Jakub GuziurBoB dylan mezi oBrazyIntermediální zkoumání

Text © Jakub Guziur, 2016

ISBN 978-80-7511-288-0ISBN 978-80-7511-289-7 (epub)ISBN 978-80-7511-290-3 (pdf)

Recenzovali: Prof.PhDr.JosefJařab,CSc.,dr.h.c. Doc.PhDr.MiroslavČerný,Ph.D.

Jakub GuziurBoB dylan mezi oBrazyIntermediální zkoumání

5

Obsah

Úvodem 7

Bob Dylan a ideogram 9 I. Obrazydění,děníobrazů–Poundůvideogram ajehoanalogie 11 II.Děnívýznamumezimédii–Dylanůvideogram a jeho dynamika 26

Bob Dylan a post-kulturní film 53

Obrazy naslepo – Bob Dylan mezi výtvarníky 67

O přítomnosti a nepřítomnosti tváře – obrazy a identita Boba Dylana 81

Mýtus Boba Dylana roku 2014 99

Poznámkaapoděkování 101Bibliografie 102Diskografie 112Filmografie 112Summary 114

7

Úvodem

Dylanovskéesejeshromážděnévtomtosvazkuspojujeproblema-tikaobrazuajehovýznamovosti.AndrewKellyvúvodukatalogukvýstavěDylanovýchvýtvarnýchpracínapsal:„Dylanaposuzu-jemepředevšímjehohudebnímdílem;nevnímámehojakoumělcevnejširšímvýznamu,kterýmskutečněje.”1Následujícítextysepro-toneomezujípouzenaDylanovyobrazybásnické,věnujíserovněžobrazůmfilmovýmavýtvarným.Zamýšlejísenejennadumělec-kýmobrazemjakozákladnímprvkemDylanovypoetiky,aleinadobrazyjehopersony,kterépředstavujídůležitousoučástumělcovadíla.

PodobnějakovknížceMýtus Boba Dylana,2nanižtytoesejepří-monavazují,izdemázkoumáníDylanovýchpracípoukázatnaně-kterézákonitostisoučasnézápadníkultury.Hodnotyutvářejícítotokulturníprostředíjsounatolikodlišnéodhodnotovéhozákladutra-dičníhozápadníhochápáníkultury,žejenutnopoužívatoznačenípost-kultura.3Beztradičněchápanékulturyjeovšempost-kulturastěžímyslitelná–svébytnějizužitkovává.4Ztohotodůvodujevná-sledujícíchesejíchznačnápozornostvěnovánaavantgardníestetice,konkrétněesteticeangloamerickýchmodernistů,nanižDylan ja-kožtoryzepost-kulturníumělecsvérázněnavázal.

1 AndrewKelly:„MoodSwings“,InBobDylan:Mood Swings – Iron Works, Lon-dýn,HalcyonGallery,2013,s.9.Dálecitovánojako„Kelly,Mood“.2 Viz Jakub Guziur: Mýtus Boba Dylana, Praha, 65. pole, 2014.3 VycházímzmyšlenekvýznamnéhokritikaGeorgeSteinera,viznapř.George Steiner: In Bluebeard’s Castle – Some Notes Towards the Re-definition of Culture, Lon-dýn,Faber&Faber,1974,s.51–74,srov.JakubGuziur:Slepnoucí Apollon, kastrovaný Dionysos: Pohledy na kulturu v moderní době,Praha,Pulchra,2010,s.37–46.4 Srov.např.HannahArendtová:Mezi minulostí a budoucností,Brno,Centrumprostudiumdemokracieakultury,2002,s.181–183.

9

Bob Dylan a ideogram

Zobdivuk avantgardnímuumění, a to nikoli pouzedílu anglo-americkýchmodernistů, jehožznalostmunapřelomupadesátýchašedesátýchlet20.stoletízprostředkovalibeatnici,seDylanvyznalmnohokrát,vrozhovorusamerickýmkritikem,scénáristouareži-séremCameronemCrowem,kterýjesoučástíkomentovanékompi-laceDylanovýchpísníBiograph(1985),prohlásil:„Jakobytonaměčekalo, byl jsem tímovlivněn stejně silně jakoElvisemPresleym.Pound,Camus,T.S.Eliot,E.E.Cummings,většinouameričtívystě-hovalcižijícívPařížiaTangeru.Burroughs,Nova Express, John Re-chy,GarySnyder,Ferlinghetti,Obrazy zaniklého světa,novějšíbásnícia folkováhudba, jazz,Monk,Coltrane, SonnyaBrownie,BigBillBroonzy,CharlieChristian...zevšehoostatníhozbyljenomprach.“5

VpůsobivýchvzpomínkáchnaučňovskéobdobívnewyorskéGreenwichVillage,kterétvořírámecjehovzpomínkovéknihyKro-niky(Chronicles,2004),Dylanpopisuje,jaksilněhozasáhlBrechtůvtext písně ,Pirate Jenny‘ (Seeräuber Jenny, 1926)6.Uvědomil si, žepůsobivostpísněspočívávjejímztvárnění,kterémupřipomínaloavantgardníumění,konkrétněPicassovuGuernicu,azačalsetehdysnažitpodobnépostupyuplatnitvsoudobémamerickémpopulár-nímumění.7Vsouvislostisesvýmiranýmivýznamnýmidíly,na-příklad ,Mr.TambourineMan‘ (Hráčna tamburínu), ,It’sAlright,Ma (I’mOnly Bleeding)‘ (Nic se neděje,mami [Jenom krvácím]),,AHardRain’sA-GonnaFall‘(Blížíseprudkýdéšť),dokoncetvrdí:

5 Cit. in. Cameron Crowe: „LinerNotes“, In Bob Dylan:Biograph, Columbia,1985;Sony/Legacy,2011,s.3.6 Viz Bob Dylan: Kroniky,Praha,Argo,2005,s.253–257,dálecitovánojako„Kro-niky“;BobDylan:Chronicles,Londýn,Simon&Schuster,2004,s.272–276,dálecito-vánojako„Chronicles“.7 VizKroniky,s.256–257;Chronicles,s.275–276.

10

„KdybychnešeldoDivadladeLysaneslyšeltamPirátkuJenny,asibychjenikdynesložil,protožebyměnenapadlo,žejemožnétakovépísněpsát.“8

K avantgardnímu umění Dylan nepřistupoval jako vzdělanýakultivovanýzastáncetradičníkultury,alejakotypickýpředstavi-telpoválečnépost-kultury–vždyťzásadnírolipřijehouměleckémzráníkroměBrechtovypísněabásníArturaRimbauda(1854–1891)sehrálibluesmanRobertJohnson(1911–1938).9Narozdílodkulturytradičníjepost-kulturabezpodstatná,nevyrůstázkultivaceakul-tickéhouctívání,ochraňovánía šíření trvalýchhodnot. Je topro-středívšeobjímající,bezrozpornéavětšinouzcelanetečné.Neustáléproměny jejípodoby jsoudánycharakterem jejíhomomentálníhoobsahu, jehož součástí semohou stát (zúžíme-livýznam termínukulturanaoblastumění)jakékoliumělecképostoje,metodyahod-noty, pokud jsouovšemdostatečně smyslověpůsobivé a zároveňvhodněpersonalizovatelné.10VýznamDylanovapřínosuamericképopulárníkultuřezurčitéhopohleduspočívávtom,žesemupo-dařilovypracovat,úspěšněpoužívataprosaditpopulárníobdobuuměleckémetody,kterábývávavantgardnímuměníoznačovánajako ideogramická. Tuto metodu do kontextu angloamerickéhoavantgardníhouměníuvedlvprvnípolovině20.stoletíamerickýmodernistickýbásníkEzraPound(1885–1972).

8 Kroniky,s.267;Chronicles,s.287;upravenýpřekladJiříhoPopela.VlivBertol-daBrechtanaranéhoDylananebylpouzekonceptuálníaformální.JakupozorňujeAlexRoss,Dylanodnějpřevzalnázevsvéskladby‚TheTimesTheyAreA-Chan-gin’ (Časysemění);vizAlexRoss:Zbývá jen hluk – Naslouchání dvacátému století, Praha,Argo–Dokořán,2011,s.182;přeložilPetrKopet.Jdeo„song“zehryKulato-lebí a špičatolebí(DieRundköpfeunddieSpitzköpfe,1932–1934),kterýsevpřekladuLudvíkaKunderynazývá„Všechnosemění“;BertoldBrecht:Songy – Chóry – Bás-ně,Praha,Československýspisovatel,1978,s.93.9 VizKroniky,s.260–267;Chronicles,s.280–288.10 Avantgardníuměníprotodnespůsobídůvěrněznámýmdojmem,častodo-konceuklidňujícím;mnohokrátbylopost-kulturouabsorbováno.

11

I. Obrazy dění, dění obrazů – Poundův ideogram a jeho analogie

Pohybpronikávšemisměry jakoelektřinazobnaženéhodrátu.11

ErnestFenollosa–EzraPound

Poundovopojetí ideogramuvycházízedvoudo jistémírysouvi-sejícíchzdrojů.Prvnípředstavujeavantgardníbásnickýsměrzva-nýimagismus,jehožpoetikuPound,společněsbritskýmfilosofemabásníkemT.E.Hulmem(1883–1917),vprvnípolovinědruhéhodesetiletí 20. století utvářel a v řadě vlivných esejů prosazoval.12 Imagistickápoesiesevyznačovalapřímostí,snížzobrazovaladanýpředmět či téma, výrazovou hospodárností a hudebností verše.13 Základem Poundova projektu radikální modernistické poesie,14 která v té době výrazně zaostávala za avantgardním výtvarnýmuměnímihudbou,jepřesvědčeníoobrazivésílejazyka.Imagistic-koubáseň jeproto třebavnímat jakosledverbálníchobrazů,při-čemžobraz(image)Poundvymeziljako„to,covdanémčasovémokamžikupředstavujeintelektuálníacitovýcelek“.15

11 ErnestFenollosa–EzraPound:The Chinese Written Character as a Medium for Poe try: A Critical Edition, ed.Haun Saussy, Jonathan Stalling, LucasKlein,NewYork,FordhamUP,2008,s.47.Dálecitovánojako„Fenollosa-Pound“.12 Proměnami a souvislostmi Poundovy poetiky jsem se podrobně zabývalvmonografiíchMythus Ezry Pounda(Olomouc,Periplum,2004,s.19–26)aPříliš těž-ké lyry(Brno,Host,2008,s.12–43;dálejako„Guziur,Lyry“).13 VizEzraPound:„ARetrospect“,InLiterary Essays of Ezra Pound,ed.T.S.Eliot,NewYork,NewDirections,1968,s.3,5,6,9.Dálecitovánojako„Pound,Retrospect,Essays“.14 Pound se hlásil k Baudelairovu odkazu a za zásadní úkolmoderní poesiepovažovalpostiženímodernosti.VizCharlesBaudelaire:„Malířmoderníhosvě-ta“, InÚvahy o některých současnících,Praha,Odeon,1968, s.597–598; srov.HugoFriedrich: Struktura moderní lyriky: Od poloviny devatenáctého do poloviny dvacátého století,Brno,Host,2005,s.33–34.15 Pound,Retrospect,Essays,s.4.

12

ZapříkladnouimagistickoubáseňbývápovažovánoznáméPoun-dovodvojverší„Nazastávcemetra“(InaStationoftheMetro,1913):

Zjevenítěchtvářívdavu; Okvětníplátkynavlhké,tmavévětvi.

Theapparitionofthesefacesinthecrowd; Petalsonawet,blackbough.16

Báseňpředstavujejuxtapozici,parataktickéspojenídvousvébyt-nýchbásnickýchobrazů;prvnízachycujeokamžik,kdysezano-nymníhmotydavuvmetruvydělí lidské tváře;druhýzobrazujezčernalouvětev,nanížsezachytilyokvětní lístkynějakékvětiny.Souvislostobouobrazůnenívtradičnímvýznamusy-logická;dru-hýobrazbynemělbýtpovažovánzametaforickouobdobuprvní-ho,odporvůčisymboličnostiametaforičnostiPoundvyjádřiljasně:„Přiměřenýmsymbolemjevždypřirozenýpředmět.“17Uspořádáníobrazů ovšem náhodné není; jde o jednoduchou ideogramickoustrukturudvouobrazů,jejichžvýznamotvornývztah–ataktoivý-znamcelébásně–čtenářvědoměčipodvědoměnazákladěsvýchdispozic a zkušeností dotváří sám. Význam básně není čtenářipředkládán definitivní,měl by vyvstat z „montáže” konkrétníchsmyslovýchvjemů.

Lzesekupříkladudomnívat,žedruhýobrazpředstavujeanalo-gickézpodobenícitovéreakcečlověkavsituacipředstavenéobra-zemprvním.Druhýobrazbymělnavoditodpovídajícícitovénala-

16 EzraPound:„InaStationoftheMetro“,InPersonæ: The Shorter Poems, ed. Lea Baechler–A.WaltonLitz,NewYork,NewDirections,1990,s.111.Dálecitovánojako„Pound,Personæ“.Pracovnípřekladpořízenýpouzepropotřebytétopráce.17 Pound,Retrospect,Essays,s.5.„Věřím,žepatřičnýadokonalýsymboljepři-rozenýpředmět,žepoužívatsymbolylzepouzetak,abyjejichsymbolickáfunkcenebylanaobtíž,abyvýznamabásnickákvalitaveršůneuniklatěm,kteřísymbolujakotakovémunerozumějí,proněžjenapříkladjestřábjestřábem.“Pound,Retro-spect,Essays,s.9.

13

dění,kteréjeprodotvářenívýznamubásnězásadní.Běhemčetbyprobíháneustáláre-konstrukcevýznamubásně,kterájakotakovápředstavujerozvrhstrukturyotevřenénejenvýznamově,alečastoiformálně,jaklzedoložitnavynalézavéPoundověbásni„Papyrus“(1916):

Jaro …Přílišdlouho…Gongulo…

Spring…Toolong…Gongula…18

Praváčást„papyru“seočividněnedochovala;moderníčtenářjezdevedenkdůvěrnému rozhovoru, skutečnému setkání, se „sta-rým“ textem.Kdyby se byl původní zápis zachoval, šlo by prav-děpodobněo tradičníbáseň, takto jeovšemnamístěmluvitopětoideogramickéstruktuře,přičemždruhýobrazjenutnopovažovatzanepřítomný–podněcujezdeprávěviditelná,významuplnáne-přítomnost.Konfrontacesfragmentárnostíbymělavzbuzovattou-hupocelostnízkušenosti.VtomtoohledulzeoběPoundovybásněpovažovat za zárodečnémodely, podněcující vnímání světa jakocelistvě smysluplné struktury,19 což je představavmodernídoběuskutečnitelnájenobtížně.

Druhýmzdrojem,kterýPoundoviumožnilideogramickoume-todu hloubějimyšlenkově zakotvit a ambiciózně rozvinout nejenjako metodu estetického vyjádření, ale jako „nástroj k získáváníapředávánívědění“,20bylyúvahyamerickéhoorientalistyErnesta

18 Pound,Personæ,s.115.Pracovnípřekladpořízenýpouzepropotřebytétopráce.19 DálevizGuziur,Lyry,s.27–30.20 EzraPound:„TheTeacher’sMission“,InLiterary Essays of Ezra Pound, ed. T. S. Eliot,NewYork,NewDirections,1968,s.61.

14

Fenollosy(1853–1908),jehožpísemnápozůstalostmubylavletech1913a1914svěřena.21

Ztohotoplodnéhosetkánívzešly–vanglofonnímkontextupře-lomové22–překladyčínsképoesieasouboruhernapsanýchtradič-níjaponskoudivadelníformounóapředevšímrozsáhláesejČínský písemný znak jako básnické médium(TheChineseWrittenCharacterasaMediumforPoetry,1920),kterouPoundupravilapřipravilkvy-dání.23FenollosovyodvážnémyšlenkysehrályvevývojiPoundova

21 ViznapříkladA.DavidMoody:Ezra Pound: Poet, A Portrait of the Man and His Work – Volume I, The Young Genius 1885–1920,Oxford,OxfordUP,2007,s.239–240.22 T.S.Eliotroku1928napsal,že„čínskápoesie, jak jiznámednes, jecosi,covynalezl EzraPound“.T. S. Eliot: „Introduction“, InEzraPound:Selected Poems, Londýn,FaberandFaber,1933,s.xvii.23 Poundovy úpravy Fenollosova textu dnes můžeme zhodnotit v důkladněedičněpřipravenémkritickémvydání,vizFenollosa-Pound;vtomtotextujevždycitovánaPoundovaverzeFenollosovyeseje,jetotižpravděpodobné,žePoundFe-nollosuvjistýchohledech(snadizáměrně)vykládalmylně,jakjakoprvnínazna-čilaChristineBrooke-RoseovávpráciA ZBC of Ezra Pound(Londýn,Faber,1971,s.111–112).NázorysinologůnaFenollosůvtextaPoundovyúpravyasrovnánímse současným chápáním čínského znaku semimo jiné podrobně zabýváHaunSaussyvpředmluvěkezmíněnémukritickémuvydání.VizHaunSaussy:„Feno-llosaCompounded:ADiscrimination“,InFenollosa-Pound,s.1–40.Modernísino-logovéFenollosovyaPoundovymyšlenkynikdypřílišneoceňovali;napříkladčes-kýsinologLukášZádrapavknizeČínské písmo(sMichaelouPejčochovou;Praha,Academia,2009)považujeČínský písemný znak jako básnické médiumza„fantastickouliteraturuoznacích”(s.29).Jazykovědciupozorňují,žeideogramickoupovahumápouhádesetinačínskýchznaků,většinou těchnejstarších,avyčítajíFenollosoviaPoundovi,ženevěnovalidostatečnoupozornostzvukovéstráncejazyka,kterájevpřípaděčínštinyzásadní.Tytonámitkyjsouzpohledumoderníjazykovědyzcelaoprávněné.FenollosaiPoundsijichvědomibyliazáměrnějepomíjeli.Čínskýpí-semnýznakjakobásnickémédiumlzezasoučástdějinmoderníjazykovědypova-žovatjenstěží,mělbybýtspíšechápánjakosoučásttradicehledánídokonaléhoja-zyka,kteroupopisujenapříkladUmbertoEco.VizUmbertoEco:Hledání dokonalého jazyka,Praha,NLN,2001,s.144–159.FenollosaaPoundsenezabývalijazykovýmsystémemčínštiny,alebásnickýmduchemjazykovéhovyjadřování,jakseukazujevčínskýchznacích;nezajímaliseomodernípravduvědeckou,aleodvěkoupravdumytopoetickou,kterájepodstatnější,trvalejšíadůstojnější.OhodnotěaživotnostiPoundovapojetí ideogramu, ježFenollosovymyšlenkypodnítily,svědčíostatně,žesejakoestetickýprincipikritickámetodauplatňujeuždélenežstoletí.

15

myšleníkatalyzačníroli;jehochápánípodstatyčínskéhoideogramujako„prostředkukpřenosuazáznamumyšlenky“24 podle Pounda zdůrazňujerozdílmezitím,„jakjepodstatnýčínskýzpůsobmyš-lení,atím,jakjenepodstatnáčizavádějícíznačnáčástmyšleníaja-zyka evropského“.25 Výraznou slabinu západního myšlení podlePoundapředstavují aristotelská logika, která světu ukládá nepři-rozenéuspořádání,asklonkabstrakci,chápanéjakoodhlíženíodkonkrétního.26Čínskéideogramyzpodobujícíobecnějšípojmyalebylypřinejmenšímdourčitédoby27založenynaobrazechtoho,„covšichniZNAJÍ“.28Čínskýideogrampro„červenou“vznikluspořá-dánímzjednodušenýchznakůprorůži,třešeň,rezaplameňáka,29 znaky původně názorně zobrazovaly určité předměty nebo jevyamnohéznichsitentocharakteruchovalydodnes,30 jak Pound do-kládánanásledujícímpříkladu,31přejatémzFenollosovyeseje:

člověk

strom

slunce

slunceprobleskujícívětvemistromůjako přivýchodusluncenyníznamenávýchod

24 EzraPound:ABC četby,Brno,Atlantis,2004,s.17.Dálecitovánojako„Pound,ABC“.25 Pound,ABC,s.17.26 ViznapříkladPound,ABC,s.17.27 Písmo se rozvíjelo k potřebám básníků, učenců, kněží a úředníků, proto sevzdělanci abásníci zajímají zpravidlao jehopočáteční stadia.Vpřístupnémpře-hleduvývoječínskéhopísma,kterývknizeŘíše čínských znaků (Praha, NLN, 2010, s.347–360)podáváCeciliaLindqvistová,ovšemnenajdemenic,cobybylovrozporusFenollosovýmiaPoundovýmipředstavami.Dálecitovánojako„Lindqvistová“.28 Pound,ABC,s.20.29 Pound,ABC,s.19.30 Fenollosa-Pound,s.45;srov.Lindqvistová,s.349.31 Pound,ABC,s.19.

16

Jelikožjeobecnétvrzení„platnépouzeveVZTAHUkeznámýmpředmětůmnebofaktům“,32čínštinapodleFenollosyaPoundamu-selazůstatjazykembásnickým,33ajakožtomédiummyšlenízabráni-la,abyseuvažovánípřílišvzdáliloživotuasvětu.34Daný„význam“ideogramnepředkládávurčitépodobě jako faktnebomyšlenku,35 je strukturou pečlivě zvolených konkrétních obrazů, zachycujícíchdějenebo jevy,kterépodněcujíprocesutvářenívýznamu.Významseděje,jevždyosobníatentoprocesmusíproběhnoutvečtenářověmysli.36FenollosaaPoundzdůrazňovali,žemyšleníse–stejnějakocítění–odehrává,37statickýpopis„myšlenky“nebo„pocitu“jeprotovětšinouzavádějící.SlovyHenrihoMichauxe:„Chudásyntaxe[čín-

32 Pound,ABC,s.23.33 Pound,ABC,s.20.34 FrancouzskýbásníkHenriMichauxvesejiočínskýchideogramechpíše:„Ja-kákolipsaná strana, jakýkolipovrchpokrytýznaky se stává čímsipřeplněnýma kypícím,plnýmživotů apředmětů, všeho, co lze ve světěnalézt […], výjevy,kterésevydávajíúvaze/výjevyvšechdruhů/výjevy,kterézdvořilenaznačujívýznamneboněkolikvýznamů,/abybylyodevzdányduchu/[…];[výjevy]shro-mážděnými,abyvedlykmyšlenkám/neboseodhalilyjakopoesie.“HenriMi-chaux: Ideograms in China,NewYork,NewDirections,2002,s.13–17;dálecitovánojako„Michaux“.PoundMichauxovuesejznal,nasklonkuživotadokoncepomýš-lelnajejípřekladdoangličtiny.VizRichardSieburth:„SignsinAction:Michaux/Pound“,InMichaux,s.39.Dálecitovánojako„Sieburth“.ViztakéGuyDavenport:„EzraPound1885–1972, InThe Geography of the Imagination,NewYork,RandomHouse,1992,s.171.35 „Ideogramjevjistémohledumnohemurčitější[…]nežnějakávšezahrnujícídefinice.“EzraPound:Guide to Kulchur,NewYork,NewDirections,1970,s.165–166.Dálecitovánojako„Pound,Kulchur“.36 „Z těchtovět senesnažímvytvořitmonolineární sylogismus, nehodlámnačtenářeušíttustarouznámouboudu,žádnéhočtenářenezamýšlímpřesvědčovat,že jsemněcodokázal,nebožepopřečtení jednohoméhoodstavcebudeVĚDĚTněco, co semůžeDOZVĚDĚTpouzepečlivýmzkoumáním jednohonebodvoutuctůfaktů,kteréshromáždíauspořádá.“EzraPound: Jefferson and/or Mussolini, NewYork,Liveright, 1970, s. 28.Dále citováno jako„Pound, Jefferson“.Čtenáři,kterýbyserádučilmyslet,PoundvtétoknizedoporučujezačítčetbouFenollosovyeseje.Viz„Pound,Jefferson“,s.22.37 SrovnejnapříkladHughKenner:The Pound Era,Berkeley,UniversityofCali-fornia Press, 1971, s. 225.

17

štiny]nechávámístoproodhadování,protvořivost,vytváříprostorpropoesii.Myšlenka[povstáváz]mnohazdrojů.“38

Poundvsouvislostisideogramickoumetodoupsalo„shroma-žďovánínezbytných součástímyšlenky“,39 ideogramovšemnelzechápatjakopouhýshlukpředstavajevů,jezaložennahybnésíleobrazů(imagomotorika)ajakotakovývždyzpodobujeaanalogic-kypodněcujedění.JuxtapoziceobrazůvideogrampodleFenollosyaPounda„nevytvářítřetívěc,alenaznačujeurčitýzákladnívztahmezinimi“,40přičemžtakové„vztahyjsouskutečnějšíadůležitějšínežvěci,kteréspájejí“.41

PoundvzásaděsouhlasilsFenollosovýmchápánímsvětajakoneustávajícíhoprocesu a s jehopředpokladem, že větnou struk-turuvšem jazykůmvtisklapůvodně samotnápříroda,42 oslovo-valohopřesvědčení,že„podstatnéjméno,izolovanávěc,vpříro-děneexistuje“,žejetřebamluvitspíšeo„styčnýchbodech“nebo„průsečících“43 dějů.Neexistuje „věc“, statickámasa, s nížmusíněcopohnout,všejestupňovanýmpřenosemenergie.SvětJEslo-vesný. Čínské znaky jakožto „živé obrazové zkratky přírodníchprocesů“44 na rozdíl od západních jazyků nevytvářejí pomýle-noupředstavuosvětěrozlišovánímpodstatnýchjmenasloves45

38 Michaux, s. 27.39 „Takdobře,nepostupujipodlearistotelské logiky, alemetodou ideogramic-kou,kdynejprveshromáždímnezbytnémyšlenkovésoučásti.“EzraPound:„ABCofEconomics“,InSelected Prose 1909–1965,ed.WilliamCookson,NewYork,NewDirections,1973,s.239.CitujivineditnímpřekladuAnnyKareninové.40 Fenollosa-Pound, s. 47.41 Fenollosa-Pound, s. 54.42 Fenollosa-Pound,s.47.Vesvémživotnímdíle,básnickésekvenciCantos vy-jádřilPoundtutoskutečnostpřesnouzkratkou:„&zpřírodyznak“;EzraPound:The Cantos,NewYork,NewDirections,1999,s.695.VýznamnouanalogiipřírodyačínskéhoznakudoslovapoundovskyvystihlMichaux:„Podobně jakopřírodačínštinanedocházíkvlastnímzávěrům,nechávásečíst.“Michaux,s.27.43 Fenollosa-Pound, s. 46.44 Fenollosa-Pound, s. 45. 45 „Stejně jakopříroda,čínskáslova jsouživáaplastická,protoževěc a děj ne-

18

– v ideogramu „oko vidí jednotu podstatného jména a slovesa:věcivpohybu,pohybvevěcech“.46Prototatometoda,spočívajícív„prezentováníjednéfasetyzadruhou“,umožňujenakonec„pro-niknoutpodmrtvýaznecitlivělýpovrchčtenářovymysli,dojejísoučásti,kterávnímá“.47

Vpůvodníverzibásně„Nazastávcemetra“–

Zjevení těchtváří vdavu: Okvětníplátky navlhké,tmavé větvi. Theapparition ofthesefaces inthecrowd: Petals onawet,black bough.48

–Poundtypografickyrozdělilobaveršenatřizákladní„obrazy“,jakésisemantickéarytmickéjednotky,49cožjinakpoměrněstatic-koubáseňdynamizujeavizuálněpřibližujezápisučínskýchznaků.Prostřednictvím paratakticky spojených obrazů, oněch „zářivýchdetailů“,50kteréjsoupodobnějakočínskýznakutvářenyavedenypřírodnímděním,se lze–v jakémkoli jazyce–dobratpřirozené-ho základu jeho existence: tvorby.51Kobecnýmzávěrůmalemusídospětkaždýsámpečlivýmzkoumánímjednotlivin–ideogramje„déšťkonkrétníchatomů“.52

jsouformálněodděleny.“Fenollosa-Pound,s.50.SrovnejnapříkladGeorgeKearns: The Cantos,Cambridge,CambridgeUP,1989,s.64.46 Fenollosa-Pound, s. 46.47 Pound,Kulchur,s.51.48 Pound,Personæ,s.251.Pracovnípřekladpořízenýpouzepropotřebytétopráce.49 ViznapříkladSieburth,s.41.50 EzraPound: „IGather theLimbsofOsiris“, InSelected Prose 1909–1965, ed. WilliamCookson,NewYork,NewDirections,1973,s.21.51 HenriMichauxsedomníval,že„znak,anižbytopožadoval,umožňujevrátitsekpředmětu“.Michaux,s.21.52 Pound,Kulchur,s.98.