Účetní závěrka - theses.cz
TRANSCRIPT
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Účetní závěrka
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Kateřina SOJKOVÁ
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eva SLÁDKOVÁ
Znojmo, 2012
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Účetní závěrka“ vypracovala
samostatně pod vedením Ing. Evy Sládkové a uvedla v ní všechny použité literární a
jiné odborné zdroje, uvedené v přiloženém seznamu použité literatury.
V Praze dne 4. 1. 2012 ......................................................
Kateřina Sojková
PODĚKOVÁNÍ
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Evě Sládkové za cenné připomínky,
odborné rady a čas, který mi během vypracování této bakalářské práce poskytla.
Dále děkuji firmě TIBBIS, s.r.o. za poskytnuté informace.
ABSTRAKT
Předmětem bakalářské práce „Účetní závěrka“ je poskytnout ucelený pohled na
tvorbu účetní závěrky. Bakalářská práce je rozdělena do dvou kapitol. V teoretické
části se zabývá obecnými informacemi o účetní závěrce dle platné české legislativy.
Je zde popsán proces účetní uzávěrky, definovány jednotlivé účetní výkazy a
povinnosti související s ověřením a zveřejněním účetní závěrky. Praktická část je
věnována sestavení účetní závěrky konkrétní společnosti.
KLÍČOVÁ SLOVA
Účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty
ABSTRACT
The aim of the bachelor´s thesis “The Financial Statement” is to provide a complex
account of issuing a financial statement. The thesis is divided into two parts:
theoretical and practical. The former deals with general information on financial
statements in accordance with valid legislation in the Czech Republic. The procedure
for closing the books is described and definitions of financial reports and duties
pertaining to verification and publishing of the financial statement are introduced
here. The latter presents the preparation of a financial statement of a specific
company.
KEYWORDS
Closing the books; financial statement; balance sheet; profit and loss account
Obsah
1 Úvod ..................................................................................................................... 7
2 Cíl práce a metodika ............................................................................................. 8
3 Teoretická část ..................................................................................................... 9
3.1 Účetní závěrka a uzávěrka ............................................................................. 9
3.2 Vlastnosti účetní závěrky .............................................................................. 11
3.3 Právní úprava ............................................................................................... 11
3.4 Proces účetní závěrky .................................................................................. 13
3.5 Účetní uzávěrka ........................................................................................... 14
3.5.1 Inventarizace ......................................................................................... 14
3.5.2 Oceňování k rozvahovému dni .............................................................. 15
3.5.3 Přechodné účty ...................................................................................... 16
3.5.4 Uzavírání účetních knih ......................................................................... 19
3.5.5 Výsledek hospodaření ........................................................................... 20
3.5.6 Daň z příjmů .......................................................................................... 20
3.6 Účetní závěrka ............................................................................................. 22
3.6.1 Druhy účetní závěrky ............................................................................. 23
3.6.2 Rozvaha (Bilance) ................................................................................. 24
3.6.3 Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka) ......................................................... 25
3.6.4 Příloha ................................................................................................... 26
3.6.5 Přehled o peněžních tocích (Cash flow) ................................................ 27
3.6.6 Přehled o změnách vlastního kapitálu ................................................... 28
3.7 Povinnosti spojené s účetní závěrkou .......................................................... 28
3.7.1 Ověření účetní závěrky auditorem ......................................................... 28
3.7.2 Zveřejňování účetní závěrky .................................................................. 29
4 Praktická část ..................................................................................................... 30
4.1 Charakteristika účetní jednotky .................................................................... 30
4.2 Průběh účetní uzávěrky a závěrky ............................................................... 31
4.3 Inventarizace ................................................................................................ 31
4.4 Odpisy .......................................................................................................... 38
4.5 Zásoby ......................................................................................................... 41
4.6 Časové rozlišení a dohadné položky ............................................................ 41
4.7 Kurzové rozdíly ............................................................................................ 43
4.8 Daň z příjmů ................................................................................................. 43
4.9 Uzavření účetních knih ................................................................................. 46
4.10 Účetní závěrka .......................................................................................... 47
4.11 Rozvaha .................................................................................................... 47
4.12 Výkaz zisku a ztráty .................................................................................. 49
4.13 Příloha k účetní závěrce............................................................................ 52
4.14 Analýza účetní závěrky ............................................................................. 53
5 Závěr................................................................................................................... 56
Seznam použité literatury .......................................................................................... 58
Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................ 60
Seznam zkratek ......................................................................................................... 61
Přílohy ....................................................................................................................... 62
7
1 Úvod
Účetní závěrka je vrcholnou fází v každé společnosti a uzavírá právě uplynulé účetní
období. Veškeré informace o procesech a činnostech, které nastaly v účetní
jednotce v průběhu celého období, jsou shrnuty do účetních výkazů tak, aby
poskytovaly ucelený přehled o majetkovém složení společnosti, jejím výsledku
hospodaření, jejích závazcích a finanční pozici.
Účetní závěrka je základním zdrojem informací o hospodaření účetní jednotky a pro
spoustu jejích uživatelů, hlavně externích, je i zdrojem jediným. Proto, aby účetní
závěrka vykazovala veškeré potřebné informace, jsou obsah i uspořádání
sestavovaných výkazů v České republice ustanoveny poměrně rozsáhlou
legislativou.
Samotnému vyhotovení účetních výkazů předchází řada procesů a operací, které
zajišťují, že účetní závěrka podá úplný, ale zároveň věrný a poctivý obraz o
majetkové a finanční situaci. Tato část veškerých kontrolních a dokončovacích prací
je nazývána účetní uzávěrka. Při jejím zpracování probíhají procedury, které zajišťují
úplnost, správnost a průkaznost účetních záznamů. Dochází k provedení
inventarizací, doúčtování všech účetních případů a uzavření účetních knih. Je
vyčíslen výsledek hospodaření, který je následně transformován na základ pro
výpočet daně.
Po provedení veškerých uzávěrkových operací následuje samotné sestavení účetní
závěrky. Výstupem jsou účetní výkazy, které souhrnně vyjadřují veškerá účetní data.
Dle zákona je soubor výkazů tvořen rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou
k účetní závěrce. Zatímco rozvaha nám vykazuje přehled o stavu majetku a zdrojích
jeho krytí k určitému okamžiku, výkaz zisku a ztráty informuje o finanční výkonnosti
účetní jednotky za celé období a vykazuje zisk či ztrátu za každou jednotlivou oblast
činností účetní jednotky. Příloha oba tyto výkazy doplňuje a upřesňuje. Účetní
jednotky mohou připojit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního
kapitálu dle svého uvážení.
8
2 Cíl práce a metodika
Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat celý proces zpracování účetní
uzávěrky a závěrky v souladu s platnou právní úpravou a následně tyto poznatky
aplikovat na účetní závěrku konkrétní společnosti.
V teoretické části své práce shrnu jednotlivé procesy a operace účetní uzávěrky,
které je potřeba dodržet, aby byly dodrženy právní předpisy a účetní zásady a došlo
tak k naplnění charakteru účetní závěrky. Definuji podstatu účetní závěrky, její druhy
a cíle, stejně tak jako vlastnosti, které musí účetní závěrka splňovat. Stručně uvedu
související legislativu, která vymezuje požadavky, kladené na sestavení účetní
závěrky a následné související činnosti. V závěrečné části popíšu jednotlivé výkazy,
vysvětlím jejich vypovídací schopnost a požadavky kladené na jejich rozsah a
způsob zveřejnění.
Praktická část bude věnována konkrétní společnosti, kde popíšu jednotlivé kroky,
vedoucí k úspěšnému vyhotovení účetní závěrky. Následně porovnám své teoretické
poznatky s touto konkrétní společností, vyhodnotím vypovídací schopnost účetní
závěrky, a v případě zjištění nedostatků či chyb, navrhnu zlepšení, směřující
k odstranění chyb, či k lepšímu naplnění podstaty účetní závěrky.
Při vypracování bakalářské práce použiji platné zákony, vyhlášky a účetní standardy i
další odborné publikace, související s oblastí závěrkových a uzávěrkových procesů.
V neposlední řadě využiji vlastních praktických zkušeností a informací získaných
studiem.
9
3 Teoretická část
3.1 Účetní závěrka a uzávěrka
„Účetnictví je velmi rozsáhlý ucelený v penězích vyjádřený systém informací“1
Hlavním účelem účetnictví je zachycovat ekonomické informace o stavu a pohybu
majetku za vymezenou účetní jednotku za určité účetní období. Účetním obdobím
může být kalendářní nebo hospodářský rok. Kalendářním rokem se rozumí období
od 1. ledna do 31. prosince, hospodářský rok je 12 po sobě jdoucích kalendářních
měsíců, počínajících 1. dnem kteréhokoliv měsíce, kromě ledna.
Každá účetní jednotka se při své činnosti setkává s větším či menším množstvím
dalších subjektů, kterými mohou být vlastnící či zaměstnanci podniku, stejně jako
externí uživatelé v podobě bank, věřitelů či státu, pro které jsou informace o
hospodaření a majetku účetní jednotky nepostradatelným zdrojem informací. Jelikož
informace, zpracovávané účetní jednou v účetnictví, jsou velice obsáhlé, je potřeba
předložit informace v souhrnné podobě. Vymezeným uživatelům jsou tedy za každé
jednotlivé účetní období předkládány informace o majetkové a finanční situaci účetní
jednotky ve formě účetní závěrky v takovém uspořádání a obsahu, aby uspokojila co
nejvíce svých uživatelů.
„Podstatou účetní závěrky je zjistit k rozvahovému dni stav majetku, závazků a
vlastního kapitálu podniku, oceněném v peněžních jednotkách, vyjádřit na základě
přiřazení nákladů a výnosů věcně a časově do období, za nějž se účetní závěrka
sestavuje, hospodářský výsledek, a zachytit za vymezený časový interval (účetní
období) k datu účetní závěrky (rozvahový den) tok peněžních prostředků, případně
detail pohybu vlastního kapitálu.“2
1 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha:
Institut Svazu účetních, a.s.. 2 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo:
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.
10
V účetnictví jsou rozlišeny tyto pojmy:
Účetní uzávěrka - dochází k završení celoročního účtování uzavřením účetních
knih, zjištění hospodářského výsledku a zpracování souhrnných informací pro
sestavení účetní závěrky. V rámci účetní uzávěrky prochází účetnictví řadou
kontrolních činností, aby byla zaručena správnost a úplnost údajů.
Účetní závěrka – je vyvrcholením účetní uzávěrky, kdy dochází k sestavení
účetních výkazů
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka, sestavená na
jeho základě, podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace
účetní jednotky. Zákon uvádí, že zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní
závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je zobrazen v souladu s účetními
metodami dle zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity metody
způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Účetní metody je jednotka povinna použít
způsobem, který vychází z předpokladu jejího nepřetržitého trvání.
Účelem účetní závěrky je provést kontrolu průběžného evidování transakcí, k nimž
v účetním období docházelo, zkompletovat jednotlivé operace, související vždy
s konkrétním účetním případem, aby bylo prokázáno, že jsou v účetnictví zachyceny
veškeré účetní případy (že je účetnictví úplné), že zvolené účetní postupy odpovídají
charakteru účetního případu, ale také platným normám (účetnictví je správné), a že
jsou jednotlivé operace doloženy (účetnictví je průkazné). Uvedené principy jsou
podřízeny dominantní účetní zásadě, kterou je zásada věrného a poctivého
zobrazení skutečnosti.
Forma účetní závěrky je vymezena třemi základními prvky, které tvoří nedílný celek.
Skládá se z účetních výkazů rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty, doplněných o
přílohu, která vysvětluje a doplňuje infima, obsažené v rozvaze a výkazu zisku a
ztráty. Účetní závěrka může zahrnovat též přehled o peněžních tocích a přehled o
změnách vlastního kapitálu.
11
3.2 Vlastnosti účetní závěrky
Kromě toho, že účetní jednotka musí při sestavování účetní závěrky dbát
všeobecných účetních zásad, jsou zde stanoveny i požadavky na vlastnosti
podávaných informací.
Informace účetní závěrky musí být: 3
spolehlivé – informace je spolehlivá, pokud účetní závěrka, sestavená na jejím
základě, podává věrný a poctivý obraz, a je-li úplná a včasná z pohledu uživatele
údajů účetní závěrky
srovnatelné – informace je srovnatelná, jestliže účetní závěrka, sestavená při
respektování zásady nepřetržité doby trvání, splňuje zásadu stálosti účetních
metod, tzn., že údaje jsou srovnatelné s předchozími účetními obdobími a to
z pohledu období aktuálního.
srozumitelné – informace je srozumitelná, jestliže umožňuje jednotlivě i
v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů s použitím
účetních metod
významné – informace se považuje za významnou, jestliže by její neuvedení
nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby informaci
využívající
3.3 Právní úprava
Aby byla účetní závěrka sestavena v souladu s platnými zákony a předpisy, je
potřeba se před jejím sestavením seznámit s platnou legislativou. Na základě těchto
předpisů je sestavená i moje bakalářská práce. V České republice je účetnictví
upraveno soustavou těchto právních předpisů:
zákon č. Sb., o účetnictví
financí č. 500/2002 vyhláška Ministerstva 563/1991 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
3 SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 452 s. ISBN 978-
80-7357-434-5.
12
předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě
podvojného účetnictví
České účetní standardy
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
pokyny, informace a opatření Ministerstva financí České republiky
vnitřní předpisy účetní jednotky
Dále účetnictví nepřímo souvisí i s těmito předpisy:
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech
Zákon o účetnictví je základním pilířem pro účetnictví. Určuje nám následující:
vymezuje účetní jednotky
definuje předmět účetnictví a účetní období
stanoví základní povinnosti při vedení účetnictví a použití účetních metod
definuje účetní knihy, jejich otevírání a uzavírání a určuje směrnou účtovou
osnovu,
vymezuje účetní závěrku, okamžik sestavení, požadavky na obsah a její druhy
určuje pravidla pro oceňování a inventarizace
upravuje způsob vydávání další účetní metodiky
Pro účetní závěrku je velmi významná prováděcí vyhláška, která nám upravuje
zejména:
rozsah a způsob sestavování účetní závěrky
obsahové vymezení položek jednotlivých účetních výkazů
účetní metody a jejich použití
metody konsolidace účetní závěrky
směrnou účtovou osnovu
13
Dle § 36 zákona o účetnictví vydává ministerstvo financí České republiky České
účetní standardy pro dosažení souladu v používání účetních metod účetními
jednotkami a zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek. ČÚS nejsou
právním předpisem, tudíž nejsou právně závazné, ale jsou doporučenou metodickou
pomůckou, vydávanou MFČR. ČÚS byly poprvé publikovány v roce 2004, kdy
nahradily Postupy účtování pro podnikatele. V současné době máme k dispozici 22
platných standardů.
V současné době se předpisy mění tak, aby již neodpovídaly pouze národním
standardům, ale i Mezinárodním účetním standardům (IAS) a směrnicím Evropské
unie.
3.4 Proces účetní závěrky
„ Aby účetnictví plnilo své úkoly a poslání, musí být dodržovány účetní principy,
účetní metody, zásady a postupy při jeho uplatňování a vykázání výstupů pro
uživatele“4
Účetní jednotky upravují postup a rozsah prací účetní uzávěrky vnitřními předpisy, ve
kterých stanoví celý průběh účetní závěrky a odpovědnost za jednotlivé oblasti. Tyto
vnitřní předpisy by měli být tvořeny vždy aktuálně pro dané účetní období.
Uzavření účetního období v sobě přináší okruhy na sebe navazujících činností, které
by se daly rozdělit do těchto fází:
přípravné práce – tyto činnosti mají zabezpečit správnost a úplnost údajů účetních
knih a to provedením inventarizací a doúčtováním všech účetních případů, které se
daného období týkají, prověřením použitých metod.
účetní uzávěrka – v této fází dochází k vyčíslení konečných zůstatků na rozvahových
i výsledkových účtech, zjištění výsledku hospodaření, vyčíslení daně z příjmu splatné
a odložené a její zaúčtování a následné uzavření účetních knih.
sestavení účetní závěrky – vyhotovení účetních výkazů.
4 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha:
Institut Svazu účetních, a.s..
14
následné související povinnosti – v případě povinnosti ověření auditorem, vyhotovení
výroční zprávy, schválení účetní závěrky a její uložení do sbírky listin.
Obrázek č. 1 Proces účetní závěrky
Zdroj: BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I., str. 4265
3.5 Účetní uzávěrka
Zaúčtování veškerých účetních zápisů za účetní období do účetních knih je
základním zdrojem pro zpracování účetní závěrky. Aby tyto informace mohly být
vzaty za základ pro účetní výkazy, musí být nejprve porovnány se skutečným
stavem, a to po stránce věcné, časové a po stránce správnosti a vhodnosti ocenění.6
3.5.1 Inventarizace
Provedení inventarizace je považováno za stěžejní bod přípravných prací. Zároveň je
zásadní mimo jiné pro zajištění, že účetnictví je průkazné.
5 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha:
Institut Svazu účetních, a.s.. 495 s. ISBN 978-80-86716-45-9 6 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo:
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.
15
Inventarizací zjišťují účetní jednotky skutečný stav veškerého majetku a závazků a
ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a
zda nejsou dány důvody pro účtování snížení hodnoty.
Druhy inventur:
fyzická – používá se u hmotného a některého nehmotného majetku, zásob,
hotovosti a cenin. Probíhá zjišťování skutečného stavu počítáním, měřením,
vážením.
dokladová – používá se u pohledávek a závazků, rezerv a časového rozlišení,
kde nelze zjistit stav inventurou fyzickou.
Údaje mezi zjištěným skutečným stavem a stavem účetním by měly být totožné.
Mohou však také vzniknout tyto inventarizační rozdíly:
manko – v případě, že skutečný stav je nižší než účetní
přebytek – skutečný stav je vyšší než účetní
O těchto inventarizačních rozdílech musí být účtováno do období, za které byla
provedena inventarizace.
Při evidenci zásob způsobem B musí účetní jednotka k rozvahovému dni zaúčtovat
do spotřeby počáteční stav zásob a naopak zaúčtovat na příslušný účet zásob na
skladu konečný stav ověřený inventarizací.
3.5.2 Oceňování k rozvahovému dni
Z důvodu dodržení zásady opatrnosti, která nám říká, že by v účetní závěrce nikdy
neměla být nadhodnocena aktiva a podhodnoceny závazky, aby byla vzata v úvahu
předvídatelná rizika, je potřeba při inventarizaci zohlednit tyto skutečnosti pomocí
rezerv, opravných položek a odpisů.
Opravné položky
V případě, že účetní jednotka při inventarizací zjistí, že hodnota majetku je nižší, než
hodnota uváděná v účetnictví, vykáže tento majetek v účetní závěrce v nižší
hodnotě. Snížení ceny se provede pomocí opravné položky, a to v případě, že
16
snížení není trvalého charakteru nebo není vyjádřeno jiným způsobem. Opravné
položky se tvoří pouze k účtům majetku a není možno je použít pro zvýšení jeho
hodnoty. Trvalé snížení hodnoty majetku se vyjadřuje jeho odpisem.
Rezervy
Pokud by účetní jednotka zjistila podhodnocení závazku, vytvoří rezervu. Rezervy
jsou určeny k pokrytí budoucích závazků či výdajů, u kterých je znám pouze účel,
avšak není jistá částka a období. Rezervy nelze používat k úpravě ocenění aktiv. Při
inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených rezerv. 7 V rozvaze jsou
rezervy vykazovány jako cizí zdroj, ale nikoliv jako závazek, protože skutečný
závazek v době tvorby fakticky neexistuje.
Kurzové rozdíly
V průběhu účetního období přepočítává účetní jednotka majetek a závazky,
vyjádřené v cizí měně, na českou měnu kurzem devizového trhu, vyhlášeným
Českou národní bankou (ČNB) k okamžiku uskutečnění účetního případu dle
příslušných ustanovení zákona o účetnictví.
Účetní jednotka si stanoví vnitřním předpisem, zda bude používat denní kurz nebo
pevný kurz pro určité období, kterým se rozumí kurz vyhlášený ČNB pro první den
tohoto období.
Konečné stavy majetku a závazků, vyjádřené v cizích měnách k rozvahovému dni, je
účetní jednotka povinna přepočítat na českou měnu kurzem vyhlášeným ČNB
k okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
3.5.3 Přechodné účty
Zásada akruálního principu říká, že skutečnosti musí být zachyceny do účetního
období, se kterým věcně a časově souvisí. Pokud tuto zásadu nelze dodržet, musí
být o daných skutečnostech účtováno v období, ve kterém byla účetní jednotkou
zjištěna. Základem je tedy určení okamžiku, kdy se účtuje o nákladu a výnosu a kdy
7 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-
7357-692-2.
17
se výnosům přiřazují s nimi související náklady a naopak. K dodržení této zásady
nám slouží přechodné účty aktiv a pasiv, dohadné účty a rezervy.8
Rezervy spíše zohledňují očekávaná rizika a ztráty. Občas je problém rezervy a
přechodné účty odlišit. V případě pochybnosti lze tedy určit, o jakou položku se jedná
v konkrétním případě, dle následujícího schématu:
Tabulka č. 1 Nástroje zajištění akruálního principu
Kritérium Nástroj
účel, čas a částka časové rozlišení
účel a čas dohadné účty
Účel rezervy
Zdroj: KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010, str. 489
Časové rozlišení
Podmínkou pro účtování časového rozlišení je mít k dispozici současně tyto
informace:
účel – věcné vymezení, čeho se časově rozlišovaná částka týká
čas – účetní období, kterého se týká
částka – přesná výše nákladu či výnosu
Časové rozlišení je možné počítat na dny, měsíce nebo roky. Vhodné je ponechat
standardní měsíční období. Pokud jsou splněny podmínky, rozlišujeme právě tyto
čtyři druhy základních titulů:10
náklady příštích období - slouží účetní jednotce k vykazování částky výdajů, které
uskutečnila v běžném účetním období, avšak týkají se nákladů příštího období
8 KOCH, Jiří. Časové rozlišení v roce 2009. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále, 2009, roč.
11, č. 1/2010, s. 2-10 9 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., 2011. 176 s.
ISBN 978-80-7365-323-1 10
AMBROŽ, Jan. 1. Účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha: KORŠACH, 2008. 167 s. ISBN 978-80-86296-18-0.
18
výdaje příštích období - slouží účetní jednotce k vykazování částek nákladů, které
souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl uskutečněn
výnosy příštích období - zde jsou vykazovány částky příjmů, přijatých v běžném
účetním období, které časově patří do příštího nebo příštích období
příjmy příštích období - slouží pro zachycování nepřijatých peněžních prostředků,
které budou inkasovány v příštím období, avšak věcně a časově souvisejí
s výnosy běžného účetního období
Tabulka č. 2 Členění vybraných účetních položek podle účetního přístupu
Položka časového
rozlišení
Rozvahová
položka
Výsledková položka v
běžném účetním období
Vliv na výši
peněž. prostředků
v běžném
účetním období Výnosy náklady
ANO NE ANO NE přírůstek úbytek
Náklady příštích období aktivum
X
X
Výnosy příštích období pasivum
X
X
Příjmy příštích období aktivum X
Výdaje příštích období pasivum
X
Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty ze STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka, str.
9711
Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné
položky, jejichž ponecháním v nákladech či výnosech není dotčen účel časového
rozlišení a není tím záměrně upravován výsledek hospodaření, a také v případě
opakujících se výdajů a příjmů. Dále časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka
a škody.
11
STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-2.
19
Dohadné položky
Dalším nástrojem, který nám zajišťuje dodržení akruálního principu, jsou dohadné
položky. Oproti časovému rozlišení zde však neznáme jejich přesnou výši. Jelikož
dohadné položky nejsou součástí časového rozlišení, ale vykazují se jako
pohledávky, resp. závazky, je nutné o nich účtovat vždy, je-li pro ně obsahová náplň,
a to i tehdy, jedná-li se o částky nevýznamné či pravidelně se opakující. 12
Dohadné položky aktivní používáme v případech, kdy se jedná o pohledávku, jejíž
přesná výše nám není známa, avšak výnos je spjat s běžným účetním obdobím.
Nejčastěji se jedná o pohledávku za pojišťovnou z důvodu dosud nevyúčtované
náhrady škody, nevyúčtované výnosové úroky či poplatky za propůjčenou licenci.
Dohadné položky pasivní slouží pro zachycení závazků, které souvisejí s běžným
účetním obdobím, ale neznáme jejich přesnou výši. Příkladem mohou být
nevyfakturované dodávky za spotřebu energie, náhrady za nevyčerpanou dovolenou
nebo závazky k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu.
Při stanovení hodnoty dohadné položky vycházíme z dostupných informací,
uvedených ve smlouvě, obvyklých cen, či z cen předchozí dodávky, popř. z výše
záloh. K zúčtování případného rozdílu mezi skutečnou fakturovanou částkou a výší
dohadné položky dochází v období, ve kterém došlo k přijetí daného daňového
dokladu.
3.5.4 Uzavírání účetních knih
Po zaúčtování všech účetních případů za dané účetní období a provedení kontrol
dochází k uzavírání účetních knih, při kterém dochází k těmto činnostem: 13
zjišťují se obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů
zjišťují se konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů
nákladů a výnosů
12
PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2011. 4. aktualizované vyd. Praha: 1. VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 978-80-87480-02-1. 13
Český účetní standard pro podnikatele č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih
20
zjistí se základ daně z příjmů a daňová povinnost splatná, případně odložená,
účetní jednotky za účetní období, případně se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů
zjistí se účetní výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub účtu,
který se nazývá Účet zisků a ztrát a převodem výnosů ve prospěch tohoto účtu
uzavře se účetnictví účetní jednotky převodem zůstatků rozvahových účtů a
zůstatku příslušného účtu Účet zisků a ztrát na Konečný účet rozvažný
Při sestavování účetní závěrky nám může být Konečný účet rozvažný podkladem pro
vyhotovení rozvahy, stejně tak Účet zisků a ztrát může být zdrojem pro vytvoření
Výkazu zisku a ztráty.
3.5.5 Výsledek hospodaření
Informaci o výsledku hospodaření získáme jak z Konečného účtu rozvažného jako
rozdíl mezi aktivy a pasivy, tak i z Účtu zisků a ztrát jako rozdíl mezi výnosy a
náklady. Pokud výnosy převyšují náklady, jedná se o účetní zisk, v obráceném
případě by vznikala účetní ztráta.
Účetní výsledek hospodaření můžeme rozdělit následovně:14
provozní – vychází z předmětu činnosti, účelu, pro který byla účetní jednotka
zřízena
finanční – v souvislosti s finančními službami
mimořádný – výjimečné, neplánované, nepředpokládané skutečnosti, opravy
chyb z minulých let či změny metod
3.5.6 Daň z příjmů
Pokud účetní jednotka provedla veškeré uzávěrkové práce a zaúčtovala všechny
účetní případy, které s účetním obdobím souvisí, musí ještě stanovit výši daňové
povinnosti dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v jeho platném znění a tuto
následně zaúčtovat, jakožto poslední zápis před definitivním uzavřením účetních
knih.
14
BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.
21
Odložená daň
Odložená daň se zjišťuje a je o ní účtováno u účetních jednotek, které tvoří
konsolidační celek, a u všech účetních jednotek, které sestavují účetní závěrku
v plném rozsahu podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví. Účtování o odložené dani
daňovou povinnost neovlivňuje, má vliv pouze na výši výsledku hospodaření, jenž je
určen k rozdělení.
Odložená daň plyne z rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím vybraných účetních
položek, kdy po přechodné období dochází k nesouladu výsledku hospodaření a
daňového základu. Výše daně se spočítá jako součin sazby daně z příjmů, platné
v daném účetním období, a výsledného přechodného rozdílu.
Odložený daňový závazek je zdanitelný přechodný rozdíl, který se stane zdanitelnou
částkou v budoucím období, to znamená, že v budoucnu bude zvýšen základ daně a
tím i daňová povinnost. Vzniká nejčastěji v případech, kdy je účetní zůstatková cena
majetku vyšší, než zůstatková hodnota daňová. O odloženém daňovém závazku
účtuje účetní jednotka vždy.
Odložená daňová pohledávka je odečitatelný přechodný rozdíl, který vyústí v částky,
jež lze odečíst při určování základu daně budoucích období. S ohledem na zásadu
opatrnosti by mělo být o účetní pohledávce účtováno pouze při dostatečné jistotě, že
je její úhrada reálná. Příkladem vzniku odložené daňové pohledávky může být rozdíl,
kdy účetní hodnota pohledávek, snížená o opravné položky, je nižší než hodnota
pohledávek, snížená o opravné položky daňově účinné.
Splatná daň
Účtování o splatné dani je poslední účtovanou operací poté, co účetní jednotka
sestaví daňové přiznání. Při zjišťování základu daně účetní jednotka vychází
z výsledku hospodaření před zdaněním zjištěným v účetnictví, který se rozdělí na
výsledek hospodaření za běžnou činnost a výsledek hospodaření za mimořádnou
činnost.15 Samotný výpočet je však prováděn mimo účetní knihy a to následovně:
15
V daňovém přiznání je vyčíslena daň jako jedna položka, členění na daň z běžné činnosti a daň z mimořádné činnosti je pouze pro účely účetnictví.
22
Tabulka č. 3 Výpočet daně z příjmů splatné
Výnosy
- Náklady
= Účetní výsledek hospodaření před zdaněním
+ Daňově neúčinné náklady (§ 25 ZDP)
- Daňově neúčinné výnosy
= Základ pro výpočet daně – mezisoučet
- Odečitatelné položky (§ 34 ZDP)
= Základ daně
Základ daně zaokrouhlený na tisíce dolů
x Sazba daně (§ 21 ZDP)16
= Daň z příjmů
- Slevy na dani
= Daňová povinnost
Zdroj: vlastní zpracování
3.6 Účetní závěrka
Obsah účetní závěrky je stanoven § 18 Zákona o účetnictví, který nám říká, že účetní
závěrka je nedílný celek a tvoří ji:
rozvaha
výkaz zisku a ztráty
příloha, která vysvětluje a doplňuje informace, obsažené v rozvaze a výkazu
zisku a ztráty
přehled o peněžních tocích – nepovinný
přehled o změnách vlastního kapitálu – nepovinný
16
Sazba daně platná pro období 2010-2012 činí 19%.
23
Účetní závěrka musí obsahovat:
jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních
jednotek, které jsou právnickou osobou sídlo nebo u účetních jednotek, které
jsou fyzickou osobou bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště
identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno
právní formu účetní jednotky
předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena
rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje
okamžik sestavení účetní závěrky
K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní
jednotky nebo podpisový záznam fyzické osoby. Připojením podpisového záznamu
se považuje účetní závěrka za sestavenou.
3.6.1 Druhy účetní závěrky
Řádná účetní závěrka je účetní závěrka sestavovaná k rozvahovému dni, kdy účetní
jednotka uzavírá účetní knihy. Dle zákona o účetnictví se při využívání kalendářního
roku rozvahovým dnem rozumí 31. prosinec, při využívání hospodářského roku
poslední den jakéhokoliv jiného měsíce než prosince.
Mimořádná účetní závěrka je sestavována ve stejném rozsahu jako řádná účetní
závěrka. Rozvahovým dnem je ten den, kdy se uzavírají účetní knihy, a není
posledním dnem účetního období. Sestavení mimořádné účetní závěrky může být
například ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni předcházejícímu dni,
kdy nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky
rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace na konkurs aj.
Mezitímní účetní závěrka je účetní závěrka, sestavovaná k jinému okamžiku, než ke
konci rozvahového dne, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis. Při sestavování
mezitímní účetní závěrky nejsou uzavírány účetní knihy a inventarizace je prováděna
pouze pro účely ocenění.
Konsolidovaná účetní závěrka je sestavována účetní jednotkou, která je v pozici
ovládající či řídící osoby v jiné účetní jednotce. Konsolidovanou účetní závěrkou se
24
rozumí účetní závěrka za skupinu ekonomicky propojených podniků, která slučuje
stav majetku a závazků a dosažené výsledky hospodaření konsolidující účetní
jednotky s jí ovládanou osobou.17
Účetní jednotky mohou sestavit účetní závěrku v plném rozsahu nebo ve
zjednodušeném rozsahu. V plném rozsahu sestavují účetní závěrku vždy akciové
společnosti. Výkazy v plném rozsahu mají povinnost sestavit ty účetní jednotky, které
mají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem a zveřejňovat informace z ní. Ty
jsou dále povinny vytvářet výroční zprávu, která obsahuje ucelené, vyvážené a
komplexní informace o vývoji výkonnosti účetní jednotky, činnosti a stávajícím
hospodářském postavení.18
3.6.2 Rozvaha (Bilance)
Rozvaha je výkaz, vypovídající o finanční situaci účetní jednotky. Jedná se o
uspořádaný přehled aktiv (majetku) na straně jedné a pasiv (zdrojů krytí) na straně
druhé.
Aktivem rozumíme prostředek vložený do podnikání, který účetní jednotka vlastní.
Uspořádání položek aktiv je dáno jejich likviditou a jsou vykazovány v pořadí od
nejméně likvidních položek po nejlikvidnější. V rozvaze jsou aktiva běžného účetního
období oceněna v brutto hodnotě, která je formou opravných položek a oprávek
upravována na netto hodnotu. Každá položka též obsahuje informaci o netto hodnotě
minulého období.
Pasiva jsou vykazována v členění na vlastní kapitál a závazky. Závazky vyjadřují
povinnost účetní jednotky, která v budoucnosti sníží jeho ekonomický prospěch.
Pasiva jsou vykazována vždy v brutto hodnotách, z důvodu dodržení zásady
opatrnosti jsou korekce v tomto případě nepřípustné.
17
SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 452 s. ISBN 978-80-
7357-434-5. 18
BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut
Svazu účetních, a.s..
25
Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 vyhlášky
k zákonu o účetnictví. Obsahová náplň položek rozvahy je vymezena v § 5 - § 19
vyhlášky k zákonu o účetnictví.19
Tabulka č. 4 Schéma základního členění položek rozvahy
AKTIVA PASIVA
Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál
Dlouhodobý nehmotný majetek Základní kapitál
Dlouhodobý hmotný majetek Fondy
Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření (zisk)
Oběžný majetek Cizí zdroje
Zásoby Rezervy
Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé závazky
Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky
Krátkodobý finanční majetek Bankovní úvěry
Časové rozlišení Časové rozlišení
AKTIVA CELKEM = PASIVA CELKEM
Zdroj: vlastní tvorba
3.6.3 Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka)
Výkaz zisku a ztráty je stupňovitě uspořádaný přehled nákladů a výnosů
s příslušnými mezisoučty na úrovni jednotlivých stupňů.20
Jednotlivé stupně nám stanovují, ve které činnosti hospodaření byl výsledek
hospodaření vytvořen:
provozní výsledek hospodaření
finanční výsledek hospodaření
výsledek hospodaření za běžnou činnost
mimořádný výsledek hospodaření
19
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného
účetnictví
20 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 11. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, spol.
s r. o., 201 1031 s. ISBN 978-80-7263-663-4.
26
výsledek hospodaření za běžné účetní období
výsledek hospodaření před zdaněním
Výnos lze definovat jako zvýšení ekonomického prospěchu, které se projeví
zvýšením aktiv, případně snížením závazků. Náklad způsobí snížení ekonomického
prospěchu, jež se projeví ve formě snížení aktiv nebo zvýšení závazků.21
Uspořádání a označování položek výsledovky se stanoví v příloze č. 2 a č. 3
vyhlášky k zákonu o účetnictví. Obsahová náplň položek rozvahy je vymezena v § 20
- § 38 vyhlášky k zákonu o účetnictví.22
Příloha č. 2 prováděcí vyhlášky nám stanoví uspořádání a označování položek
výkazu zisku a ztráty v druhovém členění.
Příloha č. 3 prováděcí vyhlášky specifikuje uspořádání a označování položek výkazu
zisku a ztráty v účelovém členění. V případě, že se účetní jednotka rozhodne sestavit
výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, je povinností uvést jako součást přílohy
k účetní závěrce rozpis nákladů a výnosů provozního výsledku hospodaření
v druhovém členění.
3.6.4 Příloha
Příloha k účetním výkazům má jejich uživatelům dokreslit a zpřesnit údaje, vykázané
v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Údaje, uvedené v příloze, by měly být významné,
užitečné, spolehlivé a srozumitelné. Na rozdíl od rozvahy a výkazu zisku a ztráty, kde
se uvádějí pouze skutečnosti jisté či vysoce pravděpodobné a u nichž lze
kvantifikovat jejich hodnotu, se v příloze uvádějí i skutečnosti, které mohou nastat a u
kterých není ještě přesně známá jejich výše.23
Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze
v účetní závěrce je stanoveno § 39 prováděcí vyhlášky.
21 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-2. 22 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 23 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-2.
27
Příloha musí obsahovat zejména tyto informace:
obecné informace o účetní jednotce a formální náležitosti
informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odepisování
doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty
informace o propojených osobách, podrozvahové evidenci, půjčkách a úvěrech
3.6.5 Přehled o peněžních tocích (Cash flow)
Přehled o peněžních tocích podává informace o tocích peněžních prostředků
v účetní jednotce. Zachycuje počáteční stav, změny v průběhu účetního období a
konečný stav skutečných peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, které má
účetní jednotka k dispozici, čímž ukazuje, zda je společnost schopná uvolnit
prostředky a splácet závazky.
Peněžní toky jsou vykazovány jednotlivě za tyto činnosti:
Provozní činnost – peněžní toky související se základní výdělečnou činností
Investiční činnost – pořízení a prodej dlouhodobého majetku a ostatních investic
Finanční činnost – činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení
vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků
Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti dvěma způsoby:24
Přímá metoda – vykazují se vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních
příjmů a výdajů, například v návaznosti na výkaz zisku a ztráty
Nepřímá metoda – výsledek hospodaření je upraven o nepeněžní transakce,
neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,
položky příjmů a výdajů, spojených s finanční a investiční činností.
Nepeněžní transakce jsou takové, které nemají vliv na přírůstek či úbytek peněžních
prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce v investiční a finanční
činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.
24
PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2011. 4. aktualizované vyd. Praha: 1. VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 978-80-87480-02-1., str. 88
28
Přehled o peněžních tocích je upraven českým účetním standardem č. 23.
3.6.6 Přehled o změnách vlastního kapitálu
Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení a snížení
jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Současně
účetní jednotka vyčíslí vyplacené dividendy a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.
3.7 Povinnosti spojené s účetní závěrkou
Po sestavení účetní závěrky je potřeba ještě splnit další související povinnosti. Mezi
takové patří například ověření účetní závěrky auditorem, zhotovení výroční zprávy a
povinnost účetní závěrku zveřejnit.
3.7.1 Ověření účetní závěrky auditorem
Povinnost ověřovat účetní závěrky je účetním jednotkám stanovena v § 20 zákona o
účetnictví v platném znění. U akciových společností tato povinnost nastává, pokud
splní k rozvahovému dni alespoň jedno z uvedených tří kritérií za běžné a
předcházející období. Ostatní společnosti mají povinnost auditu při splnění dvou
těchto kritérií:
Aktiva celkem více než 40 000 000 Kč
Roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč
Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50
Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, sestavují
výroční zprávu.
„Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji
výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky“25
Obsah výroční zprávy je vymezen v § 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
v platném znění. Pokud podléhá účetní závěrka ověření auditorem, vztahuje se tato
25
STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-2., str. 134
29
povinnost i na ověření výroční zprávy. Účetní jednotka, která ověřuje účetní závěrku
dobrovolně, není jí uložena povinnost zákonem, nemusí vyhotovovat výroční zprávu.
3.7.2 Zveřejňování účetní závěrky
Zveřejňování účetní závěrky vyplývá z ustanovení § 21a zákona o účetnictví a z § 38i
obchodního zákoníku. Účetní závěrku zveřejňují účetní jednotky, které se zapisují do
obchodního rejstříku, jejím uložením do sbírky listin. Za splnění povinnosti zveřejnit
účetní závěrku se považuje předání těchto dokumentů příslušnému rejstříkovému
soudu předepsaným způsobem.
Auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku, sestavenou v plném rozsahu,
společně s výroční zprávou a zprávou auditora. Musí tak učinit do 30 dnů od ověření
auditorem a schválení valnou hromadou. Uložení účetní závěrky do sbírky listin, bez
ohledu na povinnost auditu, musí být provedeno nejpozději do konce bezprostředně
následujícího účetního období. Tímto krokem je účetnictví účetní jednotky za účetní
období považováno za úplné.
30
4 Praktická část
4.1 Charakteristika účetní jednotky
Společnost TIBBIS, s.r.o. byla založena 28.5.2001 třemi společníky, aby navázala na
tradiční dlouholeté dodávky rotačních lamelových kompresorů výrobce CompAir do
České republiky. Historie však sahá do roku 1993, od kterého jeden z pozdějších
zakládajících společníků poskytoval servisní zásahy na tomto typu kompresorů a
dovážel z Velké Británie nové modely a náhradní díly. Z důvodu nárůstu zakázek
v tomto oboru a důležitosti postavení na trhu vznikla v roce 2001 společnost
s ručením omezením, která se zároveň stala výhradním zástupcem společnosti
CompAir v České a Slovenské republice.
V současné době jsou základním kamenem společnosti dodávky speciálně
upravených kompresorů do trolejbusů, které jsou vyráběny v České republice a
Polsku. Neméně důležité je však pokrytí dodávek stlačeného vzduchu rotačními
lamelovými kompresory ve výrobních podnicích v České a Slovenské republice,
zabezpečení servisu těchto strojů a provádění školení zaměstnanců pro obsluhu a
údržbu. Doplňkovou činností v oblasti prodeje kompresorů je i prodej pneumatického
nářadí. V roce 2009 společnost TIBBIS, s.r.o. rozšířila své aktivity o maloobchodní
prodej instalatérského zboží v prodejně v Praze 10. Další předměty činnosti
podnikání jsou například reklamní činnosti, silniční motorová nákladní doprava či
pronájem strojů a movitých věcí.
Společnost TIBBIS, s.r.o. pro svoji činnost využívá ekonomický a účetní software
MRP K/S, který umožňuje vedení veškerých potřebných agend, nutných pro chod
společnosti, v uceleném a provázaném souboru. Výhodou tohoto programu je
uchovávání dat na serveru, což umožňuje získávání stále aktuálních dat při každém
připojení. Hlavní moduly, které společnost využívá pro vedení účetnictví, jsou dány
tímto výčtem:
Účetnictví
Faktury vydané a přijaté
Sklady
31
Majetek
Pokladny, bankovní výpisy
Evidence pro DPH
Software poskytuje množství analýz a grafů, které umožňují porovnávání výsledků
hospodaření či peněžních toků za jednotlivá období, dávají možnost analyzovat vývoj
hospodaření ve společnosti a tím napomáhají při rozhodování o budoucím vývoji. Pro
daňové účely nabízí možnost vyplnění všech potřebných druhů daňových přiznání
v platném znění.
4.2 Průběh účetní uzávěrky a závěrky
Účetním obdobím společnosti TIBBIS, s.r.o. je kalendářní rok. Rozvahovým dnem je
tedy 31. prosinec příslušného roku. Daňové přiznání je předkládáno daňovým
poradcem, veškeré uzávěrkové a závěrkové operace tedy musí být provedeny tak,
aby daňové přiznání bylo podáno do 30. června roku, následujícího po účetním
období, za které je daňové přizná ní podáváno.
Podle vnitřní směrnice společnosti TIBBIS, s.r.o. lze shrnout proces účetní závěrky
do následujících kroků:
Kontrola počátečních stavů účtů
Fyzická inventura
Dokladová inventura
Zaúčtování zjištěných inventarizačních rozdílů, kurzových rozdílů pro účty,
vedené v cizí měně, kontrola správnosti zaúčtování časového rozlišení a
vyčíslení a zaúčtování dohadných položek, výpočet odpisů a jejich zaúčtování
Výpočet daňové povinnosti a zaúčtování daně
Uzavření účetních knih
Sestavení účetních výkazů
4.3 Inventarizace
Cílem inventarizace je zjištění skutečného stavu majetku a závazků, následné
porovnání se stavem vedeným v účetnictví a případné opravení skutečných stavů
32
majetku a závazků v účetnictví z důvodu dodržení průkaznosti účetnictví. Ve
společnosti TIBBIS, s.r.o. je prováděna inventarizace k 31. 12. inventarizační komisí,
která je stanovena jednatelem společnosti, dle postupů stanovených vnitřní účetní
směrnicí účetní jednotky.
Postup inventarizace lze shrnout do těchto kroků:
Zjištění skutečného stavu dlouhodobého majetku a zásob přepočítáním, resp.
dokladovou inventurou u majetku a závazků nehmotné povahy.
Zaznamenání skutečných stavů do inventurního soupisu.
Porovnání skutečného stavu se stavem evidovaným v účetních knihách.
Vyčíslení inventarizačních rozdílů a jejich zaúčtování do účetního období, za
které byla inventarizace provedena.
Posouzení, zda nenastaly důvody pro účtování o snížení hodnoty majetku
Ve společnosti je prováděna fyzická inventura přepočítáním skutečných stavů u
majetku hmotné povahy, kterým jsou zásoby zboží, dlouhodobý hmotný majetek,
drobný dlouhodobý hmotný majetek a peněžní prostředky. Inventura je prováděna v
posledním týdnu měsíce prosince a po jejím provedení nedochází v účetním období
dále k žádným dalším pohybům tohoto majetku.
Dokladová inventura je prováděna u majetku a závazků nehmotné povahy, u kterých
není možné provést inventuru fyzickou. Takovéto zjištění skutečného stavu se
prokazuje písemnostmi, kterými mohou být například účetní doklady, bankovní
výpisy, smlouvy nebo i tzv. konfirmační dopisy, ve kterých se odsouhlasí stav
pohledávek, respektive závazků, vedených u obchodních partnerů. Dokladová
inventura probíhá ve společnosti na počátku následujícího účetního období a je
zabezpečena účetní této společnosti.
Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek
022001 – Samostatné movité věci
Na tomto účtu je evidován majetek v pořizovací ceně vyšší než 40 000,- Kč.
K rozvahovému dni je prováděna kontrola, zda veškeré položky majetku má účetní
jednotka v užívání a jsou plně funkční.
33
Účet 022002 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek
V souladu s vnitropodnikovou směrnicí je na tomto účtu sledován drobný dlouhodobý
hmotný majetek. Směrnice stanoví, že účetní jednotka odepisuje majetek
v pořizovací ceně vyšší než 10 000,- Kč s dobou použitelnosti delší než 1 rok formou
měsíčních odpisů. I u tohoto majetku je provedena fyzická inventarizace.
042001 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
Tento účet slouží pro účtování při pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Je zde
zachycena cena pořízení a všechny náklady s pořízením majetku související. Po
uvedení do provozu je majetek zaúčtován v pořizovací ceně na vrub majetkového
účtu 022. K rozvahovému dni bylo ověřeno, že veškerý majetek je již v užívání a stav
tohoto účtu byl nulový.
042001 – Technická zhodnocení
Účet slouží k zachycování technických zhodnocení v průběhu účetního období.
K rozvahovému dni jsou technická zhodnocení sumarizována dle jednotlivých
položek zhodnocovaného majetku. Pokud celková hodnota technického zhodnocení
jednoho majetku nepřekročí hodnotu 40 000,-, je technické zhodnocení přeúčtováno
přímo do provozních nákladů pomocí účtu 548. Při překročení stanovené hranice je
technické zhodnocení převedeno na majetkový účet 022001 a odepisováno
v souladu se zákonem o daních z příjmů.
Účtová třída 1- Zásoby
132 – Zboží na skladě a v prodejnách
U zásob zboží je prováděna taktéž fyzická inventura přepočítáním, popřípadě
měřením. Do inventurního seznamu jsou zaznamenávány skutečně zjištěné stavy
zboží.
34
Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek
211001 – Pokladna v Kč
Na účtu 211001 jsou zachycovány veškeré toky peněžní hotovosti v české měně. Při
inventuře pokladny jsou jednotlivé bankovky a mince spočítány a zaznamenány do
výčetky platidel. K přepočítání stavu pokladny dochází mimo rozvahový den i na
konci každého měsíce.
211XXX – Pokladna v cizí měně
Na účtech valutových pokladen je účtováno o pohybech hotovosti v cizích měnách.
Valutová hotovost je využívána pro úhrady výdajů nutných na pracovních cestách
zaměstnanců společnosti. V současné době jsou pokladny vedeny v měnách euro,
maďarský forint a polský zlotý. Průběh fyzické inventarizace je stejný jako u pokladny
v korunách.
221001 – Bankovní účet v Kč
221002 – Termínovaný bankovní účet v Kč
221003 – Bankovní účet v EUR
U bankovních účtů je prováděna inventarizace dokladová, která spočívá
v odsouhlasení konečného zůstatku podle bankovního výpisu k rozvahovému dni a
stavu uvedeného v účetnictví. Pokud jsou nalezeny nesrovnalosti v těchto zůstatcích,
je potřeba důkladně zkontrolovat všechny pohyby evidované na tomto účtu.
261XXX – Peníze na cestě
Peníze na cestě slouží pro zachycení časového nesouladu mezi výběry a vklady
peněžních prostředků mezi pokladnou a bankou. Měl by mít nulový zůstatek,
případně zde může být zachycen výběr, provedený ke konci účetního období,
zaúčtovaný dle bankovního výpisu v období následujícím. I na tomto účtu je
prováděna dokladová inventura dle bankovních výpisů.
35
Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy
311XXX – Pohledávky z obchodního styku
321XXX – Závazky z obchodního styku
Společnost vykazuje pohledávky i závazky z obchodního styku s tuzemskými i
zahraničními obchodními partnery, a to v české i cizí měně. K rozvahovému dni musí
konečné zůstatky v hlavní knize souhlasit se stavem skutečně nezaplacených
vydaných, respektive přijatých, faktur. Z důvodu lepšího prokázání skutečného stavu
je možné provést odsouhlasení pohledávek a závazků s obchodními partnery. Toto
však společnost TIBBIS, s.r.o. neprováděla, protože její pohledávky a závazky byly
k rozvahovému dni převážně do 10 dnů po splatnosti nebo jejich splatnost ještě
nenastala a v průběhu účetní uzávěrky byly uhrazeny.
314XXX – Poskytnuté zálohy
324XXX – Přijaté zálohy
K rozvahovému dni nebyly evidovány žádné přijaté zálohy, konečný zůstatek na účtu
324 byl tedy nulový. Konečný zůstatek na účtu 314 - Poskytnuté zálohy krátkodobé,
vykazovaný v hlavní knize, odpovídal svou výší počtu měsíčních zaplacených záloh
na energie, které jsou každoročně vyúčtovány v měsíci září. Na analytickém účtu
314005 jsou zaznamenány poskytnuté zálohy dlouhodobé a jeho zůstatek odpovídal
složeným kaucím na nájemné za pronajímané prostory.
331001 – Zaměstnanci
366001 – Závazky ke společníkům ze závislé činnosti
336XXX- Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
342001 – Daň z příjmů ze závislé činnosti
Konečné zůstatky vykazované na kreditních stranách těchto účtů byly prověřeny dle
zúčtovací a výplatní listiny za měsíc prosinec a žádné rozdíly nebyly zjištěny.
Všechny tyto závazky byly skutečně uhrazeny do výplatního termínu 14.1.2011.
36
325001 – Ostatní závazky
Účet je využíván pro účtování splátek finančního leasingu. Jeho konečný stav byl
vykázán záporný a odpovídal splátkám finančního leasingu na leden roku 2011,
zaplaceným na konci měsíce prosince 2010.
341001 – Daň z příjmů
Před sestavením daňového přiznání k dani z příjmů odpovídal konečný stav tohoto
účtu zálohám zaplaceným na daň z příjmů v průběhu účetního období.
343XXX – Daň z přidané hodnoty
Tento účet vykazoval pasivní zůstatek, který odpovídal daňové povinnosti k DPH za
měsíc prosinec. Pokud by byl vykázán zůstatek aktivní, je nutné odsouhlasit tento
zůstatek s přiznáním k DPH i za měsíc listopad, kde by mohl být vyčíslen nadměrný
odpočet hrazený až v měsíci lednu následujícího období.
345001 – Silniční daň
Dokladová inventura byla provedena odsouhlasením dle daňového přiznání k dani
silniční. Konečný stav byl na tomto účtu aktivní a odpovídal přeplatku na této dani.
355XXX – Ostatní pohledávky za společníky
365XXX – Ostatní závazky ke společníkům
Na těchto účtech jsou zaznamenávány pohledávky a závazky vůči společníkům
z titulu poskytnutých půjček. Účty jsou analyticky členěny dle jednotlivých společníků
a dále na úroky vyplývající z těchto půjček. Stavy účtů byly ověřeny dle smluv o
půjčce a z nesplacené jistiny vypočítány úroky k rozvahovému dni.
379XXX – Jiné závazky
Účet je využíván převážně pro předpisy plateb pojistného. I na tomto účtu byla
provedena dokladová inventura dle interních dokladů společnosti a stav vykazovaný
v hlavní knize korespondoval s neuhrazeným závazky z titulu pojistného.
37
395 – Vnitřní zúčtování
Prostřednictvím tohoto účtu je prováděno zúčtování zápočtů pohledávek a závazků
s odběrateli a dodavateli společnosti. Stav tohoto účtu by měl být a byl na konci
účetního období nulový.
Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
411 – Základní kapitál
Stav tohoto účtu je roven základnímu kapitálu ve výši 210 000,- Kč, zapsanému
v Obchodním rejstříku.
421 – Rezervní fond
Rezervní fond byl naplněn ze zisku do výše 10% základního kapitálu a jeho výše
tedy činí 21 000,- Kč.
479 – Jiné dlouhodobé závazky
Konečný zůstatek tohoto účtu odpovídá výši nesplaceného úvěru na financování
dlouhodobého majetku.
Inventurní rozdíly
Pokud jsou při inventuře zjištěny rozdíly mezi stavem vedeným ve skladové evidenci
a skutečným stavem, je nutné před uzavřením tyto inventurní rozdíly promítnout do
účetnictví dle příčiny jejich vzniku. Zjištěné inventarizační rozdíly mohou mít podobu
manka u majetku a zásob, resp. schodku u pokladny, když skutečný stav je nižší než
účetní, nebo přebytku za situace, kdy zjištěný stav je vyšší než účetní.
38
Tabulka č. 5 Účtování inventurních rozdílů
Účetní případ Má dáti Dal
Dlouhodobý hmotný majetek - manko
zůstatková cena 549 082
vyřazení v pořizovací ceně 082 022
Dlouhodobý hmotný majetek - přebytek 022 082
Zásoby zboží - manko 548 132
Zásoby zboží - přebytek 132 648
Pokladní hotovost - schodek 569 211
předepsání odpovědné osobě k úhradě 335 668
úhrada škody 211 335
Pokladní hotovost - přebytek 211 648
Zdroj: vlastní tvorba
4.4 Odpisy
Společnosti TIBBIS, s.r.o. eviduje pouze nakoupený dlouhodobý hmotný majetek,
konkrétně na účtu 022001- Samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Účetní
odpisy jsou kalkulovány ve výši daňových a jejich souhrn je evidován na účtu 082001
– Oprávky k samostatným movitým věcem. Zvolený způsob odepisování, doba
odepisování dle příslušného zařazení do odpisové skupiny, roční odpisová sazba a
výše odpisu za jednotlivá zdaňovací období jsou uvedeny v kartě majetku.
Společnost stanovuje výši účetních odpisů na úrovni odpisů daňových. Pro ilustraci
uvádím v následující tabulce, jak by mohly být stanoveny účetní odpisy například u
osobního vozu Toyota, pořízeného 30. 8. 2010 v pořizovací ceně 1 127 113,- Kč a
srovnání se skutečně uplatněnými odpisy.
39
Tabulka č. 6 Výpočet účetních odpisů
Rok
Daňové odpisy Účetní odpisy
Rozdíl Roční
odpisy ZC
Měsíční
odpis
Počet
měsíců
Roční
odpis ZC
2010 225 423 901 691 11 741 4 46 963 1 080 150 -178 460
2011 360 676 541 014 11 741 12 140 889 939 261 -219 787
2012 270 507 270 507 11 741 12 140 889 798 372 -129 618
2013 180 338 90 169 11 741 12 140 889 657 483 -39 449
2014 90 169 0 11 741 12 140 889 516 594 50 720
2015 0 0 11 741 12 140 889 375 704 140 889
2016 0 0 11 741 12 140 889 234 815 140 889
2017 0 0 11 741 12 140 889 93 926 140 889
2018 0 0 11 741 8 93 926 0 93 926
Zdroj: vlastní tvorba
Účetní odpisy jsem stanovila dle předpokladu, že účetní jednotka bude vozidlo
využívat po dobu 8 let, resp. 96 měsíců. Z vyplývajícího rozdílu je patrné, jak
uplatňování daňových odpisů zrychlených může ovlivnit výsledek hospodaření v
jednotlivých letech.
Společnosti TIBBIS, s.r.o. eviduje ve svém dlouhodobém hmotném majetku položky
zahrnuté do 1., 2. a 3. odpisové skupiny. Odepisování provádí účetní jednotka u
všeho evidovaného majetku ve formě zrychlených odpisů z pořizovací ceny.
40
Tabulka č. 7 Přehled odpisů a oprávek dle odpisových skupin
DHM 2010 Pořizovací cena Odpis 2010 Oprávky
1. odpisová skupina 271 329,92 46 331,64 178 667
2. odpisová skupina 5 371 886,20 1 229 457,40 1 861 950
3. odpisová skupina 159 866,51 15 986,65 15 987
4. odpisová skupina 0,00 0,00 0
5. odpisová skupina 0,00 0,00 0
Celkem 31.12.2010 5 803 082,63 1 291 775,70 2 056 603
Zdroj: vlastní tvorba
Účetní jednotka měla k rozvahovému dni ve své evidenci 2 osobní automobily
zařazené do 2. odpisové skupiny, nakoupené do 30. června 2010. U tohoto majetku
byly uplatněny mimořádné odpisy v souladu s § 30a Zákona o daních z příjmu.
Výpočet ročního mimořádného odpisu z pořizovací ceny 708 921 Kč byl proveden
následujícím způsobem.
Tabulka č. 8 Výpočet mimořádného odpisu
Rok Výpočet Odpis
2010 (60% z PC/12) x 6 měsíců 212 676
2011 (60% z PC/12) x 6 měsíců + (40% z PC/12) x 6 měsíců 354 460
2012 (40% z PC/12) x 6 měsíců 141 784
Zdroj: vlastní tvorba
U drobného dlouhodobého hmotného majetku má společnost TIBBIS, s.r.o.
stanovenou hranici vnitřní směrnicí, od které je drobný dlouhodobý hmotný majetek
odepisován. Drobný majetek do hodnoty 10 000,- Kč je účtován přímo do spotřeby
na účet 501008. Majetek v pořizovací ceně od 10 000,- Kč do hranice ve výši
40 000,- Kč, dané zákonem o daních z příjmů, je účtován na majetkový účet 022002
a odepisován po dobu 12-24 měsíců.
41
Zaúčtování ročního odpisu do účetnictví probíhá na základě interního dokladu:
Roční odpis DHM 1 291 776,- 551001/082001
4.5 Zásoby
Společnosti TIBBIS, s.r.o. disponuje pouze zásobami zboží, o kterých účtuje
způsobem B, to znamená přímo do spotřeby. Pro operace související se zásobami
zboží je využíváno skladového hospodářství, které zajišťuje sledování přírůstků a
úbytků jednotlivých druhů zboží na skladových kartách a zároveň je schopno
poskytnout kdykoliv aktuální stav zásob. Jelikož je veškeré zboží nakupované, jsou
jeho přírůstky ve skladové evidenci oceňovány na úrovni pořizovací ceny, u výdejů,
resp. úbytků zboží je cena zjištěna váženým aritmetickým průměrem. V účetnictví
jsou v průběhu účetního období veškeré výdaje související s pořízením zboží
účtovány přímo do nákladů na vrub nákladového účtu 504 – Prodané zboží. Proto je
nutné k rozvahovému dni provést zaúčtování zásob tak, aby konečný stav
v účetnictví odpovídal skutečnému stavu, vykazovanému ve skladové evidenci,
ověřenému inventarizací zásob a celková suma nákladů odpovídala hodnotě zboží,
které bylo v průběhu účetního období skutečně spotřebováno, resp. prodáno.
Převod konečné zásoby zboží byl proveden podle stavu skladové evidence a poté
byla vyúčtována manka a přebytky zásob zboží. Zaúčtování bylo provedeno
k rozvahovému dni takto:
Převod počáteční zásoby do spotřeby 500 347,- 504/132
Převod konečné zásoby na sklad 429 970,- 132/504
4.6 Časové rozlišení a dohadné položky
Aby bylo účetnictví úplné, je potřeba dodržovat akruální princip vedení účetnictví,
tedy zahrnout všechny náklady a výnosy do období, se kterým věcně a časově
souvisí. Společnost TIBBIS, s.r.o. pro zajištění tohoto souladu využívá dva
přechodné účty. V případě, že je znám účel, období a částka je účtováno na účet
381 – Náklady příštích období v potřebném analytickém členění, a pokud není
známa částka, je používán dohadný účet 389 – Dohadné účty pasivní.
42
Náklady příštích období
Na tomto účtu jsou na debetní stranu účtu zachycovány takové výdaje běžného
období, které budou náklady až budoucích účetních období. Opakující se částky,
například z titulu vyúčtování telefonních služeb na přelomu účetních období, nejsou
časově rozlišovány a jsou účtovány přímo do nákladů.
Položky, které jsou časově rozlišovány, jsou především:
Nájemné placené dopředu dle smlouvy na období 6 měsíců
Platby za poskytování webhostingu a provozování internetových domén na 12
měsíců až 5 let dopředu
Pojištění vozidel
1. navýšené splátky u finančního leasingu.
Z titulu časového rozlišení u finančního leasingu je účet analyticky členěn pro každý
najatý majetek. Časové rozlišení je počítáno s přesností na měsíce následujícím
způsobem:
Přijatá faktura na provoz webhostingové prezentace od 1.4.2010 do 31.3.2015
v hodnotě 5 000,- Kč bez DPH
5 000/60 = 83,33 Kč měsíčně
Provoz webhostingové prezentace 2010 750,- 518.AÚ/321
Provoz webhostinové prezentace - NPO 4 250,- 381.AÚ/321
Ve prospěch účtu je každý rok na základě interního dokladu do nákladu převedena ta
část nákladů, které s běžným účetním obdobím věcně a časově souvisí. Na konci
účetního období je nutno zkontrolovat, že jsou v nákladech skutečně jen ty částky,
které s daným obdobím souvisejí, a konečný zůstatek na účtu 381 odpovídá
výdajům, které budou náklady v příštích obdobích.
Dohadné položky
Účet 389 – Dohadné položky společnost využívá pro zaúčtování odhadu nákladů,
které věcně a časově souvisejí s běžným obdobím, ale nebyly do konce účetního
období vyfakturovány. Převážně se jedná o spotřebu energií, která je stanovena dle
43
zaplacených záloh za dané období a dále jde o položku vyčíslující zpracování
daňového přiznání, která je odhadována dle předchozích let. Pro rok 2010 byly
dohadné položky tvořeny ve výši Kč. 54 151,-.
4.7 Kurzové rozdíly
Společnost TIBBIS, s.r.o. eviduje majetek a závazky v cizí měně, pro které si zvolila
v průběhu účetního období přepočítávání na českou měnu pevným měsíčním
kurzem, vyhlášeným k prvnímu pracovnímu dni příslušného měsíce.
Při sestavování účetní závěrky jsou konečné stavy aktivních i pasivních účtů
vedených v cizí měně přepočítány k rozvahovému dni aktuálním kurzem ,
vyhlášeným Českou národní bankou, v případě společnosti TIBBIS, s.r.o. tedy
k 31.12..
Kurzový rozdíl, který vznikne přepočítáním aktuálním kurzem k rozvahovému dni
mezi touto nově vypočtenou hodnotou v Kč a stavem vykazovaným v účetnictví, je
zaúčtován dle jeho povahy na vrub účtu finančních nákladů 563 – Kurzové ztráty
nebo ve prospěch finančních výnosů zachycením na účtu 663 – Kurzové zisky.
Tabulka č. 9 Výpočet kurzových rozdílů k 31.12.2010
Účet Měna Stav v CM HK kurz Stav v Kč
Kurzový rozdíl Účtování
211003 EUR 796,34 20 307,41 25,06 19 956,28 -351,13 563/211
211008 PLN 524,58 3 293,61 6,308 3 309,05 15,44 211/663
221006 EUR 11 071,33 285 779,27 25,06 277 447,53 -8 331,74 563/221
311004 EUR 4 587,25 114 542,41 25,06 114 956,49 414,07 311/663
321002 EUR 30 449,66 835 259,27 25,06 763 068,48 -72 190,79 321/663
Zdroj: vlastní tvorba
4.8 Daň z příjmů
Společnost TIBBIS, s.r.o. využívá pro sestavení daňového přiznání k dani z příjmů
služeb daňové poradkyně. Po zaúčtování všech účetních operací prochází celé
účetnictví kontrolou správnosti externí daňovou poradkyní. Po tomto procesu je
44
teprve stanovena výše daňové povinnosti, která je následně zaúčtována jako
poslední účetní zápis za účetní období.
Před samotným výpočtem musela účetní jednotka ověřit u určitých účetních nákladů,
že splňují podmínky dané zákonem o dani z příjmů, aby byly daňově uznatelné.
Jedná se o tyto podmínky:
Pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem bylo
zaplaceno v zákonné lhůtě
Hodnota nezaplacených závazků, od jejichž splatnosti uplynulo více než 36
měsíců
Zaplacení poplatků, smluvních pokut, poplatků a úroků z prodlení
V tabulce č. 11 je uvedeno, jakým způsobem byl upraven výsledek hospodaření na
základ daně v roce 2010 a výsledná daňová povinnost.
Tabulka č. 10 Kalkulace daňové povinnosti
26 955 565,13 Výnosy
19 863 028,44 Náklady
před zaúčtováním DzP 2010
7 092 537 účetní výsledek hospodaření
sk. 59 (DDAP nebylo v r. 2009 podáváno)
ř. 10 7 092 537 výsledek hospodaření upravený o tř. 59x
ř. 40 147 305 daňově neúčinné náklady: účet: částka Kč
nákupy bez dokladu, nesouv.
s podn. 501/009 73 761,19
PHM: 3 vybraná vozidla na
paušál 501/017 3 008,91
501/018 749,98
501/028 3 182,25
náklady na reprez.
513/001 65 310,86
parkovné: 3 vybraná vozidla na paušál -
bez náplně
nedaňové služby
518/009 0,00
pojistné (ve lhůtě)
524/xxx 0,00
45
nezaplacené poplatky 538/xxx 0,00
dary (odpočet - viz dále ř. 260) 543/1 0,00
nezaplacené sml. pokuty a
penále 544/001 0,00
pokuty a penále
545/001 1 000,00
odpisy pohledávek
546/001 292,00
ostatní provozní náklady 548/002 0,00
úroky z půjček od FO -
nezaplacené 562/001 0,00
úrok z odložené částky daně §
60/6 562/003 0,00
manka a škody - neuznatelné 582/001 0,00
mimoř. náklady (inv. rozdíly) 588/900 0,00
ř. 70 147 305 147 305,19
ř. 111 5 586 úroky z půjček od FO – zaplacené (r. 2009 vyloučeno)
ř. 112 180 000
3x výdajový paušál na dopravu silničním motorovým
vozidlem
ř. 170 185 586 položky snižující základ daně
ř. 220 7 054 256 základ daně
ř. 230 0
odečet daňových ztrát minulých let (vyčerpány v r.
2002)
ř. 250 7 054 256 mezisoučet
ř. 260 0 odečet daňově relevantních darů
(minimální hodnota 2.000,-, ne více než 5% uprav.
základu daně)
7 054 256
ř. 270 7 054 000 zaokrouhlený základ daně
ř. 290 1 340 260 daň 19 %
224 500 zaplacené zálohy
ř. 350 0 sražená daň z termínovaného vkladu
1 115 760 nedoplatek
Zdroj: vlastní tvorba
46
Společnost v roce 2010 neměla mimořádný výsledek hospodaření, posledním
zápisem je tedy zaúčtování daně z příjmů ve výši 1 340 260 Kč na vrub nákladového
účtu 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná a ve prospěch výnosů na účet
341 – Daň z příjmů. Po tomto účetním zápisu konečný zůstatek na účtu 341 – Daň
z příjmů odpovídá hodnotě jejího nedoplatku po odečtení záloh ve výši 1 115 760 Kč.
4.9 Uzavření účetních knih
Při tomto procesu dochází k zjištění obratů na stranách Má dáti a Dal a posléze
výpočtu konečných stavů jednotlivých rozvahových a výsledkových účtů. Konečné
stavy nákladových účtů jsou účetními zápisy přeúčtovány na vrub účtu 710 – Účet
zisků a ztrát. Konečné stavy jsou přeúčtovány ve prospěch tohoto účtu. U
rozvahových účtů jsou přeúčtovány konečné stavy aktivních účtů na vrub a konečné
účty účtů pasivních ve prospěch účtu 702 – Konečný účet rozvažný. Výsledný
zůstatek na Účtu zisků a ztrát je výsledkem hospodaření a je taktéž přeúčtovaný na
účet 702 – Konečný účet rozvažný a to podle toho, zda se jedná o ztrátu nebo zisk.
Ve společnosti TIBBIS, s.r.o. však tyto zápisy nejsou ručně prováděny, ale po
spuštění ročního převodu jsou tyto účetní operace provedeny účetním programem
naprosto automaticky a dojde k uzavření hlavní knihy i účetního deníku. Operace je
nevratná, položky zaúčtované před provedením převodu získají příznak archivní a
nelze do uzavřeného účetního roku více jakýmkoliv způsobem zasahovat. Proto je
velmi důležité, aby k veškerý uzávěrkovým operacím bylo přistupováno s maximální
zodpovědností.
Tabulka č. 11 Uzavírání účtů
Uzavření účtů MD D
Účtové třída 5 - Náklady 5XX 710
Účtové třída 6 - Výnosy 710 6XX
Rozvahové účty -aktivní 702 1,2,3XX
Rozvahové účty - pasivní 3,4XX 702
Účet zisků a ztrát - zisk 710 702
Účtu zisků a ztrát - ztráta 702 710
Zdroj: vlastní tvorba
47
4.10 Účetní závěrka
Sestavení účetních vychází z účtu 710 – Účet zisků a ztrát jako podkladu pro
zhotovení Výkazu zisku a ztráty a z účtu 702 – Konečný účet rozvažný jako podkladu
pro zhotovení rozvahy. Protože v našem případě se jedná o společnost s ručením
omezeným, která nemá povinnost ověření účetní závěrky auditorem, sestavuje
účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu podle § 18 odst. 3 Zákona o účetnictví.
Účetní závěrka se skládá pouze z povinných výkazů, to znamená, rozvahy, výkazu
zisku a ztráty a přílohy. Tyto výkazy byly podány společně s daňovým přiznáním
finančnímu úřadu 30. 6. 2011 a jsou zveřejněny ve Sbírce listin.
4.11 Rozvaha
Rozvaha je jedním z povinných výkazů, který vypovídá o její finanční situaci. Aktiva
nám říkají, jakým majetkem společnost disponuje, a pasiva nám sdělují, jakými zdroji
je tento majetek financován. Rozvaha se sestavuje ze z rozvahových účtů, které jsou
definovány v účtových třídách 0 – 4.
Na straně aktiv jsou hodnoty uvedeny ve čtyřech sloupcích. V prvním je uváděna
částka aktiv brutto, to znamená v hodnotě, za kterou společnost tento majetek nabyla
nebo v jeho jmenovité hodnotě. Druhý sloupec, nazývaný korekce, vyjadřuje výši
oprávek a opravných položek, to znamená, o kolik je hodnota aktiv dočasně či trvale
snížena. Třetí sloupec je hodnota aktiv netto, tedy vyjádření ve snížené hodnotě.
Sloupec čtvrtý uvádí údaj za minulé období v netto hodnotách, aby mohl uživatel
srovnat vývoj mezi minulým a současným účetním obdobím. Na straně pasiv
nedochází ke snižování hodnoty, proto jsou veškeré hodnoty uváděny pouze ve dvou
sloupcích vyjadřujících hodnotu aktuálního a minulého účetního období.
48
Tabulka č. 12 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu - aktiva
Ozna
čení
Aktiva Brutto Korekce Brutto Korekce Netto
Aktiva celkem Účet Účet 19 706 -4 139 15 567
A. Pohledávky za
upsaný ZK 353
B. Dlouhodobý
majetek Součet B. Součet B. 8 489 -4 139 4 350
B. I.
Dlouhodobý
nehmotný
majetek
01x,041,
051
07x,091,
093,095 0 0 0
B. II.
Dlouhodobý
hmotný
majetek
02x,042,
052
08x,092,
094,095,
098
8 489 -4 139 4 350
B. III.
Dlouhodobý
finanční
majetek
06x,043,
053 095 0 0 0
C. Oběžná aktiva Součet C Součet C 10 286 0 10 286
C. I. Zásoby 11x,12x,
13x 19x 430 0 430
C. II. Dlouhodobé
pohledávky
31X,335,35
x,371,373,3
74,375,376,
378,388
41 0 41
C. III. Krátkodobé
pohledávky
31X,335,35
x,371,373,3
74,375,376,
378,388,39
8
2 020 0 2 020
C. IV.
Krátkodobý
finanční
majetek
21x,22x,25x
,26x 291 7 795 0 7 795
D. I. Časové
rozlišení
381,382,38
5 931 0 931
Zdroj: vlastní zpracování
49
Tabulka č. 13 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – pasiva
Ozna
čení Pasiva celkem
Účet Stav období
Součet A+B+C 15 567
A. Vlastní kapitál Součet A 12 197
A. I. Základní kapitál 411,419 210
A. II. Kapitálové fondy 412,413,414,418 0
A. III. Rezervní fondy, nedělitelný
fond a fondy ze zisku 421,422,423,427 21
A. IV. Výsledek hospodaření
minulých let 428, -429 6 214
A. V. Výsledek hospodaření
běžného účetního období Výsledovka 5 752
B. Cizí zdroje Součet B 3 370
B. I. Rezervy 451,453,459 0
B. II. Dlouhodobé závazky 321,47x,481 321
B. III. Krátkodobé závazky
32x,331,333,336,
34x,36x372,373,
377,379,389
3 049
B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci 221,231,232,249,
461 0
C. I. Časové rozlišení 383,384 0
Zdroj: vlastní tvorba
Pokud by byla rozvaha sestavována v plném rozsahu, byly by položky členěny ve
třech úrovních tak, že by kromě výše použitého velkého písmene latinské abecedy a
římské číslovky bylo ještě využito arabských číslic pro podrobnější členění. Údaje z
rozvahy mohou sloužit jako základna pro výpočty ukazatelů likvidity, finanční stability
podniku a zadluženosti.
4.12 Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty podává obraz o způsobu hospodaření účetní jednotky za jedno
účetní období a ukazuje, jaké položky ovlivňovaly výsledek hospodaření. Výkaz zisku
50
a ztráty je ve společnosti TIBBIS, s.r.o. sestavován ve druhovém členění. Je tedy
strukturovaný do tří oblastí, dle jednotlivých činností, na provozní, finanční a
mimořádnou. Náklady a výnosy jsou přiřazovány podle jejich druhu a tím je vykázán
výsledek hospodaření z jednotlivých činností. Stejně jako u rozvahy jsou hodnoty
sledovány za aktuální a minulé období ve dvou sloupcích.
Tabulka č. 14 Výkaz zisku a ztráty
Ozna
čení Text Účet
Aktuální
období
I. Tržby za prodané zboží 604 25 480
A. Náklad vynaložené na prodané zboží 504 12 010
+ Obchodní marže I. – A. 13 470
II. Výkony 601,602,611,613,614,621,62
2,623,624
793
B. Výkonová spotřeba 501,502,511,512,513,518 4 718
+ Přidaná hodnota I. – A. + II. –B. 9 545
C. Osobní náklady 521,522,523,524,525,526,52
7,528
744
D. Daně a poplatky 531,538 43
E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a
hmotného majetku
551 1 837
III. Tržby z prodeje dlouhodobého
majetku a materiálu
641,642 529
F. Zůstatková cena dlouhodobého
majetku a materiálu
541,542 103
G. Změna stavu rezerv a opr. položek v
prov. oblasti a komplexní nákl. P.o.
552,554,555,559
IV. Ostatní provozní výnosy 644,645,646,648
H. Ostatní provozní náklady 543,544,545,546,548,549 293
V. Převod provozních výnosů 697
I. Převod provozních nákladů 597
* Provozní výsledek hospodaření I. až V. – A. až I. 7 054
Tržby z prodeje cenných papírů a
podílů
661
51
J. Prodané cenné papíry a podíly 561
VII. Výnosy z dlouhodobého finančního
majetku
665
VIII. Výnosy z krátkodobého finančního
majetku
666
K. Náklady z finančního majetku 566
IX. Výnosy z přecenění cenných papírů
a derivátů
664
L. Náklady z přecenění cenných papírů
a derivátů
564
M. Změna stavu rezerv a oprav. položek
ve finanční Oblasti
571,579
X. Výnosové úroky 662 3
N. Nákladové úroky 562 102
XI. Ostatní finanční výnosy 663,667,668 113
O. Ostatní finanční náklady 563,567,568,569
XII. Převod finančních výnosů 698
P. Převod finančních nákladů 598
* Finanční výsledek hospodaření VI. až XII. – J. až P. -11
Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 591,595,592 1 340
** Výsledek hospodaření za běžnou
činnost
Provozní + finanční VH – Q. 5 703
XIII. Mimořádné výnosy 681,688 49
R. Mimořádné náklady 581,582,584,588
S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 593,594
* Mimořádný výsledek hospodaření XIII. – R. – S. 49
T. Převod podílu na výsledku
hospodaření společníkům
596
*** Výsledek hospodaření za účetní
období
Provozní + finanční +
mimořádný VH
5 752
*** Výsledek hospodaření před
zdaněním
Provozní + finanční +
mimořádný VH + Q.
7 092
Zdroj: vlastní tvorba
52
Náklady označovány velkým písmenem latinské abecedy, výnosy jsou značeny
římskou číslovkou. Znaménkem „+“ jsou označeny ukazatele ekonomického
významu. Jednotlivé stupně výsledku hospodaření jsou označovány „*“ a to provozní
výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření a mimořádný výsledek
hospodaření. Výsledek hospodaření za běžnou činnost je označen „**“ a je dán
součtem provozního a finančního výsledku hospodaření. Celkový výsledek
hospodaření účetní období je označen „***“ a je vyjádřením součtu výsledku
hospodaření za běžnou a mimořádnou činnost.
Obchodní marže udává rozdíl tržeb za prodané zboží po odečtení vynaložených
nákladů na prodané zboží. Obchodní marže tedy vyjadřuje, jaká část tržeb za zboží
účetní jednotce zůstane po odečtení nákladů souvisejících s pořízením tohoto zboží.
V případě společnosti TIBBIS, s.r.o. činí její obchodní marže 13 470 tis. Kč, což
odpovídá 52,86% z tržeb za prodané zboží. Z každého 1 000 Kč za prodané zboží
zůstane společnosti 528,6 Kč na úhradu dalších nákladů, resp. pro tvorbu zisku.
Přidaná hodnota je rozdíl mezi hodnotou všech tržeb a nákladů na zásoby a služby
vynaložených pro dosažení tržeb. Tato částka následně slouží k pokrytí osobních
nákladů, daní a poplatků a odpisů.
4.13 Příloha k účetní závěrce
Příloha k účetní závěrce podává informace o účetní jednotce, používaných účetních
metodách, obecných zásadách, způsobech oceňování a dále uvádí doplňující
informace, které nelze vyčíst z rozvahy a výkazu zisku a ztráty.
Příloha k účetní závěrce společnosti TIBBIS, s.r.o. se obsahuje tyto informace:
Obecné informace o účetní jednotce – identifikační údaje společnosti, předmět
činnosti, údaje o společnících a statutárních orgánech, průměrný přepočtený
počet zaměstnanců a výši osobních nákladů
Účetní metody, zásady a způsoby oceňování – způsob oceňování a účtování o
zásobách, odpisový plán, systém účtování drobného dlouhodobého hmotného
majetku, změny postupů, používaný způsob přepočtu cizích měn na českou
měnu
53
Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty – informace o úvěrech,
dotacích, o zástavních právech, výše pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti
Kompletní příloha účetní závěrky je přílohou této bakalářské práce.
4.14 Analýza účetní závěrky
Z údajů rozvahy a výkazu zisku a ztráty lze pomocí poměrových ukazatelů zjistit, jaká
finanční stabilita podniku, posoudit jeho likviditu, dále můžeme stanovit, zda není
společnost překapitalizována či podkapitalizována, případně jakým způsobem by
mohla být ovlivněna rentabilita kapitálu společnosti změnou struktury jeho zdrojů
krytí. Pro názornost se zaměřím pouze na některé z těchto ukazatelů a zhodnotím
situaci společnosti.
Likvidita je základní ukazatel, který indikuje, jestli je podnik schopen hradit své
splatné závazky. Ukazatel je rozlišován v několika stupních dle použité struktury
oběžného majetku při výpočtu. Při výpočtu použiji ukazatel pohotové likvidity, též
nazývané likviditou 2. stupně, která zahrnuje pouze hotovostní prostředky a
pohledávky, výsledek je tedy očištěn o nejméně likvidní oběžná aktiva v podobě
zásob.
Pohotová likvidita = (finanční prostředky + pohledávky)/ krátkodobé závazky
Pohotová likvidita = (7 795 + 2 020) / 3 049 = 3,22
Z výsledku je patrné, že společnost je schopna hradit své krátkodobé závazky 3,22
krát. Tato skutečnost je pozitivní pro věřitele společnosti, protože společnost udržuje
dostatečnou výši likvidních aktiv. Naopak pro vlastníky by měla signalizovat
neefektivní vázání finančních prostředků. Jelikož ukazatel je počítán ze stavových
veličin k rozvahovému dni, je nutné pro objektivnější posouzení situace vzít v úvahu
další ukazatele.
Protože dlouhodobé zdroje jsou považovány za dražší než zdroje krátkodobé, dle
zlatého bilančního pravidla financování by měla být dlouhodobá aktiva kryta
dlouhodobými zdroji financování, zatímco oběžná aktiva by měla být financována
krátkodobými zdroji.
54
Dle ukazatele kapitalizace podniku lze zhodnotit, zda podnik využívá svůj kapitál
hospodárně.
Ukazatel stupně krytí stálých aktiv dlouhodobými zdroji = (vlastní kapitál +
dlouhodobé zdroje) / stálá aktiva = (12 197 + 321) / 4 350 x 100 = 2,88
Doporučená hodnota ukazatele odpovídá rozmezí 0,75 – 1. Z výsledku je tedy
patrné, že podnik je překapitalizován a používá dlouhodobé zdroje ke krytí
k financování krátkodobých oběžných aktiv. Takovýto přístup k financování je sice
nejméně rizikový, ovšem také nejdražší.
Zadlužeností společnosti se určuje, zda a v jaké výši účetní jednotka používá cizí
kapitál ke svému podnikání a lze ji charakterizovat několika ukazateli.
Věřitelské riziko = cizí kapitál/celková aktiva x 100 = 3 370/15 567 x 100 =
21,65%
Koeficient samofinancování = vlastní kapitál/celková aktiva x 100 = 12 197/15
567 x 100 = 78,35%
Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu = cizí kapitál/vlastní kapitál x 100 = 3 370/12
197 x 100 = 27,63%
Poměr vlastního a cizího kapitálu je u obchodních společností považován za Podíl
vlastního kapitálu na celkových zdrojích společnosti je 78,35%, resp. podíl cizího
kapitálu 21,65% na celkovém financování aktiv je relativně nízký, čímž ovlivněna
výnosnost podniku. Pokud by společnost více používala cizí zdroje, mohla by zvýšit
rentabilitu vlastního kapitálu díky působení daňového štítu.
Dopad využití cizích zdrojů na celkovém financování lze posoudit při porovnání
rentability vlastního kapitálu a rentability celkového kapitálu.
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = zisk po zdanění / vlastní kapitál
= 5 752/12 197 = 0,47
To znamená, že vlastníkům 1 Kč vlastního kapitálu v roce 2010 vyprodukovala 0,47
Kč zisku.
55
Rentabilita celkového kapitálu (ROA) = (zisk před zdaněním + nákladové úroky)
/ celková aktiva = (7 092+102)/ 15 567 = 0,46
Jelikož je hodnota ROE větší než hodnota ROA, cizí kapitál pokryl náklady na jeho
využití a přispěl i ke zvýšení hodnoty kapitálu vlastního.
56
5 Závěr
Tato bakalářská práce je zaměřená na poskytnutí přehledu o průběhu sestavení
účetní závěrky společnosti v souladu s platnou legislativou. Jejím smyslem je
zpracování teoretických poznatků do jednotlivých částí, charakterizujících jednotlivé
procesy, které je nutno dodržet, tak, aby účetní závěrka sestavená na základě
informací za účetní období podávala věrný a poctivý obraz. Následně bylo vše
aplikováno na sestavení účetní závěrky společnosti TIBBIS, s.r.o.
V teoretické části jsem nejprve vysvětlila podstatu sestavení účetní závěrky,
stanovila, které platné právní předpisy určují požadavky na obsah a formu účetní
závěrky a s ní souvisejících procedur. Poté jsem shrnula přípravné práce v rámci
účetní uzávěrky, které předcházejí uzavření účetních knih a stanovení výsledku
hospodaření. Další část práce je věnována pouze účetním výkazům, ze kterých
účetní závěrka sestává a to jak povinných, tak i nepovinných, jejich popisu a náplni.
Celou kapitolu jsem uzavřela povinnostmi, které musí v souvislosti s účetní závěrkou
účetní jednotka splnit, aby její účetnictví bylo úplné.
Praktická část je rozborem účetní závěrky a uzávěrky společnosti TIBBIS, s.r.o.
zhotovená za rok 2010. Je rozdělena do několika částí, které popisují jednotlivé
operace procesu zpracování účetní závěrky společnosti tak, abych poskytla ucelený
pohled na celkový průběh sestavení účetní závěrky a povinností, které se k ní vážou.
Nejrozsáhlejší část z uzávěrkových činností je věnována inventarizaci. Zde popisuji,
jak probíhá inventarizace fyzická a dokladová inventura před uzavřením účetních
knih. U fyzické inventury doporučuji společnosti, aby na inventurních soupisech
nebyly uváděny konečné stavy dle skladového programu, které mohou počítající
osobu případně ovlivnit při počítání skutečného množství. Na inventarizaci následně
navazuje účtování o zásobách, jelikož společnost účtuje způsobem B, je nutné
převést počáteční a konečné stavy k rozvahovému dni. Dlouhodobá hmotný majetek
společnost odepisuje i účetně ve výši dané zákonem o dani z příjmů. Vzhledem
k tomu, že jednotka účetně odepisuje i drobný hmotný majetek, by měla zvážit, zda
daňové odpisy, používané u dlouhodobého hmotného majetku, odrážejí skutečnou
míru opotřebení a zohledňují jeho životnost, a případně odepisovat tento majetek
účetně. Z provedeného výpočtu, aplikovaného pouze na jednu položku majetku, je
57
patrné, že stanovení účetních odpisů na roveň daňových, při daném objemu
dlouhodobého majetku, se jeví jako nevhodné. Daňové odpisy jsou výhodné pro
optimalizaci základu daně z příjmů, avšak z účetního hlediska nepodávají věrný a
poctivý obraz čili dochází ke zkreslení účetní závěrky. Jinak jsem u uzávěrkových
operací neshledala žádné nedostatky, veškeré náklady a výnosy jsou účtovány dle
věcné a časové souvislosti.
Na uzávěrkové operace navazuje stanovení výše daňové povinnosti a sestavení
výkazů účetní závěrky. Společnost TIBBIS, s.r.o. sestavuje výkazy ve
zjednodušeném rozsahu a účetní závěrku tvoří pouze povinné výkazy v podobě
rozvahy, výkazu zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce, které jsou součástí mé
bakalářské práce. Za rok 2010 byla účetní závěrka zveřejněna ve Sbírce listin.
Osobně bych společnosti TIBBIS, s.r.o. doporučila v budoucích účetních obdobích
tvořit také přehled o peněžních tocích, ze kterého lze vyčíst situaci z pohledu
peněžních prostředků, tedy jak společnost v průběhu účetního období využívala
peněžní prostředky. Rovněž bych navrhovala uvádět více podrobností do přílohy
k účetní závěrce, čímž by byla zvýšena její vypovídací schopnost.
Na závěr jsem provedla velmi okrajovou analýzu vyhotovené účetní závěrky, na
jejímž základě jsem dospěla k závěru, že společnost je značně překapitalizována. Ze
svých dlouhodobých zdrojů financuje oběžný majetek, má tedy neustále dostatek
likvidních prostředků na hrazení svých závazků, ale využití dlouhodobého kapitálu se
jeví jako neefektivní. Bylo by tedy vhodné změnit kapitálovou strukturu tak, aby
společnost zvýšila svou celkovou výnosnost.
Účetní závěrka sestavená za rok 2010 naplňuje veškeré legislativní požadavky, její
vypovídací schopnost odráží skutečný stav o jejím finančním postavení a výsledku
hospodaření.
58
Seznam použité literatury
AMBROŽ, Jan. 1. Účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha:
KORŠACH, 2008. 167 s. ISBN 978-80-86296-18-0.
BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a
rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s..
BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady.
1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN
978-80-903914-6-8.
KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: PORADCE,
s.r.o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1.
PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční
analýza podnikatelských subjektů roku 2011. 4. aktualizované vyd. Praha: 1.
VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 978-80-87480-02-1.
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 11. aktualizované vyd.
Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 201 1031 s. ISBN 978-80-7263-663-4.
SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s.,
2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5.
STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011.
304 s. ISBN 978-80-7357-692-2.
JANDA, Karel. Účetní závěrka. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále, 2010,
roč. 12, č. 1/2011, s. 3-11.
KOCH, Jiří. Časové rozlišení v roce 2009. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a
penále, 2009, roč. 11, č. 1/2010, s. 2-10.
MIRČEVSKÁ, Dalimila. Odložená daň. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a
penále, 2009, roč. 11, č. 1/2010, s.39-42.
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č.
500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších právních
předpisů.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších právních předpisů.
59
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších právních
předpisů.
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů
60
Seznam tabulek a obrázků
Tabulka č. 1 Nástroje zajištění akruálního principu
Tabulka č. 2 Členění vybraných účetních položek podle účetního přístupu
Tabulka č. 3 Výpočet daně z příjmů splatné
Tabulka č. 4 Schéma základního členění položek rozvahy
Tabulka č. 5 Účtování inventurních rozdílů
Tabulka č. 6 Výpočet účetních odpisů
Tabulka č. 7 Přehled odpisů a oprávek dle odpisových skupin
Tabulka č. 8 Výpočet mimořádného odpisu
Tabulka č. 9 Výpočet kurzových rozdílů k 31.12.2010
Tabulka č. 10 Kalkulace daňové povinnosti
Tabulka č. 11 Uzavírání účtů
Tabulka č. 12 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – aktiva
Tabulka č. 13 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – pasiva
Tabulka č. 14 Výkaz zisku a ztráty
Obrázek č. 1 Proces účetní závěrky
61
Seznam zkratek
ČÚS České účetní standardy
MFČR Ministerstvo financí České republiky
IAS Mezinárodní účetní standardy
ČNB Česká národní banka
ROE Rentabilita vlastního kapitálu
ROA Rentabilita celkového kapitálu
ZC Zůstatková cena
62
Přílohy
Příloha č. 1 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2010
Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu
Příloha č. 3 Příloha k účetní závěrce za rok 2010
63
64
65
66
67
68
69
70