absolventskÁ prÁcemedia0.huu.cz/files/media0:4d91dfa5eace9.pdf.upl/nebojme... · 2011-03-29 ·...
TRANSCRIPT
Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Gustava Habrmana,
Česká Třebová, Habrmanova 1540
Vzdělávací program: 75-32-N/01 Sociální práce
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
„Nebojme se stáří, buďme šťastnými seniory“
Autor: Marek Mana
Vedoucí práce: Bc. Romana Smolová
2011
Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré
použité prameny a použitou literaturu.
V České Třebové dne……………….. Vlastnoruční podpis………………..
Poděkování za realizaci této absolventské práce věnuji paní učitelce
Bc. Romaně Smolové za poskytnutí cenných informací v průběžných konzultacích.
ANOTACE ABSOLVENTSKÉ PRÁCE
Název práce: „Nebojme se stáří, buďme šťastnými seniory“
Příjmení a jméno: Mana Marek
Vzdělávací program: Sociální práce
Vedoucí práce: Bc. Romana Smolová
Počet stran: 62
Počet příloh: 2
Rok obhajoby: 2011
Klíčová slova: Senior
Demografie stárnutí
Volnočasové aktivity
Penzijní reforma
Obsah:
Teoretická část absolventské práce ............................................................................... 7
Úvod ................................................................................................................................. 8
1 O stáří .............................................................................................................. 10
1.1 Postoj společnosti ke stáří ................................................................................. 11 1.1.1 Ageismus .......................................................................................................... 11
2 Nejčastějších onemocnění ve stáří ................................................................. 12
2.1 Léky a jejich uţívání ve starším věku .............................................................. 13 2.2 Členění věku ..................................................................................................... 13
2.3 Delirium u seniorů ............................................................................................ 13 2.3.1 Akutně vzniklý stav zmatenosti ........................................................................ 13 2.3.2 Klinická symptomatologie ................................................................................ 14 2.3.3 Výskyt ............................................................................................................... 14 2.3.4 Vyvolávající faktory ......................................................................................... 14
2.4 Syndrom demence u seniorů ............................................................................. 14 2.4.1 Podoby demence ............................................................................................... 15
2.4.1.1 Demenci rozlišujeme, dle výskytu prvních příznaků: ...................................... 15 2.5 Pohlavní ţivot starších lidí ............................................................................... 15
3 Jak ve stáří předcházet a mírnit nemoci ...................................................... 16
3.1 Je skutečně pohyb šancí? .................................................................................. 16
3.2 Výţiva ............................................................................................................... 16
4 Vhodná komunikace se seniorem .................................................................. 18
4.1 Doporučení pro komunikaci ............................................................................. 18
5 Demografie stárnutí ........................................................................................ 19
5.1 Demografie stárnutí v České Republice ........................................................... 19
5.2 Budoucí vývoj sloţení obyvatel podle hlavních věkových skupin, ČR, 2010-
2045 .................................................................................................................. 20 5.3 Budoucí vývoj sloţení obyvatel nad 65 let, dle vybraných věkových skupin,
ČR, 2010-2050 .................................................................................................. 21
5.4 Populační pyramidy .......................................................................................... 22 5.4.1 Typy věkových struktur .................................................................................... 22 5.4.1.1 Regresivní typ .................................................................................................. 22
5.4.1.2 Stacionární typ ................................................................................................. 22 5.4.1.3 Progresivní typ ................................................................................................. 22
5.4.2 Věkové sloţení obyvatelstva v ČR, rok 2009 ................................................... 23 5.4.3 Věkové sloţení obyvatelstva v ČR, rok 2050 ................................................... 23 5.5 Fakta v číslech .................................................................................................. 23
5.6 Průměrná délka ţivota ve světě ........................................................................ 24
6 Volnočasové aktivity ....................................................................................... 25
6.1 Duchovní aktivity ............................................................................................. 25 6.2 Zooterapie v sociálních sluţbách ...................................................................... 25
6.2.1 Canisterapie ...................................................................................................... 26 6.2.2 Caviaterapie ...................................................................................................... 26 6.3 Soutěţe .............................................................................................................. 26 6.4 Oslavy významných dnů a jiné činnosti ........................................................... 27 6.5 Podpora tvorby klientů ..................................................................................... 27
7 Péče o seniory a služby pro seniory ............................................................... 28
7.1 Domov pro seniory ........................................................................................... 28
7.2 Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) ......................................................... 28 7.3 Hospice ............................................................................................................. 29 7.4 Pečovatelská sluţba .......................................................................................... 29
7.5 Domácí péče ..................................................................................................... 29
8 Penzijní reforma v ČR ................................................................................... 30
8.1 Realizace důchodové reformy .......................................................................... 30 8.1.1 Kolik se má do fondů spořit ............................................................................. 30 8.1.2 Kolik bude reforma stát .................................................................................... 31
8.1.3 Kolik peněz dostaneme ..................................................................................... 31 8.1.4 Důchodový věk ................................................................................................. 31 8.1.5 Pojištění fondů .................................................................................................. 32 8.1.6 Krácení předčasného důchodu .......................................................................... 32 8.1.7 Doba pojištění ................................................................................................... 32
8.2 Výdaje na důchody podle druhu důchodu ........................................................ 34
9 Závěr ................................................................................................................ 35
Úvod praktická část ...................................................................................................... 37
1 Domov pro seniory Rožnov pod Radhoštěm ................................................ 38
1.1 Hlavním cílem domova pro seniory je: ............................................................ 38 1.2 Úhrady za pobyt a sluţby ................................................................................. 39
1.3 Organizační struktura ....................................................................................... 39 1.4 Role sociálního pracovníka .............................................................................. 39
1.4.1 Sociální agenda ................................................................................................. 40
2 Právní předpisy ............................................................................................... 40
2.1 Zákon č. 108/2006 sb. o sociálních sluţbách ................................................... 40
2.2 Vyhláška č. 505/2006 sb. .................................................................................. 41
3 Kvantitativní výzkum ..................................................................................... 42
3.1 Terminologie .................................................................................................... 42 3.2 Plán výzkumu ................................................................................................... 42
3.3 Stanovení hypotetických výroků ...................................................................... 42 3.4 Hypotetické výroky .......................................................................................... 43 3.5 Základní analýza výzkumu ............................................................................... 44
3.6 Detailní analýza výzkumu ................................................................................ 44
4 Závěr praktické části ...................................................................................... 56
5 Resümee ........................................................................................................... 57
6 Bibliografické zdroje ...................................................................................... 58
7 Přílohy .............................................................................................................. 59
Teoretická část absolventské práce
8
Úvod
O stáří bylo napsáno jiţ mnoho odborných publikací a článků. Stáří člověka se stalo
fenoménem globálního problému, který musí řešit všechny vlády světa. Právě
neschopnost politiků adaptovat se na nové demografické podmínky je základním
impulzem, který v budoucnu můţe vést ke ztrátě domova seniorů a zhoršování
podmínek k ţivotu lidí v senilním věku. Můţeme čekat častější agresi aţ nenávist
ze strany lidí mladší generace vůči seniorům protoţe se pro ně stanou velkou
ekonomickou zátěţí. Můţe docházet k častějšímu okrádání seniorů k naprosté degradaci
úcty vůči starým lidem, coţ by vedlo jen k tomu, ţe senioři přijdou o své sebevědomí
a chuť do ţivota. Jak uţ jsem napsal. Problematika senilního věku se musí začít řešit
a to intenzivně na poli mezinárodní scény. Zatím poslední světové shromážděním
o problematice stárnutí proběhlo v roce 2002 v Madridu. Zde byl přijat nový
mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, v rámci něhoţ se všechny členské
státy zavázaly zavádět konkrétní opatření ve prospěch stáří. O tomto plánu vás čtenáře
seznámím v příloze č. 1, kterou najdete na konci mé absolventské práce.
Nyní vysvětlím, proč jsem si vybral právě tuto oblast, o které budu psát. Na úvod chci
instruovat, ţe pevně věřím v to, ţe i stáří lidé mají v sobě velký potenciál a dokáţou
i přes svůj věk obohatit naši společnost. Seniorský věk není nic jiného neţ další etapa,
kdy slovo musím, nahradím slovem chci. Senior mnohdy chce a touţí, aby byl vyslyšen,
aby měl pocit, ţe je pro své okolí uţitečný. Pro mě je starý člověk symbolem úcty
a moudrosti. Kdyby se lidé dokázali vcítit do nitra seniora, byl by svět o něco lepší.
Slovo kdyby ovšem pro mou práci nemá ţádný význam. Sám za sebe se musím snaţit
své postoje a přesvědčení uplatňovat ve své profesi a minimálně ostatní lidi
přesvědčovat proč mít kladný vztah k seniorům. Vím, ţe naše společnost bude brzo
změněná jakoby mávnutím kouzelného proutku. Stále více lidí se bude doţívat déle.
Mnozí z nás budou ţít ve stejném světě se svými rodiči, prarodiči a praprarodiči.
Je reálné, ţe za několik desítek let bude počet starších lidí převyšovat počet narozených.
Diskriminace stárnoucích lidí bude celosvětově ekonomickým i spirituálním
problémem. Jen pro představu v roce 2050 bude jen v Číně ţít tolik lidí ve věku nad 65
let, kolik jich je dnes na celém světě.
Cílem této absolventské práce je přesvědčit čtenáře, ţe stáří člověka nemusí být
překáţkou k plnohodnotnému aktivnímu ţivotu a pouhou finanční zátěţí produktivní
generace lidí. Chci popsat stáří jako takové, zaměřit se na věkovou demografickou
9
strukturu stárnoucích obyvatel. Dále bych chtěl instruovat, jak je důleţité umět
se seniorem správně komunikovat a poskytnout seniorům v domovech pro seniory
kvalitní plejádu sluţeb a programů zaměřené na volnočasové aktivity. Pochopme
a ponořme se do nitra seniorů. Pouze toto pochopení nás můţe připravit na vlastní cestu
seniorského věku a tak nepodlehneme zbytečného pesimismu ze stáří. Napadá mě, jen
málo omezení, které by klientům v domovech seniorů mohlo stáří znepříjemnit.
Nedostatek financí, z kterých by byly všechny aktivity pro seniory financované
a nekvalitní, neprofesionální personál, který se o seniory stará.
Má lidské věk vůbec své hranice? Na tuto otázku vám milí čtenáři nemůţe s jistotou
odpovědět nikdo. Podle určitých hypotéz, které jsem si přečetl na internetu,
se v prehistorických dobách stáří nedoţíval nikdo, a aţ do sedmnáctého století
překročilo 65. rok ţivota jen jedno procento populace. „Nyní se vše mění. Hrozí nám
socioekonomický a generační kolaps. Stárnutí lidstva je problémem celosvětový.
Na významném nárůstu počtu stárnoucích osob se podílejí zejména vyspělé země
Evropy, Severní Ameriky a Japonska“1. Aby tento kolaps nenastal je nutné, aby všechny
vlády přistoupily k hlubokým strukturálním penzijním reformám a nastolily takovou
penzijní politiku, která by měla perspektivu do příštích desítek let. O připravované
penzijní reformě v ČR budu psát v mé absolventské práci.
1 MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. Brno : Muni Press, 2004. 198 s. ISBN 978-80-210-5029-7.
10
1 O stáří
„Nešťastné stáří, všichni po tobě touţíme.
A kdyţ přijdeš, tak na tebe naříkáme.“
Jan Kochanowski
Jedním z nejdůleţitějších úkolů stáří je prohlédnout tajemství ţivota a pochopit svůj
ţivot jako celek. Toto pochopení vede k poznání, ţe vše s čím se člověk za svůj ţivot
potkal, vytvořilo krásnou skladbu, kterou nazýváme „lidský ţivot“. Rozhodně nestačí
starým lidem jen léčebnými prostředky prodlouţit a ulehčit ţivot. Musíme nově objevit
hodnotu a smysl stáří. Hodně záleţí na tom, aby i sociální a kulturní kruhy správně
pochopily význam stáří pro celou společnost. Starý člověk musí vědět, ţe z jeho stáří
a moudrosti chce společnost čerpat. Starý člověk musí být spokojený se svým ţivotem,
Jen tak bude ze seniora vycházet chuť svobody, vyrovnanosti a radosti. Stáří provází
člověka v kaţdém věku. Stárnout začíná člověk od narození je to přirozený proces
probíhající podle biologických zákonitostí. Stáří je poslední etapou
ţivota je označována jako postvývojová, protoţe jiţ byly realizovány všechny latentní
schopnosti rozvoje. Jak jiţ bylo zmíněno výše, stáří přináší nadhled a moudrost, pocit
naplnění, ale také úbytek energie a nezbytnou proměnu osobnosti směřující k jejímu
konci. Třetí věk je obdobím ţivota, v němţ sice dochází k evidentním změnám daným
stárnutím, které ale nemusí být tak velké, aby staršímu člověku znemoţňovaly aktivní
a nezávislý ţivot. Ve stáří dochází ke změnám ve struktuře a funkci organismu. Znaky
stárnutí se projevují ve všech buňkách a jejich tkáních. Stárnutí můţe být urychlováno
a zhoršováno různými rizikovými faktory, které ovlivňují celý ţivot člověka
v negativním smyslu. Mezi tyto rizikové faktory patří věk, somatické abnormality, nebo
vrozené dispozice. Patří zde také styl našeho ţivota, který jsme mohli ovlivňovat. Tedy
pokud člověk kouřil, konzumoval nadměrné mnoţství alkoholu, měl nesprávné návyky
ve výţivě, nedostatek pohybu, časté stresy tak se známky stárnutí zcela jistě dostaví
mnohem dříve, neţ měly. Podle teorie psychosociálního vývoje E. H. Eriksona (2002)
je hlavním vývojovým úkolem stáří dosáhnout integrity v pojetí vlastního života.
Dosaţení integrity se projevuje přijetím svého ţivota, jeho pojetí jako celku, který měl
určitý smysl. Starý člověk potřebuje svůj ţivot hodnotit pozitivně, jako ukončené dílo,
aby mohl přijmout i jeho konec. Starší člověk by měl akceptovat svůj ţivot, takový jaký
byl, bez velké lítosti nad tím, co se neuskutečnilo nebo mohlo být jinak. Nezvládnutí
vývojového úkolu stáří se projevuje nespokojeností s vlastním ţivotem a zoufalstvím
nad strátou moţností proţít jej znovu, lepším způsobem.
(Vágnerová, 2007)
11
1.1 Postoj společnosti ke stáří
Podle Vágnerové (2007) je současný postoj ke starým lidem spíše negativní a odmítavý.
Stáří je chápáno jako postupné chátrání člověka bez moţného vyuţití potenciálu
seniora. Naše společnost si podle autorky stanovila všeobecnou normu, která klade
důraz na zachování kompetencí mládí (mladistvého vzhledu a výkonu). Tento
hodnotový systém seniory silně znevýhodňuje. Bohuţel tuto tentenci podporují i média,
která potvrzují důleţitost vnějšího vzhledu a svěţesti jako současnou normu.
To znamená, ţe cokoliv, co takové není, je povaţované za podřadné.
1.1.1 Ageismus
Z uvedeného hodnotového systému vychází ageismus. Z hlediska ageismu je stáří
období ztrát, celkového úpadku a zhoršené kvality ţivota. Společnost od starých lidí nic
pozitivního nečeká, mají nízký sociální status. Projevem ageismu je odmítání
aţ odporem ke starým lidem. V důsledku tohoto postoje dochází k diskriminaci starých
lidí. Ve společnosti je nutné o stáří hovořit a mladým lidem dát najevo jak je ţádoucí,
aby mladá generace přijala pozitivní přístup ke stáří a starším lidem. Duchovní,
kulturní, sociální a ekonomický přínos starší generace je pro společnost cenný a měl by
být takto chápán celou společností, tj. i mladou generací. Mladá generace by
se měla seznámit a připravit na pozdější ţivotní etapy, zahrnující všechny aspekty
tohoto procesu a podpora mladé generace v pozitivním, aktivním a orientovaném
přístupu ke stáří. Přítomnost starších lidí v rodině, v sousedství a ve všech formách
společenského ţivota je stále nenahraditelnou lekcí humanity. Ohled na starší členy
společnosti a péče o ně jsou jedny z mála stálých hodnot v lidské kultuře kdekoliv
na světě. Je potřebné, aby mladá generace přijala princip nediskriminace a solidarity
a uznala, ţe starší lidé přinášejí do ţivota společnosti nezastupitelné kvality, ţe starší
generace není ohroţením národního ţivotního standardu, ale naopak se na jeho tvorbě
můţe významně podílet.
(www.mpsv.cz, Národní program přípravy na stárnutí)
12
2 Nejčastějších onemocnění ve stáří
Tab. 1 onemocnění ve stáří
Onemocnění
srdce a cév
Metabolická
onemocnění
Onkologické
onemocnění
Onemocnění
ledvin
Onemocnění
nervová,
neuropsychická
Ateroskleróza
(kornatění
tepen)
Obezita Nádory Neuritidy
Ischemická
choroba
srdeční
Cukrovka Neuralgie
Vysoký
krevní tlak
Stavy
po mozkových příhodách
Funkční
poruchy
oběhového
systému
Psychické
choroby
Onemocnění
smyslů
Poruchy hybného
systému
Duševní
choroby
Neurózy
Zhoršení vidění
Nedoslýchavost
Zhoršení
orientace
v prostoru
a špatná
koordinace
Svalová
nerovnováha s tendencí
ke zkrácení a
ochabování svalstva
Kloubní blokády,
blokády hrudní a krční
páteře, ţeber
Artróza
Artritida
Řídnutí kostí
Zdroj: (Miloš Matouš, 2002)
Onemocnění uvedené v tabulce jsou nejčastějšími zdravotními problémy lidí, kteří
překročili pomyslnou hranici 55 let. Tyto nemoci mohou člověka potkat samozřejmě
dříve, nicméně výskyt vzrůstá spolu s rostoucím věkem člověka. Výskyt těchto nemocí
lze ovšem snadno mírnit, mnohdy jim předcházet. Ptáte se jak? Lékaři a terapeuti
se shodují, ţe nejdůleţitější prevencí a součástí léčby je přiměřená fyzická aktivita
a pozitivní ţivotní filosofie.
13
2.1 Léky a jejich užívání ve starším věku
Důleţitá je také zdravotní výchova seniorů. Starý člověk musí být dobře informovaný
o svém zdravotním stavu a také o lécích, které uţívá. Zdravotníci – lékaři, sestry,
lékárníci by měli při předepisování a vydávání léků věnovat velkou pozornost starým
lidem, důkladně je poučit o předepsaném léku, způsobu uţívání, moţných vedlejších
účincích a chybách, kterých by se mohli dopustit při jejich uţívání. Je třeba seniory
upozornit a varovat před svévolným uţíváním léků. Zlozvykem bývá, kdyţ si lidé sami
„ordinují“ léky, nebo kdyţ soused radí sousedovi jaký lék si má uţít. Starší lidé mají
tendenci jiţ při prvních známkách úlevy lék přestat uţívat. Lék se musí uţívat
i po zmizení příznaku choroby, tak jak ho předepsal lékař. Starší lidé nevěnují vţdy
pozornost správnému odkládání léků. Vzniká nebezpečí, ţe děti lék najdou a sní ho,
čímţ si mohou velmi ublíţit.
2.2 Členění věku
55 – 64 let – vyšší věk;
65 – 74 let – vysoký věk;
75 a dále – velmi vysoký věk
Proces stárnutí je kromě věku charakteristický především morfologickými změnami
a nemocemi s kterými se musí starý člověk naučit ţít. Pro představu zde uvedu tabulku
nejčastějších onemocnění, které se ve stáří vyskytují.
2.3 Delirium u seniorů
2.3.1 Akutně vzniklý stav zmatenosti
Jedná se o akutní a poměrně častý syndrom, který je charakterizovaný akutním
poklesem pozornosti a poznávání okolí, dezorganizací myšlení, nebo změnou úrovně
vědomí. Výskyt je častější u osob starších 65 let a v mnoha případech mu lze předejít.
14
2.3.2 Klinická symptomatologie
Akutní začátek, proměnlivost intenzity během 24 hodin.
Ztráta pozornosti a soustředěnosti, nejasné a nelogické myšlení.
Desorientace, výpadky paměti, zhoršené vyjadřování.
Poruchy vnímání – iluze, nebo halucinace.
Psychomotorické poruchy – hyperaktivní neklid, sníţení pohybu.
Poruchy spánku, denní ospalost, noční insomnie (jedinec nemůţe usnout).
Emoční poruchy – strach, paranoia, úzkost, deprese, apatie, hněv, euforie.
2.3.3 Výskyt
Velmi často se tento stav objevuje u hospitalizovaných pacientů a často se tento výskyt
povaţuje za jedno z kritérií kvality poskytované péče ve zdravotnickém zařízení.
Celková prevalence v populaci je 1 aţ 2% a stoupá věkem u 85 letých zdravých seniorů
stoupá výskyt na 14%.
2.3.4 Vyvolávající faktory
Léky – sedativa, narkotika.
Primární neurologické choroby (encefalitida, meningitida, nitrolební krvácení).
Infekce, horečka, šok, dehydratace, anemie.
Chirurgické výkony.
Dlouhodobá spánková deprivace.
Dlouhodobá hospitalizace v nemocnici.
(MUDr. Drábková, Sociální péče)
2.4 Syndrom demence u seniorů
O syndromu demence je nutné uvaţovat při kombinaci poruchy paměti, poznávání, řeči
a jazyka, emotivity a sociální adaptace. Demence je nemoc, především vyššího věku,
kdy dochází k výraznému poklesu paměti, intelektu a jiných poznávacích funkcí.
Podezření na syndrom demence budí jakákoliv porucha časoprostorové orientace,
neschopnost vybavit si po 5 minutách alespoň dva ze tří jmenovaných předmětů
a neschopnost určit správný výsledek alespoň dvou odečítání. Bývá postiţená
emotivita – afekty a nálady, mohou se vyskytnout depresivní stavy a agresivita. Mohou
15
se také objevit závaţné poruchy myšlení – bludy. Vţdy se objevují poruchy osobnosti.
S tím souvisí i postupný zánik péči o sebe sama, neschopnost provádět úkony denní
potřeby. Senior trpící demencí je odkázán na postupnou péči pod dohledem.
2.4.1 Podoby demence
2.4.1.1 Demenci rozlišujeme, dle výskytu prvních příznaků:
Stařecká, senilní (např. demence u Parkinsonovy nemoci).
Alzheimerova choroba.
Hutingtonova choroba.
Ischemmicko- vaskulární demence.
(Mühlpachr, 2009)
2.5 Pohlavní život starších lidí
Pohlavní ţivot má v ţivotě člověka důleţitou úlohu. Sexuální činnost
je jedna z nejdůleţitějších biologických potřeb člověka. Odborníci uvádějí, ţe u starších
muţů je výskyt sexuálních projevů sníţený stejně jako u ţen. Nicméně pohlavní ţivot a
vzrušní přetrvávají do vysokého věku. Sexuologové tvrdí, ţe sexuální aktivitu ovlivňují
choroby, opotřebování organismu i sociosexuální prostředí. K zachování účinné
sexuální aktivity přispívá pravidelnost aktivního sexuálního projevu. Ke ztrátě sexuální
reaktivity přispívá jednotvárnost sexuálního styku, přepracovanost, únava, návyk,
přejídání se, pití alkoholu, tělesné a duševní poruchy. Vyhasínání rozmnoţovací
schopnosti stárnutím není důvodem, aby se nemohlo pokračovat v předcházejícím
způsobu ţivota. Milostný ţivot závisí nejen na činnosti pohlavních ţláz, ale také
na činnosti nervů. Ani po úplném zastavení produkce pohlavních orgánů neztrácí
manţelství na ceně. Manţelské souţití je zdrojem dalších hodnot a tvořivosti.
Nemá cenu zbytečně přepínat organismus ani se zříkat pohlavního ţivota.
Je třeba nechat pohlavnímu ţivotu ve stáří volný průběh.
(Krásnik, 1990)
16
3 Jak ve stáří předcházet a mírnit nemoci
3.1 Je skutečně pohyb šancí?
Je a to v kaţdém věku. Pohyb má pozitivní vliv proti všem negativním vlivům působící
na člověka. Ovlivňuje fyzickou stránku zdraví a reguluje psychickou zátěţ. Pohyb
je nejpřirozenější prostředek k sebevýchově a ke zlepšení zdraví a kvality ţivota.
Pozitivní působení pohybu na organismus závisí na vhodném výběru pohybových
činností. Tento výběr musí být podřízen zdravotnímu stavu, věku, pohlaví a výkonností
organismu.
Pro seniory jsou nejvhodnějšími tyto aktivity:
turistika, chůze na lyţích,
jízda na kole, plavání,
golf,
domácí cvičení, skupinová cvičení,
rekondiční pobyty.
3.2 Výživa
Člověk po celý svůj ţivot potřebuje výţivné látky, mění se však jejich mnoţství a
vzájemný poměr v závislosti na věku, pohlaví, tělesné činnosti a zdravotního stavu.
Energetická potřeba se ve stáří postupně sniţuje coţ by se u seniora mělo projevit
poklesem látkové přeměny a ekonomičtějším pohybu při práci a sportu. Pokud se senior
nepřizpůsobí sníţené energetické potřebě, nedojde k pozitivní energetické bilanci
a dojde k ukládání nadměrného tuku v těle. Toto ukládání tuku má vliv na zvýšení
výskytu civilizačních chorob ve stáří. Pod zdravou životosprávou rozumíme také
uspořádání životních činností, které zabezpečují harmonický rozvoj organismu.
Je důleţitě, aby senior jedl denně menší porce jídla, zato zvýšil frekvenci stravování.
Denní režim stravování by měl být rozdělen do šesti částí:
Snídaně v 7:00 hod,
svačina v 10:00 hod,
oběd v 12:30 hod,
svačina v 15:00 hod,
večeře v 18:00 hod.
17
V hlavním jídle je třeba upřednostňovat kvalitní masa – kuřecí, rybí, hovězí, telecí.
Brambory a rýţi, dostatek zeleniny a ovoce a samozřejmě vařenou polévku.
Pro seniora je také velmi důleţité přijímat dostatečné mnoţství vápníku, kvůli poklesu
tohoto prvku v kostech. Vápník by měl být tělu dodáván v mléčných výrobcích a také
v doplňcích stravy.
Ve stáří se velmi projevuje nedostatek těchto důležitých vitamínů:
vitamín A, který je důleţitý pro zrak člověka a nachází se v rybím tuku, mrkvi
a špenátu,
vitamín C, jako důleţitý antioxidant a prevence srdečních chorob, nachází se v ovoci
a zelenině,
vitamín B, k posílení nervové soustavy a činnosti mozku,
vitamín D, na kvalitní kosti, pomáhá při vylučování inzulinu. Nachází se v rybím
tuku, játrech a vejcích. Vitamín D získáváme také ze slunečního záření,
z minerálních látek je důleţité konzumovat dostatečné mnoţství ţeleza a magnézia.
(Krásnik, 1990)
V moderních výzkumech bylo zjištěno, ţe zvláště staří lidé by měli preventivně uţívat
Koenzym Q10, který hraje klíčovou úlohu při produkci energie a v ochraně buněk před
poškozením toxickými volnými radikály. Ochraňuje tak buňky před poškozením, a před
předčasným stárnutím. Koenzym Q10 je přirozeně přítomný v potravě například
v hovězím mase, v srdci, játrech, ledvinách, sojovém oleji, sardinkách, makrele,
burských oříšcích.
18
4 Vhodná komunikace se seniorem
Starý člověk reaguje pomaleji, v komunikaci to znamená například komunikační
problémy s příslušníky mladší generace, kteří bývají netrpěliví a nedočkaví. Senioři
v důsledku problémů se sluchem, vkládají do komunikace velké úsilí, přes všechnu
jejich snahu se však můţe stát, ţe zprávě neporozumí a reagují nepřiměřeně dané
situaci. Velmi častá je tendence seniorů komunikovat s ostatními pomocí tělesných
potíţí, snaţí se tímto způsobem upoutat pozornost. Mluví často o svých nemocech
a potíţích. Velkým problémem je pro seniory komunikace ve větší skupině lidí,
senior musí vynakládat velké úsilí, případný hluk a šum komplikuje slyšení starého
člověka, který nemusí být schopen vnímat vše řečené, ale obává se opakovaně dotázat
a proto se raději stáhne do pasivity. Poruchy paměti ovlivňují komunikaci seniorů
v tom, ţe si člověk nemůţe rychle nebo vůbec vybavit některé situace, čísla, jména atd.
opakování jiţ sděleného je dalším typickým znakem komunikace seniorů, jakoby
se senior ubezpečoval, zda naslouchající pochopil, co mu chtěl sdělit, můţe se také
jednat o pocity nejistoty, sníţené koncentrace.
4.1 Doporučení pro komunikaci
„Pozorně naslouchejte, co senior říká.
Soustavně dávejte najevo svůj zájem o to, co říká a také o klienta jako takového.
Pomáhejte seniorovi formulovat, co by mohl chtít, ale do ničeho ho netlačte.
Přání klienta berte s plnou váţností a respektem, nedevalvujte je.
Vyjasněte si své pozice, role, moţnosti.
Nabízejte pomoc v tom, čeho chce klient dosáhnout.
Oceňujte změny a pozitiva.
Nelitujte času, který věnujete na komunikaci se seniorem, je to obohacující čas –
pro vás i pro něho“.2
2 (ŠPATENKOVÁ, PH.D., PhDr. Naděţda. Univerzita třetího věku [online]. 2010 [cit. 2010-10-05].
Komunikace se seniory. Dostupné z WWW: <http://www.u3v.upol.cz/pro-studenty.php>).
19
5 Demografie stárnutí
Je proces, při němţ se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým
způsobem, ţe se zvyšuje podíl osob starších 60 let a sniţuje se podíl osob mladších 15
let, tj. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji neţ populace jako celek.
Žijeme v době, kdy obyvatelé Evropy prožívají zvláštní paradox. Ţijeme déle
a máme málo dětí. Dynamika obyvatelstva se uţ nebude vyznačovat rozením, ale bude
převládat ukazatel naděje doţití a umírání. Populační růst bude zároveň znamenat
i obrovský půst, protoţe nás bude hodně a bez reforem sociálního a penzijního systému
se současně nastavená kritéria zhroutí jako domeček z karet. Demografičtí statistici
uţ nezaznamenávají rekordní porodnost, ale jen rekordy v dlouhověkosti a případy
úmrtí. Naděje dožití se stala klíčovým pojmem naší epochy. Nevyjadřuje pouze,
kolika let bychom se mohli doţít, ale také fakt, ţe většina dnes existujících dospělých
i dětí bude ţít mnohem déle neţ předchozí generace. Zcela reálně se kaţdá druhá
dívka doţije věku více neţ sta let a kaţdý druhý chlapec má vyhlídku doţití 95 let.
Naděje doţití u Evropanů a Američanů roste o 3 měsíce ročně. Nic nenaznačuje,
ţe vůbec existuje nějaká hranice délky ţivota. Reakce na tyto věkové změny
se projevují uţ nyní. Prodluţuje se délka pracovní doby a věk odchodu do penze,
omezují se důchody a klade se důraz na vlastní zodpovědnost lidí vůči svému stáří,
vylidňují se vesnice.
(Schirrmacher, 2005)
5.1 Demografie stárnutí v České Republice
Podle projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 vypracované Českým
statistickým úřadem bude počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, počet dětí
naopak ubývat. Podle střední varianty projekce dojde do roku 2050 k více než
zdvojnásobení počtu obyvatel ve věku nad 65 let, přičemţ u nejstarších osob, tj. nad
85 let, dojde dokonce k zpětinásobení jejich dosavadního počtu. U počtu dětí ve věku
0-14 let dojde k poklesu o více neţ jednu čtvrtinu.
Do roku 2050 začne počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, neboť se tohoto věku
začnou doţívat početně silnější generace narozených po roce 1940. Na intenzitě nabere
tento proces, který bude charakteristickým rysem populačního vývoje České republiky
v celé první polovině 21. století, v období 2011-2017, a to v důsledku přechodu silných
poválečných ročníků přes tuto věkovou hranici. Relativní zastoupení osob nad 65 let
v populaci poroste ale také díky poklesu počtu narozených.
(www.demografie.info, Stárnutí populace)
20
5.2 Budoucí vývoj složení obyvatel podle hlavních věkových
skupin, ČR, 2010-2045
Tab. 2 vývoj sloţení obyvatel
Roky 0-14 15-64 65+ 2010 1 400 028 7 286 202 1 596 812
2015 1 426 352 7 011 496 1 864 146
2020 1 408 644 6 786 952 2 088 333
2025 1 346 384 6 669 506 2 201 310
2030 1 274 155 6 520 205 2 308 073
2035 1 219 739 6 337 422 2 399 918
2040 1 197 000 5 964 564 2 633 554
2045 1 190 477 5 569 751 2 862 020
2050 1 173 004 5 309 251 2 956 079
Zdroj: http://www.demografie.inf
Obr. 1 Budoucí vývoj obyvatel
Podle střední varianty projekce Českého statistického úřadu bude počet dětí ve věku
0-14 let plynule klesat mezi lety 2010 a 2015 dojde k mírnému nárůstu, po roce 2015
se však opět počet těchto osob začne snižovat. Z 1 589 766 osob ve věku 0-14 let
v roce 2002 dojde do roku 2050 k poklesu na 1 173 004, tj. o 416 762. K opačnému
trendu bude docházet ve vývoji budoucího počtu osob starších 65 let, jeţ bude mezi lety
2010 a 2050 plynule narůstat, přičemţ dojde k více neţ zdvojnásobení tohoto počtu.
Z 1 596 812 osob v roce 2010 dojde k nárůstu na 2 956 079 osob v roce 2050, tj.
o 1 359 267 osob.
0
2000000
4000000
6000000
8000000
2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050
Po
čet
ob
yvat
el v
mil
Budoucí vývoj složení obyvatel podle hlavních věkových skupin, ČR, 2010-2045
0-14
15-64
65+
21
5.3 Budoucí vývoj složení obyvatel nad 65 let, dle vybraných
věkových skupin, ČR, 2010-2050
Tab. 3 vývoj sloţení obyvatel
Roky 0-14 15-64 65+ 2010 924 610 527 687 144 515
2015 1 165 776 524 561 173 809
2020 1 273 549 627 483 187 301
2025 1 184 048 809 329 207 933
2030 1 137 066 895 394 275 613
2035 1 176 112 847 563 376 243
2040 1 354 671 837 199 441 684
2045 1 520 352 884 345 457 323
2050 1 415 382 1 043 570 497 127
Zdroj: http://www.demografie.info
Obr. 2 Budoucí vývoj obyvatel
Z obyvatelstva staršího 65 let nejvýrazněji poroste počet nejstarších osob, tj. osob
ve věku nad 85 let. Zatímco počet osob ve věku 0-14 let se podle výsledků projekce
zvýší mezi lety 2010 a 2050 zhruba (z 924 610 na 1 415 382 osob), počet osob ve věku
15-64 let se však zvýší uţ více neţ 2krát (z 527 687 na 1 043 570 osob) a počet osob
nad 65 let dokonce více neţ 4 krát (z 144 515 na 497 127 osob).
0-14
65+0
200 000
400 000
600 000
800 000
1 000 000
1 200 000
1 400 000
2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040
0-14
15-64
65+
22
5.4 Populační pyramidy
Věková pyramida představuje grafické znázornění věkové struktury
obyvatelstva daného regionu. Název je odvozen od trojúhelníkové podoby grafu,
ze kterého lze věkovou strukturu obyvatelstva vyčíst. Znázorňuje počet muţů a ţen
v daném věku, v daném okamţiku a na vymezeném území.
5.4.1 Typy věkových struktur
Obr. 3 Typy věkových struktur
5.4.1.1 Regresivní typ
Dětská sloţka nedosahuje hodnot postreprodukční sloţky. v současnosti mají tuto
strukturu ve všech vyspělých zemích
5.4.1.2 Stacionární typ
Dětská i reprodukční sloţka je v rovnováze. Tento typ je ideální a je charakteristický
pro ČR v letech 1970 – 1980.
5.4.1.3 Progresivní typ
Státy s vysokou plodností, ale značnou úmrtností. Tento typ je charakteristický pro
rozvojové země.
23
5.4.2 Věkové složení obyvatelstva v ČR, rok 2009
Obr. 4 věková pyramida
5.4.3 Věkové složení obyvatelstva v ČR, rok 2050
Obr. 5 věková pyramida
(www.wikipedia.org, www.census.gov)
5.5 Fakta v číslech
Roku 1850 nás byla miliarda.
V současnosti se odhaduje, ţe na světě ţije 6,5 miliard lidí.
Podle odhadů OSN jen v Německu do roku 2050 zestárne dvanáct milionů lidí.
Pro představu to je více, neţ padlých v 1. světové válce, nebo také je to počet
obyvatel ţijících v ČR.
V USA překročí kaţdých 7,5 vteřin jeden člověk z generace babyboomu hranici 50
let.
24
Podle očekávaného vývoje naděje doţití bude do roku 2050 v ČR růst věk
potencionálního doţití u muţů ze součastných 73,1 let na 78,9 let a u ţen ze 79,4
na 84,5 let. Znamená to, ţe dojde k nárůstu věku skoro o 7, resp. 6 let.
Osoby starší 65 let tvoří v současnosti v ČR přibliţně jednu sedminu všech obyvatel,
do roku 2050 by se podle střední varianty jejich podíl přiblíţil aţ k jedné třetině,
která by znamenala jejich absolutní počet skoro 3 mil., oproti dnešním 1,5 mil.
5.6 Průměrná délka života ve světě
Na obrázku můţeme vidět současnou průměrnou délku ţivota lidí. Ve vyspělých
průmyslových zemích jako severní Amerika, západní Evropa se průměrně lidé doţívají
80 let a i tento věk pomalu stoupá. Naopak v méně rozvinutých státech světa jako je
Afrika, střední Amerika se lidé doţívají v průměru 50 a méně let. Z obrázku vyplývá, ţe
pro vysoký průměrný věk lidí je důleţitá celková vyspělost státu, tedy vysoká úroveň
zdravotní péče a ekonomická vyspělost.
Obr. 6 Průměrná délka ţivota ve světě
25
6 Volnočasové aktivity
Ukazatelem vyspělosti společnosti je také to, jak se dokáţe o starší lidi postarat.
Důleţité je zajištění smysluplného trávení volného času, které významně zlepšuje
kvalitu ţivota. Skupinové hry by měly být zaměřeny na trénink paměti a myšlení,
na zlepšení nálady, komunikace a orientace. Kaţdý nápad jak vytvořit volný čas se cení.
Jednoduché arteterapeutické náměty po cvičení a metody relaxace. Důleţité je, aby
se volnočasovým aktivitám věnovali vyškolení pracovníci a lidé se srdcem na dlani.
6.1 Duchovní aktivity
Spirituální ţivot můţe být během ţivota člověka neustále rozvíjen a můţe se měnit.
Víra můţe být pro starého člověka oporou a návodem jak zvládat různé těţkosti, které
stáří přináší. I kdyţ člověk během svého ţivota v boha nevěřil, ve stáří se lidé často
k víře obrací a spirituální význam narůstá. Senioři rádi navštěvují bohosluţby a jiné
aktivity v rámci církve. Tyto aktivity nabízí starému člověku smysluplnou náplň jeho
ţivota. Církevní sdruţování plní také velmi důleţitou roli sociální identity a sociální
role. Účast na bohosluţbě, nebo soukromá motlitba poskytuje člověku uvolnění,
nalezení vnitřního klidu a odpoutání se z nadměrné závislosti na rodině a osamělosti.
Věřící starý člověk přijímá svou smrt jako projev boţí vůle. Má naději, ţe smrtí ztratí
pouze jednu formu své existence, ale jeho duše bude existovat dál.
(Vágnerová, 2007)
6.2 Zooterapie v sociálních službách
Zooterapie se prolíná do mnoha dalších vědních oborů, hlavně do pedagogiky,
psychologie, sociologie, gerontologie, psychiatrie, veterinární i humánní medicíny.
Je to alternativní forma terapie. K léčebným účelům se vyuţívá různých druhů zvířat
od psů, koček aţ po hospodářská či terarijní zvířata. Podle toho rozlišujeme tuto terapii
do několika podskupin, které nesou jméno podle zvířete, kterého se k terapii vyuţívá:
Canisterapie (terapii prostřednictvím psa),
delfinoterapie (terapii prostřednictvím delfína),
lamaterapie (terapii prostřednictvím lamy),
ornitoterapie (terapii prostřednictvím ptáků),
terapie malých hospodářských zvířat (akvarijní rybky, drobni savci, plazi,
obojţivelníci),
26
hiporehabilitace (terapii prostřednictvím koně),
terapie pomoci exotických zvířat,
felinoterapie (terapii prostřednictvím kočky),
terapie hospodářských zvířat (kozy, ovce, prasata),
farmingterapie (terapii na farmách).
Zooterapie propojuje fyzickou, psychickou, rekonvalescenci klienta.
(Galajdová, 1999)
6.2.1 Canisterapie
Canisterapie je velmi prospěšnou metodou terapie, kdy se klientům dopřeje kontakt
se psem a tímto pomoc klientovi navodit psychickou, fyzickou a sociální pohodu.
Samotná realizace canisterapie, klade nároky na člověka i psa. Pes musí splňovat
povahové rysy, a veterinární kontrolu. Při canisterapii dochází k rozvoji a udrţení
samoobsluhy, procvičování paměti a mentální čilosti, rozvoj a udrţení pohybové
koordinace a rozvoj sociální oblasti, tedy emocionálnímu vyladění a odreagování.
(Sociální péče, 3/2009)
6.2.2 Caviaterapie
Terapie pomocí morčete. Terapeut chodí do pokoje imobilních klientů a povídá jim
o těchto zvířatech. Samozřejmou součástí této terapie je, aby se klient dostal
do kontaktu s morčátkem a mohl se jim potěšit.
6.3 Soutěže
Soutěţe jsou pro seniory velmi oblíbenou činností. U soutěţí se dokáţou senioři
pobavit, uvolnit se a vytvořit přátelskou soutěţivou atmosféru. Tato činnost
je v domovech pro seniory velmi důleţitá a náročná na přípravu ze strany personálu.
Zaměstnanec, který má na starosti volnočasové aktivity musí mít jasnou představu
o programu a musí vytvořit patřičný obsah. Je velmi vhodné, aby senioři věděli,
ţe soutěţí o nějakou cenu. Senior se proto musí snaţit, aby byl lepší, neţ ostatní a jeho
snaha byla patřičně oceněna. V domově pro seniory kde jsem na praxi se tvoří během
roku velmi mnoho zajímavých her. Například soutěţ o nejkrásnějšího pejska, kdy pejsci
jsou prezentování na fotografiích zaměstnanců, nebo příbuzných klientů.
Tato prezentace můţe být doplněna také četbou ţivotopisu pejsků a následně senioři
o kaţdém pejskovi hlasují. Fotografie pejsků se mohou zarámovat a vystavit na zdi
27
domova pro seniory a tímto zpříjemnit prostředí, ve kterém senioři ţijí. Dalšími hrami,
se kterými jsem se na praxi setkal byly šachové turnaje, hraní kuţelek, člověče nezlob
se, zpívání, hrátky s pamětí, atd.
6.4 Oslavy významných dnů a jiné činnosti
Senioři milují všechny druhy oslav i prostých sezení ve skupině. Během své praxe jsem
se několikrát zúčastnil různých oslav a sám jsem se podílel na jejich přípravě. V mém
domově pro seniory se udrţuje tradice stavění májky. Vţdy na konci dubna postaví
zaměstnanci v zahradě domova májku a senioři ji patřičně ozdobili. Tato akce
pro seniory pokračuje na konci května. Na konci května se totiţ májka kácí a to je
záminka, aby se pro klienty uspořádal další zajímavý program. O kvalitní program se
dále mohou postarat dobrovolníci hudebníci, kteří prezentují hru na harmoniku a další
hudební nástroje. v domově pro seniory se také slaví svátek matek a otců, radost
seniorům mohou udělat i děti ze školek, které s paní učitelkou připraví hudební
program. V domovech se také mohu realizovat různé besedy s odborníky. Například
beseda o Africe, kdy mohou být prezentovány fotografie, videa a ţivot v afrických
vesnicích. Beseda s policií ČR, kdy policie představuje nebezpečné situace, které
v ţivotě seniorů mohou nastat například moţnosti různých forem násilí a týrání vůči
seniorovi, nebo nebezpečí, které na seniora číhá v dopravním provozu. Senioři jsou
vděční za kaţdou návštěvu, která se v domově ukáţe, návštěvy z řad odborného
personálu, praktikantů, nebo významných osobností. Musím také napsat, ţe i mě
se podařilo pro seniory zrealizovat hudební program, kdy seniorům přišla zahrát
a zazpívat studentka vysoké školy.
6.5 Podpora tvorby klientů
Pokud je klient šikovný a vyniká něčím, s čím by se chtěl prezentovat na veřejnosti
je důleţité dát seniorovi k tomuto prostor. Senioři se mohou v domovech podílet
na tvorbě svých vlastních měsíčních zpravodajů, ve kterých mohou prezentovat své
dovednosti. Například výroba různých výrobků, tvorba básní a kreseb, příprava
kolektivních programů a pozvánek pro veřejnost. Je důleţité, aby zaměstnanci, kteří
jsou určeni na volnočasové aktivity měli i dobré manaţerské schopnosti. Aby dovedli
oslovit veřejnost a organizace při zajišťování peněz na tyto volnočasové aktivit.
Bohuţel jen peníze jsou a budou překáţkou pro rozvoj kvality volného času
v domovech pro seniory.
28
7 Péče o seniory a služby pro seniory
7.1 Domov pro seniory
„Posláním domova pro seniory je zajistit klientům důstojný ţivot hlavní snahou
je zachovat co nejvíce příjemný ţivot v bezpečném prostředí domova. Sluţba pomáhá
uţivatelům zachovávat lidskou důstojnost. Pomoc vychází z individuálně určených
potřeb, působí aktivně, podporuje rozvoj samostatnosti. Sociální sluţby jsou
poskytovány v náleţité kvalitě a takovými způsoby, aby bylo vţdy zajištěno dodrţování
lidských práv a svobod uţivatelů a vedlo k jejich spokojenosti.
Domovy pro seniory poskytují tyto služby:
Poskytnutí ubytování,
poskytnutí stravy,
pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu,
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
sociálně terapeutické činnosti,
aktivizační činnosti,
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních
záleţitostí“.3
7.2 Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN)
„Na lůţko LDN je umístěn pacient, jehoţ péče vyţaduje více jak tři hodiny poskytované
péče erudovanou zdravotní sestrou denně a lékařem. Lékař dochází za pacientem
dle potřeby a v případě kdy pacienti mají zaţádáno o umístění do domova pro seniory
a čekají na umístění v něm, nebo jejich rodinní příslušníci, kteří se běţně
o pacienta starají, nejsou po dobu umístění pacienta schopni se nadále o něj starat,
protoţe jsou sami hospitalizování z důvodů akutních či plánovaných operací, nebo
absolvují lázeňskou léčbu“.4
3 Domov pro seniory Roţnov pod Radhoštěm [online]. 2010 [cit. 2010-10-11]. Sociální sluţby vsetín .
Dostupné z WWW: <http://www.socialnisluzbyvsetin.cz/roznov.html>. 4 PÁVKOVÁ, Mgr. Renata. oddělení LDN [online]. 2010, 8.10.2010 [cit. 2010-10-11]. Deník.cz.
Dostupné z WWW: <http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/oddeleni-lecebny-dlouhodobe-
nem20101008.html>.
29
7.3 Hospice
Hospic je specializované zařízení, poskytující tzv. paliativní péči, tedy péči zaměřenou
na úlevu od bolesti, kterou postupující nemoc přináší. V principu to znamená, ţe před
tím, neţ se těţce nemocný člověk dostane do hospiců, byly vyčerpány všechny ostatní
moţnosti léčby. Hospic neslibuje uzdravení, ale také nebere naději. V hospicích
je zdůrazňován duchovní rozměr péče, který obyčejně v nemocnicích chybí. Proto jsou
standardně jako součást profesionálních týmů v hospicích navíc přítomní sociální
pracovník, psycholog, teolog.
7.4 Pečovatelská služba
Umoţňuje seniorům ţít v soukromí ve svém vlastním bytu. Pečovatelé tvoří denní reţim
pro seniora a poskytují starým lidem psychickou podporu. Pečovatelská
sluţba je určena osobám nacházejícím se v nepříznivé ţivotní situaci, tedy oslabení
či ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu atd.
7.5 Domácí péče
Spočívá ve společném bydlení seniora v jeho biologické rodině. Starý člověk, by ovšem
raději dával přednost bydlení samostatnému, nejraději blízko příbuzných. Oddělené
bydlení však zhoršuje širší rodině péči o své staré členy rodiny. Ukazuje se, ţe rodiny
dospělých dětí zajišťují péči o 82 % starých lidí. Bylo zjištěno, ţe intenzivní péče
o starého člověka v rodině se nezvyšuje s počtem dětí. O rodiče pečuje obvykle nejblíţe
bydlící dcera, ostatní děti se účastní péče spíše sporadicky. V dnešní době však není
moţné, aby děti zajišťovaly svými silami péči rodičům 24 hodin denně. Děti mají
mnohdy časově náročná povolání, nebo nebydlí spolu s rodiči. Právě proto je třeba, aby
péči zajišťovala privátně výše uvedená pečovatelská sluţba, která k seniorovi dochází
do jeho přirozeného prostředí. Domácí péče pomocí pečovatelské sluţby je formou
sluţby, která má do budoucna velkou perspektivu a bude ji vyuţívat mnoho seniorů.
30
8 Penzijní reforma v ČR
Struktura mé práce mě nutí, abych se zaměřil v této poslední kapitole na nejdůleţitější
část tedy na připravovanou reformu důchodového systému. Reforma reprezentuje
změnu, přetvoření něčeho s cílem zlepšení podmínek, nebo situace. O reformu
penzijního systému se pokusilo hned několik vlád. Reforma penzijního systému byla
zahájena po roce 1989 vyznačující se např. zvyšováním důchodového věku, změny
konstrukce výpočtu důchodů, zavedení důchodového připojištění. Vývoj ukázal,
ţe reformní kroky nebyly dostačující. Nedostatečnost v těchto krocích se projevila
zejména v politické neschopnosti prosadit nepopulární změny, nárůst věku pro odchod
do důchodu, změna demografického vývoje a další zásadní změny.
8.1 Realizace důchodové reformy
Od roku 2013 by lidé mohli část povinných odvodů na důchodové pojištění nově
směřovat do soukromých penzijních fondů na svůj vlastní důchodový účet. Podle
současných představ politiků by tato moţnost nebyla povinnost si posílat peníze
do soukromých fondů. Dosud jsou důchody financovány průběžným systémem –
lidé odvádějí pojistné do státního systému, ale peníze nejdou na jejich účet
(budoucí důchod), nýbrž rovnou současným důchodcům. Takzvaný státní pilíř sice
i nadále zůstane dominantní, jeho role však má klesnout. V současné době připadá
na jednoho důchodce 1,8 plátců pojistného na sociální pojištění a tento poměr se nadále
zhoršuje – v roce 2050 bude tento ukazatel cca 1,2, nedojde-li ke změnám parametrů
systému. Změny penzijní reformy pocítí lidé, kterým bude méně neţ 35 let v době
vstupu platnosti zákona.
8.1.1 Kolik se má do fondů spořit
Reforma umoţní dobrovolné vyvedení peněz ze státního průběţného systému. Bude
se jednat o 3% sociálního pojištění, které půjde na individuální účet u penzijních
společností. Podmínkou však budou další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši
2% ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Kdo do systému dobrovolně
vstoupí, uţ z něj nebude moci vystoupit.
31
8.1.2 Kolik bude reforma stát
Hlavním ziskem peněz pro penzijní reformu bude zavedení 17,5 % DPH od roku 2013,
díky němuţ má stát získat zhruba 30 nebo 31 miliard ročně, které se pouţijí na řešení
deficitu důchodového účtu. Aby zdraţení nebylo tak markantní změní se sazba
z přidané hodnoty od roku 2011 z 10 % na 14 % DPH, přičemţ druhá 20 % sazba
zůstane nezměněna. Díky sjednocení na 17,5 % DPH dojde ke zdraţení většiny
potravin, nealkoholické nápoje, hromadná doprava, léky, ubytovací sluţby, knihy,
vstupné na kulturní akce, dětské pleny, dětské autosedačky. Mírně klesne cena za
benzín, cigarety, oblečení, telefony, spotřební zboţí, elektřina, plyn, restaurace, internet.
Celoplošné zdraţení nemusí být tak rozsáhlé, vše bude záleţet na ochotě obchodníků,
zda si alespoň dočasně sníţí obchodní marţe. Vláda slibuje sociální kompenzace pro
rodiny s dětmi a seniory.
.
8.1.3 Kolik peněz dostaneme
Bliţší výpočty zatím neexistují, předpokládá se, ţe plným minimem má být devět
procent průměrné mzdy. Naspořené peníze začnou fondy vyplácet po dosaţení 65 let
věku. Půjde o doţivotní rentu, jednorázová výplata nebude moţná. Tak jako
v dosavadním státním systému tedy „prodělá“ člověk, který se doţije nízkého věku.
Individuální úspory nicméně budou předmětem dědického řízení. Avšak zřejmě jen
během spořicí fáze, tedy před dosaţením důchodového věku. Lidé si budou moci zvolit
k doţivotní penzi výplatu penze pozůstalostní pro svého manţela či manţelku,
maximálně však po dobu tří let, případně rentu na dobu určitou.
8.1.4 Důchodový věk
Pravidla pro důchodový věk se zatím nijak zásadně nezmění. Důchodový věk je počet
roků a měsíců, od kdy máme nárok na starobní důchod. Je to jeden ze dvou ukazatelů
našeho nároku na důchod (druhý je doba pojištění). Jistotu, ţe mladí lidé půjdou
do důchodu "uţ" v 65 letech, ale nedostanou. Kromě státního rozpočtu záleţí třeba také
na vědeckém pokroku a zdravotnictví (zpomalení stárnutí).
32
8.1.5 Pojištění fondů
Stát nebude garantovat úspory v soukromých penzijních fondech. Určitou výjimkou
můţe být veřejnoprávní fond, který by investoval do českých státních dluhopisů.
Prostředky na individuálních penzijních účtech budou spravovat stávající penzijní
fondy, jeţ projdou transformací a dostanou novou licenci. Penzijní společnosti povinně
nabídnou čtyři investiční profily včetně fondu investujícího výhradně do českých
státních dluhopisů pro občany preferující jistotu státní garance.
8.1.6 Krácení předčasného důchodu
Pravidlo, ţe předčasný odchod do důchodu znamená niţší penzi, samozřejmě zůstane.
Nyní platí, ţe člověku, který odejde do důchodu o maximálně dva roky dříve, se penze
sníţí o 0,9 % za kaţdé započaté tři měsíce, o které jde do důchodu dříve. Tomu, kdo
odejde ještě dříve, klesne o 1,5 procenta za kaţdé započaté tři měsíce.
8.1.7 Doba pojištění
Doba pojištění je celková doba naší zaměstnanosti, doba, po kterou jsme účastni
v systému důchodového pojištění. Je to doba potřebná pro vznik nároku na starobní
důchod (druhý ukazatel pro nárok na starobní důchod je důchodový věk).
Abychom v roce 2011 měli nárok na starobní důchod, musíme mít dobu pojištění aspoň
27 let. Doba pojištění potřebná pro vznik nároku na důchod se během následujících let
postupně prodlouţí aţ na 35 roků (počítáno včetně náhradních dob pojištění) nebo na 30
roků (počítáno bez náhradních dob pojištění). „Pojištěnec má nárok na starobní
důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku
potřebného pro vznik nároku na starobní důchod („důchodový věk“ před rokem
2010).
Obr. 7 Doba pojištění
0
20
40
Doba pojištění
Doba pojištění
33
Zákon č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, zavedl
s účinností od 1. ledna 2010 postupné prodluţování doby pojištění potřebné pro vznik
nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků (resp. z 15 roků na 20 roků v případě
kratší doby pojištění); tempo prodluţování – jeden rok za kaţdý rok účinnosti zákona“.5
vývoj počtu vyplácených důchodů podle druhu důchodu
Obr. 8 vývoj počtu vyplácených důchodů podle druhu důchodu
Vývoj počtu všech vyplácených důchodů se od roku 1985 – 2009 dramaticky zvyšuje.
Během 24 let se počet vyplácených starobních důchodů zvýšil z 1 646 000 na 2 147
000. Celkový objem všech vyplácených důchodů se zvýšil z 2 801 400 na 3 477 926
miliony. Vývojový trend jasně ukazuje rostoucí objem vyplacených důchodů, které
dramaticky zatěţují státní rozpočet.
5 Ministerstvo práce sociálních věcí [online]. 7.1.2010. Praha : 2010 [cit. 2010-11-07]. Starobní důchody.
Dostupné z WWW: <www.mpsv.cz>.
0
500000
1000000
1500000
2000000
2500000
3000000
3500000
1985 1991 1995 1996 2000 2001 2005 2006 2009
Vývoj počtu vyplácených důchodů
Starobní důchod Plný invalidní Částečný invalidní Vdovský důchod
Vdovecký důchod Sirotčí Celkem
34
8.2 Výdaje na důchody podle druhu důchodu
Důchod
Rok starobní plný
invalidní
částečný
invalidní vdovský vdovecký sirotčí Celkem
1993 50 178,20 11 504,76 1 941,87 8 467,16 47,67 634,13 73 638
1996 83 794,58 19 887,05 3 967,05 11 681,36 329,67 1 431,86 122 365
2000 130 932,09 26 412,14 7 012,41 14 534,22 1 055,39 1 975,02 181 921
2001 140 656,51 27 970,17 7 677,02 15 937,62 1 199,82 2 372,57 195 814
2005 175 668,78 35 027,50 10 575,07 18 041,54 1 651,36 2 683,65 243 648
2006 188 948,64 37 239,16 11 801,83 18 923,88 1 809,96 2 740,41 261 464
2009 243 636,37 44 379,73 16 608,82 21 576,41 2 249,23 3 254,13 331 705
Obr. 9 Výdaje na důchody podle druhu důchodu (civilní sektor) v mil. Kč.
0,00
50 000,00
100 000,00
150 000,00
200 000,00
250 000,00
300 000,00
350 000,00
1993 1996 2000 2001 2005 2006 2009
Výdaje na důchody podle druhu důchodů v mil. Kč
starobní
plný invalidní
částečný invalidní
vdovský
vdovecký
sirotčí
Celkem
35
9 Závěr
Teoretická část absolventské práce je souhrn poznatků z odborných publikací a také
mých myšlenek, které jsem převzal z knih a znalostí, které jsem získal během
absolvování vzdělávacího programu Sociální práce. Celý dokument je napsaný tak,
aby se čtenář mohl jednoduše orientovat v jednotlivých kapitolách, díky přehlednému
obsahu. Troufám si tvrdit ţe, informace týkající se seniorské populace jsem písemně
interpretoval tak, aby se v textu dobře orientoval laik i odborník z praxe.
Tato absolventská práce obsahuje souhrnné informace o lidech, kteří překročili
pomyslnou linii věku stáří. Do závěrečné práce jsem se snaţil zakomponovat mé osobní
morální postoje k seniorům, které vychází z mé zásadovosti a velmi kladnému vztahu
ke starým lidem. Jen lidé uvědomující si hodnotu lidského ţivota si dokáţou připustit
nutnost zajímat se o seniory, kvalitu jejich ţivota doma a ústavní péči. Šťastného
seniora můţeme udělat pouze my. Generace lidí, která se nebojí vlastního stáří a která
mu jde hrdě vstříc. Generace lidí, která bojuje s ageismem, předsudky a stereotypy,
které naši společnost ovládají. Uvědomění, ţe za pár desítek let budeme i my cítit
fyzickou a mentální slabost nás posune k určité míře tolerance a zájmu o tuto cílovou
skupinu. Mým názorem je, ţe jiţ mladá generace lidí by měla být vychovávána
v kontaktu se seniory. Seniorům v ústavní péči by velmi prospělo větší zainteresovanost
objektů sociální politiky a rozvoj dobrovolnických programů, které by podporovaly
samy instituce sociálních sluţeb. Dovedu si představit, jakou radost by seniorům
v ústavní péči udělal dobrovolník, který by seniora vzal na procházku do parku.
K tomuto je třeba změnit celospolečenské klima a chování lidí.
36
Praktická část absolventské práce
37
Úvod praktická část
Praktická část této absolventské práce se zaměřuje na popis instituce Domova
pro seniory v Roţnově pod Radhoštěm. Důleţitou oblastí bude popsání struktury
a fungování Sociálních sluţeb města Vsetín pod, které domov pro seniory spadá a také
popis role a náplň práce sociálního pracovníka v organizaci. Mým cílem dotazníkového
výzkumu bude ověření, nebo vyvrácení stanovených hypotéz, které vymezím před
provedením sběru dat. Ve svém sociologickém výzkumu se budu snaţit vysvětlit
a popsat sociální ţivot jedinců v domově pro seniory a také se budu snaţit zjistit
specifické názorové prvky a postoje seniorské populace. Tento výzkum je systematické,
empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných souvislostech.
Pro zjištění dat jsem pouţil metodu kvantitativního výzkumu. Tuto metodu jsem pouţil
proto, ţe se ve svém dotazníku zaměřuji na rozmanité otázky z různých oblastí,
zkoumám omezený okruh informací od velkého mnoţství respondentů.
Výsledky zpracovaných dat budou interpretovány pomocí vhodných statistických
metod.
38
1 Domov pro seniory Rožnov pod Radhoštěm
Domov pro seniory ve městě Roţnov pod Radhoštěm je příspěvková organizace, která
spadá pod jednotnou organizaci Sociálních sluţeb Vsetín. Zřizovatelem Sociálních
sluţeb Vsetín je Zlínský kraj. V domově pro seniory se poskytují pobytové sluţby
osobám, které mají sníţenou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichţ situace
vyţaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domov pro seniory neposkytuje sluţby
osobám, které jsou závislé na alkoholu nebo jiných toxických látkách, trpící poruchou
osobnosti, která narušuje klidné souţití s ostatními klienty, trpící infekčním
onemocněním. Uţivatelé jsou ubytování ve 186 jednolůţkových pokojích
a 9 dvojlůţkových pokojích. Bytová buňka má společné sociální zařízení. v roce 2010
proběhla v domově pro seniory rozsáhlá rekonstrukce 45 bytových jader, díky které
mohou klienti ţít v prostředí, které odpovídá evropskému standartu. Přestavba stála 17,5
milionu korun a patří k prioritám zlepšení bytových podmínek všech sociálních zařízení
na území Zlínského kraje. Úhrady za služby od klientů jsou akceptovány v hotovostní
formě, převodem z bankovního účtu, nebo nejvyužívanějšího převodu peněz je tzv.
hromadný seznam klientů kdy se hromadně posílají peníze od klientů na účet
instituce. Vedou se zde depozitní účty, které se nejvíce využívají k proplácení
zdravotních poplatků.
1.1 Hlavním cílem domova pro seniory je:
Pomáhat klientům zajistit lidskou důstojnost,
poskytnutí ubytování a stravy,
zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu,
pomoc při osobní hygieně,
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti,
pomoc při uplatňování práv a obstarávání osobních záleţitostí.
39
1.2 Úhrady za pobyt a služby
Typ pokoje Ubytování
(Kč/den)
Strava
(Kč/den)
Celkem
(Kč/měsíc)
Jednolůžkový
A
176,- 130,- 9180,-
Jednolůžkový
B
,- 130,- 9030,-
Dvojlůžkový 141,- 130,- 8130,-
1.3 Organizační struktura
1.4 Role sociálního pracovníka
Sociální pracovník v Domově pro seniory pracuje s klienty, s jejich rodinami, snaţí se poskytnout odborné sociální poradenství a zprostředkovává a spravuje sociální agentu vyplývající z jeho povinností. Sociální pracovník plní funkci důvěrníka a řeší případné námitky a stíţnosti z řad klientů a jejich příbuzných.
40
1.4.1 Sociální agenda
Důleţitým obsahem práce sociálního pracovníka je administrativní činnost a činnost
terénní.
Mezi pracovní náplň patří:
Poskytnutí smluv, objasnění práv a povinností pramenící z vyuţívání sociálních
sluţeb, dosaţení vzájemné písemné dohody,
vedení spisové dokumentace klienta jejíţ obsahem je smlouva o pobytu, osobní
údaje, kopie občanského průkazu, potvrzení o výši přiznaného důchodu, zdravotní
stav, atd.,
vedení pořadníků zájemců o umístění,
realizace dotazníkových šetření a její následná prezentace,
příjímání nového klienta a seznámení ho s domovem,
spolupráce na aktivizačních činnostech,
roznáška novin a časopisů,
sociální šetření v místě klientova bydliště.
2 Právní předpisy
Sociální pracovníci se ve výkonu svého povolání řídí zákonem č. 108/2006 sb.
o sociálních sluţbách a vyhláškou č. 505/2006 sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o sociálních sluţbách a občanským zákoníkem.
2.1 Zákon č. 108/2006 sb. o sociálních službách
„Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních sluţeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních sluţeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních sluţeb, inspekci poskytování sociálních sluţeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních sluţbách. Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních sluţbách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních“
6.
6 Sagit [online]. 2006 : Sagit, 2006 [cit. 2011-02-18]. Sbírka zákonů. Dostupné z WWW:
<http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?typ=r&zdroj=sb06108&cd=76>.
41
2.2 Vyhláška č. 505/2006 sb.
„Vyhláška podrobněji rozvádí ustanovení zákona o sociálních sluţbách v těchto
oblastech:
Způsob hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti pro účely
stanovení stupně závislosti,
rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů
sociálních sluţeb a maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních
sluţeb (např. sociální poradenství, osobní asistence, pečovatelská sluţba, tísňová
péče, stacionáře, domovy pro seniory a osoby se zdravotním postiţením, domy na
půl cesty),
zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních sluţeb,
kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních sluţbách,
hodnocení plnění standardů kvality sociálních sluţeb,
zvláštní oprávnění zaměstnance obce“.7
7 Sagit [online]. 2006 [cit. 2011-02-18]. Sbírka zákonů. Dostupné z WWW:
<http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=167&typ=r&zdroj=../_anotace/sb06505a>.
42
3 Kvantitativní výzkum
3.1 Terminologie
Tento výzkum je plánovaná akce a postupuji podle tohoto základního schématu.
a) přípravná fáze – tato fáze začala v době, kdy jsem začal psát teoretickou část
absolventské práce, a vyvíjela se během psaní všech kapitol. Do přípravné fáze řadím
i realizaci osnovy dotazníku, jehoţ otázky se dotýkají hlavních kapitol této práce.
Osnova dotazníku byla součástí takzvaného průzkumu, ve kterém jsem se soustřeďoval
na terénní sběr dat, jejich analýzu a konzultací s vedoucím praxe o vhodnosti pouţitých
otázek v dotazníku. Na základě všech těchto technických procedur jsem mohl přistoupit
ke stanovení hypotetických výroků, které budu ve fázi realizace a zpracování ověřovat.
b) realizační fáze – v této fázi jsem získal potřebný empirický materiál. Tohoto jsem
dosáhl rozdáním dotazníku, nebo osobního vyplnění dotazníku s klientem.
c) vyhodnocovací fáze – v této fázi budu zpracovávat nashromáţděné data a jejich
analýza pro potřebu ověření stanovených hypotéz.
Předmětem tohoto výzkumu je výzkum veřejného mínění klientů Domova pro seniory
ve městě Roţnov pod Radhoštěm.
3.2 Plán výzkumu
Do tohoto plánu jsem zahrnul:
Prameny základní literatury,
formulace hlavních cílů,
rozsah základního souboru,
způsob zpracování empirických dat (Exel),
finanční rozpočet výzkumu,
časový harmonogram.
3.3 Stanovení hypotetických výroků
Hypotetické výroky existují proto, abych mohl ověřit, nebo vyvrátit teze, které předpokládám. Pro objektivitu a nezaujatost výzkumníka je nutné stanovit hypotetické výroky před provedením empirického výzkumu. Pokud by nebylo provedeno ověřování hypotéz pak z hlediska vědeckého zkoumání je empirické šetření bezcenné. Pro stanovení hypotéz je nutné mít vytvořen dotazník.
43
3.4 Hypotetické výroky
Otázka č. 3
Předpokládám, ţe jsou klienti v domově pro seniory spokojeni.
Otázka č. 4
Předpokládám, ţe se zaměstnanci chovají ke klientům s úctou a respektem.
Otázka č. 5
Domnívám se, ţe většina klientů oznámkují ošetřovatelskou péči výborně, aktivizační
činnosti velmi dobře, všeobecnou informovanost dobře, stravu výborně a ubytování
výborně.
Otázka č. 6
Mám za to, ţe klienti nejvíce v domově postrádají více rehabilitace a kultury.
Otázka č. 9
Předpokládám, ţe výše úhrady za pobyt a sluţby se klientům bude zdát vysoká.
Otázka č. 10
Domnívám se, ţe si senioři myslí, ţe je důleţité, aby si mladí lidé na stáří spořili.
44
3.5 Základní analýza výzkumu
Výsledky jsou prezentovány v tabulkách, kde jsou uváděny jak absolutní mnoţství
odpovědí, tak i jejich procentuální vyjádření.
Z celkového počtu 204 klientů:
Tab. 1 Základní analýza
Absolutní četnost
(X)
Relativní četnost
(%)
Vzorek výzkumu 80
Celkem
odpovědělo
80 100 %
Z toho bylo 15 muţů
65 ţen
19 %
81 %
Obr. 1 Respondenti dle pohlaví
3.6 Detailní analýza výzkumu
V této části se budu věnovat vyhodnocení jednotlivých otázek, které jsem si stanovil
v dotazníku a také vyhodnocení stanovených hypotetických výroků.
19%
81%
Respondenti dle pohlaví
Muži
Ženy
45
Otázka č. 2 Kolik let žijete v domově pro seniory?
Tab. 2 Doba pobytu klientů v domově pro seniory
Doba Absolutní četnost
(X)
Relativní četnost
(%)
1 – 4 let 32
40 %
4 – 8 let 20 25 %
Více než 8 let 28 35 %
Obr č. 2 Kolik let ţijete v domově pro seniory
Ze zkoumaného vzorku 80 klientů, ţije nejvíce seniorů v domově více neţ 8 let, jedná
se o 40 % dotázaných klientů. Převáţná část klientů ţijících v domově více neţ 8 let
se zde nastěhovala do bývalého penzionu. 40 % Klientů, zde ţije 1 – 4 roky a nejméně
početnou skupinu tvoří klienti, kteří zde ţijí 4 – 8 let, tento vzorek představuje 25 %
seniorů.
0
10
20
30
40
1 - 4 let
4 - 8 let
více než 8 let
Kolik let žijete v domově pro seniory?
Kolik let žijete v domově pro seniory?
46
Otázka č. 3 Cítíte se v domově celkově spokojen (a)?
Tab. 3 Spokojenost klientů
Absolutní četnost
(X)
Relativní četnost
(%)
Ano 68
85 %
Ne 12 15 %
Obr. 3 Celková spokojenost klientů
V této otázce si ověřuji stanovenou hypotetickou otázku, zda jsou klienti v domově
spokojeni. 85 % klientů odpovědělo kladně a 15 % záporně. Správně jsem předpokládal,
ţe spokojenost klientů převládá. Tato otázka měla moţnost, aby se klienti vyjádřili,
s čím jsou konkrétně spokojeni a s čím nejsou. Většina klientů je nejvíce spokojena
s nabídkou sluţeb - lékař, s hodnými sestřičkami a soukromím. Někteří klienti
odpovídali, ţe si v domově pro seniory nemůţou zvyknout, postrádají soukromí,
nebo naopak společnost, někomu chybí větší svoboda.
85%
15%
Celková spokojenost
Ano Ne
47
Otázka č. 4 Chovají se k vám zaměstnanci s úctou a respektem?
Tab. 4 Chování zaměstnanců
Absolutní četnost
(X)
Relativní četnost
(%)
Ano 80
100 %
Ne 0 0 %
Obr. 4 Jak se ke klientům chovají zaměstnanci
Další hypotetická otázka mi potvrdila správnost mého úsudku, ţe se zaměstnanci
chovají ke klientům s úctou a respektem. Všichni dotazovaní odpověděli ano, tedy
relativní četnost představuje 100 %.
100%
0% 0% 0%
Chovají se k Vám zaměstnanci s úctou a respektem?
Ano Ne
48
Otázka č. 5 Kdybyste měl (a) oznámkovat poskytované služby v domově pro
seniory od 1 – 4 přidělil (a) byste jakou známku? 1 – maximálně spokojen, 4 –
nespokojen.
Tab. 5 Známkování poskytovaných sluţeb
1 2 3 4
Ošetřovatelská
péče
66 (83%)
7 (9%) 2 (3%)
Aktivizační
činnosti
50 (63%) 1 (1%) 3 (4%)
Sociální
poradenství a
všeobecná
informovanost
29 (36%) 8 (10%) 9 (11%) 8 (10%)
Strava 29 (36%) 12 (15%) 15 (19%) 11 (14%)
Ubytování 68 (85%) 4 (5%) 2 (3%)
Obr. 5 Grafické znázornění známkování poskytovaných sluţeb
1
2
3
4
0
10
20
30
40
50
60
70
1
2
3
4
49
Další hypotetická otázka měla ověřit můj názor, ţe ošetřovatelská péče je v domově pro
seniory na vysoké úrovni. Senioři tuto péči označili nejvíce známkou 1 tedy 83 %,
známku 2 přidělilo 9 % seniorů a známku 3 přidělilo 3 % klientů. Celková
spokojenost s ošetřovatelskou péčí se potvrdila a moje hypotéza byla správná. Podobné
výsledky jsou i u aktivizačních činností známku 1 přidělilo 63 % seniorů, známku 2
dalo dohromady 1 % a známka 3 představovala 4 % klientů. Moje domněnka ţe
klienti nejvíce přidělí aktivizačním činnostem známku 2 se nepotvrdila. U otázky,
kde jsem zjišťoval všeobecnou informovanost klientů se mi hypotéza také nepotvrdila.
Domníval jsem se, ţe nejvíce klientů přidělí známku 3, která představovala 11%,
podobný počet procent tedy 10 - 11 % představuje známka 2 a 4. 36 % seniorů
oznámkovalo všeobecnou informovanost a sociální poradenství známkou 1.
Další oblastí zkoumání bylo spokojenost seniorů se stravou v domově pro seniory.
Známku 1 přidělilo 36 % dotazovaných seniorů, známku 2 přidělilo 15 % seniorů,
známka 3 reprezentuje 19 % seniorů a známku 4 přidělilo 14 % seniorů.
Hypotetický výrok, kterým jsem předpokládal, ţe stravě bude přiděleno nejvíce známek
1 se mi potvrdil. Nicméně se stravou je nespokojeno v domově mnoho uţivatelů, jak
vyplývá z vyhodnoceného výzkumu. Senioři argumentují tím, ţe nejsou zvyklí
na moderní kuchyň a nové recepty, které pro ně připravuje dietní sestra. Poslední oblastí
této otázky bylo hodnocení ubytování. 85 % seniorů oznámkovalo ubytování
známkou 1, 5 % klientů přidělilo známku 2 a 3 % známku 3. Mnou předpokládaná
hypotéza, ţe nejvíce klientů oznámkuje ubytování známkou 1 se potvrdila. Ubytování
je v domově pro seniory na vysoké úrovni. v současnosti proběhla a dále bude probíhat
celková rekonstrukce bytových jader, technického a vizuálního prostředí v instituci.
v rámci rekonstrukce jsou klientům opraveny pokoje, přidělen nový nábytek, postaveny
nové bezbariérové koupelny. Revitalizace objektů poskytovatelů sociálních sluţeb patří
k prioritám Zlínského kraje.
50
Otázka č. 6 Co dalšího v domově pro seniory postrádáte?
Tab. 6 vyhodnocení otázky
Absolutní
četnost (X),
Relativní četnost
(%)
Více
společenských
akcí a kultury
10 (13%)
Větší prostor
pro koníčky
a zájmy
2 (3%)
Klid a soukromí 9 (11%)
Více
rehabilitace
a cvičení
20 (25%)
Nic 39 (49%)
obr 6. Grafické vyhodnocení otázky
V této hypotetické otázce jsem předpokládal, ţe klienti v domově nejvíce postrádají
více rehabilitace a více společenských akcí a kultury. 25 % seniorů postrádá více
rehabilitace a cvičení a 13 % seniorům chybí více společenských akcí a kultury.
Zdaleka jsem nepředpokládal, ţe 49 % seniorům nebude chybět nic. 9 % seniorům
chybí více soukromí a 3 % seniorů by chtělo větší prostor pro koníčky a zájmy.
Většině klientů, kterým nechybí nic je většina proto, ţe jim neumoţňuje jejich zdravotní
stav, aby se mohli více angaţovat ve volnočasových aktivitách. Myslím si, ţe celkový
zájem o kulturní akce a volnočasové aktivity by byla zvýšená větší rozmanitější
nabídkou těchto činností a zvýšením počtu zaměstnanců, kteří by tyto činnosti
organizovali. Totéţ platí o deficitu a potřebě klientů po více rehabilitaci.
Bylo by zapotřebí, aby v domově pracovalo více rehabilitačních pracovníků, kteří by se
mohli věnovat i klientům upoutaných na lůţko. Stanovená hypotéza se neotvrdila.
0 10 20 30 40
Více společenských akcí akultury
Větší prostor pro koníčky azájmy
Klid a soukromí
Více rehabilitace a cvičení
Nic
Co dalšího v domově postrádáte?
Co dalšího v domově postrádáte?
51
Otázka č. 7 Je pro vás dostačující zbylý zůstatek z důchodu, s kterým disponujete
po zaplacení ubytování a stravy?
Obr 7. Je pro vás dostačující zůstatek z důchodu?
Otázka č. 8 S jakou výší důchodu byste byl (a) spokojen (a)?
Obr 8. Grafické znázornění výše penze, s kterou by byli klienti spokojeni
52% 48%
0%
Je pro Vás zůstatek z důchodu dostačující?
Ano Ne Nevím
Výše důchodu
0
10
20
30
40
50
60
10 000 Kč
10 000 - 15 000 Kčnad 15 000 Kč
Náz
ev
osy
Název osy
S jakou výší důchodu byste byl (a) spokojen (a)?
52
Otázka č. 9 výše úhrady za pobyt a služby se vám zdá?
Tab. 7 vyhodnocení
Absolutní četnost
(X)
Relativní četnost
(%)
Příliš nízká, rád (a)
si připlatím za
rozsáhlejší sluţby
Přiměřená 46 57 %
Příliš vysoká,
přivítal (a) bych
sníţení, i kdyby to
znamenalo omezení
sluţeb
34 43 %
Obr. 9 Grafické vyhodnocení výše úhrady za pobyt
V této hypotetické otázce jsem správně předpokládal, ţe výše úhrady za pobyt
a služby se nejvíce klientům zdá vysoká, jednalo se o 57 % dotazovaných klientů.
Druhá početná skupina 43 % seniorů se naopak domnívá, že hrazená výše
je přiměřená. Názory klientů mohou být ovlivněny také výší důchodů, které senior
měsíčně pobírá.
0%
57%
43%
Výše úhrady za pobyt a služby se Vám zdá?
Příliš nízká, rád (a) si připlatímza rozsáhlejší služby
Přiměřená
Příliš vysoká, přivítal (a) bychsnížení, i kdyby to znamenaloomezení služeb
53
Otázka č. 10 Myslíte si, že je důležité, aby si mladí lidé na své stáří spořili?
Obr. 10 Grafické vyhodnocení
V této otázce jsem stanovil hypotetický předpoklad, ve kterém předpokládám, ţe jsou
senioři přesvědčeni o tom, aby si mladí lidé na svou penzi z části naspořili. Hypotéza
se zcela potvrdila. 92 % klientů odpovědělo, že je důležité si na stáří spořit a 4 %
seniorů shodně odpovědělo buď, že to není důležité, nebo že neví. Senioři se k této
otázce velmi aktivně vyjadřovali. Jejich názor zněl, ţe je otázka, zda budou mít mladí
lidé na spoření dostatečně velké příjmy. Některá část seniorů se obává určitého rizika
svěření peněţních prostředků do soukromých fondů a rizika ztráty peněz.
Otázka č. 11 Jste spokojen (a) s možnostmi a nabídkou volnočasových aktivit?
Obr. 11 Grafické vyhodnocení se spokojeností volnočasových aktivit
S nabídkou volnočasových aktivit je spokojeno 100 % seniorů.
92%
4% 4%
Je důležité, aby si mladí lidé na stáří spořili?
Ano Ne Nevím
100%
0%
Jste spokojen (a) s možnostmi a nabídkou
volnočasových aktivit?
Ano
Ne
54
0 20 40
Výlety
Možnost zapojitse do tvorby…
Více kolektivníchher
Více ručních prací
Nic
V čem by rozsah volnočasových aktivit
mohl být lepší, co Vám chybí?
V čem by rozsah
volnočasových
aktivit mohl být
lepší, co Vám
chybí?
Otázka č. 12 v čem by rozsah volnočasových aktivit mohl být lepší, co vám chybí?
Tab. 8 vyhodnocení
Obr. 12 Grafické vyhodnocení
Senioři v domově pro seniory jsou relativně spokojení. K této otázce se senioři mohli
sami vyjádřit, co jim chybí. Seniorům nejvíce chybí větší společenský kontakt s lidmi,
více komunikace a humoru.
Otázka č. 13 Jak jste dříve trávil (a) svůj volný čas, jaké byly vaše zájmy
V této otázce jsem se snaţil udělat malý rozhovor s kaţdým klientem. Otázka slouţila
k tomu, aby mi kaţdý klient mohl vyprávět svůj ţivotní příběh, a mohu říct, ţe téměř
kaţdý senior o svém mládí rád vyprávěl. Při rozhovoru se nejvíce seniorů zaměřilo
vyprávěním o své práci. Ţivot v minulém století musel být těţší, neţ je dnes. Mnoho
seniorů začalo pracovat v době, kdy jejich věk měl příponu „náct“. Tehdejší hlavní
profese byla převáţně dělnická, mnoho seniorů pracovalo v zemědělství a velká většina
ţen hospodařila doma, protoţe měly velký statek. Bylo samozřejmostí, ţe sňatky
se uzavíraly ve velmi mladých letech, po kterých brzo následovaly děti. S toho vyplývá,
ţe kromě práce bylo další významnou funkcí péče o rodinu a výchova dětí. v minulém
století se moc necestovalo. Lidé tehdy spíše cestovali po naší republice, nebo do zemí
východního bloku. Co se týká koníčků nejvíce senioři vyprávěli, ţe se rádi starali
Absolutní
četnost
(X),
Relativní
četnost
(%)
Výlety 12 (15%)
Moţnost zapojit se
do tvorby
volnočasových
aktivit
10 (13%)
Více kolektivních
her
6 (8%)
Více ručních prací 2 (3%)
Nic 35 (44%)
55
o zahrádku, rádi sportovali, chodili do lesa na borůvky a houby, v oblibě byly ruční
práce (pletení, vyšívání), tanec, kultura. Nikdo mi neodpověděl, ţe se v mládí věnoval
studiu, takţe předpokládám, ţe potřebu mít vysokoškolské vzdělání nebyla na tehdejší
dobu tak markantní jako dnes. Zkrátka věřím a z vyprávění seniorů usuzuji, ţe senioři
ve své době ţili pěkný a obyčejný ţivot, který ţijeme i my nyní.
56
4 Závěr praktické části
Smyslem tvorby praktické části absolventské práce bylo přesvědčit se o celkové kvalitě
ţivota seniorů v institucionální péči. Před psaním této práce jsem přečetl několik knih,
které se věnují jak seniorům, ale tak i jiným cílovým skupinám vyuţívající pobytové
sluţby sociálních zařízení, např. (Matoušek, Sociální práce v praxi). Zcela otevřeně
mohu říct, ţe tak jak píší autoři v knihách, jak by měly pobytové instituce vypadat, jaké
sluţby by měly klientům poskytovat a jak by měli jednotliví odborníci s klientem
komunikovat je teprve na bázi raného vývoje. Všechny sluţby poskytované v domově
pro seniory v Roţnově pod Radhoštěm jsou na velmi velké úrovni, podotýkám
„poskytované“. V domově pro seniory chybí více metod a přístupů, které by seniorům
zpříjemnily pobyt a vytvořily příjemné klima domova. Chybí zde pohled postrádající
snahu najít pozitivní hodnoty stáří a smysluplného vytvoření programů a prací, které by
vyplňovaly volný čas. Domov pro seniory v Roţnově pod Radhoštěm je zaměřen jako
velká většina domovů pouze na institucionální stránku, tj. poskytnutí maximální úrovně
zdravotní péče, zajistit čisté a moderní bytové prostředí, stravu, právní poradenství atd.
Je zde nedostatečná profesionální tvorba volného času, která zahrnuje pouze programy
typu manuálních činností a cvičení. Pod volným časem je třeba si představit vytvoření
vztahu a důvěry s kaţdým klientem individuálně. Protoţe ne všichni senioři jsou
ochotni se zúčastňovat hromadně společenských akcí je třeba, aby za nimi pravidelně
sociální pracovník chodil a komunikoval. Pod vyplňováním volného času je třeba
si představit chuť pracovníka zajistit a zkusit nové a osvědčené přístupy.
Např. (reminiscenční terapie, pravidelná zooterapie, logoterapie). Domnívám se, ţe by
se v domovech pro seniory uplatnil i videotrénink interakcí, coţ je metoda dobře
vyuţitelná při zlepšování péče a sociální práce se starými lidmi. K tomuto je ovšem
třeba ochota a chuť lidí něco změnit, která mnohdy závisí na osobnostech lidí, kteří mají
tu moţnost a pravomoc něco změnit. Z pozice studenta a nestranného pozorovatele
se domnívám, ţe všechny činnosti, které by vedly ke zlepšení ţivota seniorů
v institucionální péči jsou závislé na dostatečném přísunu finančních prostředků
a skutečných osobnostech lidí ve vedoucích pozicích, kteří vystudovali humanitní obor
se zaměřením na Sociální práci. Pouze lidé, kteří jsou odpovědní za chod zařízení mají
pravomoc něco změnit – zde vidím skutečný potenciál, tedy v lidech.
5 Resümee
Meine Absolventenarbeit befasst sich mit den Senioren. Der theoretische Teil
der Absolventenarbeit wird in acht Kapitel eingeteilt. Im ersten Kapitel wird das Alter
allgemein sowie die Haltung der Gesellschaft gegenüber dem Altern beschrieben.
Das zweite Kapitel wird auf die häufigsten Krankheiten im Alter abgezielt.
Ein umfangreicher Teil dieses Kapitels befasst sich mit dem Demenzsyndrom
und seinen Formen. Das anknüpfende Kapitel trägt den Titel ´Vorbeugung
vor Krankheiten im Alter und ihre Verminderung. Hier orientiere ich mich auf
die Prophylaxe. Das Kapitel Nummer vier befasst sich mit der geeigneten
Kommunikation mit den Senioren und mit verschiedenen Empfehlungen, die man
beachten sollte, um unnötige Missverständnisse zu verhindern. Ein weiteres großes
Kapitel beschäftigt sich mit der Demographie des Alters, hier wird der Anstieg
der Seniorenpopulation in der Gesellschaft detailliert beschrieben.
Den Freizeitaktivitäten widme ich mich im nachfolgenden Kapitel. Es handelt sich um
eine Zusammenfassung von Aktivitäten, mit denen sich die Senioren
in den Altersheimen beschäftigen, sowie um viele weitere Ideen. Im siebten Kapitel
widme ich mich der Fürsorge für die Senioren und geeigneten Alternativen,
die die Fürsorge zu Hause ersetzen. Das letzte und wichtigste Kapitel ist auf
die vorbereitete Rentenreform orientiert. Ich schreibe hier über die möglichen
Alternativen der Reform und es sind hier auch Diagramme zu finden, die die
Rentenausgaben zeigen. Im praktischen Teil der Absolventenarbeit beschreibe ich
das Altersheim in Roţnov pod Radhoštěm, die Rolle des Sozialhelfers in der Institution,
die Struktur der Einrichtung. Einen wichtigen Teil bilden die Auswertung der Umfrage
sowie die Zusammenfassung des gesamten praktischen Teils.
6 Bibliografické zdroje
RHEINWALDOVÁ , Eva . Novodobá péče o seniory . 1. Praha : Grada, 1999. 86 s.
ISBN 80-7169-828-8.
PIEHAND, Clément ; THAREAUOVÁ, Isabelle . Souţití se staršími lidmi. 1. Praha :
Portál, 1998. 160 s. ISBN 80-7178-184-3.
MATOUŠ, Miloš; MATOUŠOVÁ, Miluše ; KALVACH, Zdeněk. Pohyb ve stáří je
šancí. 1. Praha : Grada, 1998. 112 s. ISBN 80-247-0331-9.
SCHIRRMACHER, Frank. Spiknutí metuzalémů - Stáří má zelenou. 1. Praha : Kniţní
klub, 2005. 208 s. ISBN 80-242-1496-2.
ZICH, František. Úvod do sociologického výzkumu. 1. Praha : Press, 2007. 208 s. ISBN
80-86754-19-7.
MATOUŠEK, oldřich ; KOLÁČKOVÁ, Jana; KODYMOVÁ, Pavla. Sociální práce
v praxi. 1. Praha : Portál, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7367-818-0.
MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 203
s. ISBN 978-80-210-5029-7.
Další použité zdroje:
www.mpsv.cz
www.sagit.cz
Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních sluţbách
Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních
sluţbách.
7 Přílohy
Madridský mezinárodní akční plán
Stárnutí světové populace jako jednomu z určujících rysů 21. století je poslední dobou
věnována pozornost nejen ze strany jednotlivých států, ale i z celosvětového pohledu.
Touto problematikou se zabývalo i 2. světové shromáţdění o stárnutí, které
se uskutečnilo ve dnech 8. -12. dubna 2002 v Madridu. Zúčastnilo se ho přibliţně 1500
delegátů z více neţ 160 zemí světa a dále na 600 zástupců národních i mezinárodních
nevládních organizací a expertů na problematiku stárnutí. 2. světové shromáţdění
o stárnutí mělo zhodnotit novou demografickou situaci ve světě, stanovit priority
v oblasti globálního stárnutí populace a přijmout nový programový dokument, nový
mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, který by odráţel novou realitu
i budoucí očekávané problémy, jimţ budou muset čelit vyspělé, rozvojové
i transformující se ekonomiky. Z prognóz demografického vývoje vyplývá, ţe věková
skladba populace v rozvojových zemích na tom bude v budoucnu hůře neţ v zemích
rozvinutých. Zatímco v některých průmyslových zemích se starší populace
zdvojnásobila v průběhu celého dvacátého století, v rozvojových zemích bude tento
proces trvat pouze čtvrt století, snad i méně, a za padesát let by se v nich měla starší
populace dokonce zečtyřnásobit. Takovéto prudké demografické změny spolu
se znepokojivým růstem a rozsahem chudoby a tenčícími se finančními zdroji
v rozvojových zemích vyţadují vypracování strategií zahrnujících přístupy zaměřené
na větší aktivitu a zapojení starších lidí do společnosti i přehodnocení politických
postojů k vyuţívání přínosu starších občanů pro společnost. Nový akční plán
pro problematiku stárnutí musí odpovídat realitě 21. století. Cílem je vytvořit společnost
pro všechny věkové kategorie. Na seniory nesmí být pohlíženo jako na zvláštní
skupinu, protože stáří je nedílnou součástí lidského života. Starší lidé jsou a budou
pro společnost potřební a užiteční, je však třeba změnit pohled společnosti na stáří,
zejména ustálené, často až negativistické nahlížení na seniory, a podporovat
aktivní stárnutí přijetím politik zahrnujících opatření v různých oblastech, např.
V oblasti preventivní medicíny, celoživotního vzdělávání, flexibilních forem
zaměstnávání. Hlavním úkolem 2. světového shromáţdění o stárnutí bylo přijmout
nový dokument celosvětové platnosti, který by nejen reagoval na aktuální problémy
spojené s globálním stárnutím, ale s ohledem na očekávaný demografický vývoj
předjímal i úkoly, které bude nutno řešit v blízkém i časově vzdálenějším horizontu.
Obsahuje 117 konkrétních doporučení rozčleněných do tří prioritních směrů:
senioři a rozvoj, uchování zdraví, tělesné a duševní pohody až do stáří, zajištění
příznivého a podpůrného prostředí. Dokument se týká zejména těchto otázek:
v oblasti aktivní účasti seniorů na ţivotě společnosti a na rozvoji: práce a stárnoucí
pracovní síla, rozvoj v zemědělských oblastech, migrace a urbanizace, přístup
ke znalostem, vzdělání a výcviku, mezigenerační solidarita, vymýcení chudoby,
zajištění příjmu, sociální ochrana či sociální pojištění a předcházení chudobě,
situace ohroţující seniory;
v oblasti uchování zdraví a tělesné a duševní pohody do stáří: podpora zdraví
a tělesné a duševní pohody během ţivota, univerzální a rovný přístup ke zdravotním
sluţbám, senioři a HIV/AIDS, výcvik poskytovatelů péče a zdravotnického
personálu, potřeby seniorů v oblasti duševního zdraví, senioři a zdravotní postiţení;
v oblasti zajištění příznivého a podpůrného prostředí: bydlení a okolní prostředí,
péče a podpora poskytovatelů péče, přehlíţení, zneuţívání a násilí, představy
o stárnutí.
Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí včetně Politické deklarace byl přijat
konsensem na závěrečném 10. plenárním zasedání dne 12.4 2002 a byl nazván
"Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002. Principy obsaţené
v tomto dokumentu byly uţ zapracovány do Národního programu přípravy na stárnutí
populace, který přijala v květnu 2002 r. vláda ČR.
Vzor dotazníku
Průvodní dopis
Vážení respondenti.
Obracím se na vás s prosbou o spolupráci a o vyplnění níţe uvedeného dotazníku.
Váţím si vašeho času a proto je dotazník formulovaný tak, aby jeho vyplnění netrvalo
déle neţ 3 minuty. Organizátor dotazníku je student vyšší odborné školy Marek Mana.
Tento dotazník je zaměřen na zjištění spokojenosti a potřeb vás klientů domova
pro seniory v Rožnově pod Radhoštěm. Ujišťuji Vás, že dotazník je zcela
anonymní.
Dotazníkové šetření
1) Jste Muţ □ Ţena □
2) Kolik let žijete v domově pro seniory?
1 – 4 let □ 4 - 8 let □ více neţ 8 let □
3) Cítíte se v domově celkově spokojen (a)?
Ano □ Ne □
Ano, co s čím jste nejvíce spokojen (a)?
Ne, s čím nejste spokojen (a)?
4) Chovají se k vám zaměstnanci s úctou a respektem?
Ano □ Ne □
Ne, z jakého důvodu?
5) Kdybyste měl (a) oznámkovat poskytované služby v domově pro seniory od 1 – 4
přidělil (a) byste jakou známku? 1 – maximálně spokojen, 4 – nespokojen
□ ošetřovatelská péče
□ aktivizační činnosti
□ sociální poradenství a všeobecná informovanost
□ strava
□ ubytování
6) Co dalšího v domově pro seniory postrádáte?
Více společenských akcí a kultury □
Větší prostor pro koníčky a zájmy □
Klid, soukromí □
Více rehabilitace a cvičení □ Nic □
7) Je pro vás dostačující zbylý zůstatek z důchodu, s kterou disponujete po zaplacení
ubytování a stravy?
Ano □ Ne □ Nevím □
8) S jakou výší důchodu byste byl (a) spokojen (a)?
10 000 Kč □ 10 000 – 15 000 Kč □ nad 15 000 Kč □
9) Výše úhrady za pobyt a služby se vám zdá?
Příliš nízká, rád (a) si připlatím za rozsáhlejší sluţby □
Přiměřená □
Příliš vysoká, přivítal (a) bych sníţení, i kdyby to znamenalo omezení sluţeb □
10) Myslíte si, že je důležité, aby si mladí lidé na své stáří spořili?
Ano □ Ne □ Nevím □
11) Jste spokojen (a) s možnostmi a nabídkou volnočasových aktivit?
Ano □ Ne □
12) V čem by rozsah nabídky volnočasových aktivit mohl být lepší, co vám chybí?
Výlety □
Moţnost zapojit se do tvorby volnočasových aktivit □
Více kolektivních her □
Více druhů ručních prací □
Jiné náměty? ………………………………...................................................................
13) Jak jste dříve trávil (a) svůj volný čas, jaké byly vaše zájmy?
……………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………….
Děkuji vám za vyplnění dotazníku