variabilní otvory a morfologické zvláštnosti na lebce

Variabilní otvory Variabilní otvory aa

morfologické zvláštnosti morfologické zvláštnosti na lebcena lebce

Podpořeno grantem FRVŠ  F2866/2003Podpořeno grantem FRVŠ  F2866/2003Video a www prezentace preparátů pro rozšířenou výuku anatomieVideo a www prezentace preparátů pro rozšířenou výuku anatomie - -

rreinstalace sbírek Anatomického ústavu einstalace sbírek Anatomického ústavu 

Jde opět o variety bez klinické symptomatologie, řazené do skupiny epigenetických znaků.

Reprezentují je následující ukázky

Foramen (foramina) parietalia – otvor (otvory) v horních částech temenních kostí pro spojky intra- a extrakraniálních žil – emmisarium.

Foramen (foramina) mastoidea – často asymetricky nebo jednostranně vytvořené otvory ve švu mezi týlní a spánkovou kostí (sutura occipitomastoidea) nebo v její blízkosti. Je to opět otvor pro spojky intra- a extrakraniálních žil.

Canalis (foramen) condylaris – kanálek, vyúsťující v jamce za kondylem týlní kosti (fossa condylaris). Jde opět o emissarium. Někdy je vyvinut oboustranně.

Ponticulus pterygo-spinosus (foramen Civinini) – kostní přemostění jdoucí od foramen spinosum na zevní lamelu křídlovitého výběžku kosti klínové (lamina lateralis processus pterygoidei). Spojení je často pouze naznačené nebo jednostranné.

Spina trochlearis – malý, hákovitý výběžek v jamce na vnitřní stěně očnice. Osifikovaný chrupavčitý háček, kolem kterého mění směr šlacha okohybného svalu (m. obliquus bulbi superior).

.

Torus palatinus – různě nápadné a tvarově variabilní ztluštění na tvrdém patře, probíhající paralelně s mediálním švem.

Asimilatio atlantis – atlas (nebo jeho část) je srostlý v různém rozsahu s týlní kostí (synostóza).

Asimilatio atlantis – atlas (nebo jeho část) je srostlý v různém rozsahu s týlní kostí (synostóza).

Asimilatio atlantis – atlas je srostlý v různém rozsahu s týlní kostí (synostóza).

Condylus tertius – kloubní ploška na předním okraji velkého týlního otvoru (foramen magnum) pro skloubení s trnem nosiče (dens axis).

Processus paramastoideus (paracondylaris, parastyloideus) – kostní výběžek vystupující zevně a vzadu (dorzolaterálně) od kondylu týlní kosti, velmi variabilní co do tvaru i velikosti. Může nést kloubní plošku pro spojení s příčným výběžkem atlasu.

Výrazně zkrácený condylus occipitalis

condylus bipartitus

Processus paramastoideus

Processus paramastoideus (paracondylaris, parastyloideus) – kostní výběžek vystupující zevně a vzadu (dorzolaterálně) od kondylu týlní kosti, velmi variabilní co do tvaru i velikosti. Může nést kloubní plošku pro spojení s příčným výběžkem atlasu.

Processus paramastoideus – kostní výběžek vystupující zevně a vzadu (dorzolaterálně) od kondylu týlní kosti.

Aperturae retropterygoideae alae majoris – v různém rozsahu otevřené otvory na zadním okraji velkých křídel kosti klínové (foramen ovale et foramen spinosum) a to pouze jednoho nebo obou. Splývají tak s foramen lacerum.

Abnormálně dlouhé processus styloidei

Výrazná crista infratemporalis

Vpravo chybí dno canalis caroticus,Vlevo je jen neúplně uzavřen.

Asymetrické foramen jugulare

Asymetrická foramina jugularia, vlevo rozdělené na dvě části

Dlouhý hamulus pterygoideus

Frenologické lebky – ukazujeme je jako historickou zajímavost. Frenologie (lebosloví) chybně předpokládala, že v mozkové kůře jsou prostorově vymezená centra řídící určité vlastnosti člověka (charakter, duševní vlastnosti, nadání, nebo sklony k určitým projevům chování a pod.) a tato centra se dají vysledovat na tvarových zvláštnostech povrchu mozkovny.