonů. Ty,které souvisely se závazkem České re-publiky na zajištění plné slučitelnostiprávního řádu s acquis communautai-re, byly označovány jako „návrhyEU“.

Na půdě Parlamentu se projedná-vání evropských norem projevilo zej-ména ustavením a profilací činnostinově zřízených výborů, které se zabý-vají výlučně evropskou agendou. Jest-liže před vstupem bylo doménouagendy těchto parlamentních orgánůprojednávání tzv. předběžných kon-zultací a „evropských“ návrhů zákonův rámci druhého čtení, po vstupu Čes-ké republiky do Evropské unie se tytovýbory v obou parlamentních komo-rách věnují zejména projednávání ná-vrhů právních norem práva ES/EU,které jsou teprve zařazovány na prog-ram jednání Rady EU. Tím vlastně ty-to výbory vykonávají permanentníkontrolu vlády, když svými usnesenímiovlivňují obsah oficiálního stanoviskanašeho státu, jež potom příslušný členvlády na půdě Rady prosazuje.

Vztah práva národního a evropského

Máme-li hovořit o dopadech, kterépro český právní řád znamenal vstupČeské republiky do Evropské unie,nesmíme opominout postupné vyjas-ňování citlivého vztahu mezi právemnárodním a právem Evropských spo-lečenství. Mám samozřejmě na myslizejména vyrovnávání se se systémový-mi vlastnostmi nadnárodního práva,jako je existence tzv. přímého účinkua tzv. přednostní aplikovatelnosti.Každý z dnešních členských států EUsi prošel tímto náročným procesem, vekterém hraje klíčovou roli ústavnísoud toho kterého státu. Připomeňmeslavná rozhodnutí německého Spol-kového ústavního soudu ve věci Inter-national Handelgesellschaft z roku1974, nebo Solange I., II (1974, 1986),ve kterých sice postupně německýústavní soud přiznal právu ES charak-ter supranacionality, ale nadále vesvých rozhodnutích zdůrazňuje, že Ev-ropská unie je svojí podstatou spole-čenstvím států a že tedy projevy jejichsvrchované vůle se musejí opírat zej-ména o vůli národních parlamentů.

Také český ústavní soud v uplynu-lých letech byl již několikrát postavenpřed problém aplikace komunitárního

práva, a to zejména ve vztahu k ústav-ním principům, k jejichž ochraně – ja-kožto soudní orgán kontroly ústavnos-ti – slouží. Jednalo se zejména o důle-žité rozhodnutí známé jako tzv. cuker-ní kvóty (sp. zn. Pl. ÚS 50/04), ve kte-rém český ústavní soud navazuje narozhodnutí svého německého protějš-ku ve věci Solange II., když na jednéstraně akceptuje aplikační přednostkomunitárního práva i absenci pravo-moci Ústavního soudu k jeho přezku-mu z hlediska ústavnosti, na stranědruhé si však ponechává prostor provlastní přezkum.

Trvající otazníky

Existence právního řádu, který vyka-zuje znaky supranacionality, se samo-zřejmě nemůže obejít bez mnohaotazníků, které se v jeho vztahuk mnohem více zažitému právu národ-nímu objevují. Stačí připomenout no-velu občanského soudního řádu, kteráimplementovala tzv. antidiskriminač-ní směrnici a která obrátila důkazníbřemeno v neprospěch žalované stra-ny. Dalším příkladem je implementa-ce evropského zatýkacího rozkazu, ne-bo nález Ústavního soudu ve věciúhrad léčiv z veřejného zdravotníhopojištění. Zatímco některé „europei-zované“ právní předpisy vyvolávajíúsměv na tváři, jiné vyvolávají údiva v některých případech snad i rozhoř-čení. Příkladem takového předpisuje Směrnice Evropského parlamentua Rady 2005/60/ES o předcházení zne-užití finančního systému k praní peněza financování terorismu, která zejmé-na ve svém prováděcím komitologic-kém předpisu definuje „politicky ex-ponované osoby“ a jejich rodinné pří-slušníky jako rizikovou skupinu, u kte-ré mají banky a další finanční ústavypovinnost provádět hloubkovou kon-trolu jimi prováděných finančníchtransakcí. Ve světle takovéhoto závaz-ného komunitárního předpisu se pakaktuální diskuse, například nad podo-bou zákona o střetu zájmů, jeví jakoznačně nicotné …

téma

ČESKÉ PRÁVO A EU …DOSAVADNÍ TŘÍLETÁ ZKUŠENOST S ČLENSTVÍM ČESKÉ REPUBLIKYV EVROPSKÉ UNII NÁS PŘÍMO VYBÍZÍ K ZAMYŠLENÍ NAD VÝHODAMII NEVÝHODAMI TOHOTO ZÁVAZKU. NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK SI KLADE ZA CÍLPŘIPOMENOUT NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZMĚNY V OBLASTI ČESKÉHO PRÁVNÍHOŘÁDU, KTERÉ PRÁVĚ EXISTENCE ČLENSKÉHO ZÁVAZKU S SEBOU PŘINESLA.

PETR KOLÁŘ

prorektor CEVRO Institutu

Evropeizace legislativního procesuprobíhala od roku 1998.

CE

VR

OR

EV

UE

5

téma

Podívejme se na tyto body podrobněji.

Volný pohyb

Volný pohyb zboží a kapitálu jsouvzhledem k charakteristice české eko-nomiky klíčové principy EU. Obrat za-hraničního obchodu v poměru k HDPje v ČR cca 150 procent, což ze zeměčiní vysoce otevřenou ekonomiku. Mí-ra otevřenosti ekonomiky vykazujedlouhodobě rostoucí trend, a to i zaobdobí českého členství v EU. Druhédva ze zmíněných principů jsou volnýpohyb služeb a pracovní síly. Z těchvšak bude moci Česká republika plněprofitovat teprve až odezní protekcio-nistická opatření „starých zemí“, jakojsou přechodná období.

Česká republika prochází konver-gencí k EU – reálnou i nominální. Čes-ký HDP na hlavu v paritě kupní síly byletos měl dosáhnout 77 procent prů-měru EU-25. Cenová hladina v ČR bypodle našich odhadů mohla v letošnímroce dosáhnout 60,6 procenta průmě-ru EU. Konvergence ke státům západ-ní Evropy by probíhala i bez vstupuČR do EU, členství však tento procesurychluje právě díky principu volnýchhranic.

Příliv peněz z fondů EU

Navzdory předchozím obavám bylaČR podle dat MF ve všech třech letechčistým příjemcem peněz z EU (datazahrnují i předvstupní pomoc). Za třiroky členství ČR získala z EU 3,35 mi-liardy euro, opačným směrem plynulo2,57 miliardy (stálé ceny 1999). Kekladné bilanci zhruba z poloviny při-spěly tzv. přechodné rozpočtové kom-penzace, které právě měly zabránit zá-porné čisté pozici ČR.

I zde existují případy nerovnostímezi starými a novými členy EU. Asinejkřiklavější je případ zemědělství.Dotace ČR zdaleka nejsou tak tučnéjako ve starých zemích. Situace okolodotací se má v následujících letech po-stupně měnit, ČR získá více prostřed-ků. I když si ale čeští zemědělci polep-

ší, nemusí to být pro českou ekono-miku dlouhodobě výhra. Vytvořenímspolečné zemědělské politiky si EUzadělala na dlouhodobý problém. SZPomezila u evropských výrobců tlak nazvyšování produktivity, a to postupněpřešlo v závislost na dotacích. Podo-bný problém se postupně přesouvái do ČR.

Závazek zavést euro

Při plnění maastrichtských kritérií prozavedení eura má ČR problém jens rozpočtovým kritériem, je to zatoproblém vyžadující hlubší reformu ve-řejných financí. Samotné kritériumnutí vlády držet na uzdě rozpočtovévýdaje a snažit se o jejich snižování. Jepravděpodobné, že bez tlaku eura byfiskální disciplína českých vlád bylahorší.

Po splnění kritérií nás čeká režimERM-2 a nutnost držet kurz měnyv určeném fluktuačním pásmu po dvaroky. Tento princip je ale pro rychlerostoucí země nevhodný, nebo� ne-zohledňuje fundamentální apreciaciměny. Navíc zde hrozí konflikt dvou

cílů měnové politiky, nebo� primárnímcílem ČNB je inflace. Možnost pře-hodnocení fluktuačního pásma v rám-ci ERM-2 tak, jak jsme to viděli u slo-venské koruny, není koncepční výcho-disko a snižuje kredibilitu centrálníbanky. Fluktuační pásmo se tím protrh stává „měkkým omezením“.

Snížení rizikovosti země

Snížení rizikovosti země výrazně pocí-tily například finanční trhy. Při změněv přístupu investorů šlo do jisté míryo to, že si někteří z nich ČR všimli až sevstupem do unie. Na druhou stranu tuvšak jsou očekávání konvergence,zvětšení trhu pro české firmy, standar-dizace prostředí atd. Funkce členstvív EU jako faktoru pro snižování rizika,a tím zlepšování investičních podmí-nek, je postavena na reálných zákla-dech. Lepší podmínky spolu s volnýmpohybem kapitálu pak přispívají k pří-livu investic. Další zlepšení lze čekatod zavedení eura, které eliminuje čivýrazně omezí měnové riziko.

Závěrem

Členství v Evropské unii prospívá Čes-ké republice rychlejší konvergencí keklíčovým obchodním partnerům. Na-růstá také význam příspěvků do veřej-ných rozpočtů. Na druhou stranu zá-sahy do fiskální politiky (např. mini-mální sazba pro DPH), nárůst admi-nistrativy a výhledově ztráta autono-mie měnové politiky snižují prostorpro efektivní hospodářskou politikunastavenou na potřeby země. Zapoje-ním do struktur EU se přenáší do ČRprvky nepružnosti současné unie.

TŘI ROKY V EUJSOU NA ČESKÉ

EKONOMICE ZNÁT

TOMÁŠ VLK

analytik Patria Finance

VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE BYL LOGICKÝM VYÚSTĚNÍMPOLISTOPADOVÉHO VÝVOJE A ZPRVU NEBYL PŘÍLIŠ ZNATELNÝ. POSTUPNĚ

VŠAK DOPAD ČLENSTVÍ ROSTE. JEHO ZÁSADNÍ EFEKTY NA ČESKOUEKONOMIKU SE DAJÍ SHRNOUT DO NÁSLEDUJÍCÍCH BODŮ: OTEVŘENÍ HRANIC

PRO ZBOŽÍ A KAPITÁL, PŘÍLIV PENĚZ Z EVROPSKÝCH FONDŮ, ZÁVAZEK ČRZAVÉST EURO A SNÍŽENÍ VNÍMANÉ RIZIKOVOSTI ZEMĚ.

Přijetí eura vyžaduje hlubší reformuveřejných financí.

6

CE

VR

OR

EV

UE

inzerce

Máme otevřený celý evropský trh, cožobnáší více jak 400 milionů potencio-nálních zákazníků. Tady ovšem vidímehned několik úskalí, která se ani potřech letech našeho členství neodstra-nila. Jednou z hlavních překážekuplatnit se na tomto velkém trhu jebohužel naše jazyková negramotnost,která je hlavním problémem zejménau podnikatelů okolo padesáti let . Cel-kem slušně se domluvíme rusky, ale tose v Evropě nenosí, a tak mnohdy dob-ré kontakty, které jsme od roku 1989v Evropě získali, nám nejsou na nic,protože nejsme schopni dojednat ob-chody, a to již vůbec neříkám, že dobréobchody, bohužel. Řada z nás zcelaurčitě neměla tak vlivné komunistickétatínky, aby nás za socializmu mohliposílat na pět let do Anglie, abychomse „naučili“, a to nejen řeč, ale i ob-chodní praktiky. Nyní se musíme sna-žit, aby se s tím vypořádala mladá ge-nerace.

Druhou věcí je, že evropský trh vevšech oblastech je „přecpaný“ a je vel-mi složité se na něm umístit v jakéko-liv branži, přestože podmínky jsou vel-mi jednoduché a prostředí otevřené.Nemalým úskalím je samozřejmě takéneznalost právního prostředí v člen-ských zemích, a tím i spojené nebez-pečí právního konfliktu s místnímiúřady.

To, co ovšem považuji za největšíproblém podnikání v EU, je kapitálo-vá provázanost jejich firem, takže sečeskému podnikateli velmi lehce mů-že stát , že o jeho výrobek či službu, by�je i mnohem levnější a konkurenceschopná, nemají zájem a raději naku-pují dráže u kapitálově provázanýchsvých firem.

Určitá dobrá perspektiva je v tom,že se časem staneme samozřejmou„součástí“ evropského prostoru, ženaši podnikatelé již budou umět ang-licky a německy a s naší pověstnou fle-

xibilitou, nápaditostí a uměním im-provizace se určitě prosadíme.

Tři roky podnikání v EU

Pozitiva:� přístup na nové trhy� dobré jméno České republiky v za-hraničí

Negativa:� omezení volného pohybu osob a slu-žeb (pasové kontroly, uzavírání trhůpráce)� nadměrná byrokracie bruselské ad-ministrativy i minulé české vlády

Úkoly do budoucna:� zrušení diskriminačních podmínekvůči novým členským zemím� omezení přijímání nových regulač-ních nařízení� rušení nadměrné byrokracie� přesun finančních prostředků odneproduktivních dotací do vědy, vý-zkumu, inovací a znalostní společ-nosti

Zdroj: SME Union Česká republika

téma

TŘI ROKY V EU Z POHLEDUMALÉHO A STŘEDNÍHOPODNIKATELE

POKUD SI POLOŽÍME OTÁZKU, ZDA BYLO NAŠE PŘIJETÍ DO EVROPSKÉ UNIEZ POHLEDU PODNIKATELE PROSPĚŠNÉ, ODPOVĚĎ JE ANO.

BEDŘICH DANDA

předseda Sdružení

podnikatelů a živnostníků

ČR

CE

VR

OR

EV

UE

7

PŘEDSEDNICTVÍ JAKOTRIUMF, NEBO FIASKO?

téma

Na obou stanoviscích je něco pravdy.Instituce předsednictví se totiž stejnějako samotná EU mění. Původní ro-tační papírový tygr má dnes reálnémožnosti. Jsou ale omezené, protožepředsednictví EU je dnes více nežv minulosti záležitostí týmu.

Sázka na předsednictví

Předseda v EU má řadu úkolů a prosa-zování národních zájmů země je jenjedním z nich. V první řadě je odpo-vědný za chod celé EU ve smyslu uza-vírání dohod mezi státy včetně plynu-losti jednání. Je to právě předseda kdoudržuje komunikaci, a to jak mezi ze-měmi a institucemi EU, tak i ve vztahuk zahraničí. Jeho šance nejsou na prv-ní pohled viditelné v oblasti legislativy,ale v otázkách rozšiřování, nebo mezi-vládní konference už určitě.

Českou republiku, jejíž kroky budekoordinovat místopředseda vlády proevropské záležitosti, čekají desítky po-litických a úřednických jednání, při-bližně deset zasedání na úrovni RadyEU a přirozeně podíl na organizacibruselského summitu. Odměnou jímůže být nejenom dobrá pověst, aletaké odpovídající zviditelnění a medi-ální pozornost. Nutno ale podotknout,že doby, kdy se oči celé EU upřely naFontainebleau, nebo Milán, jsou pryč.Smlouva z Nice převedla summity doBruselu a zásadně tak omezila mediál-ní přitažlivost předsednictví. Jedinoumožností jak zabránit zapadnutí pra-covních setkání, a tudíž i českých

a moravských lokalit v každodennímběhu unijního dění, je dosáhnout zá-sadní přelom v projednávané agendě.A to není vždy jednoduché.

Naše Evropa bez bariér

Předsednictví není jen o prezentacidiplomatických kvalit, ale přirozenětaké o programu. Ten se ale musí vy-tvářet ve spolupráci v trojčlenném tý-mu, v našem případě Francie, Českérepubliky a Švédska. Unie tímto roz-hodnutím sleduje své jasné cíle: dena-cionalizovat předsednické programy,zajistit větší kontinuitu priorit a zvýšitčitelnost svých postojů ve světě. To coje pro EU výhoda, ale limituje státy.Nejen, že priority zemí musí reálněodpovídat trendu v EU a být důvěry-hodné a reálné, ale také musí být sou-částí programového balíku v konkrét-ní trojici.

Česká republika již rámec svéhopředsednictví vyhlásila. Je to „Evropabez bariér“, heslo obsahující konku-renceschopnost, čtyři svobody a libe-rální obchodní politiku. Tato agenda

sama o sobě není nijak objevná, spíšeje zaklínacím slovem unijního euro-žargonu v posledních dvaceti letech.Je také poměrně neohraničená a kon-sensuální. Rozhodující budou protozásady jejího naplnění a detaily. Úřadvlády nicméně zveřejnil také „další dů-ležitá témata“, kterými pokryl praktic-ky všechny další sektory. Priority Čes-ké republiky, které budou dále roz-mělněny programem týmu a reálnýmimožnostmi koaličního vyjednávání,tak prakticky neexistují. Bu je nemá-me, nebo je široký záběr programusoučástí strategie.

Prozíravá Česká republika?

Stávající úroveň příprav na předsed-nictví v roce 2009 lze interpretovatrůzně. Optimistická varianta říká, žeČeská republika neusiluje o prosazeníspeciálních priorit, protože pochopi-la omezené možnosti předsednictvíz hlediska obsahového. Zbývá jenomdoufat, že své úsilí soustředí na nego-ciační potenciál a logistickou a organi-zační stránku.

VÁŠNIVÉ DISKUSE SPOJENÉ S PŘEDSEDNICTVÍM ČR V EU V ROCE 2009 SESVOU INTENZITOU DAJÍ PŘIROVNAT K DEBATÁM O ČLENSTVÍ.

PŘEDSEDNICTVÍ JE DÉMONIZOVÁNO JAKO INSTRUMENT UMOŽŇUJÍCÍREALIZOVAT NÁRODNÍ ZÁJMY, A TUDÍŽ I ČESKÉ SNY. SOUČASNĚ JE

ZATRACOVÁNO JAKO PŘEPYCHOVÁ PREZENTACE UNIJNÍ ELITY A RIZIKO, ŽEBUDE UPOZORNĚNO NA NEKONCEPČNOST A ABSENCI SKUTEČNÝCH PRIORIT

NAŠÍ ZEMĚ.

MARKÉTA PITROVÁ

proděkanka FSS MU

inzerce

8

CE

VR

OR

EV

UE

téma

JAK MÍT V EUPERSPEKTIVU?

Nedávno uplynuly tři roky od chvíle,kdy se Česká republika (ČR) spolus dalšími devíti zeměmi stala členemEU. Uspokojení ze vstupu však záhyvystřídalo prozření do tvrdé realityvnitrounijních negociací, jejichž cha-rakteristickým prvkem jsou (navzdo-ry pokusům daný fakt maskovat) vzá-jemně se křížící národní a nadnárodnízájmy.

Dosavadní působení ČR v tomtoprostředí limitovala nejen jeho nezna-lost, ale i fakt, že základní mantinelynašeho angažmá stanovila ne právědobře dojednaná přístupová smlouva.Výsledkem pak bylo, že o Česku v EUjsme dosud slýchali jen poskrovnua jeho úspěchy (měřeno množstvímprosazených návrhů) aby jeden pohle-dal. Je jasné, že se na tom krom jinéhopodepsala i skutečnost, že českých zá-stupců je v unijních institucích, v po-rovnání s hráči typu Francie či Němec-ka, výrazně méně. Ani způsob hlaso-vání ve většině otázek (tzv. kvalifiko-vaná většina) jim nehraje do karet. Po-dobných zemí (i „nových“) je všakv Evropské unii víc a na evropskémhřišti se pohybovaly a pohybují s většígrácií než ČR.

Faktor předsednictví

Přípravy na české předsednictví dávajítušit, že se situace pozvolna mění. Mů-

žeme se dohadovat, zda se tak dějev důsledku posunů v rámci samotnéČR, nebo proto, že institut předsed-nictví je v EU vnímán většinou aktérůjako prestižní (a tudíž je budoucí před-sednické zemi obecně dopřáváno vícesluchu), pravdou však je, že česká „ev-ropská“ rozhodnutí do sebe začína-jí „zapadat“ a že česká reprezentace(v nejširším slova smyslu) se začíná –minimálně pokud jde o unijní otázky –konsolidovat. Ukazuje se, že české ve-to při hlasování o navýšení minimál-ních sazeb spotřební daně na alkoholloni na podzim nebylo ojedinělým kro-kem, ale naopak prvním z řady pokusůjednoznačně a především důrazně de-finovat a obhajovat vlastní poziciv rámci EU. Následovalo vymezeníkoherentního a zároveň konstruktiv-ního názoru na budoucnost evropskéústavy nebo zahájení jednání o finan-

cování nákladných vodohospodář-ských projektů, jejichž realizace vyplý-vá z přístupové smlouvy.

Z hlediska předsednictví je tentoposun klíčový, přestože se od země,která Unii po šest měsíců „řídí“, oče-kává zejména schopnost nalézatv rámci legislativního procesu kom-promisní řešení. Bez stanovení kon-krétních cílů by se totiž mohlo velmisnadno stát, že na ČR se sice budevzpomínat jako na „dobrého předse-du“, ale taky na zemi, která pro sebeběhem svého mandátu příliš nezíska-la. A nedělejme si iluze: poté, co před-sednictví přejde na další stát, akční rá-dius ČR se náležitě umenší.

Rizika

České politice ve vztahu k EU v tutochvíli (krom vnitropolitických fluktua-cí) hrozí především nebezpečí „zahl-cení“ – snaha definovat vlastní pozicike každému jednotlivému návrhu. Tu-dy cesta nevede. Spíše je vhodnější –a přípravy předsednictví tuto linii za-tím sledují – vymezit klíčové okruhyproblémů, jejichž řešení je z hlediskaČR podstatné (a alespoň zčásti prosa-ditelné), a k ostatním otázkám se po-stavit v rámci ad hoc koalic. Samozřej-mě nikoliv bez znalosti názoru těch, nakteré evropské řešení v posledku do-padne.

Pokud ČR neztratí ze zřetele, oč jív EU jde, má (i díky předsednictví)slušnou šanci vybudovat si pozici akté-ra, s nímž se počítá. V opačném přípa-dě se její dlouhodobé postavení v EUnezmění a české perspektivy v Unii seznovu stanou podobně prázdným po-jmem jako před rokem, dvěma. Nutnododat, že ke škodě mnohých z těch,kteří v Česku žijí.

PSÁT O PERSPEKTIVÁCH V EVROPSKÉ UNII (EU) JE OŠIDNÉ: VŽDY SE MŮŽEOBJEVIT FAKTOR, KTERÝ JEJICH DEFINOVÁNÍ NEBO REALIZACI ZHATÍ.PŘESTO VŠAK EXISTUJE DOCELA SPOLEHLIVÁ CESTA, JAK SE V UNII„NEZTRATIT“ A STÁT SE AKTÉREM, JEHOŽ VÝZNAM NENÍ V RÁMCINEKONEČNÝCH LEGISLATIVNÍCH JEDNÁNÍ V RADĚ A V EVROPSKÉMPARLAMENTU ZANEDBATELNÝ.

ONDŘEJ KRUTÍLEK

analytik CDK

partneři CEVRO

V roce 2009 čeká Českou republikupředsednictví EU.

CE

VR

OR

EV

UE

9

ROZHOVOR

Mohl byste zhodnotit hlavní pozitiva a nega-tiva členství České republiky v Evropskéunii?

Hlavní pozitivum členství ČR v EUspatřuji v tom, že občané ČR a dal-ší české subjekty mohou využívat vý-hod 4 základních svobod. Tyto svobo-dy jsou sice různými způsoby stá-le zdeformované, ale i tak volný po-hyb zboží poskytuje českému exportuvelkou výhodu oproti předchozímustavu. Stejně tak je výhodou i to, žečeští studenti mohou bez problémůstudovat na všech školách v celé Ev-ropské unii. Na druhé straně za nega-tivní považuji: 1. diskriminační pod-mínky pro české zemědělství oprotiEU15, 2. obrovský objem nové evrop-

ské regulace, který jsme museli přij-mout do svého právního řádu včetněkvótování mléka, cukru atd. 3. pokra-čující diskriminaci občanů ČR v pří-stupu na pracovní trhy v Rakousku,Německu a některých dalších státechEU.

Jak byste v několika větách charakterizovalpostavení ČR v EU? Je takové, jak ho líčí ně-kteří sociálnědemokratičtí politici, že jsme„potížistou“, či je situace jiná?

Postavení ČR v Evropské unii od-povídá nyní tomu, že máme špatnědojednanou přístupovou smlouvu, zacož je odpovědná ČSSD. Možnostizlepšit naše postavení v EU jsou velmilimitované, ale současná vláda v tomčiní správné kroky. To, že jsme veto-vali zvýšení spotřební daně na pivoa to, že vláda žaluje Evropskou komisiza nízký příděl emisních povolenekpro ČR jsou příklady toho, že se uždokážeme ozvat v situaci, kdy jdeo české zájmy.

Vy jste členem parlamentního Rozpočtové-ho výboru. Jaká je situace ČR v této oblasti?

Dostáváme z EU dostatek peněz úměrně na-šemu postavení?

Platby ČR do rozpočtu EU a z roz-počtu EU do ČR byly pro období2004–2006 dohodnuty již v přístupovésmlouvě. Dohoda zněla tak, že bude-me v tomto období mírným čistým pří-jemcem. Zatím ještě vyúčtování celé-ho tohoto období není skončené, tak-že celkový výsledek nevíme. To se te-prve ukáže. Pro období 2007–2013 jejiž naše rozpočtová situace příznivější.Měli bychom mít možnost získávatmnohem více peněz než v letech2004–2006. Peníze ale reálně začnoudo ČR plynout nejdříve v roce 2008,protože kromě Programu rozvojevenkova dosud nebyl schválen žádnýdalší český operační program. Situacijsme si sami zkomplikovali tím, že má-me 24 operačních programů a nikolivpouze například 3 jako má Itálie.

Evropská unie je nejčastěji kritizována zapřílišný protekcionismus a dirigismus. Mohlbyste zmínit nejkřiklavější případ z oblastí,jimž se věnujete?

Nejkřiklavějším případem protek-cionismu a dirigismu EU je celá Spo-lečná zemědělská politika EU. Kon-krétně v České republice jsme to os-tatně již zažili v případě cukru, kdedochází k likvidaci českého řepařství,

nebo v oblasti mléka, kde stovky na-šich producentů dostali pokutu za to,že nadojili moc mléka.

Klíčovým okamžikem v době našeho půso-bení se stalo odmítnutí tzv. euroústavy.Změnilo se od té doby myšlení vrcholnýchpředstavitelů EU? Jakým směrem?

Mám obavu, že myšlení většiny zá-padoevropských politiků se od fran-couzského a nizozemského referendapříliš nezměnilo. A pokud ano, tak

směrem k ještě větší regulaci pod zá-minkou klimatických změn a energe-tické bezpečnosti. Mnozí politikovése snaží euroústavu v nějaké velmimírně upravené podobě prosadit bezohledu na přání voličů.

Jaké oblasti by dle Vás měly patřit mezipriority českého předsednictví v EU v roce2009?

Jsem přesvědčen o tom, že by tomělo být odstraňování bariér na trhupráce, znovuoživení původního návr-hu směrnice o službách a zásadní re-forma zemědělské politiky.

Čemu by Evropská unie měla v budoucnuvěnovat největší pozornost, aby se neopa-kovalo takové znechucení občanů, jaké bylopatrné např. při některých referendecho evropské ústavě?

Já jsem zastáncem postupné kon-solidace EU na základě 4 svobod. Po-kud se podaří tuto konsolidaci v do-hledné době úspěšně zvládnout, takto budu považovat za historickýúspěch. A jsem přesvědčen o tom, žeby to vyhovovalo i většině občanůčlenských států EU. Pokud budoumoci všichni občané EU 27 volně pra-covat, studovat, podnikat a žít kdeko-liv v EU bez zbytečné byrokratické re-gulace, bude to přínosné. Zatím tomutak ale není.

Hynek Fajmon /Západoevropské myšlení se odústavních referend nezměnilo

Hynek Fajmon (* 1968)• poslanec EP, člen Rozpočtového

výboru• absolvent London School of

Economics• autor či editor publikací České

zemědělství a společnázemědělská politika Evropské unie(2006), Cesta České republiky doEvropské unie (2004)

ZBYNĚK KLÍČ

výkonný redaktor

CEVROREVUE

Hlavní pozitivum členství ČR v EUspatřuji v tom, že občané ČR a dal-ší české subjekty mohou využívat vý-hod 4 základních svobod.

Pokud budou moci všichni občané EU27 volně pracovat, studovat, podnikata žít kdekoliv v EU bez zbytečné byro-kratické regulace, bude to přínosné.Zatím tomu tak ale není.

10

CE

VR

OR

EV

UE

aktuálněPOSLANECKÁ SNĚMOVNA

SENÁT

Zhodnotíme-li naši stávající ekono-mickou situaci, musíme říci, že české-mu hospodářství se v současnosti daří– HDP roste, nezaměstnanost klesá.Velkým problémem je ale rostoucí ve-řejný dluh, který pravděpodobně v le-tošním roce překročí magickou hrani-ci 1 bilionu korun a zvětšující se deficitstátního rozpočtu. Za současného sta-vu bez nenastartování reforem by jižv roce 2009 byly státní výdaje vyšší nežpříjmy. V roce 2013 by nastala situace,kdy by veškeré výdaje sloužily pouzena pokrytí mandatorních nároků. Ne-existovaly by tak prostředky na ostatnístátní výdaje jako investice, podporastavebního spoření, věda atd.

Problém veřejných financí můžemít dopady i z Evropské unie. ČR seještě za vlády ČSSD zavázala mít vlád-ní deficit pod úrovní 3 % HDP a smě-

řovat k dlouhodobě udržitelnému sta-vu veřejných financí. Tento závazekvšak ČR celou dobu porušovala a bezprovedení reforem jej nebude schop-na udržet ani v budoucnu. To by moh-lo vést ze strany EU k sankcím a zasta-vení možností získávání různých dota-cí, se kterými se již v této chvíli počítá.

V souladu s programovým prohlá-šením vlády Mirka Topolánka byl doposlanecké sněmovny předložen ná-vrh zákona o stabilizaci veřejných roz-počtů. Jeho cílem je zabránit hrozběsilně deficitního rozpočtu roku 2008(pravděpodobně až 160 mld. Kč ) sni-žováním těch parametrů, které jsoupředurčeny dosavadní legislativou.Předpokládá se, že mimo vědu a vý-zkum budou všechny ostatní výdajovékapitoly státního rozpočtu poprvémenší než předchozí rok. Zároveň

jsou předkládána prorůstová opatřeníjako první balík plnění volebních slibů– zrušení daňové progrese zavedenímrovné daně z příjmu fyzických osob,postupný přechod od daní přímýchk nepřímým, zrušení minimálního zá-kladu daně, zrušení povinnosti regis-tračních pokladen, výrazné osvoboze-ní příbuzných od daně dědické a daro-vací atd. Přestože v důsledku naplněníevropské směrnice musí být zavedenanová tzv. ekologická daň ze zemníhoplynu, pevných paliv a elektřiny, nedo-jde k navýšení složené daňové kvóty.

Se stejným cílem jsou na základěvládního kompromisu navrhovánadalší opatření v oblasti sociální a zdra-votní. Při zachování elementární zod-povědnosti vůči občanům a prosperitěv ČR optimisticky věřím v prosazeníi v českém parlamentu.

Není žádným tajemstvím, že mezihorní a dolní komorou Parlamentuexistuje jistá rivalita, stejně jako to, žejejich politické složení se značně liší.I z těchto důvodů jen málokterá sená-torská zákonodárná iniciativa ne-skončí svou legislativní pou� zamít-nutím v jednom ze tří čtení ve Sně-movně.

Jsem osobně velmi rád a považujiza úspěch Senátu, že výjimkou potvr-zující pravidlo se stal náš návrh záko-na o Ústavu paměti národa. Úspěch jeto o to větší, že se nejedná o nějakoudrobnou novelizaci platné právní nor-my, ale o vznik nové instituce, která semá nadto zabývat poměrně citlivouoblastí – naší nedávnou komunistic-kou minulostí. Měl jsem tu čest podí-let se na vytváření tohoto návrhu a po

jeho vcelku hladkém schválení v Se-nátu jsem byl jako zástupce předkla-datelů vyslán na poslanecké kolbiště.

Již první čtení naznačilo, že pro-jednávání zákona o ÚPN ve Sněmov-ní ulici bude nejen velmi dlouhé (roz-prava trvala tři a půl hodiny), ale i po-měrně dramatické a s nejistým výsled-kem (pro vrácení hlasovalo 83 poslan-ců, proti o jednoho více). Věcnost dis-kuse byla kromě toho poznamenánaminimální znalostí příslušného sně-movního tisku. Od první chvíle bylojasné, že více než o co jiného půjdeo politický střet mezi pravicí a levicí.Nicméně ze strany sociální demokra-cie zaznívaly i vstřícné projevy, že po-kud by se něco upravilo, pak by třeba… Úkol před druhým čtením byl tedyjasný: předlohu pozměnit tak, aby její-

mu přijetí nestály v cestě žádné – by�mnohdy spíše neodůvodněné – od-borné výhrady, které vycházely přede-vším z řad archivářů a zpravodajskýchslužeb.

Žádné hlasy navíc to z levicovéhotábora nakonec nepřineslo. Přesto simyslím, že zvolená cesta úprav roz-hodně nebyla zbytečná: odbouránímvšech možných důvodů a alibi pro ne-zvednutí ruky pro zákon se naplnoukázalo, jaký je skutečný vztah sou-časné sociální demokracie k procesuvyrovnávání se s naší totalitní minu-lostí. Kromě toho je při konstituovánínové instituce nepochybně třeba najítshodu i se všemi stávajícími instituce-mi tak, aby nebyla do budoucna ztíže-na a poznamenána jejich vzájemnáspolupráce.

PAVEL HRNČÍŘ

místopředseda

rozpočtového výboru

PS PČR

STABILIZACE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

SENÁTNÍ NÁVRH ZÁKONASE STAL ZKOUŠKOU KOALICE

JIŘÍ LIŠKA

místopředseda Senátu

CE

VR

OR

EV

UE

11

aktuálněEVROPSKÁ UNIE

EVROPSKÁ UNIE

Evropská komise přijala další rozhod-nutí, v němž zveřejnila seznam zbýva-jících kroků, které je třeba přijmoutk zavedení jednotného firemního da-ňového základu (common consolida-ted corporate tax base – CCCTB). S je-ho zavedením se počítá již od roku2010.

Jde o problém, který nás musí zají-mat – zdá se totiž, že Česká republika(bude-li konsolidovaný základ přijat)ztratí část své suverenity v rozhodová-ní o výši firemních daní. Podle návrhuCCCTB by měla EK určit jednotnápravidla pro určení základu daně fi-rem. V případě firem, působících vevíce členských státech, by se celkovýzáklad daně vypočetl dohromady zavšechny firemní pobočky a mezi člen-ské země rozdělil podle klíče stanovené-ho Evropskou komisí. Na přidělený po-

díl základu daně by členská země uplat-nila vlastní sazbu daně.

Daň je součinem základu a sazby.Není tedy žádný podstatný rozdíl mezitím, zda EU určí základ či sazbu. Do-volíme-li EU přisvojit si ve jménu „vnitř-ního trhu“ pravomoc určovat základ,nezbude jediný argument proti tomu,aby nemohla později určovat i sazbu!

To ve skutečnosti znamená konecdaňové konkurence. Členské země si-ce budou moci uplatnit (zatím) růz-nou sazbu daně, ale lákání firem toutosazbou bude do značné míry bezpřed-mětné. Objem základu ke zdanění bu-de pevně přidělen podle vzorce. Vzo-rec pro rozdělení zisku ale není zatímnavržen.

Jde o další pokus EK hanebně za-sáhnout do pravomoci členských zemía mít výhradní právo určovat přímé

daně. Zavedení by znamenalo revo-luční zásah do suverenity členskýchstátů s dalekosáhlými hospodářskýmidůsledky a výrazné omezení daňovékonkurence v Evropě. To by Českourepubliku poškodilo!

Zavedení společného konsolidova-ného základu daně firem není v zájmuČeské republiky. Dnes ČR vybírá nadani z příjmu právnických osob asi 150miliard ročně. Je pravděpodobné, žerealizací systému konsolidovaného zá-kladu daně Česká republika přijdeo značnou část tohoto výnosu. Nikolivve prospěch svých daňových poplatní-ků, ale ve prospěch jiných zemí EU.

Ministr financí ČR musí najít sílua odvahu vetovat tento návrh na jedná-ní ministrů financí členských zemí.Celý text si můžete přečíst nawww.cevro.cz.

V současné době státy Evropské unieimportují 82 % ropy a 57 % zemníhoplynu, čímž se dostávají na první místomezi dovozci paliv. Poptávka po ener-giích navíc stále roste a infrastrukturazastarává. Odhaduje se, že během ná-sledujících 20 let dojde k 60 % nárůstupoptávky a bude muset být v oblastienergetiky vynaložen více než 1 bilionEur.

Je proto nasnadě, že se evropskéinstituce snaží tuto situaci řešit a pro-sazují společnou evropskou energetic-kou politiku. Hlavním tématem jsoupřitom paradoxně obnovitelné zdrojeenergie. Evropské instituce si stanovi-ly do roku 2020 cíl zajistit 20-ti % podílobnovitelných zdrojů energie; to jepro ilustraci třikrát více než dnes. Připrojednávání této politiky Evropský

parlament dokonce žádal cíl ve výši30 %. Otázka je, do jaké míry jsou tytocíle reálné. Souhlasím s tím, že je důle-žité alternativní zdroje podporovats přihlédnutím k možným nákladůma účelnosti investic. Musíme však brátv potaz často diskutabilní dopady nakrajinu, jak je tomu například u větr-ných elektráren. Uvědomme si také,že evropské státy nemají stejné mož-nosti využít potenciál obnovitelnýchzdrojů.

Jsem přesvědčen, že pokud na ev-ropské scéně diskutujeme o energe-tické politice, měli bychom diskutovatnejenom o obnovitelných zdrojích, alepředevším o bezemisních zdrojích.Jednou z cest snižování energetickézávislosti je totiž také větší využití jád-ra. Jaderná energie je však v Evropě

velmi kontroverzním tématem, kteréje určitým „tabu“, o kterém se nemlu-ví. A to je velká chyba. Další chybou je,že se nevěnuje dostatečná pozornostúsporám energie. Stávající diskuse sebohužel zaměřuje především na na-bídkovou stranu problému a výrobuenergií. Opomíjí se tak řízení poptáv-ky a problematika snižování energe-tické náročnosti. V době, kdy neustálerostou ceny fosilních paliv a dalšíchenergií, je potřeba se proto zaměřit najejí úspory. Velký prostor je v tomtokontextu zejména u měst, která jsoudůležitá proto, že se 75 % energiespotřebovává právě ve městech, zej-ména při vytápění, chlazení, osvětlenía veřejné dopravě.Celý text si můžete přečíst nawww.cevro.cz

CCCTB? VETOVAT!

PARADOXY EVROPSKÉENERGETICKÉ POLITIKY

OLDŘICH VLASÁK

poslanec EP

IVO STREJČEK

poslanec EP

12

CE

VR

OR

EV

UE

Průběh i výsledky francouzských pre-zidentských voleb byly u nás velmi ši-roce komentovány. Zajímavý příběhtéměř krystalicky čistého souboje me-zi pravicí a levicí (navíc reprezentova-ných mužem a ženou) z těchto volebudělal mimořádně vděčné novinářskétéma.

O volebních kampaních se psalopodstatně méně. Jaké tedy byly voleb-ní kampaně hlavních kandidátů z po-hledu politického marketingu?

Na jednom konci to svážeš …

Tento poněkud nepolitický titulek asinejlépe charakterizuje průběh fran-couzských politických kampaní. Regu-lace je ve francouzském politickémmarketingu téměř všudypřítomná. Te-levizní a rozhlasová reklama je zaká-zaná s výjimkou oficiálně přidělenýchčasů. Tyto oficiální časy jsou přidělo-vány na základě přísné rovnosti, bezohledu zda jde o kandidáta některéz velkých stran nebo na extrémnímkonci politického spektra. Kandidátmusí ve spotech sám vystupovat a ne-smí napadat konkurenci. Nesmí býtpoužity státní barvy (trikolóra) anistátní symboly Francie (včetně vý-znamných budov) ani symboly EU.

Pro plakáty jsou vyhrazeny speciál-ní plochy před volebními místy (opětna principu rovnosti), všechny ve veli-kosti 594 × 841 mm. Plakáty nesmí

mít v různých oblastech rozdílný text.Texty musí být dopředu schváleny ne-závislou komisí. Plakáty mohou býtdoplněny dolepkou, ale ta může pouzeinformovat o aktuálním meetingu ne-bo o čase vysílání oficiálního TV spotukandidáta. Dolepka má maximálnírozměr 297 × 420 mm. Přísně regulo-vány jsou i celkové výdaje na kampaň.

… a na druhém se ti to protrhne

Francouzským regulátorům ale zatímtéměř unikl fenomén poslední doby –internet. Soutěžící o prezidentský posttak zcela logicky vrhli ohromné úsilí dotéto oblasti. Internetové teamy Nikola-se Sarokozyho i Ségolene Royal vybu-dovaly vskutku rozsáhlé, moderní, in-teraktivní weby. Na stránkách vyhráva-ly webové televize, vesele se blogovaloa diskutovalo, byly zde umístěny voleb-ní programy a další materiály ke staže-ní i podrobnosti o konaných akcích.Nechybělo dnes již samozřejmé orga-nizování teamů dobrovolníků. Opu-lentnost těchto internetových „mon-ster“ překvapila dokonce i team ame-rických odborníků na politický marke-ting, kteří sledovali průběh voleb.

Kampaň Nikolase Sarkozyho

Sarkozy vstoupil do kampaně s image„tvrdého muže“, který vrátí Franciiekonomickou prosperitu a vypořádá se

s problémem imigrantů. V průběhukampaně se ale snažil tuto image spíšerozpouštět než posilovat. Jeho heslembylo „Ensemble tout devient possible“(Společně je všechno možné). Využí-val modro – bílou barevnou kombinacia na většině materiálů se objevuje předkýčovitým pozadím se zelenými stromya čistě modrou oblohou. Jeho propra-covaný internetový projekt www.sar-kozy.fr obsahoval převahu obrazovýchmateriálů – například web tv s 18 kaná-ly (NSTV). Možnost stažení detailníchmateriálů psaných materiálů bylav „Sarkotéce“ (www.sarkoteque.com).

Kampaň Ségolene Royal

Ségolene Royal dokázala zvýraznitsvoji ženskost a také to, že je velmi fo-togenická. Obrazové materiály jsoupravděpodobně její nejsilnější strán-kou. Její heslo bylo „La France Prési-dente“ (Prezidentka Francie) a také„Plus juste, la Fance sera plus forte“(Spravedlivější Francie bude silnější).Využila tradiční červenou, ale zajímavébylo, že ve druhém kole, ve snaze při-táhnout středové voliče, přebarvila svůjoficiální plakát z červené na modrou.

Výrazné barevné podání měl jejíprogram „La pacte présidentiel“ a zej-ména kampaň „100 propositions“(100 návrhů). Tato kampaň kopírova-la prezidentskou kampaň F. Mitteran-da z roku 1981 (110 propositions)a měla dokázat, že S. Royal má blízkok lidem a umí jim naslouchat. 100 ná-vrhů bylo vybráno z diskuzí s občanya příspěvků na webu.

POLITICKÁ REKLAMAFrancouzské prezidentské volby z pohledu politickéhomarketingu

MAREK BUCHTA

spolupracovník

CEVROREVUE

Sada oficiálních plakátů dvanácti prezidentskýchkandidátů. Kampaň S. Royal „100 propositions“

Propracovaná stránka www.sarkozy.fr. Vlevouprostřed kniha s kontroverzní trikolórou (jejížpoužití je ve volbách zakázáno).

CE

VR

OR

EV

UE

13

DANIEL REISIEGEL

poslanec PSP ČR

MICHAL THIM

analytik Asociace pro

mezinárodní otázky

PETR ROBEJŠEK

ředitel Haus Rissen

Hamburk

MĚLO BY TURECKO VSTOUPIT DO EVROPSKÉ UNIE?

Od Evropské unie požaduji hlavněvolný pohyb zboží, služeb, kapitálua osob tak, jak vyplývá z primárníhopráva unie. Vstupem Turecka se trhznačně rozšíří jak co do rozlohy území,tak i rozsahu zboží a služeb. Po splněnízejména politických podmínek, kteréEU standardně po nových členech vy-žaduje, jsem pro.

Ptáme-li se z pozice Turecka, tak ano.Vstup Turecka do Evropské unie bypro tuto zemi, nacházející se na geo-politické křižovatce, znamenal zodpo-vězení otázky její příslušnosti a záro-veň potvrdil dlouhodobé směřovánízahraniční politiky Turecka. Tureckomá v každém případě EU co nabíd-nout, zejména v oblasti energetickébezpečnosti, oblasti v poslední dobětak diskutované. Přístupový proces –zatím ne příliš konstruktivně pojatý –by měl zaručit, že Turecko bude při-pravené stát se ve všech ohledech pl-nohodnotným členem EU.

Podle mého názoru není silná a vnitř-ně provázaná EU v našem národnímzájmu. Proto vítám vše, co by přispělok rozmělnění EU. Vstupem Tureckaby vzrostl počet nesourodých členůa poklesla by soudržnost a akceschop-nost EU.

anketa pro 3

� Legislativní smrš� namodro. Vládaodložila plán zákonů, Aktuálně.cz,2. 5., Petr Kolář

� Malé strany se vracejí k ODS. Nevy-hnutelně, Hospodářské noviny, 14. 5.,Zbyněk Klíč

Existence malých pravicových stranje založena na pomíjivých základech.US-DEU vznikla na negativních emo-cích vůči ODS, Evropští demokraté(ED) na osobních ambicích a Stranazelených na aktuálním tématu. ZákladSNK je sice pevný, komunální, na ce-lostátní ambice však ani ve spoluprácis ED nestačí. Tendence k jednomupravicovému bloku jsou proto přiro-zené.

� Šéfredaktor CEVRO Revue blogujena idnes.cz, Petr Sokol

Stejně dnes, jako před dvaceti lety,vidí spousta lidí v USA velkého sata-na, který chce ovládat svět. V 80. le-tech „míroví“ aktivisté ze západníchstátů tvrdili, že Sovětský svaz chce svě-tový mír. Češi, kteří, narozdíl od zá-padních Evropanů tehdy rozmís�ováníraket ve své zemi veřejně komentovatnemohli, ale dobře vědí, že Sověti teh-dy chtěli světový mír asi jako dnesKim Čong Il, nebo jeho kamarád Ah-manídedžád. (z článku Radar, pershinga střílející traktory)

� Euthanasie – zahrávání si s ohněm,Neviditelný pes, 5. 6., Zbyněk Klíč

� Reforma veřejných financí jako po-litické rozhodnutí, Neviditelný pes,7. 6., Zbyněk Klíč

V případě reformy veřejných finan-cí se jedná o normu přelomového cha-rakteru, jež vyžaduje vpravdě státnic-ké řešení a jejíž nepřijetí by bylo vůčičeským občanům krajně nezodpověd-né. V českém prostředí rovněž její od-mítání přispívá k pádu vlády a nástupusocialistů k moci. A ti by si s hrozboubezprecedentního krachu daňovéhoa důchodového systému příliš těžkouhlavu nedělali.

v květnu a červnuCEVRO V MÉDIÍCH

ZBYNĚK KLÍČ

výkonný redaktor

CEVROREVUE

14

CE

VR

OR

EV

UE

o cevro

Již tradičně se konají v první poloviněroku Liberecké rozhovory. Těch se napozvání nadace Konrad AdenauerStiftung, Evropské akademie pro de-mokracii a CEVRO, účastní členovéstředopravicových parlamentů Českérepubliky, Německa a letos poprvéi Portugalska (předsedá EK v druhépolovině roku). Rozhovory se prvníčervnový den konaly v liberecké Liebi-gově vile pod tradiční záštitou předse-dy Senátu PČR Přemysla Sobotky.

Za ODS se setkání zúčastnili před-seda Senátu Přemysl Sobotka, senátorMiroslav Škaloud a poslanec Jan Mo-

rava. KDU-ČSL reprezentovali sená-tor Adolf Jílek a poslanec Jiří Carbol.CDU zastupovali poslanci Bundesta-gu Michael Kretschmer a Maria Mi-chalk, Saský zemský sněm reprezento-val Andreas Grapatin. Za BavorskouCSU přijel poslanec Thomas Silber-horn. Portugalskou sociální demokra-cii na setkání reprezentovali poslanciLuis Ferreira a Melchior Morreira.

Jednání zahájili Stefan Gehrolda Přemysl Sobotka. Ten ve své řečiuvedl, že EU není v krizi, jak mnozítvrdí, ale na křižovatce. Je důležité, ja-kým směrem se te vydáme a je úko-

lem středopravicových stran, aby se ži-voty občanů nestaly předmětem cen-trálního evropského plánování.

Evropská ústava – projekt minulostinebo budoucnosti?

S úvodním referátem k prvnímu téma-tu vystoupil senátor M. Škaloud. Zdů-raznil, že ústavní smlouva prokazujeEU medvědí službu, když neřeší prob-lémy, které Unie má, naopak vytvářínové.

L. Ferreira řekl, že nový text by mělvycházet ze současné smlouvy. Zdů-raznil, že je nutné více diskutovato úloze národních parlamentů. Svouřeč shrnul konstatováním, že EU po-třebuje udělat menší, ale o to pevnějšíkrok vpřed.

Třetím řečníkem bloku byl posla-nec za CSU Thomas Silberhorn. Při-rovnal EU k USA a řekl, že jednotlivéstáty severoamerické federace jsouv některých záležitostech daleko méněregulované, než státy Evropské unie.Zároveň se vyslovil pro intenzivněj-ší spolupráci zákonodárců národníchparlamentů při projednávání evrop-ské legislativy.

V diskusi mimo jiné zaznělo, že EUse musí přiblížit občanům, jinak nikdynevyřeší své problémy. I z toho důvo-du by měl být striktně dodržován prin-cip subsidiarity a diskuse by se mělaznovu věnovat vrácení některých pra-vomocí na národní úroveň.

Velká koalice – nouzové řešení nebomodel budoucnosti?

Druhý blok zahájil rekapitulací povo-lebního vývoje v ČR poslanec Jan Mo-rava. Michael Kretschmer uvedl, žev Německu nikdo neočekával výsle-dek, který nakonec vedl k velké koali-ci. Ta již te má v Německu za násle-dek posilování extrémních stran naobou stranách politického spektra.

Z diskuse jednoznačně vyplynulo,že velká koalice je nestandardní řeše-ní, které má sloužit pouze k překlenutívelmi problematického období.

NA TŘETÍCH LIBERECKÝCHROZHOVORECH O EUROÚSTAVĚA VELKÉ KOALICI

JIŘÍ KOZÁK

projektový manažer CEVRO

Institutu

inzerce

CE

VR

OR

EV

UE

15

o cevro

PROBLEMATIKA VOLEBNÍHOPRÁVA NA PŮDĚ CI

Vysoká škola CEVRO Institut uspo-řádala ve spolupráci s Ústavem čes-kých dějin FF vědecký seminář pořá-daný u příležitosti 100. výročí zavedenívšeobecného a rovného volebníhopráva.

V dopoledním bloku vystoupil Mi-lan Hlavačka, který analyzoval posta-vení Čechů v rámci předlitavského po-litického systému. Další z lektorů CI,Luboš Velek, následně představil po-stoje českých liberálních stran k rozši-řování volebního práva, které měly da-leko do jednotnosti. Jan Galandauer

v závěru přednesl základní fakta o po-stoji rakouské sociální demokraciek rozšiřování volebního práva a zaspe-kuloval, zda vítězstvím v tomto bojistrana nezískala spíše vítězství Pyrr-hovo.

Po obědě přišla na řadu politolo-gická část, v níž vystoupili Daniel Kun-štát, Roman Joch a Jan Kubáček. Dis-kutovala se řada témat – vliv volební-ho práva na vývoj politických stran,idea volebního práva a možnosti jejízměny či alternativa elektronickéhohlasování. Podle Romana Jocha tvoří

dva hlavní argumenty pro rozšíření vo-lebního práva, z původní zásady „volpodle výše daní“, možnost politickéhovzdělávání a také zvyšování loajalityprostřednictvím účasti na moci. Zá-sadní otázkou však není kdo má vlád-nou, ale jak vládnout, uvedl. Hrozbanátlaku, ale i nákladnost či rozpors ústavním pořádkem ČR jsou jen ně-která z negativ, která zpochybňují vše-obecné nadšení pro zavedení elektro-nického hlasování, uvedl v závěru natoto téma Jan Kubáček.

PETR KOLÁŘ

prorektor CEVRO Institutu

Ve dnech 24.–27. května se v prosto-rách Měš�anské besedy uskutečnilosetkání zástupců osmnácti středopra-vicových nadací a institucí, pořádanéMezinárodním republikánským insti-tutem. Na organizaci mítinku se podí-lelo i CEVRO.

Prezentace nových institucía představení CATO Institute

První pracovní blok byl připraven napátek. Během dopoledne bylo naprogramu představení nových středo-evropských a východoevropských in-stitucí – před řečnický stůl tak postup-ně usedli reprezentanti think tankůz Bulharska, Litvy, Slovinska a Sloven-ska a mluvčí srbské strany G17 Plus,kteří nastínili problémy, genezi a pů-sobnost své organizace. Srbský mluvčínapř. upozornil na řadu komplikací,

které stojí v cestě v prosazení přidru-žených organizací jeho politické stra-ny a jako hlavní problém uvedl neexis-tenci právní úpravy pro politické na-dace.

Po obědě přišla na řadu prezentaceamerického libertariánského CATOInstitute, který v mnoha ohledechpředstavuje vzor pro středoevropskénadace. Nejzajímavější na jeho orga-nizaci je způsob financování, kterýje ze 70 % zajiš�ován individuálnímidary.

Pro české zástupce byla „známoutváří“ Konrad Adenauer Stiftung na-dace, zastupovaná projektovým mana-žerem Tomislavem Delinicem. Ten vesvém příspěvku shrnul strategii finan-cování jednotlivých nadací ve střednía východní Evropě, které bude v bu-doucnu zaměřeno na projekty věnova-né mládeži. V prezentaci západoev-ropských partnerů pak pokračovalanadace FAES ze Španělska, Constan-tine Karamanlis Institute for Democ-

racy z Řecka a politická nadace Ev-ropské lidové strany.

Možnosti regionální spolupráce

Konkrétní možnost spojit znalosti zá-padoevropských nadací s jejich středo-evropskými a východoevropskýmiprotějšky je projekt „Jak přežít v opo-zici a příště vyhrát“ polské nadaceCREO, která svůj záměr na setkánírovněž prezentovala. Jeho cílem je po-mocí vzdělávání členů Občanské plat-formy, s níž nadace spolupracuje, vy-pracováním programu či zlepšenímvztahu s médii dopomoci straně k vo-lebnímu vítězství. CREO vzniklo mi-nulý rok za pomoci CEVRO.

V druhém sobotním bloku diskuto-vali zástupci nadací možnosti regio-nální spolupráce na dalších společ-ných projektech, například společnýchprohlášeních participujících nadací čivzdělávacích kurzech. Na řadě z nichse bude podílet i CEVRO.

SETKÁNÍ STŘEDOPRAVICOVÝCHNADACÍ V PRAZE

JIŘÍ KOZÁK

projektový manažer CEVRO

Institutu

2004 200520031 2 3

4

5

6

78

10

119

16. dubna 2003Podpis přístupovésmlouvy v Aténách.

1 Vláda schválilastrategii přistoupeník eurozóně, kterápočítá s přijetím eurav letech 2009–2010.

13. října 20032

Nominace PavlaTeličky na post prvníhočeského komisařev EU.

25. února 20043

Miroslav Ouzký se staljedním ze čtrnáctimístopředsedů EP.

20. července 20048

Vláda rozhodla, žeČeská republikapodpoří zahájenípřístupovýchrozhovorů o vstupuTurecka do EU.

10. listopadu 200410Česká republika spolus dalšími 24 zeměmiEU podepsala tzv.ústavní smlouvu. Abyvstoupila v platnost,musejí jí běhempříštích dvou letratifikovat všechnyčlenské země.

29. října 20049

Sedmičlenná výběrovákomise vybrala v rámcigrantového řízení prorealizaci Koncepceinformování Úřaduvlády o EU dvanáctprojektů, na něž vládapřispěje částkou5 994 709 Kč.

27. září 200514

Právní výborEvropskéhoparlamentu doporučilodejmout imunitučeskému europoslanciVladimíru Železnému(Nezávislí demokraté).

6. října 200515

Vláda schválila NárodníLisabonský program /Národní programreforem Českérepubliky. Vláda sev dokumentu zavázalake snížení deficituveřejných financí,reformě daní adůchodového systémua zvyšování výdajů navědu a výzkum.

16. listopadu 200516

Předseda Evropskomise José ManBarroso v ČR jakvůbec v první zempředstavil novoukomunikační stratakzvaný plán D,symbolizující dialdebatu a demokra

18. listopadu 20017

Evropský parlamentve Štrasburku schválilobjem rozpočtu EUna dalších 7 let(2007–2013) ve výši864,4 miliardy euro.Česká republika by takmohla ročně získatčistý příjem až93 miliard Kč.

17. května 200621

Podle informacíEurostatu má 18 z 25zemí EU stanovenouvýši minimální mzdy,která se pohybuje od129 eur v Lotyšskuaž do 1 503 eurv Lucembursku. Českose nachází na 12.místě s 261 eury(7 570 Kč).

13. července 200622

Bývalý ministr zdravotnictví ČR David Rath prohrálsoudní spor s europoslancem MilanemCabrnochem. David Rath se bude muset veřejněomluvit za své tvrzení, že díky projektuinternetových zdravotních knížek plynuly doCabrnochovy soukromé firmy peníze VZP, zaplatitmu odškodné 50 000 korun a uhradit nákladyřízení.

21. listopadu 200623

16

CE

VR

OR

EV

UE

TŘI ROKY ČESKÉ REPUB

REVUECEVRO

2006 200712 13

25

2614 15

16

17

18

1920 21 22

23

24

Nominace JanaKohouta na postvelvyslance ČR při EU.

19. května 20045

Evropská komiseschválila český plánstlačit deficit rozpočtupod 3 procenta HDPdo roku 2008.

24. června 20047

Evropský parlamentvyslovil důvěruEvropské komisi, v nížzasedne za Českourepubliku VladimírŠpidla.

18. listopadu 200411

Vstup do Evropskéunie.

1. května 20044

Historicky první volbydo Evropskéhoparlamentu, vítězstvíODS.

11.–12. června 20046

Summit EU v Bruselurozhodl pokračovatv ratifikaci euroústavy.Podle premiéraParoubka by o tomČesko mělorozhodovat na přelomulet 2006 a 2007.

16.–17. června 200512

Vláda přijala Koncepciinformovánío evropskýchzáležitostech.

13. července 200513

kénuelomi EU

ategii,

og,acii.

05

V gesci Ministerstvafinancí byla zřízenaNárodní koordinačnískupina pro zavedeníeura v ČR. Předsedoukoordinační skupinya národnímkoordinátoremzavedení eura v ČR byljmenován náměstekministra financí TomášProuza.

23. listopadu 200518

Česká korunaprolomila hranici29,00 Kč za euro.

28. listopadu 200519

Česká korunapokračovalav posilujícím trendu,kdy dosáhla kurzu28,30 za euroa výrazně tak posunulahistorické maximum.

25. ledna 200620

Česká stranazablokovala v Bruselunávrh Evropské uniena zvýšení daně z piva.Argumentem bylo, žetradiční český národnínápoj by byl pozvýšení daněznevýhodněn oprotivínu, které má v EUnulovou sazbu.

28. listopadu 200624 Byly zcela přerušenydodávky ruské ropyropovodem Družba.Výpadek se nejprveprojevil v Německu,Polsku a Maďarsku,ve večerních hodináchpak bylo oznámenopřerušení dodáveki do ČR. Česko mápodle směrnic EUzajištěny zásoby tétosuroviny na 90 dnů.

8. ledna 200725

Německá kancléřkaAngela Merkelová přijelana krátkou pracovnínávštěvu do ČR, kde sesetkala s premiéremMirkem Topolánkema prezidentem VáclavemKlausem. Tématemjednání bylo zajištěníenergetické bezpečnostiEU a v neposlední řaděi obnovení debatyo kontroverzníeuroústavě.

26. ledna 200726

17

CE

VR

OR

EV

UE

BLIKY V EVROPSKÉ UNII

téma

CE

VR

OR

EV

UE

18

Konzervativní politika byla v českýchzemích artikulována paradoxně silnějinež v některých jiných částech habs-burské monarchie. Opírala se o solid-ní znalost „klasiků“ (Burke, de Mais-tre, von Haller, Müller, von Savigny)a přicházela s jasně formulovanýmipostoji, které bylo možno uplatnitv politické praxi. Jak je tedy možné, žetato kapitola z dějin české politiky ne-pronikla do kánonu českých dějin a jeprakticky vytěsněna ze symbolické pa-měti národa?

Odpově� je nasnadě. Nositelemkonzervativních politických postojůu nás nebyly v prvé řadě duchovní čiměš�anské elity, nýbrž společenskávrstva, která si uchovávala svou exklu-sivitu mimo rámec ve druhé polovině19. století vznikající občanské společ-nosti. Svými zájmy, životním stylem,ale i sňatkovou politikou zůstávalašlechta v českých zemích oddělena odobčanských elit. Právě tyto občanskéelity však postupně střídaly aristokra-cii jako vůdčí sílu v politickém a hos-podářském životě. Navíc se jednaloo elity, které přijaly za vlastní národ-nostní štěpení společnosti a neváhalyvymezovat vlastní požadavky i po tétolinii. Tento způsob uvažování ovšemčeská zemská šlechta ve své většiněnechtěla a nemohla přijmout, popř. –jak dokládá studie E. Glassheima proobdobí první republiky – je akceptova-la spíše coby projev politických prefe-rencí než jednoznačné kulturně-spole-čenské identifikace. Koncept zemské-ho patriotismu hájený šlechtickýmikonzervativci pak na druhé straně jižnebyl pro českou ani pro německouobčanskou reprezentaci postačující.

Státoprávní šlechta jako reprezentantčeského konzervatizmu

V této souvislosti vystupuje do popře-dí právě význam pojmu státoprávníšlechta. Nejedná se o označení výluč-né – setkáváme se koneckonců takés pojmy strana konzervativního velko-statku či feudální konzervativci.Všechna tato označení přitom majísvou logiku. Zatímco pojem feudálníkonzervativci vyjadřuje zájem konzer-vativních aristokratů na uchování postaletí existujících a přirozeně fungují-cích společenských vazeb v rámci ně-kdejších patrimonií, šlechtických pan-ství, výraz strana konzervativního vel-

kostatku připomíná akcent kladenýzejména aristokraty z českých zemí napotřebu vytvoření silné místní a ze-mské samosprávy, která by zaručovalaautoritám venkovského světa (v prvéřadě tedy aristokracii opírající se o vý-znamný pozemkový majetek) vliv nauspořádání veřejných poměrů v mo-narchii. Pojem státoprávní šlechty pakevokuje obhajobu jednak stavovskýchzájmů, ale také zemských práv Králov-ství českého vůči centralistické Vídni,jakožto stěžejního bodu politickéhoprogramu konzervativních aristokra-tů. Snad nepřetneme osu našeho pří-běhu tím, že již v tomto momentu při-pomeneme, že právě v posledním zezmiňovaných bodů konzervativní aris-tokraté z Království českého v praxinejvíce ovlivnili politický život v čes-kých zemích. Jimi do veřejného dis-kursu vnesený koncept obhajoby stát-ního práva totiž v 2. polovině 19. stole-tí převzaly (s výjimkou sociální demo-kracie) všechny ostatní významné po-litické síly v Království českém.

Na příkladu české zemské šlechtytaké lze přímo vzorovým způsobemdoložit skutečnost, že konzervatizmusnení pouhou odpovědí na událostiFrancouzské revoluce, nýbrž reakcí naspolečenské změny uvedené do životaosvícenstvím a strukturálními změna-mi proběhnuvšími v průběhu 18. stole-tí. Centralizace moci, byrokratizacejejího výkonu, urbanizace a industria-lizace směřující k překonání tradičníagrární společnosti a nastolení občan-ského principu namísto stavovskéhierarchie představovaly výzvu, nakterou bylo třeba reagovat, a to způso-bem, který by byl akceptovatelnýi v nových poměrech. Politický prog-ram státoprávní šlechty tak sice vychá-zel z obhajoby jejích přirozených záj-mů, ovšem ve formě, která postupněstále více nabízela řešení celospole-čenských problémů, a to řešení vychá-zející z obhajoby tradičního společen-ského řádu jako záruky kontinuálníhovývoje.

Hrozba revolučních změn přestalabýt v roce 1848 teoretickým postulá-tem a předmětem salónních debat, alestala se pro zemskou šlechtu reálnouhrozbou. Více než jen symbolický vý-znam mělo odmítnutí nejvyššího ko-mořího Josefa Matyáše Thuna pode-psat Františkem Palackým připravenémemorandum z dubna 1848, v němž se

uznávalo zrušení Obnoveného zřízenízemského a dalších zemských a sta-vovských privilegií. Na druhé straněbyla šlechta zjevně připravena podpo-řit reformy stávajícího systému. V prvéřadě šlo o zrušení roboty za náhradu,dále i – jak dokládá petice 13 zástupcůčeských zemských stavů z 1. dubna1848 o zrovnoprávnění české a němec-ké národnosti, a v neposlední řadě ta-ké o rozšíření zemského sněmu o zá-stupce měst a velkostatkářů, což do-kládá pražské prohlášení 57 členu ze-mského sněmu z 3. dubna 1848. Jak-koli jsou zde již znatelně formuloványbody konzervativního politickéhoprogramu, k ustavení nějaké organizo-vané politické formace zatím nedošlo.Společná iniciativa Alberta Nosticea Jindřicha Jaroslava Clam-Martinice,směřující v září roku 1848 k založenízájmového svazu velkostatkářů, neby-la úspěšná.

Bylo by omylem se domnívat, že ba-chovský neoabsolutismus, který záhynato zmrazil pokusy o zavedení kon-stitucionalismu v Rakousku, českoušlechtu uspokojoval. Naopak, byro-kratický a centralistický duch novéhorežimu přesvědčil konzervativní aris-tokraty o existující propasti mezi jejichpředstavami a smiřováním státní mo-ci. Klíčovým požadavkem české šlech-ty se stalo prosazení stavovské územnía zájmové samosprávy, zdola nahoruvytvářeného selfgovernmentu, který byvyrůstal z existujících institucí, vznik-lých přirozeným vývojem. Výraz sel-fgovernment ukazuje na inspiraciv anglosaském prostředí – Británie sezdála být příkladem státního útvaru,který při svém vývoji šetřil odůvodně-ná historická práva a svobody. Na roz-díl od britských poměrů měl však au-tentický konzervativní přístup ve stře-doevropském prostředí korporativnícharakter. Tento typický znak středo-evropského konzervatismu logicky vy-cházel ze skutečnosti, že stavovskáhierarchizace společnosti byla v da-ném prostředí zcela přirozená a sta-vovské vědomí mělo, zvláště v aristo-kratickém prostředí, hluboce zapuště-né kořeny.

Namísto importovaného francouz-ského konstitucionalismu, který aris-tokraté odmítali, mělo státní zříze-

příloha

STÁTOPRÁVNÍ ŠLECHTA A POČÁTKYČESKÉ KONZERVATIVNÍ POLITIKY JIŘÍ GEORGIEV

lektor CI

CE

VR

OR

EV

UE

19

ní respektovat tradiční společenskéstruktury, nemělo být vystavěno na ab-straktní představě nejvhodnějšímuspořádáním státní moci. Podobně ja-ko v Británii, ani zde neměla být totižústava jakýmsi dokumentem, ale spíšereálným zřízením, které by vycházeloz historických dokumentů ústavní po-vahy, jejichž základ představovalo Ob-novené zřízení zemské, konfirmacezemských a stavovských privilegií z 29.května 1627, pragmatická sankce, pro-hlášení Leopolda II. z 12. srpna 1791a v neposlední řadě nejvyšší rozhod-nutí z 8. dubna 1848, kterým panovníkČeskému království přiznal zákono-dárnou pravomoc sněmu v zemskýchvěcech a přislíbil zformování ústřed-ních úřadů odpovědných zemskémusněmu.

Pojem ústavy si tudíž u šlechtickýchkonzervativců namísto moderního vý-znamu tohoto slova, jako sepsanéhodokumentu technické povahy, pone-chává svůj původní, empirický charak-ter, podobu v průběhu času vzniklého„kodexu norem, který zásadním způ-sobem reguluje zřízení a výkon státnímoci a vztahy mezi státem a společ-ností“ (D. Grimm).

V souladu s požadavkem, aby sa-mospráva jako základ svobodnéhostátu byla vytvářena zdola nahoru, ni-koli tedy „byrokratickým poručníko-váním“ z Vídně, se šlechtičtí konzer-vativci soustředili v prvé fázi na prosa-zení odpovídající obecní samosprávy.Fungování samosprávy na vyšší úrovni(zejména zemské) bylo koneckoncův době neoabsolutismu blokováno.V této chvíli vystupuje výrazně do po-předí osobnost Jindřicha JaroslavaClam-Martinice, pozdější nekoruno-vané hlavy české státoprávní šlechty.Boj o samosprávné, tzv. statkové ob-vody, které by navázaly na správnífunkce někdejších patrimonií a vedleobcí by představovaly základní samo-správné celky, skončil sice v první po-lovině 60. let neúspěchem, avšak ne-lze prohlásit, že by byl bez významu.Pomohl konzervativcům k profilacivlastního politického programu a zá-roveň posílil v důsledku ohroženívlastních zájmů vědomí stavovskésounáležitosti. Koneckonců, i novéobecní zřízení a úprava zastoupení navyšších úrovních samosprávy i v parla-mentních sborech poskytovaly díkykuriálnímu systému a principu majet-kového censu šlechtě nezanedbatelnývliv. Význam aristokracie a stavovské-ho konceptu politické reprezentaceposilovalo i vyčlenění voličského sbo-ru fideikomisních velkostatků v rám-ci velkostatkářské kurie zemského

sněmu a poslanecké sněmovny říšskérady.

Neocenitelnou zkušenost přineslov období rozkladu bachovského reži-mu na přelomu 50. a 60. let 19. stoletísvolání rozmnožené říšské rady, na je-jíž půdě se sešly dvě, v našem kontextupozoruhodné, osobnosti – A. Szécsena J. J. Clam-Martinic. Koncepce histo-ricko-politických individualit, kterouClam se Szécsenem společně prosazo-vali, obohatila stávající program čes-kých feudálních konzervativců o celo-rakouskou perspektivu. Dosavadníúsilí o prosazení samosprávy na úrovnistatkových obvodů, okresů a konečněKrálovství českého bylo korunovánoperspektivou Rakouska, respektující-ho historická práva všech korunníchzemí. Nikoli vídeňský parlament, alezemské sněmy měly představovat sku-tečné zákonodárné sbory monarchie.

Strana konzervativního velkostatku

Obnovení ústavnosti v Rakousku napřelomu let padesátých a šedesátýchpak vedlo i k ustavení konzervativnípolitické formace v českých zemích.Vznik strany konzervativního velko-statku můžeme datovat k 1. lednu1860, kdy se zrodilo programové pro-hlášení, jímž šlechtičtí konzervativciohlašují vznik nového politického pe-riodika v monarchii – listu Vaterland.Jakkoli Vaterland vycházel ve Vídnia byl nejvýznamnějším hlasem aristo-kratického konzervatismu na celémúzemí před říčkou Litavou, rozhodují-cí roli při jeho vzniku sehrávala a projeho další trvání nejvíce učinila právěstátoprávní šlechta z českých zemí.

Zmíněné programové prohlášeníVaterlandu z ledna 1860 prozrazovaloznalost kritiky, kterou Alexis de Toc-queville podrobil předrevoluční režimve Francii. Jasný osten zde byl namí-řen jednak proti pokusům resuscitovatabsolutismus, ale také proti snaze im-plantovat klasický konstitucionalis-mus v rakouských poměrech. Podleautorů tohoto dokumentu panuje oddoby vypuknutí Francouzské revolucev Evropě neklid, a ačkoli se již neboju-je zbraněmi, neznamená to konec bojeducha. Konzervativní síly musí vzdo-rovat pokusům odstranit Bohem danýřád a snahám o demoralizaci mravníchzákladů systému. Bezstarostnost, ne-odpovědnost a krátkozrakost připra-vují prostor revoluci – vyklidí-li umír-nění bojové pole, nechají-li se rozptýlita nebudou-li své síly sdružovat, revo-luce zvítězí. Klíčovým bojištěm se stá-vá denní tisk a na tomto poli musí kon-zervativci vystoupit odhodláni proti

„francouzství“, nebo� to představujedvě na sebe kauzálně navazující spole-čenská zla. Nejprve machiavelistickýabsolutismus francouzských králů od-stranil historicky vykrystalizovavší in-stituce a přirozené autority, čímžz Francie vytvořil aglomerát bezmoc-ných a individualizovaných atomů,který snadno podlehl náporu revolu-ce. Správnou odpovědí na události ro-ku 1789 není tudíž obnovení absolutis-mu, nýbrž uznání práv a zvláštností ze-mí a národů (sic!) Rakouska. Pro silnéa jednotné Rakousko je nutno zvolitdle prohlášení takovou organizaci,která vychází z organicky povstavšíchzákladů selfgovernmentu. Zvláštníochrany si zaslouží autonomie katolic-ké církve. Jednotlivci, stejně jako při-rozeným společenstvím, musí připad-nout co nejsvobodnější výkon realiza-ce vlastních potřeb – rolí státu je zasa-hovat jako arbitr v případě objevivšíchse rozporu či tam, kde jde o zájmy cel-ku. Konzervativním krédem není za-chovat vše, co existuje, či dokonce ob-novovat to, co přirozeně zaniklo. Kon-zervatizmus spočívá v odporu proti si-lám rozkladu, v ochraně řádně naby-tých práv a právního řádu vůbec.

Z července 1860 pak pochází pa-mětní spis, jehož autorství J. Redlichpřipisuje Clam-Martinicovi. Tento pa-mětní spis doplňuje výše zmíněnéprogramové prohlášení Vaterlandu.Brojí proti zavedení konstitucionalis-mu a centralistické správy v Rakous-ku. Volá po federalizaci Rakouskaa respektování stavovských zemskýchpráv. Největší rány autoritě monar-chického zřízení dle pamětního spisuparadoxně přivodila teorie propad-lých práv, podle níž je věcí panovníka,jaká práva udělí či odebere. Na hlavuvladaře pak ovšem také padá veškeráodpovědnost. Oproti tomu opravdováústava se musí zakládat na konsensupanovníka a stavů, přičemž výkon zá-konodárné moci si nelze představitbez působnosti zemských sněmů, nanichž mají být zastoupeny stavy du-chovenstva, zemskodeskových velko-statkářů, měš�anstva a průmyslu a ko-nečně také stav selský. Okresní i kraj-ská obec, stejně jako zemský sněm ma-jí být obesílány nepřímou volbouz obecních zastoupení.

Postuláty rozpracované v obou do-kumentech se staly základem, z něhožmohla státoprávní šlechta Královstvíčeského v následujících letech vychá-zet. Podle potřeby a naskýtajících sepříležitostí byly jednotlivé body prog-ramu střídavě akcentovány. Dodejmevšak, že jádro konzervativního progra-mu, tedy uznání státoprávní individu-

příloha

CE

VR

OR

EV

UE

20

ality Království českého, resp. zemíKoruny české, a přiznání rozhodujícílegislativní role zemskému sněmuustoupilo po ztroskotání tzv. funda-mentálek v roce 1871 do pozadí. Kon-zervativní aristokraté museli akcepto-vat skutečnost, že ústavním základemživota monarchie se stala centralistic-ká prosincová ústava z roku 1867a rozhodující úlohu v zákonodárnémprocesu hrála místo zemských sněmůříšská rada. Slovy prince Aloyse Liech-tensteina, v Rakousku již nebylo cokonzervovat, protože přirozené auto-rity pozbyly svého významu, nebo� je-jich rozhodovací funkce převzal stát.

K prosazení vlastních požadavkůna půdě zastupitelských sborů v mo-narchii bylo pochopitelně zapotřebívytvářet koalice. Z této pragmatické

potřeby také vyrostlo dlouholeté spo-jenectví konzervativních velkostatká-řů s českými liberály. Zásluhou Jindři-cha Jaroslava Clam-Martinice na jed-né a Františka Ladislava Riegera nadruhé straně se zrodila spolupráce,která postupně přerostla rámec pou-hého sňatku z rozumu. Vzájemné spo-jenectví přitom logicky ovlivňovaloorientaci obou provázaných subjektů.Zatímco Národní strana akceptovalaboj za státní právo Království českéhojako svou programovou prioritu, kon-zervativní aristokraté aktivně vystupo-vali na ochranu práv českého národaa financovali řadu vlasteneckých pro-jektů. Společně zastávané cíle doplňo-vala i provázaná taktika obou subjek-tů. Právě politika pasivní rezistencepraktikovaná staročechy i konzerva-

tivními velkostatkáři po většinu 70. letbyla ze strany mladočechů (včetně je-jich umírněného křídla, k němuž patřilG. Eim) kritizována a považována zadoklad příliš silného vlivu konzerva-tivních aristokratů na české liberály.Spolupráce obou táborů však pokra-čovala i po návratu do celorakouskéhoparlamentu v rámci Českého klubu,ustaveného 6. října 1879 ve Vídni.Z 54 autonomistických poslanců z čes-kých zemí na říšské rady představova-lo 12 českých konzervativních velko-statkářů druhou nejsilnější formaci po26 staročeších. Český klub se následněstal oporou Taaffeho vlády „železné-ho kruhu pravice“.Příspěvek je zkrácenou verzí textu prosborník Česká liberální a konzervativnítradice, který vyjde na podzim.

Co pro mne znamená být dnes konzer-vativní? Jak sám pojem napovídá,konzervativec je člověkem, který hod-lá cosi konzervovat, tedy uchovávat,ochraňovat, hájit a bránit (v případěpotřeby i zachraňovat). Činí tak nepo-chybně proto, že to, co hodlá hájit, na-hlédl jako hájení a konzervace hodné.V tomto smyslu je – alespoň čas od ča-su – konzervativcem každý z nás.

Mluvíme o politickém konzervatis-mu, proto se ptejme, co je oním kýže-ným cílem, hodným hájení, jež hodlákonzervovat současný konzervatis-mus. Nemohu mluvit za všechny, kteříse k tomuto pojmu hlásí (mnozí tak to-tiž činí z důvodů mně naprosto nepo-chopitelných), mohu se však pokusitvydat výčet z toho, co je pro mne onouhodnotou, kterou „te� a tady“ shledá-vám pro život za podstatnou.

Nuže, tím statkem na politickémkolbišti nejvzácnějším je pro mne svo-boda. Uvědomuji si, že pro mnohémůže být takové tvrzení překvapivé.Jednak svobodou se dnes ohání kdekdo; kdo by pro ni nebyl? Co je na nívýslovně konzervativního? A za druhémožná proto, že z učebnic víme, žekonzervativec se nad svobodou ošíváa chce ji brzdit a vyvažovat; ostatněkaždý správný politolog ví, že na svo-bodu máme jinačí experty, takový libe-ralismus ji má přece již v samotném

názvu! Ano, o svobodě dnes mluvíkaždý. Problém možná nastane,pokusíme-li se definovat, co takovásvoboda znamená a jak ji zdůvodníme.

Je-li politika rozhodováním o li-dech a péčí o ně, pak kdo je vlastně člo-věk? Nabízím jeden konzervativnípředsudek, který zde nebudu zdůvod-ňovat: člověk má svou vlastní a součas-ně jeho samého přesahující důstoj-nost, kterou respektovat je povinnostíkaždého člověka a všech institucí včet-ně státu. Nad člověkem existuje objek-tivní morální řád, od něhož se odvíjíona důstojnost. Je-li tomu tak, pakz toho vyplývá, že jsou určité věci, nakteré má člověk jakožto člověk právoa jsou naopak věci, které se lidem činitnesmí. A že to obojí musejí ostatní lidéi stát respektovat a ctít.

Právem člověka je žít ve svobodnéspolečnosti

Člověk právě proto, že je (použije-me-li křes�anskou terminologii) stvo-řen k Božímu obrazu, je hoden býtsvobodným. A je jeho mravním prá-vem žít ve společnosti politicky svo-bodné. Že tomu tak po celé věky neby-lo, a že tomu tak není v úplnosti anidnes? Budiž Bohu žalováno: je to tak;ale to nic nemění na skutečnosti, že jeto pravda, a že cílem dobré politiky je

garantovat právě tohle. A patří ke ctikřes�anské Evropy, že k tomuto poz-nání jako jediná z civilizací, které kdyžily na tváři Země, dospěla – za cenumnohé nesvobody a nespravedlnostisvých dějin.

Mám za to, že právě toto zdůvod-nění svobody je pro debatu klíčové –tudy probíhá ona hranice, která činí zesvobody svévoli a chaos, z rovnosti ty-ranii a z bratrství pokryteckou frázi.Není-li člověk Božím obrazem, pročby měl být svobodný? Proč by mělvlastně vůbec být?

Je-li cílem politického řádu svobo-da a je-li svoboda ukotvená právě tak-to, pak můžeme hledat (totiž: hledatmůžeme kdykoliv, ale nalézat, to je očtu běží) odpovědi na konkrétní otázkypolitické praxe. Stát má bdít nad tím,aby každý z jeho občanů mohl svobod-ně činit to, co je správné – a současněmá své občany pokud možno nechatna pokoji, neplést se jim do životaa ponechat na nich, aby jako svobodnébytosti naložili se svým životem. Stát,který se vměšuje kam nemá a přitomnedělá, co má, je hrozbou svobodě

příloha

KONZERVATIVNÍ KRÉDO:SVOBODA

DAVID FLORYK

předseda Konzervativního

klubu

CE

VR

OR

EV

UE

21

Být konzervativcem v době všemož-ných levicových ideologií, multikultu-ralismu, relativitismu a hrozby islami-zace a kulturního rozkladu staréhokontinentu není jednoduché. Konzer-vatismus vyžaduje pokoru před složi-tostí světa a upřímnost k vlastní nedo-konalosti a omylnosti. Vyžaduje aby-chom, alespoň podvědomě, chápalivztah svobody a odpovědnosti, práva povinností a další. Zápas o ideje kon-zervatismu je těžký a asi ho nelze ni-kdy zcela vyhrát. Ani všemi dobrýmivlastnostmi vybavený konzervativnípolitik to v dnešní totálně medializo-vané společnosti nemá jednoduché.

Zásadním momentem konzervatis-mu je jeho pohled na člověka a v šir-ším slova smyslu vlastně na celý svět.Konzervativec odmítá moderní relati-vismus, protože absolutní pravda exis-tuje. Projevuje se jako morální řádplatný pro každého. Tato pravda jetranscendentního původu, nevynašelji žádný člověk a žádný člověk ji prototaké nemůže změnit nebo dokoncezničit. Člověk je vybaven rozumema svobodnou vůlí a díky tomu je scho-pen rozeznávat dobro a zlo a mezidobrem a zlem provádět volbu, za kte-rou nese vždy plnou odpovědnost.Právě polemika levice s těmito prav-dami ji vede k omezování svobody jed-notlivců.

Konzervativec podporuje individu-ální svobodu a právo domáhat se hos-podárností, pílí a invencí vlastníhoštěstí. Je proto rozhodným zastáncemvolného trhu. Je si však vědom, že dy-namika trhu je v některých velmi málooblastech přeci jen příliš pomalá. Pro-to se nezříká nástrojů jako je napří-klad územní plánování. Takových ob-lastí je však skutečně velmi máloa proto lze o konzervatismu bez obavprohlásit, že jednoznačně stojí na stra-ně svobodného kapitalismu.

Rodina, domov, národ

Důležitými konzervativními pojmyjsou rodina a domov. Konzervativec jerozhodným zastáncem rodiny, tedymanželského soužití muže, ženy a dě-tí. Rodina je základní společenskouentitou státu. Konzervatismus stojí nastraně rodiny, protože stojí na straněživota v nejširším slova smyslu. Jak nastraně života jednotlivce, tak i na stra-ně přežití společnosti. Domov je„hnízdo“, ve kterém rodiče dětemvštěpují hodnotový řád předávanýz generace na generaci. V širším slovasmyslu je jedním z aspektů domova ta-ké krajina. Proto nelze citlivou péčio ni z konzervatismu vyjmout. Konzer-vativec však respektuje vědecky pod-ložená fakta a oblast péče o příroduneideologizuje. Neprokázanou hroz-bu nepovyšuje na skutečnost. Chápečlověka se všemi důsledky jeho žití ja-ko součást přírody.

Konzervativec se nezříká pojmůnárod a národní zájem. Národ chápe

jako společenství lidí tradičně sdílejí-cích totéž kulturní prostředí, totéžúzemí a historii. Takto definovaný ná-rod tvoří entitu s nezadatelným prá-vem na svébytné žití v národním státě.Všem, kteří po těchto větách mají nartech slovo xenofobie a jiná slova, jetřeba sdělit, že respekt k menšináma jiným kulturám je pro konzervativcezcela samozřejmý.

Proces evropské integrace nesmísloužit k uskutečňování socialistic-kých, kolektivistických ani korporati-vistických vizí v nadstátním měřítkua stejně tak nesmí být prostředkempro mocenskou a vojenskou emanci-paci evropských zemí nebo jakýchko-liv mocenských skupin. EU dnes nenídemokratickou institucí. Neoddělujesložky moci, jak jsme zvyklí v národ-ních demokraciích. Národní právní řá-dy jsou dnes z velké většiny ovlivňová-ny Bruselem, ve kterém podstatné slo-vo mají nevolení byrokraté.

Být konzervativcem neznamenábýt staromilcem, ale usilovat o ucho-vání národních tradic a tradic západnícivilizace. Být konzervativcem zname-ná být proti tyraniím všeho druhua jednat, pokud možno, v souladus přirozeným řádem světa. Konzerva-tivní ideje jsou něčím jako majákempro konání v životě. Zdaleka ne vždyse nám daří světlo takového pomysl-ného majáku sledovat, protože jsmejen chybující lidé mající jen omezenéznalosti o světě. To ale z nikoho z násnesnímá odpovědnost za naše skutky,zlé, ani dobré …Texty vyšel v časopise Pravý úhel 4/2007.

příloha

svých občanů. Myslím, že důslednéuplatnění tohoto principu by zapůso-bilo blahodárně ve všech oblastechspolečenského života.

Je proto nutné trvale odkazovatstát do mezích daných ústavou a sou-časně tvrdě žádat, aby stát plnil to, comá. Vždy� je hanebné, aby stát kvůlisvé neschopnosti vymoci dodržovánízákonů plošně postihoval a šikanovalnevinné. To se týká nejen např. silnič-ního zákona, ale také – vida! – ochra-ny životního prostředí. Někdo ho po-škozuje? To bu� máme špatné zákony

– nebo snad kdosi nehlídá jejich pl-nění?

Svobodné tržní hospodářství, zalo-žené na ochraně vlastnictví a přehled-ném a vynutitelném právním řádu, jezákladem svobodné společnosti – a ta-ké zdrojem jejího bohatství, rozvojea ochrany prostředí pro její život. Mé-ně regulace, méně daní, méně přeroz-dělování!

Pokračující devastace tradiční rodi-ny by mohla vést až ke ztrátě svobod-ného charakteru společnosti. Protopřestaňme řečnit o rovných příležitos-

tech a podobných pseudoproblémecha diskutujme o skutečných potížích.Zastavme sociální experimentovánís rodinou (homosexuální partnerství),zastavme vývoz kulturní revoluce do„třetího světa“ – cožpak nestačí, že užzničila Evropu?

Zahraniční politika a obrana? Mé-ně ideologie, více zdravého rozumu.Nezavírat oči před vážnými problémy(Hanibal stojí před branami!) a neutí-kat k náhražkovým tématům typu glo-bální oteplování a práva zvířat.Texty vyšel v časopise Pravý úhel 4/2007.

KONZERVATISMUS:MAJÁK PRO LIDSKÉ KONÁNÍ

ROBERT KOTZIAN

předseda Občanského

konzervativního klubu

22

CE

VR

OR

EV

UE

V sobotu 16. června byl složením závě-rečných zkoušek a následným předá-ním diplomů úspěšně zakončen IV.ročník Liberálně-konzervativní aka-demie.

Rovné tři desítky posluchačů nej-prve úspěšně absolvovaly test skládají-cí se z 20 otázek z pěti vyučova-ných oborů: ekonomie, mezinárod-ních vztahů, politologie, práva a poli-tického marketingu. Následně veřejněobhajovali své závěrečné eseje, kte-ré pod vedením konzultantů tvořiliv minulých týdnech. Někteří z nich při-tom využili počítačových prezentací.Všichni přítomní i v této části zkouškyuspěli.

Od 18:00 hodin pak probíhalo v bu-dově CEVRO slavnostní předání dip-lomů za účasti předsedy správní radyCEVRO Ivana Langera a premié-ra ČR a člena CEVRO Mirka Topo-lánka. Závěrečného ceremoniálu sezúčastnil i zástupce tradičního partne-ra akademie, tedy Nadace KonradaAdenauera, Stefan Gehrold a členovéobou zkušebních komisí – jinak téžlektoři LKA: Alena Macková, HanaSvobodová, Jiří Frgal, Petr Mach, Petr

Sokol a ředitel CEVRO LadislavMrklas.

Posluchači akademie, kteří se zezdravotních či pracovních důvodů ne-mohli zúčastnit závěrečných zkoušek,počítají s tím, že studium ukončí v ná-hradním termínu, který bude vypsánna září 2007.

V příštím akademickém roce budeLKA pokračovat již 5. ročníkem.

ÚSPĚŠNÉ ZAKONČENÍIV. ROČNÍKU AKADEMIE

KAMILA HUBÁČKOVÁ

koordinátorka LKA

o cevro

Absolventi Liberálně-konzervativní akademie 2006/2007

kurz známkakomunikacea veřejná prezentace 1,3

mezinárodní vztahy 1,34politický marketing 1,49právo 1,5politologie 1,55ekonomie 1,57

Celkové hodnocení kurzů(1 – nejlepší, 5 – nejhorší)

2

1,5

1

0,5

0

Obsa

ha

stru

ktur

a

Lekt

oři

Odbo

rná

úrov

eň

Využ

iteln

ost v

prax

i

Akad

emie

celk

ově

Celkové hodnocení LKA 2006/2007 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší)

CE

VR

OR

EV

UE

23

BOJ O ŠÁTEK PRVNÍDÁMY TURECKA

By� samsunská demonstrace nebylapro vývoj událostí kolem prezident-ských voleb v Turecku určující, bylananejvýš symbolická. Právě v Samsu-nu v roce 1919 vyzval zakladatel seku-lární republiky Atatürk k boji o nezá-vislost Turecka. A v těchto dnech tobyli také občané Samsunu, kteří vyjád-řili své obavy, aby Gül, jehož nomino-vala AKP hlásící se k muslimským ko-řenům a jehož žena nosí tradiční mus-limský šátek, nebyl trojským koně isla-mismu v prezidentském paláci, tradič-ní to baště tureckého státního sekula-rismu. Demonstranti vyjadřovali pod-poru pokračování principům republi-ky, zazněly však i hlasy proti vměšová-ní armády, ochránkyně turecké seku-lární tradice.

První květnový den turecký ústavnísoud rozhodl o neplatnosti prvníhokola prezidentské volby. AKP v reakcioznámila, že rozhodnutí soudu buderespektovat, nicméně premiér a před-seda AKP Erdođan označil rozhodnu-tí soudu za „kulku vystřelenou na de-mokracii“. Druhé kolo voleb bylo anu-lováno. Parlament schválil vypsánípředčasných parlamentních voleb vý-měnou za podporu opozice pro změnyústavních zákonů z dílny AKP. Dle Er-dođanova návrhu bude prezident vo-len přímo, čímž získá větší rozhodova-cí pravomoci.

Na první pohled se, s nadsázkou,může zdát, že kardinálním problé-mem celého konfliktu je otázka, zdanová první dáma Turecka bude nositmuslimský šátek. Panuje obava, abynástupce sekularisty Sezera příliš ne-sympatizoval s islámem.

Nová identita turectví

Jádro současných problémů v Turec-ku je však složitější, než se na první po-hled jeví. Nejde o střet modernistickéa sekulární elity (odstupující prezi-dent, soudci, průmyslníci a rektořiuniversit) s tradicionalistickou, kon-zervativní a nábožensky orientovanouvětšinou z nižších vrstev (reprezento-vanou stranou AKP).

U zrodu turecké republiky stálaprozápadní orientovaná elita z býva-lých evropských osmanských provinciív čele s Atatürkem. K vybudování se-kulárního, moderního státu bylo nut-né zcela změnit myšlení většiny obyva-tel anatolské náhorní plošiny – chu-dých, nábožensky orientovaných vrs-tev. Nástrojem změny byla ve 30. le-tech 20. století politika tvrdého vynu-cování státních pravidel ve všech sfé-rách společnosti. Tato politika se uká-zala jako vesměs úspěšná. Za osmde-sát let se podařilo do společnosti in-tegrovat zcela novou identitu „turec-tví“. Nicméně proto, že se tato identitanevyvinula přirozeným vývojem, alebyla uměle podsunuta, tak přirozeněvykazuje i rysy nejistoty. Kemalisté,nová sekulární elita, která vstoupilado Anatolie jako nový element, sevždy podvědomě cítila ohrožena, a s níbyly ohroženy i její atatürkovské ideje.Toto zakonzervované společenské zří-zení se cítilo ohroženo i vnějšími vlivy.Proto je paradoxně právě tato skupi-na, v minulosti nositelka modernismua liberalismu, dnes nejhlasitějším od-

půrcem zapojení Turecka do meziná-rodního společenství a liberalizace tr-hu.

Muslimská a progresivní vláda

Zbytek společnosti se musel vypořá-dat s dilematem, jak se zapojit do cho-du státu kemalovské elity, jak skloubitživot v islámu s moderní společností.V 90. letech 20. se začala zapojovat dopolitického a ekonomického životanová elita střední třídy – podnikatelés islámskými kořeny. Vytvářeli tlak naotevření uzavřeného trh zahraničníminvestorům a liberalizaci ekonomiky.S rostoucí hospodářskou silou se novástřední třída zároveň hlásila i o odpo-vídající politický vliv v zemi. Dočasnouodpovědí bylo vítězství ErbakanovyStrany blahobytu v parlamentních vol-bách v roce 1995, na jejíchž troskáchvybudoval Erdogan stranu AKP. AKPv roce 2002 vyhrála volby a stojí v čeledosud nejstabilnější vlády turecké his-torie. Její přiznání se k muslimskýmhodnotám ji – z našeho pohledu mož-ná paradoxně –činí i vládou progresiv-ní. Pro anatolskou společnost je for-mou osvobození od rigidního „turec-tví“ a sekularistické nadvlády.

Přestože nad AKP vždy visely otaz-níky o ryzosti její prozápadního smě-řování, je nositelem tureckých refo-rem ona a ne sekulární, nacionalistic-ká a izolacionistická opozice. Nelzenyní předjímat, kdo se stane novýmkandidátem AKP, a tudíž s největšípravděpodobností i novým preziden-tem Turecka. Pokud kandidát AKPuspěje a strana oslaví úspěch i v parla-mentních volbách, dojde sice k dalšílegitimizaci vlivu islámu na politickérozhodování, na druhé straně však bu-de o něco méně sekulární Turecko ví-ce otevřené světu.

POBŘEŽÍ ČERNOMOŘSKÉHO PŘÍSTAVU SAMSUN ZAPLNILY 20. KVĚTNATISÍCOVKY TURKŮ, KTEŘÍ PŘIŠLI VYJÁDŘIT SVŮJ NESOUHLAS S POSTUPEM

VLÁDNÍ STRANY AKP V KRIZI OHLEDNĚ PREZIDENTSKÉ KANDIDATURY JEJÍHOMÍSTOPŘEDSEDY A MINISTRA ZAHRANIČÍ ABDULLAHA GÜLA.

ADÉLA KADLECOVÁ

zahraniční tajemnice ODS

třetí svět

Kandidát na prezidenta Abdullah Gül

24

CE

VR

OR

EV

UE

zahraniční inspirace

IRSKO: DALŠÍPRAVO-ZELENÁKOALICE

Dosavadní premiér Bertie Ahern ob-hájil 24. května se svou stranou, kteránese v irštině název Fianna Fáil (FF,česky Vojáci osudu), potřetí za seboupozici nejsilnější strany v dolní komo-ře irského parlamentu. Fianna Fáil si-ce ztratila čtyři křesla a bude jich mítnyní 77, ale odstup od jejího hlavníhorivala, středopravicové strany FineGael (FG, Keltský kmen), zůstal velmivýrazný.

Ahernovu stranu ovšem postihlaznačná ztráta jeho dosavadního koa-ličního partnera – ekonomicky liberál-ních Pokrokových demokratů (PD).Ti získali jen dva mandáty místo dosa-vadních osmi a ve stošedesátišestičlen-ném parlamentu koalice Vojáků osu-du a Pokrokových demokratů ztratilavětšinu.

Vítězství pro Aherna, ztráta pro koalici

Ahern, který byl všeobecně považovánza velkého vítěze voleb, protože třetívýhra v řadě je v irské politice ojedině-lým jevem a navíc ještě krátce předvolbami výzkumy předvídaly vítězstvíopozice, stál po sečtení volebních vý-sledků před výběrem tří variant. Jakoprvní se mu nabízela možnost utvo-řit menšinovou koalici s Pokrokový-mi demokraty a chybějící hlasy zís-kat dohodou s některými z 5 nezávis-lých kandidátů. Taková varianta by seovšem velmi brzo mohla stát nestabil-ní. Navíc musel Ahern čelit snaze opo-zičního vůdce Endy Kennyho získatnezávislé na svou strany a vytvořit koa-lici všech proti Vojákům osudu.

Další možností se proto pro Aher-na stalo uzavření koalice s některoustranou, která stála vůči jeho dosavad-

ní vládě v opozici a na výběr měl meziLabouristickou stranou s 20 mandátya „šestimandátovou“ Stranou zele-ných. Obě strany před volbami spolu-práci s Ahernovými Vojáky osudu vy-loučily. Jako flexibilnější se ukázali ze-lení. Jejich předseda Trevor Sargentsice v kampani prohlásil, že pokud ze-lení vstoupí do vlády s Ahernovoustranou, sám na svůj předsednický po-st rezignuje, ale po sečtení výsledků ta-kovou vládní konstelaci velmi prosa-zoval. Pro Aherna byli navíc zelení při-jatelnější než labouristé, a to hned zedvou důvodů. Zaprvé, zelení dispono-vali mnohem menším počtem poslan-ců a Ahern jim případnou podporuvlády mohl „zaplatit“ mnohem men-ším počtem ministerských křesel. Za-druhé, program zelených byl v mnohaohledech modernějších než ten labou-ristický.

Obě strany se poměrně rychle do-hodly na vzájemné koalici. V patnácti-členné vládě zasedlo 12 ministrů no-minovaných stranou Vojáci osudu,

dva zelení a ministryní zdravotnictví sestala jedna ze dvou poslankyň Pokro-kových demokratů. Bertie Ahern bylzvolen potřetí v řadě irským premié-rem, když ve volbě porazil Endu Ken-nyho z Irského kmene poměrem 89 ku76 a když ho kromě tří vládních stranpodpořila i část nezávislých poslanců.Naposledy se podařilo třikrát za sebouzvítězit ve volbách a získat post premi-éra legendě irské politiky Eamonu deValerovi.

Modro-zelené a černo-zelené vlády

Irsko se nově vytvořenou vládou zařa-dilo do stále větší skupiny zemí, kteréexperimentují s vládami spojujícímikonzervativce a ekology. Průkopní-kem se v tomto ohledu staly německymluvící země. V Německu i Rakouskuovšem tamní černo-zelené koalicekřes�anských demokratů a zelenýchnedosáhly výše než na komunální(v Německu) a zemskou úroveň (v Ra-kousku). Černo-zeleně se vládne na-příklad ve Frankfurtu nad Mohanem(od roku 2006) nebo ve spolkové zemiHorní Rakousko (od roku 2003).

Na celostátní úrovni si tak primátpřipsala Česká republika s trojkoalicíODS–KDU-ČSL–Strana zelených.Velmi blízko bylo k podobné vládě ta-ké v Estonsku, kde po prvním kolekoaličních jednání letos v březnu mělavzniknout koalice tří pravicovýchstran a zelených. Ovšem jednání ztros-kotala na konkrétním rozdělení vlád-ních postů a pravicové strany se nako-nec dohodly na trojkoalici bez zele-ných.

Zelení sedí od letošního jara v koa-lici s pravicovými stranami také veFinsku, kde doplňují trojlístek konzer-vativců, agrárních liberálů a švédskémenšinové strany.

Po ustavení irské vlády tak zeleníparadoxně zasedají v Evropě ve vícekoalicích s pravicí než s levicí. Pravo--zelené koalice totiž vládnou Českérepublice, Finsku a Irsku, zatímcolevo-zelenou koalici najdeme jenv Itálii.

IRSKO SE STALO DALŠÍ ZEMÍ, KDE BUDE VLÁDA SLOŽENÁ Z DOSUDNEZVYKLÉ KOALICE. TAKÉ V NOVÉ IRSKÉ VLÁDĚ VEDLE SEBE ZASEDNOUMINISTŘI KONZERVATIVNÍ STRANY A EKOLOGICKÉ STRANY. TATO VLÁDNÍKONSTELACE, KTERÁ BYLA JEŠTĚ PŘED NĚKOLIKA LETY VELMI TĚŽKOPŘEDSTAVITELNÁ, SE STÁVÁ V POSLEDNÍM ROCE PŘEKVAPENÍM EVROPSKÉPOLITICKÉ SCÉNY.

PETR SOKOL

šéfredaktor CEVROREVUE,

politolog

Bertie Ahern – další konzervativec,který bude vládnout se zelenými.

CE

VR

OR

EV

UE

25

galerie osobností

EKONOMICKÉ UČENÍFRÉDÉRICKA BASTIATA

Bastiat považoval ekonomickou věduza teorii směny, jejímž základem jejednající člověk vybavený schopnostíjednat, porovnávat a posuzovat. Tako-vý člověk se rozhoduje na základěsvých přání a potřeb, které třetí osobanemůže nijak měřit. Proto, píše Basti-at, je nutná směna, aby dala vzniknouthodnotám. Bastiat byl tedy v nejlepšífrancouzské tradici důsledným zastán-cem subjektivismu užitku a demon-strovaných preferencí jako základuekonomické analýzy.

Respekt k vlastnictví jako základekonomická harmonie

Společným jmenovatel Bastiatova dílaje snaha objasnit, že zájmy všech členůspolečnosti nejsou za podmínky, je-lirespektováno soukromé vlastnictví, vevzájemném konfliktu, nýbrž jsou har-monické. Dělba práce a obchod jsoutotiž ku prospěchu všech zúčastně-ných stran a vedou tudíž k jejich vyššíproduktivitě – věřitel tedy potřebujedlužníka, stejně jako dlužník věřite-le, a totéž platí pro výrobce a spotře-bitele, zaměstnance a zaměstnavate-le, domácí obyvatelstvo a cizince, děl-níky a vlastníky kapitálu apod. Bastia-tův symetrický přístup k jakémukolismluvnímu vztahu z něj činí předchůd-ce moderních teorií kontraktu, agencyproblem a teorií firmy.

Do té doby, dokud nedochází k vy-užití síly jedné skupiny proti druhé, secelá společnost může harmonicky roz-víjet. Komparativní analýzou fungová-ní systémů založených na dobrovol-nosti (výrobě a směně) oproti sys-témům založeným na donucení (vy-vlastňování a krádeži) došel Bastiatk obhajobě laissez faire. Nebyl to tedynaivní předpoklad jeho analýzy, jak selze občas dočíst, ale výsledek analýzyrůzných ekonomických systémů.

Systém který je založený na respek-tu k vlastnictví možná není „dokona-lý“ (ekonomický systém se nevyskytu-je v bodě „optima“ všeobecné rovno-váhy), ale umožňuje trvalý harmonic-ký rozvoj. Tento poznatek lze označit

za předchůdce kritéria „adaptivníefektivnosti“, se kterým přišli o vícenež století později noví institucionálníekonomové.

Kontrafaktická povaha ekonomickévědy

Bastiatovým nejznámějším textem jesta� „Co je vidět a co není vidět“, kterávysvětluje, že jádrem pochopení eko-nomického problému musí být zváženíexistujících viditelných dopadů a dů-sledků plynoucích z neuskutečnění ur-čitého jednání – tedy viditelných a ne-viditelných (ale existujících) dopadů.Bastiat tento zásadní argument pre-zentuje na problematice rozbitého ok-na a vysvětluje, proč by řada lidí tako-véto rozbití okna označila za prospěš-né, jelikož „co by dělali sklenáři, kdybynikdo nikdy nerozbil žádné okno?“.

Bastiat ukazuje, že přehlížení „ne-viditelných“ dopadů je zdrojem myl-ného uvažování o dopadech rozlič-ných opatřeních hospodářské politiky– podpory zemědělství, umění, ome-zování dovozu, podpory v nezaměst-nanosti apod. Jeho akcent na kontra-faktičnost ekonomických jevů, jež stojíu základů univerzálního ekonomické-ho poznání, byl však v ekonomickémhlavním proudu formovaném tradicíbritskou nahrazen rozlišením na po-rovnávání viditelných dopadů v krát-kém a doposud neviditelných dopadův dlouhém období, které vedlo k roz-dvojení ekonomie a oslabení síly eko-nomických argumentů.

Reductio ad absurdum

Bastiat je znám široké veřejnosti – teh-dy i nyní – díky svým brilantním vyvra-cením sofismat obhájců protekcionis-mu a státních regulací. K tomu použilmetodu nejúčinnější – korektní vyvo-

zení nejobecnějších a nejzazších dů-sledků tvrzení, v nichž se naplno obje-ví absurdita původního názoru. Příkla-dem může být esej „Petice výrobců sví-ček“.

Petice je dopisem členům posla-necké sněmovny, aby zajistili ochranusektoru výroby svíček, svícnů, lamp,lustrů i výrobců oleje, pryskyřic …a domácí trh tak mohl sloužit výhrad-ně domácímu průmyslu, nebo� pou-ze tak je možné zajistit zaměstnanosta prosperitu. Této prosperitě však sto-jí v cestě velmi silný konkurent – slu-neční světlo. Vláda by v zájmu prospe-rity země měla přijmout zákon, kterýby přikazoval zazdít všechna okna.Absurdní? Možná, ale stejně absurdníje ochraňovat domácí trh před jakou-koli jinou konkurencí, levnými dovozyapod.

CLAUDE FRÉDÉRIC BASTIAT SE NARODIL V ČERVNU 1801 V MALÉMFRANCOUZSKÉM MĚSTĚ BAYONNE. BYL VELKÝM ZASTÁNCEM SVOBODNÉHO

OBCHODU.

Frédéric Bastiat (1801–1850)• francouzský klasicky liberální

teoretik a politický ekonom• člen Národního shromáždění• díla Co je vidět a co není vidět

(1850), Zákon (1850)

JOSEF ŠÍMA

Liberální institut

26

CE

VR

OR

EV

UE

PŘEČETLI JSME

Značnou kontroverzi vyvolala další kniha prezi-denta Václava Klause. Šlápl totiž na kuří oko bo-jovníkům proti globálnímu oteplování a v širšímsmyslu všem tzv. environmentalistům. V knizeModrá, nikoliv zelená planeta si dovolil polemi-zovat se stále populárnějšími tezemi o drastic-kém zhoršování životních podmínek, které je dleKlausových odpůrců zapříčiněno lidskou činnos-tí. „Téma globálního oteplování se stále více avíce stává zásadním ideovým a politickým stře-tem naší současnosti. Nositel tohoto tématu –environmentalismus – se stal dominantní alter-nativou ideologií orientovaných důsledně a pri-

márně na lidskou svobodu. Je světovým názo-rem, který chce radikálně a s jakýmkoliv dopro-vodným „létáním třísek“ (tedy za cenu omezová-ní lidské svobody a za cenu lidských životů) mě-nit svět,“ uvádí v úvodu Václav Klaus.

Útlá kniha se v sedmi kapitolách a za použitívelkého počtu zdrojů věnuje nejprve vymezeníproblému a následně se zabývá nejčastěji použí-vanými termíny environmentalistů – (ne)vyčer-patelností zdrojů, technickým pokrokem a prin-cipem opatrnosti. V posledních dvou kapitoláchpak přikládá svoji interpretaci globálního oteplo-vání a návrhy na řešení. V závěru pak čtenář najdemj. přetisk pěti odpovědí Václava Klause na me-diálně populárních pět otázek amerického Kon-gresu.

S názory Václava Klause jistě nemusejívšichni souhlasit. To však není důvod je ignoro-vat. Jeho publikace přináší alternativní pohled do

dosud jednostranného diskursu a možná to sejeho nositelům líbí ještě méně než samotnéKlausovy názory. K tomu, abychom si na celouproblematiku dokázali udělat ucelený názor, jevšak třeba znát pohledy obou stran. Tedy i tenVáclava Klause.

12 OTÁZEK NA NEPOLITICKÉ TÉMA

Jaké jste znamení a kolik je Vám let?Beran, 58 let.

Jak dlouho působíte na politické scéně?Od roku 1990, od prvních komunálních voleb.

Máte rodinu?Ano, jsem 32 let ženatý, máme dvě dcery a dvěvnučky.

Kdo je Vaším vzorem v osobním životě?Nemám vzor v osobním životě, ale spíše v oblasti

politiky. Tady je mým vzorem obrovskou praco-vitostí, přehledem a naprostou jasností a trva-lostí názorů Václav Klaus.

Jaké máte koníčky?Společně s mou ženou turistiku, poznávání našíhistorie a lyžování.

Kterou barvu máte rád?Modrou.

Na jaký pořad se rád podíváte v TV?Pokud to jde, nejraději se podívám na nějaký sta-rý western, jinak asi nejvíce sleduji sportovní ka-nály.

Jakou posloucháte muziku?V autě vozím CD Erika Claptona, mám samozřej-mě rád písničky Beatles a také americkou i našícountry.

Co Vás nejvíce upoutá na ženě?Na mojí ženě mne kromě jejího půvabu upoutáváto, že mne stále dokáže překvapit, a tím přispětk tomu, že se spolu nenudíme. U jiných žen do-káži s jistotou poznat jejich půvab.

Kde byste chtěl strávit dovolenou?Na horské chatě, se spoustou sněhu a modrouoblohou, s mou ženou a našimi vnučkami.

Jaké přání byste si rád splnil?Mám taková přání, která si mohu splnit. Hlavněse týkají mé rodiny a společných chvil s našimidvěma vnučkami.

Co Vám v poslední době udělalo největšíradost?V osobním životě naše vnučky, v tom pracovnímpřevod Jihočeského letiště v Českých Budějovi-cích na Jihočeský kraj.

Jan Zahradník / hejtman Jihočeského kraje

Modrá, nikoli zelená planeta /Václav Klaus

ZBYNĚK KLÍČ

výkonný redaktor

CEVROREVUE

Chce to velkou odvahu vystoupit proti převa-žujícímu názoru způsobem, jakým to děláVáclav Klaus. Kolem globálního oteplovánínastoupil stádní instinkt odpůrců ekonomic-kého růstu, zastánců kontroly života lidí, věd-ců sváděných výzkumnými granty, meziná-rodních byrokratů a všech, kteří profitujíz obav o vývoj klimatu. Příroda ukáže, že semýlili.Fred Singer, profesor environmentálních věd,University of Virginia

CE

VR

OR

EV

UE

27

ZÁBAVA / VĚDOMOSTNÍ TESTPadesát let evropskéintegrace

1/ Který den v roce je slaven jako tzv. DenEvropy na základě přijetí Schumanovydeklarace?a) 9. dubenb) 9. květenc) 9. červen

2/ Které z uvedených států nepatří mezizakládající členy EHS?a) Nizozemskob) Itáliec) Španělsko

3/ Jak se jmenovalo první uskupeníevropských států předcházející EU?a) Euratomb) Evropské společenství uhlí a ocelic) Evropské hospodářské

společenství

4/ Ve kterém evropském městě bylyzaloženy Evropské hospodářskéspolečenství a EUROATOM?a) Římb) Pařížc) Brusel

5/ Jak se nazývá dohoda z roku 1966,řešící francouzské požadavky na hlasovánía financování zemědělství?a) Lucemburský kompromisb) Francouzská dohodac) Dohoda EHS–Francie

6/ Ve kterém roce došlo k prvnímurozšíření ES?a) 1971b) 1973c) 1975

7/ Kdo byl předsedou přelomové Evropskékomise, jež stála za prohloubenímevropské integrace, např. prostřednictvímJednotného evropského aktu?a) Jacques Delorsb) Walter Hallsteinc) Romano Prodi

8/ Ve kterém roce se konaly první přímévolby do Evropského parlamentu?a) 1975

b) 1979c) 1984

9/ Jakou smlouvou bylo přetvořenoEvropské společenství na Evropskou unii?a) Jednotný evropský aktb) Evropský paktc) Maastrichtská smlouva

10/ V rámci kterého rozšíření vstoupilo doES/EU Rakousko?a) druhéhob) třetíhoc) čtvrtého

11/ Ve kterém holandském městě bylav roce 1996 poprvé revidována zakládajícísmlouva EU?a) Haagb) Rotterdamc) Amsterdam

12/ Co formulují tzv. kodaňská kritéria,přijatá v roce 1993?a) základní požadavky pro uchazeče

o členství v EUb) základní podmínky pro stávající

členy EUc) hlavní ideové principy EU

13/ Ve kterém roce podala Českárepublika přihlášku do EU?a) 1994b) 1995c) 1996

14/ Jak se jmenuje prozatím poslednísmlouva revidující primární právo EU?a) Smlouva z Niceb) Smlouva nového miléniac) Evropský pakt II.

15/ Kdo předsedal tzv. Konventuo budoucnosti EU?a) José Barrosob) Günter Verheugenc) Valery Giscard d Estaign

16/ Kolik zemí vstoupilo do EU v rámcizatím posledního rozšíření EU v roce2004?

a) 8b) 10c) 12

17/ Jak se původně jmenoval Evropskýparlament?a) Shromáždění ESUOb) Sněmovna ESUOc) Evropské parlamentní

shromáždění

18/ Jak se jmenuje dokument, který máEvropské unii dopomoci ekonomickydostihnout USA?a) Strategie o ekonomickém růstu

EUb) Bílá kniha evropské ekonomikyc) Lisabonská strategie

19/ Kterému výboru předsedá poslanecMiroslav Ouzký?a) Rozpočtovému výborub) Výboru pro dopravu a cestovní

ruchc) Výboru pro životní prostředí,

veřejné zdraví a bezpečnostpotravin

20/ Kolik států v současnosti používá eurojako svoji měnu?a) 13b) 14c) 15

Správné odpovědi:1/b, 2/c, 3/b, 4/a, 5/a, 6/b, 7/a,8/b, 9/c, 10/c, 11/c, 12/a, 13/b,14/a, 15/c, 16/b, 17/a, 18/c, 19/c,20/a

Hodnocení:0–7/ Měli byste si osvěžit základyEvropské unie.8–14/ Máte dobrý přehledo tom, na čem Evropská uniestojí.15–20/ Specialisté na dějinyEvropské unie by z Vás měliradost. Bravo!

28

CE

VR

OR

EV

UE

?

ZÁBAVA / HÁDANKA A KVÍZ

Hádanka

Řešení:Hádanka:JohnHoward.Kvíz:StipeMesič–Chorvatsko;NicolasSarkozy–Francie;HorstKöhler–Německo;MaryMcAllese–Irsko;Ed-wardFenech-Adami–Malta;AnibalCavacoSilva–Portugalsko;TraianBăsescu–Rumunsko;ÓscarNicanorDuarteFrutos–Paraguay;FelipeCal-derón–Mexiko;UmaruYar'Adua–Nigérie;LechKaczynski–Polsko;ŠimonPerés–Izrael;RohMoo-hyun–JižníKorea.Křížovka:„…sekaždýsnažížítnaúkorvšechostatních.“

KvízPoznáte významného premiéra jedné ze zemí britského Common-wealthu?

Přiřa�te středopravicové prezidenty k zemi jejich působnosti

Další obrázky najdete na stránce www.ateo.cz nebo na portálu CEVRO www.volebnifakta.cz.

Stipe Mesič

Nicolas Sarkozy

Horst Köhler

Mary McAllese

Edward Fenech-Adami

Anibal Cavaco Silva

Traian Băsescu

Óscar Nicanor Duarte Frutos

Felipe Calderón

Umaru Yar'Adua

Lech Kaczynski

Šimon Perés

Roh Moo-hyun

Francie

Chorvatsko

Irsko

Izrael

Jižní Korea

Malta

Mexiko

Německo

Nigérie

Paraguay

Polsko

Portugalsko

Rumunsko

CE

VR

OR

EV

UE

29

ZÁBAVA / KŘÍŽOVKA

„Stát je velká fikce, pomocí níž …“ Dokončení výroku Frédéricka Bastiata, o němž se dočtete v Galeriiosobností, je v tajence. Správné řešení najdete na protější straně dole.

30

CE

VR

OR

EV

UE

MĚSÍC ČESKÉ PRAVICE PETR SOKOL

šéfredaktor CEVROREVUE,

politolog

červen

Květnové zasedání Výkonné rady

Výkonná rada k Summitu EU

Oblastní sněm ODS Praha 5Oblastní sněm Občanské demokratické strany Praha 5 zvolil 23. května nasvém mimořádném zasedání nové vedení oblasti. Novým předsedou Oblast-ního sdružení ODS Praha 5 byl zvolen Stanislav Fresl, starosta Velké Chuch-le. Od minulého volebního sněmu vedl občanské demokraty v pátém praž-ském obvodu současný poslanec František Laudát.

Sněm zvolil také 10 nových členů Oblastní rady ODS Praha 5. Jsou jimiStanislav Fresl (předseda), místopředsedové Jiří Rendl, Miroslav Škalouda Vojtěch Zapletal. Členy Oblastní rady ODS Praha 5 jsou Jan Matoušek, Ja-na Marková, Petr Valenta, Lukáš Herold, Petr Horák a Michal Popek.

Volebního sněmu se účastnilo 291 členů ze 13 místních sdružení ODS

v Praze 5 (dohromady mají 550 členů s volebním hlasem). Volební hlas nasněmu mají podle usnesení Regionální rady ODS Praha, která mimořádnýsněm svolala, pouze ti jeho členové, kteří se jimi stali do 31. 12. 2006 a za-platili členský příspěvek na rok 2007. V tuto chvíli má Oblastní sdružení Pra-ha 5 již 578 členů.

V oblastním sdružení Praha 5 vypukly v loňském roce zásadní sporyohledně složení kandidátky v komunálních volbách. ODS komunální volbyvyhrála, ale vedení radnice, v jejímž čele i nadále stojí starosta Milan Jančík,nepodporují všichni zastupitelé zvolení za občanské demokraty.

V. Tlustý založil vnitrostranickou frakci

Výkonná rada ODS se sešla 26. května v Praze. Jako základní priority ODSpro nadcházející období stanovila zabránit hrozícímu krachu veřejných fi-nancí, zvolit Václava Klause presidentem ČR, prosadit postoje vlády k evrop-ské institucionální reformě, obhájit umístění radarové základny na území ČRa realizovat programové prohlášení vlády a v něm obsažené reformy.

Výkonná rada zároveň vzala na vědomí informaci o plánovaných reform-ních krocích vlády a jejich harmonogramu. Ve vztahu k reformám konstato-

vala, že stabilizaci veřejných financí, kterou považuje za první, ale nezbytnýreformní krok, plně podporuje. K podpoře opakovaně vyzvala i poslancea senátory ODS. Navíc výkonná rada uložila grémiu ODS a zástupcům ODSve vládě posílit informovanost členů ODS i celé veřejnosti o připravovanýchreformních krocích.

Součástí jednání byla i debata s poslancem Vlastimilem Tlustý, kterýpřed výkonnou radou obhajoval svou kritiku vládních reforem.

Bývalý ministr financí a bývalý předseda poslaneckého klubu ODS VlastimilTlustý založil spolu s několika kolegy stranickou platformu. Na tiskové konfe-renci v budově Poslanecké sněmovny 20. června oznámil, že jde o „reformníparlamentní platformu“, jejímž cílem není štěpení ODS, ale naopak návratk programovým základům. Platforma je podle něj otevřena všem občanskýmdemokratům, kteří se nechtějí smířit s odklonem koaliční vlády od progra-mových tezí strany. K platformě se zatím hlásí osm poslanců, další váhají.Jde tedy o desetinu poslaneckého klubu.

Na konferenci doprovodili Tlustého středočeští poslanci Eva Dundáčko-vá, Jan Klas, Jan Schwippel a českolipský poslanec Juraj Raninec. Členyplatformy jsou také Alena Páralová z Pardubic, jindřichohradecký poslanecMichal Doktor a Aleš Rádl z okresu Praha-západ. Předseda branného výboru

sněmovny Jan Vidím se podle Tlustého k platformě přihlásil v pozici „pozo-rovatele, podporovatele“.

Vlastimil Tlustý na tiskové konferenci uvedl, že platforma je otevřenai všem hejtmanům, starostům a senátorům nejsilnější parlamentní strany.Zatím se žádný politik mimo sněmovnu k platformě nepřipojil.

Z ODS ani z poslaneckého klubu Tlustý a jeho kolegové vystupovat ne-hodlají. Tlustý zdůraznil, že členové platformy dnes dali hlas vládě při hlaso-vání o důvěře, které vyvolala opozice.

Platforma byla založena, přestože byly v rámci ODS ustaveny tři odbornéskupiny, které posuzují návrhy reforem v ekonomické, sociální a zdravotnic-ké oblasti. Ekonomická skupina diskutuje i podněty Vlastimila Tlustého.

Výkonná rada ODS zasedala 23. června v Praze a středobodem jejího zájmubyl Summit EU, který skončil tentýž den v brzkých ranních hodinách.

Výkonná rada vysoce ocenila informaci předsedy vlády o výsledcích jed-nání Evropské rady v Bruselu 21. a 22. června a aktivní roli zástupců vlády ČRpři vyjednávání. Výsledky jednání označila výkonná rada za úspěch celé ČR.Za přelomové považují členové rady zejména úplné opuštění konceptu tzv.euroústavy, včetně symbolů, zachování stávajícího systému hlasování v Ra-

dě a principů mezivládní spolupráce v zahraniční a bezpečnostní politice,posílení kontrolní role národních parlamentů a umožnění zpětného přenosukompetencí na úroveň národních států (oboustranná flexibilita).

Výkonná rada považuje výsledek jednání za zásadní bod obratu směremod konceptu budování evropského superstátu a evropského federalismua věří, že výsledky těchto jednání zahájí reformy, které povedou k nalezenískutečně funkčního modelu evropské integrace.

CE

VR

OR

EV

UE

31

inzerce

www.tkplus.cz

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ:

11. července, 22. srpna a 5. září 2007, vždy od 17.00 hodin na adrese Jungmannova 17, Praha 1,tel.: +420 221 506 706 (707)

CHCETE KROMĚ TITULU ZÍSKAT I ROZHLED, SEBEVĚDOMÍ A NOVÉ KONTAKTY? VYSOKÁ ŠKOLACEVRO INSTITUT OTEVÍRÁ JIŽ DRUHÝM ROKEM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM V ATRAKTIVNÍCHOBORECH „POLITOLOGIE A MEZINÁRODNÍ VZTAHY“ A „VEŘEJNÁ SPRÁVA“. ZÁRUKOU KVALITYVÝUKY JE RENOMOVANÝ PEDAGOGICKÝ SBOR V ČELE S PROF. DR. MIROSLAVEM NOVÁKEMA PROF. JUDR. DUŠANEM HENDRYCHEM. NYNÍ I KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘI ZAMĚSTNÁNÍ.