následné péče o mladé lidi odcházející z náhradní péče v České republice...
Post on 13-Jan-2016
33 Views
Preview:
DESCRIPTION
TRANSCRIPT
Jan Folda (editor), Oldřich Matoušek, Hana Pazlarová, Anna Šabatová, Věduna Bubleová, Alena Vávrová, Martina Vančáková, Jana Frantíková, Renata Janíčková
Veřejně dostupné statistické údaje Výzkumné zprávy státních i nestátních
organizací Další publikaceSlabé místo Roztříštěnost informací Nedostupnost některých údajů
Náhradní péče o děti a mladistvé je dlouhodobě problematická.
ČR je na špici v počtu dětí vyrůstajících mimo vlastní rodinu.
Analýza se zaměřuje na přípravu dětí na odchod z péče a na dostupnou následnou péči.
Ročně odchází z ústavní péče asi 250 mladých lidí, až polovina se dostane do konfliktu se zákonem.
Nejednotný výklad. Různí se podle zákonné normy. Analýza pracuje s rozpětím 15 – 26 let.
Sociální poradenství Telefonická krizová intervence Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová zařízení Terénní programyKromě domů na půl cesty bezplatné
Prodloužení pobytu v zařízení z důvodu soustavné přípravy na výkon povolání
Příprava dítěte na odchod do samostatného života (samostatné bytové jednotky, kontakt s příslušných místním úřadem a sociálním kurátorem před odchodem)
Věcná nebo peněžitá pomoc do 15 000,-Kč. Domy na půl cesty Pomoc v hmotné nouzi + program individuálního
motivačního postupu
Nabídka služeb neodpovídá zcela potřebám cílové skupiny.
Nabídka je lokálně i kapacitně omezená (např. kapacita domů na půl cesty, Praha x ČR).
Některým potřebám neodpovídá žádná stávající služba (pomoc v životní orientaci, doprovázení..) nebo je poskytována omezeně neziskovými organizacemi.
Výbor pro práva dítěte vidí jako nejproblematičtější následující oblasti:
Roztříštěnost systému péče o děti Chybějící národní plán implementace Úmluvy o
právech dítěte Nedostatečné respektování principu
„nejlepšího zájmu dítěte“ v legislativě i praxi. Zcela nedostatečná podpora rodin v obtížné
situaci, vedoucí k příliš vysokému počtu dětí v ústavních zařízeních.
Problémy s předsudky a diskriminací Romů ve společnosti.
Nedostatečný respekt k právu na rodinný život. Ochrana práv dětí není chápána v kontextu práva na rodinný život.
Neexistuje systém preventivní péče, jenž by předcházel nařizování ústavní výchovy. Ústavní výchova bývá velmi často nařizována i pro nepříznivou sociální situaci rodiny.
Pokud je ústavní výchova nařízena, nečiní orgány dostatečné kroky k tomu, aby trvala co nejkratší dobu
Děti umístěné do pěstounské péče, nemají zaručeno právo na pravidelný kontakt s rodiči
Soudní řízení o navrácení dítěte do rodiny trvá často bezdůvodně dlouho
Způsob výchovy v dětských domovech nedostatečně připravuje děti na převzetí odpovědnosti za svůj život
Praxe panující ve většině výchovných ústavů neodpovídá potřebám dětí (podmiňování kontaktu s rodiči….)
Neexistuje povinné právní zastoupení mladistvých u soudu v řízení o ústavní výchově.
Nedobré klima v některých ústavech způsobuje množství útěků = riziko zneužívání a dalšího společensky rizikového chování
Nápadně vysoké procento romských dětí v ústavní výchově
Ochrana dětí a rodiny není chápána jako přirozená součást sociální politiky vůbec, jejíž nezbytnou součástí je přiměřená bytová politika.
posílit a zkvalitnit terénní sociální práci, zaměřenou především na prevenci sociálního osiření a sanaci, podporu a pomoc biologické rodině
posílit a podpořit práci orgánů sociálně právní ochrany dětí
hledat a rozvíjet nové programy a projekty jako alternativy ústavní péče
zavádět nové formy pěstounské péče, které by pomohly většímu počtu dětí žít v rodinném prostředí s podporou biologické rodiny
podporovat, doprovázet a vzdělávat pěstounské rodiny
informovat veřejnost a problematice ohrožených dětí
vytvořit a prosadit jednotnou koncepci péče o dítě a rodinu
určit zodpovědný orgán, který bude mít exekutivní pravomoc pro celou oblast náhradní péče o děti a mladistvé
finanční prostředky v rámci systému by měly být směřovány na konkrétní dítě, nikoliv na lůžko v ústavním zařízení.
vytvořit systém specializovaných pěstounských rodin pro handicapované děti.
Vytvořit aktuální koncepci následné péče
Zrovnoprávnit v systému financování lůžková zařízení a terénní či ambulantní služby
V procesu komunitního plánování na úrovni krajů není tato cílová skupina dostatečně reprezentována
top related