probiotika komplet 2portal.szspraha1.cz/szs/portal.nsf/0... · marco terenzio varrone a girolamo...
Post on 15-Feb-2019
216 Views
Preview:
TRANSCRIPT
Probiotika
Absolventská práce
Zuzana Plíšková
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední odborná škola zdravotnická Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Studijní obor: Diplomovaný farmaceutický asistent Vedoucí práce: Mgr. Martina Husárová
Datum odevzdání práce: 19.04. 2013 Datum obhajoby:
Praha 2013
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval (a) samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl (a) podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací.
Praha 31. března 2013 Podpis
Děkuji Mgr. Martině Husárové za odborné vedení absolventské práce. Děkuji také Všem odborným zaměstnancům lékárny v České Lípě za cenné rady při zpracování této práce.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.
Podpis
ABSTRAKT Zuzana Plíšková Probiotika Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední odborná škola zdravotnická, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Mgr. Martina Husárová Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 52 stran Tato práce pojednává o nové a aktuální skupině probiotických potravinových doplňků. Práce
je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Část teoretická zahrnuje pojmy
probiotikum, prebiotikum a synbiotikum. Začátek práce představuje a definuje pojem
probiotika, jejich dávkování, základní požadavky na mikroorganismy s probiotickými
vlastnostmi a účinnost. V práci je zahrnuto i normální mikrobiální osídlení lidského
organismu. Práce je zaměřena i na funkční potraviny, protože jsou probiotika považována za
funkční přísadu. Nadále jsou v textu zmíněné potraviny, které obsahují probiotické kultury,
jejich výroba a případně jejich účinek. V závěru práce je frekvenční analýza prodejnosti
vybraných přípravků. Část praktická je tvořena dotazníkem, který zjišťuje informovanost
veřejnosti o této problematice.
Klíčová slova: probiotika, prebiotika, synbiotika, mikroflóra, funkční potravina.
ABSTRAKT Zuzana Plíšková Probiotics Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední odborná škola zdravotnická, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Mgr. Martina Husárová Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 52 stran
This thesis discusses about a new and actually group of probiotic supplements. The thesis is
divided into theoretical and practical part. The theoretical part includes the concepts of
probiotics, prebiotics and synbiotics. At the beginning of the thesis is introduction and
definition of the concept about probiotics, their dosage, basic requirement of microorganism
with probiotics characters and effectiveness. The thesis also includes the normal microbial
colonization of the human organism. The thesis is focused on functional foods because
probiotics is considered as a functional ingredient. The text also mentions foodstuffs which
contain probiotic cultures, their production and eventually their effect. In conclusion this
thesis is about frequency analysis, which characterizes the marketability of selected products.
The practical part consists of a questionnaire which identifies public awareness of these
issues.
Keywords: Probiotics, Prebiotics, Synbiotics, Microflora, Functioning Foodstuffs.
ÚVOD ................................................................................................................................... 9
1 STRUČNÁ HISTORIE PROBIOTIK........................................................................... 10 2 CO JSOU PROBIOTIKA? ........................................................................................... 11
2.1 DEFINICE PROBIOTIK ............................................................................................. 11 2.2 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY......................................................................................... 11 2.3 ÚČINKY PROBIOTIK................................................................................................ 11 2.4 VHODNÁ LÉKOVÁ FORMA ...................................................................................... 12 2.5 TERAPEUTICKÁ DÁVKA PROBIOTIK......................................................................... 12
3 STŘEVNÍ MIKROFLÓRA.......................................................................................... 13
3.1 PERINATÁLNI A POSTNATÁLNÍ OSÍDLENÍ................................................................. 13 3.2 MIKROFLÓRA GIT (= GASTRO-INSTESTINÁLNÍ TRAKT) ........................................... 13 3.3 POŠEVNÍ (VAGINÁLNÍ) MIKROFLÓRA ...................................................................... 14
3.3.1 Nerovnováha vaginální mikroflóry................................................................ 14 3.3.2 Probiotika v gynekologii ............................................................................... 14
3.4 NARUŠOVATELÉ STŘEVNÍ MIKROFLÓRY ................................................................. 15 3.5 MIKROBIÁLNÍ OSÍDLENÍ LIDSKÉHO TĚLA ................................................................ 17
4 BAKTERIÁLNÍ KMENY PROBIOTIK ...................................................................... 18
4.1 ROD BIFIDOBACTERIUM.................................................................................. 18 4.2 ROD LACTOBACILLUS...................................................................................... 19 4.3 ROD STREPTOCOCCUS ..................................................................................... 21 4.4 ROD LACTOCOCCUS ......................................................................................... 21
5 MIKROBIOLOGICKÁ TERAPIE ............................................................................... 22
5.1 MEDICÍNSKÁ PROBIOTIKA...................................................................................... 22 5.2 FARMACEUTICKÁ PROBIOTIKA ............................................................................... 22 5.3 ALIMENTÁRNÍ PROBIOTIKA .................................................................................... 22
6 PROBIOTIKA V POTRAVINÁCH ............................................................................. 23
6.1 OBECNÉ POZNATKY ............................................................................................... 23 6.2 FUNKČNÍ POTRAVINY............................................................................................. 23 6.3 VÝROBA FUNKČNÍCH POTRAVIN............................................................................. 23
7 TYPY PROBIOTICKÝCH POTRAVIN ...................................................................... 24
7.1 ZAKYSANÉ MLÉČNÉ VÝROBKY............................................................................... 24 7.1.1 Výroba zakysaných mléčných výrobků ......................................................... 24 7.1.2 Příznivé účinky ............................................................................................. 24 7.1.3 Některé druhy kysaných mléčných výrobků .................................................. 24
7.2 SÝRY .................................................................................................................... 25 7.2.1 Výroba sýrů .................................................................................................. 25 7.2.2 Zdraví a sýry................................................................................................. 26
7.3 FERMENTOVANÉ SALÁMY ...................................................................................... 26 7.4 MLÉČNĚ KVAŠENÁ ZELENINA (15.) ........................................................................... 26 7.5 MATEŘSKÉ MLÉKO ................................................................................................ 26
8 PREBIOTIKA.............................................................................................................. 27 8.1 SYNBIOTIKA.......................................................................................................... 27
9 FREKVENČNÍ ANALÝZA PRODEJNOSTI VYBRANÝCH PROBIOTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012................................................................ 28
10 SLOŽENÍ VYBRANÝCH PROBIOTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ ................................ 30 11 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU............................................................................. 32
11.1 CÍL DOTAZNÍKU..................................................................................................... 32 11.2 HYPOTÉZA ............................................................................................................ 32 11.3 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK ................................................................. 33 11.4 ZÁVĚR - OVĚŘENÍ HYPOTÉZ ................................................................................... 45
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 47
SEZNAM TABULEK.......................................................................................................... 51 PŘÍLOHY............................................................................................................................ 52
9
Úvod Probiotika jsou novou a aktuální skupinou potravinových doplňků působících na lidskou
střevní mikroflóru, lidské zdraví a imunitu. Probiotika se používají nejen v prevenci,
ale i v terapii některých onemocnění. Tyto potravinové doplňky jsou dostupné v lékárně jako
volně prodejné přípravky v různých lékových formách. Probiotické kultury jsou obsaženy
i v různých potravinách jako jsou například sýry, mléko a kysaná zelenina. Na těchto
potravinách bývá označení, že jsou s přídavkem probiotických kultur, ale tato informace je
psána malý písmem a lidé nosící dioptrické brýle tento nápis nepřečtou a ostatní nápis přehlíží
anebo tyto potraviny nekupují, protože nevědí co to probiotika jsou. Dle mého názoru je
informovanost veřejnosti v této oblasti nedostatečná a proto jsem se rozhodla ji ve své
Absolventské práci popsat a zjistit o ní co nejvíce informací.
10
1 Stručná historie probiotik
Historie probiotik začíná v 19. století díky profesorovi biologie na univerzitě v Oděse,
Iljovi Metchnikoffovi, původem z Ukrajiny, který se z politických důvodů přestěhoval
do města Messina v Itálii. V roce 1882 objevil fagocytózu a buněčnou imunitu, za kterou
v roce 1908 dostal Nobelovu cenu. V roce 1888 se přestěhoval do Paříže a pracoval
v Pasteurově ústavu. V roce 1895, po smrti Pasteura, se stal jeho ředitelem
a pokračoval ve studiu různých oblastí vědy a filozofie. Ilja Metchnikoff tvrdil, že Kavkazští
pastýři měli delší život než obyvatelé Paříže nebo Američané. Zdůvodnil to konzumací
fermentovaného mléka a mléčných výrobků v jeho známé teorii o autointoxikaci, kdy navrhl,
že bulharští dělníci mají vyšší odolnost organismu proti nežádoucím střevním bakteriím
zapříčiněnou vysokou spotřebou kysaného mléka a bakterií mléčného kvašení.
Historie fermentovaného mléka a jogurtu se zrodila spolu s člověkem v nejstarších dobách
starověku. Podle starodávné legendy musel obchodník přejít přes poušť s mlékem umístěným
ve vysušeném žaludku ovce. Enzymy se uchytily na stěnách žaludku, došlo ke srážení
bílkovin a vzniku sýřeniny. Došlo k objevení sýru. Podobně vznikl i prvotní jogurt. Zmínka
o jogurtech a mléce pochází i od Indiánů, Sumerů, ale také z Bible. Starověcí Římané
a Řekové doporučovali fermentované mléko pro děti a rekonvalescenty.
Ve středověku kysané mléko a sýry vyráběly kláštery, nadále se zmínky objevovaly
v křižáckých kronikách, u bulharských pastýřů, hinduistů, v Osmanské říši a například
i ve Francii. Termín jogurt pochází z tureckého yogur = hnětení nebo míchání nástrojem.
Byl považován za všelék (například na čištění krve, tuberkulózu a některé střevní poruchy).
Dříve lidé věděli, že tato fermentace je velmi důležitá, ale původ tohoto kvašení jim byl
nejasný. Marco Terenzio Varrone a Girolamo Fracastoro začali otevřeně mluvit o malých
mikroorganismech pronikajících do těla. Nazvali je „animalculi“. V roce 1780 Lazzaro
Spallanzani, zakladatel experimentální mikrobiologie, zavedl do lékařské literatury termín
„bakterie“. Jeho teorii vyvraceli Aristotelovští učedníci a slavní filozofové jako například
hrabě Buffon, Georges-Louis Lederc nebo Turbeville Needham. Tento spor trval mnoho let.
V roce 1864 Louis Pasteur potvrdil tezi L. Spallanzaniho tím, že provedl studii fermentace na
pivě, víně a octu, kdy se při fermentaci objevily houby a bakterie. Po další roky probíhaly
studie, ke kterým přispěl Galileo Galilei objevem mikroskopu. Díky Antonu van
Leeuwenhoekovi a jeho nástupcům se objev bakterií a mikroorganismů zapsal do vědecko
-výzkumné oblasti. (18.)
11
2 Co jsou probiotika?
2.1 Definice probiotik
Výraz probiotikum nebo-li probiosis znamená pro život. Účelem těchto látek je podporovat
růst k tělu přátelsky se chovajících bakterií, tedy pravý opak než pojem antibiotikum
(= proti životu). Podílí se na vytvoření normální mikrobiální flóry ve střevě. Jedná se
o živé, usušené a zmražené mikroorganismy, které působí po průchodu žaludkem ve střevním
traktu člověka. Probiotické mikroorganismy v léčivých přípravcích jsou buď ve formě spory
(chrání mikroorganismy před nepříznivými vlivy prostředí jako je například kyselé pH
žaludku) nebo v lékové formě s enterosolventní úpravou. Takto upravené léčivo projde
kyselým pH žaludku bez porušení a začne se uvolňovat až ve střevě. Jedná se o látky tělu
prospěšné a jsou složené z řad probiotických kmenů (nejčastěji kmeny Lactobacillus
a Bifidobacterium). (2., 3., 9., 25., 36.)
2.2 Základní požadavky
Kritéria, která charakterizují mikroorganismy s probiotickými vlastnostmi vyjadřují, že:
- nesmí být patogenní,
- jsou lidského původu,
- nesmí být zničeny ani oslabeny kyselým prostředím během průchodu trávicím
traktem,
- nesmí být zničeny během výrobního procesu a musí si zachovat životaschopnost
po dobu minimální trvanlivosti,
- mají pozitivní vliv na zdravotní stav. (3., 28., 30.)
2.3 Účinky probiotik
- spoluúčast na syntéze látek sliznice tračníku,
- tvorba bakteriocidních a bakteriostatických peptidů, snížení nebo zneškodnění
nepříznivých mikrobů;
- prevence průjmových onemocnění,
- eliminace růstu hnilobných bakterií a tím zabránění vzniku karcinogenních látek,
- snížení rizika potravinové alergie, atopického ekzému u dětí;
- použití též v kosmetice, ale i v gynekologii například ve formě tamponů;
- jsou obsaženy i v mateřském mléce. (3., 9.)
12
2.4 Vhodná léková forma
Nejvhodnější formou jsou enterosolventní kapsle nebo sáčky. Vitalitu probiotik snižuje
výroba tablet v tabletovacím lisu. Plnění do kapslí či sáčků probiotické kmeny neohrozí.
Ve vlhkém prostředí (sirupy, kapky) probiotika ztrácejí životaschopnost, proto se sirup
či kapky připravují v čas potřeby. Pokud je probiotikum uložené v uzávěru lahvičky
je chráněno před vlhkostí a uživatel si probiotický přípravek může připravit v čas potřeby
sám. (12.)
2.5 Terapeutická dávka probiotik
Doporučení o dávce neexistuje, protože se probiotické kultury v tlustém střevě pomnožují,
ale uznává se, že by probiotický přípravek měl obsahovat 108 – 1010 CFU (= colony forming
units – jednotek tvořících kolonie). (12.)
13
3 Střevní mikroflóra
3.1 Perinatálni a postnatální osídlení Střevní mikroflóra vzniká při narození dítěte. Před narozením trávicí trakt neobsahuje žádné
mikroorganismy, protože se jedná o sterilní prostředí. Osidlování bakteriemi začíná
průchodem hlavičky dítěte porodními cestami. Po porodu se mikroorganismy dostávají do těla
novorozence s potravou, tedy mateřským mlékem, které obsahuje četné probiotické kmeny
bakterií. Jedná se nejvíce o bifidobakterie. Nekojení novorozenci mají proto méně
mikroorganismů v zažívacím traktu než kojení novorozenci.
Osídlení probiotickými mikroorganismy po narození dítěte je důležité jako ochrana před
negativními vlivy zevního prostředí, pro stimulaci imunitního systému, snadnější využití
nutričních látek z přijímané potravy a aktivaci dalších funkcí trávicího traktu dítěte. Prvními
bakteriemi, které osidlují tělo novorozence, jsou bifidobakterie a laktobacily. Postupem času
přibývá tělu prospěšných bakterií, v dospělosti jsou ve stejném množství a ve stáří jejich
množství v lidském těle klesá. (31.)
3.2 Mikroflóra GIT (= gastro-instestinální trakt)
GIT má nejčetnější mikrobiální osídlení ze všech částí těla.
Žaludek – neobsahuje žádné mikroorganismy – buď jsou usmrceny a nebo projdou dále
do střeva.
Tenké střevo – je sterilní nebo obsahuje malé množství mikrobů.
Tlusté střevo – obsahuje nejvíce mikrobů například Bifidobacterium, Bacteroides,
ale Escherichia coli je zastoupena nejvíce.
Střevní mikroflóra se vyznačuje tím, že v ní přežívá velké množství mikrobů bez potřeby
kyslíku. Můžeme je rozdělit do dvou skupin a to na užitečné a škodlivé. Škodlivé bakterie
při přemnožení produkují toxiny, které lidskému tělu způsobují různé druhy onemocnění jako
například průjem, zánět střeva, alergie a jiná onemocnění střev. Pokud nastane tato situace, je
potřeba vyrovnat rovnováhu střevní mikroflóry podáním užitečných bakterií, tedy probiotik.
Užitečné střevní bakterie jsou nám prospěšné například tím, že ovlivňují pH ve střevě,
produkují vitamíny B a K, eliminují množení škodlivých bakterií, pomáhají rozkládat
nevstřebatelné zbytky potravin a zvyšují prokrvení střevní sliznice. (14., 20.)
14
3.3 Poševní (vaginální) mikroflóra
Převládající složkou vaginální mikroflóry je kyselina mléčná, kterou produkuje rod
Lactobacillus. Tyto bakterie produkující kyselinu mléčnou udržují optimální pH v pochvě.
Příznivé pH v pochvě je 3,8–4,2. Vaginální mikroflóra je první obranou před urogenitálními
infekcemi. (33.)
3.3.1 Nerovnováha vaginální mikroflóry
Pokud dojde k narušení poševní mikroflóry je zvýšené riziko urogenitálních infekcí.
Nejčastějšími příčinami narušení je například přehnaná hygiena, těsné kalhoty, stres nebo
užívání antibiotik. Nejvíce se objevující vaginální infekce jsou vaginóza a kandidóza.
Projevem uvedených infekcí je například svědění, podráždění, zápach anebo zvýšený
vaginální výtok. (33.)
3.3.2 Probiotika v gynekologii
Podáváním probiotik při infekcích a mykózách vaginálního prostředí lze normalizovat
rovnováhu bakteriální flóry na sliznicích, v tomto případě na sliznici poševní. Výsledkem
je zmírnění či vymizení příznaků vyvolané patogenními kolonizátory. Probiotika mohou
zabránit například předčasnému porodu. Mezi nejznámější podávané probiotické bakterie
řadíme L. casei, nebo L. fermentum. (6., 11., 33.)
15
3.4 Narušovatelé střevní mikroflóry
Správnou funkci a rovnováhu střevní mikroflóry mohou ovlivnit:
INFEKCE
Za nejznámější žaludeční infekcí stojí bakterie Helicobacter pylori. Jedná se o spirálovitou
bakterii, která vyvolává zánět. V kyselém prostředí žaludku přetrvává dlouhodobě,
protože před kyselým pH ji ochraňují zásadité látky, které produkuje.
Přenáší se z nemocného na zdravého jedince se sníženou imunitou například použitím
neumytého nádobí. Je to velmi častý patogen, který zasahuje sliznici žaludku a dvanácterníku
a vyvolává trávicí potíže. Bez včasné a efektivní léčby může dojít ke vzniku vředů a následně
rakoviny žaludku. Doporučuje se podávat probiotika, protože mají ochranný účinek před
infekcí Helicobacter pylori. Pokud dojde k onemocnění touto infekcí, mají probiotika
pozitivní vliv při její léčbě. (37.)
STRES
V poslední době se stres považuje za civilizační chorobu. Dlouhodobý stres a návaly stresu
mohou vést k chronické zácpě nebo k průjmu. Probiotika pomáhají nejen se zlepšením trávení
a trávicích procesů, ale při dlouhodobém užívání mohou zmírnit nežádoucí projevy stresu a
posílit organismus v jeho úspěšném zvládání. (32.)
ALKOHOL
Lidé užívající alkohol v nadměrném množství si zatěžují imunitní systém a často si způsobí
přemnožení kvasinek. Tyto kvasinky vytvářejí toxiny, které útočí na nervový systém,
čímž se poruší rovnováha chemických látek. Toto porušení může vést například k depresím,
nespavosti, zánětu dutin a ztrátě libida. Alkoholici oproti abstinentům mají zvýšené jaterní
enzymy a jejich střevní mikroflóra je značně poškozená. Lidé léčící se z alkoholové závislosti
mohou užívat probiotika. Důvodem pro užívání těchto přípravků lidmi závislými na alkoholu
je zlepšení střevní mikroflóry a úprava jaterních enzymů. (32.)
ANTIBIOTIKA
Nejčastější příčinou likvidace fyziologické mikroflóry jsou antibiotika. Tato skupina léků ničí
mikroorganismy jak špatné tak tělu prospěšné, kdežto probiotika pomáhají růstu a obnově tělu
prospěšných bakterií. Podáváním probiotik při léčbě antibiotiky dochází k aktivaci imunitního
systému. Bez podání probiotických přípravků by došlo k oslabení imunity a vzniku
16
nežádoucích účinků antibiotik, jako například průjem, zácpa, plynatost až různé infekce
trávicího traktu. Probiotika a antibiotika se podávají s minimálním odstupem dvou hodin.
Nesmějí se užívat najednou, protože by docházelo k likvidaci nově vzniklých probiotických
bakterií ve střevech vlivem antibiotik. (32.)
CYTOSTATIKA
Častou komplikací onkologické léčby je průjem. U radioterapie postihuje pacienty
s ozařováním břicha a malé pánve a u chemoterapie dochází u některých pacientů
k malabsorpci z důvodu mukositidy (= místní postižení sliznice) vyvolané cytostatiky
a imunosupresivy. V neposlední řadě se na tom podílejí současně podávaná širokospektrální
antibiotika. (6.)
IMUNOSUPRESIVA
Lidé užívající imunosupresivní léky by se měli vyvarovat užívání probiotických
potravinových doplňků, protože probiotika zlepšují a posilují imunitu lidského organismu
a imunosupresiva imunitu naopak snižují. Probiotika v potravinách by měla být pro pacienty
lečící se imunosupresivy v menším množství neškodná.
NEDOSTATEK VLÁKNINY
Vláknina je důležitým zdrojem pro výživu střevních bakterií. Nedostatek vlákniny se
projevuje nedostatečnou střevní peristaltikou, která vede k zácpě. Při nižším příjmu vlákniny
lze užívat probiotika současně s prebiotiky, protože jejich složkou je rozpustná vláknina ve
formě inulinu.
POTRAVINY, KTERÉ PODLÉHAJÍ HNILOBĚ
Některé plísně v potravinách škodí našemu tělu. Nikdy se nesmí odstraňovat plíseň z povrchu
potravin například z marmelády, protože některé plísně obsahují toxiny
(takzvané mykotoxiny), které pronikají do celého obsahu potravin. Plísně v potravinách
mohou lidem i zvířatům způsobit například trávicí obtíže, halucinace, poškození imunitního
systému, rakovinu a poškození jater a ledvin. Plísně jsou extrémně odolné vůči vysoké i nízké
teplotě, tudíž je nelze zničit vařením či zmražením. Plísně v potravinách nejsou všechny
škodlivé, například při výrobě některých sýrů či salámů se používají speciálně vyšlechtěné
kultury plísní. Bezpečnost potravin podléhá zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. (21., 38.)
17
3.5 Mikrobiální osídlení lidského těla
Tabulka 1 Normální mikrobiální flóra lidského těla (39., 40.)
Orgán Rod Typ bakterie Kůže Staphylococcus epidermidis
Staphylococcus hominis Stafylokoky Staphylococcus aureus Korynebakteria Propionobakterie
Kvasinky Candida albicans Respirační trakt Nosní dutiny Stafylokoky Staphylococcus epidermidis Korynebakteria Mandle, hrtan Ústní viridující streptokoky
Nepatogenní druhy Neisserií Korynebakteria
Nevirulentní formy Strept.pneumoniae, Neiss.meningitidis, Haem.influenze
Enterobakterie E.coli, Kleb.pneumonie
Stafylokoky Staph.aureus Dolní cesty Sterilní Zažívací trakt
Dutina ústní Streptokoky Str.mutans, Str.sanguis (zubní plak)
Anaerobní flóra Bacteroides, Fusobacterium, Bifidobakterie
Nevirulentní formy Strept.pneumoniae, Neiss.meningitidis, Haem.influenze
Korynebakteria Enterobakterie E.coli, Kleb.pneumonie Stafylokoky Staphylococcus aureus
Kvasinky Candida albicans Tenké střevo Ústní viridující streptokoky
Enterobakterie E.coli, Kleb.pneumonie Laktobacily
Tlusté střevo Enterobakterie E.coli, Kleb.pneumonie, Proteus, Pseudomonas
Anaerobní flóra Bacteroides, Fusobacterium, Bifidobakterie
Urogenitální trakt Močové cesty Staphylococcus epidermidis
Enterococcus faecalis
Korynebakteria Pochva Laktobacily Stafylokoky
18
4 Bakteriální kmeny probiotik
4.1 Rod BIFIDOBACTERIUM
Je to rod grampozitivních, přísně anaerobních bakterií, které jsou rozštěpeny do tvaru V nebo
Y. Bifidní flórou se označují některé bakterie, které tvoří významnou součást mikroflóry
tlustého střeva a jsou přítomny ve stolici. B.bifidum se dříve zařazovala mezi laktobacily,
se kterými mají společnou tvorbu kyseliny mléčné. Bifidobakterie se vyskytují v pochvě,
ale i v mateřském mléce. Do skupiny bifidobacterium bychom mohli zařadit například
B.bifidum, B.longum, B.dentium a B.breve.
Zástupci rodu BIFIDOBACTERIUM:
Bifidobacterium bifidum
Tento kmen je přirozenou součástí lidského těla a osidluje zažívací trakt. Jsou
to grampozitivní, anaerobní a nepohyblivé bakterie. Žijí samostatně nebo se shlukují
do skupin ve tvaru písmene V. B.bifidum vyvolává fermentaci oligosacharidů, kdy genom
této bakterie pomáhá tělu cukry odbourávat a vstřebávat. Dostatek těchto mikroorganismů
v trávicím traktu pomáhá snižovat škodlivé bakterie, které vyvolávají onemocnění GIT.
Chrání před patogeny, budují obranné mechanismy, snižují cholesterol, bojují proti virovým
průjmům a zánětlivým onemocněním střev.
Bifidobacterium infantis
Uplatňují se při trávicím procesu, metabolismu a celkové spokojenosti organismu. Obnovují
rovnováhu gastro-intestinálního traktu a pomáhají udržovat zdravou mikroflóru. Neobsahují
kalorie a ani laktózu. Lze je nalézt v jogurtech a mléce, protože jsou dietní přísadou podobnou
aktivním kulturám. Jsou užitečné pro lidi, kteří mají jeden nebo více příznaků (průjem, zácpa,
nadýmání nebo plynatost) spojovaných se Syndromem dráždivého tračníku.
Bifidobacterium longum
Patří mezi první kolonizátory v trávicím traktu novorozenců, tudíž je dominantní bakterií pro
lidský trávicí trakt. Reguluje trávicí systém, udržuje správnou střevní mikroflóru, brání růstu
škodlivých bakterií a stimuluje imunitní systém. Nadále zmírňuje potíže se zácpou a potlačuje
vznik infekce případně rakoviny.
19
4.2 Rod LACTOBACILLUS Jedná se o rod anaerobních grampozitivních nesporulujících bakterií tyčinkového tvaru.
Vyskytují se v pochvě dospělých žen a produkují estrogen, který zvyšuje obsah glykogenu
v epitelu pochvy. Kvašením glykogenu vzniká laktát, který snižuje pH a chrání pochvu před
infekcí. Na rovnováhu mikroflóry má rovněž vliv produkce peroxidu vodíku. Laktobacily
mají význam i v mlékárenství.
Zástupci rodu LACTOBACILLUS:
Lactobillus acidophilus
Jde o endogenní probiotický kmen. Má významnou roli při alergiích, především u atopické
dermatitidy předškolních dětí. Stimuluje imunitní systém a upravuje střevní mikroflóru po
léčbě antibiotiky. Výrazně snižuje hladinu cholesterolu v krvi, je účinnou ochranou proti
průjmům, kvasinkové infekci a infekci močových cest. Produkuje enzymy proteázy a lipázy,
které napomáhají odbourávat bílkoviny a tuky. Kultivované mléčné výrobky fermentované
pomocí této bakterie mají vyšší hladinu kyseliny listové a vitamínů B.
Lactobacillus brevis
Jedná se o gram-pozitivní organismy, jejichž hlavním úkolem je fermentace hexózových
cukrů, které jsou potřebné k výrobě kyseliny mléčné. Metabolismus bakterií této kyseliny
se využívá ke konzervaci potravin a nápojů. Tuto bakterii lze nalézt v kvašených potravinách
jako je kysané zelí a nakládané okurky. Využívá se při výrobě mléčných produktů například
kysané mléko, jogurty a sýry. Kyselina mléčná má za následek u finálních výrobků eliminaci
růstu nežádoucích organismů a snížení jejich pH. Při pravidelném užívání zlepšuje imunitní
systém, upravuje střevní mikroflóru a podporuje celkové zdraví organismu.
Lactobacillus bulgaricus
Používá se při výrobě jogurtů a jiných kysaných výrobků. Považuje se za acidofilní bakterii,
protože vyžaduje nízké pH (5,4-4,6). Tyto mikroorganismy nemají schopnost fermentovat
cukry kromě laktózy, ze které vyrábí kyselinu mléčnou a která poté pomáhá udržovat jogurty
čerstvé. V průběhu kvašení mléka tato bakterie produkuje acetaldehyd, který je aromatickou
složkou jogurtu. Pomáhá lidem, kteří trpí intolerancí laktózy, což znamená, že jejich trávicí
systém nemá enzymy k rozkladu laktózy na jednoduché cukry.
Lactobacillus casei
Jedná se o gram-pozitivní nepohyblivé fakultativně anaerobní bakterie, které jsou druhem
bakterie kyseliny mléčné. Mohou být izolovány ze surových i kysaných mléčných výrobků,
ale i z reprodukčního a střevního traktu lidí i zvířat. Má širokou řadu pH a i vysoké teplotní
20
rozmezí. Využívá se v průmyslu při výrobě mléčných produktů, některých druhů sýra a i při
přírodní fermentaci fazolí. Navozuje prospěch lidského organismu, podporuje trávení a mírní
problémy se zácpou.
Lactobacillus fermentum
Je to gram-pozitivní bakterie. Je významná svými dvěmi vlastnostmi:
a. antimikrobiální
– snižuje riziko salmonelových a úplavicových infekcí. Napadá a neutralizuje škodlivé
bakterie v gastro-intestinálním traktu. Pomáhá i při urogenitálních potížích žen.
b. antioxidační
- posilují sliznici střevní stěny, zpomalují šíření infekce z trávicího traktu do dalších orgánů
a jsou kombinovány s antimikrobiálními léky, například Biseptol.
Lactobacillus plantarum
Tuto bakterii nalézáme ve fermentovaných potravinách a v anaerobních rostlinných látkách.
Je obsažena i ve slinách, odkud byla poprvé izolována. Používá se ke konzervování potravin,
protože jde o jednoduchou a bezpečnou metodu, kterou využívají nerozvinuté země.
V potravinách je obsažena například v kysaném zelí, nakládané zelenině nebo v chlebovém
kvasu. Její schopnost přežití v trávicím traktu člověka se využívá jako přepravní prostředek
pro různé terapeutické léky nebo proteiny.
Lactobacillus reuteri
Je to bakterie, která se přirozeně vyskytuje v trávicím traktu. Lze ji izolovat z masa
a mléčných výrobků. Chrání před běžnými infekcemi, působí pozitivně nejen pro děti,
ale i dospělé. Je významným činitelem při léčbě průjmu způsobeného rotavirem. Účinkuje
i při výskytu novorozenecké koliky. Využívá se i v dentální péči, kdy ničí bakterie rodu
Streptococcus mutans, které způsobují tvorbu zubního kazu.
Lactobacillus rhamnosus
Zpomaluje růst škodlivých bakterií v trávicím traktu člověka. Pomáhá obnovovat střevní
rovnováhu, podporuje obranné funkce a zlepšuje adaptivní imunitu. Používá se jako
konzervant při výrobě jogurtů a jiných mléčných výrobků k prodloužení jejich trvanlivosti.
21
4.3 Rod STREPTOCOCCUS Buňky tohoto rodu jsou kulaté nebo oválné. Vyskytují se v párech nebo řetězcích. Jsou
grampozitivní, netvoří endospory, některé druhy tvoří příležitostně pouzdro. Streptokoky jsou
fakultativně anaerobní. Některé druhy vyžadují přídavek CO2. Většina druhů se řadí mezi
komenzály a parazity člověka. Přirozenými místy výskytu jsou sliznice trávicího a pohlavního
ústrojí, horních cest dýchacích.
Zástupci rodu STREPTOCOCCUS:
Streptococcus thermophilus
Je to gram-pozitivní fakultativní anaerobní bakterie. Netvoří spory a je hemofermentativním
mikroorganismem. Ze všech bakterií kyseliny mléčné je nejdůležitější. Používá se pro výrobu
některých kysaných produktů, včetně jogurtů nebo sýru Mozzarella. Má důležitou roli jako
probiotikum, eliminuje příznaky laktózové intolerance a dalších gastro-intestinálních poruch.
4.4 Rod LACTOCOCCUS
Fermentuje cukry s produkcí L kyseliny mléčné bez plynu. Na krevním agaru vzniká
alfahemolýza nebo gamahemolýza. Zdrojem mikrobů jsou rostliny a sušené potraviny
rostlinného původu a mléčné výrobky. Nepovažují se za patogeny zvířat a člověka. (13., 27.)
22
5 Mikrobiologická terapie
Lze ji použít jako prevenci , i terapii akutních, chronických a opakujících se nemocí.
5.1 Medicínská probiotika Do této skupiny by spadala například řada Symbioflor, což jsou speciálně upravené
lyofylyzáty z probiotik. Účastní se imunomodulance.
5.2 Farmaceutická probiotika
Jsou to známá a běžná probiotika, která lze zakoupit v lékárnách ve formě prášků, kapslí
či tablet. Podporují vnitřní střevní prostředí.
5.3 Alimentární probiotika
Jedná se o potraviny, které obsahují probiotické bakterie. Jsou běžně dostupné v obchodech
jako přirozená součást některých potravin jako například zakysané mléčné výrobky, kysané
zelí, nakládaná zelenina a další potraviny je obsahující. (23.)
23
6 Probiotika v potravinách
6.1 Obecné poznatky
V moderním potravinářství se probiotika používají jako funkční přísada. Zlepšují výživovou
hodnotu a v některých případech je mění na funkční potravinu. Kultury musí splňovat přísná
kritéria a to taková, že v 1ml výrobku musí být přítomno 10 miliónu bakterií a musí přežít
kyselé pH žaludku. Nesmí ovlivňovat chuť výsledného produktu. (16.)
6.2 Funkční potraviny
Musí to být skutečné potraviny, které nejsou ve formě prášků či tablet. Jsou to potraviny
s vyšším obsahem významných látek, které mají příznivý efekt na zdraví. Nezařazují se mezi
ně potraviny obohacené o vitamíny nebo minerální látky. Funkční potravina by měla
obsahovat látky ve větším nutričním významném množství. Do této kategorie spadají
i probiotika. (16., 36.)
6.3 Výroba funkčních potravin
Získávají se:
- v původní receptuře se zvýší obsah příznivě působících látek (probiotika, prebiotika),
- použije se surovina, v níž je vyšší obsah látky dosažen šlechtěním;
- z potraviny se odstraní nežádoucí složka jako například alergeny,
- použitím nové látky – funkční přísady → pokud s danou látkou nejsou dlouhodobé
zkušenosti, musí projít schvalovacím procesem. (16.)
24
7 Typy probiotických potravin
Tuto kapitolu jsem do mé Absolventské práce zařadila záměrně. Laická, ale i odborná
veřejnost nemá dostatečné informace o tom, že i v běžných potravinách jsou obsažené
probiotické kultury a proto se níže věnuji jednotlivým potravinám je obsahující.
7.1 Zakysané mléčné výrobky
Do této skupiny řadíme všechny mléčné výrobky, ve kterých jsou přidané kysací bakteriální
kultury. Jedná se například o jogurty, acidofilní, kefírová a jogurtová mléka, kysaná smetana
nebo mléčný zákys. (19.)
7.1.1 Výroba zakysaných mléčných výrobků
Základními surovinami jsou mléko a bakterie mléčného kvašení. Používají se bakterie rodu
Lactobacillus a Bifidobacterium a na výrobu se používá mléko výběrové jakosti, které nesmí
obsahovat inhibiční látky (antibiotika), mikroorganismy a musí splňovat přísné hygienické
normy. Mléko se upraví tak, aby obsahovalo požadované množství tuku a sušiny a nakonec
se přidávají přísady jako například cukr, barviva, aromatické látky, ovocné přísady a jiné.
Pro upravení konzistence se mohou přidat i látky vážící vodu jako například želatina nebo
škroby. Takto připravená mléčná směs se tepelně ošetří a následně se zakysává (což znamená,
že se do mléčné směsi přidají bakterie mléčného kysání) v kysacích tancích nebo v malých
baleních určených pro spotřebitele. Tyto výrobky mohou obsahovat živé mikroorganismy. (19.)
7.1.2 Příznivé účinky
Probiotické bakteriální kultury pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry a rovnováhu
v zažívacím traktu. Přidáním těchto kultur pomáhá redukovat nebo odstranit střevní potíže.
Denně se doporučuje užívat nebo konzumovat minimálně 100 g mléčného výrobku s obsahem
10 miliónu bakterií na 1 g nebo na 1 ml. (19.)
7.1.3 Některé druhy kysaných mléčných výrobků
Jogurty – vyrábějí se přidáním jogurtové kultury do mléka. Mohou být bílé, barevné, různě
ochucené a různé konzistence. Některé jogurty mívají na povrchu žlutozelenou tekutinu.
Jedná se o syrovátku. Tvoří se jen u klasických jogurtů vyrobených z mléka a jogurtových
bakterií. Mají pevnější konzistenci a jsou více nakyslé než jogurty jemnější zahuštěné
25
škrobem nebo želatinou. Syrovátku neodstraňujeme, neboť obsahuje vápník a vitamíny
skupiny B rozpustné ve vodě.
Jogurtové nápoje – jsou jogurty v tekutém stavu a mohou být ochuceny různými příchutěmi.
Nápoj, který je označený jako jogurtový, musí mít polovinu tvořenou jogurtem.
Acidofilní mléko – je zakysáváno bakterií Lactobacillus acidophilus.
Kefírová mléka – obsahují bifidogenní mikroorganismy. Obsahují probiotické kultury
(Lactobacillus acidophilus, Bifidobacteria, Streptococcus thermophilus). Přispívají
k obnovení střevní mikroflóry.
Kysaná smetana – obsahuje zdraví prospěšné mikroorganismy. Má široké použití v teplé
i studené kuchyni.
Mezi další zakysané mléčné výrobky bychom mohli zařadit například i kysané podmáslí,
Alma – kysaný mléčný výrobek s větším obsahem bílkovin.
Macun – vyrábí se přidáním streptokoků a laktobacilů do mléka. Vzniká hustý krémový
výrobek. (19.)
7.2 Sýry Jedná se o mléčný výrobek, který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky, sůl a různé druhy
chuťových příměsí. Spadají sem sýry tavené, tvrdé, polotvrdé a plísňové. (35.)
7.2.1 Výroba sýrů Základem pro výrobu je mléko. Může se jednat o kravské, kozí nebo ovčí mléko. Proces
výroby má několik fází, které ovlivňují kvalitu a zároveň určují druh sýru. Pokud se nevyrábí
ze syrového mléka, musí přijít na řadu tepelné ošetření. Tomuto ošetření se říká pasterizace.
Nadále se přidávají bakterie mléčného kvašení, kontroluje se stupeň kyselosti a ve vhodnou
chvíli se přidá syřidlo. Mléko se srazí a vznikne sýrovina (sražená hmota) a syrovátka
(tekutina). Syrovátka se odděluje a sýrovina se ukládá do sýrařských forem. V těchto formách
činností mléčných bakterií prokysává a uvolňuje další syrovátky. Poté se sýry lisují buď
vlastní vahou, nebo použitím klasického lisu a různě vysokých tlaků. Sýry vzniklé vlastní
vahou jsou měkké sýry a pomocí klasického lisu jsou sýry tvrdé. Ke konci výroby se přidává
sůl, která sýr ochucuje a konzervuje zároveň. Poslední etapou výroby sýra je jeho vlastní
zrání. Pro každý druh sýra je zrání specifické a na konci výroby dosáhne požadované barvy,
chuti, vůně a konzistence. (35.)
26
7.2.2 Zdraví a sýry
Obsahují důležité vitamíny jako například A, B2 a B12, dále minerály – vápník, hořčík a zinek.
Vápník je důležitý pro zuby a kosti, hořčík na nervy a svaly a zinek vyvolává dobrou náladu
a označuje se termínem „Minerál štěstí.“ (35.)
7.3 Fermentované salámy Tyto masné výrobky obsahují mnoho mikroorganismů, nejvíce však uměle přidaných
ze skupiny bakterií mléčného kvašení. Při výrobě se přidává i malé množství cukru,
který mikroorganismy fermentují. Fermentace je přeměna látek pomocí enzymů jinak
řečených fermentů. Většinou se používají mikrobiální enzymy. (24.)
7.4 Mléčně kvašená zelenina (15.)
Činností mléčných bakterií vznikají kyselina mléčná a jiné látky, které brání zkažení
produktu. Při tomto mléčném kvašení se cukry přeměňují na kyselinu mléčnou, která působí
pozitivně v zažívacím traktu. Bakterie mléčného kvašení produkují vitamíny skupiny B.
Do této skupiny spadají okurky, různé zeleninové směsi, ale nejvíce se uplatňuje kvašené zelí.
7.5 Mateřské mléko První výživou novorozence je mateřské mléko. Obsahuje mnoho látek pro správný růst,
imunitu, energii, rozvoj centrální nervové soustavy, vývoj mozku a sítnice. Mateřské mléko
obsahuje nejvíce laktózy, která je zdrojem energie a je důležitá pro správný vývoj centrální
nervové soustavy. Nadále stimuluje růst bakterií rodu Lactobacillus - acidophilis a bifidus.
Bílkovina alfa laktalbumin je další složkou mateřského mléka, která se podílí na imunitní
a neimunitní ochraně před infekcí. Tuky v mateřském mléce jsou obsaženy v lehce stravitelné
formě. Obsahují mastné kyseliny nasycené – zdroj energie, nenasycené a esenciální – pro růst,
vývoj mozku a sítnice. Mezi polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem spadají
kyselina dokohexaenová a kyselina arachidonová. Novorozenec je schopen tyto kyseliny
tvořit z prekurzorů, ale tvorba je nedostačující a proto je hlavním zdrojem mateřské mléko.
Nadále obsahuje i ochranné látky, které mají antimikrobiální účinek a tím ovlivňují vývoj
imunitního systému. Novorozenec v mateřském mléce dostává IgA, IgM a IgG. Tyto
imunoglobulíny váží specifické antigeny mikroorganizmů a tím podporují rozvoj imunitního
systému. Významnou součástí jsou oligosacharidy (prebiotika), které podporují vývoj střevní
mikroflóry s převahou bifidobakterií a laktobacilů. U kojených dětí je bakteriální flóra značně
vyšší nežli u dětí na umělé výživě a proto se prebiotika začala přidávat do kojenecké výživy. (1., 4., 7., 10.)
27
8 Prebiotika
Jedná se o nestravitelné části potravin, které mají pozitivní vliv na flóru gastro-intestinálního
traktu. Mezi prebiotika bychom mohli zařadit těžko stravitelné nebo nestravitelné látky
ze skupiny oligosacharidů (= sacharidy s 2-10 molekulami jednoduchých cukrů
– monosacharidů). Tyto oligosacharidy jsou výživou pro některé bakterie, které je v tlustém
střevě zkvašují. Prebiotika procházejí do střeva v nezněměné formě, ovlivňují mikroflóru
zažívacího traktu a působí pozitivně na zdraví jedince. Můžeme je nalézt v běžně
se vyskytujících potravinách například v luštěninách, ovoci a zelenině. Tyto prebiotické
potraviny bývají obohaceny o přírodní nebo syntetické oligosacharidy. Mezi nejznámější
a nejvýznamnější přírodní oligosacharid řadíme inulin. Tento oligosacharid bychom našli
například v česneku, cibuli a kořenu čekanky. Syntetické oligosacharidy se velice podobají
těm přírodním, ale liší se pouze způsobem vzniku (chemická úprava sacharózy nebo škrobu).
V organismu prebiotika působí proti zácpě a posilují imunitu. (1., 2., 4., 7., 22., 25., 26., 31., 36.)
8.1 Synbiotika
Tento pojem je odvozen ze slova synergie což znamená vzájemné působení dvou nebo více
podávaných léků či drog. V tomto případě jde o synergickou kombinaci probiotik a prebiotik.
Jejich společný vliv je vyšší než při aplikaci jedné přísady. Příkladem synbiotické potraviny
by byl například jogurt obsahující bifidobakterie a oligofruktózu. (26.)
28
9 Frekvenční analýza prodejnosti vybraných probiotických přípravků
za období 1.1.2012-31.12.2012
Tato analýza byla provedena na základě potřeby objektivizovat kvalifikovaný odhad
o výrazně nízké prodejnosti těchto přípravků.
Frekvenční analýzu prodejnosti vybraných přípravků jsem vytvořila na základě pohybů
prodeje v lékárně z lékárenského informačního sytému Mediox.
Tato analýza prodejnosti je vypracována na základě prodejnosti těchto výrobků v nemocniční
lékárně – veřejné části v okrese Česká Lípa Libereckého kraje. Mým předpokladem je nízká
prodejnost na základě neznalosti problematiky veřejností, která by mohla být dána menším
počtem obyvatel než v Praze.
Tabulka 2 Počet vydaných vybraných přípravků za dané období
Přípravek Počet vydaných přípravků za období 1.1.2012-31.12.2012
Biopron Méďa 20ks probiotických medvídků 16
Biopron LAKTOBACILY Bifi+ tob.30 1 Laktobacillus acidophilus cps.75 0
Swiss LAKTOBACILY 5 cps.60 enterický povl. 4 Swiss LAKTOBACILY 5 cps.30 enterický povl. 5
Swiss LAKTOBACILY 5 ATB cps.15 enterický povl. 4 Biopron LAKTOBACILY Bifi+ tob.10 18
Apo-lactobacillus 10+ tbl.30 64 Swiss LAKTOBACILY Babycps.30 40
Linex forte cps.14 3 Linex Baby sáčky 10x1,5g 4
Lacidofil cps.45 15
Lactocare tbl.20 31
29
Vyplynutí z tabulky a grafu
Přestože se jedná o statisticky téměř nevýznamný vzorek, tak jak z uvedených čísel,
tak i z praktických zkušeností lékárny vyplývá, že spotřeba uváděných přípravků je výrazně
menší než odpovídá jejich významu pro zdraví klientů nejen léčených širokospektrálními
antibiotiky. Tato skutečnost podle mých výše uvedených zjištění je podmíněna následujícím:
- vysokou cenou,
- nevhodností balení – příliš tablet, kapslí v jednom balení;
- neinformovaností laické veřejnosti o významu těchto přípravků.
Výsledky potvrdily můj předpoklad. (43.)
16
1 0 4 5 4
18
64
40
3 4
15
31
0
10
20
30
40
50
60
70
Počet vydaných přípravků za období 1. 1. 2012-31. 12. 2012
Biopron Méďa 20ks probiotických medvídků Biopron LAKTOBACILY Bifi+ tob.30Laktobacillus acidophilus cps.75 Swiss LAKTOBACILY 5 cps.60 enterický povl.Swiss LAKTOBACILY 5 cps.30 enterický povl. Swiss LAKTOBACILY 5 ATB cps.15 enterický povl.Biopron LAKTOBACILY Bifi+ tob.10 Apo-lactobacillus 10+ tbl.30Swiss LAKTOBACILY Babycps.30 Linex forte cps.14Linex Baby sáčky 10x1,5g Lacidofil cps.45Lactocare tbl.20
30
10 Složení vybraných probiotických přípravků
V lékárnách je nabízené velké množství probiotických přípravků jak pro děti tak pro dospělé
jedince. Tyto přípravky se liší svým složením, které je popsáno níže v tabulce. Navazuji
na kapitolu 3. Kmeny probiotických bakterií, kde jsou tyto bakterie shrnuty a popsány.
Dle mého názoru a dle složení jednotlivých přípravků bych pro antibiotickou léčbu doporučila
GS Laktobacily antibio 40 a pro prevenci Biopron i Biopron Junior.
Tabulka 3 Složení vybraných probiotických přípravků
Přípravek Složení Lacium tobolky - živé kultury
bakterií cps. bakterie mléčného kvašení, inulin
Biopron Méďa Bifidobacterium lactis, fruktoologisacharidy
Lactocare Bacillus coagulans, Fiberaid AG - Arabinogalaktan
Lacidofil Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus
GS Laktobacily antibio 40
Lactobacillus plantarum, Lactobacillus cassei, Lactobacillus helveticus, Lactobacillus
rhamnosus, Streptococcus thermophilus, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium
infantis, Bifidobacterium bifidum
Linex forte cps. Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium animalis lactis
Probiotické kapky pro děti Bio Gaia Lactobacillus reuteri Proctetic Actilac cps. Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium lactis
Bifolac forte cps. Lactobacillus rhamnosus, Bifidobacterium longum
Pearls Acidophilus cps. Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium longum
Swiss Laktobacílky pst. Lactobacillus acidophilus Apo-lactobacillus tbl. Lactobacillus acidophilus
Lactobacillus acidophilus cps. Lactobacillus acidophilus
Biopron Junior plv. sol. Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium
bifidum, Bifidobacterium infantis, fruktooligosacharidy
Biopron 9 cps.
Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium breve, Bifidobacterium longum, Lactobacillus
rhamnosus, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus lactis, Lactobacillus plantarum, Streptococus thermophilus, Lactococus lactis
Swiss Lactobacily 5 60 cps. Lactobacillus acidophilus
31
Tyto vybrané přípravky obsahují zejména nejvíce bakterie Lactobacillus acidophilus
a Bifidobacterium longum. Mezi těmito vybranými probiotickými přípravky nalezneme
i prebiotické složky společně s probiotickými (=jedná se o synbiotika). Synbiotika jsou
vyznačena v tabulce tučným písmem.
Složení těchto vybraných probiotických přípravků jsem vytvořila na základě lékárenského
systému AISLP fytofarmaka. (42.)
32
11 Vyhodnocení dotazníku
11.1 Cíl dotazníku
Cílem tohoto dotazníku je zjistit jaká je informovanost veřejnosti v oblasti probiotických
potravinových doplňcích, které se dají zakoupit v lékárně ve volném prodeji a nadále, zda má
veřejnost povědomí o probiotických kulturách obsažených v některých potravinách.
11.2 Hypotéza
H1: Myslím si, že mezi dotazovanými respondenty bude více žen než mužů.
H2: Předpokládám, že věk dotazovaných respondentů se bude pohybovat ve věkové skupině
36-65 let života.
H3: Předpokládám, že dotazovaní respondenti v otázce číslo 9 budou minimálně zaškrtávat
odpověď fermentované salámy.
H4: Myslím si, že laická, ale i odborná veřejnost nebude mít dostatečné znalosti v oblasti
probiotik.
33
11.3 Vyhodnocení jednotlivých otázek
1. Věk
54 % dotazovaných respondentů bylo ve věku 19-35 let, 34 % respondentů bylo ve věku
36-65 let, 10 % respondentů bylo ve věku 66 a více let a 2 % respondentů bylo ve věku
0-18 let života.
2. Pohlaví
66 % odpovídajících respondentů byly ženy a v 34 % se jednalo o muže.
Věk respondentů
2%
54%34%
10%
0-1819-3536-6566 a víc
Pohlaví respondentů
Muž34%
Žena66%
MužŽena
34
3. Dosažené vzdělání
48 % dotazovaných respondentů je vzděláno na SOŠ s maturitou, 20 % SOU výuční list,
15 % VŠ, 10 % SOU s maturitou, 5 % ZŠ a 2 % VOŠ.
4. Co rozumíte pod pojmem „probiotikum“?
56 % dotazovaných respondentů odpovědělo: Jsou to živé mikroorganismy zlepšující střevní
mikroflóru, 29 % respondentů odpovědělo: Potravinové doplňky působící v prevenci a terapii
onemocnění a 15 % tento pojem nezná.
Co rozumíte pod pojmem "probiotikum"?
56%29%
15%
Odpověď 1Odpověď 2Odpověď 3
Dosažené vzdělání respondentů
5%
48%
10%
20%
2%15%
ZŠSOŠ s maturitouSOU s maturitouSOU výuční listVOŠVŠ
35
5. Jak podle Vás působí probiotika?
31 % dotazovaných respondentů odpovědělo: Zlepšují střevní mikroflóru, 18 % respondentů
odpovědělo: Pozitivně ovlivňují imunitu, 17 % respondentů odpovědělo: Podporují zdraví
jedince, 11 % respondentů odpovědělo: Působí v prevenci i terapii onemocnění,
14 % respondentů odpovědělo: Snižují infekce zažívacího traktu, 9 % respondentů
odpovědělo: Zlepšují střevní peristaltiku a 0 % respondentů neuvedlo žádnou jinou odpověď.
6. Od koho nebo odkud jste se dozvěděli o probiotikách?
18 % odpovídajících respondentů má povědomí o probiotikách z internetu, 17 % respondentů
má povědomí o probiotikách z televizních reklam, 15 % respondentů má vlastní zkušenost
s probiotiky a 15 % respondentů se dozvědělo o probiotikách v lékárně, 12 % respondentů
dostalo informaci o probiotikách od lékaře a 12 % respondentů bylo informováno rodinnými
Jak podle Vás působí probiot ika?
31%
18%17%
11%
14%
9% 0%Odpověď 1Odpověď 2Odpověď 3Odpověď 4Odpověď 5Odpověď 6Odpověď 7
Od koho nebo odkud jste se dozvěděli o probiotikách?
12%3%
17%
0%
18%8%
15%
12%
15% 0%
Rodinný příslušník KamarádTelevize-televizní reklamy RádioInternet TiskLékárna - farmaceutický asistent, farmaceut LékařVlastní zkušenost Jiné
36
příslušníky, 3 % respondentů ví o probiotikách od kamarádů a 0 % respondentů nezaškrtlo
odpověď jiné a rádio.
7. Co znamená pojem „prebiotikum“?
41 % dotazovaných respondentů odpovědělo: Látky, které podporují růst střevní mikroflóry
a mají příznivý vliv na zdraví jedince, 35 % respondentů odpovědělo: Nestravitelné složky
potravy zvyšující účinek probiotik a 24 % respondentů tento pojem nezná.
8. Jsou podle Vás probiotika a prebiotika obsažená v potravinách?
76 % odpovídajících respondentů si myslí, že probiotika a prebiotika jsou obsažená
v potravinách a 24 % respondentů si to nemyslí.
Co znamená pojem "prebiotikum"?
35%
41%
24%
Odpověď 1Odpověď 2Odpověď 3
Jsou podle Vás probiot ika a prebiotika obsažená i v potravinách?
76%
24%
AnoNe
37
9. Pokud jste zvolili u předchozí otázky ANO, jaké potraviny podle Vás probiotické kmeny
obsahují?
31 % odpovídajících respondentů si myslí, že jogurty obsahují probiotické kmeny,
27 % respondentů si myslí kysanou smetanu, 23 % respondentů si myslí mléko,
5 % respondentů si myslí okurky rychlokvašky, 4 % respondentů si myslí fermentované
salámy, ryby a rýže, těstoviny a brambory, 2 % respondentů si myslí bílé pečivo
a 0 % respondentů nezaškrtlo odpověď sladké pečivo a vejce.
10. Jak často konzumujete tyto potraviny?
1x týdně konzumuje 35 % respondentů kysanou zeleninu, 24 % respondentů zakysané mléčné
výrobky, 17 % respondentů zeleninu a ovoce, 14 % respondentů vlákninu, 7 % respondentů
maso a masné výrobky a 3 % respondentů sýry.
Pokud jste zvolili u předchozí otázky ANO, jaké potraviny podle Vás probiotické kmeny obsahují?
27%
23%4%5%
31%
2% 4% 4% 0%0%
Kysaná smetanaMlékoFermentované salámyOkurky rychlokavaškyJogurtyBílé pečivoRýže, těstoviny, bramboryRybySladké pečivoVejce
Jak často konzumujete tyto potraviny? (1x týdně)
17%
24%
35%
7%3%
14%Zelenina a ovoceZakysané mléčné výrobkyKysaná zeleninaMaso a masné výrobkySýryVláknina
38
2-3x týdně konzumuje 26 % respondentů sýry, 23 % respondentů maso a masné výrobky,
17 % respondentů zeleninu a ovoce, 15 % respondentů zakysané mléčné výrobky,
14 % respondentů vlákninu a 5 % respondentů kysanou zeleninu.
Denně konzumuje 25 % respondentů maso a masné výrobky, 22 % respondentů sýry,
21 % respondentů vlákninu a zeleninu a ovoce, 11 % respondentů zakysané mléčné výrobky
a 0 % respondentů nekonzumuje denně kysanou zeleninu.
2-3x týdně
17%
15%
5%
23%
26%
14%Zelenina a ovoceZakysané mléčné výrobkyKysaná zeleninaMaso a masné výrobkySýryVláknina
Denně
21%
11%0%
25%
22%
21%Zelenina a ovoceZakysané mléčné výrobkyKysaná zeleninaMaso a masné výrobkySýryVláknina
39
Vůbec nebo občas konzumuje 52 % respondentů kysanou zeleninu, 25 % respondentů
zakysané mléčné výrobky, 13 % respondentů vlákninu, 8% respondentů zeleninu a ovoce,
2 % respondentů sýry a 0 % respondentů nezaškrtlo odpověď maso a masné výrobky.
11. Jsou probiotika a prebiotika nabízená jako doplňky stravy?
80 % dotazovaných respondentů si myslí, že jsou probiotika a prebiotika nabízena jako
doplňky stravy a 20 % respondentů si to nemyslí.
Vůbec nebo občas
8%
25%
52%
13%2%0% Zelenina a ovoce
Zakysané mléčné výrobkyKysaná zeleninaMaso a masné výrobkySýryVláknina
Jsou probiotika a prebiotika nabízná jako doplňky stravy?
80%
20%
AnoNe
40
12. V jaké formě si myslíte, že jsou tyto doplňky stravy nabízena?
42 % respondentů si myslí, že jsou probiotické doplňky stravy nabízena v tabletách,
21 % respondentů si myslí prášky – granuláty, rozpustné sáčky, 20 % respondentů si myslí
roztoky a sirupy,13 % respondentů si myslí dětskou výživu a 4 % respondentů si myslí
tampony.
13. Kde se probiotika a prebiotika podle Vás dají zakoupit?
55 % respondentů si myslí, že se probiotika a prebiotika dají zakoupit v lékárně,
27 % respondentů si myslí obchody specializující se na zdravou výživu a 9 % respondentů
si myslí drogerii a různé hypermarkety.
Kde se probiot ika a prebiotika podle Vás dají zakoupit ?
55%
9%
9%
27% Lékárna
Drogerie
Různé hypermarkety
Obchody specializující se nazdravou výživu
V jaké formě si myslíte, že jsou tyto doplňky stravy nabízena:
42%
21%
20%
4%13%
Tablety
Prášky - granuláty, rozpustnésáčkyRozotky, sirupy
Tampony
Děská výživa
41
14. Pro koho si myslíte, že jsou probiotika vhodná?
59 % respondentů si myslí, že probiotika jsou vhodná pro všechny věkové kategorie,
25 % respondentů si myslí, že pro dospělého člověka, 10 % respondentů si myslí, že pro
starého člověka, 4 % respondentů si myslí, že pro novorozence, kojence, batole, předškolní
dítě, školáka a 2 % respondentů si myslí, že pro adolescenty.
15. Užívali jste Vy, případně Vaše dítě probiotické potravinové doplňky?
Probiotické potravinové doplňky užívalo 54 % respondentů a 46 % respondentů je nikdy
neužívalo.
Užívali jste Vy, případně Vaše dítě probiotické potravinové doplňky?
54%
46%Ano Ne
Pro koho si myslíte, že jsou probiotka vhodná?
4% 2%
25%
10%
59%
Novorozenec, kojenec, batole,předskolní dítě, školákAdolescent
Dospělý člověk
Starý člověk
Všechny výše zmíněné odpovědijsou správné
42
16. Pokud jste u předchozí otázky zvolili ANO, z jakého důvodu jste užívali probiotika?
40 % respondentů užívalo probiotika preventivně nebo současně s antibiotiky, nebo po
skončení léčby antibiotiky, 13 % respondentů je užívalo jako doplněk stravy při onemocnění
zažívacího traktu, 7 % respondentů je užívalo před nebo po cestovních průjmech
a 0 % respondentů nevyjádřilo jinou odpověď.
17. Kdo Vám doporučil užívání probiotik? (Odpovězte na základě Vámi výše uvedené
odpovědi).
40 % respondentům doporučil užívání probiotik lékař, 21 % respondentům farmaceutický
asistent/farmaceut a na základě vlastní zkušenosti, 15 % respondentům doporučil příbuzný
a 3 % respondentů doporučil užívání soused/ka.
Kdo Vám doporučil užívání antibiotik? (Odpovězte na základě Vámi výše uvedené odpovědi)
3% 15%
40%21%
21%Soused/ka
Příbuzný
Lékař
Farmaceutické asistent,farmaceutVlastní zkušenost
Pokud jste u předchozí otázky zvolili ANO, z jakého důvodu jste užívali probiotika?
40%
40%
7%13% 0%
Odpověď 1Odpověď 2Odpověď 3Odpověď 4Odpověď 5
43
18. Byl/a jste spokojený/á s efektem po užívání probiotik?
Z grafu vyplývá, že 100 % respondentů bylo spokojeno s efektem po užívání antibiotik.
19. Při koupi probiotik v lékárně – máte pocit, že Vás farmaceutický asistent/farmaceut
dostatečně informoval?
Pocit dostatečné informovanosti má 92 % dotazovaných respondentů a 8 % respondentů
si myslí, že byli nedostatečně informováni.
Při koupi probiot ik v lékárně - máte pocit, že Vás farmaceutický asistent/farmaceut dostatečně informoval?
92%
8%
AnoNe
Byl(a jste spokojený/á s efektem po užívání antibiotik?
100%
0%
AnoNe
44
20. Myslíte si, že informovanost veřejnosti o této skupině probiotických potravinových
doplňcích je dostatečná?
62 % dotazovaných respondentů si myslí, že je veřejnost dostatečně informována
a 38 % respondentů si toto nemyslí.
21. Pokud byla Vaše odpověď u výše zmíněných otázek 18-19 NE, uveďte prosím důvod této
odpovědi.
Na tuto otázku neodpověděl žádný z dotazovaných respondentů.
22. Jak byste zajistili lepší informovanost veřejnosti o této problematice?
Lepší informovanost veřejnosti o této problematice by dotazovaní respondenti zajistili
v 30 % televizními reklamami, 28 % respondentů odpovědělo brožurky v lékárnách
a u lékaře, 23 % respondentů odpovědělo lepší informovanost od odborníků,
18 % respondentů odpovědělo letáky a 1 % respondentů se vyjádřilo i k jiné odpovědi
– přednášky na školách.
Jak byste zajistili lepší informovanost veřejnosti o této problematice?
18%
28%30%
23%1%
LetákyBrožurky v lékárnách, u lékařeTelevizní reklamyLepší informovanost od odborníků - lékař, farmaceutický asistent/farmaceutJiné
Myslíte si, že informovanost veřejnosti o této skupině probiotických potravinových doplňcích je dostatečná?
38%
62%
AnoNe
45
11.4 Závěr - ověření hypotéz
H1: Dotazník vyplnilo více žen než mužů. Hypotéza se potvrdila.
H2: Největší věková skupina odpovídající v tomto dotazníku se pohybovala ve věku 19-35 let
života. Druhou největší věkovou skupinou byla moje předpokládaná ve věku 36-65 let života.
Můj předpoklad se nepotvrdil.
H3: V otázce číslo 9 dotazovaní respondenti odpovídali pouze ve 4% což byli 3 respondenti
z celkového počtu (41) dotazovaných respondentů. Hypotéza se potvrdila.
H4: Má hypotéza ohledně nedostatečné znalosti probiotik se potvrdila. Dotazovaní
respondenti si též myslí, že informovanost veřejnosti o probiotických potravinových
doplňcích je nedostačující. Z dotazníků vyplynulo, že veřejnost má jen minimální znalosti
ohledně těchto přípravcích a potravin je obsahující. Asi polovina z celkového počtu
dotazovaných respondentů má povědomí o probiotikách, protože je sami užívali.
46
Závěr
Mým cílem bylo získat dostatečné informace o dané problematice a popsat je v této
Absolventské práci. Myslím si, že tento cíl jsem splnila v části teoretické. Dotazníkem v části
praktické jsem nabyla vědomí, že informovanost v této oblasti pro obyvatele České Lípy
je nedostačující. Vyhodnocením jednotlivých otázek jsem dospěla k závěru, že je potřeba
zajistit lepší informovanost ohledně probiotických přípravků a nadále vysvětlení pojmu
probiotických kultur psaných na potravinách. Dle mého názoru jsou tyto přípravky balené
po větším množství tobolek či kapslí. Myslím si, že je to nevýhodou k antibiotické léčbě,
kde by stačilo balení po 10 tobolkách a naopak výhodu většího balení vidím v prevenci
a terapii některých onemocnění. Co mě velmi těší, jsou probiotické kapky pro ty nejmenší.
Klienti v lékárnách slyší na tyto doplňky, ale nekupují je pro jejich vysokou cenu. Tato nízká
prodejnost se prokázala v kapitole číslo 9. Nakonec bych chtěla dodat, že díky této práci jsem
nabyla nových vědomostí o dané problematice a doufám, že tento pocit budou mít i ostatní,
kteří si tuto práci přečtou.
47
Seznam použité literatury
Časopisy 1. BRONSKÝ, Jiří. Lékařské listy speciál: Pediatrie. Prebiotika a jejich význam ve výživě
dítěte. 2011, č. 5.
2. FRIČ, Přemysl. Probiotika a prebiotika - minimum praktického lékaře. Practicus: odborný časopis praktických lékařů. ISSN 1213-8711. 3. KLEINOVÁ, Andrea. Pharmanews: Odborný časopis pro lékárníky a asistenty. Probiotika a prebiotika aneb střeva nejsou jen odpadkovým košem žaludku. 2010, roč. 10, 3-4. Dostupné z: http://www.pharmanews.cz/files/PharmaNews1004.pdf 4. KOPŘIVA, František. Slizniční imunitní systém, mateřské mléko a pre(o)biotika. Praktické lékárenství: časopis postgraduálního vzdělávání pro farmaceuty. 2010, roč. 6, č. 1. ISSN 1801-2434. 5. KOTLÁŘOVÁ, Lucie. Pravda a mýty o probiotikách. Edukafarm news: vzdělávání v oblasti "OTC" a "self meditation". 2011, roč. 9, č. 2. ISSN 1213-1717. 6. MOKRÝ, Juraj. PROBIOTIKÁ V AMBULANTNEJ PRAXI. 2007, roč. 4, č. 4, 172–177. Dostupné z: http://www.solen.sk 7. NEVORAL, Jiří. Prebiotika a probiotika v pediatrii. Praktické lékárenství: časopis postgraduálního vzdělávání pro farmaceuty. 2012, roč. 8, č. 5. ISSN 1801-2434. 8. NEVORAL, Jiří. Probiotika a prebiotika. MEDICAL TRIBUNE. 2008, roč. 4, č. 13.
9. NEVORAL, Jiří. Prebiotika, probiotika a synbiotika. Pediatrie pro praxi. 2005, č. 2.
10. PAULOVÁ, Magdalena. Složení mateřského mléka a význam jeho slkožek. Vox pediatriae: časopis praktických dětských lékařů. 2008, roč. 8, č. 6. ISSN 1213-2241.
11. Candilac. Edukafarm Medi News: časopis pro lékaře. 2004, roč. 3, 3/4. ISSN 1213-9866. 12. Pravda a mýty o probiotikách. Edukafarm news: vzdělávání v oblasti "OTC" a "self meditation". 2011, roč. 9, č. 2. ISSN 1213-1717. Dokumenty uložené na internetu 13. Grampozitivní koky. 21 s. Dostupné z: http://fvl.vfu.cz/export/sites/fvl/sekce_ustavy/mikrobiologie/mikrobiologie/Gx_koky.pdf
48
Knihy 14. GÖPFERTOVÁ, Dana. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie, hygiena: pro střední a
vyšší odborné zdravotnické školy. 3. dopl. vyd. Praha: Triton, 2002, 148 s. ISBN 80-725-
4223-0.
15. KOPEC, Karel. Zelenina ve výživě člověka. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. ISBN 80-247-2845-1., str.105 16. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 80-247-3433-8., str. 52-54, 58-60 17. SUCHOPÁR, Josef. Volně prodejné přípravky v praxi lékárníka a lékaře. 3. vyd. Praha: Edukafarm, 2011, 478 s. ISBN 978-802-5492-123. 18. Probiotic bacteria and enteric infections: cytoprotection by probiotic bacteria. Editor Joshua J Malago, Jos F Koninkx, R Marinsek-Logar. Dordrecht: Springer, c2011, xi, 476 s. ISBN 978-940-0703-858. Internet 19. Co víte o kysaných mléčných výrobcích?. In: Mlékárna Valašské Meziříčí: Tak chutná
zdraví [online]. 2010 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.mlekarna-
valmez.cz/novinky-co-vite-o-kysanych-mlecnych-vyrobcich-
20. Fyziologie mikroflóry trávicího ústrojí jako základ probiotiké terapie. In: zdravi.e15.cz [online]. 2002 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/fyziologie-mikroflory-traviciho-ustroji-jako-zaklad-probiotike-t-149871 21. Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství [online]. © 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz 22. Inulin. In: Celostní medicína [online]. 2007 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/komecni-sdeleni-inulin.htm 23. Jak funguje mikrobiologická terapie. In: ŠÁCHA. Symbinatur [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.symbinatur.com/Jak-funguje-mikrobiologicka-terapie-clanek-587.html 24. Kmotr - Masna Kroměříž: Průvodce výrobou [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.kmotr.cz/cs/pruvodce-vyrobou 25. Medicabáze [online]. 2007 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.medicabaze.cz
49
26. Prebiotika. In: www.zelenahvezda.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.zelenahvezda.cz/pacientska-sekce/p-zdravy-styl/prebiotika
27. Probiotika a probiotické kmeny [online]. © Copyright 2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://e-probiotika.cz/
28. Probiotika a jejich užití v klinické praxi. In: zdravi.e15.cz [online]. 2008 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/profesni-aktuality/probiotika-a-jejich-uziti-v-klinicke-praxi-353015
29. Probiotika a prebiotika - renesance terapeutického principu. In: zdravi.e15.cz [online]. 2005 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/probiotika-a-prebiotika-renesance-terapeutickeho-principu-169639
30. Probiotika a jejich klinické užití. In: zdravi.e15.cz [online]. 2010 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/probiotika-a-jejich-klinicke-uziti-452403
31. Probiotika a jejich praktické užití. In: zdravi.e15.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/probiotika-a-jejich-prakticke-uziti-412180
32. Probiotika a zdraví [online]. © 2008 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.probiotik.sk
33. Příbalový leték. In: Probiotické tampony ellen [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://ellentampony.cz/pribalovy-letak/ 34. Velký lékařský slovník [online]. 2008 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/ 35. Výroba sýrů. In: Král sýrů [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.kralsyru.cz/o-syrech/vyroba-syru 36. Využití probiotik v pediatrii. In: www.zdravi.e15.cz [online]. 2008 [cit. 2012-26-09]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/vyuziti-probiotik-v-pediatrii-361776
37. Záludná žaludeční bakterie Helicobacter pylori. In: Medicabáze [online]. 2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/zaludna-zaludecni-bakterie-helicobacter-pylori.htm
50
38. Plísně v potravinách. In: Celostní medicína [online]. 2006 [cit. 2012-13-11]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/plisne-v-potravinach.htm
39. Gram-Negative Bacteria. In: Pathogen Profile Dictionary [online]. Copyright © 2010 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.ppdictionary.com/gnbac.htm
40. Innate immunity and normal flora. In: What-when-how.com [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://what-when-how.com/medical-microbiology-and-infection/innate-immunity-and-normal-flora-medical-microbiology-and-infection/
41. Probiotika, prebiotika a synbiotika. In: Stomici [online]. 2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.stomici.cz/clanky/probiotika-prebiotika-a-synbiotika Lékárenské informační systémy 42. AISLP fytofarmaka
43. Mediox
51
Seznam tabulek Tabulka 1 Normální mikrobiální flóra lidského těla (39., 40.) ................................................... 17 Tabulka 2 Počet vydaných vybraných přípravků za dané období .......................................... 28 Tabulka 3 Složení vybraných probiotických přípravků ......................................................... 30
52
Přílohy 1. Dotazník
Příloha 1 Dotazník Dobrý den! Jsem studentkou 3.ročníku studijního oboru Diplomovaný farmaceutický asistent. Do rukou se Vám dostává dotazník, který je součástí mé praktické části Absolventské práce. Tímto bych Vás prosila o jeho ANONYMNÍ a PRAVDIVÉ vyplnění. Vámi vyplněný dotazník bude sloužit pouze k vyhodnocení výsledků do mé Absolventské práce. U každé otázky je možno více odpovědí. Děkuji. Zuzana Plíšková 1. Věk � 0–18 � 19–35 � 36–65 � 66 a víc 2. Pohlaví � muž � žena 3. Dosažené vzdělání � ZŠ � SOŠ s maturitou � SOU s maturitou � SOU výuční list � VOŠ � VŠ 4. Co rozumíte pod pojmem „probiotikum“? � Jsou to živé mikroorganismy zlepšující střevní mikroflóru (bifidobakterie,…) � Potravinové doplňky působící v prevenci i terapii onemocnění (infekce Helicobacter pylori, léčba antibiotika a jiné) � Neznám tento pojem (Pokračujte prosím otázkou č.7) 5. Jak podle Vás působí probiotika? � Zlepšují střevní mikroflóru � Pozitivně ovlivňují imunitu � Podporují zdraví jedince � Působí v prevenci i terapii onemocnění � Snižují riziko infekce zažívacího traktu � Zlepšují střevní peristaltiku � Jiné: ………………………………………………………………………………………. 6. Od koho nebo odkud jste se dozvěděli o probiotikách? � Rodinný příslušník � Kamarád � Televize – televizní reklamy � Rádio � Internet � Tisk � Lékárna – farmaceutický asistent, farmaceut
� Lékař � Vlastní zkušenost � Jiné:……………………………………………………………………………………….. 7. Co znamená pojem „prebiotikum“? � Nestravitelné složky potravy zvyšující účinek probiotik � Látky, které podporují růst střevní mikroflóry a mají příznivý vliv na zdraví jedince � Neznám tento pojem 8. Jsou podle Vás probiotika a prebiotika obsažená i v potravinách? � Ano � Ne (Pokračujte prosím otázkou č.10) 9. Pokud jste zvolili u předchozí otázky odpověď ANO, jaké potraviny podle Vás probiotické kmeny obsahují? � Kysaná smetana � Bílé pečivo � Mléko � Rýže, těstoviny, brambory � Fermentované salámy � Ryby � Okurky rychlokvašky � Sladké pečivo � Jogurty � Vejce 10. Jak často konzumujete tyto potraviny? (Zaškrtněte!)
Potravina 1x týdně 2-3x týdně Denně Vůbec nebo občas
Zelenina a ovoce Zakysané mléčné výrobky
Kysaná zelenina Maso a masné výrobky
Sýry Vláknina 11. Jsou probiotika a prebiotika nabízená jako doplňky stravy? � Ano � Ne 12. V jaké formě si myslíte, že jsou tyto doplňky stravy nabízena? � Tablety � Prášky – granuláty, rozpustné sáčky � Roztoky, sirupy � Tampony � Dětská výživa 13. Kde se probiotika a prebiotika podle Vás dají zakoupit? � Lékárna � Drogerie � Různé hypermarkety � Obchody specializující se na zdravou výživu
14. Pro koho si myslíte, že jsou probiotika vhodná? � Novorozenec, kojenec, batole, předškolní dítě, školák � Adolescent � Dospělý člověk � Starý člověk � Všechny výše zmíněné odpovědi jsou správné 15. Užívali jste Vy, případně Vaše dítě probiotické potravinové doplňky? � Ano � Ne (Pokračujte prosím otázkou číslo 22) 16. Pokud jste u předchozí otázky zvolili ANO, z jakého důvodu jste užívali probiotika? � Preventivně � Současně a antibiotiky nebo po skončení léčby antibiotiky � Cestovní průjmy (před nebo po) � Doplněk stravy při onemocnění zažívacího traktu (např. infekce Helicobacter pilori) � Jiné: ………………………………………………………………………………………. 17. Kdo Vám doporučil užívání probiotik? (Odpovězte na základě Vámi výše uvedené odpovědi) � Soused/ka, kamarád/ka � Příbuzný � Lékař � Farmaceutický asistent, farmaceut � Vlastní zkušenost 18. Byl/a jste spojený/á s efektem po užívání probiotik? � Ano � Ne 19. Při koupi probiotik v lékárně – máte pocit, že Vás farmaceutický asistent/farmaceut dostatečně informoval? � Ano � Ne 20. Myslíte si, že informovanost veřejnosti o této skupině probiotických potravinových doplňcích je dostatečná? � Ano � Ne 21. Pokud byla Vaše odpověď u výše zmíněných otázek 18-19 NE, uveďte prosím důvod této odpovědi. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 22. Jak byste zajistili lepší informovanost veřejnosti o této problematice? � Letáky � Brožurky v lékárnách, u lékaře � Televizní reklamy � lepší informovanost od odborníků – lékař, farmaceutický asistent/farmaceut � Jiné: ………………………………………………………………………………………
top related