CS CS

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.6.2018

COM(2018) 489 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o překážkách obchodu a investic

1. ledna 2017 – 31. prosince 2017

1

ÚVOD

Toto osmé vydání zprávy o překážkách obchodu a investic, jež je součástí strategie EU

pro přístup na trh, analyzuje překážky, o kterých evropské podniky a členské státy

informovaly Komisi prostřednictvím partnerství pro přístup na trh uzavřeného mezi

Komisí, členskými státy a evropskými podniky1, a poskytuje také přehled překážek

odstraněných v roce 2017.

Toto partnerství se ukázalo být neocenitelné pro shromažďování informací, určování

priorit a vymezení společné strategie za účelem úspěšného odstranění překážek, jimž čelí

vývozci z EU. S využitím těchto zkušeností a se zřetelem k nárůstu protekcionismu

oznámila Komise ve svém sdělení „Obchod pro všechny“2 „posílené partnerství“ s cílem

zvýšit stávající úsilí a rozšířit jeho působnost nad rámec odstraňování překážek obchodu

a investic i do oblasti provádění dohod o volném obchodu3.

Pokud jde o tradiční složku našeho „posíleného partnerství“ týkající se přístupu na trh,

zvýšili jsme úsilí třemi způsoby: posílením koordinace mezi orgány EU a zúčastněnými

stranami, lepším určováním prioritních překážek a zlepšením komunikace a zvyšování

informovanosti. Za účelem zlepšení komunikace se zpráva za loňský rok opětovně

zaměřila na přímé řešení překážek, jež nejvíce znepokojují společnosti z EU: těch, které

označily jako překážky, jež na ně mají přímý dopad ve třetích zemích4. Zpráva za letošní

rok navazuje na pozitivní zpětnou vazbu a pokračuje tak v tomto přístupu, přičemž

zkoumá nejvýznamnější překážky postihující vývoz EU do 57 třetích zemí5, které naše

1 Partnerství pro přístup na trh bylo založeno v roce 2007 s cílem prohloubit spolupráci mezi Komisí,

členskými státy a evropskými podniky jak v Bruselu, tak i na místní úrovni. Je založeno na zasedáních

poradního výboru pro přístup na trh a odvětvových pracovních skupin pro přístup na trh, konajících se

jednou za měsíc v Bruselu, a pravidelných zasedáních týmů pro přístup na trh či schůzích obchodních

radů ve třetích zemích.

2 http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/october/tradoc_153846.pdf

3 Nová zpráva o provádění dohod o volném obchodu byla v tomto kontextu přijata v roce 2017.

Další zpráva je naplánována v pozdějším období roku 2018.

4 Tento přístup znamená posun od analýzy obecných protekcionistických tendencí zkoumaných

v předchozích vydáních až do roku 2016.

5 Alžírsko, Angola, Argentina, Arménie, Austrálie, Bangladéš, Bělorusko, Bolívie, Bosna

a Hercegovina, Brazílie, Čína, Dominikánská republika, Egypt, Ekvádor, Filipíny, Hongkong, Chile,

Indie, Indonésie, Írán, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kamerun, Kanada,

Kazachstán, Kolumbie, Libanon, Malajsie, Maroko, Mexiko, Moldavsko, Mosambik, Nigérie, Norsko,

Nový Zéland, Omán, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Saúdská Arábie, Singapur,

Spojené arabské emiráty, Srbsko, Švýcarsko, Thajsko, Tchaj-wan, Tunisko, Turecko, Uganda,

Ukrajina, Uruguay, USA, Venezuela a Vietnam.

2

společnosti oznámily a jež jsou zaznamenány v databázi EU o přístupu na trh6. Analýza

opatření, která mají dopad na podniky EU, potvrzuje pokračující nárůst

protekcionistických tendencí zaznamenaný v posledních letech.

První část této zprávy předkládá číselnou analýzu celkem 396 aktivních7 překážek

obchodu a investic zaznamenaných v databázi a 67 nových překážek zaznamenaných

v roce 2017, a to podle země, typu překážky a odvětví.

Druhá část poskytuje podrobnější analýzu nových překážek zaznamenaných v roce 2017

(1. ledna – 31. prosince 2017), popisuje specifické tendence v různých zemích

a odvětvích a hodnotí obchodní toky, které mohly být negativně ovlivněny.

Třetí část popisuje nástroje používané v rámci naší strategie pro přístup na trh

k odstranění těchto překážek a uvádí 45 překážek, které byly v roce 2017 úspěšně

odstraněny. Analyzuje také hospodářský dopad odstraněných překážek na základě

obchodních toků, které mohly být negativně ovlivněny, a hospodářských modelů.

Závěrem přináší rovněž podrobnější popis některých hlavních překážek, které byly

odstraněny.

I. PŘEHLED PŘEKÁŽEK OBCHODU A INVESTIC

Tato kapitola předkládá číselnou analýzu překážek obchodu ve třetích zemích

a související tendence, jež byly zaznamenány v databázi EU o přístupu na trh, která

shromažďuje překážky, na něž společnosti z EU upozornily, a sleduje opatření přijatá za

účelem jejich odstranění.

Je důležité poznamenat, že databáze (a tato zpráva) nepodává úplný přehled o všech

překážkách obchodu, se kterými se hospodářské subjekty EU potýkají8. Společnosti se

6 Databáze o přístupu na trh (http://madb.europa.eu/madb/indexPubli.htm) poskytuje společnostem

vyvážejícím z EU informace o dovozních podmínkách na trzích třetích zemí. Jedná se o informace

o překážkách obchodu, ale také o clech a pravidlech dokládání původu, o postupech a formalitách

spojených s dovozem do třetích zemí, o sanitárních a fytosanitárních opatřeních, statistikách

a o specifických vývozních službách poskytovaných malým a středním podnikům. Asistenční služba

EU pro vývoz „Export Helpdesk“ (http://trade.ec.europa.eu/tradehelp/) na druhou stranu poskytuje

rovněž informace o podmínkách dovozu od obchodních partnerů do EU (včetně platných cel

a požadavků, preferenčních režimů, kvót a statistik).

7 „Aktivními“ překážkami jsou míněny překážky, které se v rámci partnerství pro přístup na trh aktivně

projevují (na rozdíl od odstraněných překážek).

8 Viz například nedávná společná zpráva Mezinárodního obchodního centra (ITC) a Komise

„Navigating Non-tariff Measures: Insights From A Business Survey in the European Union“, prosinec

2016 (http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/december/tradoc_155181.pdf), přehled opatření,

která mohou omezovat obchod, popsaných v předchozích zprávách o překážkách obchodu a investic

(http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/may/tradoc_154568.pdf;

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/june/tradoc_154665.pdf) nebo předchozích zprávách

o protekcionismu.

3

mohou rozhodnout, že některé překážky neoznámí, jelikož doufají, že se jim podaří je

odstranit nebo zabránit jejich účinkům.

Některé společnosti si možnosti odstranit překážky prostřednictvím činnosti EU v oblasti

přístupu na trh nemusí být vědomy. Komise usiluje o zajištění co největší informovanosti

v tomto ohledu, zejména mezi malými a středními podniky (MSP), a zahájila v členských

státech iniciativu dnů věnovaných přístupu na trh. To se ukázalo být užitečné pro to, aby

místní podniky získaly konkrétní informace, jak mohou překážky oznamovat a jak

mohou Komise a členské státy navrhovat a provádět individuálně přizpůsobené strategie

za účelem jejich odstranění.

I když databáze a tato zpráva nepředjímají (ne)zákonnost zaznamenaných opatření, byly

všechny tyto překážky pro společnosti EU identifikovány jako problematické

a stanoveny priority dalšího řešení v rámci naší činnosti v oblasti přístupu na trh, jelikož

mohou být diskriminační, nepřiměřené nebo mohou jinak omezovat obchod.

A. CELKOVÝ POČET PŘEKÁŽEK OBCHODU A INVESTIC

Na konci roku 2017 existovalo 396 aktivních překážek obchodu a investic – to je

historický rekord. Oproti 372 překážkám na konci roku 20169 toto číslo potvrzuje

pokračující nárůst protekcionismu postihujícího zúčastněné strany z EU. Současně

ukazuje stále větší úspěch našeho partnerství pro přístup na trh coby fóra pro odhalování

překážek obchodu. Databáze umožňuje rozlišovat zaznamenané překážky obchodu podle

třetí země, podle typu opatření a podle odvětví. Tato zpráva z tohoto rozdělení vychází.

1. Překážky rozdělené podle třetí země

Ačkoliv se na summitu G20 konaném dne 8. července 2017 v Hamburku10

vedoucí

představitelé skupiny G20 opět zavázali k odmítnutí protekcionismu, devět zemí

s nejvyšším počtem zavedených překážek obchodu představují ekonomiky patřící právě

do skupiny G20 (viz tabulka 1).

Nejvyšší počet překážek byl pozorován v Rusku, kde bylo zaznamenáno 36 opatření. Na

druhém místě byla Čína s 25 zaznamenanými aktivními překážkami a na třetím pak

Indonésie, která má v současné době zavedeno 23 opatření, jež rovněž značně ztěžují

příležitosti EU v oblasti vývozu a investic.

9 Pokud k opatřením z loňského roku (372) přidáme čísla z roku 2017 (67 nových a 45 vyřešených

překážek), dojdeme k číslu 394. Rozdíl (do 396 chybí 2) spočívá ve skutečnosti, že 2 překážky byly

rozděleny do 4 – různé aspekty překážek se zaznamenaly odděleně. Od roku 2018 bude Komise

zaznamenávat překážky tímto členitějším způsobem. Jednotlivé aspekty překážek budou zaznamenány

odděleně, což umožní účinnější sledování jednotlivých problémů. To povede k formálně vyššímu

počtu „překážek“, ale nezmění to tendence.

10 Prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20: Shaping an Interconnected World:

http://www.g20.utoronto.ca/2017/2017-G20-leaders-declaration.html

4

Mezi další třetí země s 10 nebo více zaznamenanými překážkami obchodu a investic patří

Indie (21), Brazílie (21), Jižní Korea (20), Turecko (20), Spojené státy (20), Austrálie

(14), Thajsko (12), Argentina (11) a Mexiko (10).

Tabulka 1: Geografické rozdělení překážek obchodu a investic v databázi o přístupu na trh (* – země G20)

2. Překážky rozdělené podle typu opatření

Tabulka 2 ukazuje, že opatření za hranicemi (216) jsou závažnější než tradiční opatření

na hranicích (180). Opatření za hranicemi se vztahují k omezením týkajícím se služeb,

investic, vládních zakázek, práv duševního vlastnictví či neopodstatněných technických

překážek obchodu. Nejvyšší zaznamenaný počet těchto opatření má Rusko (19), hned za

ním následuje Čína (17).

Opatření na hranicích jsou omezení, která přímo ovlivňují dovoz a vývoz, zpravidla

prostřednictvím zvýšení celních sazeb, množstevních omezení, určitých sanitárních

a fytosanitárních (SPS) opatření, dovozních licencí nebo úplného zákazu obchodování.

Rusko je zemí, která zaznamenala nejvyšší počet těchto opatření (17), následují

Indonésie, Turecko a Spojené státy (11), na třetím místě je pak Indie (9).

Tabulka 2: Rozdělení překážek obchodu a investic zaznamenaných v databázi

o přístupu na trh podle typu (počet opatření)

B. PŘEKÁŽKY OBCHODU A INVESTIC OZNÁMENÉ V ROCE 2017

7

V roce 2017 bylo zaznamenáno rekordních 67 nových překážek v 39 třetích zemích11

. To

může být výsledkem výše uvedené posílené komunikace a zvyšování informovanosti.

Stabilní nárůst protekcionismu však zůstává nesporný.

1. Překážky oznámené v roce 2017 rozdělené podle třetí země

Tabulka 3 znázorňuje přehled opatření zaznamenaných v roce 2017 v geografickém

rozdělení. Největší výskyt nových překážek v roce 2017 byl zaznamenán v obchodních

a investičních vztazích s Čínou, kde byl značný (10), za ní následovalo Rusko (6), což

potvrzuje protekcionistickou tendenci, která se již objevila v předchozích letech.

Jihoafrická republika zavedla čtyři nové překážky, zatímco Indie a Turecko sáhly po

třech nových překážkách. Dvě nové překážky zavedly Libanon, Ekvádor, Japonsko,

Filipíny, Spojené arabské emiráty, Tunisko a Venezuela. Zbývajících 27 nových

překážek bylo zaznamenáno u dalších třetích zemí. Je třeba také zmínit, že evropsko-

středomořská oblast jako celek zaznamenala v roce 2017 sedm nových překážek – to

ukazuje na znepokojivou tendenci podrobněji popsanou v kapitole II.A.

Tabulka 3: Geografické rozdělení překážek oznámených v roce 2017

2. Překážky oznámené v roce 2017 rozdělené podle typu opatření

11 Alžírsko, Argentina, Austrálie, Bolívie, Brazílie, Čína, Dominikánská republika, Egypt, Ekvádor,

Filipíny, Hongkong, Indie, Indonésie, Irák, Írán, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea,

Kanada, Kolumbie, Kongo, Libanon, Mexiko, Mosambik, Nikaragua, Pákistán, Ruská federace,

Saúdská Arábie, Singapur, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Thajsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina,

Uruguay, Venezuela a Vietnam.

* země G20

** země evropsko-středomořského partnerství (EUROMED)

8

Tabulka 4 znázorňuje přehled dvou hlavních typů opatření zaznamenaných v roce 2017.

Většina překážek zaznamenaných v roce 2017 patřila mezi opatření na hranicích (36),

přičemž většina z nich bránila dovozu do třetích zemí pomocí zvýšených sanitárních

a fytosanitárních omezení. Kromě toho se objevilo také značné množství nových celních

sazeb, kvót, zákazů nebo zatěžujících licenčních režimů.

Co se týče opatření za hranicemi (31), většina zaznamenaných omezení byla zavedena

v oblasti obchodu se zbožím a zahrnovala neopodstatněné regulační překážky, vnitřní

daňová opatření a práva duševního vlastnictví. Dále byly zaznamenány dvě nové

překážky, pokud jde o obchod se službami.

Tabulka 4: Rozdělení překážek obchodu a investic oznámených v roce 2017 podle

typu (počet opatření)

3. Překážky oznámené v roce 2017 rozdělené podle odvětví

Tabulka 5 ukazuje, že počet nových opatření zaznamenaných během roku 2017 se týkal

12 různých odvětví ekonomické činnosti, zatímco další překážky měly na vývoz EU

horizontální dopad.

9

Tabulky 5 a 6: Odvětvové členění překážek obchodu a investic oznámených

v roce 2017 (počet překážek)

Největší počet nově oznámených překážek byl zaznamenán v odvětví zemědělství

a rybolovu (23), následovaném dvanácti horizontálními opatřeními, která měla dopad na

různá odvětví. V odvětví vín a lihovin se objevilo osm nových překážek, zatímco

v automobilovém průmyslu jich přibylo sedm a v odvětví IKT a elektroniky pět. Byla

zasažena i odvětví, jako jsou chemikálie (dvě překážky), služby (dvě), textil a kůže (dvě),

dřevo, papír a celulóza (dvě), letecké odvětví (jedna), keramika a sklo (jedna), kosmetika

(jedna) a hračky (jedna).

10

Co se týče překážek souvisejících s obchodem se službami, jejich počet – podobně jako

u všech ostatních překážek – odráží počet nových překážek, které byly přímo oznámeny

Komisi podle rámce pro přístup na trh. Vzhledem k významu, který má toto odvětví pro

naši činnost pro přístup na trh, rozšiřuje Komise nástroje sloužící k informování

o podmínkách vývozu služeb do třetích zemí, jež jsou obzvláště užitečné pro naše malé

a střední podniky.

II. HLAVNÍ NOVÉ PŘEKÁŽKY OBCHODU A INVESTIC OZNÁMENÉ

V ROCE 2017

Tato kapitola podává důkladnou analýzu nových překážek týkajících se pěti obchodních

partnerů, u nichž byly v roce 2017 zaznamenány tři nebo více nových překážek, tj. Číny,

Ruska, Jihoafrické republiky, Indie a Turecka. Rovněž se zabývá obchodními toky, které

mohly být negativně ovlivněny.

A. KVALITATIVNÍ ANALÝZA NOVÝCH PŘEKÁŽEK

1. Čína

Čína zůstává jedním z partnerů EU, kteří omezují obchod nejvíce. Společnosti EU léta

čelily složitým překážkám, včetně požadavků na společné podniky, omezení vstupu na

trh, povinnosti týkající se přenosu technologií a neodůvodněných technických předpisů –

spolu se systémovými obavami souvisejícími s obrovskou nadměrnou kapacitou nejen

v tradičních odvětvích, jako je odvětví oceli nebo hliníku, ale stále více také v odvětvích

vyspělých technologií. V roce 2017 došlo ke značnému nárůstu překážek – zaznamenáno

bylo 10 nových překážek obchodu. Ačkoli dvě z těchto otázek se podařilo úspěšně

vyřešit již v roce 2017 a budou náležitě prostudovány v oddíle této zprávy věnovaném

úspěchům, lze jasně pozorovat tendenci nárůstu překážek.

Jedním z hlavních odvětví ovlivněných těmito opatřeními je odvětví IKT a elektroniky.

Dvě ze tří nových překážek oznámených v tomto odvětví se týkají nejvýznačnějších

z četných opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a šifrování, které rozvíjí Čína.

Nový právní předpis v oblasti kybernetické bezpečnosti vstoupil v Číně v platnost dne

1. června 2017. Za účelem jeho uvedení do praxe se v současnosti vypracovávají desítky

prováděcích opatření v podobě správních požadavků, pokynů a norem. Ačkoli

kybernetická bezpečnost je sama o sobě legitimním politickým cílem, pojetí kybernetické

bezpečnosti uplatňované Čínou má přílišný dosah, přičemž pokrývá kritéria hospodářské

a průmyslové politiky. Spolu s nejasnými pravidly, které vytvářejí značnou nejistotu, to

představuje hlavní překážku obchodu nejen pro společnosti z oblasti IKT, ale také pro

další společnosti z EU využívající tyto produkty.

11

Kromě toho čínská Státní kryptografická správa (State Cryptography Administration,

SCA) zveřejnila dne 13. dubna 2017 návrh právního předpisu v oblasti šifrování,

který zahrnuje oblasti, jako je výzkum a komerční využití, dovoz, vývoz a certifikace.

EU se kromě jiného obává, že regulace by se mohla vztahovat rovněž na jiné produkty,

než jsou produkty, jejichž základní funkcí je zajistit šifrování. Komise je přesvědčena, že

Čína před dokončením daného právního předpisu připomínky EU zohlední.

Kromě toho změna celní klasifikace vícesložkových polovodičů ve skutečnosti vedla

k opětovnému zavedení cel na produkty z dohody o informačních technologiích,

které byly dříve osvobozeny od cla, což má negativní dopad na inovativní odvětví EU

týkající se polovodičů. Je třeba poznamenat, že odvětví polovodičů je také jedním

z deseti strategických odvětví vyspělých technologií, na něž se vztahuje iniciativa

průmyslové politiky nazvaná Made in China 2025, což je strategie, která s sebou nese

značné příležitosti, ale také závažné výzvy pro evropský průmysl.

Co se týče dalších odvětví, je také stanovena řada nesazebních opatření v podobě

složitých technických požadavků a revidovaných norem, která mají dopad mimo jiné na

evropské odvětví dřeva, kůže, papíru a celulózy. Čínské orgány nedávno zavedly

dalekosáhlý zákaz dovozu odpadu týkající se 24 produktů, který vstoupil v platnost dne

1. ledna 2018; kromě toho Čína rovněž přijala revidovaný soubor norem pro dalších

34 produktů, který se uplatňuje od 1. března 2018. Tyto normy se vztahují především na

celulózu, polymery, kovové odpady, jakož i rudy a plasty.

Pokud jde o automobilový průmysl, čínské Ministerstvo průmyslu a informačních

technologií nedávno vydalo nové nařízení požadující, aby si výrobci automobilů

využívající nové zdroje energie „osvojili technologii v oblasti rozvoje a výroby“ pro

celé automobily využívající nové zdroje energie. Po zahraničních výrobcích původního

zařízení (OEM) by mohlo být požadováno, aby prozradili veškeré své klíčové

technologie čínským partnerům ze společných podniků, což by mohlo představovat

nucený přenos technologií.

Čína také zavedla nová omezení týkající se přísad používaných v materiálech, jež

mohou přijít do styku s potravinami. V důsledku revidovaných norem je za

nevyhovující automaticky považována široká, avšak blíže neurčená škála výrobků

sahající od fitinků, potrubí a vík přes obalové materiály, tiskařské barvy a papír až po

celá strojní zařízení, která mohou být používána kdekoli v potravinovém a krmivovém

řetězci, od dojiček po posuvné pásy v supermarketu. Horizontální povaha této překážky

je nastavena tak, aby významně narušovala obchod v široké oblasti odvětví.

Ačkoli byl zaznamenán pozitivní vývoj čínského regulačního rámce pro zdravotnické

prostředky (viz níže), byla v tomto odvětví přijata dvě nová náročná opatření.

V dubnu 2017 zrušilo čínské Ministerstvo financí a Státní výbor pro rozvoj a reformy

poplatky za zkoušení zdravotnických prostředků za účelem registrace. Toto opatření

mělo negativní dopad na dostupnost služeb v oblasti zkoušek, které jsou rozhodující pro

registraci nových zařízení v Číně, což vedlo ke značným nákladům pro společnosti z EU

12

a ke zpožděním. V září 2017 Čína vytvořila vnitrostátní program pro stanovování cen

určitých zařízení, který výrobcům ukládá povinnost předložit rozsáhlé informace ve

velmi krátkém časovém rámci. Pro účely této zprávy se žádné z těchto opatření

nepovažuje za novou překážku, ale spíše za dodatečnou obtíž v rámci složitého

regulačního prostředí pro zdravotnické odvětví v Číně.

Současně se snahou řešit nové překážky zaznamenané v roce 2017 přijímá EU rovněž

veškerá nezbytná opatření, která mohou přispět k odstranění 25 stávajících překážek

zaznamenaných v databázi Komise o přístupu na trh. EU Číně tyto překážky zmínila na

různých výborech WTO a na dvoustranných fórech, počínaje dialogem o obchodní

a investiční politice a pracovní skupinou pro hospodářství a obchod. Riziko zavedení

nových překážek však zůstává reálné. Čína například zmínila svůj záměr zavést nové

požadavky na certifikaci pro potravinářské výrobky s nízkým rizikem a revidované

normy a nové specifikace pro víno a vinařské produkty. Ty pravděpodobně významně

naruší situaci evropských výrobců. Tento vývoj vyžaduje dodatečné a nápadité úsilí za

účelem lepšího řešení otázek v oblasti přístupu na trh vůči Číně – včetně využití

pákového efektu pro naši spolupráci v různých politických oblastech.

2. Rusko

Navzdory zotavení po dvouleté recesi pokračovalo Rusko v roce 2017 v zavádění

překážek obchodu, aby tak ochránilo svůj místní průmysl, což potvrzuje tendence

pozorované v předchozích zprávách. U Ruska byl zaznamenán druhý nejvyšší počet

nových překážek v roce 2017 (šest), čímž se počet stávajících překážek v této zemi zvýšil

na 36 – jde tedy o jurisdikci s nejvyšším počtem překážek obchodu. Ačkoli

automobilového odvětví se v roce 2017 nedotkla žádná konkrétní nová opatření, zůstává

obzvláštním cílem překážek obchodu a investic.

Od ledna 2017 Rusko dále omezovalo přístup zahraničních společností k nákupům

ruských státních podniků. Po prvním omezení zavedeném v roce 2015 přijalo Rusko

nové opatření stanovující 15% cenovou preferenci pro domácí společnosti (pro zboží

a služby) při předkládání nabídek v rámci komerčních nákupů zadávaných státními

podniky (tj. nákupů, jež se netýkají veřejných zakázek). Kromě toho ruská vláda

v posledních dnech roku 2017 přijala zákon povolující požadavky na místní obsah

v nákupech státních podniků v oblasti letadel a plavidel.

Tato omezení jsou dodatkem k četným opatřením omezujícím přístup zahraničních

společností k veřejným zakázkám. Stejně jako v předchozích letech doplnilo Rusko

v roce 2017 několik odvětví do oblasti působnosti omezení týkajících se veřejných

zakázek, konkrétně jde o radioelektronické výrobky (oblast působnosti rozšířena

v červenci 2017 a bylo doplněno vybavení pro letový navigační systém GLONASS

a elektronická signalizační zařízení pro bezpečnost provozu) a nábytek. Obavy EU v této

důležité oblasti zvýšila neuspokojivá nabídka, kterou Rusko předložilo v červnu 2017

ohledně svého přistoupení k Dohodě o vládních zakázkách.

13

Důležitou roli hrála vývozní omezení. Zákaz vývozu surových kůží a kožek, který je

v platnosti od října 2014, byl opět prodloužen, a to do dubna 2018. Rusko se také

rozhodlo zavést přísná omezení pro vývoz kmenů břízy. Návrh nařízení zveřejněný

v listopadu 2017 stanovil vývozní kvóty pro kmeny břízy s omezením na dobu šesti

měsíců. Objem vývozních kvót dosahuje výše 567 000 m³, což představuje snížení

přibližně o jednu třetinu průměrného objemu vývozu Ruska za období let 2014–2016.

Uplatňování těchto kvót začne až ve druhé polovině roku 2018. Podle místních orgánů je

opatření přímo zaměřeno na ochranu domácího trhu se dřevem a na podporu domácího

zpracování dřeva (tj. výrobců překližky).

Diskriminační rozlišování mezi domácími a dovezenými víny prostřednictvím složitého

nového systému sazeb spotřební daně představuje další obtíž pro obchod zavedenou

Ruskem v roce 2017, která má dopad na evropské odvětví vín a lihovin. Sazby spotřební

daně pro vína se zeměpisným označením a vína s chráněným označením původu se

uplatňují pouze na domácí (ruská) vína. Pokud toto ustanovení budeme vykládat

odděleně, skutečně by znamenalo, že víno se zeměpisným označením musí být vyrobeno

v Rusku z ruských hroznů, což by představovalo diskriminaci dovezených vín.

Další překážkou, kterou Rusko zavedlo loňský rok, je povinnost využít k přepravě

uhlovodíků a uhlí severomořskou trasou plavidla plující pod ruskou vlajkou.

Severomořská trasa leží na východ od souostroví Nová země a vede podél ruského

arktického pobřeží až k Beringovu průlivu (ve výlučné ekonomické zóně Ruska). Je

pravděpodobné, že tající arktická ledová pokrývka zvýší intenzitu dopravy

severomořskou trasou a její komerční životaschopnost.

Kromě toho skutečnost, že Rusko prostřednictvím sanitárních a fytosanitárních

omezení dovozu nedodržuje mezinárodní normy, představuje velkou výzvu pro evropské

odvětví zemědělství a rybolovu. Rusko udržuje obzvláště netransparentní a zatěžující

systém, pokud jde o povolování vývozu z podniků vyrábějících potraviny živočišného

původu do země, přičemž často uplatňuje nepřiměřená omezení na podniky, které již

povolení získaly, a vyžaduje povinné obtížné individuální inspekce pro nové podniky.

Protože seznamy zemědělsko-potravinářských podniků, jež mají povolení do Ruska

vyvážet, se v praxi řídí i Bělorusko, Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán, výše uvedená

situace má dopad na vývoz potravin z EU také do těchto zemí.

Kromě toho Rusko odmítá zrušit omezení pro 11 polských vojvodství, ve kterých se

objevila nákaza vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI), navzdory skutečnosti, že

podle pravidel Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE) bylo celé Polsko

v červenci 2017 prohlášeno za již prosté HPAI. Aby mohla být omezení spojená s HPAI

zrušena, požadují ruské orgány inspekce všech jednotlivých podniků zpracovávajících

maso, které produkují vyváženou drůbež.

14

Ruské orgány nedávno zavedly rozsáhlé opatření týkající se sanitárních a fytosanitárních

aspektů pomocí nových fytosanitárních požadavků Euroasijské hospodářské unie

(EAHU). Toto nařízení stanoví nepřiměřené a diskriminační požadavky na dovoz

kontrolovaného zboží na území EAHU a jeho pohyb na tomto území – a tím ovlivňuje

také vývoz do Běloruska, Arménie, Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Nová pravidla požadují,

aby byla výrobní místa prohlášena za místa bez řady škodlivých organismů rostlin také

v případě některých produktů s nízkým rizikem. Zdá se, že nové požadavky se v praxi

uplatní pouze na dovoz, a nikoli na místní výrobky. Kromě toho mohou nová pravidla po

inspekci vést k vytvoření pozitivního seznamu autorizovaných odborníků, jako je tomu

v případě potravin živočišného původu.

EU zůstává otevřena diskusi a Ruskou federaci kontaktovala ohledně dvoustranných

setkání, sdílení informací a posouzení zaznamenaných problémů. EU za účelem

odstranění omezení přístupu na trh rovněž upřednostňuje rámec WTO (jako jsou různé

výbory, Rada pro obchod zbožím). V případě potřeby využívá také mechanismus WTO

pro řešení sporů, aby přiměla Rusko k dodržování jeho závazků přijatých v rámci WTO

(např. v nedávném případě zákazu vepřového kvůli africkému moru prasat).

3. Jihoafrická republika

Ačkoliv v předchozích zprávách nebyla na Jihoafrickou republiku zaměřena pozornost,

dochází zde k zavádění rostoucího počtu protekcionistických překážek, které ovlivňují

obchod a investice. Země se v roce 2017 uchýlila k zavedení čtyř nových překážek, čímž

se celkový počet překážek zvýšil na osm.

V nedávných měsících orgány Jihoafrické republiky představily nařízení

o preferenčních veřejných zakázkách – horizontální cíl týkající se místního zajištění

veřejných zakázek ve výši 75 %, který bude mít dopad na vícero odvětví.

Co se týče zemědělství a rybolovu, Jihoafrická republika zavedla několik sanitárních

a fytosanitárních opatření v důsledku propuknutí nákazy influenzy ptáků v EU. Od

propuknutí nákazy HPAI v roce 2016 nadále platí zákaz pro osm z deseti členských států

EU vyvážejících drůbež do Jihoafrické republiky, přestože byly mezitím prohlášeny za

prosté HPAI v souladu s mezinárodními normami Mezinárodního úřadu pro nákazy

zvířat. Jihoafrická republika tvrdí, že předtím, než bude obchod povolen, jsou nutné nové

inspekce v daných zemích. Cíl těchto inspekcí není jasný, neboť influenza byla

vymýcena.

Obtížný vývoz koňaku z důvodu odlišné legislativy v oblasti označení původu

a zeměpisného označení je významnou překážkou pro odvětví vín a lihovin. Jihoafrický

zákon o lihovinách zařazuje koňak do stejné kategorie jako brandy, které má odlišné

požadavky na zrání a obsah alkoholu, čímž se z jeho vývozu stává složitý a v některých

případech nemožný proces.

15

Co se týče odvětví IKT a elektroniky, je stanoven nový soubor norem a technických

nařízení spojených v rámci postupu posuzování shody v oblasti elektromagnetické

interference a kompatibility s cílem vytvořit významná narušení obchodu pro evropské

výrobce. Nová pravidla zavádějí postup posouzení shody na základě schválení třetí

strany. Tento postup je přísnější, než by bylo nutné za účelem zajištění náležité důvěry

pro dovozce ohledně toho, že přístroje s nízkým rizikem odpovídají příslušným

technickým nařízením nebo normám.

EU nadále jedná s protějšky z Jihoafrické republiky v rámci WTO, konkrétně ve Výboru

pro technické překážky obchodu a Výboru pro sanitární a fytosanitární opatření, a rovněž

v kontextu dohody o hospodářském partnerství a na technické úrovni za účelem vyřešení

tržních překážek obchodu.

4. Indie

Indie v roce 2017 zavedla tři nové překážky, čímž celkový počet překážek dosáhl

počtu 21, a protekcionistické tendence zjištěné v loňském roce se tak potvrdily. Byla

přijata omezení v oblasti požadavků na zkoušení, zákazů dovozu a vnitřního zdanění.

Dne 1. září 2017 Indie s okamžitou platností zavedla faktický požadavek zkoušení

dovezených hraček v zemi. Tato skutečnost nebyla oznámena WTO v rámci Dohody

o technických překážkách obchodu a rovněž nebyla předmětem náležité konzultace

zúčastněných stran v Indii. Tato otázka byla řešena na posledním setkání pracovní

skupiny pro sanitární a fytosanitární opatření a technické překážky obchodu EU–Indie

v listopadu 2017 a během různých navazujících setkání s příslušnými orgány v Indii,

Bruselu a Ženevě. Indie toto opatření oznámila v prosinci, tj. tři měsíce po jeho

provedení.

Indie dále zavedla nový zákaz dovozu vztahující se na širokou škálu produktů týkajících

se odvětví textilu a kůže, k nimž patří hadí kůže, nezpracovaný norek, kožešina lišky

a činčily a vyčiněná kůže norka, a to vše bez předchozí konzultace. Na tento dovoz se

vztahuje zákon o ochraně volně žijících živočichů z roku 1972 a Úmluva

o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích

rostlin (CITES). Vývozci z EU však požadavky úmluvy CITES splňují a veškeré

kožešiny vyvážené do této země pocházejí z hospodářských zvířat chovaných v souladu

s nejpřísnějšími normami v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. V dubnu 2017 byl

Indii zaslán dopis, který společně podepsali velvyslanci zemí EU a další podobně

smýšlející partneři, a daná otázka byla opakovaně nadnesena v červenci v rámci

podvýboru EU–Indie pro obchod, v listopadu v rámci pracovní skupiny EU–Indie pro

sanitární a fytosanitární opatření a technické překážky obchodu a při četných kontaktech

s indickými orgány, mimo jiné v rámci mechanismu EU pro usnadňování investic. Na

odpověď na společný dopis se stále čeká.

16

Indie dále využila určitá daňová opatření a další dovozní opatření uplatňovaná na státní

úrovni na dovážená vína a lihoviny. V rámci podvýboru EU–Indie pro obchod byla

opětovně nadnesena různá státní diskriminační opatření.

Kromě těchto zmíněných nových překážek je třeba věnovat pozornost negativnímu

vývoji stávajících překážek.

V roce 2014 Indie opětovně zavedla cla na některé produkty z oblasti IKT, jako je

telekomunikační vybavení 3G. Bez ohledu na nóty EU, včetně dopisů zaslaných

vedoucím delegace EU indickému ministrovi, a dvoustranná setkání, jako je podvýbor

EU–Indie pro obchod, se Indie tímto opatřením nezabývala a navíc v roce 2017

pokračovala v přijímání dalších protekcionistických opatření ohledně odvětví IKT.

Opětovně zavedla cla (a v některých případech je ještě zvýšila) na produkty zahrnující

všechny základové stanice, mobilní telefony a jejich součástky, digitální kamery,

konvertory, vypínače a inkoustové náplně. Indie je stranou dohody o informačních

technologiích (ITA-1), zavázala se tedy zachovat většinu těchto celních položek bez cla.

Tato otázka byla nadnesena v několika dopisech, v rámci podvýboru EU–Indie pro

obchod, v orgánech WTO a v kontaktu s indickými orgány, mimo jiné v rámci

mechanismu EU pro usnadňování investic. EU v současnosti posuzuje veškeré možnosti,

jak tuto záležitost vyřešit. Nedávné oznámení v rozpočtu Indie na rozpočtový rok 2018–

2019 dále zvýšit cla na produkty IKT i v dalších odvětvích, jako jsou automobilové

součástky a textil, naznačuje další protekcionismus.

Co se týče odvětví zdravotnických prostředků, v srpnu 2017 došlo k radikálnímu snížení

cen kolenních implantátů na základě mimořádného opatření ze strany vnitrostátního

orgánu stanovujícího ceny farmaceutických produktů (NPPA) namísto toho, aby se

počkalo, až vláda tyto prostředky zařadí na vnitrostátní seznam základních léčiv, jako

tomu bylo v předchozích případech. EU nadále upozorňuje indické orgány na

znepokojivé skutečnosti, mj. v rámci podvýboru EU–Indie pro obchod, pracovní skupiny

EU–Indie pro farmaceutické výrobky, biotechnologii a zdravotnické prostředky a při

kontaktu s indickými orgány, mimo jiné v rámci mechanismu EU pro usnadňování

investic.

EU důsledně přijímá opatření, která řeší jak nové, tak stávající překážky zaznamenané

u Indie v databázi o přístupu na trh. Komise na tyto otázky pravidelně upozorňuje

indické orgány na všech dostupných dvoustranných a mnohostranných fórech, jako je

podvýbor EU–Indie pro obchod nebo pracovní skupina pro sanitární a fytosanitární

opatření a technické překážky obchodu EU–Indie, a v různých výborech WTO.

17

5. Turecko

Během posledních několika let Turecko ponechává v platnosti několik překážek

obchodu, které jsou v rozporu s jeho závazky vyplývajícími z dvoustranného obchodního

rámce celní unie mezi EU a Tureckem, například zatěžující celní řízení či dodatečná cla

na dovoz zboží pocházejícího ze třetích zemí. V roce 2017 zavedlo Turecko další

tři opatření omezující obchod, což zvýšilo celkový počet oznámených obchodních

překážek na 20.

Jedna z těchto nových překážek spočívá v tom, že Turecko uplatňuje diskriminační

zacházení s traktory vyrobenými v EU oproti traktorům tureckým. Směrnice pro

výrobu, úpravu a montáž vozidel stanoví, že od ledna 2018 musí traktory vyrobené v EU

splňovat přísnější emisní požadavky než traktory místní výroby.

Turecké orgány také provádějí vývozní daňová opatření týkající se kůží, kožek a kůži

v úpravě tzv. „wet-blue“. Toto opatření ještě ztěžuje již obtížnou situaci odvětví EU

zabývajícím se činěním kůží, kterému chybí přístup k surovinám na celém světě.

Třetí nová překážka obchodu se týká současného tureckého systému „dodatečných cel“

na dovoz ze třetích zemí. Kromě toho, že se rozsah těchto dodatečných cel během

posledních let stále zvyšoval, zavedlo Turecko v roce 2017 tzv. „dodatečné závazky“

(rozhodnutím 2017/10926 ze dne 11. září 2017). Jedná se o kompenzační poplatky, které

zvyšují úroveň cel všeobecného systému preferencí (GSP) EU na úroveň stávajících cel

Turecka platných pro dovoz z různých zemí, na který by Turecko obyčejně mělo uplatnit

cla systému GSP EU – vždy, když je toto zboží dováženo do Turecka přes EU.

Kromě toho Turecko rovněž v souvislosti s dodatečnými závazky zavedlo další úroveň

ztížení pro vývozce z EU do Turecka, kteří prodávají zboží pocházející ze třetích zemí,

tím, že požaduje prohlášení vývozce (nebo prohlášení dlouhodobějšího dodavatele),

podle něhož vývozce nese odpovědnost za to, že vyvážené produkty mají původ v EU,

navzdory ustanovení o volném pohybu v souladu s celní unií (komuniké Ministerstva

hospodářství 2017/4 ze dne 30. prosince 2017 platné od 1. března 2018).

Je třeba také upozornit na další negativní vývoj týkající se dříve zaznamenané překážky

ve farmaceutickém odvětví. Součástí 64. akčního plánu turecké vlády bylo odstranění

dovezených farmaceutických výrobků ze seznamu hrazených položek s výjimkou splnění

specifických požadavků na lokalizaci. To v podstatě znamená vyloučení z trhu od

února 2018.

Komise se i nadále bude těmito i jinými překážkami obchodu zabývat s cílem zabránit

dalšímu posilování protekcionistických opatření, posílit přístup evropských společností

na trh a zlepšit celkové obchodní a investiční prostředí. Komise konkrétně na stávající

překážky upozornila u příležitosti Smíšeného výboru pro celní spolupráci s Tureckem.

Vzhledem k významu tureckého trhu pro podniky v EU byly některé z těchto nových

překážek projednány také na nejvyšší politické úrovni.

18

Nastupující trend: nakažlivý vývoj v oblasti Euromed?

Protekcionismus v celé oblasti Euromedu je na vzestupu, přičemž v různých zemích se

šíří do jisté míry podobné překážky. Zhoršený obchodní deficit, částečně způsobený

nízkými cenami ropy a plynu, vedl k nárůstu překážek v této oblasti, takže celkem jich je

33 (Alžírsko, Egypt, Izrael, Libanon, Maroko a Tunisko), přičemž největší počet

překážek se vyskytuje v Egyptě, Alžírsku a Izraeli.

V roce 2017 bylo zaznamenáno sedm nových překážek, a to v Libanonu (dvě),

Tunisku (dvě nové překážky), Izraeli (jedna) a Alžírsku (jedna). Zatímco Egypt

v roce 2017 také zavedl jednu novou překážku, má soubor dlouhodobých překážek, které

brání vývozu z EU. Nejvýraznější je povinná registrace vývozců, která se provádí

netransparentně a s obtížemi a má značné dopady na mnohá odvětví.

Alžírsko zavádí řadu opatření omezujících obchod od roku 2015. Nejvýznamnějším

z nich je systém neautomatických dovozních licencí pro několik produktů, včetně

vozidel, cementu, oceli a keramiky. Tento systém doprovází stanovení kvót pro dovoz –

závažná překážka pro náš obchod. EU se touto otázkou zabývala ve všech fórech (jako je

Rada přidružení, Výbor pro přidružení, podvýbor pro obchod) a na zasedáních na vysoké

úrovni. Bez ohledu na toto úsilí alžírská vláda v roce 2017 stanovila nový soubor ještě

více omezujících opatření. Hlavními prvky nového systému, který byl schválen

v prosinci 2017 a uplatňuje se od 1. ledna 2018, jsou:

– dočasný zákaz dovozu 851 produktů (zejména zemědělských a připravených

zemědělských produktů), které v roce 2016 představovaly cca 1 miliardu EUR vývozu

EU,

– zvýšení cel u 129 produktů, které v roce 2016 představovaly cca 0,5 miliardy EUR

vývozu EU,

– zachování systému dovozních licencí pro automobily (a současné odstranění licencí pro

ostatní produkty).

Izrael v prosinci 2017 také zavedl nové požadavky týkající se výživového označování.

Tyto požadavky nejsou v souladu se stanovenými mezinárodními postupy a mohou vést

ke vzniku diskriminace dovezených produktů kvůli zvýšeným nákladům na balení

a označování. EU předložila své stanovisko Výboru WTO pro technické překážky

obchodu v květnu 2017 a vyvíjela trvalý tlak na izraelské orgány. To vedlo k tomu, že

izraelský parlament schválil pozměněné znění s mnohem delším prováděcím obdobím

(dva roky) a vyjmul z požadavků na označování potravinové produkty menší velikosti.

Dalším opatřením, které se připravuje, je reforma právních předpisů o kosmetických

přípravcích, jejímž cílem je uvést co nejvíce do souladu požadavky Izraele s požadavky

EU – zejména co se týče kontroly po uvedení na trh. EU uvítala záměr Izraele pokročit

směrem k harmonizaci s regulací EU v oblasti kosmetických přípravků, ale zmínila

v souvislosti s izraelskými právními předpisy několik hlavních znepokojujících otázek,

které by měly negativní dopad na podmínky přístupu subjektů z EU na trh v Izraeli. Tuto

19

reformu stále projednává izraelský parlament. EU se aktivně zapojila do diskusí

s izraelským protějškem.

Libanon v roce 2017 také zavedl novou překážku, když zrušil výjimku z cla, která platila

od roku 2013 na dovoz uhlovodíků z EU. Dne 4. dubna 2017 libanonská celní rada

v rámci revize fiskálního práva rozhodla zrušit bez předchozí konzultace výjimku z cel,

která byla udělena pro vývoz naftových/ropných produktů z EU. Libanonská vláda také

schválila vyšší daně na dovoz určitých produktů včetně alkoholických nápojů – v rozporu

s Dohodou o přidružení EU–Libanon. Díky intenzivnímu dialogu s libanonskými orgány

se EU podařilo zajistit výjimku z provedení tohoto opatření pro svůj vývoz.

Určité protekcionistické tendence, ačkoli méně naléhavé, se objevily v Tunisku. Ke

sporným bodům patří technické a správní obtíže, s nimiž se setkávají vývozci

farmaceutických výrobků, pneumatik a keramických dlaždic z EU. Od jara 2017 byly

tuniské orgány pod tlakem veřejnosti kvůli přijetí opatření omezujících obchod za

účelem zamezení obchodu a schodku běžného účtu. To proběhlo pomocí

komplikovaných celních řízení, zejména požadavku, aby celní úřad EU zajišťoval

prohlášení o vývozu do Tuniska, a systematických technických kontrol rozsáhlého

seznamu produktů v přístavech a zvýšení cel u spotřebitelských produktů, které nejsou

nezbytné, včetně zemědělských a zpracovaných produktů, na něž se nevztahuje dohoda

o přidružení. Komise tento problém úzce sleduje a usiluje o jeho vyřešení pomocí

pravidelného dialogu v rámci schůzí podvýboru a s ohledem na jednání o prohloubené

a komplexní zóně volného obchodu.

Tváří v tvář této regionální výzvě náš přístup spočívá v posílení využívání všech

dostupných nástrojů – technických a politických – za účelem dosažení maximálního

stupně přístupu na trh. Zatímco budeme pokračovat ve spolupráci s evropsko-

středomořskými zeměmi na vyřešení hospodářských výzev, je třeba dodržovat

ustanovení dohod o přidružení a dohod WTO, neboť soulad s nimi je v zájmu všech

zapojených stran. Překážky obchodu konkurenceschopnost podnikání v daném regionu

nezlepší, nýbrž ji oslabí.

B. ODHAD HOSPODÁŘSKÉHO DOPADU NOVÝCH PŘEKÁŽEK PŘÍSTUPU

NA TRH

Tento úkol je náročný, neboť je obtížné posoudit, do jaké míry překážky (zejména

necelní) ovlivňují náklady a chování vývozců. Dostupné hospodářské údaje o zvýšení

nákladů z důvodu zaznamenaných překážek jsou nadále neúplné. Další důležitou

odlišností, kterou je třeba mít na mysli, je skutečnost, že necelní překážky se vyznačují

různou mírou omezení. S výjimkou úplného zákazu většina opatření omezujících obchod

jej neodstraní zcela, ale spíše jej sníží. Kromě toho se mohou omezení týkající se týchž

produktů nebo služeb překrývat – takže dodatečné překážky nemusí mít nutně další

dopad a odstranění jedné překážky neznamená automaticky zlepšení přístupu na trh.

20

Analýza obchodních toků spojených s novými překážkami, které se objevily v roce 2017,

je prvním krokem, který pomůže zlepšit posouzení významu činnosti EU týkající se

přístupu na trh. Tato metodika je založena na údajích o dvoustranném vývozu EU pro

příslušné celní kódy harmonizovaného systému: překážky samozřejmě nemusí nutně

odstranit veškerý vývoz – tyto údaje je tedy třeba chápat jako teoretický maximální

možný dopad. Naznačují řádový rozsah; jsou obecným ukazatelem významu základního

vývozu, který by mohly překážky ovlivnit. Přezkum možného dopadu těchto opatření je

jedním faktorem, který Komise zohledňuje při stanovování svých priorit v oblasti

odstraňování překážek na trhu.

Tato metoda se použila na 47 z 67 nových překážek zaznamenaných v roce 2017,

přičemž se vyloučily služby, horizontální opatření a další obtížně kvantifikovatelná

opatření. Tento výpočet ukazuje, že nové překážky obchodu zaznamenané v roce 2017

mohou ovlivnit vývozy EU až do výše 23,1 miliardy EUR. To odpovídá zhruba 1,2 %

veškerého vývozu EU v roce 2017,

což je řádově stejné jako v roce 2016 – kdy mohlo být ovlivněno 27 miliard EUR vývozu

– a potvrzuje to rozšíření protekcionistických opatření. V průmyslových odvětvích

představují opatření zavedená třemi zeměmi přibližně dvě třetiny vývozu, který mohl být

ovlivněn (Čína 7 miliard EUR, Spojené arabské emiráty 4,5 miliardy EUR, Egypt

3,1 miliardy EUR). Odvětvími, která v roce 2017 čelila nejvyššímu možnému dopadu

z hlediska hodnoty, jsou IKT a elektronika (téměř 10 miliard EUR), textil a kůže

(8,3 miliardy EUR) a chemikálie (3,1 miliardy EUR). V zemědělsko-potravinářském

odvětví je přibližně polovina hodnoty obchodních toků, které mohly být ovlivněny

omezujícími opatřeními, důsledkem čínských politik, zatímco dalších 30 procent vyplývá

z ruských politik.

Významný objem obchodu, který může být negativně ovlivněn zavedením nových

překážek přístupu na trh, znovu připomíná význam strategie EU pro přístup na trh, pokud

jde o sledování a řešení opatření omezujících obchod a určování priorit pomocí

nejvhodnějšího nástroje.

III. HLAVNÍ PŘEKÁŽKY OBCHODU A INVESTIC VYŘEŠENÉ

V ROCE 2017

Tato kapitola analyzuje 45 překážek, které byly během roku 2017 zcela nebo částečně

vyřešeny, strategii Evropské komise a výsledný přínos pro naše společnosti.

21

A. STRATEGIE EU PRO ŘEŠENÍ PŘEKÁŽEK OBCHODU A INVESTIC

V důsledku rostoucího protekcionismu v dnešním světě transakcí se naše každodenní

úsilí o odstranění překážek obchodu stává ještě význačnější. Za tím účelem Komise

posílila strategii EU pro přístup na trh, která se vyznačuje výraznější koordinací orgánů

EU a zúčastněných stran, lepším určováním priorit mezi překážkami a zlepšením

komunikace a zvyšováním informovanosti. Toto úsilí vedlo k vyřešení 20 překážek

v roce 2016 a 45 překážek v roce 2017 – což je rekordní počet.

Předchozí oddíl poukázal na velký počet nástrojů, které se v tomto úsilí využívají.

Existuje hojná diplomatická činnost, kdy Evropská komise, ESVČ, členské státy EU

a průmysl úzce spolupracují prostřednictvím sítě delegací EU a velvyslanectví členských

států ve třetích zemích, v Bruselu a v evropských hlavních městech. Patří do ní široká

škála činností sahajících od technických obchodních projektů k úředním nótám, od

jednání v rámci oficiálních politických struktur (dialogy, výbory), návštěv komisařů na

vysoké úrovni až po ministerské a prezidentské akce. Akce jsou v případě, že to zvýší

účinnost naší práce, koordinovány s podobně smýšlejícími partnery.

V rámci WTO doplňuje pravidelnou činnost výborů podrobně popsanou v předchozím

oddíle činnost Komise v souvislosti s řešením sporů – cenným nástrojem řešení překážek

obchodu. I když v roce 2017 nebyl zahájen žádný nový případ, panely WTO rozhodly ve

prospěch EU ve dvou případech (ve sporu DS 472 ohledně určitých brazilských opatření

týkajících se zdanění a sazeb ovlivňujících několik hospodářských odvětví a ve sporu DS

479 ohledně antidumpingových cel Ruska na lehká užitková vozidla z Německa a Itálie).

V jednom případě týkajícím se sanitárních opatření Ruska ohledně dovozu prasat,

vepřového a některých produktů z vepřového masa byla tvrzení EU podpořena také

Odvolacím orgánem WTO (spor DS 475) a zprávou přijatou Orgánem WTO pro řešení

sporů. V souvislosti s případem DS 485 týkajícím se ruského sazebního zacházení

s některými zemědělskými a zpracovatelskými produkty Rusko v červnu 2017 potvrdilo,

že snížilo cla u těchto produktů na úroveň, k níž se zavázalo v listině WTO, jak

požadovala EU.

Komise také bez váhání využije dvoustranného řešení sporů, jak je stanoveno v jejích

dohodách o volném obchodu. Tato možnost se průběžně analyzuje.

V roce 2017 Komise také na žádost vývozců úspěšně využila postupů stanovených

v nařízení o obchodních překážkách12

a dne 7. července 2017 zahájila přezkumné řízení

tureckého opatření, které pro určité produkty stanovuje požadavek týkající se dovozních

12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1843 ze dne 6. října 2015, kterým se stanoví

postupy Unie v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Unie podle mezinárodních

obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace

(Úř. věst. L 272, 16.10.2015, s. 1).

22

licencí13. To zdůrazňuje potenciál nástroje, který zúčastněné strany z EU zřídkakdy využívají

k řešení konkrétního typu překážek obchodu.

Kromě výše uvedených nástrojů má Komise ambiciózní obchodní program, který jako

prioritu zdůraznil předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie, a navazující obchodní

balíček, který předložila komisařka Malmström v září 2017, jejichž cílem je zvýšit

účinnost a transparentnost a posílit hodnoty. Tuto strategii odrážejí další komplexní

dohody s třetími zeměmi, jež poskytují stále účinnější rámce pro řešení překážek přístupu

na trh. V roce 2017 bylo zahájeno prozatímní uplatňování Komplexní hospodářské

a obchodní dohody s Kanadou (CETA), byla uzavřena jednání o dohodě o hospodářském

partnerství s Japonskem a bylo dosaženo pokroku při rozhovorech o modernizaci dohody

o volném obchodu mezi EU a Mexikem a v dohodě o volném obchodu s Mercosurem.

Pokračují jednání s dalšími zeměmi, jako je Indonésie, a Komise také požádala Radu

o směrnice pro vyjednávání obchodních dohod s Austrálií a Novým Zélandem. Překážky,

které byly zjištěny díky naší práci v oblasti přístupu na trh, jsou přímo směrovány do

těchto jednání o dohodách o volném obchodu, aby se zajistilo účinné řešení priorit

v oblasti přístupu na trh. S ohledem na zvýšený důraz Komise na provádění dohod o

volném obchodu Komise také stále posiluje diskuse se svými partnery v oblasti přístupu

na trh s cílem vyřešit překážky v zemích, kde jsou dohody o volném obchodu v platnosti.

Prováděcí struktury stanovené dohodami o volném obchodu významně přispívají

k odstranění konkrétních překážek obchodu a zajišťují řádný rámec pro projednání

otázek spojených s přístupem na trh.

Kromě toho EU v roce 2017 zavedla jednotící iniciativu evropské ekonomické

diplomacie, která spojuje všechny prvky naší politiky (od politiky v oblasti životního

prostředí po dopravu, od energetiky po hospodářskou soutěž, od rozvoje po průmyslovou

politiku) s cílem podpořit naše hlavní hospodářské priority s každým z našich

obchodních partnerů. Přístup na trh je vždy jednou z těchto hlavních priorit, a proto je

pro něj tato iniciativa přínosem.

B. PŘEHLED VYŘEŠENÝCH PŘEKÁŽEK V ROCE 2017

1. Překážky vyřešené v roce 2017 rozdělené podle třetí země

Díky zvýšeným a společným snahám všech zúčastněných stran v rámci naší činnosti

týkající se přístupu na trh bylo v roce 2017 zcela nebo částečně vyřešeno 45 překážek,

což představuje významný nárůst oproti předchozímu roku.

Tabulka 7 znázorňuje třetí země, ve kterých byly překážky vyřešeny nejúspěšněji. Na

prvním místě je Čína, kde bylo v roce 2017 vyřešeno sedm překážek, následují Brazílie,

Turecko a Kanada (po třech překážkách). V každé z těchto zemí byly vyřešeny dvě

13 Viz níže strana 30.

23

zaznamenané překážky: Argentina, Indie, Saúdská Arábie, Tchaj-wan a Spojené arabské

emiráty.

Tabulka 7: Geografické rozdělení překážek vyřešených v roce 2017 (* – země

skupiny G20)

2. Překážky vyřešené v roce 2017 rozdělené podle typu opatření

Je vhodné analyzovat, jak účinná byla EU při řešení různých typů opatření v loňském

roce. Tabulka 8 ukazuje, že naše strategie přispěla k vyřešení dvouciferného počtu

překážek na hranicích i za hranicemi, což potvrzuje účinnost našeho souboru opatření při

řešení různých typů překážek. Na rozdíl od předchozího roku došlo v roce 2017 ke

značnému nárůstu při řešení opatření na hranicích (34) v porovnání s opatřeními za

hranicemi (11). Většina úspěšně vyřešených opatření na hranicích se týká otázek

v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, což je výsledkem společných cílených

opatření (Komise, členské státy EU, delegace EU, vývozci z EU) ve 20 zemích, které

jsou hlavní prioritou, zatímco ostatní vyřešené překážky souvisely se zákazy dovozu

nebo s celní problematikou.

V případě jedenácti opatření za hranicemi bylo dosaženo nejlepších výsledků v oblasti

regulačních nebo daňových opatření pro obchod se zbožím (deset), zatímco úspěšně

vyřešen byl také jeden problém týkající se služeb.

24

Tabulka 8: Odvětvové rozdělení překážek vyřešených v roce 2017, jak byly

zaznamenány v databázi pro přístup na trhy (počet opatření)

3. Překážky vyřešené v roce 2017 rozdělené podle odvětví

Tabulka 9 uvádí přehled hlavních hospodářských odvětví, v nichž byly v roce 2017

vyřešeny překážky. Na prvním místě seznamu je zemědělství a rybolov, kde bylo

vyřešeno (zcela nebo částečně) 27 opatření14

. Na druhém místě pak následuje odvětví vín

a lihovin, kde byly ve stejném období vyřešeny tři překážky. Odvětví železa, oceli

a neželezných kovů a odvětví dřeva, papíru a celulózy zaznamenala po dvou vyřešených

překážkách. V několika dalších odvětvích byly vyřešeny jednotlivé překážky. Jde

o letecké a automobilové odvětví, odvětví keramiky a skla, IKT a elektroniky, strojních

zařízení, zdravotnických prostředků, farmaceutických výrobků, služeb a textilu a kůže.

Byly také vyřešeny dvě horizontální překážky, a to pokrytí obecních úřadů v Kolumbii

a prahové hodnoty pro investice v Kanadě.

14 Jednou zvláštností překážek týkajících se sanitárních a fytosanitárních opatření je to, že třetí země

mohou tyto překážky odstraňovat pro jednotlivé členské státy, neboť ne vždy považují EU z hlediska

problematiky sanitárních a fytosanitárních opatření za jeden subjekt. Pokrok je tedy částečný, avšak

významný.

25

Tabulka 9: Odvětvové rozdělení překážek vyřešených v roce 2017, jak byly

zaznamenány v databázi pro přístup na trhy

C. KVALITATIVNÍ ANALÝZA PŘEKÁŽEK VYŘEŠENÝCH V ROCE 2017

Tento oddíl přináší podrobnější analýzu překážek vyřešených u devíti obchodních

partnerů, u nichž byl v roce 2017 zaznamenán nejvyšší počet vyřešených překážek

(minimálně dvě překážky): Čína, Brazílie, Kanada, Turecko, Argentina, Indie, Saúdská

Arábie, Tchaj-wan a Spojené arabské emiráty.

1. Čína

Čína je nadále jednou ze zemí, které nejvíce využívají překážky přístupu na trh, a to jak

z hlediska celkového počtu opatření (25), tak z hlediska nových opatření zaznamenaných

v roce 2017 (deset). V roce 2017 se objevily určité pozitivní, byť většinou postupné

kroky, které ukazují, že strategie EU pro odstraňování překážek přináší výsledky

dokonce i v nejobtížnějším prostředí.

Bylo dosaženo pokroku v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření. Pokud jde

o potravinové a nápojové produkty, které v současnosti nemusí být doprovázeny oficiální

certifikací, EU dosáhla dvouletého odkladu v provedení právního předpisu, který by

znamenal certifikaci potravinových produktů s nízkým rizikem. Komise bude toto

opatření nadále sledovat, neboť navzdory vítanému odkladu při jeho provádění

přetrvávají obavy.

26

Od roku 2000 zachovává rovněž příslušný orgán Číny ve stejném odvětví důležitý zákaz

týkající se hovězích/ovčích produktů a hovězího/ovčího masa z EU z důvodu bovinní

spongiformní encefalopatie (BSE) a přenosné spongiformní encefalopatie. EU nicméně

přispěla k odstranění zákazu týkajícího se BSE v případě některých členských států.

V září 2017 čínská inspekce a karanténní úředníci zablokovali několik typů plísňového

sýru. Po dvoustranných jednáních s čínskými orgány byl zákaz zrušen.

Pozitivní vývoj byl zaznamenán také v odvětví zdravotnických prostředků. V říjnu 2017

Čína rozšířila počet prostředků, které mají být vyňaty z klinických hodnocení v Číně.

Ačkoli čínské nařízení 650 požaduje, aby výrobci prováděli v Číně klinická hodnocení za

účelem registrace určitých kategorií zdravotnických prostředků v Číně, toto rozhodnutí

významně omezí čas a náklady na registraci a zlepší přístup na čínský trh v případě

nově zaznamenaných prostředků.

Podobně ve farmaceutickém odvětví Čína v únoru 2017 poprvé za osm let aktualizovala

svůj vnitrostátní seznam proplácených léčivých přípravků. Nový seznam obsahuje o 15

% více léčivých přípravků než verze z roku 2009. Tento nový seznam představuje

konkrétní pokrok při zlepšování přístupu nových léčivých přípravků na čínský trh.

Co se týče automobilového odvětví, bylo dosaženo určitého pokroku, neboť v září 2017

Čína oznámila, že vstup nedávného opatření týkajícího se kvót pro automobily

využívající nové zdroje energie v platnost bude posunut o jeden rok, tedy na rok 2019.

Odklad provedení ponechá určitý prostor evropským výrobcům automobilů v Číně.

I letecké odvětví zaznamenalo určitý pozitivní vývoj. V posledních letech Úřad pro

civilní letectví Číny zastavil vystavování nezbytných certifikátů umožňujících dovoz

malých letadel do Číny. V roce 2017 se však Evropská unie a Čína dohodly na posílení

letecké spolupráce, když uzavřely jednání o dvoustranné dohodě o bezpečnosti civilního

letectví. Tato dohoda odstraní zbytečné zdvojování hodnotících a certifikačních činností

týkajících se leteckých výrobků ze strany orgánů pro civilní letectví, a sníží tak náklady

pro letecký průmysl. I když tato dohoda dosud nevstoupila v platnost, Čína již vydala

související oznámení ohledně přijetí žádosti určitých letadel z EU. EU se těší na úzkou

spolupráci s čínskými orgány s cílem co nejdříve dokončit odblokování schválení.

2. Brazílie

Brazílie je součástí bloku Mercosur, se kterým EU jedná o dohodě o volném obchodu

v rámci jednání o dohodě o přidružení.

Brazílie je největším hospodářstvím Latinské Ameriky a EU je jejím hlavním obchodním

partnerem, a proto jsou otázky týkající se přístupu na trh v tomto regionu velmi důležité.

Tendence z hlediska přístupu na trh byla obecně pozitivní, neboť tři překážky byly

(částečně nebo zcela) vyřešeny.

27

Co se týče odvětví zemědělství a rybolovu, byl vydán nový právní předpis, který

usnadňuje evropský přístup na trh, ačkoli překážka nebyla zcela odstraněna; jeho

provedení stále probíhá. Tento právní předpis obsahuje ustanovení umožňující všem

členským státům EU, které již vyvážejí, doplnit na seznam podniků, jejichž vývoz do

Brazílie byl schválen, další podniky (bez auditu), rozšířit schválení na další oblasti /

živočišné druhy (pokud byl systém již považován za rovnocenný) a zajistit seznam

produktů s nízkým rizikem, který Brazílie musí ještě definovat. Tato opatření sníží

nahromaděný objem neprovedených auditů, což je opakující se systémový problém.

Kromě toho brazilské orgány provedly několik pozitivních kroků za účelem nápravy

17 nevyřízených žádostí týkajících se ovoce a zeleniny, což je známka aktivity

související s jednáním v rámci skupiny zemí Mercosur.

Bylo také dosaženo částečného pokroku v oblasti vín a lihovin, kde brazilská agentura

pro sanitární kontrolu (ANVISA ) přijala nové nařízení o označování alergenů

v potravinových produktech. Tento nový požadavek se týká potravinářských výrobků,

nápojů, přísad a složek používaných při zpracování potravin a alkoholických nápojů

obsahujících obiloviny (pšenice, žito, ječmen, oves a směsi), které by musely být

označeny varovným sdělením. Na základě několika nót zaslaných Komisí agentura

ANVISA na počátku roku 2017 potvrdila výjimku z označování alergenů platnou pro

lihovinové nápoje získávané z obilovin.

Dále byla vyřešena překážka týkající se strojních zařízení. Regulační norma

(Norma Regulamentadora) č. 12 (NR 12) představuje regulaci stanovující bezpečnostní

normy v různých oblastech zaměstnanosti, včetně povinností platných stejnou měrou pro

vývozce, výrobce a uživatele strojních zařízení a průmyslového vybavení, které zavádějí

dalekosáhlé požadavky. Ministerstvo práce vydalo technickou zprávu, která v závěrech

uvádí, že dovezené stroje vyrobené v souladu s normou ISO 13849 by se neměly

považovat za stroje, které nejsou v souladu s NR 12. To následně umožňuje přístup na trh

strojnímu průmyslu EU používajícímu normu ISO 13849.

3. Kanada

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) uzavřená mezi EU a Kanadou

vstoupila prozatímně v platnost dne 21. září 2017. Výsledkem dohody bylo trvalé

zlepšení obchodních vztahů, neboť také poskytuje rámec, který pomáhá řešit otázky

týkající se přístupu na trh. Vlastně již v roce 2017 bylo potvrzeno vyřešení tří překážek.

Z hlediska horizontálních překážek zákon upravující zahraniční investice v Kanadě

(Investment Canada Act) umožňuje kanadské vládě přezkoumat zahraniční investice

přesahující určitou úroveň. Po zahájení uplatňování dohody CETA je práh pro přezkum

1,5 miliardy kanadských dolarů v hodnotě podniku pro investice za účelem získání

kontroly nad kanadským podnikem ze strany „investorů z obchodní dohody“, kteří

nejsou státním podnikem. Tento práh bude díky ustanovením z dohody CETA

každoročně upravován na základě růstu nominálního HDP.

28

Pokud jde o zemědělství a rybolov, byla vyřešena další překážka, neboť členské státy

nemohly vyvážet ze skladovacích středisek umístěných v jiné regionální kontrolní

jednotce, než je ta, ve které sídlí výrobce. EU a Kanada se nicméně dohodly, že upraví

harmonizovaný vývozní certifikát. Zemědělství a rybolovu se týká také skutečnost, že po

vstupu dohody CETA v platnost byl nyní odstraněn předchozí dovozní systém pro

pšenici a ječmen, který řídila kanadská rada pro pšenici (Canadian Wheat Board) pomocí

4 celních kvót.

Kromě toho se Kanada v rámci CETA zavázala k projednání veškerých otázek

souvisejících s vínem a lihovinami s cílem najít s EU vzájemně přijatelná řešení. K nim

patří provinční přirážky používané u domácích vín a vín plněných v Kanadě

v soukromých vinařských prodejnách.

4. Turecko

Obchodní vztahy mezi EU a Tureckem jsou založeny na dohodě o celní unii, která

vstoupila v platnost v roce 1995. Turecko je zemí, která má celkově rozsáhlý seznam

překážek, konkrétně jich je v databázi zaznamenáno celkem 20. Dvě překážky však byly

úspěšně vyřešeny.

Co se týče těžby, turecké orgány zrušily omezení týkající se měděného šrotu

a hliníkového šrotu a odstranily je ze seznamu zboží, na které se vztahuje vývozní

registrace.

Dále byla částečně vyřešena překážka v odvětví dřeva, papíru a celulózy. Turecké orgány

pomocí zveřejňování komuniké pravidelně zahrnují různé produkty do oblasti působnosti

tureckého systému certifikace týkajícího se kontroly dovozu, který spočívá v požadavku

získat před dovozem různých produktů kontrolní licenci, pokud cena těchto produktů

nedosahuje určité prahové hodnoty stanovené orgány. Po šetření v rámci nařízení

o obchodních překážkách, které provedla Komise ohledně kontroly dovozu bezdřevého

nepotahovaného papíru, Turecko tuto kategorii papírových výrobků ke dni

7. prosince 2017 odstranilo z oblasti působnosti svého systému kontroly dovozu. (Je však

třeba poznamenat, že tento systém se nadále vztahuje na několik produktů v jiných

odvětvích.)

5. Argentina

Argentina je také součástí bloku Mercosur, se kterým EU jedná o dohodě o volném

obchodu v rámci jednání o dohodě o přidružení. Bylo dosaženo pokroku z hlediska

přístupu na trh, neboť v roce 2017 byly vyřešeny dvě překážky.

Pokud jde o sanitární a fytosanitární opatření, Argentina ze svého certifikátu odstranila

požadavek týkající se absence reprodukčního a respiračního syndromu prasat (PRRS),

což výrobcům masa usnadňuje přístup na argentinský trh. Co se týče služeb, je třeba

poznamenat, že Argentina ukončila místopřísežné prohlášení dovozce o službách

(DJAS), které bylo ustaveno všeobecným usnesením v letech 2012 a 2013.

29

6. Indie

Jak bylo popsáno v předchozích oddílech, Indie pokračuje v protekcionistické tendenci,

přičemž v roce 2017 zavedla tři nové překážky. Navzdory tomuto vývoji se EU během

roku 2017 podařilo (částečně) vyřešit dvě překážky, které se obě týkají sanitárního

a fytosanitárního odvětví.

Co se týče vepřových produktů, s několika členskými státy bylo dohodnuto veterinární

osvědčení, které usnadňuje jejich přístup na trh, neboť indické orgány souhlasily s tím, že

upustí od požadavku, podle kterého mohly být vepřové produkty (např. šunka) vyváženy

do Indie pouze tehdy, pokud bylo maso před konzervací/sušením vykostěno. Indie také

stanovila omezení dovozu rostlin a rostlinných produktů související s ošetřením

fumigací. Indie schválila dovoz ovoce a dřeva ošetřených alternativně (chlazení, resp.

tepelné ošetření) a oznámila, že tato ošetření bude oznamovat Výboru WTO pro sanitární

a fytosanitární opatření. Některá ze slíbených oznámení však stále chybí.

Kromě toho je třeba zmínit, že pokud jde o železné a ocelové produkty, indický ministr

ocelářství v únoru 2017 oznámil, že u 19 produktů již nebudou prodlouženy dříve

zavedené minimální dovozní ceny železa a oceli.

7. Saúdská Arábie

Saúdská Arábie a dalších pět zemí Rady pro spolupráci v Zálivu (Bahrajn, Kuvajt, Omán,

Katar a Spojené arabské emiráty) představují významný region z hlediska obchodu.

Během roku 2017 byly v Saúdské Arábii vyřešeny dvě překážky, obě v odvětví

zemědělství a rybolovu.

Saúdská Arábie uplatňovala významná omezení na dovoz hovězího a skopového masa

z důvodu bovinní spongiformní encefalopatie (BSE). Tento zákaz byl však během roku

2017 pro některé členské státy zrušen. Podobný zákaz byl zaznamenán ohledně dovozu

drůbeže a drůbežích produktů z důvodu vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI). Také

tento zákaz byl v roce 2017 pro některé členské státy zrušen.

8. Tchaj-wan

EU se během roku 2017 podařilo vyřešit dvě překážky, které budou přínosem pro obchod

EU na Tchaj-wanu.

Obě překážky souvisely s odvětvím zemědělství a rybolovu. Tchaj-wan míval

vícenásobné žádosti od vývozců živočichů/rostlin a jejich produktů z EU, které čekaly na

vyřízení léta, aniž by země naznačila, kdy bude tento postup dokončen. Během

roku 2017 ho Tchaj-wan naštěstí urychlil a některé členské státy získaly přístup na jeho

trh. Tchaj-wan také zrušil zákaz dovozu hovězích produktů z některých členských států

kvůli BSE, a to po zvýšeném společném úsilí vlád členských států a Evropské komise

navázat během několika let dialog s tchajwanskými orgány, akademickou obcí a širší

30

veřejností s cílem vysvětlit komplexní víceúrovňové systémy kontroly EU, které splňují

velmi náročné požadavky.

9. Spojené arabské emiráty (SAE)

Spojené arabské emiráty představují z hlediska obchodu významný region. Komise tedy

vyvinula velké úsilí ohledně vyřešení překážek trhu; dvě z nich byly v roce 2017 úspěšně

odstraněny.

Pokud jde o odvětví zemědělství a rybolovu, pro některé členské státy byl odstraněn

dočasný zákaz dovozu drůbeže a drůbežích produktů z důvodu HPAI.

Co se týče elektroniky, SAE poskytly pokyny a prezentaci, která udělila výjimku

z oblasti působnosti opatření 11 produktům pro obecná osvětlovací zařízení, na něž se

v současnosti vztahuje rozhodnutí vlády SAE z roku 2012, které omezilo využívání

některých nebezpečných materiálů v elektronických zařízeních (podobně jako

v legislativě EU o nebezpečných látkách podle směrnice 2011/65/EU).

D. DOPAD VYŘEŠENÝCH PŘEKÁŽEK

V tomto oddíle nejdříve zopakujeme analýzu provedenou dříve určením obchodních toků

spojených s překážkami vyřešenými v roce 2017. Obchodní toky, které mohly být

negativně ovlivněny vyřešenými obchodními překážkami, dosahovaly výše 8,2 miliardy

EUR. To je téměř dvojnásobek částky stanovené pro loňský rok (4,2 miliardy EUR).

Celkem 45 % představuje vývoz EU do Číny, za ním následuje vývoz EU do Brazílie

(téměř 13 %) a do Indie (téměř 6 %). Velkou většinu těchto toků tvoří průmyslová

odvětví. Celkem 34 % obchodu, který mohl být negativně ovlivněn, představují

zdravotnické prostředky a stroje (z hlediska hodnoty to odpovídá 3,6 miliardy EUR, resp.

2,1 miliardy EUR). Vyřešené překážky v zemědělsko-potravinářské oblasti tvoří

1 miliardu EUR.

Od letošního roku zpráva zahrnuje přesnější analýzu založenou na ekonometrickém

modelu, který je schopen posoudit, do jaké míry se obchodní toky s partnerskými

zeměmi, jež zavedly určitou překážku, změnily po jejím odstranění. Za tím účelem byla

využita regresní analýza, která kvantifikovala dopad odstranění překážek na vývoz EU15

.

Tato metodika je konzervativní a může dopad na obchod podhodnotit, zaměřili jsme se

však pouze na překážky, které byly zcela odstraněny, a nezahrnuli jsme složitější služby

a horizontální překážky. Analyzovali jsme účinky tohoto zredukovaného souboru

překážek odstraněných mezi lety 2014 a 201616

. Cílem bylo srovnání s poslední takovou

15 Konkrétně jsme přijali metodiku rozdíly v rozdílech (Difference-in-Difference) a analyzovali dopad na

obchodní toky jen mezi EU a zeměmi, které zavedly překážku pro konkrétní zapojený produkt.

16 Analýza se nevztahuje na (rekordní) počet překážek odstraněných v roce 2017, neboť ke stanovení

dopadu na obchod potřebujeme údaje nejméně za jeden celý rok po odstranění překážky.

31

analýzou, kterou Komise provedla v roce 2015, jež pokrývala období do roku 2013.

V důsledku toho je však vyloučen pozitivní dopad, který na obchod měly překážky

odstraněné díky strategii pro přístup na trh před rokem 2014.

Výsledky ukazují, že odstranění tohoto dílčího souboru překážek je spojeno

s významným nárůstem vývozu EU. Podle odhadů došlo po odstranění překážek

k průměrnému nárůstu obchodu zhruba o 56 %. Z hlediska hodnoty to znamená, že

odstranění překážek vedlo ročně ke vzniku dalšího vývozu ve výši 4,8 miliardy EUR. To

řádově odpovídá přínosům mnoha našich dohod o volném obchodu. Je to například více

než společný dopad našich dohod o volném obchodu s Kolumbií a Peru.

Analýza za využití stejné metodiky dospěla v roce 2015 k číslu 2,4 miliardy EUR dalšího

vývozu – se zdůrazněním toho, že s nárůstem překážek roste naše úsilí v oblasti

prosazování širšího otevření trhu.

IV. ZÁVĚR

Tato zpráva poskytuje obecný přehled o překážkách obchodu a investic, které přímo

ovlivňují hospodářské subjekty EU, jak byly oznámeny a vyřešeny prostřednictvím

partnerství pro přístup na trh, které je společnou prací Komise, členských států

a podnikatelských organizací.

Databáze o přístupu na trh v současné době obsahuje rekordní počet 396 opatření ve

třetích zemích, přičemž v roce 2017 bylo oznámeno 67 nových překážek a 45 překážek

bylo vyřešeno. Z hlediska nejvyšších obchodních omezení je stále na předním místě

Rusko, těsně za ním následují Čína, Indonésie a Indie.

To potvrzuje tendenci, která již byla určena v předchozím roce: protekcionismus je na

vzestupu. Čína byla stanovena jako partner, který k této tendenci přispívá nejvíce

(deset nových překážek), což poukazuje na složitou povahu dvoustranných obchodních

vztahů. Další v pořadí byly Rusko (šest) a Jihoafrická republika (čtyři) a další dvě země

(Indie a Turecko) zavedly v roce 2017 tři nové překážky. Byla zaznamenána také jasná

regionální tendence, přičemž v evropsko-středomořské oblasti bylo zjištěno sedm nových

překážek.

Celkově byly nové překážky ve třetích zemích zavedeny ve 12 různých odvětvích

hospodářské činnosti, mezi nimiž hrají důležitou roli zejména odvětví zemědělství

a rybolovu, opatření horizontální povahy a odvětví vín a lihovin. Obchodní toky, které

mohly být negativně ovlivněny všemi novými překážkami zaznamenanými v roce 2017,

dosahovaly výše 23,1 miliardy EUR, což odpovídá 1,2 % veškerého celosvětového

vývozu EU toho roku.

S ohledem na nárůst protekcionismu EU posílila svá opatření pro přístup na trh, která se

vyznačují výraznější koordinací orgánů EU a zúčastněných stran, lepším určováním

priorit mezi překážkami a zlepšením komunikace. EU se při řešení překážek nadále

spoléhala na všechny prostředky, které má k dispozici ve svém souboru nástrojů k řešení

32

překážek a jež zahrnují řešení sporů, využití nařízení o obchodních překážkách,

ambiciózní program pro obchodní jednání, diplomatické nóty a zavedení zastřešující

iniciativy evropské ekonomické diplomacie. Iniciativa dnů věnovaných přístupu na trh

uskutečněná v členských státech rovněž umožnila Komisi, aby více informovala

o příležitostech, které činnost EU týkající se přístupu na trh nabízí místním podnikům,

s cílem vyřešit překážky pro rostoucí počet hospodářských subjektů EU ve

třetích zemích.

Díky tomuto úsilí přinesla činnost EU týkající se přístupu na trh výsledky. Plně nebo

částečně bylo vyřešeno 45 překážek ve 13 různých odvětvích – mimo jiné v leteckém

a automobilovém odvětví, odvětví keramiky, IKT a elektroniky, strojních zařízení,

farmaceutických výrobků, zdravotnických prostředků, textilu a kůže, zemědělsko-

potravinářském odvětví, odvětví železa a oceli, dřeva, papíru a služeb – a rovněž

horizontálně. Dvacet sedm vyřešených opatření se týkalo odvětví zemědělství a rybolovu

a zeměmi s nejvyšším počtem vyřešených překážek byly Čína, Brazílie, Kanada

a Turecko. Obchodní toky, které mohly být negativně ovlivněny vyřešenými obchodními

překážkami, dosahovaly výše 8,2 miliardy EUR, přičemž 45 % představoval vývoz EU

do Číny a následoval vývoz EU do Brazílie (téměř 13 %). Velká většina těchto toků byla

přínosem pro výrobu.

Od tohoto roku zpráva obsahuje přesnější regresní analýzu, která kvantifikuje dopad

odstranění překážek na vývoz EU. Podle konzervativních odhadů vedlo odstranění

překážek ke vzniku dalšího vývozu ve výši 4,8 miliardy EUR ročně. To řádově odpovídá

přínosům mnoha našich dohod o volném obchodu, přičemž jde o dvojnásobek oproti

roku 2015, kdy byla provedena podobná analýza naposledy.

To ukazuje, že s nárůstem překážek roste naše úsilí v oblasti prosazování širšího otevření

trhu. Provádění a prosazování jsou nejen hlavními prioritami Evropské komise – jsou

důležitější než kdy jindy pro dosažení růstu, zajištění pracovních míst

a konkurenceschopnosti ve prospěch našich společností a občanů.

Komise se zavázala k tomu, že v úzké spolupráci s členskými státy a zúčastněnými

stranami dále posílí partnerství pro přístup na trh a přizpůsobí daný soubor nástrojů stále

složitějšímu prostředí, v němž fungují naše společnosti. Pro širší otevření trhů a zlepšení

příležitostí pro subjekty z EU po celém světě bude zásadní nalézt více transakčních

a tvůrčích způsobů, jak překážky účinně odstranit.