prezentace aplikace powerpoint - užitečné semináře 2014/hluk a.pdf · 18.11.2014 nrl pro...

18.11.2014 NRL pro komunální hluk 1

Hradec Králové

18.11.2014

PROBLEMATIKA HLUKU

V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

Národní referenční laboratoř

pro komunální hluk

Ing. Tomáš Hellmuth, CSc.

Ing. Dana Potužníková

tomas.hellmuth@zuova.cz

dana.potuznikova@zuova.cz

www.nrl.cz

nrl.hluk@zuova.cz

PROGRAM

1. Novela zákona č.258/2000 Sb.

2. Novela MNKom

3. Metodický blok I – obecné přístupy

4. Metodický blok II – příklady z praxe

Novela zákona č.258/2000 Sb.

Nejdůležitější navržené změny

1. Fyzická osoba – limit nebude

2. Doprava-splnění venku = splnění vevnitř

3. Hlasy lidí a zvířat

4. VPH ve venkovních prostorech (?)

5. Chráněný venkovní prostor = pozemky pro

lázeňsko rehabilitační péči (nikoliv léčení)

6. Chráněný venkovní prostor staveb – upřesnění

7. Chráněný vnitřní prostor staveb –nové znění

8. Letiště x letecký provoz

9. ČOP – náležitosti žádosti

DP\OVZ 2014-vládní návrh-HLUK.doc

Novela metodického návodu pro

měření a hodnocení hluku v

mimopracovním prostředí

(MNKom)

Obsah: • Východiska (obecný úvod, novela ISO 1996-2)

• Hluk pozadí a zbytkový hluk

• Místo měření a umístění mikrofonu

• Doba měření a délka měření

• Výsledná hladina a výsledná hodnocená hladina

• Souběžné měření

• Korekce na prázdnou místnost

• Provozní podmínky zdrojů hluku

• Měření rychlosti a sčítání dopravy

• Doba měření-den x noc

• Meteorologické podmínky – podmínky příznivé pro šíření

(M3,M4)

• Zpracování výsledků a hodnocení

• Nejistota měření a konvenční nejistota

• Extrapolace na jiné podmínky (x AKS)

• Náležitosti protokolů – příloha?

• Korekce na odrazy – zahrnuta do MNKom=zrušení MNRefl

Východiska

- stávající legislativa

- novela ISO 1996-1 a 2

- praxe

Obecný úvod - filosofie

Korekce na odrazy – zahrnuta do MNKom=zrušení

MNRefl

Náležitosti protokolů – příloha?

MNKom - OBECNÝ ÚVOD

Širší osvětlení základních přístupů k snižování a řízení hluku

- Zdravotní rizika expozice hluku v komunálním prostředí

- Hygienický limit hluku

- Stanovení hodnot hygienických limitů hluku

- Legislativní limity a analytický výsledek - posuzování shody

- Obtěžování hlukem a zdravotní účinky hluku

- Chráněný venkovní prostor staveb

- Umisťování staveb v území nadlimitně exponovaném hlukem

- Stará hluková zátěž

HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 1 Specifickým zvukem složka hluku prostředí, která může být

specificky identifikována a může být spojena se specifikovaným

zdrojem (ČSN ISO 1996-1, odst. 3.4.2).

Nespecifickým zvukem složka hluku prostředí, která nemůže být

specificky identifikována a nemůže být spojena se specifikovaným

zdrojem (např. vzdálené zdroje).

Hlukem pozadí všechen zvuk, který je působen specifickými a

nespecifickými zdroji, které nejsou předmětem daného měření (nejsou

měřeným zdrojem hluku).

Zbytkovým hlukem všechen zvuk, který zbývá v daném místě po

potlačení respektive vyloučení hluku všech nebo části specifických

zdrojů hluku pozadí z měření. (Upraveno z ČSN ISO 1996-1, odst.

3.4.3).

HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 1

POZNÁMKA 1: Zbytkový hluk může ovlivnit hodnotu hladiny akustického tlaku

měřeného zdroje. Případný příspěvek zbytkového hluku k naměřené hodnotě se

eliminuje korekcí na zbytkový hluk dle odst. 6.3.4 tohoto MN.

POZNÁMKA 2: Zbytkový hluk může ovlivnit hladinu akustického tlaku měřeného

zdroje jen v případě, že se vyskytuje po stejnou dobu, jako hluk měřeného zdroje. To je

třeba brát v úvahu zejména při vyhodnocení měření impulsního hluku a hladin

maximálního akustického tlaku jednotlivých časově oddělených hlukových událostí.

Lmax – korekce na proměnný hluk pozadí

Korektní postup:

každý jednotlivý (im)puls by měl být

posouzen samostatně k hodnotě pozadí,

existující v okamžiku jeho výskytu!

MÍSTO MĚŘENÍ A UMÍSTĚNÍ MIKROFONU

Místem měření zájmový prostor, ve kterém je hluk

posuzován (většinou určeno adresním bodem)

POZNÁMKA: Odpovídá pojmu „místo příjmu“ dle bodu 3.1. ČSN

ISO 1996-2

Umístění mikrofonu poloha mikrofonu definovaná

bodem v prostoru místa měření, v němž je umístěn

mikrofon zvukoměru

DOBA MĚŘENÍ A DÉLKA MĚŘENÍ - 1

Dobou měření doba v rámci roku, měsíce, týdne, dne,

denní a noční doby, během níž měření probíhá.

POZNÁMKA 1: V protokolech se doba měření prezentuje kalendářním datem

a časovým intervalem od příjezdu na místo měření do odjezdu z něho. Jde o

celkový čas strávený v souvislosti s měřením na místě měření.

POZNÁMKA 2: Slouží mj. i k popisu délky provozu zdroje hluku během

místního šetření.

Časovým intervalem měření časový interval, během

něhož jsou v tomtéž místě měření nepřetržitě

zaznamenávány hodnoty deskriptorů hluku.

Délkou měření součet délek několika časových intervalů

měření.

DOBA MĚŘENÍ A DÉLKA MĚŘENÍ - 2

Základním předpokladem pro správné určení hladiny

akustického tlaku je zvolení vhodné doby měření (v roce,

měsíci, týdnu, dni a hodině) a délky měření (celého měření

i měřicích časových intervalů).

Doba a délka měření se volí tak, aby změřené hodnoty

reprezentovaly průměrnou resp. převažující standardní

situaci provozu zdroje hluku, vztaženou k jeho

dlouhodobému působení. Za minimální dobu

dlouhodobého působení se považuje jeden kalendářní rok.

U sezonně provozovaných průmyslových zdrojů hluku lze

tuto dobu na základě hodnocení zdravotních rizik zkrátit.

VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ

HLADINA - 1

Výslednou hladinou akustického tlaku hladina

akustického tlaku relevantního deskriptoru hluku

stanovená pro referenční časový interval přepočtem

z naměřených hodnot podle tohoto metodického návodu.

POZNÁMKA 1: Výsledná hodnota je konstruována jako výsledek

zpracování souboru změřených hodnot včetně následného použití

všech relevantních korekcí.

POZNÁMKA 2: Výsledná hodnota se použije při hodnocení výsledků

měření k porovnání s hodnotou hygienického limitu hluku stanoveného

podle NV.

VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ

HLADINA - 2

Výslednou hodnocenou hladinou akustického tlaku je

v případě ekvivalentní hladiny akustického tlaku hladina

akustického tlaku stanovená podle bodu 31 po odečtení

absolutní hodnoty rozšířené kombinované nejistoty měření.

V případě hladiny maximálního akustického tlaku je

výsledná hodnocená hladina totožná s výslednou hladinou

akustického tlaku stanovenou podle bodu 31.

POZNÁMKA 1: Při hodnocení měření s ohledem na požadavek

splnění podmínek právních předpisů se nominální hodnota výsledné

hodnocené hladiny přímo porovnává s nominální hodnotou

hygienického limitu hluku.

POZNÁMKA 2: Veličinu výsledné hodnocené hladiny akustického

tlaku nelze používat k hodnocení výsledků akustických výpočtů,

protože nelze předjímat skutečnou hodnotu nejistoty při měření

k ověření výsledků výpočtu.

SOUBĚŽNÉ MĚŘENÍ

Souběžné měření

Je-li příčinou hluku v místnosti nebo ve stavbě hluk

pronikající z venkovního prostoru, měří se přednostně

současně hluk v chráněném venkovním prostoru

předmětné stavby. Není-li možné měřit současně, měří se

vnější hluk před měřením nebo ihned po měření, jsou-li

hlukové podmínky přibližně stejné jako v době měření

v chráněném vnitřním prostoru stavby. Avšak v případě, že

je požadováno měření hluku z dopravy na pozemních

komunikacích v chráněném vnitřním i venkovním prostoru

stavby při intenzitě dopravního proudu nižší než 1000

vozidel za hodinu, je vždy nutné měřit v obou chráněných

prostorech současně.

KOREKCE NA PRÁZDNOU MÍSTNOST

Korekce na prázdnou místnost (ČSN ISO 1996-2 čl.

Tato korekce se nepoužije

Důvod: v CD/ISO 1996-2 (2014) již není požadováno

PROVOZNÍ PODMÍNKY ZDROJŮ HLUKU

6.4.1 Provozní podmínky zdrojů hluku [ČSN ISO 1996-

2:2009;6]

6.4.1.1 Obecně

Provozní podmínky zdroje musí být v případě sledovaného

hlukového prostředí statisticky reprezentativní. K získání

spolehlivého odhadu ekvivalentní hladiny akustického

tlaku, stejně jako maximální hladiny akustického tlaku,

musí časový interval měření zahrnovat minimální počet

hlukových událostí. V této kapitole je uveden návod pro

nejobecnější typy zdrojů hluku.

6.4.1.2 Silniční doprava

6.4.1.3 Železniční doprava

6.4.1.4 Průmyslové provozy

MĚŘENÍ RYCHLOSTI A SČÍTÁNÍ DOPRAVY - 1

Sčítání silniční dopravy

Údaje o sčítání dopravy musí být uvedeny v protokolu

z měření, a to v časových intervalech shodných s dílčími

časovými intervaly měření hluku z dopravy.

MĚŘENÍ RYCHLOSTI A SČÍTÁNÍ DOPRAVY - 2

Měření rychlosti dopravního proudu

Smyslem měření rychlosti dopravního proudu je ověření

standardnosti dopravní situace, např. ověření, zda

v průběhu měření hluku nedošlo k situaci neodpovídající

dlouhodobým průměrným poměrům. Pokud nejsou

k dispozici odpovídající přístroje pro měření rychlosti

vozidel, lze použít úsekové měření rychlosti projíždějících

vozidel, a to i ze záznamu. Pro orientační posouzení

rychlosti dopravního proudu lze použít sledování

rychloměru vybraného vozidla zařazeného do proudu

vozidel v době měření. Toto orientační měření rychlosti by

mělo proběhnout během měření několikrát. Způsob měření

rychlosti a jeho výsledky musí být uvedeny v protokolu

z měření.

DOBA MĚŘENÍ-DEN x NOC

Pokud průmyslový zdroj hluku provozovaný v denní době

nelze z různých objektivních důvodů v denní době změřit

(např. z důvodu malého odstupu zbytkového hluku), může

se tento zdroj změřit za příznivějších podmínek v noční

době, pokud je zajištěno, že režim a podmínky povozu

zdroje hluku jsou stejné jako v denní době a naopak.

METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY

DLE ISO/CD 1996-2

Sledování zvrstvení atmosféry

- 4 meteotřídy M1 – M4

Dlouhodobé měření

- „Měřicí okna“ (kombinace metotřídy a emisní

třídy zdroje)

Jednorázová resp. krátkodobá měření

- Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4

Výška 10 m

Není uvedeno, kde se na cestě šíření měří

METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE MNKom

Jednorázová resp. krátkodobá měření

- Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4

Výška není stanovena

METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE MNKom

6.6.2 Příznivé podmínky šíření zvuku

V případě inspekčních měření pro účely státního

zdravotního dozoru je třeba měření provádět především při

příznivých podmínkách měření, pokud nejsou nepříznivé

podmínky pro dané místo převažující.

To je případ při poměrně stabilních podmínkách šíření

zvuku.

V případě jednoho dominantního zdroje se meteorologické

podmínky volí při zakřivení zvukového paprsku směrem

dolů od zdroje do místa příjmu

(kriteria)

Vzhledem k dlouhodobé zátěži představují výsledky

měření za příznivých meteorologických podmínek její

horní odhad.

NEJISTOTA MĚŘENÍ A KONVENČNÍ NEJISTOTA

NEJISTOTA MĚŘENÍ

- Nejistota stanovená postupem dle MNKom, ČSN resp.

dalších akreditovaných postupů (SOP)

- Je ukazatelem „kvality“ měření (z velké části je určena

úsilím měřiče)

- Je povinnou součástí deklarace výsledné naměřené

hodnoty

KONVENČNÍ NEJISTOTA

- Hodnota nejistoty stanovená MNKom, která respektuje

existenci nejistoty měření i nejistoty stanovení

hygienického limitu.

- Uk = ± 2 dB

- Použije se při hodnocení naměřené výsledné hodnoty

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ A HODNOCENÍ - 1

8. Zpracování výsledků měření

8.1. Obecně

Zpracování výsledků měření je proces, který vede ke

stanovení výsledné hladiny akustického tlaku a její

nejistoty.

8.2. Stanovení výsledné ekvivalentní hladiny

akustického tlaku

8.3 Stanovení výsledné hladiny maximálního

akustického tlaku

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ A HODNOCENÍ - 2

10. Hodnocení měření

10.1. Všeobecně

Hodnocení měření, tj. zjištění, zda výsledná hodnota

deskriptoru hluku znamená naplnění nebo nenaplnění

protiprávního stavu, se provádí porovnáním výsledné hodnoty

stanoveného deskriptoru hluku s hygienickým limitem podle

§ 20 odst.3. NV. Pokud rozšířená hodnota nejistoty U

překračuje hodnotu 2 dB, použije se pro hodnocení výsledné

hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku podle § 20

odst.3 NV standardní konvenční hodnota nejistoty, která se

rovná 2 dB. Použití konvenční nejistoty respektuje existenci

nejistoty měření i nejistoty stanovení hygienického limitu.

EXTRAPOLACE NA JINÉ

PODMÍNKY (MNKom, kap.10)

Určení hladin hluku prostředí použitím

kombinace měření a výpočtu

LEGITIMITA

1. Povinnosti osob stanoví § 30 zákona 258/2000 Sb.

2. Zákon zmocňuje k vydání prováděcího předpisu, který

upraví limity, způsob měření a hodnocení.

3. § 20 nař. vl. č. 272/2011 Sb. stanoví: Při měření hluku a

vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje

podle metod a terminologie týkajících se oborů

elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v

příslušných českých technických normách. Při jejich

dodržení se výsledek považuje za prokázaný.

4. Postup podle ČSN ISO 1996-2 převzatý do MNKom je

"lege artis" a lze jej použít jako důkaz v případném

správním řízení

PODMÍNKY

Extrapolace na jiné podmínky Použití kombinace měření a výpočtu (metodika):

Výjimečné použití – standardní postup nelze provést z

objektivních důvodů, např.:

- Vysoká hladina zbytkového hluku (pozadí)

- Nedostupnost místa z technických nebo právních důvodů

Důvody nutno důkladně popsat a zdůvodnit v protokolu

Uvést metodiku výpočtu - neexistují zatím žádné

kompletní mezinárodně uznávané metody výpočtu

Vhodné zejména pro stacionární zdroje

Spolehlivost výsledné hodnoty závisí na poměru

vzdálenosti místa měření a výpočtového bodu od zdroje!

POSTUP

Extrapolace na jiné podmínky Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj

hluku:

- lmax = největší rozměr zdroje hluku

lmax = max (š,d,v)

POSTUP

hluku:

- lmax = největší rozměr zdroje hluku

- Rm = vzdálenost místa měření od zdroje

- Rb = vzdálenost posuzovaného místa od zdroje

ZZ ZMM ZVB

POSTUP

hluku:

1. Rm » lmax (zdroj je bodový)

Rb ≈ Rm (obě vzdálenosti jsou si velmi blízké) =>

Rm ≤ Rb < 1,12*Rm

Pak rozdíl hladin naměřených v bodě Rm a Rb by neměl překročit

hodnotu 1 dB, za podmínky:

mezi MM a VB nesmí být signál výrazně ovlivněn dodatečnými

zdroji, odrazy a pohlcováním

ZZ ZVB

limitní hodnoty vzdálenosti

Rm Rb Rb-Rm

[m] [m] [m] 50 56 6

100 112 12 150 168 18 200 224 24 250 280 30 300 336 36 350 392 42 400 448 48 450 504 54 500 560 60 550 616 66 600 672 72 650 728 78 700 784 84 750 840 90 800 896 96 850 952 102 900 1008 108 950 1064 114

1000 1120 120

Rm /m/

Max. vzdálenost Rb pro dL ≤ 1 dB (bodový zdroj)

POSTUP

hluku:

1. Rm » lmax (zdroj je bodový)

Rb ≈ Rm (obě vzdálenosti jsou si velmi blízké) =>

Rm ≤ Rb < 1,12*Rm

Pak rozdíl hladin naměřených v bodě Rm a Rb by neměl překročit

hodnotu 1 dB, za podmínky:

mezi MM a VB nesmí být signál výrazně ovlivněn dodatečnými

zdroji, odrazy a pohlcováním

Extrapolovaná (vypočtená) hodnota může být součástí protokolu

z měření „supluje“ naměřenou hodnotu

POSTUP

Extrapolace na jiné podmínky (odst.10) Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj

hluku:

2. Pokud podmínky v bodě 1 nejsou splněny, zejména je-li Rb » Rm

(vzdálenost výpočtového bodu je mnohem větší než vzdálenost

místa měření od zdroje), je třeba k výsledné hodnotě přistupovat

jako v případě výpočtové studie

ZZ ZMM ZVB

POSTUP

Extrapolace na jiné podmínky (odst.10) Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj

hluku:

2. Pokud podmínky v bodě 1 nejsou splněny, zejména je-li Rb » Rm

(vzdálenost výpočtového bodu je mnohem větší než vzdálenost

místa měření), je třeba k výsledné hodnotě přistupovat jako v

případě výpočtové studie

Extrapolovaná (vypočtená) hodnota nemůže být součástí

protokolu z měření např. expertíza v příloze protokolu

VÝPOČET

ČSN ISO 1996-2, odst.11

ČSN ISO 1996-2:2009

Určování hladin hluku prostředí výpočtem

(odst.11)

Metodické opatření HH ze dne 13.10.2008 „Výpočtové

akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného

zdraví před hlukem"

METODICKÝ BLOK I

Obsah:

Obtěžování a legislativa

Obtěžování a materiální stránka deliktu

Prokazatelnost změny

Hluk potrubí

1. OBTĚŽOVÁNÍ A LEGISLATIVA

Problém

Stávající legislativa v ochraně veřejného

zdraví před hlukem v komunálním prostředí

selhává v případě:

- Ojedinělých nebo krátkodobých expozic (OKEH)

- Obecného obtěžování hlukem

Kulturní, sportovní, společenské, volnočasové aktivity

Hudební open air festivaly

Meze stávající úpravy

Zákon č .258/2000 Sb. v části týkající se ochrany

před hlukem vychází z filosofie vyhlášky MZ ČSR

č.13/1977 Sb., která řešila zejména přímé

zdravotní účinky hluku, přednostně v pracovním

prostředí, a nepředpokládala použití pro řešení

obtěžování hlukem a OKEH v komunálním

prostředí.

Důsledek

Důsledné uplatnění hygienických

limitů hluku přesně dle zákona

prakticky likviduje jakékoliv kulturní,

sportovní a společenské aktivity obcí

(HL jsou prakticky vždy překročeny)

Stávající zákon neumožňuje

adekvátním způsobem regulovat

obtěžování tak, jak je tomu v jiných

členských zemích EU. 18.11.2014 NRL pro komunální hluk 57

18.11.2014

SNIŽOVÁNÍ A ŘÍZENÍ HLUKU

V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

kategorie působení hluku na člověka:

1. Přímé zdravotní účinky (Health effects, Health

endpoints)

2. Kvalita života (Quality of life)

„akustický komfort“ = míra celkového obtěžování hlukem

NRL pro komunální hluk 58 58 NRL pro komunální hluk

18.11.2014

ZDROJE HLUKU 2 kategorie

1. Technické

(reprodukovatelná akustická emise)

• Doprava

• Stroje a zařízení

2. Náhodné/stochastické

(hluk se mění okamžitě, náhodně a nepředvídatelně

=nereprodukovatelná akustická emise + OKEH)

Hlasy lidí a zvířat

Sousedský hluk - činnosti spojené s běžným užíváním bytů a

pozemků

Sportovní, kulturní, společenské a volnočasové aktivity

18.11.2014

ZDROJE HLUKU A PŮSOBENÍ NA ČLOVĚKA

1. Technické

– přímé zdravotní účinky

+ obtěžování

2. Náhodné

- obtěžování

18.11.2014

ZDRAVOTNÍ ÚČINKY

WHO – prokázané přímé zdravotní účinky

= definován vztah expozice-odezva

(Expose-Response Function, ERF)

1. Subjektivní Vysoké rušení spánku (High Sleep Disturbance, HSD)

2. Objektivní Kardiovaskulární onemocnění (KVO)

- infarkt myokardu

- hypertenze

18.11.2014

OBTĚŽOVÁNÍ

(annoyance, nuisance)

„ obtěžování hlukem popisuje situaci mezi akustickou situací a

osobou, která je nucena dělat věci, které on nebo ona nechce,

která vědomě /rozumově (cognitively) a emocionálně hodnotí

tuto situaci a cítí se částečně bezmocná“ (Guski (1999) )

Obtěžování hlukem se projevuje jako forma psychologického stresu

Opakující se obtěžování má vliv na kvalitu života a může vést ke

zvýšení negativních zdravotních účinků, nemá však přímý

zdravotní efekt

18.11.2014

OBTĚŽOVÁNÍ

problém kvantifikace

– Obtěžování hlukem neodráží právě jen akustické charakteristiky

– Nezávislost na fyzikálních parametrech zvuku je typická

především pro rušivé a obtěžující účinky (Havránek, 1990)

– Jen asi jedna třetina změn v obtěžování hlukem může být

vysvětlena akustickými faktory (např. SPL, špičková hladina,

spektrum zvuku, počet a četnost hlukových událostí)

– Ostatní část je dána neakustickými faktory (osobnostní

charakteristiky, citlivost exponované osoby, socio-ekonomické,

kulturní, historické a další souvislosti + další faktory)

– Nelze stanovit exaktní vztah mezi expozicí a odezvou

ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY K REGULACI HLUKU V ŽP

Technické zdroje – dlouhodobé působení – Přímé zdravotní účinky

– Reprodukovatelná akustická emise

– Lze objektivizovat měřením - regulace = HL

– Existuje ERF

– Možnost predikce

– Státní zdravotní dozor OOVZ

Náhodné zdroje – obtěžování – Zhoršení akustického komfortu (kvalita života)

– Nereprodukovatelná akustická emise

– Nelze objektivizovat měřením - nelze regulovat k HL

– Neexistuje ERF

– Nemožnost predikce

– Obce (organizační opatření)+ občanskoprávní řízení (soudy)

Závěrečné motto:

„pouhý výskyt škodlivého faktoru ještě

neznamená, že jeho expozice bude

mít škodlivé účinky na zdraví“

2. OBTĚŽOVÁNÍ A MATERIÁLNÍ

STRÁNKA DELIKTU

DP\1.2 VOJTĚCHOV 2014_Materiální

stránka+sankce.ppt

3. PROKAZATELNOST ZMĚNY

NV §20 odst. 4

Při hodnocení změny hodnot hlukového

ukazatele v chráněných venkovních

prostorech staveb, chráněném venkovním

prostoru a v chráněných vnitřních

prostorech staveb nelze považovat za

hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující

se v intervalu od 0,1 do 0,9 dB.

Rozdíl veličin a nejistota

Stanovení fyzikálních veličin je zatíženo

nejistotou

Nejistotou je zatíženo i stanovení jejich

rozdílu

S nejistotou rozdílu dvou veličin se musí

počítat při jakýchkoliv úvahách o

prokazatelnosti jejich vzájemného rozlišení

Rozdíl veličin a nejistota

Rozhodnutí, zda se dvě (naměřené

nebo vypočtené) hodnoty od sebe liší,

závisí nejen na rozdílu jejich středních

hodnot, ale i na velikosti nejistoty jejich

stanovení.

Významnost rozdílu středních hodnot se

exaktně testuje statistickými metodami.

ΔX > U

ΔX ≤ U

Ustanovení uvedené v §20 odst. 4 nařízení vlády

č.272/2011 Sb. lze považovat za vymezení tzv.

diskriminační konstanty metody měření deskriptorů

hluku, tedy hodnoty, která určuje schopnost metody

rozlišit dva akustické stavy.

Ustanovení se používá k hodnocení změny akustické

situace např. při realizaci protihlukových opatření

(PHO), tedy zda mělo dané opatření nějaký efekt.

Pokud se změřené hodnoty před a po realizaci PHO

liší o méně než 1 dB, pak vzhledem k nejistotě

měření nelze rozhodnout, zda ke změně došlo, či

nikoliv. Situaci pak hodnotíme tak, že k žádné změně

prakticky nedošlo.

Pokud se změřené hodnoty liší o více než 1 dB je

třeba k posouzení prokazatelnosti jejich rozdílu uvážit

jejich nejistoty.

Uvedené ustanovení nelze používat pro hodnocení

naměřené hodnoty vzhledem k hodnotě hygienického

limitu. To by totiž mohlo vést k tzv. „salámové“

metodě, která odporuje smyslu ochrany zdraví před

hlukem a byla jasně odmítnuta nejvyšším správním

soudem. Znamená to, že průkazné překročení

hygienického limitu, tj. po odečtení nejistoty od

naměřené hodnoty, třeba jen o 0,1 dB zůstává

prokazatelným překročením.

Doporučení NRL: Ustanovení přesunout do MNKom

4. HLUK INSTALAČNÍCH POTRUBÍ

ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ

Vyhl. 268/2009 Sb. o technických požadavcích

na stavby

§14 Ochrana proti hluku a vibracím

(5) Instalační potrubí se musí vést a

připevnit tak, aby nepřenášela do

chráněných vnitřních prostorů stavby hluk

způsobený při jejich používání ani

zachycený hluk cizí.

Sanitární zařízení bytu

Používání zařizovacích předmětů (včetně

proudění a dopadu vody)

Náhodný hluk

SOUSEDSKÝ HLUK (běžné používání bytu)

Regulace:

- HL dle NV 272/2011 Sb. se neuplatní

- dodržení a kontrola stavebně akustických

požadavků na stavby (ČSN 73 0532)

STAVEBNÍ ZÁVADA – Stavební úřad

Instalační potrubí

Včetně armatury

Hluk šířený konstrukcí objektu

Regulace

- HL dle NV 272/2011 Sb. se uplatní (HL platí

obecně)

- ČSN 73 0532 neúčinná

- Dodržení podmínky §14 odst.5 STP

STAVEBNÍ ZÁVADA – Stavební úřad Otázka: podmínky měření?

(ČSN ISO EN 16032– referenční podmínky?)

Poznámky

Běžné užívání bytu a ČSN 73 0532

- Excesy – občansko-právní spor

Předměty a zařízení pevně spojené s

konstrukcí objektu

- Původně: rozlišení technologie a vybavení

domácnosti

- Nyní: již není zcela jednoznačné

(klimatizace, vířivky atd.)

METODICKÝ BLOK II

Pozitivní a negativní zkušenosti a

příklady z hygienické praxe

Obsah:

1. Akustické studie

- Použití SHM DP\AS a SHM.ppt

- Hlasy DP\Hlasy ...MŠ.ppt

2. Chráněné venkovní prostory

- 0,1 až 0,9 dB DP\0,1-0,9.ppt

- Pietní místa DP\CHVP - hřbitovy.ppt

- Polyfunkční, multifunkční, víceúčelové objekty

DP\Polyfunkční, multifunkční, vícefunkční objekty.ppt

3. Tónová složka DP\TS.ppt

4. Pozadí DP\Pozadí.ppt

Děkujeme za pozornost

prezentace aplikace powerpoint - užitečné semináře 2014/hluk a.pdf · 18.11.2014 nrl pro...

Documents

komunÁlnÍ a farmÁŘskÉ traktory Řada xr

Činnost eazk na podporu energetickÉ komunÁlnÍ politiky...

pekass magazín (2012), jaro, komunální a silniční...

blíží se komunální volby zastupitelstvo ocení...

hluk · 2015. 2. 15. · hluk město hluk leží ve výšce...

pekass magazín (2012), léto, komunální a silniční...

tvrz v hluku - kronika hluk

pekass magazín (2011), jaro, komunální a silniční...

hluk - arcighluk - hluk je jakýkoliv rušivý zvuk -...

hluk ve - calla

hluk v prostŘedÍhluk v prostŘedÍ hluk.qxd 18.1.2004...

akustika, hluk a kontrola vibrací - alpha acoustiki ltd ·...

samsung – užitečné rady

„ víme, že jazyky jsou užitečné, ale... “

diplomovÁ prÁce univerzita v plzni katedra ... petr...

endnoteweb a researcherid – užitečné nástroje web of...

nrc pre hluk a vibrácie hluk 2020_01.pdf · 2020. 1....

rozborová úloha (rÚ) - hluk - sscrozborová úloha (rÚ)...

katalog komunální techniky - agrokonzulta...

www.ufop.de union for the promotion of oil and protein...