microsoft office 2007 excel 2007 - lektornedoma.cz excel krok za krokem.pdf · microsoft excel 2007...
Post on 10-Sep-2019
28 Views
Preview:
TRANSCRIPT
© Jaroslav Nedoma
2
O KURZU
Microsoft Excel 2007 – Krok za krokem
Publikace je věnovaná všem, kteří začínají s tabulkami v Excelu verze 2007 a hledají nějaký
šikovný materiál do začátku, který by je stručně provedl po jednotlivých úskalích Excelu. Pravidlo zní,
stručně, jasně a výstižně seznámit čtenáře s každou kapitolou. Úplné začátky jsou zde rozepsané
podrobněji, aby úplný začátečník dostal přehled o tom, že není tak složité jednoduchou tabulku
vytvořit a aby se naučil, jakým způsobem Excel přemýšlí například po stránce adresování a s ní
související tvorbě nejrůznějších vzorečků a funkcí.
O AUTOROVI
Jaroslav Nedoma
Autorem těchto skript je IT lektor Jaroslav Nedoma. Za svou praxi v oboru lektorské činnosti se
setkal s řadou dotazů a nejasností z řad účastníků nejrůznějších počítačových seminářů z oblasti
kancelářských aplikací. Právě hlavně z těchto dotazů a postřehů sepsal tato skripta o kalkulátoru
MS Excel.
Autor má za cíl provést čtenáře co možná nejjednodušší cestou přes úskalí tohoto programu.
Rád by zjednodušil práci těm, kteří se v tabulkách již nějakou dobu pohybují, ale také těm, kteří
nemají o této problematice zatím ani tušení.
Pravidlo zní, stručně, jasně a výstižně seznámit čtenáře s každou kapitolou. Úplné začátky jsou
zde rozepsané podrobněji, aby i úplný začátečník dostal přehled o tom, že není tak složité tabulku
vytvořit a aby se naučil, jakým způsobem se v aplikaci Excel orientovat.
Je nutné poznamenat, že se nejedná o zcela vyčerpávající materiál, ale pouze o doprovodná
skripta ke školení. Předpokládá se tedy, že po absolvování školení budete schopni tato skripta využít
na 100 % bez sebemenší překážky spolu s upřesňujícími poznámkami pořízenými na semináři.
Veškeré připomínky, dotazy, nápady k obsahu těchto skript směřujte přímo na autora přes
následující kontakty:
mob.: +420 724 782 336
e-mail: skoleni@lektornedoma.cz
web: www.lektornedoma.cz
© Jaroslav Nedoma
3
OBSAH
O AUTOROVI ......................................................................................... Chyba! Záložka není definována.
ÚVOD DO MS EXCEL ................................................................................................................................ 6
První spuštění ...................................................................................................................................... 6
Práce s listy .......................................................................................................................................... 8
TVORBA JEDNODUCHÉ TABULKY ............................................................................................................ 9
Vyplnění tabulky .................................................................................................................................. 9
Změna údaje v buňce ........................................................................................................................ 11
Přesun buněk..................................................................................................................................... 11
Kopírování buněk .............................................................................................................................. 12
Práce s řádky a sloupci ...................................................................................................................... 12
Druh údaje v buňce ........................................................................................................................... 13
Zarovnání údajů v buňce ................................................................................................................... 15
Písmo ................................................................................................................................................. 17
Ohraničení tabulky ............................................................................................................................ 18
Výplň.................................................................................................................................................. 19
ČASTÉ DOPLŇKOVÉ OPERACE ............................................................................................................... 21
Mazání ............................................................................................................................................... 21
Automatické formátování ................................................................................................................. 21
Zpět ................................................................................................................................................... 21
Kopírování formátů ........................................................................................................................... 22
Nahrazení .......................................................................................................................................... 23
Vložit jinak ......................................................................................................................................... 24
SEZNAMY ............................................................................................................................................... 25
Použití seznamů ................................................................................................................................ 25
Vlastní seznamy ................................................................................................................................. 25
POSLOUPNOSTI ..................................................................................................................................... 27
Lineární posloupnost ......................................................................................................................... 27
Geometrická posloupnost ................................................................................................................. 28
Datumová posloupnost ..................................................................................................................... 29
CHYTRÉ TABULKY................................................................................................................................... 30
ADRESACE .............................................................................................................................................. 34
Relativní ............................................................................................................................................. 34
Absolutní ........................................................................................................................................... 34
Smíšená ............................................................................................................................................. 35
© Jaroslav Nedoma
4
KOMENTÁŘE .......................................................................................................................................... 38
SLEDOVÁNÍ ZÁVISLOSTÍ ......................................................................................................................... 39
GRAFY .................................................................................................................................................... 40
Tvorba výsečového grafu .................................................................................................................. 40
Úprava výsečového grafu .................................................................................................................. 41
Název grafu.................................................................................................................................... 41
Popisky dat .................................................................................................................................... 41
Barva .............................................................................................................................................. 42
Odtržení výseče ............................................................................................................................. 42
Změna typu grafu .............................................................................................................................. 42
Úprava sloupcového grafu ................................................................................................................ 43
Prostorové otáčení ............................................................................................................................ 44
HROMADNÉ ZÁZNAMY .......................................................................................................................... 45
Řazení dat .......................................................................................................................................... 45
Filtrování dat ..................................................................................................................................... 46
Automatický filtr ............................................................................................................................ 46
Rozšířený filtr ................................................................................................................................ 47
Ukotvení a uvolnění příček ................................................................................................................ 48
OCHRANA DAT ...................................................................................................................................... 49
Úroveň sešitu .................................................................................................................................... 49
Úroveň listu ....................................................................................................................................... 49
Úroveň buněk .................................................................................................................................... 50
MATICOVÉ VZORCE ............................................................................................................................... 52
Výpočet jednoho výsledku ................................................................................................................ 52
Výpočet více výsledků ....................................................................................................................... 52
Úprava maticového vzorce ................................................................................................................ 53
K-násobky oblasti .............................................................................................................................. 53
Součet dvou oblastí (vektorů) ........................................................................................................... 53
Součin dvou matic ............................................................................................................................. 54
DEFINOVÁNÍ NÁZVŮ .............................................................................................................................. 55
PODMÍNĚNÉ FORMÁTOVÁNÍ ................................................................................................................ 57
SPOLUPRÁCE S MS WORD ..................................................................................................................... 60
Vkládání pomocí schránky MS Office ................................................................................................ 60
Vložení tabulky jako objektu ............................................................................................................. 60
Vložení tabulky jako obrázek............................................................................................................. 61
© Jaroslav Nedoma
5
Vložit propojenou tabulku................................................................................................................. 61
IMPORT DAT .......................................................................................................................................... 62
Import dat z MS Access ..................................................................................................................... 62
Import dat z textového dokumentu (.txt) ......................................................................................... 63
POHLEDY ............................................................................................................................................... 64
SCÉNÁŘE ................................................................................................................................................ 65
SOUHRNY............................................................................................................................................... 66
PŘEHLEDY .............................................................................................................................................. 68
HLEDÁNÍ ŘEŠENÍ .................................................................................................................................... 69
CITLIVOSTNÍ ANALÝZA ........................................................................................................................... 70
Citlivostní analýza pro jednu proměnnou ......................................................................................... 70
Citlivostní analýza pro dvě proměnné ............................................................................................... 70
OVĚŘENÍ DAT ......................................................................................................................................... 72
CHYBOVÁ HLÁŠENÍ ................................................................................................................................ 74
NASTAVENÍ PROSTŘEDÍ EXCELU ............................................................................................................ 75
Oblíbené ............................................................................................................................................ 75
Vzorce ................................................................................................................................................ 76
Uložit ................................................................................................................................................. 76
Přizpůsobit ......................................................................................................................................... 76
Zdroje informací ................................................................................................................................ 76
TISK TABULEK ........................................................................................................................................ 77
ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 78
SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................................ 79
© Jaroslav Nedoma
6
ÚVOD DO MS EXCEL
Excel je počítačový program spadající do rodiny tabulkových kalkulátorů. Patří do
tzv. kancelářského balíčku Office celosvětové společnosti Microsoft. Jedná se o jeden
z nejvyspělejších programů svého spektra dovedností. Na trh se tento, dnes již úspěšný program,
dostal v roce 1985, tenkrát ještě pro Mac. O dva roky déle, v roce 1987, již vyšel ve verzi pro
Windows.
Tento materiál, který právě držíte v rukou, se Vám pokusí nastínit problematiku MS Excel
v podání verze 2007. Má za úkol provést Vás úskalími tabulek, grafů, vzorců, funkcí a hromadou
jiných oblastí, které Excel nabízí.
Jestliže bude v této publikaci popisována nějaká cesta systémem počítače, budeme se bavit o
systému Windows XP. V případě, že sedíte u jiné verze operačního systému Windows, nelekejte se,
většinou jde jen o drobné nejasnosti, které snadno dohledáte. Takové systémové cesty se snažím
popisovat jednotně ve stylu kurzívy a následných šipek ukazujících směr dalšího kroku ().
PRVNÍ SPUŠTĚNÍ
Excel spouštíme nejčastěji pomocí zelené ikonky s naznačeným písmenem „X“, které
symbolizuje samotný tabulkový editor. Při klasické instalaci se spolehlivě nachází mezi všemi
programy v nabídce START (START Všechny programy Microsoft Office Microsoft Office
Excel 2007).
Po spuštění se ocitneme přímo na počátku naší cesty, v okně programu. Hlavní částí tohoto
okna je pracovní plocha s několika buňkami. Aktivní buňkou bude v samém počátku buňka s adresou
A1. O adresaci bude zmínka na následujících stránkách. Na spodním okraji okna programu máme
možnost přepínat mezi jednotlivými listy, které jsou v základním zobrazení tři. Každý takový list je
jakousi stránkou v jednom jediném sešitě, který potom jako celek ukládáme pod jeden název
dokumentu.
Každý list má sám o sobě přesně 1 048 576 řádků a 16 384 sloupců. Když si tato čísla
vynásobíte, dostanete se na astronomických 17 179 869 184 buněk. Opravdu je to neskutečně velké
číslo a mějme na vědomí, že se pořád nacházíme jen na jednom z několika možných listů. Prostor pro
Vaši tvorbu je tedy opravdu ohromný! Představme si situaci, kdy bychom začali vypisovat buňku po
buňce, rychlostí buňka za sekundu. I taková rychlost by Vám zabrala neuvěřitelných 500 let
nepřetržité práce. Vaším výsledkem by byl stoh 36 miliónů na sobě poskládaných listů papíru, který
by byl přibližně tak vysoký, jako 11 staveb Eiffelovy věže v Paříži nad sebou. Nyní ale zpět do reality.
Na obr. 1 vidíme okno spuštěného Excelu. Ten, kdo měl co dočinění se staršími vydáními
verze Excelu, se nyní setkává s úplně novým provedením rozložení všech nástrojů. Ze starších verzí
zmizely klasické nabídky a namísto nich se zde objevil pás karet, který tvoří strukturu jednotlivých
záložek (Domů, Vložení, Rozložení stránky, Vzorce, Data, …). Každé toto heslo otevře nové možnosti
nástrojů Excelu, které jsou seskupeny v jednotlivých rubrikách. Říkejme jim karty. Ty potom obsahují
právě ty ony příkazy, kterými se budeme prodírat.
Pokud zde budu uvádět cestu k nějakému příkazu právě přes pásmo karet, bude cesta tučně
zdůrazněna a systém „Záložka – Karta – Příkaz“ bude oddělen takto pomlčkou.
© Jaroslav Nedoma
7
Obr. 1 Okno programu Excel
Neměli bychom v popisu okna programu zapomenout ani na tlačítko Office (kulaté tlačítko
v levém horním roku aplikace), které zachovalo jako jediné vstup do nabídky. Nabídka je detailněji
vidět na obr. 2. Pod tlačítkem Office se skrývají takové ty nejčastější operace se sešitem jako je
tvorba nového sešitu, otevírání,
ukládání, tisk a jiné možnosti
samotné aplikace.
Na obr. 2 se zaměřuji
především na nabídku Uložit
jako. Když si ji projdete, zjistíte,
že máme několik možností, jako
co sešit uložit. Od verze Excelu 97
až po verzi 2003 se dokumenty
ukládaly s koncovkou .xls. Tato
koncovka je již pro „nový“ Excel
2007 minulostí. Využívá již novou
koncovku .xlsx, která není zpětně
kompatibilní tzn., že všechno to,
co bychom uložili v nové verzi
2007 a chtěli otevřít následně ve
verzi starší, by se nezdařilo. Proto
je zde volba uložit jako Sešit aplikace Excel 97-2003, která zachová zpětnou vazbu. Pokud bychom
Obr. 2 Nabídka Office – položka Uložit jako
© Jaroslav Nedoma
8
chtěli otevřít naopak starší dokument v této nové verzi, půjde to bez problémů, jen s původním
omezením 65 836 řádků a 256 sloupců. Pokud bychom ale i tento „starší“ dokument „přeuložili“ nově
pod koncovkou .xlsx, dostal by podobu listu verze 2007, takže bychom měli pro práci širší pole
působnosti.
Pokud se bavíme o možnostech ukládání, mohli bychom zmínit ještě nově možnost ukládání
ve formátu PDF. Tuto možnost musíme po zakoupení Excelu aktivovat, poté již však bude bez
problémů fungovat a oceníte ji určitě v případě, že se chystáte vytvořit dokument, který poputuje
dále z Vašich rukou, ale vy si nepřejete, aby byl dále upravitelný. Jinými slovy, chcete zachovat
veškerou podobu vašich tabulek bez jakékoliv změny druhou osobou.
Je třeba zmínit ještě rozdíl mezi položkami Uložit a Uložit jako. Pokud budete dokument
ukládat zcela poprvé, je jedno, kterou položku si vyberete. Obě Vás totiž odkážou do dialogového
okna, kde musíte zadat název Vašeho nového dokumentu, jeho umístění a typ. Jestliže již ale
pracujete na jednou uloženém dokumentu, je rozdíl značný. Položka Uložit by znamenala přeuložit
(nahradit) stávající dokument Vašimi nynějšími úpravami a Uložit jako má za úkol ponechat původní
dokument ve stavu, v jakém byl před jakýmikoliv úpravami a ten upravený uložit pod jiným názvem,
popř. na jiné umístění v počítači.
Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:
CTRL+N Nový sešit
CTRL+O Otevřít již existující sešit
CTRL+S Uložit aktuální sešit
PRÁCE S LISTY
Již jednou tu padla zmínka o listech v Excelu. Pokud by vám již tři základní listy nestačily, je
možnost přidat list další. Způsobů je několik a nabízí se využít asi ten nejjednodušší z nich. Klikneme
na poslední „útržek“ za posledním názvem listu v řadě. Ihned po kliknutí se vytváří nový list pod
dalším pořadovým číslem (př. List 4). Vše je názorně vidět na obr. 3. Druhým způsobem, jak vložit list,
je kliknutí na jeden z listů pravým tlačítkem myši a zvolit možnost „Vložit“ a následně potvrdit vložení
listu. Další možností je navštívit pás karet. Konkrétně
cestu Domů – Buňky – Vložit – List. Určitě vidíte, že první
možnost je tou nejrychlejší.
Všimněte si, že před prvním listem vlevo je systém čtyř typů šipek. Krajní dvě se svislou čarou Vás přesouvají systémem listů od úplného začátku na úplný konec a naopak. Mají smysl ve chvíli, kdy sešit obsahuje tolik listů, že je není možné zobrazit viditelně vedle sebe. Takové listy se poté skrývají a tyto dvě ikony jsou rychlou volbou ke skoku nakonec, popř. na začátek. Zbylé dvě „jednoduché“ šipky mají úlohu zobrazovat rovněž již neviditelné listy, tentokráte po jednom.
Každý list můžeme samozřejmě přejmenovat a nahradit tak standardní název. Lze tak udělat
například „dvojklikem“ na ouško listu, který chcete přejmenovat. Název se označí a vy již jen napíšete
jeho nový název. Druhou cestou je pravé tlačítko myši na list, který chcete přejmenovat a volit
položku „Přejmenovat“.
Název listu (ouško listu ve spodní části okna) může mít také grafické rozlišení pomocí několika
barev dle Vašeho výběru. Pokud chcete utéct od bílého „stereotypu“ zabarvení názvů, klikněte na
název listu, který má být barevně odlišen, pravým tlačítkem myši a volte položku „Barva karty“.
Obr. 3 Oblast listů
© Jaroslav Nedoma
9
TVORBA JEDNODUCHÉ TABULKY
Naší praktickou stránku Excelu započneme pěkně od začátku. Nejprve je potřeba naučit se
tvořit tabulky po grafické (vizuální) stránce. Jinými slovy tak, aby se Vám líbily. V této kapitole se tedy
naučíme pracovat s buňkami (formátovat je). Tabulky v Excelu rozdělujeme na tzv. jednoduché a
chytré. Jednoduchou tabulkou se myslí tabulka, která slouží ke zpřehlednění dat (taková, na které
nyní začneme pracovat). Chytré tabulky jsou naopak ty, které už nejenom hezky vypadají, ale již také
pracují s nejrůznějšími vztahy a vzorci.
Tvorba jednoduché tabulky spočívá v několika kategoriích formátu buněk a návrhu samotné
tabulky.
Návrh tabulky a základní úpravy v tabulce:
Vyplnění tabulky
Změna údaje v buňce
Přesun buněk (vyjmutí)
Kopírování buněk
Vkládání a mazání řádků a sloupců
Formátování buněk:
Druh údaje v buňce
Zarovnání údajů v buňce
Písmo
Ohraničení tabulky
Výplň
Zámek
Začneme tvorbou jednoduché tabulky, která bude ve finále představovat přepravu cestujících
městskou hromadnou dopravou v několika českých městech. Tabulka bude obsahovat údaje
zobrazující počet přepravených cestujících v každém dopravním prostředku v každém městě zvlášť a
hodnota bude znázorněna v tisících za den.
VYPLNĚNÍ TABULKY
Klikněte nyní do buňky A2 a začněte pod sebe vypisovat alespoň 4 dopravní prostředky MHD.
Buňka A1 zůstane prázdná. Všimněte si, že stačí kliknout do buňky A2, vypsat např. Metro a stisknout
Enter. Ten automaticky uloží Váš text do buňky a umístí kurzor do následující buňky, která se nachází
o jednu pozici směrem dolů, tj. A3. Postup vyplňování seshora dolů je asi nejefektivnější. Takto
postupujte alespoň do buňky A5.
Buňky B1 až D1 budou obsahovat názvy čtyř českých měst.
Prázdné buňky mezi jednotlivými záhlavími měst a dopravních prostředků budou vyplněny
číselnými údaji znázorňující přepravené cestující za den v tisících. Vyplňujte buňky náhodně
smyšlenými čísly tak, abyste střídali celá čísla s desetinnými. Za chvilku zjistíte, proč tento systém
vypisování.
© Jaroslav Nedoma
10
Všimněte si, že Excel rovná text v buňkách automaticky doleva, zatímco číselné hodnoty
doprava. Tento fakt si pečlivě zapamatujte. Je podstatný z hlediska druhu dat v buňkách.
Obr. 4 Vám ukáže základní návrh naší tabulky. V tabulce si všimněme dlouhého názvu města
České Budějovice. Je delší, než je
šířka sloupečku E. Přesto máme
veškerý text zapsán v buňce E1 a
buňka F1 je úplně prázdná přesto,
že se zdá, že obsahuje text konce
názvu. Pokud ale vyzkoušíte
libovolný zápis dat do této buňky
tak zjistíte, že se název města
v buňce E1 skryje. Celý obsah buňky vždy stoprocentně zjistíme tak, že klikneme do buňky a
podíváme se do řádku vzorců (řádek, který obsahuje černé fx a za ním prázdné místo – přesně zde se
celý obsah buňky zobrazí).
Pokud bychom chtěli nastavit šířku sloupečku E tak, aby se tam celý název města vešel, je
nutné ukázat myší na hranici mezi sloupečkem E a F (objeví se černá dvojitá šipka), kliknout a držet
levé tlačítko myši a táhnout na požadovanou šířku. Pak už jen pustit a je hotovo. Pokud by se Vám
nelíbilo, že máte každý sloupeček jinak široký a chtěli jste to napravit, musíte nejprve označit všechny
sloupečky s názvy měst (B až E) přímo v záhlaví, tj. přes samotná písmena B až E. Následně zatáhnout
např. mezi B a C nebo mezi C a D (zkrátka libovolně v našem výběru označení) na požadovanou šířku
a myš pustit. Výsledek je patrný na první pohled. Provedli jsme tzv. hromadné nastavení šířky
sloupečků. Podobná operace se řeší stejně i u výšky řádků.
Dále bychom chtěli provést jednoduché úpravy týkající se změny řezu písma. Názvy měst a
dopravní prostředky bychom chtěli označit tučně. Mohli byste označit všechna města a potom se
podívat na Domů – Písmo – B, ale tento postup byste museli opakovat i pro dopravní prostředky.
Pokud víte, že chcete provádět s více oblastmi stejnou operaci, proveďte nejprve označení těchto
oblastí. Jak?
1. Označit první oblast (např. názvy měst)
2. Stisknout a držet klávesu CTRL
3. Označit druhou oblast (např. dopravní prostředky)
4. Pustit klávesu CTRL
5. Domů – Písmo – B (tučné písmo)
Výsledek je hotov. Takto můžete najednou označit několik nesouvislých oblastí a provést akci
pouze jednou. Tímto jsme trochu zabrouzdali do oblasti formátování buněk, ale ještě z ní na chvilku
utečeme. Předtím ještě následuje zmínka o třech základních
symbolech pro úpravu řezu písma na kartě písmo – obr. 5.
Řez písma:
B – tučné písmo
I – kurzíva
U – podtržené písmo (po rozkliknutí šipky vedle U je možné využít dvojitého podtržení)
Obr. 4 Jednoduchá tabulka – vyplnění
Obr. 5 Písmo
© Jaroslav Nedoma
11
ZMĚNA ÚDAJE V BUŇCE
Pokud se při vyplňování údajů v buňce dopustíme chyby, je možná oprava tohoto údaje třemi
následujícími způsoby:
Kliknout do buňky, kterou chceme opravovat a podíváme se do řádku vzorců. Tady již stačí
kliknout (nechat blikat kurzor) a upravovat klasický text. Po potvrzení klávesou Enter se
změna provede.
Provést dvojklik na opravovanou buňku a započne blikat kurzor přímo v ní. Tady provedeme
změny a potvrzujeme opět klávesou Enter.
Kliknout na buňku a stisknout klávesu F2 z řady funkčních kláves na klávesnici. Opět začne
blikat kurzor přímo v buňce a my opravíme chybu. Potvrzujeme výsledek rovněž Enter.
PŘESUN BUNĚK
Pokud budeme pracovat s tabulkami, stane se nám několikrát, že bychom potřebovali
skupinu buněk, buňku jedinou nebo právě také celou tabulku, přesunout. Přesouvání (přemisťování)
se provádí několikerým způsobem.
První způsob počítá se znalostí práce s myší:
1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete přesouvat.
2. Myší se přesuňte na okraj vaší označené oblasti, jedná se o ztučněnou čáru kolem Vašeho
výběru. Klasický bílý kurzor Excelu se změní na černou šipku směřující do všech stran.
V tomto okamžiku klikneme a držíme levé tlačítko myši.
3. Táhnete kamkoliv (na Vaše nové umístění této skupiny buněk) a pouštíme tlačítko myši.
Druhý způsob provedeme opět pomocí myši:
1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete přesouvat.
2. Do označené oblasti klikněte pravým tlačítkem myši a z místní nabídky, která se následně
zobrazí, vyberte položku Vyjmout.
3. Následně stačí kliknout pravým tlačítkem do libovolné buňky vašeho výběru různě
v sešitě, která bude představovat budoucí levý horní roh přemístěné tabulky, a vybereme
položku Vložit.
Třetí způsob počítá se znalostí schránky Office (obr. 6):
1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete přesouvat.
2. Podíváme se na kartu Schránka (Domů – Schránka). Zde klikneme na
ikonu se symbolem nůžek, která sama o sobě znamená Vyjmout.
3. Následně stačí kliknout levým tlačítkem do libovolné buňky vašeho
výběru různě v sešitě, která bude představovat budoucí levý horní roh
přemístěné tabulky, a vybereme Domů – Schránka – Vložit.
Čtvrtý způsob pracuje se znalostí klávesových zkratek:
1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete přesouvat.
2. Stiskněte kombinaci kláves CTRL+X, která znamená Vyjmout.
3. Následně stačí kliknout levým tlačítkem do libovolné buňky vašeho výběru různě v sešitě,
která bude představovat budoucí levý horní roh přemístěné tabulky, a stisknout
kombinaci kláves CTRL+V, která znamená Vložit.
Stačí, když si vyberete jednu z těchto čtyř metod a tu budete používat.
Obr. 6 Schránka
© Jaroslav Nedoma
12
KOPÍROVÁNÍ BUNĚK
Určitě se Vám nejednou stane, že byste nejraději vytvořili kopii nějaké tabulky nebo třeba jen
její části k tomu, abyste si ušetřili práci při tvorbě podobné tabulky další. Přesně o tom naše kapitola
pojednává. Opět najdeme podobné čtyři způsoby tak, jako tomu bylo u přesouvání.
První způsob počítá se znalostí práce s myší:
1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete kopírovat.
2. Myší se přesuňte na okraj vaší označené oblasti, jedná se o ztučněnou čáru kolem Vašeho
výběru. Klasický bílý kurzor Excelu se změní na černou šipku směřující do všech stran.
V tomto okamžiku klikneme a držíme levé tlačítko myši a k tomu stiskneme na klávesnici
klávesu CTRL.
3. Táhnete kamkoliv (na Vaše další umístění stejné skupiny buněk), pouštíme klávesu CTRL
a pouštíme tlačítko myši.
Druhý způsob provedeme opět pomocí myši:
1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete kopírovat.
2. Do označené oblasti klikněte pravým tlačítkem myši a z místní nabídky, která se následně
zobrazí, vyberte položku Kopírovat.
3. Následně stačí kliknout pravým tlačítkem do libovolné buňky vašeho výběru různě
v sešitě, která bude představovat budoucí levý horní roh zkopírované tabulky, a
vybereme položku Vložit.
Třetí způsob počítá se znalostí schránky Office (obr. 6):
1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete kopírovat.
2. Podíváme se na kartu Schránka (Domů – Schránka). Zde klikneme na ikonu se symbolem
dvou listů papíru, která sama o sobě znamená Kopírovat.
3. Následně stačí kliknout levým tlačítkem do libovolné buňky vašeho výběru různě v sešitě,
která bude představovat budoucí levý horní roh zkopírované tabulky, a vybereme Domů
– Schránka – Vložit.
Čtvrtý způsob pracuje se znalostí klávesových zkratek:
1. Označte buňku nebo skupinu buněk, kterou chcete kopírovat.
2. Stiskněte kombinaci kláves CTRL+C, která znamená Kopírovat.
3. Následně stačí kliknout levým tlačítkem do libovolné buňky vašeho výběru různě v sešitě,
která bude představovat budoucí levý horní roh zkopírované tabulky, a stisknout
kombinaci kláves CTRL+V, která znamená Vložit.
Opět platí pravidlo, že stačí k úspěšnému kopírování znalost pouze jediné z těchto čtyřech možností.
Užitečné klávesové zkratky k posledním dvěma kapitolám:
CTRL+X Vyjmout
CTRL+C Kopírovat
CTRL+V Vložit
PRÁCE S ŘÁDKY A SLOUPCI
Vraťme se nyní k naší tabulce přepravy cestujících. Budeme s ní pokračovat v dalších
možných úpravách. Rádi bychom vložili jeden řádek ještě před ten nyní v pořadí první a jeden sloupec
před první v pořadí. Jakým způsobem to provést? Odpovědí je opět víc:
© Jaroslav Nedoma
13
Klikneme pravým tlačítkem myši na číslo řádku, nad který chceme vložit ještě řádek další.
V místní nabídce vybereme položku Vložit buňky. Výsledek je na světě!
Klikneme do jakékoliv buňky v prvním řádku a zavítáme na Domů – Buňky (obr. 7) – Vložit
(šipka pod Vložit) a vybíráme položku Vložit řádky listu. Výsledek je rovněž na světě.
Se sloupci to funguje naprosto shodným systémem. Opět ukázka postupů obou možností:
Klikneme pravým tlačítkem myši na písmeno sloupce, nad který
chceme vložit ještě řádek další. V místní nabídce vybereme
položku Vložit buňky. Výsledek je na světě!
Klikneme do jakékoliv buňky v prvním sloupci a zavítáme na
Domů – Buňky (obr. 7) – Vložit (šipka pod Vložit) a vybíráme
položku Vložit sloupce listu. Výsledek je rovněž na světě.
Tabulka bude po obou úpravách vypadat tak jako na obr. 8. Dále s tabulkou budeme pracovat
po různých odvětvích formátování.
Obr. 8 Tabulka s vloženým řádkem a sloupcem
DRUH ÚDAJE V BUŇCE
Nyní se dostáváme do další oblasti, kde se budeme věnovat tomu, jaký údaj představuje
hodnota vyplněná v každé buňce.
Vraťme se do chvíle, kdy jsme si říkali, že číselné hodnoty Excel automaticky zarovnává
doprava, zatímco text doleva. Každá buňka může mít formát, který Excel pozná po Vašem vložení
z klávesnice a pracuje s ním, ale můžete si formát také nadefinovat dle jiných potřeb.
Vše se odehrává v okně Formát buněk. Do formátu buněk se lze dostat několikerým
způsobem:
Kliknutí pravým tlačítkem na oblast nebo buňku, kterou chceme formátovat. Z místní nabídky
vybrat položku Formát buněk.
Cesta Domů – Buňky (obr. 7) – Formát – Formát buněk.
Na záložce Domů jsou karty Písmo, Zarovnání a Číslo. Tyto tři karty obsahují vpravo dole
skoro až neviditelnou šipku směřující vpravo dolů. Na tuto šipku stačí kliknout a dostáváme
se rovněž do okna Formát buněk.
Pokud se budeme v této publikaci někde bavit o formátu buněk, myslí se tím, že znáte jednu
z těchto cest.
Obr. 7 Buňky
© Jaroslav Nedoma
14
Dostaňme se tedy jakoukoliv cestou do Formátu buněk a podívejte se na záložku Číslo
(obr. 9), která je hned první v pořadí. Karta je rozdělena do dvou částí. Vlevo je seznam všech druhů
dat v buňce.
Obecný typ je takový, kdy Excel bere číslo jako číslo a text jako text.
Typ Číslo umožňuje na číselné hodnotě nastavit počet desetinných míst a navíc použít třeba i
tzv. oddělovač tisíců, kdy Excel mezi každou hranicí tisíců vloží mezeru pro lepší čitelnost výsledku.
Dále zde máme možnost nastavit, jakým systémem se budou zobrazovat záporná čísla. Můžeme je
automaticky nechat zbarvit do červena a to s mínusem nebo bez něj nebo nechat klasické černé
provedení.
Typ Měna navíc umožňuje
nastavit za každou číselnou hodnotu
automaticky symbol měny, který si
vybereme z nabídky. Vy poté vypisujete
do buňky pouze číselnou část a po Enteru
Excel automaticky přiřadí znak např. Kč.
Typ Účetnický neumožňuje
nastavit jiné zobrazení záporných čísel a
neumožňuje jakékoliv zarovnání hodnoty
v buňce. Je dané, že obsah bude vždy
zarovnaný v buňce napravo a tím je
docíleno toho, že symbol měny bude vždy
zarovnán pod sebou a rovněž bude pod
sebou i desetinná čárka. Na rozdíl od typu
Měna se liší ještě tím, že namísto
zobrazení hodnoty „0 Kč“ ukazuje „- Kč“.
Další typy si můžete projít a zjisti, jaké zobrazení dat je dále možné.
Poslední typ, který je ještě hodně zajímavý, je Vlastní. Zde máme tzv. volné pole působnosti
pro to, abychom si mohli nadefinovat vlastní formát buňky. Vžijme se do situace, kdy budeme chtít
napsat do jedné buňky „15 ks“. Pokud bychom chtěli ale s touto „patnáctkou“ počítat, setkali bychom
se s tím, že nám Excel odpoví s chybovou hláškou, které budeme probírat až daleko na dalších
stránkách. Proto, aby se dalo s buňkou „15 ks“ počítat, musíme Excelu říct, že symbol „ks“
představuje naší jednotku, se kterou nemá pracovat a má se věnovat jen číselné části.
Představme si následující tabulku, která nás uvede do jakýchsi zástupných značek pro každý
typ dat.
Symbol Znak pro Symbol Znak pro
0 Číslo mm Minutu
# Číslo ss Sekundu
d Den @ Textový řetězec
m Měsíc * Libovolný počet znaků
r Rok ? Jeden znak
h Hodinu
Obr. 9 Formát buněk - Číslo
© Jaroslav Nedoma
15
V tabulce si všimněte zástupného znaku pro číslo. Je jím jednak nula a jednak křížek. Pokud
bychom využívali nulu, znamená to, že bude v buňce 0 za předpokladu, že jsme do buňky nezadali
ještě žádnou hodnotu. Křížek ale znamená, že pokud v buňce nic nebude, nula se nezobrazí.
Přistoupíme opět k řešení našeho problému.
1. Označte buňku nebo oblast, kterou chcete přeformátovat.
2. Otevřete Formát buněk a klikněte na záložku Číslo.
3. Vyberte typ Vlastní.
4. Klikněte do řádku pod „Typ:“ a smažte nynější text tak, aby byla řádka prázdná.
5. Napište ##0“ ks“ – přesně tak, jak zde vidíte (včetně uvozovek).
6. Potvrďte OK. A je hotovo!
Objasníme si bod 5. Dva křížky říkají, že na pozici stovek a desítek se může objevit jakákoliv
číslice. To samé říká i nula (třetí v pořadí) s tím, že pokud v buňce nebude zadaná žádná hodnota,
bude se zobrazovat 0 ks. Kdyby na třetím místě byl namísto nuly křížek, nula by se v takovém případě
neukazovala a v buňce by bylo pouze ks. Dalším pravidlem je, že veškerý text, který má být v buňce
viditelný, píšeme do uvozovek. Protože je i mezera textovým znakem, napíšeme do uvozovek jak
mezeru, tak i symbol jednotky ks. Celý text je tedy uvozen z obou stran. Tím jsme Excelu jednoduše
řekli, že má počítat pouze s tím, co je před mezerou, čili číslem.
Celou práci formátování typu dat v buňkách si můžeme ulehčit a
tím způsobem, že se podíváme na Domů – Číslo (obr. 10) a zde věnujeme
pozornost rolovací nabídce, ze které si můžete vybrat jeden ze základních
typů formátů, aniž byste navštívili Formát buněk.
Karta Číslo obsahuje ještě tlačítko se znázorněním bankovky s mincemi pro rychlé vložení
účetnického formátu s nabídkou několika symbolů měn, dále je zde typ procento a oddělení tisíců
s desetinnými místy. Jako poslední jsou zde dvě ikonky pro přidávání a odebírání desetinných míst
opět bez nutnosti okna Formát buněk. Přesně tyto ikonky vyzkoušíme při práci s naší tabulkou v této
kapitole. Když se na tabulku podíváte, číselné hodnoty nejsou přehledné. Jednou jsou to celá číslo,
dále čísla na jedno desetinné místo nebo také na dvě. Chtěli bychom vše ucelit tak, abychom měli
jednotně všechna čísla na dvě desetinná místa. Označte v tabulce všechny číselné hodnoty a využijte
předposlední tlačítko pro přidávání desetinných míst na kartě Číslo (obr. 10). Uvidíte, že hromadně
automaticky srovnáváte počty desetinných míst na Váš požadavek. Výsledek vidíte na naší tabulce
(obr. 11).
Obr. 11 Tabulka s doplněnými desetinnými místy na dvě
ZAROVNÁNÍ ÚDAJŮ V BUŇCE
Kapitola zarovnání se bude věnovat další záložce ve Formátu buněk. Jmenuje se jak jinak, než
Zarovnání (obr. 12). Když se na ní podíváte, zjistíte, že je složená z několika bloků.
Obr. 10 Číslo
© Jaroslav Nedoma
16
Zarovnání textu
- Vodorovně – máme zde na výběr několik možností, jak text v buňce vodorovně zarovnat.
- Svisle – vžijme se do situace, kdy zvětšíme výšku řádku. Cokoliv nyní napíšete do buňky, bude
zapsáno při jejím dolním okraji. Pokud to chcete změnit, využíváte právě této možnosti
svislého zarovnání.
Nastavení textu
- Zalomit text – pokud text přesahuje šířku sloupečku, ale buňka je dostatečně vysoká, je
možné použít tuto volbu a text se začne automaticky zalamovat (řádkovat) v místě, kdy by už
začal přesahovat do vedlejší buňky.
- Přizpůsobit buňce – tato volba se používá, pokud se text do buňky o kousek nevejde. Pak
přizpůsobení znamená, že se text uvnitř buňky zmenší tak, aby se přesně do buňky vešel a
nepřesahoval do buněk
okolních.
- Sloučit buňky – velice
frekventovaná volba,
která zapříčiní fakt, že se
všechny označené buňky
sloučí (spojí) v buňku
jedinou.
Orientace
Určuje, o kolik stupňů
bude text v buňce pootočen.
Standardem je 0 stupňů, které
v případě potřeby upravujete.
Většiny z těchto možností
můžete docítit opět jinak než přes
Formát buněk. Podívejte se na
Domů – Zarovnání. Na této kartě (obr. 13) si všimněte stejných voleb. Šest ikon pro zarovnávání
textu v buňce. Tři v horní řadě pro vodorovné a
tři ve spodní řadě pro svislé zarovnání. Volba
s náznakem ab a šipkou pootočenou o 45°
umožňuje po rozkliknutí navolit možnost
nejpoužívanějších stylů orientace textu
v buňce. Dále tu vidíme možnost zalomení textu
a slučování a zarovnání v jednom tlačítku.
S naší tabulkou vyzkoušíme opět pár možností z této kapitoly věnované zarovnávání. Čtyři
buňky nad našimi českými městy (C1 až F1) bychom potřebovali sloučit do buňky jediné a zapsat sem
na střed stručný nadpis Město. Označíme tedy všechny čtyři buňky a nahoře vybíráme Domů –
Zarovnání – Sloučit a zarovnat na střed. Do buňky nyní napíšeme Město a je hotov první úkol.
Podobně tomu bude u řádků. Buňky před dopravními prostředky (A3 až A6) sloučíme
podobně také v buňku jedinou a napíšeme sem text Dopravní prostředek. Po Enteru zjistíte, že se
Obr. 12 Formát buněk - Zarovnání
Obr. 13 Zarovnání
© Jaroslav Nedoma
17
text do buňky nevejde a byla by potřeba rozšířit sloupeček. My to ale provedeme jiným způsobem.
Buňku s naším textem Dopravní prostředek označíme a klikneme na tři ikony na kartě Zarovnání
(obr. 13). První bude ab se šipkou, kde vybereme z rozevíracího seznamu položku Otočit text nahoru.
Další krok bude stisknout Zalamovat text, aby se nám text do buňky vešel, když je ta možnost (buňka
přímo umožňuje pracovat s více řádky). Třetím krokem bude stisknutí prostřední ikony v horním
řádku zarovnávacích ikon (zarovnat na střed svisle).
Poslední, co bychom chtěli v tabulce udělat, je sloučení čtyřech buněk v levém horním rohu,
které tam zůstaly doposud prázdné (netknuté). Všechny buňky počínaje A1 a konče B2 označíme a na
kartě Zarovnání (obr. 13) stiskneme Sloučit a zarovnat na střed. Sem vypíšeme text Městská
hromadná doprava. Po Enteru opět doladíme. Vycentrujeme na absolutní střed (svisle i vodorovně),
použijeme zalamování textu. Ještě se setkáme s problémem, pokud bychom chtěli využít jiné
zalomení než to, jaké nám udělal Excel. Na prvním řádku by bylo sousloví Městská hromadná a na
druhém řádku by pokračovalo slovo doprava. My bychom chtěli Městská samostatně a zbytek na
druhém řádku. V tomto případě se bavíme o tzv. násilném zalomení textu v buňce:
1. Nechme nechat blikat kurzor v místě, kde chceme zalamovat (za slovem
Městská).
2. Stiskněte kombinaci kláves Alt+Enter a výsledek je hotov!
Nyní máme veškeré „kosmetické“ úpravy za sebou a tabulka vypadá pořád lépe. Podle
potřeby můžeme jako na výsledku (obr. 14) použít pro tyto naše dílčí nadpisy tučné písmo (B).
Obr. 14 Tabulka po použití zarovnávacích úprav
Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:
ALT+Enter Násilné zalomení textu v buňce
PÍSMO
Protože Excel není přímo textovým editorem, nenabízí tolik možností úprav textu, jako je
tomu například v textovém editoru Word. Určitě nám ale nabízí nejčastější úpravy písma, které běžně
potřebujeme využít. O jedné takové jsme se již bavili, bylo jím Tučné písmo.
Všechny možnosti nám skrývá Formát buněk pod záložkou Písmo (obr. 15). Zde si můžete
v bloku Písmo, vybrat styl písma, které se bude používat. V Excelu je standardně ve výchozí podobě
nadefinovaný styl Calibri, který lze samozřejmě změnit. Máme tu i možnost volby Řezu písma (tučné,
kurzíva, tučná kurzíva). Velikost písma určují čísla v tzv. pixelech neboli bodech. Standardní velikostí
je v Excelu velikost 11. Dále si můžeme z roletky vybrat styl Podtržení. Dále je zde volba Barvy.
V Efektech máme možnost volby přeškrtnutého písma nebo tvorbu horního či dolního indexu.
© Jaroslav Nedoma
18
Většinu opět můžeme
měnit bez dialogového okna
Formát buněk. Vystačíme si
s cestou Domů – Písmo (obr. 16).
Jedná se o kartu, která vám nabízí
v roletkách opět styl písma, jeho
velikost a řez.
Obr. 16 Písmo
Tučné písmo zde zastupuje
písmenko B, kurzívu písmenko I a
podtržené písmenko U.
U podtrženého písma je možnost kliknout na šipku vedle U a vybrat dvojité podtržení. Každá z těchto
úprav vlastní i klávesovou zkratku, která je uvedena na konci této kapitoly.
Barvu písma zastupuje symbol „áčka“ podtrženého barevně. Po kliknutí přímo na motiv
„áčka“ obarvíte text takovou barvou, která je tam aktuálně zobrazená (př. červená). Pod šipkou vedle
„áčka“ je samozřejmě možnost volby jiné barvy z široké palety odstínů. Všimněte si tzv. dynamiky
prostředí Excelu 2007. Pokud budete měnit barvu textu v buňce a budete jen nad paletou barev
přejíždět myší a vybírat si, ihned na pozadí vidíte, jak by takový výsledek vypadal, aniž byste volbu
vybírali. To v předchozích verzích nešlo.
Vedle velikosti písma si všimněte velkého a malého „áčka“. Pokud budete mít kurzor
umístěný v buňce s hodnotou a budete klikat na velké „áčko“ docílíte tím většího písma po předem
nadefinovaných krocích velikosti. Odpadá Vám tedy povinnost vybírat si z roletky čísel, ale přímo
před očima sledovat po několika kliknutích aktuální velikost.
Zbylým ikonám z této karty se budeme věnovat dále.
Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:
CTRL+B Tučně
CTRL+I Kurzíva
CTRL+U Podtrženě
OHRANIČENÍ TABULKY
Dostali jsme se k oblasti, kde si vysvětlíme, že v Excelu pracujeme v tzv. pomocné mřížce. Je
tedy vidět pouze orientačně v prostředí Excel, ale při tisku by data „plavala“ v prostoru bez
ohraničení.
Proto, aby mřížka vidět byla, musíme udělat pár kroků. Nejprve se seznámíme se záložkou
Ohraničení (obr. 17) ve Formátu buněk. Zde vidíme možnost navolení stylu čáry (tečkovaná,
čerchovaná, tlustá, … Po tomto výběru přejdeme do pravé části okna, kde musíme navolit, do jaké
Obr. 15 Formát buněk - Písmo
© Jaroslav Nedoma
19
části se má vybraná čára použít.
Pravá část okna vystihuje vždy vzorek
úseku námi označené oblasti. Pokud
jsme označili pouze jednu buňku,
máme ji tu v podobě jednoho pole a
uprostřed nápis Text. Pokud
označíme skupinu buněk, uvidíme
čtyři pole v náhledu a čtyřikrát nápis
Text. My musíme kliknout buď přímo
do náhledu na místo, kde má námi
vybraná čára být nebo využít
předpřipravených ikonek okolo
náhledu pro rychlou tvorbu mřížky.
Další možností pro rychlou
tvorbu těch nejzákladnějších
možností ohraničení je využít cestu
Domů – Písmo (obr. 16). Jedná se o
obrázek z předchozí kapitoly Písmo. Ikona pro ohraničení je symbolizována tlačítkem s náznakem
mřížky. Vedle něj je šipka, která rozevírá několik základních možností (např. Všechna ohraničení nebo
Tlusté ohraničení okolo, …). Jsme ale u faktu, že pokročilejší čáry musíme udělat pouze přes Formát
buněk.
Naši tabulku upravíme pomocí těchto nástrojů tak, aby měla všude jednoduchou mřížku, a
celek bude tlustě ohraničený. Pro oko můžeme opticky oddělit tlustou čarou i záhlaví měst a
dopravních prostředků od číselných hodnot. To bychom provedli označením řádku s nadpisem Město
a jednotlivých měst a vybráním položky Tlusté ohraničení okolo. Obr. 18 ukazuje prozatímní
výsledek.
Obr. 18 Tabulka doplněná o ohraničení
VÝPLŇ
Dalším odvětvím ve formátování je výplň buněk. Nyní již umíme měnit barvu textu v buňkách.
Zbývá tedy otázka, jak změnit barvu podkladu buňky. Odpověď je zase dvojí. Nejprve se budeme
věnovat Formátu buněk. Barva podkladu se zde mění na záložce Výplň (obr. 19).
Obr. 17 Formát buněk - Ohraničení
© Jaroslav Nedoma
20
Na této záložce máte
možnost vybrat si jednu
z nabízených barev a popřípadě
upravit Vzhled výplně, kde
můžeme dodatečně navolit styly
stínování nebo kombinace dvou
barev do jediné buňky. Vše už je
potom jen a jen na Vás, jak
chcete mít tabulku vyzdobenou.
V pravé části okna máme
možnost vkládat různá šrafování
do buněk pomocí nástroje Styl
vzorku. Hned nad touto možností
máte položku Barva vzorku, kde
opět vybíráte barvu, která se
Vám nejvíce líbí.
Opět budete hledat odpověď na otázku, kde je tentokráte ono zjednodušení pro chvilky, kdy
nebudete chtít navštěvovat tento Formát buněk. Odpověď nalezneme opět jako v předchozí kapitole
na kartě Písmo (obr. 16) – cesta: Domů – Písmo. Výplň je tu znázorněna tlačítkem s motivem kyblíčku
s vylévající se barvou. Vybíráte jednu z nich a vidíte výsledek. Opět jde o to, že složitější formáty
z této oblasti musíme dohledávat jen a pouze ve Formátu buněk.
Vaši tabulku si tedy můžete ještě různě barevně doladit, ale to již nechám na Vás. Poslední
záložce Zámek ve Formátu buněk se budeme věnovat až dále v této publikaci. Naše tabulka je nyní u
konce a splnili jsme si první oblast a tou byla tvorba jednoduché tabulky.
Obr. 19 Formát buněk - Výplň
© Jaroslav Nedoma
21
ČASTÉ DOPLŇKOVÉ OPERACE
MAZÁNÍ
Nejednou se dostaneme do situace, kdy je potřeba smazat pár údajů v buňkách. Stejně tak
jako v textovém editoru zde platí pravidlo označit vše a stisknout klávesu DELETE. Obsah buňky
(buněk) se vymaže a začínáte
od začátku. Ale pozor, doslova
vymažeme jen obsah buňky.
Pokud tedy bude obsah Vaší
mazané buňky podobný jako
na obr. 21, kde je číslo 12
orámováno přes ohraničení
buňky, stane se přesně ta akce znázorněná napravo v prvním řádku tohoto obrázku. Smaže se jen
číslo 12, ale rámeček zůstává. V případě, že chcete smazat nejen obsah, ale i formát buňky, musíte
využít nástroj k tomu určený z cesty Domů – Úpravy (obr. 20). Na této kartě
najdete ikonku „gumy“, která rozevírá seznam s více možnostmi. Máte tu na
výběr vymazat obsah (to samé jako klávesa DELETE), vymazat formát (v
našem příkladě na obr. 21 se jedná o mřížku) nebo vymazat vše, kdy se
stane to, co vidíme na obr. 21 ve druhém řádku napravo. Máme tu ještě
možnost mazání komentářů, ale o tom až v kapitole věnované komentářům.
Někdy bude potřeba vymazat celý řádek, popř. sloupec. Stačí kliknout na číslo řádku nebo
písmeno sloupce pravým tlačítkem a z nabídky vybrat Vymazat buňky. Stejné řešení lze provést i přes
Domů – Buňky – Odstranit – Řádky / Sloupce.
AUTOMATICKÉ FORMÁTOVÁNÍ
Nyní se chvilku věnujme kartě Styly (obr. 22). Nalezneme ji na Domů – Styly. Představme si,
že potřebujeme nějak vhodně naformátovat pár buněk, ale nechceme podnikat několik kroků, které
k našemu úspěšnému cíli povedou. Lze si pomoci nástrojem Styly buňky. Zde si můžete vybrat, jakým
stylem budou označené buňky provedeny. Zjistíte, že pouhým
kliknutím máte formát hotov po několikeré stránce formátů a
mnohdy působí výsledek hezkým dojmem.
To samé platí pro automatický formát celé tabulky
najednou. Stačí pouze kliknout do tabulky, kterou chcete rychle
naformátovat. Pak kliknout na Domů – Styly – Formátovat jako tabulku a vybrat jeden ze stylů pro
tabulku. Opět je výsledek rychle na světě!
ZPĚT
Úkon, který bychom často ocenili, když provedeme něco, co jsme jednoduše řečeno provést
nechtěli. Mluvíme tady o možnosti kroku zpět. Provedete něco špatně a chcete to odvolat a vrátit do
původní podoby, pak klikáte na panelu nástrojů pro Rychlý přístup (obr. 24) na ikonku modré šipky
točící se směrem doleva.
Obr. 21 Mazání obsahu a formátů
Obr. 20 Úpravy
Obr. 22 Styly
© Jaroslav Nedoma
22
Panel pro Rychlý přístup (obr. 24) obsahuje v základním zobrazení pouze tři ikonky. Určitě
oceníte přidání těch, které Vám usnadní práci z Vašeho pohledu, tzn., urychlí operace, které
používáte nejčastěji (např. rychlý tisk, náhled, otevřít, …). Tyto
nové nástroje do panelu přidáte stiskem černé šipky směřující
směrem dolů na konci toho panelu. Otevře se Vám nabídka
nejzákladnějších možností a vy si jednoduše zaškrtáte ty, které
chcete nahoře v panelu zobrazit. Změny se provádějí ihned. Pokud Vám možnosti této nabídky
nestačí, tak vyberte pod čarou položku
Další příkazy… Ta Vás přesměruje do okna
Možností aplikace Excel (obr. 23), ke
kterému padne určitě více slov v budoucnu.
Nyní se zabývejme tím, čím máme.
Z levé části vybíráte z nabídky Zvolit příkazy
z oblast, odkud chcete přidávat ikony a pod
tímto výběrem se Vám poté ukazují
všechny nástroje Vámi zvolené oblasti. Vy
označíte tu, kterou chcete přidat na panel
nástrojů Rychlý přístup (obr. 24) a klikáte
na tlačítko Přidat ve střední části. Seznam,
který se zobrazuje po pravé straně, je
seznamem panelu nástrojů Rychlý přístup.
Po stisknutí OK máte hotovo a Váš výběr je zřetelný v panelu nástrojů – Vaše ikony jsou nyní
použitelné pouhým kliknutím na ně.
Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:
CTRL+Z Zpět
KOPÍROVÁNÍ FORMÁTŮ
Dalším praktickým příkladem je fakt, kdy vypracujete tabulku, vyplníte ji hodnotami a zjistíte,
že byste rádi tabulku používali ještě jinde ale s úplně jinými hodnotami. Jinými slovy potřebujete
zkopírovat pouze to, jak daná tabulka vypadá (veškeré formáty – barevnost, mřížka, …) nikoliv
hodnoty v ní.
Postup je následující:
1. Označíme tabulku, jejíž strukturu chceme kopírovat.
2. Domů – Schránka – Kopírovat formát (ikona štětečku).
3. Kliknout do buňky, která bude představovat nový levý horní roh budoucí tabulky.
Ukázka je vidět na obr. 25, kdy jsme potřebovali zkopírovat pouze strukturu tabulky, ale
nezajímala nás již dále zkopírovaná data.
Obr. 24 Panel nástrojů Rychlý přístup
Obr. 23 Vlastní příkazy do panelu nástrojů Rychlý přístup
© Jaroslav Nedoma
23
Obr. 25 Ukázka kopírování formátů tabulky
NAHRAZENÍ
Může se stát, že potřebujeme nahradit text, který se vyskytuje v celém listu nesčetněkrát
jiným textem z jakéhokoliv důvodu. Neznamená to, že byste museli hledat každou buňku a každou
zvlášť opravovat. Excel
obsahuje nástroj pro
hromadné
nahrazování dat. Stačí
zadat, co chcete
nahradit a čím to
chcete nahradit. O
všechno ostatní se
Excel postará sám.
Podívejme se
na Domů – Úpravy –
Najít a vybrat – Nahradit. Otevře se dialogové okno (obr. 26), které po nás chce již dříve zmíněné
parametry. Do políčka Najít zapíšete přesně tu položku, která má být nahrazena, a do políčka
Nahradit napíšete nový obsah. Kdybychom zapomněli např. ve velké databázi autobazaru na háček u
všech vozů značky Škoda a chtěli bychom to hromadně napravit, do políčka Najít bychom napsali
Skoda a do políčka Nahradit bychom psali Škoda. Potvrzovali bychom tlačítkem Nahradit vše.
Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:
CTRL+H Nahradit
Obr. 26 Najít a nahradit
© Jaroslav Nedoma
24
VLOŽIT JINAK
Máme napsaný jakýkoliv vzoreček v již hezky navržené tabulce (barevnost, mřížka, …). Určitě
jste zjistili, že pravý dolní roh při tažení nepřenáší jen kopii vzorečku, ale že kopíruje rovnou i formát
buňky se vším všudy. Dostáváme se tedy před problém, jak zkopírovat jen a pouze vzorec bez vlivu na
vzhled dalších buněk. Máte dvě možnosti, jak to udělat.
1. Použití okna Vložit jinak:
Kliknete na buňku, kde je Váš vytvořený vzoreček.
Necháte tuto buňku kopírovat (např. CTRL+C).
Označíme buňky, kam chceme tento náš vzoreček
zkopírovat.
Na Domů – Schránka – Vložit (šipka pod heslem
„Vložit“).
Vložit jinak (obr. 27).
Otevře se dialog stejný jako na obr. 29 a z něj vybereme
možnost Vzorce.
Je hotovo!
2. Pomocí pravého tlačítka myši:
Kliknete na buňku, kde je Váš vytvořený vzoreček.
Budete táhnout za pravý dolní roh, ale pravým tlačítkem
myši přes všechny buňky, do kterých chcete vzoreček
zkopírovat.
Pouštíme pravé tlačítko myši.
Z místní nabídky, která se zobrazí, vybíráme Vyplnit bez
formátování (obr. 28).
Obr. 29 Vložit jinak
Obr. 27 Vložit jinak - nabídka
Obr. 28 Vyplnit bez formátování
© Jaroslav Nedoma
25
SEZNAMY
POUŽITÍ SEZNAMŮ
Excel nabízí 4 předdefinované seznamy (obr. 30), které je možné využívat. Prvním seznamem
jsou dny v týdnu. Zkuste napsat do jakékoliv buňky Pondělí a potvrďte. Vraťte se nazpět do této
buňky a všimněte si, že označení buňky kolem dokola je jednotvárné až na pravý dolní roh, který je
v podobě černého bodu (čtverečku). Když na tento bod kliknete a budete držet levé tlačítko myši,
můžete táhnout směrem dolů. Táhněte takto o sedm
políček a tlačítko myši pusťte. Rázem vidíte vyplněné
buňky dny v týdnu. Jedná se o hezké zjednodušení
práce. Kdybyste přetáhli políček víc než sedm, setkali
byste se se začátkem dalšího týdne. Položky se tzv.
cyklicky opakují.
Druhým definovaným seznamem jsou opět
dny v týdnu, tentokráte zkratkovitě. Do libovolné
buňky zapište PO. Nyní opět zatáhněte směrem dolů
za pravý dolní roh a vidíte výsledek.
Třetí seznam zobrazuje měsíce v roce. Zkusme
napsat Leden a zatáhnout dolů.
Čtvrtý seznam znázorňuje opět měsíce v roce,
tentokrát pomocí římských čísel. Zapište do buňky I a zatáhněte za pravý dolní roh. Vidíte seznam 12
římských čísel.
Máme tu, dá se říct, velké pole působnosti. Nemusíme nikdy začínat první položkou, ale
klidně můžeme začít kdekoliv v prostředku seznamu. Další možností je tažení do všech čtyř stran.
Směrem dolů a doprava se položky přičítají o jednu a směrem nahoru a doleva se položky o jednu
odečítají. Všimněte si také, že pokud napíšete PONDĚLÍ velkými písmeny, že všechny další dny budou
opět velkými písmeny. Pokud napíšete Pondělí tímto stylem, další dny v týdnu budou opět tímto
stylem. Záleží tedy na Vás i tento prvek, tj. to, jak budou hodnoty vypadat.
VLASTNÍ SEZNAMY
Dostanete se do situace, kdy dokolečka vytváříte jeden a ten samý seznam v buňkách. Říkáte
si, že by bylo jednodušší, kdyby seznam existoval stejně tak jako třeba měsíce v roce nebo dny
v týdnu a potom by Vám stačilo udat jen jeho jednu položku a pohodlně si zatáhnout za pravý dolní
roh. I na tuto situaci vývojáři Excelu mysleli a dali nám následující řešení.
Podívejme se pod tlačítko Office, kulaté tlačítko vlevo nahoře, o kterém jsme se bavili
v samotném úvodu publikace. Z nabídky vyberte vpravo dole položku Možnosti aplikace Excel.
Nechme označenou kategorii Oblíbené a vpravo klikněme na tlačítko Upravit vlastní seznamy.
Otevře se okno Vlastní seznamy (obr. 32), kde vidíme v levé části ty ony 4 předdefinované seznamy.
Svůj vlastní si vytvoříme tím způsobem, že zde v levé části necháme označenou položku NOVÝ
SEZNAM a vpravo v poli Položky seznamu necháme blikat kurzor a začneme vypisovat položku za
položkou s tím, že každou oddělíte klávesou Enter, tzn. budou pod sebou. Až budete mít seznam
Obr. 30 Definované seznamy
© Jaroslav Nedoma
26
Vašich položek vytvořený, kliknete vpravo na tlačítko Přidat a vidíte, že se Váš seznam přidal vlevo
jako poslední a jeho položky jsou odděleny čárkami. Okno potvrzujete OK a můžete vyzkoušet Váš
seznam v praxi. Do kterékoliv buňky napište jednu z Vašich položek a táhněte za pravý dolní roh. Před
sebou máte výsledek!
Další možností
je vytvořit vlastní
seznam z již
naplněných buněk
v Excelu. Vžijte se do
situace, kdy máte
např. Váš jmenný
seznam, který
obsahuje tisíc
položek, vyťukaný do
jednotlivých buněk a
určitě by se Vám
nechtělo jej
přepisovat ještě do
položek seznamu. V tomto případě opět zavítáme do okna Vlastní seznamy stejnou cestou jako
v předchozím případě. Nyní ale nezačneme vypisovat položku za položkou, ale budeme věnovat
pozornost spodní části okna, kde je řádek Importovat seznam z buněk. Jedná se o aktivní pole, na
jehož konci naleznete tlačítko s červenou šipkou směřující vlevo nahoru. Když na toto tlačítko
klikneme, okno Vlastních seznamů se ztratí a nahradí ho ztenčené okno (obr. 31), které říká, ukaž mi,
kde jsou data pro tvorbu vlastního seznamu. Takže označíme všechny buňky, které chceme do
seznamu zahrnout. U nás můžeme označit třeba naše města v první tabulce (od Prahy po České
Budějovice). Po označení stisknete Enter nebo stisknete tlačítko na konci řádky s červenou šipkou
směřující směrem dolů.
Nyní se nám v kolonce
Importovat seznam z buněk
objeví oblast buněk a stiskneme
tlačítko Importovat po pravé
straně. Naše položky se zobrazí
v okně a po levé straně se
zobrazí již jako poslední Vlastní
seznam (obr. 33). Pokračujeme
tlačítkem OK. Nyní již můžete
v Excelu zapsat do jakékoliv
buňky jednu položku
z importovaného seznamu a zatáhnout
za pravý dolní roh. Výsledek vidíte na
první pohled. Takto lze jednoduše nadefinovat již existující seznam z pozadí.
Obr. 32 Vlastní seznamy
Obr. 31 Výběr dat do vlastního seznamu
Obr. 33 Importovaný vlastní seznam
© Jaroslav Nedoma
27
POSLOUPNOSTI
V předchozí kapitole jsme se věnovali automatickým seznamům. Nyní je čas na posloupnosti.
Opustíme tedy text a věnujme se číslům.
LINEÁRNÍ POSLOUPNOST
Posloupnost je v Excelu velice užitečná možnost, pokud chceme například očíslovat nějaké
položky lineárně s postupkou 1. Máme na výběr několik možností, jak tak provést:
Stačí, stejně jako na obr. 36 uvést např. do buňky A3 hodnotu 1 a do
buňky A4 hodnotu 2. Pak označit obě tyto buňky a nyní v označené
oblasti zatáhnout za pravý dolní roh dolů. Ihned vidíte, že při tažení se
vpravo od Vašeho kurzoru zobrazuje číslo (obr. 34), které říká, jakou
hodnotu by obsahovala buňka po puštění tlačítka myši. Když tlačítko
pustíte, máte před sebou lineární seznam jdoucí po jedničce a to bez
složitých postupů.
Druhým postupem pro docílení toho samého je zapsat do buňky A3
hodnotu 1 a již nyní zatáhnout za pravý dolní roh. K tomuto tažení ještě
navíc stiskneme a držíme klávesu CTRL. Táhneme směrem dolů a tlačítko
myši pouštíme, poté pouštíme i CTRL. Bez použití CTRL
byste viděli pouze samé jedničky, protože byste
zkopírovali pouze hodnotu v buňce A3 a tou je jednička.
Nyní ale vidíte, že jste docílili toho samého, jako
v předchozím bodě, stačí si jen zapamatovat klávesu
CTRL, která automaticky zajistí postupku o 1.
Třetí způsob si opět vystačí s vyplněním jedničky
pouze do buňky A3. Potom budeme táhnout za pravý
dolní roh, tentokráte ale pravým (nikoliv levým!)
tlačítkem myši. Po tažení a puštění tlačítka se buňky
nevyplní, ale zobrazí se místní nabídka (obr. 35), ze
které vyberete Vyplnit řady. Výsledek je opět na světě!
Obr. 34 Ukázka tvorby posloupnosti
Obr. 36 Ukázky posloupností v Excelu
Obr. 35 Místní nabídka – Vyplnit řady
© Jaroslav Nedoma
28
Čtvrtý způsob pracuje s tím předchozím. Tzn., provedete všechno, jak je popsáno ve třetím
způsobu až na poslední pokyn (stisknout Vyplnit řady) – ten provádět nebudete. Namísto něj
vyberete v té samé nabídce jako poslední Řady… Otevře se dialogové okno věnované
posloupnostem (obr. 37). Zde
ponecháme zaškrtnutý Lineární
typ a velikost kroku bude 1.
Potvrzujete OK a výsledek je opět
hotov!
Jako poslední způsob se
nabízí práce s pásmem karet. Do
buňky A3 napíšeme opět 1. Dále
nebudete tahat za pravý dolní roh,
ale klasicky prostředkem buňky
označíte tu, která obsahuje naší
jedničku (A3) a navíc spolu s ní
označíte ještě ty, do kterých
chcete vytvořit Vaší postupku lineární posloupnosti. Necháte buňky označené. Podíváte se na
Domů – Úpravy – Výplň (modrá šipka směřující směrem dolů) – Řady (obr. 38). Zde opět
vyplníme to samé okno, kterým jsme se zabývali již dříve a máme
hotovo!
Opět si vyberte jeden způsob tak, jako dříve a ten se naučte používat.
Každému vyhovuje jiná metoda provedení, proto tu jsou pro úplnost
všechny.
Pokud budete chtít např. vyplnit jen lichá čísla tak, jak je uvedeno ve
sloupečku B na obr. 38, stačí napsat do buňky B3 hodnotu 1 a do
buňky B4 hodnotu 3. Pak obě políčka označit a zatáhnout za pravý
dolní roh dolů. Opět by se zde dala aplikovat většina postupů, které
jsme si ukazovali (postup s držením CTRL ne!).
Stejně byste postupovali u sudých čísel a obdobně i u přičítání např. desítky. Opět stačí udat
krok 0 a 10 a můžete vytvářet libovolně dlouhou posloupnost.
GEOMETRICKÁ POSLOUPNOST
Další typ posloupnosti, uvedený na obr. 36 ve sloupečku C, slouží k výpisu geometrické řady.
Každá další buňka je násobkem, který je zadán.
Buňka C3 obsahuje hodnotu 2. Poté zatáhneme za pravý dolní roh pravým tlačítkem myši
přes několik buněk směrem dolů. Pouštíme tlačítko myši a z místní nabídky, která se objeví, vybíráme
položku Řady… Opět se dostáváme do známého okna (obr. 38). Tentokrát zde nastavíme typ
Geometrický a velikost kroku na 2. Kdybychom ponechali jedničku, všechny buňky by ve výsledku
obsahovali všude hodnotu 2, protože dvojka násobená jedničkou je pořád dvojka a tak by to šlo dál.
Pokud zadáme velikost kroku 2, docílíme toho, že se původní dvojka vynásobí další dvojkou, což je 4,
dále se opět násobí dvojkou a to je 8 a takto se bude každý výsledek dále geometricky násobit.
Obr. 38 Řady – karta Úpravy
Obr. 37 Řady – úpravy posloupností
© Jaroslav Nedoma
29
DATUMOVÁ POSLOUPNOST
Datumová, neboli kalendářní posloupnost je určena pro práci s datem. Úplně nejjednodušší
použití je vidět na obr. 36 ve sloupečku D. Do buňky D3 je vepsán datum 1. 1. 2010 a poté jsme
zatáhli dolů za pravý dolní roh. Zobrazí se seznam po sobě
jdoucích dat. Toto zobrazení pracuje s tzv. systémovým časem,
takže se nemusíte bát, že Excel posloupnost splete. Přesně ví,
kolik má jaký měsíc dní a navíc umí zjistit, který rok je
přestupný a který nepřestupný a na základě toho opravuje
délku měsíce února, která se mění.
Ve sloupečku E vidíte výpis pouze pracovních dní bez
sobot a nedělí. Jak to Excel dělá? Stačí vypsat jeden náhodný
pracovní den (př. 4. 10. 2010) a zatáhnout dolů za pravý dolní
roh ne levým, ale pravým tlačítkem myši. Po puštění se zobrazí
opět místní nabídka a z té vybíráme Vyplnit pracovní dny
(obr. 39). Vyplní se tedy pouze dny bez sobot a nedělí. Svátky
se bohužel nepřeskakují a vyplňují se jako běžný pracovní den.
Excel je mezinárodní program a státní svátky jsou v každé zemi jiné. Microsoft tedy ještě nezvládl
nadefinovat odlišnosti v tomto odvětví pro každou lokalizaci.
Sloupeček F vypisuje data všech sobot po sobě jdoucích. Opět se jedná jen o udání kroku 7.
Napíšeme do buňky F3 datum nějaké soboty. V tabulce je uveden příklad 30. 10. 2010. Do další buňky
vyplníme sobotu následující (6. 11. 2010). Nyní označíme obě data a táhneme klasicky levým
tlačítkem myši za pravý dolní roh. Pouštíme v libovolné buňce a vidíme odpovídající počet
následujících dat sobot.
Zbývá sloupeček G, kde je znázorněna textově-číselná posloupnost. Používá se v případě, kdy
se textová část v buňkách opakuje, ale číselná část je navyšována například o jedničku. V tomto
případě je v buňce G3 uvedena hodnota položka 1. Poté zatáhneme za pravý dolní roh a vidíme
požadovaný výsledek. Text položka se nemění a číslo narůstá s dalšími buňkami o jedna navíc.
Obr. 39 Místní nabídka – Vyplnit pracovní dny
© Jaroslav Nedoma
30
CHYTRÉ TABULKY
Ze začátku jsme se zabývali tvorbou jednoduché tabulky. Zajímalo nás, jak tabulka vypadá, jak
zapůsobí na každého, když si k Excelu sedne. Nyní se odpoutáme od otázky vzhledu a budeme se
věnovat otázce funkčnosti. Excel je založený na maximálním usnadnění práce. My nyní nakoukneme
do jednoho takového odvětví a tím je počítání s daty v naší tabulce městské dopravy.
Nejprve bych Vás
poprosil, abyste si naší
tabulku doplnili o součtový
řádek, který je vidět např.
na obr. 40. Nyní chceme
vytvořit součet položek za
město Prahu do buňky C7.
Ukážeme si vše opět od
samého začátku. Aniž byste znali jiné postupy, vystačíte si se znalostí základní jednoduché aritmetiky
(sčítání, odčítání, násobení a dělení). Pokud Vám tyto čtyři matematické operace něco říkají, jste na
správné cestě.
1. Klikněte do buňky, kde chcete vidět výsledek (C7).
2. Každý vzorec v Excelu začíná znaménkem „=“ (rovná se). Toho se budeme držet v celé této
publikaci. Napíšete tedy „=“.
3. Za rovnítko pokračujeme informací, co chceme sčítat. Máme dvě možnosti. Buď kliknout do
buňky C3, kde se nachází hodnota 1000,00 a Excel Vám za rovnítko automaticky doplní
adresu buňky C3 a nebo místo klikání adresu buňky C3 vypíšete ručně na klávesnici.
4. Za C3 napíšeme operátor „+“ (plus).
5. Klikáme do buňky C4, dále vkládáme opět plus atd.
6. Celkový vzorec vypadá takto: =C3+C4+C5+C6
7. Stiskneme klávesu Enter a vidíme výsledek!
Klikněte nyní do našeho výsledku (buňka C7) a podívejte se do řádku vzorců (obr. 41). Ačkoliv
v buňce C7 vidíte výsledek 1916,76, v řádku vzorců je vzorec, pomocí kterého jste k výsledku došli.
Kdybyste klikli např. do buňky C3, kde je hodnota 1000,00, v řádku vzorců bude jen 1000, protože se
jedná o hodnotu a ne o vzorec.
Obr. 40 Součtový řádek v tabulce
Obr. 41 Výpočet součtu pomocí jednoduché aritmetiky
© Jaroslav Nedoma
31
Nyní jste dokázali udělat tabulku, která si pohlídá jakoukoliv změnu ve sloupečku Praha. Co to
znamená? Zkuste změnit hodnotu u jakéhokoliv dopravního prostředku ve sloupečku Praha a po
Enteru uvidíte ihned nový výsledek. To jsou principy vzorečků v Excelu, které se přepočítávají
okamžitě s každou změnou ve zdrojové části dat.
Teď byste rádi udělali asi to samé i pod Brnem, Libercem a Českými Budějovicemi. Určitě by
nebylo špatně zopakovat tento postup ještě třikrát, ale mám pro Vás jednodušší řešení. Klikněte do
buňky C7, kde je náš první výsledek a zatáhněte za pravý dolní roh směrem doprava pod všechny
sloupečky a tlačítko myši pusťte. Vidíte to, co by Vám trvalo o dost déle, tři další výsledky, které jsou
správně pro každé město zvlášť. Jsme u toho, že v Excelu funguje kopírování vzorečků ve výchozím
stavu tzv. relativně, tzn., že pokud budeme táhnout směrem doprava, Excel začne automaticky měnit
všechna písmenka sloupců v původním vzorci o jedno dál v abecedě. Tím je zaručena správnost
našich výsledků. Když se podíváte do buňky D7, která obsahuje součet za Brno, zjistíte, že řádek
vzorců opravdu neobsahuje původní „céčka“, ale byla nahrazena za správná „déčka“, která se tohoto
sloupce týkají. Ke způsobu adresace se vrátíme v kapitole k tomu určené.
Nyní si ukážeme další způsob k vytvoření součtu, protože jste si určitě kladli otázku, jak
dlouho by trvalo udělat součet např. ze sta buněk pod sebou. Znamenalo by to „vyklikat“ 100 adres
buněk a 99 „plusek“. Řešení je jednodušší. Opět si ho ukážeme na naší tabulce.
1. Klikněte do buňky C7, kde chceme vidět součet za město Praha.
2. Podívejte se na: Domů – Úpravy (obr. 20) – Automatické shrnutí (ikonka černé sumy
- ∑).
3. Klikněte přímo na ∑ a Excel za Vás do buňky C7 napíše vzorec funkce SUMA a zároveň
orámuje oblast, kterou by chtěl do součtu použít (obr. 42). V našem případě Excel
vybral správnou oblast od C3 do C6. Pokud by tento přerušovaný rámeček
neodpovídal Vaším představám, není nic jednoduššího, než označit jinou oblast a
Excel vzoreček upraví.
4. Potvrdíme Enter.
Projdeme si ještě jednou vzorec, který nám nyní do buňky C7 Excel vytvořil. Říkali jsme si, že
každý vzorec začíná znaménkem „=“. V tomto případě dále není použita aritmetika, ale funkce Excelu.
Pro součet je definovaná funkce SUMA. Je to jakési klíčové slovo, které říká Excelu, co má dělat za
operaci. Následuje otevírající závorka, ve které je oblast součtu. Je definovaná jako počáteční buňka
ku buňce koncové. Dvojtečka v Excelu tedy znamená takové to české AŽ. Kdybychom tento předpis
dvojtečky nahradili středníkem, udělali bychom ze vzorce úplně jinou funkci, která by sčítala pouze
buňku C3 a C7. Všimněte si tedy, že středník by zde znamenal české A. Na to si dejme pozor! Tuto
skutečnost budeme využívat dále. Nyní platí pravidlo, že můžeme opět vzít za pravý dolní roh v buňce
výsledku C7 a zatáhnout pod všechna města a pustit. Vidíme 4 výsledky součtu!
Obr. 42 Funkce AutoSum
© Jaroslav Nedoma
32
Třetí způsob provedení součtu, avšak za pomocí stejné ikony na Domů – Úpravy –
Automatické shrnutí (∑), je následující:
1. Označte čtyři položky za Prahu, které mají být sčítané a
navíc k nim ještě označte prázdnou buňku C7, do které
má přijít součet za tyto čtyři položky. Budete mít tedy
označených 5 buněk (obr. 43).
2. Podívejte se na: Domů – Úpravy (obr. 20) –
Automatické shrnutí (ikonka černé sumy - ∑).
3. Klikněte přímo na ∑ a Excel za Vás do buňky C7 vypočítá
ihned součet, protože jsme mu již dopředu ukázali, co
chceme sčítat.
Čtvrtý způsob je využít záložku Vzorce a podívat se na kartu Knihovna funkcí (obr. 44). Zde
najdeme položku Automatické shrnutí. Opět stačí provést jedno označení z předchozích dvou
způsobů a stisknout tlačítko Automatické
shrnutí. Chová se úplně stejně jako to,
které jsme používali z Domů – Úpravy –
Automatické shrnutí.
Pátý způsob je znalost definic funkcí Excelu a napsat funkci úplně sami. K tomu způsobu se
seznámíme s několika zásadami:
1. Vzorec musí vždy začínat rovnítkem.
2. Za rovnítkem je klíčové slovo funkce (př. SUMA), které může být, ale nemusí,
napsáno velkými písmeny. Excel je tzv. case insensitive (nerozlišující malá a velká
písmena, takže zde na velikosti písmen nezáleží). Zápisy SUMA, suma a SuMa jsou
naprosto shodné.
3. Za klíčovým slovem musí být otevírací závorka.
4. V závorce jsou argumenty funkce (v případě funkce SUMA jsou jimi sčítané buňky).
5. Koncová závorka se může, ale nemusí psát. Excel ji v případě nedoplnění dopisuje
automaticky.
Nyní si v tabulce vytvoříme ještě sloupec součtů. Nebude nás zajímat pouze součet pod
každým městem, ale i součet za každý dopravní prostředek, neboli za každý řádek zvlášť (obr. 45).
Opět se tento sloupec může jmenovat Součet.
Obr. 43 Označení buněk pro součet
Obr. 44 Knihovna funkcí
Obr. 45 Součtový sloupec v tabulce
© Jaroslav Nedoma
33
Do buňky G3 proveďte součet za položky C3 až F3. Využijte tedy jednu z předešlých metod.
K ostatním součtům pro další řádky si uvedeme přeci jen něco navíc. Pokud totiž chcete zkopírovat
vzorec z G3 do buněk G4 až G6, nemusíte tahat za pravý dolní roh, ale stačí na něj udělat dvojklik.
V takové chvíli vidíte přesně tolik součtů, kolik je vlevo vyplněných buněk. Je to tedy opět o dost
rychlejší možnost kopírování ve chvíli, kdy nebudeme chtít vytvořit součtů pět, ale stovku. V té chvíli
dvojklik na pravý dolní roh určitě oceníte. Bohužel nefunguje vodorovně!
Při dvojkliku Vám Excel vyplnil i buňku vpravo dole, která představuje celkový součet celé
tabulky. Jinak ho lze provést trojím způsobem:
1. Sečíst dílčí součty pod městy (buňky C7 až F7).
2. Sečíst dílčí součty za každý dopravní prostředek (buňky G3 až G6).
3. Sečíst všechny hodnoty ve zdrojové tabulce (buňky C3 až F6).
Nyní si všimněte, že stačí změnit jakoukoliv položku ve zdrojové tabulce (na místě
kteréhokoliv města a prostředku) a ihned vidíte tři nové výsledky. Jeden v řádku daného prostředku,
druhý ve sloupci daného města a třetím je celkový výsledek, který se rovněž ovlivní.
Celá tabulka je vidět na následujícím obr. 46.
Obr. 46 Doplněná tabulka o součty
© Jaroslav Nedoma
34
ADRESACE
Excel využívá v buňkách v základním režimu relativní adresy buněk, o kterých padla řeč již
v kapitole chytrých tabulek, když jsme sčítali. Dále zde jsou ale další dvě možnosti, těmi jsou adresace
absolutní a smíšená.
Adresace se tedy rozděluje následovně:
Relativní
Absolutní
Smíšená
RELATIVNÍ
Relativní adresace je běžný zápis vzorečku tak, jak jsme na něj zvyklí. Jako jeden příklad
(obr. 47) za všechny může posloužit využití jednoduché aritmetiky. Naším úkolem je sečíst dvě
sousedící buňky A1 a B1. Výsledek budeme chtít zapsat do buňky C1 a zápis bude následující:
=A1+B1. Na dalším řádku budeme chtít obdobně
posčítat buňky A2 a B2 a výsledek bude patřit do
buňky C3. Nyní víme, že nám stačí technika pravého
dolního rohu, za který stačí zatáhnout a výsledek je
na světě! Vidíme tedy, že se automaticky změnila
čísla řádků u buněk ve sloupci A i B.
ABSOLUTNÍ
Absolutní adresace se využívá v tabulkách, jejichž hodnoty jsou například závislé na změně
jediné buňky. Jako jednoduchý příklad (obr. 48) postačí pár čísel sepsaných pod sebou ve sloupečku A
a další jedno číslo napsané v buňce B1 (to bude naše zásadní buňka, na které všechno závisí). Chtěli
bychom, abychom viděli ve sloupečku C pod sebou tolik výsledků, kolik máme zadaných čísel ve
sloupečku A. Výsledky by měly zobrazovat vždy jednotlivé číslo ze sloupečku A vynásobené číslem v
buňce B1 tak, aby jediná změna čísla v buňce B1 vyvolala přepočet všech výsledků ve sloupečku C.
To není možné v případě, kdy bychom použili zápis ve stylu: =A1*B1. V tomto případě by se
totiž jednalo o klasický relativní zápis adresy a došlo by k tomu, že by byl správně pouze jeden (první)
výsledek, a to v buňce C1. Kdybychom začali s tažením za pravý dolní roh v buňce C1, kde je výsledek,
zjistíme, že další výsledky budou nesprávné. V reálu se děje to, že každý řádek má jinou souřadnici
čísla ve sloupečku A (např. A2), ale zároveň i jinou
souřadnici čísla ve sloupečku B (např. B2). První
posun z A1 na A2 chceme, ale z B1 na B2 nikoliv.
Proto existuje něco, čemu se říká absolutní
adresování. Představme si ho tak, že při psaní
prvního vzorečku do buňky C1 chceme zapsat
skutečnost, že adresa buňky B1 má být při tažení za
pravý dolní roh tzv. zafixovaná (neměnná). Toho
docílíme tak, že po zapsání vzorce: =A1*B1
klikneme v zápisu vzorce na tu adresu buňky (před
Obr. 47 Relativní adresace
Obr. 48 Absolutní adresace
© Jaroslav Nedoma
35
písmeno sloupce nebo číslo řádku nebo za číslo řádku - není rozdíl), která má být zafixovaná (př. B1)
a stiskneme na klávesnici funkční klávesu F4. Automaticky dojde ke změně relativní adresace na
absolutní (objeví se znak dolaru '$' před písmenem sloupce i číslem řádku) a vše je hotovo. Dále
proběhne klasické potvrzení vzorce enterem a můžeme tahat za pravý dolní roh směrem dolů.
Výsledek je na světě! Nyní dochází k tomu, že při tažení zůstává adresa buňky B1 neměnná ve všech
dalších vzorečkách. Docílili jsme toho, že stačí změnit údaj v buňce B1 a změní se všechny přepočty ve
sloupečku C.
SMÍŠENÁ
Smíšená adresace spočívá v tom, že znak dolaru neumístíme zároveň před písmeno sloupce a
číslo řádku, ale jen před jeden z těchto parametrů. Znak dolaru můžeme napsat buď ručně
(CTRL+ALT+ů) nebo budeme funkční klávesu F4 mačkat tak dlouho, dokud se nezobrazí naše
požadovaná adresace. Využití najdeme v rozsáhlejších tabulkách, kdy chceme zamezit tomu, aby se
například při zkopírování vzorečku do strany zamezilo přepsání písmene sloupečku, ale už nechceme,
aby se vzoreček zároveň zablokoval ve smyslu řádků. Jinými slovy chceme, aby nebyl ve svislém
směru zablokovaný a v tom vodorovném ano.
Taková buňka by po zápisu mohla ve vzorečku vystupovat například takto: $A1 (fixovaný
pouze sloupeček – ve smyslu kopírování buňky směrem doprava bude ve vzorci pořád souřadnice
sloupečku A, ale při kopírování směrem dolů nebude fixovaný řádek 1, ale bude se měnit). Proto
adresace smíšená.
Jako jeden příklad za všechny poslouží platová tabulka na obr. 49. Je zde pouze kousek
takové tabulky, ale přesto bude pochopitelné, co který vzoreček znamená a proč se používá právě
smíšená adresace buněk. Vždy se jedná o zjednodušení práce a tady to platí opět.
Obr. 49 Smíšená adresace
Tabulka představuje týdenní platy zaměstnanců podle následujících tří kriterií:
1. Každý týden má jiný počet pracovních dní.
2. Každý zaměstnanec má jinou hodinovou mzdu.
3. Všichni mají fixně stanovenou pracovní dobu 8 hodin denně.
© Jaroslav Nedoma
36
Přesně toto je hezký příklad použití smíšené adresace. Začneme v buňce E4, kde bychom
v samém závěru měli také skončit, protože jediný vzoreček zapsaný sem by měl vyřešit všechny
položky platů každého ve všech týdnech. A tady se právě ukáže technika smíšené adresace.
Začneme jednoduchou úvahou. Vzorec v buňce E4 bude vycházet z buňky C4, kde je hodinová
mzda paní Bártové, z buňky D4, která říká, kolik pracovních dní má první týden a nakonec z konstanty
8 označující povinnost odpracování zadaného počtu hodin denně. Celá toto úvaha bude obsažena
v následujícím vzorci: =C4*D4*8. Tento vzorec sice po Enteru vrátí správný výsledek, ale pouze za
první týden pro paní Bártovou. Kdybyste nyní zkusili vzorec zkopírovat za pravý dolní roh, zjistili
byste, že každá další buňka prvního týdne obsahuje nulu.
Je potřeba náš první vzoreček v buňce E4 nějak upravit. Když se podíváte na buňku D4
označující počet pracovních dní, jedná se o buňku sloučenou a tudíž adresa celé této velké
obdélníkové buňky je pořád D4, nikoliv níž D5, D6, … Tuto skutečnost uvedeme ve vzorci zafixováním
této pozice naší známou klávesou F4. Vzorec bude nyní následující: =C4*$D$4*8. Pokud nyní
stáhnete za pravý dolní roh dolů, zjistíte, že už vidíte namísto nul platy všech ostatních.
Problém ale nastává, pokud budete chtít celý tento první týden platů zkopírovat do druhého
týdne. Říkali jsme, že si ve finále přejeme, aby tomu takhle jednoduše bylo a vzoreček přesto
fungoval. Nyní se ale pořád našemu efektu ještě moc neblížíme. Protože jsme zkopírovali náš
sloupeček prvního týdne a celé 2 sloupečky doprava, všechny adresy buněk (konkrétně písmena
sloupců) v našem vzorečku se také změnily, a to o celá 2 pořadí dál v abecedě. Z našich hodinových
platů se na místo buňky C4 Excel odkazuje do buňky E4 (o dvě posunuté pozice), což nechceme.
S pozicí $D$4 se nic neděje, protože je absolutně adresovaná. Ale ani to nechceme, protože by to
znamenalo, že se bude plat skládat vždy z počtu pracovních dní v prvním týdnu.
Vraťme se tedy na úplný začátek do buňky E4. Zde si vzorec upravíme na plně fungující.
Buňka D4 nebude celá absolutně adresovaná, jak jsme zjistili před chvilkou. Chceme, aby se při
kopírování měnila pozice sloupečku z D na F, dále na H atd., protože každý týden má pochopitelně
jiný počet pracovních dní. Nejde nám již ale o to, aby se současně měnilo číslo řádku, při tažení
směrem dolů a proto uděláme kompromis: použijeme adresování smíšené, kdy necháme náš dolar
naznačující fixaci pouze před číslem řádku a to je u nás 4. Ve finále bude buňka ve vzorci vypadat
následovně: D$4. Této podoby docílíte buď ruční úpravou, nebo zkusíte metodu, kdy stisknete
klávesu F4 víckrát, má totiž čtyři podoby (relativní, absolutní, smíšené v řádku, smíšené ve sloupci).
Buňka s hodinovou mzdou C4 bude také smíšeně adresovaná, akorát že opačným způsobem.
Tady totiž víme, že ať budeme počítat týden jakýkoliv, vždy má Excel kouknout do hodinové mzdy,
která je ve sloupci C. Pokud budeme ale tahat směrem dolů, má Excel procházet všechny řádky, ne
zůstat stát hned na tom prvním u paní Bártové, protože každý zaměstnanec má jiný plat. Opět
vidíme, že chceme fixovat jen sloupec, kdežto řádky nechat volně průchozí. Ve vzorci bude tedy tento
fakt zapsán takto: $C4.
Celý vzorec v základní buňce E4 má nyní tuto finální podobu: =$C4*D$4*8. Nyní stačí
zatáhnout za pravý dolní roh a máme vyplněný pravdivě celý první týden. Nyní ale můžeme celý tento
první týden zkopírovat a vložit ho do druhého týdne. Zjistíte, že jsou platy vypočítány naprosto
správně. Takto můžete rozkopírovat třeba sto sloupečků vzorců bez jakékoliv úpravy. V tom spočítá
výhoda smíšeného adresování, ale na samém počátku se zkrátka musí přemýšlet!
© Jaroslav Nedoma
37
Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:
F4 Absolutní adresace
CTRL+ALT+ů Znak $ (dolar)
Postupem času při práci s Excelem zjistíte, že právě adresace je to, s čím budete pracovat
nejčastěji, pokud se rozhodnete tvořit tabulky, které mají být provázané a jejich tvorba má být co
nejjednodušší, čímž se rozumí fakt, že za pomoci jednoduchého kopírování zvládnete tolik práce, jako
při novém pracném tvoření dalších podobných vzorečků.
© Jaroslav Nedoma
38
KOMENTÁŘE
Nastává situace, kdy si potřebujete k nějaké buňce poznačit nějakou poznámku neboli
komentář. Takovou poznámku nechcete ovšem psát někam do sousední buňky, kde se ke všemu
ještě navíc může nacházet úplně jiný obsah, který nemůžete pouze kvůli nějaké poznámce přepsat.
V těchto případech si vystačíme s touto cestou: Revize – Komentář (obr. 50).
Obr. 50 Komentář
Postup při vkládání komentáře:
1. Kliknout do buňky, ke které chceme přiřadit komentář.
2. Revize – Komentář – Nový komentář
3. Vyplnit „políčko“ komentáře (obr. 51).
Po kliknutí do jakékoliv jiné buňky komentář zmizí a zanechá po sobě památku pravého
horního červeného růžku v buňce. Pokud nad takovou buňku najedete kurzorem myši, automaticky
se zobrazí. Nyní již ale nemůžeme do takového komentáře kliknout a provádět úpravy. Je nutné zvolit
jednu z následujících cest:
1. Revize – Komentář
Kliknout na buňku s komentářem.
Revize – Komentář – Upravit komentář
Provést změny.
2. Místní nabídka
Kliknout na buňku s komentářem pravým tlačítkem myši.
Z místní nabídky vybrat Upravit komentář.
Provést změny.
Mazání komentáře je možné opět provést oběma způsoby. Druhý bod v předchozích
postupech se vždy změní na Odstranit komentář.
Pokud byste chtěli komentář ukotvit k tabulce (nechat pořád zobrazený), je možné zvolit
Zobrazit či skrýt komentář nebo Zobrazit všechny komentáře, pokud by se tak mělo dít u všech. Obě
tyto volby najdete na kartě Komentář
(obr. 50), na záložce Revize.
Obr. 51 Vkládání komentáře
© Jaroslav Nedoma
39
SLEDOVÁNÍ ZÁVISLOSTÍ
Sledování závislostí je informativní nástroj Excelu, který Vám zjednoduší hledání vztahů mezi
jednotlivými buňkami. Výsledek je možné opět ukázat na naší známé tabulce městské hromadné
dopravy. Zajímalo by nás například, z jaké
oblasti vychází vzorec pro celkový součet.
Takovémuto stavu se říká, že chceme zjistit tzv.
Předchůdce buňky C7. Cesta k tomuto
zobrazení je následující:
1. Kliknout na buňku C7, jejíž původ
chceme zjišťovat.
2. Vzorce – Závislosti vzorců (obr. 52) – Předchůdci
Výsledek vidíme ihned (obr. 53). Excel nám graficky ohraničil oblast C3 až C6 a z ní vyvedl
šipku k naší buňce C7, která právě z této oblasti vychází. Vidíte tedy, že má tato kapitola za úkol
jednoduše zobrazit závislé buňky. Můžeme se
ptát ovšem i opačným způsobem. Například
k jakým výpočtům je nepostradatelná buňka
D4 (dopravní prostředek autobus v Brně).
V tomto případě neklikáme na Předchůdci, ale
na Následníci (obr. 52). Excel Vám v takové
situaci vyvede z Vámi označené buňky tolik
šipek, pro kolik buněk je ta Vaše označená
podstatná. Jinými slovy, naše buňka D4 je
podstatná pro výpočet součtu za město Brno
v buňce D7 a dále pro součet řádku dopravní
prostředek autobus v buňce G4. Vidíme tedy dvě šipky směřující právě do těchto dvou součtových
buněk (obr. 54).
Pokud nastane chvíle, kdy nechcete již nadále šipky vidět, kouknete se opět na kartu Závisloti
vzorců (obr. 52) a klinete na Odebrat šipky. Pod doplňkovou šipkou u tohoto nástroje máte z nabídky
na výběr, zda
chcete smazat
všechny šipky, jen
šipky předchůdců
nebo pouze jen
následníků.
Obr. 52 Závislosti vzorců
Obr. 53 Předchůdci
Obr. 54 Následníci
© Jaroslav Nedoma
40
GRAFY
Dostáváme se do další oblasti Excelu, která je hojně využívána pro znázornění dat z tabulky
do grafické podoby. Většinou první pohled na graf řekne více než pohled na složitou tabulku dat.
Excel 2007 nabízí rozšířené možnosti oproti starším verzím. Práce s grafem se tedy nyní stává
jednodušší.
TVORBA VÝSEČOVÉHO GRAFU
Ke tvorbě grafu nám poslouží opět naše stejná tabulka dopravy. Pokusíme se o tvorbu dvou
základních typů grafů (výsečového a sloupcového). Zjistíte, že tvorba dalších není o nic složitější.
Výsečový graf bych zařadil z pohledu obtížnosti k tomu nejjednoduššímu. Neobsahuje žádné
osy, takže i práce a úprava nebude nijak složitá.
Při tvorbě grafu postupujeme následujícím
způsobem:
1. Označíme oblast dat (tabulku), ze které
chceme tvořit graf. V našem případě
(obr. 55) označíme názvy všech dopravních
prostředků a zároveň sloupeček dat za první
město (Praha).
2. Podíváme se na záložku Vložení – Grafy
(obr. 57) – Výsečový – Prostorový výsečový (první ze dvou – obr. 56).
Po tomto postupu byste před
sebou měli vidět graf v základním
zobrazení (obr. 58). Tento graf je ale
opravdu jen základní a zjistíte, že
v něm pár informací, které byste rádi
viděli, chybí. Doplnili bychom
například jeho název, popisky ke každé výseči ve formě procent, ale také by se nám zrovna nemusely
líbit barvy, které nám Excel automaticky vygeneroval. S tím vším se budeme potýkat v následující
kapitole věnované úpravám grafu.
Obr. 55 Označení tabulky
Obr. 57 Grafy
Obr. 56 Typy výsečového grafu Obr. 58 Výsečový graf
© Jaroslav Nedoma
41
ÚPRAVA VÝSEČOVÉHO GRAFU
Pokud se nesmíříte s továrním zobrazením grafu, je na
čase ukázat si, jakým způsobem dále můžeme graf vylepšovat.
Možná jste si všimli, že ihned po vytvoření grafu přibyly na
pásu karet další tři záložky (Návrh, Rozložení a Formát).
Všechny tři spadají do kategorie Nástroje grafu (obr. 59)
Název grafu
Každý graf lze pojmenovat. Jak? Na druhé, nově vzniklé, záložce Rozložení (obr. 59) je na
kartě Popisky (obr. 60) nástroj Název grafu. Po kliknutí sem se otevře nabídka, kde je možné název
nezobrazovat, umístit název nad graf nebo ho zobrazit
jako překryvný. Vyberme například možnost Nad grafem.
Ihned se v našem objektu grafu zobrazí název, nyní není
potřeba kamkoliv klikat a ihned začít název grafu psát, po
stisknutí klávesy Enter se Váš napsaný název zobrazí nad
grafem. Na stejné kartě je možná změna zobrazení
Legendy. To, zda má být zobrazena dole, vpravo, vlevo
atd. určujete vy sami výběrem té které položky z nabídky Legenda.
Popisky dat
Další, co bychom chtěli v našem výsečovém grafu vidět, jsou popisky dat. K nim se dostaneme
následující cestou: Nástroje grafu – Rozložení – Popisky – Popisky dat. Zde je opět několik možností,
vyberme například variantu Na střed. Ihned uvidíte v každé výseči hodnotu, která představuje
konkrétní hodnotu ze zdrojové tabulky, z níž jsme graf tvořili. Pokud chcete namísto těchto hodnot
vidět hodnoty procentuální, je potřeba udělat následující:
1. Kliknout pravým tlačítkem na jeden ze
zobrazených popisků dat v grafu.
2. Z místní nabídky vybrat Formát popisků
dat.
3. V následujícím okně (obr. 61) vyberete
namísto Hodnota možnost Procento.
4. Zavřít okno.
Pokud byste chtěli zobrazit na výseči jak
hodnotu, tak i procento současně, v kroku 3
necháte zaškrtnuté Procento i Hodnota. Dále se
podíváte do dolní části okna, kde je Oddělovač.
Ten říká, jakým způsobem budou tato data od
sebe oddělována. Z estetického důvodu a pro
lepší čitelnost se často setkáváme s variantou
(nový řádek), která je dostatečně přehledná právě
pro více zobrazených údajů.
Obr. 59 Nástroje grafu
Obr. 60 Popisky
Obr. 61 Formát popisků dat
© Jaroslav Nedoma
42
Barva
Vše, co se týká v grafu jakékoliv barevnosti, hledejme na záložce Formát (třetí nově vzniklá
při tvorbě grafu). Jak měnit barvu například jen nějaké výseče? Stačí kliknout přímo na výseč, jejíž
barvu chceme měnit. Nyní se ale podívejme na to, co se stalo, zobrazilo se v objektu tolik bodů, kolik
tam máme výsečí plus jedna ještě na samotném středu. Tím Vám dává Excel najevo, že jste označili
celý graf a pokud byste nyní změnili barvu, změnili byste barvu celého koláče. Vy proto nyní kliknete
ještě jednou na Vámi vybranou výseč. Nyní se již označí pouze ona. Zbylé body zmizí. Poté se
podíváte na: Formát – Styly tvaru – Výplň tvaru (obr. 62). Zde si vyberete z velké škály barev a
odstínů, kterou
Vám zde Excel
připravil.
Na stejné
kartě (Styly
tvaru) můžete
měnit i různé efekty. Stačí se podívat a vyzkoušet. Zajímavé je například zkosení hran v grafu místo
hran ostrých, které jsou používány vždy na samém počátku. Stačí kliknout na koláč grafu, navštívit
Formát – Styly tvaru – Efekty tvarů – Zkosení a vybrat si zde jednu variantu. Ihned vidíte výsledek.
Odtržení výseče
Pro lepší znázornění či zdůraznění nějakého faktu chceme z grafu doslova „odtrhnout“
určitou část, abychom demonstrovali její zvláštnost či jedinečnost.
Chceme-li
například odtrhnout
výseč metra od všech
ostatních, stačí tuto
výseč označit (jen výseč,
ne celý koláč) a poté
držet levé tlačítko myši a
jakoby ji odtahovat od
zbytku grafu. Ihned
uvidíte výsledek a až se
Vám bude zdát, že je
odtržení v ideální
vzdálenosti, levé tlačítko
myši pouštíte (obr. 63).
ZMĚNA TYPU GRAFU
Představme si situaci, kdy graf vytvoříte a zjistíte, že by bylo
vhodnější, kdyby vypadal úplně jinak. Například místo výsečového chcete
vidět graf sloupcový. Na takový graf stačí kliknout, poté navštívit Návrh –
Typ (obr. 64) – Změnit typ grafu a vybrat si jeden z následující palety
možností. Výsledek je na světě (obr. 65).
Obr. 62 Styly tvaru
Obr. 63 Odtržení výseče
Obr. 64 Typ
© Jaroslav Nedoma
43
V tomto případě se
nám ale například nemusí
líbit hodnoty u každého
zobrazeného sloupce. Chtěli
bychom je dát pryč a
namísto nich ponechat
pouze popsané osy. Stačí
tedy kliknout na jeden
z popisků (např. 290,23) a
stisknout klávesu DELETE.
Dále můžeme chtít,
aby byla svislá osa popsaná
celými čísly bez nutnosti dvou nul za desetinnou čárkou. Pak stačí na jakékoliv takové hodnotě
stisknout pravé tlačítko myši, z místní nabídky vybrat Formát osy a vlevo vybrat kategorii Číslo. V
pravé části máme poté možnost nahradit v rubrice desetinná místa dvojku nulou.
ÚPRAVA SLOUPCOVÉHO GRAFU
Vše, co se týká názvu grafu, barevné úpravy a popisků dat je stejné, jako u grafu výsečového.
U sloupcového grafu se ale nabízí např. možnost popisu os. Chtěli bychom pro lepší orientaci popsat
svislou číselnou osu určitým pojmenováním, aby každý věděl, co čísla v grafu vyjadřují.
Stačí se podívat na Rozložení – Popisky – Název os – Název svislé osy – Otočený název (př.) a
vepsat např. Počet cestujících v tis./den.
Dále bychom mohli chtít přidat do tohoto grafu další řadu, která by představovala např. další
město Brno. Jak přidat řadu do již existujícího grafu?
1. Kliknout do grafu.
2. Návrh – Data – Vybrat data (obr. 66)
3. Klikáme na Přidat (obr. 68)
4. Okno Upravit řady (obr. 67) chce vědět, jaký bude název budoucí
řady. Stačí
tedy stisknout tlačítko s červenou
šipkou a ze sešitu na pozadí vybrat
buňku D2, která obsahuje text Brno a
potvrdit enterem. V řádku hodnoty
řad opět klikáme na červené tlačítko
Obr. 65 Změna typu grafu
Obr. 66 Data
Obr. 68 Vybrat zdroj dat Obr. 67 Upravit řady
© Jaroslav Nedoma
44
výběru a ukazujeme Excelu buňky D3 až D6, kde jsou hodnoty k městu Brno. Potvrdíme
enterem a okénko Upravit řady potvrdíme OK.
5. Nyní vidíte v levé části Položky legendy (řady) názvy Řady1 a Brno. Řady1 představuje město
Prahu. Abychom vše viděli jednotně, klikneme na Řady1 a nahoře volíme tlačítko Upravit.
Jako název řady tedy zvolíme odkaz na buňku C2 nám již známým způsobem.
Nově vzniklé červené sloupečky můžeme opět upravit do podoby zkosení jako u řady Prahy,
aby bylo vše jednotné. Navíc můžeme zobrazit legendu (Rozložení – Popisky – Legenda) pro rozlišení
dvou barevných řad. Graf je hotový.
Cesta Návrh – Data (obr. 66) nabízí ještě možnost Přepnout řádek za sloupec. Pokud
vyzkoušíte tuto možnost,
zjistíte, že se položky
z vodorovné osy stanou
legendou a položky legendy
se stanou popisky dat.
Takovýmto způsobem
můžete prohazovat
zobrazení dat.
Výsledek bez
poslední změny (Přepnout
řádek za sloupec) je
viditelný na obr. 69.
PROSTOROVÉ OTÁČENÍ
Pokud se Vám klasický graf bez perspektivy přestává líbit, můžete s tím začít něco dělat přes
nástroj Prostorové otočení. Stačí kliknout pravým tlačítkem do oblasti grafu a vybrat možnost
Prostorové otočení… Otevře se nastavovací dialog (obr. 71), kde můžete odškrtnout ve spodní části
okna volbu Bez perspektivy a otáčet graf nejen
kolem osy X nebo Y, ale i perspektivně. Můžete
vyzkoušet, jak se poté graf chová (obr. 70) a
přizpůsobit ho k obrazu svému.
Obr. 69 Výsledek převedeného grafu doplněného o další řadu
Obr. 71 Otočení v prostoru
Obr. 70 Graf pootočený v prostoru a perspektivně
© Jaroslav Nedoma
45
HROMADNÉ ZÁZNAMY
Často se stává, že prostředí Excelu
využíváme ke tvorbě nejrůznějších databází a
potřebujeme vyřešit dvě důležité odvětví,
abecední řazení a filtrování dat. Jako příklad
nám postačí menší tabulka (obr. 72) z prostředí
autobazaru. Zde se vede záznam o každém
voze.
ŘAZENÍ DAT
Prvním naším úkolem je seřadit
abecedně první sloupeček (tj. Značka). Postup
k vyřešení tohoto úkolu není složitý:
1. Kliknout do sloupečku, který chceme
abecedně řadit.
2. Podívat na Data – Seřadit a filtrovat –
Seřadit od A do Z (AZ se šipkou dolů). Na tuto ikonu kliknout.
Druhým úkolem ale je seřadit vozy tak, aby byla zachována posloupnost od A do Z ve sloupci
Značka, ale zároveň by v každé takové skupině značek měly být vozy seřazeny od nejlevnějšího
k nejdražšímu (ne rozházený pořádek). Jsou dva způsoby, jak se s tímto problémem „poprat“.
Data – Seřadit a filtrovat – Seřadit od A do Z
1. Kliknout do sloupečku Cena a kliknout na stejnou ikonu jako v prvním úkolu řazení
podle značky. Auto se seřadí od nejlevnějšího po nejdražší, ale opět se rozhází podle
značky.
2. Kliknout do sloupečku Značka a opět kliknout na stejnou ikonu řazení od A do Z.
Nyní jsou již auta seřazena dle značek abecedně a v každé skupině každé značky jsou vozy
řazeny od nejlevnějšího po nejdražší. POZOR! Obrácený postup nevede ke stejnému
řešení. Nutno postupovat tzv. metodou od konce po začátek.
Data – Seřadit a filtrovat – Seřadit
1. Kliknout do sloupečku Značka.
2. Kliknout na Data – Seřadit a filtrovat – Seřadit.
3. V dialogovém okně (obr. 73) vidíme, že dochází k řazení podle Značky od A do Z. My
klikneme na Přidat
úroveň a nastavíme zde
Cena a ponecháme
nastavení od
nejmenšího po největší.
4. Potvrzujeme OK.
Obr. 72 Vstupní tabulka databáze
Obr. 73 Seřadit
© Jaroslav Nedoma
46
FILTROVÁNÍ DAT
Ponecháme si pořád stejnou databázi vozů (obr. 72). Nyní ale stojíme před problémem, kdy
za námi přijde zákazník a zajímá ho, jaké máme vozy značky Alfa Romeo s cenou do 280 000 Kč.
Protože je naše databáze rozsáhlá, odpadá zde možnost procházet řádek po řádku a zjišťovat, které
auto odpovídá výběru zákazníka. V těchto situacích přichází na řadu filtr. Na tomto příkladu si
ukážeme využití filtru automatického i rozšířeného.
Automatický filtr
Předchozí příklad vyřešíme následujícím řešením přes
automatický filtr:
1. Klikneme kamkoliv do naší tabulky.
2. Aktivujeme filtr: Data – Seřadit a filtrovat (obr. 74) –
Filtr.
3. V záhlaví naší tabulky se zobrazily šipky.
4. Klikneme na šipku v záhlaví Značka a odškrtneme položku
vybrat vše, namísto toho zatrhneme pouze hledaný vůz Alfa
Romeo (obr. 75).
5. Klikneme na šipku v záhlaví Cena a vybereme položku Filtry
čísel a následně Menší než nebo rovno… (obr. 76).
6. Do následujícího okna Vlastního automatického filtru
zadáváme naši požadovanou hodnotu 280 000 Kč a
potvrzujeme OK.
Obr. 74 Seřadit a filtrovat
Obr. 75 Výběr vozu
Obr. 77 Filtr čísel – výběr ceny
Obr. 76 Vlastní automatický filtr
© Jaroslav Nedoma
47
Jakým způsobem odfiltrovat? Asi jste si všimli, že jsou ty sloupečky, které jste filtrovali,
označeny nejen šipkou, ale navíc malým trychtýřkem. Na tyto šipky stačí kliknout a zvolit položku
Vymazat filtr Značka (př.). Toto bychom museli opakovat všude ve filtrovaných sloupcích. Tento
způsob by byl tedy v rozsáhlých tabulkách nešikovný.
Můžeme tedy volit možnost druhou, kdy stiskneme Data – Seřadit a filtrovat – Filtr. Tímto
deaktivováním ikony filtru ihned odfiltrujeme a vidíme původní tabulku. Ztratí se ale i šipky pro další
výběr a proto je nutné filtr znovu aktivovat.
Pokud víme, že chceme celou tabulku odfiltrovat a zároveň ihned filtrovat nový výběr, je
nejlepší volba Data – Seřadit a filtrovat – Vymazat, čímž smažeme pouze původní filtr a ponecháme
šipky pro možnost další filtrace dat.
Rozšířený filtr
Ten stejný úkol vyřešíme ještě jiným způsobem. Nyní to nebude automatický, ale rozšířený
filtr. Nejprve je nutné nakopírovat naše záhlaví tabulky (Značka, Model, …) dolů někam pod tabulku
se záznamy. Při kopírování vynechejte mezi tabulkou dat a naším novým záhlavím alespoň jeden
volný řádek, kterým přerušíte původní
tabulku (obr. 78).
Nyní započnete s vypisováním
kritérií pro filtr pod Vámi zkopírované
nové záhlaví. Pod políčko Značka
vypíšeme Alfa Romeo a pod políčko Cena vypíšeme <=280000. Poté pokračujeme následovně.
1. Klikneme do zdrojové tabulky.
2. Data – Seřadit a filtrovat – Upřesnit
3. V zobrazeném dialogu (obr. 79) vidíme, že Excel automaticky načetl Oblast seznamu. Nyní
vidíte, jak bylo podstatné učinit náš první krok, při velkých tabulkách Excel ušetří tímto
způsobem práci s označováním.
4. Do Oblast kritérií označíme naše nové záhlaví spolu s našimi vypsanými kritérii.
5. Nahoře v tabulce zaškrtneme Kopírovat jinam, abychom zachovali nezměněnou původní
tabulku, a naší zfiltrovanou zobrazíme jinde. Tím se nám uvolní poslední kolonka Kopírovat
do, kam označíme levou horní buňku (např. A25) pro vložení budoucí tabulky s filtrovanými
položkami. Kdybychom nechali volbu Přímo v seznamu filtr by se projevil stejně jako u
automatického přímo v tabulce.
6. Klikneme na OK a je hotovo. Naše tabulka je
nyní pod tabulkou kritérií.
Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:
ALTGr + , (čárka) Znak < (menší než)
ALTGr + . (tečka) Znak > (větší než)
Obr. 78 Tabulka kritérií
Obr. 79 Rozšířený filtr
© Jaroslav Nedoma
48
UKOTVENÍ A UVOLNĚNÍ PŘÍČEK
V rozsáhlých tabulkách bychom často uvítali možnost neskrývání prvního řádku, který
představuje záhlaví tabulky. Jakmile se podíváme např. na padesátý řádek, automaticky se první
schová, protože se již na obrazovku nevejde.
Následující cesta pásem karet Zobrazení – Okno (obr. 80) – Ukotvit příčky nabízí tři možnosti.
Volba ukotvit první řádek Vám umožní zobrazovat první řádek vždy, ať se nacházíte na kterémkoliv
řádku tabulky. Budete-li na řádku tisíc, pořád bude první řádek viditelný.
Podobně je tomu u možnosti ukotvit první sloupec. Tentokráte se při posouvání v tabulce
směrem doprava nebude skrývat první sloupeček. Bude stále viditelný.
Třetí možnost nese pouze označení Ukotvit příčky. Představme si naši tabulku s dopravou.
Zde bychom chtěli například ukotvit první dva řádky a zároveň první dva sloupce. Postupovali bychom
následovně:
1. Buňkový kurzor musíme umístit tak, že jeho horní a levá strana bude ukazovat přesně tu
hranici, kde má dojít k ukotvení příček (v našem případě C3).
2. Zvolíme Zobrazení – Okno – Ukotvit příčky – Ukotvit příčky.
Pokud budeme chtít ukotvené příčky uvolnit ať už z jakéhokoliv důvodu, zvolíme následující
cestu, která platí pro všechny tři typy ukotvení: Zobrazení – Okno – Ukotvit příčky – Uvolnit příčky.
Obr. 80 Okno
© Jaroslav Nedoma
49
OCHRANA DAT
Otevíráme kapitolu, která nám má odpovědět na otázky, jakým způsobem můžeme chránit
data v prostředí Excel proti přepisu nevyžádanou osobou.
V Excelu data můžeme chránit ve třech úrovních a to na úrovni:
1. Sešitu - zamknout celý sešit
2. Listu - zamknout pouze určitý list
3. Buněk - zamknout pouze určité buňky nebo povolit k přepisu pouze určité buňky
ÚROVEŇ SEŠITU
Pokud chcete znemožnit jakémukoliv uživateli bez
znalosti hesla přístup do Vašeho sešitu, postupujte
následovně:
1. Klikněte na tlačítko Office.
2. Zvolte položku Uložit jako.
3. V dialogu ukládání zvolte mimo názvu dokumentu
a jeho umístění také tlačítko Nástroje (obr. 81).
Z nabídky zvolte možnost Obecné možnosti.
4. Okno Obecné možnosti (obr. 82) nyní vyplňte
heslem pro otevření, popř. heslem pro
úpravy. Po potvrzení OK Vás Excel vyzve
ještě jednou k opakovanému zadání toho
stejného hesla pro kontrolu překlepů.
5. Nezapomeňte potvrdit dialog uložit jako
tlačítkem uložit, aby se změny uložily spolu
se sešitem.
6. Při dalším otevření toho sešitu již budete
vyzváni k zadání hesla.
ÚROVEŇ LISTU
Vytvoříte si nějakou tabulku a máte zájem o to, aby ji nikdo nemohl nějak upravit
např. v případě, že se ji rozhodnete někomu zaslat. V takovém případě můžeme uzamknout list, na
kterém tabulka je, proti přepisu. Jak tak učinit? Postup je následující:
1. Nechte otevřený list, který se chystáte zamykat.
2. Revize – Změny (obr. 83) – Zamknout list
3. Dále pokračujeme vypsáním hesla do dialogu Uzamknout list (obr. 84).
4. Pod heslem je možné zaškrtnout,
jaké akce mají být povoleny, i přes
uzamčení, všem uživatelům.
5. Potvrzujeme OK a zopakujeme
vypsání hesla.
Obr. 81 Nástroje
Obr. 82 Obecné možnosti
Obr. 83 Změny
© Jaroslav Nedoma
50
Nyní je náš list uzamčený a nemůžeme v něm cokoliv
měnit do té doby, dokud nenavštívíme Revize – Změny –
Odemknout list. Nemusím zdůrazňovat, že k této akci je
zapotřebí znalost našeho hesla.
ÚROVEŇ BUNĚK
Pokud se podíváte na formát jakékoliv buňky a
zavítáte na záložku Zámek (obr. 87), zjistíte, že jsou
v základním stavu všechny buňky uzamčené. Znamená to, že
pokud uzamknete list, všechny tyto buňky se s ním uzamknou
a nebude možné je přepisovat. Ostatně to jsme si ukázali při
zamykání listu.
Kdybyste ale označili určitou skupinu buněk a na
záložce Zámek odškrtli volbu Uzamčeno, budou ve výchozím
stavu buňky odemčené a to znamená, že pokud byste nyní
uzamkli list, zamknou se všechny buňky až na ty, kde jste
volbu odškrtli. To je první možnost, jak povolit přepis pouze do vybraných buněk zatímco ostatní
buňky budou proti přepisu zamčeny (chráněny).
Druhou možností je následující postup zamykající naší tabulku dopravy pouze v buňkách
obsahujících vzorečky součtů (takové buňky
nechceme, aby byly určené volně k přepisu).
1. Revize – Změny – Povolit
uživatelům úpravy oblastí…
2. Klikneme na tlačítko Nový...
(obr. 85).
3. Vyplníme název naší povolované
oblasti (obr. 86) a do odkazovaných
buněk Excelu označíme (přes
červené tlačítko na konci řádku)
oblast buněk, kterou chceme
povolit k přepisu (v naší tabulce A1
až F6 – tj. vše kromě součtových polí).
4. Pokud budeme chtít tyto buňky pouze povolit a ostatní uzamknout, nemusíme vyplňovat
heslo oblasti a potvrdíme OK.
5. Klikáme na tlačítko
Uzamknout list… (obr. 85).
6. Vyplníme stejný dialog jako
při zamykání listu (obr. 84). Veškeré změny
se totiž projeví až po uzamčení listu.
Teď již můžeme vepsat cokoliv do zdrojové
tabulky, ale výsledky v řádku a sloupečku
součet již přepsat nemůžeme.
Obr. 84 Uzamknout list
Obr. 85 Povolit uživatelům úpravy oblastí
Obr. 86 Nová oblast k povolení
© Jaroslav Nedoma
51
Nyní se vrátíme ale přeci jen ještě k bodu 4. Je totiž možné vytvořit několik povolovaných
oblastí v rámci jednoho listu a každou oblast sice nechat povolenou k přepisu ale pouze pro toho, kdo
zná určité heslo, které do dialogu (obr. 86) napíšeme. Takhle může mít přístup k tomu samému listu
třeba deset uživatelů, ale každý bude mít různá oprávnění pro změnu jiných oblastí buněk. My jsme
ale heslo nevyplňovali, to znamená, že může kdokoliv naši tabulku upravovat vyjma součtových
hodnot.
Obr. 87 Formát buněk – Zámek
© Jaroslav Nedoma
52
MATICOVÉ VZORCE
Maticový vzorec tvoříme tehdy, jestliže chceme provést několik výpočtů bez použití mnoha
mezikroků. Tento typ vzorců tvoříme stejně jako jiné typy vzorců s tím rozdílem, že potvrzení vzorce
neukončujeme klasicky klávesou ENTER, ale kombinací tří kláves CTRL+SHIFT+ENTER.
Při tvorbě maticového vzorce musíme vědět, zda očekáváme jeden nebo více výsledků.
VÝPOČET JEDNOHO VÝSLEDKU
Na následujícím příkladu si ukážeme první variantu – výpočet jednoho výsledku. V tabulce na
obr. 88 vidíme, jakou sazbou na hodinu je
ohodnocen každý zaměstnanec a kolik hodin
ve firmě odpracoval.
Úkolem zaměstnavatele (náš úkol) je
vypočítat celkovou částku, která bude
potřeba k pokrytí měsíčních platů všech
zaměstnanců.
Maticový vzorec nám zde poslouží
k tomu, abychom si ulehčili práci a nemuseli počítat nejprve u každého zaměstnance jeho plat zvlášť
a poté všechny platy sečíst. Představte si, že bychom nejprve museli např. do buňky D2 vepsat vzorec
=B2*C2, což by odpovídalo platu pana Novotného a pak tento vzorec kopírovat na další zaměstnance.
Poté bychom teprve provedli (např. do buňky B6 jako na obr. 88) součet všech těchto dílčích platů
pomocí funkce součtu: =SUMA(D2:D4). Veškerý tento postup jde vyřešit právě maticovým vzorcem.
Namísto výpočtu dílčích platů u každého zaměstnance se přesuneme již nyní přímo do buňky
B6. Do ní zapíšeme vzorec: =SUMA(B2:B4*C2:C4), ale nepotvrzujeme klávesou ENTER, ale již výše
zmiňovanou trojkombinací CTRL+SHIFT+ENTER. Nyní Vám Excel spočetl výši celkových měsíčních
nákladů na platy všech zaměstnanců, a když teď kliknete do buňky B6 a podíváte se do řádků vzorců,
zobrazí se Váš zadaný vzorec navíc ve složených závorkách: {=SUMA(B2:B4*C2:C4)}. Tyto závorky
nám říkají, že se jedná o maticový vzorec.
VÝPOČET VÍCE VÝSLEDKŮ
Následující příklad (na obr. 89) počítá s tím, že chceme právě spočítat jen dílčí platy
jednotlivých zaměstnanců. Od maticového vzorce se tedy očekává více výsledků. Když se podíváme
na obr. 89 a víme, že
chceme zjistit plat
každého zaměstnance
zvlášť, je jasné, že chceme
násobit hodinovou mzdu
s počtem odpracovaných
hodin. Mohli bychom
tedy např. do buňky D2
psát vzorec pro součin
=B2*C2 a dále ho
Obr. 88 Výpočet jednoho výsledku - maticově
Obr. 89 Výpočet více výsledků - maticově
© Jaroslav Nedoma
53
zkopírovat pro ostatní položky. To samé se dá ale vytvořit i pomocí jednoho vzorce (maticového) bez
následného kopírování.
Jak postupovat nyní? Nejprve označíme oblast, ve které naše výsledky očekáváme (klikneme
levým tlačítkem myši do buňky D2, levé tlačítko myši držíme a myší táhneme přes oblast buněk, ve
které chceme zobrazit naše dílčí výsledky, tlačítko myši pustíme a započneme psát vzorec:
=B2:B4*C2:C4 a potvrdíme trojkombinací CTRL+SHIFT+ENTER. Nyní uvidíme všechny naše potřebné
výsledky vypočtené, a když se podíváme do některého z nich, uvidíme v řádku vzorců maticový vzorec
opět ve složených závorkách: {=B2:B4*C2:C4}.
ÚPRAVA MATICOVÉHO VZORCE
Často se nám stane, že jsme náš vzorec nenapsali přesně podle našich představ anebo ho
chceme jednoduše z jiných důvodů opravit.
Postup při úpravě maticového vzorce je následující:
1. Klikneme na jednu buňku, ve které se nachází maticový vzorec.
2. Přesuneme se do řádku vzorců, ve kterém se nám maticový vzorec zobrazí (klikneme do
tohoto řádku – po kliknutí nám zde zmizí složené závorky).
3. Upravíme vzorec dle našich potřeb.
4. Potvrdíme trojkombinací kláves: CTRL+SHIFT+ENTER.
K-NÁSOBKY OBLASTI
Maticové vzorce využijeme také v případě, kdy se chystáme provádět nějakou matematickou
operaci, ve které pracuje vzájemně nějaká oblast buněk s konstantou.
Na obr. 90 je vidět, že jsou konstantou k násobené hodnoty z oblasti vektoru. Abychom
nemuseli využívat absolutní adresování nebo
vypisovat každý vzorec zvlášť, můžeme použít
maticový vzorec.
Nejprve si opět označíme oblast, ve které
očekáváme výsledky (na obr. 90 se jedná o
oblast C2 až C4).
Poté začneme psát vzorec. V případě
násobení (viz obr. 90) je to následující: =B2:B4*A2 a nesmíme zapomenout potvrdit jako maticový
vzorec, tj. nám známým stiskem tří kláves.
SOUČET DVOU OBLASTÍ (VEKTORŮ)
Na obr. 91 v následujícím příkladu je vidět, že
chceme sečíst vektor A a vektor B neboli dvě oblasti do
dalšího sloupce.
Opět tedy začneme označením oblasti, do které
chceme vložit výsledek a začneme psát vzorec: =A2:A4+B2:B4, který potvrdíme CTRL+SHIFT+ENTER.
Obr. 90 K-násobek oblasti
Obr. 91 Součet dvou vektorů
© Jaroslav Nedoma
54
Výsledná oblast bude tedy součtem předchozích dvou. Stejným způsobem můžeme oblasti i
odečítat.
SOUČIN DVOU MATIC
Proto, abychom mohli sčítat dvě matice (souvislé pravoúhlé oblasti), musíme znát základní
definici součinu matic. Ta nám říká, že počet sloupců v první matici musí být roven počtu řádků
v druhé matici. Jinak nelze matice vzájemně násobit.
Funkce pro tento výpočet se jmenuje SOUČIN.MATIC. Jako své argumenty očekává jednotlivé
matice. Nelze zde napsat prosté násobení, protože to není součin matic.
Vše si ukážeme na následujícím příkladu, který je vyobrazen na obr. 92.
Obr. 92 Součin dvou matic
Na obr. 92 vidíme dvě matice, které splňují naše předchozí pravidlo. Počet sloupců první
matice A (3 sloupce) odpovídá počtu řádků druhé matice B (3 řádky). Výsledkem nám tedy bude
součin těchto dvou matic ve dvou sloupcích a 5 řádcích (viz obr. 92).
Nejprve začneme označením oblasti výsledku. V tomto případě se jedná o oblast H2 až I6. Po
označení této oblasti začneme psát vzorec: =SOUČIN.MATIC(A2:C6;E2:F4) a potvrdíme trojkombinací
kláves. Ze zadávání vzorce je patrné, že každou oblast (matici) musíme oddělit středníkem.
Tato kapitola byla jakýmsi odbočením do oblasti funkcí, kterým se věnuje jiná publikace, ale
byla zde zmíněna z důvodu, že do oblasti matic patří.
Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:
CTRL+SHIFT+ENTER Potvrzení maticového vzorce
© Jaroslav Nedoma
55
DEFINOVÁNÍ NÁZVŮ
Vítejte v kapitole, kde si prozradíme, jakým způsobem si můžeme při adresaci ušetřit práci
v definování vzorečků. Vraťme se na úplný začátek a vzpomeňme si, jak jsme museli v případě součtů
označovat a definovat adresy buněk či oblastí. Takový součet hodnot
za sloupeček Praha jsme museli definovat jako: =SUMA(C3:C6). Pokud
bychom chtěli takovýto součet provést kdekoliv v listě, museli bychom
si stále pamatovat odkazy na tyto buňky, které oblast vymezují. Naším
úkolem je, ukázat si, jak pojmenovat takovouto skupinu buněk
nějakým názvem a ten pak vesele používat.
Ukážeme si následující cestu, jak tak učinit:
1. Označte naši oblast C3 až C6 (oblast
hodnot za Prahu).
2. Vzorce – Definované názvy (obr. 93) –
Definovat název
3. V dialogu Nový název (obr. 94) vidíme
již předvyplněný název Praha, který
Excel převzal z názvu sloupečku.
4. Odkaz na je také vyplněný a to přesně
tak, jak jsme označili. Ušetřili jsme si
tedy práci s pozdějším označováním.
5. Klikneme na OK.
V dialogu Nový název (obr. 94) jste si
určitě všimli položky Obor. Každý definovaný název je totiž nějakého určitého oboru. Ten určujeme
takový, v jakém rozsahu se rozhodneme s naším názvem pracovat. Pokud ho chcete využívat pro celý
sešit, necháte volbu Sešit. Pokud chcete nechat používat název pouze pro konkrétní list, volíte tuto
volbu. Pak je možné definovat více stejných názvů, ale pro každý list by takový název znamenal
nějakou jinou oblast.
Nyní jste si nadefinovali název Praha. Ukážeme si tedy, jak takový název používat. Z buňky C7
vymažte původní vzorec a zapište sem: =SUMA(Praha) tak jako na obr. 95. Po ENTER uvidíte opět
stejný výsledek s tím rozdílem, že teď už si
nemusíte pamatovat, jakáže oblast buněk je pro
Prahu. Stačí si třeba na pětistém řádku
vzpomenout, že chcete vidět součet za Prahu, tak
napíšete tento vzorec. Může také nastat situace,
kdy zapomenete, kde oblast pojmenovaná Praha
přesně byla. Jinými slovy, z jakých buněk vychází.
Pak stačí kliknout v řádku vzorců na černou šipku
vedle znázornění adresy buňky (obr. 96) a vybrat
požadovaný název oblasti (Praha). Excel Vám
ihned označí tu oblast, která se takto jmenuje.
Všechny definované názvy najdete ve Správci názvů (Vzorce – Definované názvy – Správce názvů),
kde můžete dosud vytvořené názvy upravovat či mazat.
Obr. 93 Definované názvy
Obr. 94 Nový název
Obr. 95 Použití definovaného názvu ve vzorci
© Jaroslav Nedoma
56
Jistě si řeknete, že by bylo nyní nepraktické
pojmenovávat každé město takto zvlášť. Bylo by to jednak
neefektivní a zabralo by to zbytečně moc času. Tato situace lze
vyřešit následovně:
1. Označíte do jedné skupiny všechna další
města i hodnoty k nim (obr. 97).
2. Vzorce – Definované názvy – Vytvořit
z výběru
3. V dialogu Vytvořit názvy z výběru zadáme
horní řádek. Ve většině nabídek Excel sám
nejlépe zjistí, kde mohou být popisky,
takže i v našem případě není potřeba
horní řádek zaškrtávat, protože by již zaškrtnutý měl být.
4. Potvrzujeme OK.
Když se nyní podíváte do Správce názvů, uvidíte všechna tři další nadefinovaná města. České
Budějovice budou pojmenované jako České_Budějovice, protože v definici názvu nesmí být mezera.
Dále si ukážeme, že jméno nemusí mít pouze nějaká buňka či oblast, ale že tím může být i
konstanta. Pro jednoduchou ukázku si nadefinujeme nový název (Vzorce – Definované názvy –
Definovat název). Ten se bude jmenovat euro a do políčka odkaz na (obr. 94) zadáme konstantu 25
místo celého původního zobrazení v tomto políčku. Tím jsme nadefinovali, že pokud se někde v sešitu
zmíníme o pojmu euro, znamená to, jako bychom se
zmínili o hodnotě 25.
Nyní se podívejme na obr. 98. Zde je tabulka
znázorňující částky v Kč. Vedlejší sloupeček slouží pro
přepočet Kč na €. Sem nyní stačí napsat za rovnítko
jen adresu buňky s částkou v Kč (př. D16) napsat
lomítko pro dělení a za něj heslo euro, pod kterým
jsme nadefinovali onu konstantní hodnotu 25.
Obr. 96 Názvy oblastí - výběr
Obr. 97 Označení buněk pro pojmenování
Obr. 98 Definice názvu konstanty
© Jaroslav Nedoma
57
PODMÍNĚNÉ FORMÁTOVÁNÍ
Dostáváme se do oblasti, která nám má tendenci
pomáhat po grafické stránce. Opět si vystačíme s naší
nestárnoucí tabulkou dopravy. Rádi bychom například na
první pohled viděli, v jakých dopravních prostředcích v Praze
se počet cestujících vyhoupnul nad hranici 300 tis.
cestujících. Excel nám umí tyto buňky barevně odlišit od
jiných. Jak?
1. Označte všechny hodnoty za město Praha
(buňky C3 až C6).
2. Domů – Styly (obr. 99) – Podmíněné
formátování (obr. 100) – Zvýraznit pravidla buněk –
Větší než…
3. Nyní se zobrazí dialogové okno Větší než
(obr. 101), kde do prvního políčka navolíme číselně 300,
což byla naše smyšlená hranice. Druhé políčko říká, jak
se tyto údaje odliší od ostatních. Můžete využít jednu
možnost z předdefinovaných nebo vybrat možnost
Vlastní formát… a navolit si vlastní barevné pozadí,
ohraničení nebo třeba barvu písma.
4. Potvrzujeme OK.
Obr. 101 Větší než
Nyní vidíte červeně zvýrazněné jen hodnoty na řádku Metro a Tramvaj, protože jen zde číslo
přesáhlo hranici 300. Podmíněné formátování ale pracuje v čase, tzn., že je možné hodnoty měnit a
závisle na tom bude červená barva mizet nebo se naopak zobrazovat. Vše závisí na Vás, můžete
vyzkoušet.
Dalším úkolem pro nás je fakt, že bychom chtěli zeleně odlišit součty v řádku pod
jednotlivými městy pouze v tom případě, že se jedná o nadprůměrné hodnoty. Pokud budou pod
průměrem vůči ostatním, tak se s těmito buňkami nic nestane.
1. Označíme řádek součtu pod našimi městy (oblast buněk C7 až F7).
2. Podíváme se do Podmíněného formátování (obr. 99 a 100) a zvolíme možnost
Nejpoužívanější či nejméně používaná pravidla a z podnabídky poté vybereme Nad
průměrem.
3. Zvolíme, jak se mají data projevit (zelená vyplň) a potvrdíme OK.
Obr. 99 Styly
Obr. 100 Podmíněné formátování
© Jaroslav Nedoma
58
Ve výsledku je zelená hodnota pouze pod sloupečkem Praha, protože pouze ona je nad
průměrem. Pokud toto zkusíte i ve sloupečku součtů za tabulkou (oblast buněk G3 až G6), zeleně již
budou označeny dvě buňky (dopravní prostředek Metro a Vlak).
Vraťme se ještě k tabulce s naším autobazarem, kde jsme se pokoušeli vytvářet filtry
(obr. 72). Zde bychom chtěli pomocí tzv. datových řad (nový nástroj Excelu od verze 2007) graficky
zpřehlednit sloupeček, který vyjadřuje počty najetých kilometrů.
1. Všechny hodnoty ve sloupci Najeto KM označíme.
2. Domů – Styly – Podmíněné formátování – Datové řady (vybereme jednu z barev)
Výsledek vidíte ihned před sebou. Excel v každé číselné buňce ukázal takovou část datové
řady, jaká této buňce z celku přísluší. Zkrátka největší číslo má vyplněnou celou buňku a nejmenší má
v buňce pouze náznak. Výsledek je vidět na obr. 102.
Dalším využitím Podmíněného
formátování může být oblast Sady ikon.
Ve stejné bazarové tabulce chceme nyní
porovnávat jednotlivé ceny vozů mezi
sebou. Excel nám umí pomocí Sady ikon
například symbolizovat, které vozy jsou
nad průměrem, které jsou na průměru a
které zabírají spodní hranice pod
průměrem.
Takovéto znázornění je vidět na
obr. 103. Je zde použit systém tří ikon
barevně i směrově odlišených.
Postup je následující:
1. Označit všechny položky ve
sloupci Cena.
2. Domů – Styly – Podmíněné
formátování – Sady ikon (tři
šipky).
Dále bychom měli zmínit, kde
najdeme hranici těchto tří symbolů.
Kolik procent z celku je věnovaných
na každý stupeň. Odpověď je
následující. Musíme se podívat do
Správce pravidel. Ten najdeme pod
následující cestou Domů – Styly –
Podmíněné formátování – Správce
Obr. 102 Datové řady
Obr. 103 Sady ikon
© Jaroslav Nedoma
59
pravidel… Po stisknutí se objeví okno správce (obr. 104), v jehož horní části máme na výběr, která
pravidla formátování chceme zobrazit. Z roletky vyberte Tento list a ve spodní části uvidíte obě Vaše
nadefinovaná
pravidla. Stačí
kliknout na pravidlo
Sada ikon a poté
stisknout tlačítko
Upravit pravidlo…
Otevře se další okno
(obr. 105), kde je
možné vlastní
pravidlo formátování
měnit.
Zde například vidíte, že zelená šipka
bude v buňce jen za předpokladu, že se jedná
o hodnotu větší než 67 % z celkového výběru.
Každá úroveň má své rozpětí.
Přes Správce pravidel (obr. 104) je
možné provést odebrání pravidla. Stačí ve
spodní části označit konkrétní pravidlo a
stisknout tlačítko Odstranit pravidlo.
Přes tlačítko Nové pravidlo… můžete
vytvořit nové pravidlo přímo z tohoto
prostředí. Neznamená to, že bychom ho
museli řešit vždy pouze výběrem
Podmíněného formátování na záložce Domů.
Obr. 104 Správce pravidel
Obr. 105 Upravení pravidla formátování
© Jaroslav Nedoma
60
SPOLUPRÁCE S MS WORD
MS Word patří také do balíčku Office společnosti Microsoft. Za úkol má vytvářet textové
dokumenty a součástí takových dokumentů mohou být i „excelovské“ tabulky. Účelem této kapitoly
je seznámit Vás s možnostmi vkládání a propojování tabulek z Excelu do Wordu.
VKLÁDÁNÍ POMOCÍ SCHRÁNKY MS OFFICE
První způsob spočívá ve znalosti kopírování (CTRL+C) a vkládání (CTRL+V).
1. Označte celou tabulku v Excelu, kterou chcete kopírovat.
2. Necháme ji kopírovat – CTRL+C.
3. Otevřeme MS Word.
4. Vložíme tabulku CTRL+V.
Nyní jsme vložili tabulku, která bude volně upravitelná jak po grafické stránce, tak i ze stránky
hodnot. Všimněme si ale, že pokud změníme jakékoliv údaje u dopravních prostředků libovolného
města, součet se nezaktualizuje. Je to tedy tabulka, kterou už si musíte přepočítávat. Pozor na to!
Nejste v Excelu, ale už jen v prostém Wordu.
VLOŽENÍ TABULKY JAKO OBJEKTU
Druhý způsob Vám umožní vyřešit předchozí problém. Tabulka bude počítat i ve Wordu.
1. Označte celou tabulku v Excelu, kterou chcete kopírovat.
2. Necháme ji kopírovat – CTRL+C.
3. Otevřeme MS Word.
4. Domů – Schránka – Vložit (šipka pod heslem „Vložit“)
5. Vložit jinak (obr. 106).
6. V dialogu (obr. 107) zvolíme vložit jako typ List aplikace
Microsoft Office Excel – objekt.
Oproti předchozímu
příkladu se vložila
tabulka ve formě
objektu a to
znamená, že není
klasicky upravitelná.
Pokud do ní
budeme chtít začít
psát, je nutné na ní
dvakrát kliknout
(dvojklik). Pokud tak
učiníte, dostanete
se do prostředí
Excelu, kde
provedete změny,
které potřebujete
Obr. 106 Word – Vložit jinak
Obr. 107 Vložit jinak
© Jaroslav Nedoma
61
a kliknete někam do prázdného prostoru aplikace Word. Tabulka bude upravená, ale pozor, nyní už i
správně přepočítaná, protože to objekt Excelu udělal za Vás.
VLOŽENÍ TABULKY JAKO OBRÁZEK
Třetí způsob využije ten, kdo se chystá do textového dokumentu umístit tabulku, se kterou se
již v prostředí Wordu nemá nic dělat (bude tak jak je – ve finální podobě).
1. Označte celou tabulku v Excelu, kterou chcete kopírovat.
2. Necháme ji kopírovat – CTRL+C.
3. Otevřeme MS Word.
4. Domů – Schránka – Vložit (šipka pod heslem „Vložit“)
5. Vložit jinak (obr. 106).
6. V dialogu (obr. 107) zvolíme vložit jako typ Obrázek (formát WMF).
Takto vložená tabulka již nepůjde upravovat, opravdu se bude chovat jako obrázek. Můžeme
ji tedy vylepšovat po stránce kontrastu, jasu, ale nemůžeme v ní změnit hodnoty.
VLOŽIT PROPOJENOU TABULKU
Čtvrtý způsob nám umožní mít tabulku ve Wordu neustále aktuální (propojenou se zdrojovou
z prostředí Excelu).
1. Označte celou tabulku v Excelu, kterou chcete kopírovat.
2. Necháme ji kopírovat – CTRL+C.
3. Otevřeme MS Word.
4. Domů – Schránka – Vložit (šipka pod heslem „Vložit“)
5. Vložit jinak (obr. 106).
6. V dialogu (obr. 107) zvolíme nejprve v levé části místo klasického Vložit položku Vložit
propojení a v pravé části ponecháme typ Formát HTML.
Tato tabulka je nyní propojena se zdrojovou tabulkou z Excelu. Pokud do této tabulky (ve
Wordu) kliknete, políčka zešednou. Právě to je náznak propojení.
Nyní zkuste změnit v tabulce jakákoliv data přímo v prostředí Excelu. Poté se podívejte do
Wordu na Vaši propojenou tabulku a ihned byste měli vidět změnu, kterou jste v Excelu provedli i
tady.
Za týden, měsíc či rok nemusíte vědět, s jakýmže „excelovským“ dokumentem jste tabulku ve
Wordu propojili. Stačí kliknout kamkoliv do Wordu a stisknout kombinaci kláves ALT+F9 a všechny
propojené tabulky přejdou z grafického režimu zobrazení na pouhý odkaz, který Vám ukáže s čím je
daná tabulka spojená (provázaná). Opětovné ALT+F9 převede odkaz na grafickou podobu tabulky.
Možností máte na vkládání několik, my jsme si ukázali ty nejčastější z nich.
Užitečné klávesové zkratky k této kapitole:
ALT+F9 Zobrazení zdroje propojení ve Wordu
© Jaroslav Nedoma
62
IMPORT DAT
Přijde nám e-mailem v příloze tabulka, která je
vytvořená v programu MS Access pro tvorbu databází a my
s „Accessem“ neumíme pracovat. Víme ale, že ovládáme
Excel. O čem je řeč? O převedení tabulky z jiného zdroje
než je Excel do Excelu, neboli o importu dat. Nemusí se
vždy jednat o tabulky z prostředí MS Access, může to být
například jednoduchý textový dokument, z nějž chceme dostat data do Excelu ve formě tabulky.
IMPORT DAT Z MS ACCESS
1. Data – Načíst externí data (obr. 108) –
Z aplikace Access
2. Otevře se dialogové okno, ze kterého vyberete
umístění dokumentu Accessu (symbolizuje se fialovou
ikonkou s náznakem klíče).
3. Vybereme tabulku Accessu, kterou chceme
importovat (obr. 111). Stejně, jako má Excel listy,
Access využívá soustavu tabulek.
4. Vybereme způsob zobrazení a umístění dat
(obr. 109) a potvrdíme OK.
Tabulka se ihned
zobrazí v listu Excelu (obr. 110)
a okamžitě se Vám na ní nemusí
něco líbit. Číselné hodnoty totiž
Excel nenaimportoval jako
číselné buňky, ale zůstávají
textem (jsou zarovnané
automaticky vlevo). Kdybyste
chtěli například k platům
přiřadit symbol Kč, určitě Vás
bude rozčilovat, že něco
takového není možné. To
všechno právě proto, že si Excel
myslí, že je to text. Jak
jednoduchým způsobem udělat
z takovýchto textových buněk
buňky číselné? Pouhou změnou
formátu by to nešlo. Je potřeba
zvolit následující postup řešení:
Obr. 108 Načíst externí data
Obr. 109 Importovat data
Obr. 111 Vybírání tabulky z Accessu
Obr. 110 Naimportovaná tabulka
© Jaroslav Nedoma
63
1. Kliknout v Excelu do jakékoliv prázdné buňky a nechat ji kopírovat (CTRL+C).
2. Označit náš sloupeček hodnot Základní mzda v importované tabulce.
3. Domů – Schránka – Vložit (šipka pod heslem „Vložit“)
4. Vložit jinak
5. V rubrice Operace zvolit možnost Přičíst.
6. Potvrdit OK.
Ptáte se, co jsme provedli? Ke všem označeným buňkám v tabulce jsme jednoduše přičetli
nulu a Excel zjistil, že se jedná o čísla (výsledky zformátoval do podoby číslo).
IMPORT DAT Z TEXTOVÉHO DOKUMENTU (.TXT)
I z prostého textového dokumentu můžete nechat importovat data do Excelu ve formátu
běžné tabulky. Jak na to?
1. Data – Načíst externí data (obr. 108) – Z textu
2. Otevře se dialogové okno, ze kterého vyberete umístění textového dokumentu.
3. Spustí se průvodce importem textu, který sestává ze tří částí. V první části (obr. 113)
vybíráme Typ zdrojových dat. Pokud jsou data v textovém dokumentu pod sebou zarovnána
do sloupců a jsou oddělena čárkou, používá se typ Pevná šířka. Pokud je tomu jinak a jsou
oddělena např. tabulátorem, používá se Oddělovač. Ten nyní pro svou tabulku použiji.
4. Klikneme na Další a ve druhé části průvodce navolíme, jakým způsobem jsou data od sebe
oddělena (např. tabulátor).
5. Další a následuje třetí část průvodce, kde
můžeme navolit formát dat v jednotlivých
sloupcích.
6. Stiskneme Dokončit.
7. Objeví se okno (obr. 112) ptající se na fakt,
kam chceme importovanou tabulku umístit.
Opět stačí kliknout jen na buňku představující
pravý horní roh budoucí tabulky.
8. Potvrzujeme OK.
Obr. 113 Průvodce importem textu
Obr. 112 Umístění importovaných dat
© Jaroslav Nedoma
64
POHLEDY
Pohled Vám umožní zaznamenat několik situací v tabulce, ke kterým se vracíte často a musíte
pro jejich zobrazení dělat dokolečka zbytečně mnoho kroků. My si nyní ukážeme, jak si vytvořit
takový pohled například na zfiltrovanou tabulku.
V naší tabulce autobazaru,
kterou jsme používali při práci
s filtrem, bychom chtěli zobrazit
pouze vozy značky Škoda.
Použijeme tedy automatický filtr,
který již známe a zfiltrujeme tento
výběr. Výsledek je viditelný na
obr. 114. Z celé databáze nám
zůstaly čtyři vozy, které odpovídají našemu výběru a nyní nám jde o to, uložit tento pohled na
tabulku. Postup je následující:
1. Zobrazit – Zobrazení sešitu (obr. 115) – Vlastní zobrazení
2. V následujícím dialogu (obr. 117)
klikneme na tlačítko Přidat.
3. Do kolonky Název (obr. 116)
můžeme vypsat např. Škoda.
4. Potvrdíme stiskem OK.
Nyní již můžeme náš pohled
používat. Zkuste si nejprve odfiltrovat
tabulku do původního stavu a kliknout
třeba na úplně jiný list.
Nyní se podívejte na Zobrazení –
Zobrazení sešitu – Vlastní zobrazení. Zde
by mělo být viditelné heslo Škoda, to stačí
označit a vpravé části kliknout na tlačítko
Zobrazit. To samé lze provést dvojklikem
přímo na heslo Škoda.
Po obou akcích se stane jedno
jediné. Jste na listě s autobazarem a ihned
vidíte zfiltrované řádky Škoda.
Takto pracují Pohledy. Můžete si
jich udělat více, třeba i na jedné a té samé
tabulce a kdykoliv si pak tento pohled
vyvolat.
Obr. 114 Výsledek filtru Škoda
Obr. 115 Zobrazení sešitu
Obr. 116 Přidat zobrazení
Obr. 117 Vlastní zobrazení
© Jaroslav Nedoma
65
SCÉNÁŘE
Vraťme se do naší tabulky znázorňující přepravené cestující. Řešíme různé scénáře toho, jak
může tabulka vypadat, kdyby…
Můžeme si říct, že počet cestujících v Praze v metru by mohl být jen 900 a v Brně v autobuse
100. Nás potom zajímají nové součty s tím, že o ty nynější nechceme přijít. Chceme si pouze vytvořit
jakýsi scénář události.
Postup pro vytvoření scénáře je následující:
1. Data – Datové nástroje (obr. 118) –
Analýza hypotéz – Správce scénářů…
2. V dialogu klikneme na tlačítko Přidat.
3. Vyplníme Název Scénáře a Měněné
buňky (u nás jimi budou C3 a D2) a potvrdíme OK.
4. V následujícím okně Hodnoty scénáře (obr. 120) musíme zadat nové hodnoty každé
měněné buňky. Buňku C3 představující změnu cestujících v pražském metru nastavíme
např. na 900 a buňku D4 představující změnu v brněnských autobusech na 100.
5. Potvrdíme OK. Pokud bychom chtěli přidávat další scénář k těmto měněným buňkám,
stiskneme Přidat.
6. Nyní je v našem Správci scénářů (obr. 119) viditelný náš nový scénář (př. Změna
cestujících). Stačí tento název označit a ve spodní části stisknout tlačítko Zobrazit.
7. Scénář je vidět na pozadí v tabulce včetně přepočtených součtů.
Pokud si jich vytvoříme více, není
problém potom mezi jednotlivými scénáři
přepínat právě prostřednictvím okna
Správce scénářů (obr. 119) .
Pokud se chcete nyní dostat do
původního zobrazení hodnot, lze tak učinit
pouze šipkou zpět. Proto, aby se dalo mezi
jednotlivými variantami přepínat je potřeba
vytvořit několik scénářů. Takže i naše původní
zobrazení u pražského metra 1000 a
brněnského autobusu 120 by muselo být
součástí nějakého scénáře. Poté by jsme se na
něj mohli dostat výběrem z nabídky Správce
scénářů (obr. 119).
Obr. 118 Datové nástroje
Obr. 119 Správce scénářů
Obr. 120 Hodnoty scénáře
© Jaroslav Nedoma
66
SOUHRNY
A jsme opět u tabulky z prostředí autobazaru. Velké tabulky se dají seskupit pomocí
tzv. souhrnů a ty dále zajišťují různé výpočty v každé sjednocené skupině. Nejprve bychom měli
seřadit naši tabulku abecedně podle značky. To již
umíme. Poté budeme postupovat následovně:
1. Klikneme do tabulky, v níž chceme dělat
souhrny.
2. Data – Osnova (obr. 121) – Souhrn
3. Zobrazí se dialog Souhrnů (obr. 122).
4. My zadáme, že u každé změny ve sloupci
Značka chceme použít funkci Počet a tento
souhrn použijeme do sloupce Barva.
Necháme zaškrtnutou variantu Celkový
souhrn pod daty.
5. Potvrdíme OK.
Ve výsledku (obr. 123) je vidět vytvořený
souhrn. Každá značka má ve sloupečku barva
informaci o tom, kolik vozů této značky v našem
autobazaru máme. Další zajímavá věc, která se
současně stala, je systém skupin v levé části od čísel
řádků. Každý systém skupin je ve sloupečku pod čísly
(v našem případě 1, 2 a 3). Pokud
bychom klikli na číslo 1, uvidíme
pouze celkový počet vozů. Číslo 2
ukáže počet vozů v každé skupině
a číslo 3 ukáže celou tabulku tak,
jako na obr. 123.
Všimněte si, že každá
soustava takovéto skupiny je
doplněna o znaménko „-“ (minus),
které značí rozbalenou skupinu.
Pokud na minus klikneme, skupina
se sbalí a namísto minus bude „+“
(plus) symbolizující sbalenou
skupinu.
Tímto ale souhrny zdaleka
Obr. 121 Osnova
Obr. 122 Souhrny
Obr. 123 Tabulka s vytvořeným souhrnem
© Jaroslav Nedoma
67
nekončí. Existuje ještě možnost vytvářet další souhrn v již vytvořeném souhrnu. Jak?
1. Klikneme do tabulky, v níž chceme dělat další souhrn.
2. Data – Osnova – Souhrn
3. Zobrazí se opět dialog Souhrnů.
4. My nyní zadáme, že u každé změny ve sloupci Značka chceme použít funkci Součet a tento
souhrn použijeme do sloupce Cena. Necháme zaškrtnutou variantu Celkový souhrn pod
daty a odškrtneme variantu Nahradit aktuální souhrny, protože by jinak došlo k odstranění
našeho předchozího souhrnu.
5. Potvrdíme OK.
Nyní vidíte jak počty aut, tak i součty jejich cen za každou skupinu zvlášť.
Ještě stojíme před otázkou, jak souhrny smazat, pokud se nám nebudou líbit. Je potřeba se
opět dostat do dialogového okna Souhrny (obr. 122) a kliknout ve spodní části vlevo na tlačítko
Odebrat vše. A je hotovo!
© Jaroslav Nedoma
68
PŘEHLEDY
Potřebujete-li ve velké tabulce seskupit nějaká data do skupinky, kterou můžete rozbalovat a
balit tak, jak se Vám bude jen líbit, je nutné, abyste poznali přehledy. Jedná se o příbuznou oblast
k souhrnům. Souhrny vytvářely také skupiny, které se daly sbalovat a rozbalovat, ale navíc vytvářely
ještě počítané údaje.
1. Označíme tolik řádků / popř. sloupců, kolik jich chceme
seskupit.
2. Data – Osnova – Seskupit
3. Zvolíme, zda chceme seskupovat označené řádky nebo
sloupce (obr. 124).
4. Potvrdíme OK.
Pokud spojíme několik řádků do jedné skupiny a poté ještě
dva sloupce do skupiny další, může celkový přehled vypadat například tak, jako na obr. 125.
Odstranění přehledů se provádí tak, že označíme řádky (sloupce), ve kterých chceme přehled
vymazat a postupujeme následovně: Data – Osnova – Oddělit.
Pokud chceme odstranit veškeré přehledy, volíme jednodušší cestu: Data – Osnova – Oddělit
(šipka pod heslem „Oddělit“).
Obr. 124 Seskupit
Obr. 125 Výsledek tvorby přehledů
© Jaroslav Nedoma
69
HLEDÁNÍ ŘEŠENÍ
Účelem hledání řešení je nalezení hodnoty jedné proměnné ve vzorci. K praktické ukázce si
vytvoříme jednoduchou tabulku (obr. 126), která má za úkol výpočet splátky.
Tabulka obsahuje v buňce B1 výši
půjčky, v buňce B2 počet měsíců, kolik se bude
splácet, buňka B3 zobrazuje roční úrokovou
sazbu a do buňky B4 vypíšeme vzorec, který
nám z předešlých třech údajů vypočte výši
splátky.
Vzorec použitý v buňce B4 využívá funkci
PLATBA a jeho zápis je následující: =PLATBA(B3/12;B2;-B1). Funkce PLATBA očekává jako první
argument měsíční úrokovou sazbu, naše tabulka ale obsahuje úrokovou sazbu roční, proto je potřeba
první argument vydělit dvanácti. Druhým argumentem je počet měsíců splácení a třetím je výše
půjčky. Protože půjčené peníze nejsou naše (teprve je splácíme), je velikost půjčky zapsána se
záporným znaménkem.
Vžijme se do situace, kdy se chceme zeptat na fakt, na kolik by se zkrátila doba splácení,
kdybychom spláceli 10 000 Kč měsíčně namísto nynějších vypočtených 7 653,82 Kč. Pokud bychom
ale přepsali stávající splátku, nic bychom tímto nevyřešili, jen bychom si přepsali vzoreček, který jsme
pracně tvořili. Při takovýchto situacích určitě oceníme nástroj Hledání řešení, který nám umožní
nastavit námi požadovaný výsledek a upravit na úkor tohoto výsledku libovolnou buňku ve vzorci,
kterou si sami vybereme.
1. Klikneme do buňky B4.
2. Data – Datové nástroje – Analýza hypotéz – Hledání řešení
3. Následující okno (obr. 127) potřebuje znát Nastavenou buňku (ta, na kterou jsme klikli), její
Cílovou hodnotu (př. 10000) a adresu Měněné buňky, která se na úkor změny přenastaví (př.
B2 – buňka obsahující počet splátek).
4. Potvrdíme OK.
Excel nalezne řešení:
Pro měsíční výši splátky 10 000 Kč se počet
splátek upraví z původních 50 splátek na necelých 36.
Takovýmto způsobem můžeme hledat řešení i u jiných
příkladů, jde jen o to pochopit, jak a při jakých situacích
tento nástroj využívat.
Obr. 126 Pomocná tabulka - splátky
Obr. 127 Hledání řešení
© Jaroslav Nedoma
70
CITLIVOSTNÍ ANALÝZA
Citlivostní analýza je nástroj, jenž umožní ukázat náhled do několika výsledků pomocí tabulky
kritérií při propojení na určitý vzoreček a jeden či dva údaje. Podle toho rozeznáváme citlivostní
analýzu jedné proměnné a dvou proměnných.
CITLIVOSTNÍ ANALÝZA PRO JEDNU PROMĚNNOU
Naši předchozí tabulku (obr. 126) si doplníme tak,
aby vypadala jako na obr. 128. Do buňky B6 v naší nové
tabulce přibude vzorec. Bude to ale tentýž vzorec, jako je
nyní v buňce B4. Pro jednoduchost stačí do buňky B6
zapsat následující: =B4, čímž odkážeme na vzorec v buňce
B4.
Dále můžeme začít s citlivostní analýzou.
Podívejme se nyní na tabulku. V buňce B6 je nyní výše
splátky, při 12% úrokové sazbě a nás zajímá, jaká by byla
výše splátky při různých výších úrokové sazby (A7 až
A13). V tom případě nás zajímá citlivostní analýza jedné
proměnné (úrokové sazby).
1. Označíme celou tabulku (A6 až B13).
2. Data – Datové nástroje – Analýza hypotéz –
Tabulka dat…
3. Zobrazí se tabulka dat (obr. 129), a protože
řešíme pouze jednu proměnnou, tak budeme
vypisovat pouze jednu kolonku (v našem případě
Vstupní buňku sloupce – ve sloupci se totiž
nacházejí další úrokové sazby, jejichž výši splátky
chceme zjišťovat).
4. Do vstupní buňky sloupce tedy označíme buňku B3, díky níž je splátka ve výši 7 653,82 Kč.
5. Potvrdíme OK.
Nyní vidíme doplněnou tabulku o ostatní možné výše splátek při různých úrokových sazbách.
CITLIVOSTNÍ ANALÝZA PRO DVĚ PROMĚNNÉ
Tabulku z obr. 126 doplníme tak, aby vypadala jako na obr. 130. Buňka A7 bude obsahovat
opět odkaz na buňku B4 se splátkou (=B4).
Nyní nás zajímají již dva změněné údaje najednou. Ptáme se totiž, jaká by byla výše splátky,
pokud by se měnila délka splácení v měsících a zároveň i úroková sazba.
1. Označíme celou tabulku (A7 až F14).
2. Data – Datové nástroje – Analýza hypotéz – Tabulka dat…
3. Vstupní buňkou sloupce bude opět odkaz na buňku B3, protože je to opět ona, která říká,
jaké typy dat se nacházejí v naší tabulce ve sloupci. Vstupní buňka řádku bude buňka B2,
Obr. 128 Tabulka pro CA 1 proměnné
Obr. 129 Tabulka dat
© Jaroslav Nedoma
71
která obsahuje údaj o délce splácení. Přesně tento typ údaje je v naší označené tabulce
v řádku.
4. Potvrdíme OK.
Obr. 130 Tabulka pro CA 2 proměnných
Tabulka se vyplní všemi kombinacemi možných splátek podle různé délky splácení v měsících
a různé úrokové sazby.
© Jaroslav Nedoma
72
OVĚŘENÍ DAT
Nástroj ověření dat použijeme, pokud chceme uživateli omezit obor hodnot, kterým může
vstupovat do zvolených buněk.
Jako jednoduchý příklad může posloužit následující ukázka omezení intervalu čísel pro vstup
do buňky B2. Nechceme, aby buňka B2 obsahovala jiné číslo než hodnoty z intervalu 0 až 100. Postup
je následující:
1. Klikneme do buňky B2.
2. Data – Datové nástroje – Ověření dat (obr. 131)
3. V políčku Povolit neponecháme možnost Jakoukoli hodnotu, ale
vybereme možnost Celé číslo (obr. 132).
4. Jako Minimum nastavíme číslo 0 a maximum bude 100.
5. Potvrzujeme OK.
Nyní již není možné do buňky
B2 vepsat jiný údaj než číslo
v rozmezí 0 až 100.
Pokud bychom měli zájem
vypsat uživateli vlastní chybovou
hlášku v případě, že zadá špatné
číslo, postupujeme následovně.
Opět otevřeme okno Ověření
dat (obr. 132). V horní části okna
klikneme na záložku Chybové
hlášení. Jako Nadpis můžeme
vypsat „Špatně zadané číslo“ a
Chybové hlášení bude vystihovat
naši chybovou hlášku „Zadej číslo
0 až 100“. Potvrdíme OK a
vyzkoušíme funkčnost. Pokud se
nyní bude dotyčný snažit do
buňky B2 vypsat jiné číslo než v rozsahu 0 až 100, zobrazí se následující chybová hláška (obr. 133).
Zkusme se ještě chvilku zabývat
ověřováním dat. Dejme tomu, že bychom
chtěli v buňce D2 omezit vstup jen na
možné odpovědi ANO a NE. V takovém
případě se opět dostaňme do okna
Ověření dat (obr. 132). V rubrice Povolit
zvolme možnost Seznam a do políčka
Zdroj zadáme obě možné odpovědi
oddělené středníkem (ANO;NE). Vše je vidět na obr. 134.
Obr. 131 Ověření dat
Obr. 132 Ověření dat – dialogové okno
Obr. 133 Chybové hlášení
© Jaroslav Nedoma
73
Po kliknutí na tlačítko OK vidíme, že buňka D2 má u sebe, po kliknutí na ni, šipku. Pokud na
šipku klikneme, zobrazí se nabídka seznamu (obr. 135), ze které si můžeme vybrat jedno nebo druhé
(ANO nebo NE). Stačí kliknout a hodnota se ihned zapíše do buňky.
Pokud by chtěl uživatel náhodou zadat i přes rozbalovací seznam jinou hodnotu, než tu, která
je zde vypsaná, Excel mu opět odpoví chybovou hláškou, že určitý uživatel omezil obor hodnot.
Obr. 134 Ověření dat - seznam
Obr. 135 Seznam v buňce
© Jaroslav Nedoma
74
CHYBOVÁ HLÁŠENÍ
Při řešení vzorečků a funkcí se Vám může stát, že uvidíte místo výsledku chybovou hlášku.
Úkolem této kapitoly je seznámit Vás se všemi chybovými hláškami a prozradit, co která znamená.
Vše je pro přehlednost vypracováno do následující tabulky.
A B Chyba Vzorec Popis
10 0 #DIV/0! =A/B Nelze dělit nulou nebo prázdnou buňkou
10 ahoj #HODNOTA! =A+B Nelze počítat s textovou hodnotou
10 0 #NÁZEV? =MINIMUM(A;B) Chybný název funkce nebo argumentu
-1 #NUM! =LN(A) Nedefinovaná operace v matematice nebo příliš velké či malé číslo
20 10 #N/A =POZVYHLEDAT(1;A:B;0) Nenalezení dat při vyhledávání nebo vynechání povinného argumentu funkce
10 20 #REF! =SVYHLEDAT(20;A;2;0) Hledaný výsledek je mimo oblast nebo jsme špatně zkopírovali vzoreček rovněž s odkazem mimo oblast
#NULL! Př. =A2:A4 B2:B4 Prázdná množina (průnik, který neexistuje)
1000 2000 ####### =A*B Výsledek je delší, než je šířka sloupce
© Jaroslav Nedoma
75
NASTAVENÍ PROSTŘEDÍ EXCELU
Jedna z posledních kapitol by měla patřit nastavení prostředí. To, v čem celou dobu
pracujeme, si můžeme přizpůsobit sami sobě. Kde takové možnosti nastavovat? Odpověď zní,
podívat se pod tlačítko Office a vybrat tlačítko ze spodní části nabídky – Možnosti aplikace Excel
(obr. 136).
Obr. 136 Možnosti aplikace Excel
Okno možností je po levé straně vybaveno jednotlivými kategoriemi, kterými budeme
procházet a poukážeme vždy na ty nejpodstatnější nebo nejzajímavější položky nastavení.
OBLÍBENÉ
Při výběru používat miniaturní panel nástrojů – jedná se o „plovoucí“ pomocný panel základních
nástrojů, který se ukáže u kurzoru myši vždy, když pracujeme s označenou oblastí dat. Najdeme zde
nejpoužívanější nástroje, jako je například tučné písmo a jiné.
Povolit dynamický náhled – pokud chceme např. zvolit jinou barvu podkladu buněk a máme buňky
označené, pak stačí jen přejíždět myší přes paletu nabízených barev a na pozadí vidíme výsledek, aniž
bychom ještě nějakou barvu potvrdili.
© Jaroslav Nedoma
76
Zobrazit na pásu kartu Vývojář – na pásu zobrazí kartu Vývojář potřebnou např. pro tvorbu maker a
jejich úpravu.
Barevné schéma – určí, jaký barevný nádech bude Excel mít.
Při vytváření nových sešitů – oblast, ve které nastavujeme počáteční nastavení druhu písma, jeho
velikosti a volíme zde, kolik listů chceme ve standardním zobrazení při zapnutí Excelu v sešitu vidět.
VZORCE
Styl odkazu R1C1 – změní styl odkazů. Např. z klasického A1 bude v tomto zobrazení R1C1 (řádek vs.
sloupec).
ULOŽIT
Uložit soubory v tomto formátu – nastaví výchozí formát pro ukládání nově vytvořených dokumentů.
Standardním formátem v nové verzi je soubor s příponou .xlsx. Uživatelé používající i starší verzi
uvítají možnost nastavení staršího formátu .xls jako výchozího.
PŘIZPŮSOBIT
Tato kategorie umožní přidat Vaše nejčastěji používané příkazy na panel nástrojů rychlý přístup.
V tomto okně jsme již jednou hned na počátku naší publikace byli a nastavovali zde vlastní příkazy.
ZDROJE INFORMACÍ
Získat aktualizace – pomocí této volby aktualizujeme balíček Microsoft Office 2007 do nejnovější
podoby.
Spustit diagnostické nástroje sady Microsoft Office – tato možnost spustí procesy umožňující
odhalení a odstranění problémů s aplikacemi balíčku Microsoft Office.
Přejít ke službě Microsoft Office Online – umožní přejít k online nápovědě balíčku Microsoft Office.
© Jaroslav Nedoma
77
TISK TABULEK
Tabulky z Excelu se tisknou po stránkách, jako je tomu v jakémkoliv textovém editoru.
Problémem v Excelu je, že má tabulku nejen
co do výšky, ale i do šířky. Proto je potřeba
sjednotit nějaký systém tisku.
Před tiskem se vždy doporučuje
zobrazit náhled. Ikona je dostupná na panelu
nástrojů pro rychlý přístup. Můžete si ji
nastavit a nechat zde zobrazovat.
Veškeré nastavení před tiskem můžeme projít zde: Rozložení stránky – Vzhled stránky
(obr. 137). Na této kartě musíme kliknout na pravý dolní roh (šipka viditelná vpravo dole na obr. 137).
Po stisknutí toho tlačítka se zobrazí dialog Vzhled stránky (obr. 138). Na záložce stránka je možné
nastavit orientaci stránek (na výšku, na šířku). Záložka List (obr. 138) nabízí možnost nastavení oblasti
tisku, čímž vymezíme přesný prostor, který se má tisknout. Je zde možnost určit, které řádky se mají
nahoře opakovat. Sem stačí označit například záhlaví tabulky, které chcete vidět na všech vytištěných
listech. To samé platí pro
sloupec, který by se měl
vlevo opakovat.
Dále zde máme
možnost tisknout
pomocnou mřížku nebo i
komentáře (v základním
stavu jsou netisknutelné – žádné). Pořadí tisku stránek je v základu
směrem dolů a teprve poté příčně. Je zde možno pořadí otočit, tisknout
nejprve příčně a poté dolů. Klasický dialog tisku vyvoláme přes tlačítko
Office – Tisk (obr. 139).
Obr. 137 Vzhled stránky
Obr. 138 Dialogové okno Vzhled stránky
Obr. 139 Tisk
© Jaroslav Nedoma
78
ZÁVĚR
Dostali jsme se až na samotný závěr publikace. Doufám, že jsme se spolu dostali bez
sebemenších problémů až sem, na samotný konec. Naučili jsme se pracovat s nejpoužívanějšími
nástroji Excelu, ale přece jen jsme na nějaké oblasti zapomněli. Zapomněli spíše jen v uvozovkách. Na
tuto publikaci volně navazují publikace o kontingenčních tabulkách, makrech a o funkcích
používaných při práci s Excelem. Přeji hodně úspěchů v samostatném používání Excelu a využívání ho
při řešení každodenních praktických příkladů.
© Jaroslav Nedoma
79
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1 Okno programu Excel ................................................................................................................................... 7
Obr. 2 Nabídka Office – položka Uložit jako ............................................................................................................ 7
Obr. 3 Oblast listů .................................................................................................................................................... 8
Obr. 4 Jednoduchá tabulka – vyplnění .................................................................................................................. 10
Obr. 5 Písmo .......................................................................................................................................................... 10
Obr. 6 Schránka ..................................................................................................................................................... 11
Obr. 8 Tabulka s vloženým řádkem a sloupcem .................................................................................................... 13
Obr. 7 Buňky .......................................................................................................................................................... 13
Obr. 9 Formát buněk - Číslo ................................................................................................................................... 14
Obr. 11 Tabulka s doplněnými desetinnými místy na dvě ..................................................................................... 15
Obr. 10 Číslo .......................................................................................................................................................... 15
Obr. 12 Formát buněk - Zarovnání ........................................................................................................................ 16
Obr. 13 Zarovnání .................................................................................................................................................. 16
Obr. 14 Tabulka po použití zarovnávacích úprav .................................................................................................. 17
Obr. 16 Písmo ........................................................................................................................................................ 18
Obr. 15 Formát buněk - Písmo .............................................................................................................................. 18
Obr. 17 Formát buněk - Ohraničení ....................................................................................................................... 19
Obr. 18 Tabulka doplněná o ohraničení ................................................................................................................ 19
Obr. 19 Formát buněk - Výplň ............................................................................................................................... 20
Obr. 20 Úpravy ...................................................................................................................................................... 21
Obr. 21 Mazání obsahu a formátů......................................................................................................................... 21
Obr. 22 Styly .......................................................................................................................................................... 21
Obr. 23 Vlastní příkazy do panelu nástrojů Rychlý přístup .................................................................................... 22
Obr. 24 Panel nástrojů Rychlý přístup ................................................................................................................... 22
Obr. 25 Ukázka kopírování formátů tabulky ......................................................................................................... 23
Obr. 26 Najít a nahradit ......................................................................................................................................... 23
Obr. 29 Vložit jinak ................................................................................................................................................ 24
Obr. 27 Vložit jinak - nabídka ................................................................................................................................ 24
Obr. 28 Vyplnit bez formátování ........................................................................................................................... 24
Obr. 30 Definované seznamy ................................................................................................................................ 25
Obr. 31 Výběr dat do vlastního seznamu .............................................................................................................. 26
Obr. 32 Vlastní seznamy ........................................................................................................................................ 26
Obr. 33 Importovaný vlastní seznam ..................................................................................................................... 26
Obr. 34 Ukázka tvorby posloupnosti ..................................................................................................................... 27
Obr. 35 Místní nabídka – Vyplnit řady ................................................................................................................... 27
Obr. 36 Ukázky posloupností v Excelu ................................................................................................................... 27
Obr. 37 Řady – úpravy posloupností ..................................................................................................................... 28
Obr. 38 Řady – karta Úpravy ................................................................................................................................. 28
Obr. 39 Místní nabídka – Vyplnit pracovní dny ..................................................................................................... 29
Obr. 40 Součtový řádek v tabulce .......................................................................................................................... 30
Obr. 41 Výpočet součtu pomocí jednoduché aritmetiky ....................................................................................... 30
Obr. 42 Funkce AutoSum ....................................................................................................................................... 31
Obr. 43 Označení buněk pro součet ...................................................................................................................... 32
Obr. 44 Knihovna funkcí ........................................................................................................................................ 32
Obr. 45 Součtový sloupec v tabulce ...................................................................................................................... 32
Obr. 46 Doplněná tabulka o součty ....................................................................................................................... 33
Obr. 47 Relativní adresace..................................................................................................................................... 34
Obr. 48 Absolutní adresace ................................................................................................................................... 34
© Jaroslav Nedoma
80
Obr. 49 Smíšená adresace ..................................................................................................................................... 35
Obr. 50 Komentář .................................................................................................................................................. 38
Obr. 51 Vkládání komentáře ................................................................................................................................. 38
Obr. 52 Závislosti vzorců........................................................................................................................................ 39
Obr. 53 Předchůdci ................................................................................................................................................ 39
Obr. 54 Následníci ................................................................................................................................................. 39
Obr. 55 Označení tabulky ...................................................................................................................................... 40
Obr. 56 Typy výsečového grafu ............................................................................................................................. 40
Obr. 57 Grafy ......................................................................................................................................................... 40
Obr. 58 Výsečový graf ............................................................................................................................................ 40
Obr. 59 Nástroje grafu ........................................................................................................................................... 41
Obr. 60 Popisky ...................................................................................................................................................... 41
Obr. 61 Formát popisků dat .................................................................................................................................. 41
Obr. 62 Styly tvaru ................................................................................................................................................. 42
Obr. 63 Odtržení výseče ........................................................................................................................................ 42
Obr. 64 Typ ............................................................................................................................................................ 42
Obr. 65 Změna typu grafu ..................................................................................................................................... 43
Obr. 66 Data .......................................................................................................................................................... 43
Obr. 67 Upravit řady .............................................................................................................................................. 43
Obr. 68 Vybrat zdroj dat ........................................................................................................................................ 43
Obr. 69 Výsledek převedeného grafu doplněného o další řadu ............................................................................ 44
Obr. 70 Graf pootočený v prostoru a perspektivně .............................................................................................. 44
Obr. 71 Otočení v prostoru .................................................................................................................................... 44
Obr. 72 Vstupní tabulka databáze ......................................................................................................................... 45
Obr. 73 Seřadit ...................................................................................................................................................... 45
Obr. 74 Seřadit a filtrovat ...................................................................................................................................... 46
Obr. 75 Výběr vozu ................................................................................................................................................ 46
Obr. 76 Vlastní automatický filtr ........................................................................................................................... 46
Obr. 77 Filtr čísel – výběr ceny .............................................................................................................................. 46
Obr. 78 Tabulka kritérií .......................................................................................................................................... 47
Obr. 79 Rozšířený filtr ............................................................................................................................................ 47
Obr. 80 Okno ......................................................................................................................................................... 48
Obr. 81 Nástroje .................................................................................................................................................... 49
Obr. 82 Obecné možnosti ...................................................................................................................................... 49
Obr. 83 Změny ....................................................................................................................................................... 49
Obr. 84 Uzamknout list .......................................................................................................................................... 50
Obr. 85 Povolit uživatelům úpravy oblastí ............................................................................................................ 50
Obr. 86 Nová oblast k povolení ............................................................................................................................. 50
Obr. 87 Formát buněk – Zámek ............................................................................................................................. 51
Obr. 88 Výpočet jednoho výsledku - maticově ...................................................................................................... 52
Obr. 89 Výpočet více výsledků - maticově ............................................................................................................. 52
Obr. 90 K-násobek oblasti ..................................................................................................................................... 53
Obr. 91 Součet dvou vektorů ................................................................................................................................. 53
Obr. 92 Součin dvou matic .................................................................................................................................... 54
Obr. 93 Definované názvy ..................................................................................................................................... 55
Obr. 94 Nový název ............................................................................................................................................... 55
Obr. 95 Použití definovaného názvu ve vzorci ...................................................................................................... 55
Obr. 96 Názvy oblastí - výběr................................................................................................................................. 56
Obr. 97 Označení buněk pro pojmenování ............................................................................................................ 56
Obr. 98 Definice názvu konstanty ......................................................................................................................... 56
Obr. 101 Větší než ................................................................................................................................................. 57
Obr. 99 Styly .......................................................................................................................................................... 57
© Jaroslav Nedoma
81
Obr. 100 Podmíněné formátování ......................................................................................................................... 57
Obr. 102 Datové řady ............................................................................................................................................ 58
Obr. 103 Sady ikon ................................................................................................................................................ 58
Obr. 104 Správce pravidel ..................................................................................................................................... 59
Obr. 105 Upravení pravidla formátování............................................................................................................... 59
Obr. 106 Word – Vložit jinak ................................................................................................................................. 60
Obr. 107 Vložit jinak .............................................................................................................................................. 60
Obr. 108 Načíst externí data.................................................................................................................................. 62
Obr. 109 Importovat data...................................................................................................................................... 62
Obr. 110 Naimportovaná tabulka .......................................................................................................................... 62
Obr. 111 Vybírání tabulky z Accessu...................................................................................................................... 62
Obr. 112 Umístění importovaných dat .................................................................................................................. 63
Obr. 113 Průvodce importem textu ...................................................................................................................... 63
Obr. 114 Výsledek filtru Škoda .............................................................................................................................. 64
Obr. 115 Zobrazení sešitu ...................................................................................................................................... 64
Obr. 116 Přidat zobrazení ...................................................................................................................................... 64
Obr. 117 Vlastní zobrazení .................................................................................................................................... 64
Obr. 118 Datové nástroje ...................................................................................................................................... 65
Obr. 119 Správce scénářů ...................................................................................................................................... 65
Obr. 120 Hodnoty scénáře .................................................................................................................................... 65
Obr. 121 Osnova .................................................................................................................................................... 66
Obr. 122 Souhrny .................................................................................................................................................. 66
Obr. 123 Tabulka s vytvořeným souhrnem ........................................................................................................... 66
Obr. 124 Seskupit .................................................................................................................................................. 68
Obr. 125 Výsledek tvorby přehledů ....................................................................................................................... 68
Obr. 126 Pomocná tabulka - splátky ..................................................................................................................... 69
Obr. 127 Hledání řešení ......................................................................................................................................... 69
Obr. 128 Tabulka pro CA 1 proměnné ................................................................................................................... 70
Obr. 129 Tabulka dat ............................................................................................................................................. 70
Obr. 130 Tabulka pro CA 2 proměnných ............................................................................................................... 71
Obr. 131 Ověření dat ............................................................................................................................................. 72
Obr. 132 Ověření dat – dialogové okno................................................................................................................. 72
Obr. 133 Chybové hlášení ...................................................................................................................................... 72
Obr. 134 Ověření dat - seznam .............................................................................................................................. 73
Obr. 135 Seznam v buňce ...................................................................................................................................... 73
Obr. 136 Možnosti aplikace Excel .......................................................................................................................... 75
Obr. 137 Vzhled stránky ........................................................................................................................................ 77
Obr. 138 Dialogové okno Vzhled stránky .............................................................................................................. 77
Obr. 139 Tisk .......................................................................................................................................................... 77
top related