Umn a multimdia - jamu.cz Phill Glass, James Tenney, Alvin Lucier, Louis Andriessen, Simeon ten

Download Umn a multimdia - jamu.cz Phill Glass, James Tenney, Alvin Lucier, Louis Andriessen, Simeon ten

Post on 16-Jul-2018

212 views

Category:

Documents

0 download

TRANSCRIPT

  • 1

    Projekt . CZ.04.1.03/3.2.15.3/0428 je spolufinancovnEvropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk republikyv rmci Operanho programu Rozvoj lidskch zdroj, Opaten 3.2.

    INOVACE UMLECKY ZAMENCH STUDIJNCH PROGRAM V OBLASTI MULTIMEDILN TVORBY

    Umn a multimdia

    Akademick rok 2007/2008

    Nabdka studijnch pedmt

  • 2 3

    OBSAH

    vodn slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

    Pehled nabzench pedmt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

    Hudebn fakulta JAMU v Brn Zklady teorie kompozice I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Zklady teorie kompozice II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Zklady hudebn kompozice I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Zklady hudebn kompozice II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

    Divadeln fakulta JAMU v Brn Principy reie a dramaturgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Jazyk audiovizulnho dla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Zklady scnickho pohybu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Strukturovan multimediln dokument . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

    Fakulta vtvarnch umn VUT v Brn Djiny multimedilnho umn v kontextu vizuln kultury (Djiny multimedi z pohledu vtvarnho umn) . . . . . . . . . . . . . . 33 Zklady vizuln kompozice v ase . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Zklady multimedilnch technologi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Sprva datovch struktur, digitalizace, mediln archivy . . . . . . . . 44

    Filozofick fakulta MU v Brn Hudba a zvuk v kontextu multimdi I., II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 vod do estetiky a obecn teorie umn (podzimn semestr) . . . 50 Promny soubornho umleckho dla (jarn semestr) . . . . . . . . . 52 Umn novch mdi: mezi umnm a technikou I. a II. . . . . . . . . . 54

    Rozvrh hodin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

    Mapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

    Kontakty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

    2007 Jankova akademie mzickch umn v Brn ve spoluprci s FaVU VUT v Brn a FF MU v Brn

  • 4 5

    HF JAMU nabz pedmty: Zklady hudebn kompozice I. Zklady hudebn kompozice II. Zklady teorie kompozice I. Zklady teorie kompozice II.

    DIFA JAMU nabz pedmty: Principy reie a dramaturgie Jazyk audiovizulnho dla Zklady scnickho pohybu Strukturovan multimediln dokument

    FAVU VUT nabz pedmty: Djiny multimedilnho umn v kontextu vizuln kultury Zklady vizuln kompozice v ase Zklady multimedilnch technologi Sprva datovch struktur, digitalizace, mediln archvy

    FF MU nabz pedmty: Umn novch mdi: mezi umnm a technikou Promny soubornho umleckho dla vod do estetiky a obecn teorie umn Hudba a zvuk v kontextu multimdi

    Garanti projektu na jednotlivch fakultch:

    HF JAMU:prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D.koordintor celho projektuhudebn skladateldkan HF JAMU

    DIFA JAMUprof. PhDr. Josef Kovalukdramaturgdkan DIFA JAMU

    FAVU VUTMgr. Richard Fajnormultimediln umlecvedouc ateliru Multimediaprodkan FaVU VUT

    FF MUPhDr. Petr Macek, Ph.D.muzikologvedouc stavu hudebn vdy FF MU

    Ven studenti HF JAMU, DIFA JAMU, FAVU VUT a FF MU,dostv se vm do rukou nabdka estncti zcela novch pedmt pro akademick rok 2007/2008 vytvoench v rmci projektu . CZ.04.1.03/3.2.15.3/0428 Inovace umlecky zamench studijnch program v oblasti multimediln tvorby, financovanho z Evrop-skho socilnho fondu a sttnho rozpotu esk republiky v rmci Operanho programu Rozvoj lidskch zdroj, Opaten 3.2.Nen teba zdrazovat, e cel svt se pedevm v dsledku stl inovace technologi soustavn multimedializuje. Oblast umn nen vjimkou. Vedle z historie znmch obor spojujcch vce umleckch druh (opera, balet, inohra) se ve 2. pol. 20. stolet objevily obory nov intermedia, multimedia, performance atd. Pro studenty tchto obor, studo-vanch a ji z praktickho i z teoretickho pohledu na ve uvedench fakultch, by ml bt zkladn vhled do vech umleckch druh, s nimi se v rmci svho psoben setkvaj a budou setkvat, komplexn a vyven.Clem tohoto projektu je proto vytvoit a vyuovat na kad ze zastnnch fakult tyi nov pedmty tak, aby cel vsledn estncti pedmtov konvolut slouil jako vhled do multimediln problematiky per partes, kdy kad fakulta nabz takov pedmty, kter jsou svoj podstatou blzk jejmu studijnmu programu.Projekt tak nabz monost zkladnho seznmen se s oblastmi multimedilnho umlec-kho svta, kter byly doposud studentm zmnnch fakult nedostupn, protoe kad tmatika je postavena v souladu s koncepc obor jednotlivch fakult, jejich studium m vdy sv pedpoklady a nvaznosti, a proto zkladn prezov pohled zjemcm zven oboru zpravidla neme poskytnout.Pedmty tohoto projektu jsou proto koncipovny tak, aby byly pstupn studentm na-p fakultami, pin tedy bazln vstup do problematiky bez nutnosti pedchozho stu-dia pednen ltky. Jsou vytvoeny s clem poskytnout informace aplikovateln v rmci danho oboru, ale i informace penositeln mezi obory.

    Z povahy projektu vyplv, e pedmty jsou samozejm voliteln, dostupn vem studen-tm ve uvedench fakult a zahrnuty do jejich studijnch program s pslunm kredi-tovm ohodnocenm. Budou vyuovny na fakultch tak, jak jsou nabzeny.Jeliko domluva rozvrhu vuky tchto mezifakultn pipravovanch pedmt ad hoc roku by byla pi zahjen akademickho asi neeitelnm problmem, rozhodly se mana-gementy vech fakult vytvoit pro tyto pedmty pevn rmec, kdy doba a msto vuky je uvedeno u popisu kadho z nich v tto broue. Ta je koncipovna tak, e sdruuje vdy vechny pedmty zatiovan jednou fakultou, vetn jejich anotac, sylab, vyuujcch a ji zmnnho zalenn do rozvrhu. Soust nabdky jsou i strun biografie pedagog.

  • 6 7

    Hudebn fakulta Jankovy akademie mzickch umn v BrnKomenskho nm. 6, 662 15 Brno

    nabz pedmty: Zklady hudebn kompozice I. Zklady hudebn kompozice II. Zklady teorie kompozice I. Zklady teorie kompozice II.

    ZKLADY TEORIE KOMPOZICE I.

    AnotaceClem pedmtu je poskytnout studentm, kte neproli hudebnm vzdlnm, zkladn informace o vvoji hudebn kompozice od konce 19. stolet do souasnosti. V rmci dvou semestr se setkaj s hlavnmi smry, kter utvely tento vvoj i s jejich vznamnmi pedstaviteli Ives, Varse, Webern, Stravinskij, druh avantgarda Boulez, Stockhausen, Nono, Berio, Kagel aj., tembrln hudba Penderecki, Ligeti, americk minimal music Reich, La Monte Young, Riley, Glass atd., outsidei hudby 2. pol. 20. stolet, darmstadtsk kola, redukcionistick tendence aj.V zvislosti na stupni hudebn vzdlanosti budou paraleln vyuovny i zklady hudebn nauky teorie forem, harmonie a instrumentace vetn notace a zznamu dla. Pro ast v pedmtu se nepedpokldaj dn specifick znalosti. Doporuuje se kombino-vat s pedmtem Zklady teorie kompozice II.

    SylabusTyp pedmtu: pednka 2 hod. rove pedmtu: oteveno pro bakalsk a magistersk studijn program HF a DIFA JAMU, FaVU VUT, FF MURok studia: nen omezenoSemestr: zimn, letnPoet pidlench kredit: 2 + 2Jmno vyuujcho: MgA. Jaroslav astn, Ph.D.

    CleZkladn orientace v hudb 20. stolet z pohledu hudebn kompozice.

    PedpokladyZjem o vhled do oblast uvedench v obsahovm za-men. Doporuuje se kombinovat s pedmty praktic-kho komponovn v oblasti akustick nebo elektronic-k a potaov hudby (Zklady hudebn kompozice I. a II.) a pedmtem (Zklady teorie kompozice II.).

    Obsah pedmtuUvst do studia teorie kompozice a do historickch pedpoklad a kontextu souasn hudby. Seznmits problematikou notace, jejmi zkladnmi typy a princi-py (symbolick, nzorn, akn). V historickm pehledu seznmit se zkladnmi kompozinmi pstupy a pro-mnami hudebnho mylen, kter pineslo 20. stolet.

    Osnova pednekZimn semestr (ZS)1. 3. Mylenkov klima potku 20. stolet Dozn-vn romantismu (Richard Strauss, Gustav Mahler), Poteba estetick zmny (Ferruccio Busoni a jeho N-vrh nov hudebn estetiky), Evropa se otevr novm vlivm francouzsk impresionismus (Claude Debus-sy, Maurice Ravel), nmeck a rusk expresionismus (Schoenberg, Skrjabin a ran tvorba Igora Stravinsk-ho), Okrajov otcov 20. stolet (Erik Satie a Charles Ives).4. Zat od nuly: futurismus, dada, konstruktivismus hledn novho zvuku (prvn pokusy s elektrickmi nstroji).5. Druh vdesk kola a mylenka pokroku v hudb: Arnold Schoenberg, Alban Berg, Anton Webern.6. Nov hudebn vize: George Antheil, Edgard Varse.7. Postaru, ale nov: Igor Stravinskij, Bla Bartk, Ser-gej Prokofjev, Dmitrij ostakovi, Paul Hindemith, LeoJanek.8. Most mezi dvma epochami: Olivier Messiaen.9. Nov hudba z Novho svta: Henry Cowell, Carlos

    Zklady teorie kompozice I.Termn vukytvrtek: 8.30 10.00 hod., HF JAMU, mstnost . 205Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    MgA. Jaroslav astn, Ph.D.Na brnnsk konzervatoi vystudoval hru na varhany u Josefa Pukla a kompozici u Bohuslava ehoe. Ve studiu pokrao-val na Jankov akademii mzickch umn ve td Aloise Piose, absolvoval roku 1980 Trojkoncertem pro lesn roh, housle, klavr a orchestr (ocenno ve skladatelsk souti Ministerstva kultury SR a na souti JAMU v tme roce). Po dokonen vysok koly proel adou za-mstnn byl korepetitorem tanenho oddlen brnnsk konzervatoe, rozhlaso-vm hudebnm reisrem, pracovnkem eskho hudebnho fondu i esk televize a uitelem na hudebn kole. V souas-nosti je pedagogem a vdeckm pra-covnkem hudebn fakulty JAMU v Brn. Kadoron dramaturgicky pipravuje mezinrodn festival soudob hudby v Brn (Expozice nov hudby). Hlavn astnho domnou je hudeb-n tvorba (zpravidla pod pseudonymem Peter Graham), je m irok stylov i nrov zbr, i kdy pevauj intimn ladn komorn dla s vraznm hleda-skm impulsem. Jeho skladby se pravi-deln objevuj na koncertech soudob hudby v Praze, Brn, Ostrav a dalch mstech a setkvaj se s velkm ohlasem i v zahrani (Velk Britnie, Nmecko, Polsko, Rakousko, Itlie, Rumunsko, Nizo-zem, vdsko, Francie, USA a dal zem). Vznamn je i astnho teoretick a pu-blikan innost. Pravideln pispv do odbornch asopis a je autorem nko-lika monografi.

  • 8 9

    Chvez, Julin Carrillo, Amadeo Roldn, Harry Partch, Conlon Nancarrow, Ruth Crawford-Seeger (+ Stefan Wolpe).10. 11. John Cage a New York School (Morton Feldman, Earle Brown, Christian Wolff).12. Evropsk avantgarda: GRM a konkrtn hudba, Messiaenova tda hudebn analzy (Karel Goeyvaerts, Jean Barraque, Pierre Boulez, Karlheinz Stockhausen, Iannis Xenakis), Darmstadt Mekka Nov hudby13. Zpoet.

    Letn semestr (LS)1. Utopie vzdlen budoucnosti: Luigi Nono.2. Architektura zvukovch mas: Iannis Xenakis.3. Netradin tradice: Gyrgy Ligeti.4. Hudba jako pastoran akt: Dieter Schnebel.5. Od instrumentlnho divadla k apokryfnm kompozicm: Mauricio Kagel.6. Na Vchod svt Polsk kola (Lutoslawski, Penderecki, Grecki, Sikorski, Szalonek atd.); Edison Denisov, Valentin Silvestrov.7. Kolik tn je poteba? (Minimalistick vchodisko): La Monte Young, Terry Riley, Steve Reich, Phill Glass, James Tenney, Alvin Lucier, Louis Andriessen, Simeon ten Holt.8. Nov znamen sloitji New Complexity: Brian Ferneyhough, James Dillon, Helmut Lachenmann.9. Nov znamen jednodueji New Simplicity and beyond: Cornelius Cardew, Howard Skempton, Laurence Crane, Patrick Morris, Chris Newman, Boudewijn Buckinx.10. Al gran sole italsk speciality: Bruno Maderna, Luciano Berio, Sylvano Bussotti, Giacinto Scelsi, Salvatore Sciarrino.11. Budoucnost je v minulosti? Vchodn perspektiva: Arvo Prt, Galina Ustvolskaya, SofiaGubajdulina, Giya Kaneli, Bronius Kutaviius, Rytis Maulis.12. Nov teritoria soudob hudba Afriky, Asie a Jin Ameriky.13. Zkouka.

    Doporuen literaturaANTHEIL, G.: Bad Boy of Music, Rotbuch, Hamburg 2000The Undercurrents, edited by Young R., Continuum, London, New York 2005FLAMMER, E.-H.: Schriften zur Musik, Heilbronn 1999FERNEYHOUGH, B.: Collected Writings, Harwood, Amsterdam 1998KLPPELHOLZ, W.: ber Mauricio Kagel, PFAU, Saarbrcken 2003KOFRO, P. SMOLKA, M.: Grafick partitury a koncepty, Votobia 1996LAMBERT, P.: The Music of Charles Ives, Yale Univ. Press, New Haven 1997de LEUW, T.: Die Sprache der Musik im 20. Jahrhundert

    LUCIER, A.: Reflexions/Reflexionen, MusikTexte, Kln1995MAHNKOPF, C.-S.: Kritik der neuen Musik, Brenreiter, Kassel 1998MAHNKOPF, C.-S. (Hrsg): Mythos Cage. Wolke, Hofheim 1999MERTENS, W.: American Minimal Music. Kahn and Averill, London 1993Musik-Konzepte Sonderband: Musik der anderen Tradition. Mikroton. TonweltenPERLOFF, M. JUNKERMAN, CH.: John Cage. Composed in AmericaRAUSCH, U.: GrenzgngeREINLE, J.P.: Your Own Voice. Ein Kaleidoskop von improvisierten MusikROGGENKAMP, P.: Schriftbild und Interpretation in neuer KlaviermusikRDIGER, W.: Der Musikalische AtemSCHALLER, E.: Klang und ZahlSCHMIDT, CH.: Komposition und Spiel. Zu Iannis XenakisSPREE, H.: Fragmente-Stille. An DiotimaSWAFFORD, J.: Charles Ives. A Life with MusicVOGT, H.: Neue Musik seit 1945, Reclam, Stuttgart 1972WAGNER, A. (Hrsg): Luigi Nono. Dokumente. MaterialienWILSON, P.-N.: Hear and Now. Gedanken zur impro-visierten MusikWILSON, P. Niklas: ReduktionWOLFF, CH.: Cues

    Zklady teorie kompozice I.Termn vukytvrtek: 8.30 10.00 hod., HF JAMU, mstnost . 205Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Vyuovac metodyPednka je hromadn.

    Metody hodnocenV zimnm semestru zpoet, v letnm semestru zkouka.

    Termn vukytvrtek: 8.30 10.00 hod., HF JAMU, mstnost . 205Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita48 student

  • 10 11

    ZKLADY TEORIE KOMPOZICE II.

    AnotaceV tomto pedmtu je pozornost upena pedevm na samotn umleck dlo (s akcentac dla hudebnho), proces jeho vzniku od primrnho npadu pes jeho rozpracovn, (v. alternativy tmovch projekt), strukturu, d dla a obecn principy jeho vstavby (se-lekce, restrikce a hierarchizace vstavbovch prvk dla, principy vztahu, koexistence, oscila-ce, multivariace, latence atd.), procesy jejich stavbu, typologii a dramaturgii v soudobm dle. Jedn se o atributy, kter jsou v mnohm spolen pro vechna umleck dla jdouc v ase. To ve je doplnno vhledem do specifickch oblast hudebn kompozice (hlavn a ved-lej hudebn parametry, kompozin proces, transference a transcendence a dal pstupy pi tvorb dla, nkter souasn kompozin metody a pstupy) i monostmi aplikace kompozinch postup pi tvorb multimedilnho dla. Pro ast v pedmtu se neped-pokldaj dn specifick znalosti. Doporuuje se kombinovat s pedmtem Zklady teorie kompozice I.

    SylabusTyp pedmtu: pednka 2 hod.rove pedmtu: oteveno pro bakalsk i magistersk studijn program HF a DIFA JAMU, FaVU VUT, FF MURok studia: nen omezenoSemestr: zimn, letn Poet pidlench kredit: 2 + 2Jmno vyuujcho: prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D., MgA. Markta Dvokov, Ph.D.

    CleClem tohoto pedmtu je seznmit posluchae se zkladnmi aspekty teorie hudebn kompozice. Nepedpokld se dn dosavadn znalost v oboru hudebn skladby. Pedmt je zamen na hudebn dlo a jeho vstavbu, ale studenti zskaj poznatky o obecnch po-stupech aplikovatelnch i pi tvorb dl odvjejcch se v ase v jinch umleckch druzch (multimdia, divadlo, film, balet atd.).

    PedpokladyZjem o vhled do oblasti vstavby umleckho dla odvjejcho se v ase. Doporuuje se kom-binovat s pedmty praktickho komponovn v oblasti akustick nebo elektronick a pota-ov hudby (Zklady hudebn kompozice I. a II.) a pedmtem (Zklady teorie kompozice I.).

    Obsah pedmtuTvorba dla, nkter souasn kompozin metody a p-stupy s monostmi aplikace kompozinch postup pi tvorb multimedilnho dla.

    Osnova pednekZimn semestr (ZS)1. Umleck dlo, jeho struktura, proces a prvky jeho v-stavby. Monosti parametrizace v rznch umleckch druzch. Formotvorn monosti parametr.2. d, princip, forma, prvek. Specifika strukturace hu-debnho dla. Hierarchie prvk a jej pohyblivost. Faktor kvantity a kvality prvk.3. Obecn vstavbov principy dla a jejich hierarchie: Vymezen ternu a rol, posloupnost a kl. Obecn vstavbov principy: Principy selekce a restrikce prvk.4. Obecn vstavbov principy: Principy hierarchizace a vyvaovn a princip vztahu.5. Obecn vstavbov principy: Princip koexistence a nvaznosti a podoby jeho aplikace.6. Obecn vstavbov principy: Multivarian a zcelo-vac principy.7. 8. Organizace a nhodnost. Obecn vstavbov prin-cipy: Principy nhodnosti, neuritosti a alternativnosti.9. Obecn vstavbov principy: Principy neuritosti, oscilace, kontrapozice a latence.10. Minimalizace a maximalizace. Aplikace obecnch princip v praxi.11. Principy tmov kooperace. Kompozice multime-dilnch dl.12. Kompozice a improvizace.13. Zpoet.

    Letn semestr (LS)1. Uspodn hudby v ase. Uspodn zvukovch barev (hierarchie, vyvenost, formotvornost, prbh hustot atd.) a prostoru.

    prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D.Absolvoval magistersk a pot i doktorsk studium skladby na Jankov akademiimzickch umn v Brn u prof. Aloise Piose a na te kole pedagogicky p-sob od roku 1990. V souasnosti vyuu-je kompozici a teorii kompozice, od roku 2002 je dkanem Hudebn fakulty.Ivo Medek je autorem vce ne padesti orchestrlnch, komornch a elektroa-kustickch skladeb vetn komornch oper a celoveernch multimedilnch projekt. ada jeho dl byla provedena na vznamnch pdich v Evrop, Ame-rice i Asii (Darmstadtsk kurzy, World New Music Days Hong Kong, Zagreb, Moscow Autumn, Prask jaro, Dr-ansk centrum nov hudby, Wiener Festwoche, Kln, Mnster, Melos Etos, VN:M Graz, Kraakgiujden Amsterdam, OCNM, Mannheim, Mittersil, Los Angeles, Denton, Tokio, Weimar aj.) a nahrna na CD i pro mdia u ns a v zahrani.Rozshl je Medkova pednkov in-nost, a ji na mezinrodnch konferen-cch nebo prezentace tvorby a vuka na zahraninch univerzitch (Mannheim, Darmstadtsk kurzy, Haag, Rotterdam, Enschede, Gesselschaft fr Neue Musik Kln, Wien, Graz, Salzburg, Lisabon, California Institut of the Arts, CSU, University of Southern California, North Texas University, Chapmann University aj.) i publikan (destky text v odbor-nm i dennm tisku, monografie z ob-lasti teorie kompozice).

    Zklady teorie kompozice II.Termn vukyPtek: 8.30 10.00 hod., HF JAMU, mstnost . 205Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

  • 12 13

    2. Tektonika. Vbr a dramaturgie vrstev a ploch, stanoven proporc, vztah a hierarchi. Mikro ver-sus makrosvt dla.3. Statinost, evolunost, konstantnost a variabil-nost prvk a celk.4. Elementrn svbytn proces, struktura, vlastnos-ti, tdn.5. Procesy v jednotlivch parametrech dla a proce-sy ovlivujc jeho formu.6. Obecn typologie proces a jejich dramaturgie.7. Aplikace procesuality v souasnch kompozi-nch smrech.8. Transference a transcendence.9. 11. K nkterm souasnm pstupm ke kom-pozici12. Zvren shrnut.13. Zkouka.

    Doporuen literaturaMEDEK, I., PIOS., A.: d hudebn kompozice a pro-stedky jeho vstavby, JAMU, Brno 2004MEDEK, I.: vod do procesuality jako komplexn kompozin metody, JAMU, Brno 1996ITVAN, M.: Jednohlas v soudob hudb, JAMU, Brno 1989VOGT, H.: Neue Musik seit 1945, Philipp Reclam jun., Stuttgart 1982PARSCH, A., PIOS, A., ASTN, J.: Transference hudebnch element v kompozicch souasnch skladatel, JAMU, Brno 2004SUTHERLAND, R.: New Perspectives in Music, sun tavern fields, London 1994The Undercurrents, edited by Young R., Continuum, London, New York 2005RUZICKA, P.: Erfundene und Gefundene MusikVIOLA, B.: Reasons for Knocking at an Empty House, in: Writings 19731984

    Je spoluzakladatelem Art Inkognita jed-noho z prvnch eskch soubor pro soudobou hudbu (1984) a souboru En-semble Marijan (1999) specializujcho se na improvizovanou hudbu a multi-mediln realizace. Dle je spoluzakla-datelem a organiztorem pravideln mezinrodn konference Musica Nova i Mezinrodnch kompozinch a per-kusionistickch kurz Percussion Work-shop Trstnice.

    MgA. Markta Dvokov, Ph.D.V roce 2003 absolvovala kompozi-ci na HF JAMU v Brn, kde nsledn pokraovala v doktorskm studijnm programu v oboru Kompozice a teo-rie kompozice se zamenm na mul-timediln tvorbu. Bhem poslednho desetilet zskala nkolikrt vznamn ocenn v celosttn souti Generace. V roce 2002 byla nominovna na Cenu Alfrda Radoka v kategorii Talent roku za iraf operu a o rok pozdji obdrela Cenu Nadace Leoe Janka a Cenu ministryn kolstv. Absolvovala adu mezinrodnch kurz pod vedenm renomovanch lektor ( V. Globokar, O. Balakauskas, Ch. Wolf, A. Lucier, Y. Bosseur a dal). Jej skladby zaznly na festivalech u ns i v zahrani, nap. na Forfestu v Krom-i, Jankov mji v Ostrav, Expozi-ci nov hudby v Brn, VN:M festivalu v Grazu, na festivalu soudob esk hudby v Los Angeles, mezinrodnm festivalu Gegenwelten v Heidelbergu

    New Grove Dictionary of Music and Musicians, 2nd edition, London 2001

    Vyuovac metodyPednka je hromadn.

    Metody hodnocenV zimnm semestru zpoet, v letnm semestru zkouka.

    Termn vukyPtek: 8.30 10.00 hod., HF JAMU, mstnost . 205Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita48 student

    nebo v rmci srie Kraakgeluiden v Am-sterdamu, i na Wienerfestwochen nebo Audio-Artu ve Varav. Interpretace je-jch dl se ujaly pedn soubory a slist (SF Brno, JFO, fltnistka Carine Lvine, di-rigent Zsolt Nagy a dal). Jako compo-ser in residencey psobila ve Werkstatt Graz. Markta Dvokov je lenkou sou-boru Ensemble Marijan, kter se speciali-zuje na improvizovanou hudbu a multi-mediln projekty, a spoluzakladatelkou skladatelskch sdruen HUDBABY a Mul-ti-Art. V souasn dob pedagogicky p-sob na HF JAMU v Brn a na Jankov konzervatoi v Ostrav.

    Zklady teorie kompozice II.Termn vukyPtek: 8.30 10.00 hod., HF JAMU, mstnost . 205Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

  • 14 15

    ZKLADY HUDEBN KOMPOZICE I.

    AnotaceClem pedmtu je vstup do hudebn kompozice. Pedmt m dv roviny teoretickou a praktickou, kter je dominantn a bude zahrnovat tvorbu autonomnch slovch a jed-noduchch komornch skladeb pro akustick nstroje. Zklady praktick kompozice pro akustick nstroje.V teoretick sti budou poskytnuty nezbytn znalosti pro vlastn kompozici a pedstaveny mon pstupy k soudob kompozici. Doporuuje se kombinovat tento pedmt s pedmty Zklady teorie kompozice I. a II., kter studentovi poskytnou teoretick zzem a rozhled.

    SylabusTyp pedmtu: pednka 1 hod. + cvien 1 hod.rove pedmtu: oteveno pro bakalsk i magistersk studijn program HF a DIFA JAMU, Fa VU VUT, FF MURok studia: nen omezenoSemestr: zimn, letnPoet pidlench kredit: 2 + 2Jmno vyuujcho: prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D., MgA. Jaroslav astn, Ph.D., MgA. Markta Dvokov, Ph.D. (biografie vyuujcch viz pedchoz pedmty)

    Osnova pednekZimn semestr (ZS)1. 3. Hudebn npad a jeho podoba motiv, tma, struktura. Notov zznam. Tny a vztahy mezi nimi.4. 6. Prce s hudebnm npadem varian prin-cipy, tvarovn, formovn, roziovn, krcen. Intervaly a souzvuky. Vstup do instrumentace.7. 9. Forma a jej vstavba ve vvoji hudby I. Tnov terny. Vybran dechov nstroje zkladn poznatky.10. 12. Forma a jej vstavba ve vvoji hudby II. Vybran smycov nstroje zkladn poznatky.13. Zpoet.

    Letn semestr (LS)1. 3. Tektonika dla. Vstup do harmo-nie I. Vybran bic nstroje I. zkladn poznatky.4. 7. Vstup do kontrapunktu. Kontra-punktick formy. Vstup do harmonie II. Vybran bic nstroje II.8. 10. Souasn pohled na formu. N-stroje klvesov.11. 12. Aplikace nkterch kompo-zinch metod 2. pol. 20. stol.13. Zpoet.

    Vzhledem k individuln vuce ve cvien, jej povaha je ryze tvr a asov nedefino-vateln, osnova cvien se neuvd.

    Zklady hudebn kompozice I.Termn vukyter: 12.00 13.30 hod., HF JAMU, mstnost . 3Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Doporuen literaturaPCHA, F.: Veobecn hudebn nauka. SHV, Praha 1964ZENKL, L.: ABC hudebnch forem. Supraphon, Praha 1984PO, V.: Nauka o hudebnch formch. Sttn hudebn vydavatelstv, Praha 1961JANEEK, K.: Zklady modern harmonie, NAV, Praha 1965MODR, A.: Hudebn nstroje, EDITIO SUPRAPHON, Praha 1982VAK, V.: Instrumentace, SNKLHU, Praha 1954RYCHLK, J. a kol.: Modern instrumentace, PANTON, 1968EMMERT, F.: Poznmky k instrumentaci I a II, JAMU, Brno 2001NAVRTIL, M.: Nstin vvoje evropsk hudby 20. stolet, Montanex, Ostrava 1993KOHOUTEK, C.: Novodob skladebn smry v hudb, SHV, Praha 1965KOFRO, J: Uebnice intonace a rytmu, EDITIO SUPRAPHON, Praha 1967KOFRO, J.: Uebnice harmonie, EDITIO SUPRAPHON, Praha 1978KOUBA, J.: ABC hudebnch sloh, EDITIO SUPRAPHON, Praha 1988

    ClePedmt je rozdlen do dvou st st pednkov je urena tm, kte neovldaj zklady hu-debn nauky. Clem v zimnm semestru je doshnout znalosti zkladn nauky, harmonie a hudeb-nch forem, a to jak teoreticky, tak i prakticky (sluchov analza) vetn zklad instrumentace pro slov nstroje. Pednky nejsou povinn pro studenty, kte ji tyto znalosti maj a spn vypracuj vstupn test. Cvien je povinn pro vechny studenty. Zde je v individulnch hodinch kladen draz na vlastn komponovn. Pedpokld se vytvoen 2 kompozic pro slov hlas (me-lodick nstroje, bic, klavr, zpv).Clem pednkov sti v letnm semestru jsou zklady instrumentace pro komorn obsazen a pokraovn ve vuce hudebn teorie z pedchozho semestru. Cvien je povinn pro vechny studenty. Zde je kladen draz na vlastn komponovn. Pedpokld se vytvoen 2 3 jednodu-chch komornch kompozic.

    PedpokladyZjem o vhled do oblasti akustick komponovan hudby a jej tvorby. Doporuuje se kombi-novat s pedmty Zklady teorie kompozice I. a II.

    Obsah pedmtuVhled do specifickch oblast hudebn kompozice s monostmi aplikace nabytch poznatk z jednotlivch disciplin (zkladn nauka, harmonie, kontrapunkt, formy, instrumentace) do kompozinch postup pi tvorb dla. Pro ast v pedmtu se nepedpokldaj dn spe-cifick znalosti, vtan je hudebnost a zjem o hudbu.

  • 16 17

    ITVAN, M.: Metoda monte a kole izolovanch prvk v hudb, PANTON, Praha 1973ITVAN, M.:. Jednohlas v soudob hudb. JAMU, Brno 1989KAPR, J: Konstanty. Nstin metody osobnho vb-ru zvltnch znak skladby. Panton, Praha 1967

    Vyuovac metodyPednka je hromadn, cvien formou individu-ln vuky.

    Metody hodnocenV zimnm semestru zpoet, v letnm semestru kla-sifikovan zpoet.

    Termn vukyter: 12.00 13.30 hod., HF JAMU, mstnost . 3Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita12 student

    ZKLADY HUDEBN KOMPOZICE II.

    AnotaceTento pedmt je zamen na elektroakustickou st soudob hudebn kompozice. Akcento-vny jsou dv roviny teoretick a praktick. V teoretick rovin jsou probrny rzn metody kompozice elektroakustick hudby za pouit technologi od potku 20. stolet po dneek. Probran metody jsou pmo konfrontovny s kompozicemi svtov uznvanch skladatel, kter vyuvaj principy probran ltky.Praktick st je pak zamena na seznmen student s vlastn tvorbou elektroakustick hudby. Zde budou dosaen vdomosti prakticky procviovny tm, e budou studenti tvoit vlastn elektroakustick skladby. Pro ast v pedmtu jsou podmnkou zkladn uivatelsk znalosti prce s potaem. Doporuuje se kombinovat s pedmty Zklady teorie kompozice I. a II.

    SylabusTyp pedmtu: pednka 1 hod. + cvien 1 hod.rove pedmtu: oteveno pro bakalsk i magistersk studijn program HF a DIFA JAMU, FaVU VUT, FF MURok studia: nen omezenoSemestr: zimn, letnPoet pidlench kredit: 2 + 2Jmno vyuujcho: MgA. Jan Kavan

    CleClem je v zimnm semestru v teoretick sti pedmtu seznmit posluchae se zkladnmi proudy elektronick hudby od potku stolet a do souasnosti. Metodika vuky pedpo-kld seznmen s teori probranho obdob a pot s praktickmi ukzkami vzniklch dl, i demonstrac zvukovch kvalit tohoto obdob.V letnm semestru je clem v teoretick sti pedmtu seznmit posluchae s modernm trendem potaov tvorby elektroakustick hudby a prakticky demonstrovat tvorbu elektro-akustickch hudebnch dl. Bhem druhho kurzu je poslucha povinen vytvoit vlastn dlo, kter je podmnkou k udlen zkouky. V praktick sti budou posluchai vytvet vlastn individuln jednoduch elektronick studie.

    PedpokladyZjem o vhled do oblasti elektronick a potaov hudby a jej tvorby. Doporuuje se kombi-novat s pedmty Zklady teorie kompozice I. a II.

    Zklady hudebn kompozice II.Termn vukySteda: 17.15 18.45 hod., HF JAMU, mstnost . 113Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

  • 18 19

    Doporuen literaturaMIDDLETON, CH.: The complete guide to Digital Audio, Muska Lipman Publishing, 2003HARRISON, CH., WOOD, P.: Art in Therory 19002000, Blackwell Publishing, 2002LI, Z.-L., DREW, M. S.: Fundamentals of Multimedia, Pearson/Prentice Hall, 2004

    Vyuovac metodyPednka je hromadn, cvien individuln vuka.

    Metody hodnocenV zimnm semestru zpoet, v letnm semestru klasi-fikovan zpoet.

    Termn vukySteda: 17.15 18.45 hod., HF JAMU, mstnost . 113Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita8 student

    MgA. Jan KavanVystudoval violoncello na konzervato-i v Teplicch v echch, magistersk studium kompozice u prof. Arnota Parsche a v souasnm roce ukonuje doktorsk studium u prof. Ing. MgA. Ivo Medka, Ph.D. Jako violoncellista psob v rznch uskupench, kter se pohybu-j v rozmez od interpretace soudob hudby a po hudbu improvizovanou.Jeho skladatelsk tvorba tvo irok spek-trum od skladeb komornch, i slovch po multimediln pedstaven zahrnujc pohyb, audiovizuln sloky, interaktiv-n elektroniku apod. V roce 2006 zskal zvltn cenu MMT R.Jan Kavan se specializuje na interaktiv-n systmy v rozsahu od interaktivnch hudebnch instalac a po design a tvor-bu potaovch her. Hlavn zamen jeho pednek pinese praktick vhled do technologickho svta multimedil-nch hudebnch systm.

    Osnova pednekZimn semestr (ZS)1. 3. Zkladn proudy elektronick hudby pot-kem 20. stolet Theremin (Trmen Vox), Thaddeus Cahill (Teleharmonium), Ondes Martenot (Marte-notovy vlny).4. 6. 40. a 50. lta vynlez magnetofonovho psu, konkrtn hudba, Max Matthews a jeho Music 1, RCA Mark II Sound Synthetiser. Aplikace v dlech Pierra Schaffera, Pierra Henryho,Carlheinze Stockhausena, Pierra Bouleze, Edgara Varese a Iannise Xenakise.7. 10. 60. a 70. lta Analogov syntza, frekven-n modulace, synteztor Buchla v dle Mortona Subbotnicka, Robert Moog a jeho synteztory, pe-sahy do jinch nr.11. 12. 70. a 80. lta svit digitlnch synteztor. Pesun role synteztor na pole komern hudby. Aditivn a granulrn syntza ve vn hudb.13. Zpoet.

    Letn semestr (LS)1. 3. Praktick objasnn pojm sekvencer, synte-ztor, sampler a jejich nsledn vyuit.4. 5. Objasnn VST modelu.6. 7. Estetika elektroakustickho dla.8. 9. Sthn zvuku, tvorba sampl a smyekv programech Sound Forge, Wave Lab a Gold Wave.10. 11. Kombinace sampl a synteztor v pro-gramu Cubase SX.12. Produkce elektroakustick skladby.13. Zpoet.

    Vzhledem k individuln vuce ve cvien, jeho povaha je ryze tvr a asov nedefinovateln,se osnova cvien neuvd.

    Zklady hudebn kompozice II.Termn vukySteda: 17.15 18.45 hod., HF JAMU, mstnost . 113Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 25. 2. 2008

  • 20 21

    Pedpoklady zkladn znalosti dramatickch dl a souasnch di-vadelnch inscenac

    Obsah pedmtu drama a divadlo jako jednn, problematika mimsis, syntetick a analytick teorie dramatickho umn jednn a situace, situace dramatick a jevitn, divadlo jako sled situac a akc pbh a dj, narativn povaha divadla, reie jako vyprvn pbhu oteven a uzaven pojet dramatickho textu, aristotelsk a epick drama nry dramatu a divadla postaven a loha dramaturgie v divadle, lessingovsk pojet dramaturgie, dramaturgie teoretick a praktick loha a postaven reisra v systmu divadla reie jako peklad dramatickho textu do podoby divadla divadlo interpretan, problematika analzy a interpretace dramatickho textu autorsk pojet divadeln tvorby, problematika autorskho subjektu a princip lyrick subjektivace komponenty inscenan tvorby a jejich vzjemn provzanost kompozice dramatu, kompozin principy a postupy problematika monte, mont horizontln a vertikln problematika mizanscny a vizualizace hern povaha divadla vod do systm a metod hereck tvorby styl a stylizace metaforick princip v divadle reijn kniha zkladn etapy a postupy prce na inscenaci

    prof. PhDr. Josef KovalukStudoval bohemistiku (s literrnvd-nm zamenm), historii a filozofii naUP v Olomouci a dramaturgii na pra-sk DAMU. V roce 1974 se stal spoluza-kladatelem a dramaturgem HaDivadla v Prostjov (pozdji Brno), formoval jeho profil autorskho divadla i sous-ti hnut otevenho divadla a alterna-tivn kultury. Je autorem her, ady dra-matizac a spoluautorem ady scn divadelnch inscenac HaDivadla (nap. Panoptikum, Hra bez pravidel, Bylo jich pt a pl, Pou k milosrdnm, Zhadn povahy atd. vtinou ve spoluprci s A. Goldflamem). Podlel se na spo-lench projektech studiovch divadel Cesty a Rozrazil. Teoreticky reflektovalprci netradinch divadel zejmna ve studich Autorsk divadlo 70.let (1982), Od tmatu ke scni (1986), Znaky au-torskho divadla (1990). V letech 199096 byl dkanem Divadeln fakulty JAMU. Vrazn se podlel na jejm obnoven a vybudovn, vetn oteven ady novch obor. V letech 1997-2002 psobil jako umleck f inohry Nrod-nho divadla v Praze, kde dramaturgicky spolupracoval s reisry I. Krobotem (Ro-mance pro kdlovku, Hamlet, Obsluho-val jsem anglickho krle), J. A. Pitinskm (Bloudn, Markta Lazarov), V. Morv-kem (Lucerna), A. Goldflamem (Smlou-va). Jeho dramatizace Dostojevskho Idiota je v souasn dob uvdna v Di-vadle Husa na provzku pod nzvem Kne Mykin je idiot.

    Principy reie a dramaturgieTermn vukyter: 10.15 11.45 hod., DIFA JAMU, posluchrna . 104Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Divadeln fakulta Jankovy akademie mzickch umn v BrnMozartova 1, 662 15 Brno

    nabz pedmty: Principy reie a dramaturgie Jazyk audiovizulnho dla Zklady scnickho pohybu Strukturovan multimediln dokument

    PRINCIPY REIE A DRAMATURGIE

    AnotaceVuka pedmtu se v jednotlivch pednkch zam na problematiku tvorby divadeln-ho dla, jeho strukturln zkonitosti i specifinosti pi jeho modelovn. Konkrtn se po-tom bude zabvat zkladnmi principy dramatick a reijn tvorby, problematikou mimese, dramatick struktury a kompozice. Dle se zam na objasnn nejdleitjch pojm jako dramatick a divadeln situace, jednn, postava, konflikt, reijn fabulace pbhu, mise en jeu, mise en geste, mizanscna, kompozice prostoru, styly a nry, princip stylizace. Soust bude i piblen nkterch metod a postup prce reisra s hercem. Pedmt poskytne poslucham teoretick vod do problematiky tvr divadeln prce.

    SylabusTyp pedmtu: pednkarove pedmtu: bakalsk stupeRok studia: nen omezenoSemestr: zimn (ZS), letn (LS)Poet pidlench kredit: 2 + 2Jmno vyuujcho: prof. PhDr. Josef Kovaluk, MgA. Jan otkovsk, MgA. Michal Zetel

    Cle uveden do problematiky dramatu a divadla seznmen se zkladnmi principy dramatick, dramaturgick a reijn tvorby objasnn nejdleitjch pojm a postup divadeln prce seznmen se zkladn problematikou tvr divadeln prce

  • 22 23

    JAZYK AUDIOVIZULNHO DLA

    AnotaceClem pedmtu je seznmen student se zklady filmov ei, teori filmovho obrazu, vlivy vtvarnhoumn na koncepci filmovho zbru, vznamem svt-la a zvukov sloky, timiningem vnitn stavby umlec-kho dla. Vuka se zam na charakteristiku vrazo-vch prostedk strukturovanho audiovizulnho dla, filmu, televiznho poadu, klipu, a dle pak na vzjemnvlivy, vztahy a jedinenost jednotlivch formt a na charakteristick vvojov etapy a trendy.

    SylabusTyp pedmtu: pednky s ukzkami a rozbory audio-vizulnch dlSemestr: zimn (ZS), letn (LS)Poet pidlench kredit: 2 + 2Jmno vyuujcho: Ji Vansek, Mgr. Rodrigo Morales

    Cle charakterizovat vrazov prostedky strukturovanho audiovizulnho dla popsat vzjemn vlivy, vztahy a jedinenosti jed-notlivch formt

    Jazyk audiovizulnho dlaTermn vukyter: 18.00 19.30 hod., DIFA JAMU, posluchrna . 104Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Doporuen literaturaAristotels: PoetikaBrecht, Bertolt: Mylenky, Praha 1958Brook, Peter: Przdn prostor, Praha 1988Ejzentejn, Sergej: O stavb umleckho dla, Praha 1963 Ejzentejn, Sergej: Umenie mizanscny, Bratislava 1998Grossman Jan: Analzy, Praha 1991Honek, Zdenk: Drama, divadlo, divk, Brno 1991Hyvnar, Jan: Herec v modernm divadle, Praha 1999Kovaluk, Josef: Znaky autorskho divadla, In: Divadeln studie 1, JAMU, Brno 1991Luke, Milan: Umn dramatu, Praha 1987Srba, Boivoj: e svtla, Brno 2004Vostr, Jaroslav: Reie je umn, Praha 2001Zich, Otakar: Estetika dramatickch umn, Praha 1986

    Vyuovac metody pednka

    Metody hodnocen zkouka

    Termn vuky ter: 10.15 11.45 hod., DIFA JAMU, posluchrna . 104 zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita80 student

    Od roku 2002 je znovu dkanem Diva-deln fakulty. Za knihu Bylo jich pt a pl zskal v roce 2006 cenu Festivalu Next Wave pt vlna.

    MgA. Jan otkovskVystudoval divadeln dramaturgii na Di-vadeln fakult JAMU (20002005), od podzimu 2005 tamt studuje doktorsk studium tho oboru. Od roku 2004 byl dramaturgem Divadla Tramtarie Olo-mouc (dramaturgie Williams: Tramvaj do stanice Touha), od ervna 2005 je dra-maturgem Buranteatru Brno (drama-turgie Reza: Obraz, otkovsk Zetel: Lino pbh obyejnho mafina, Mamet: Sexuln perverze v Chicagu). Od 1. dubna 2007 je tak dramaturgem Mstskho divadla Brno. Jako drama-turg hostoval nkolikrt v Moravskm divadle Olomouc. Na DiFa JAMU vyu-uje vod do teorie divadla, vod do in-terpretace dramatickho textu a Djiny svtovho divadla.

    MgA. Michal ZetelVystudoval reii na Divadeln fakult JAMU, absolvoval inscenac Podivn odpoledne Dr. Zvonka Burkeho, v sou-asnosti je posluchaem doktorandsk-ho studia. Pipravuje disertan prci v-novanou problematice mizanscny. Je zakladatelem Divadla Tramtrie v Olo-mouci a brnnskho Buranteatru, kde psob jako reisr, herec i producent.

    Ji VansekReisr a scnrista, studoval reii hra-nho filmu na FAMU v Praze u prof. Ota-kara Vvry. Psob jako reisr v esk televizi. Natoil dlouhou adu televiz-nch hranch film i dokument. Od roku 1991 vyuuje na Divadeln fakult JAMU Zklady televizn reie a drama-turgie a v posledn dob tak Stavbu fil-movho gagu. Vyuoval t na Filmov kole ve Zln.

    Mgr. Rodrigo MoralesFilmov a televizn dokumentarista a ur-nalista. Vystudoval televizn a filmovouurnalistiku na Karlov Univerzit a En-glish Program na FAMU. Vnuje se pe-devm dokumentrnmu filmu.V prbhu poslednch deseti let toil ze-jmna v zemch bval Jugoslvie, Bol-vii, Kuvajtu, na Sr Lance a v Irku (filmy:Bolvie, zem koky; Cizinci a masky; Zvi-ditelnn; The Activist; Quo Vadis?; Gotov Je!; Pry s dikttorem; Mise; Runa). Pod-lel se tak na realizaci televiznch a audi-ovizulnch projekt. Pednel filmovouprodukci a realizaci v Bolvii a Argentin. V letech 20035 vedl semin na katede dokumentu na prask FAMU. Krom fil-mov prce psobil tak jako novin v eskch a zahraninch medich.

  • 24 25

    Specifika audiovizulnho jazyka u rznch mdi Teorie jazyka audiovize a pohybu Druhy pohyblivho obrazu v audiovizi Svtlo jako umleck prvek Obraz a psychologie Obraz a aknost

    Doporuen literaturaPlaewski, Jerzy: Filmov eJik, Vlastimil: Kinematografick obraz I. a II.Gauthier, Guy: Dokumentrn film, jin kinematografieEjznetejn, Sergej: PamtiChaplin, Charles: Mj ivotopisTruffaut, Francois: Rozhovory s HitchcockemBergman, Ingmar: Laterna magikaWajda, Andrzej:Moje filmyJasn, Vojtch: ivot a filmVvra, Otakar: Zamylen reisraTarkovskij, Andrej: Denk 1970 1986

    vysvtlit charakteristick vvojov etapy a trendy vysvtlit vznik filmov ei, postupn vytven jejch pravidel, vetn dobovch zmna monosti pekraovn vysvtlit koncepce tvorby jednotlivch zbr vysvtlit pravidla stihov skladby vysvtlit pravidla naten a uvn zvuku a hudby vysvtlit uvn filmov ei v jednotlivch nrech

    Pedpoklady zkladn znalosti historie filmu a zjem i zkuenosti s natenm a analzou film

    Obsah pedmtu Co je filmov e jej vznik a vvoj, historie, fyziologie lidskho vnmn, srovnn s psa-nm a mluvenm jazykem Naten jako lov zbr Koncepce zbru Zklady kameramansk prce Filmov osa a hlavn smr Zklady stihov skladby filmov as a reln as, skladebn naten, zbr jako podnt ve form otzek a odpovd, problm nvaznosti kompozice a svtla, dramaturgick skladba Sekvence neviditelnost stihu, tempo Film jako syntetick umn (literatura, vtvarn umn, herectv, hudba) Ti fze literrn scn (syntetick) technick scn + naten (analytick), dokono-vac prce (syntetick) Zklady trik Pouit zvuku Pouit hudby Filmov e ped 2. svtovou vlkou (s ukzkami naich a svt. tvrc) Filmov e neorealismu, novch vln a skupiny Dogma 95 Filmov e dokumentu. Stihov skladba dokumentu. Filmov e a stihov skladba v hudebnch poadech, v TV zpravodajstv, sportovnch penosech, videoklipech, v reklam Technick prostedky pro snmn obrazu, zvuku Pohyb a obraz jako zklad audiovize Pohyb a okamik privilegovanho vnmn a bezdnho vnman Kompozice v audiovizi Obraz jako uzaven celek a obraz jako oteven strukturovan systm

    Jazyk audiovizulnho dlaTermn vukyter: 18.00 19.30 hod., DIFA JAMU, posluchrna . 104Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Solmi, Angelo: Federico FelliniBuuel, Luis: A do poslednho dechu

    Vyuovac metody pednka spojen s projekc audio-vizulnch dl a nslednou analzou

    Metody hodnocen zkouka

    Termn vuky ter: 18.00 19.30 hod., DIFA JAMU, posluchrna . 104 zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita80 student

  • 26 27

    Pedpoklady schopnost orientovat se v problematice, zdravotn stav nezabraujc pohybu, zjem o problematiku

    Obsah pedmtu smysl a vznam pohybov prpravy a znalosti princi-p pohybu lidskho tla v umleckch profesch metrum, metrick strnka pohybovho projevu, c-tn tempa rytmus, rytmus v um slova smyslu, notov dlky, tvoen rytmickch motiv dynamika pohybu, dynamick stupn rytmick etzce, polyritmie rytmick rozhovory, komunikace pomoc rytmu rytmicko-dynamick vlastnosti pohybovch tvar smry pohybu tvary pohybu prostorov drhy vizualizovan rytmus, rytmick variace, prostorov variace zklady pohybov gramatiky, energetick pole jejich zcitlivovn, leitost ctn pohybu z nich vychzejcho technika pohybu jednotlivch periferi tla pohybov etzce, navazovn pohyb do skupino-vch etz s ohledem na proveden a prbh pohybu cesta k evropskmu baletu technika skoku, technika obrat a otek, technika vihu, prce s tlem pro vypracovn tla na zklad pohybovch princip klasickho tance tanec ve stedovku, prez historickm tancem, vznik klasickho tance, romantick tanec, krize klasic-kho tance, cesta k modernmu tanci contemporary dance Dalcroze, Runcn, Laban, Wigman, Schawn, Graham, principy modernho tance (Graham, Limon) souasn tanec Tarp, Barsch, Ek, Kilin relaxan technika a uvolnn tla podle Alexandrovy metody a metody Therese Berteratov

    Mgr. Hana CharvtovTanen pedagoka a choreografka. Za-bv se scnickm tancem a tanenmi technikami. Jako profesionln tane-nice psobila ve svobodnm povoln u ns i v zahrani. V letech 19911996 vystudovala tanen pedagogiku na Di-vadeln fakult JAMU. Od 1994 psob jako intern pedagog pohybovch dis-cipln na DIFA JAMU. Vedle prce na studentskch projektech, tak spo-lupracuje jako choreografka s adou profesionlnch soubor v R, nap.: Nrodn divadlo v Brn, Mstsk diva-dlo Brno, Divadlo v Dlouh, MD Zln, SD Uhersk Hradit, KD Hradec Krlov, DFX Liberec a dal. Jako choreograf t spolupracuje s eskou televiz.

    ZKLADY SCNICKHO POHYBU

    AnotacePedmt si klade za cl seznmit studenty obor, kter se njakm zpsobem dotkaj dramatic-kch umn, se zkladnmi principy pohybu po-hybovou gramatikou. Umon jim rozit vlastn pohybovou zsobu, seznm je s pravidly tvorby pohybu, kladen pohybovch tvar do prostoru, vlastn prac s prostorem ve vztahu k pohybu. Se-znm je s principy tvorby pohybu ve smyslu jeho potku, centra, prbhu i vslednho tvaru, a to jak v souvislosti s tlem samotnm, tak i ve vztahu tla k okolnmu prosted, ve kterm se pohybuje, respektive ve vztahu k partnerovi. Dalm tma-tem by mly bt zitky rytmick a dynamick, ale i zkonitosti tvorby rytm a prce s nimi oven prakticky na vlastnm tle. Sousti tchto kurz bude i teoretick vod do historie tance a sezn-men se zkladnmi pojmy klasickho, historickho i modernho tance a tak jejich praktick vuka.

    SylabusTyp pedmtu: pednka 1 hod. + cvien 1 hod.Semestr: zimn (ZS), letn (LS)Poet pidlench kredit: 2 + 2Jmno vyuujcho: Mgr. Hana Charvtov

    ClePedmt si klade za cl seznmit studenty obor, kter se njakm zpsobem dotkaj dra-matickch umn, se zkladnmi principy pohybu pohybovou gramatikou. Umon jim rozit vlastn pohybovou zsobu, seznm je s pravidly tvorby pohybu, kladen pohybo-vch tvar do prostoru, vlastn prac s prostorem ve vztahu k pohybu. Seznmit posluchae s principy tvorby pohybu ve smyslu jeho potku, centra, prbhu i vslednho tvaru, a to jak v souvislosti s tlem samotnm, tak i ve vztahu tla k okolnmu prosted, ve kterm se pohybuje, respektive ve vztahu k partnerovi.

    Zklady scnickho pohybuTermn vukySteda: 16.15 17.45 nebo 18.00 19.30 hod., DIFA JAMU, sl . 202Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Doporuen literaturaKroschlov, J: Vrazov tanec, Praha 1964Burian, K. V.: Hvzdy baletu, Praha 1971Petikov, L., Vangeli, N.: tanka sv-tov choreografie, Praha 2005Barba, E., Savarese, N.: Slovnk diva-deln antropologie, Praha 2005

    Metody hodnocen teoretick zkouka a praktick ukz-ka vlastn pohybov etudy

    Termn vuky steda: 16.15 17.45 nebo 18.00 19.30 hod., DIFA JAMU, sl . 202 zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita20 student na jednu pednku

  • 28 29

    STRUKTUROVAN MULTIMEDILN DOKUMENT

    AnotaceClem pedmtu je vytvoen strukturovanho multimedilnho dokumentu umleckho vkonu, umleckho dla, osobnosti nebo metody z oblasti umn. Vuka pedmtu se za-m na specifika strukturovanho multimedilnho dokumentu, zvolen nmtu, vytvoenscne, technickho scne, volbu technologickho een a produkce, realizaci projektu, prezentaci a teoretickou reflexi projektu. Kontaktn a interaktivn vuka, kter pedpokldpedchoz prpravu pi prci s mdii. Poet astnk bude kapacitn omezen.

    Strukturovan multimediln dokumentTermn vukytvrtek: 10.15 11.45 nebo 12.00 13.30 hod., DIFA JAMU, mstnost . 304Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    SylabusTyp pedmtu: cvien praktick cvienSemestr: zimn (ZS), letn (LS)Poet pidlench kredit: 4 + 4Jmno vyuujcho: Mgr. Petr Francn, MgA. Tom Gruna, Mgr. Rodrigo Morales, Mgr. Ale Zboj

    CleZnalosti s porozumnm vysvtlit procesy kter maj vliv na tvorbu struk-turovanho multimedilnho dokumentu vysvtlit procesy souvisejc se zznamem audio-vizulnch informac, s monostmi jejich autorsk-ho zpracovn, prezentace a archivace vysvtlit monosti tvrho peveden linernho audiovizulnho dokumentu do strukturovanho multimedilnho dokumentu rozenho o verbl-n, grafick, fotografick, statick i dynamick prvkyPraktick aplikace znalost, autorsk een smujc k pprav od nmtu a po technick scn audiovizulnho nebo strukturovanho multimedilnho dokumentu umleckho vkonu, umleckho dla osobnosti, nebo metody z oblasti umn praktick, autorsk, tvoiv zvldnut skladeb-nch prvk jazyka strukturovanho multimedil-nho dokumentu

    Mgr. Petr FrancnPo ukonen magisterskho studia na Filozofick fakult MU nastoupil na DIFA JAMU jako odborn asistent, soubn s vukou na vysok kole psob jako nezvisl fotograf, kameraman a reisr. Vystavoval fotografie typu vtvarn do-kument na 26 spolench a 20 samostat-nch vstavch v esk republice i za-hrani. Jeho fotografie byly v poslednchpti letech publikovny knin: Teorie a metody sociln prce (2002); Brnnsk podzem I a II (2001 a 2005); Promnn sny (2006). Jako kameraman a reisr se podlel na vce ne ticeti dokumentr-nch filmech.Film Stromy podl cest (2006) se v lo-skm roce promtal na letn filmov ko-le v Uherskm Hraditi atd. Dokument Za jzdy se dreti byl vysln v roce 2007 eskou televiz, stejn jako dve i jin filmy,na nich se podlel. Posledn fotografic-k vstava s nzvem Tv v Tv Ko-sovo 2006 probhla v kvtnu 2007 v Brn v Jankov divadle. Mimo tuto innost spolupracuje jako kurtor s hejtmanstvm Jihomoravskho kraje.

    MgA. Tom GrunaV letech 19972002 studoval na Divadel-n fakult Jankovi akademii mzickch umn v Brn obor dramatick vchova. Bhem studia spolupracoval na tvorb webovch strnek mezinrodnho diva-delnch festivalu SETKN / ENCOUNTER, dokumentu k projektu commedie dell arte, kter byl soust ERASMUS Intensive Programme. Absolvoval s diplomovou prac Video v dramatick vchov, po-pisujc monosti vyuit videotechniky v edukanm procesu.Zrove je tvrce webovch strnek, propaganch materil (plakty na hu-debn divadeln festivaly MEZI PANELY, Den onglovn v Brn, msnch pro-gram Nzko-prahovho klubu Labyrint atd.) a multimedilnch CD (DVD) pro rz-n organizace (SDV Labyrint kadoron multimediln CD mapujc celoron pr-ci zazen, Obansk sdruen MANUS multimediln CD zamen pro lidi s po-ruchami zraku, Cirkus LeGrando CD zamen na archivaci jednotlivch pedstaven atd.). Dle psob jako lek-tor v SDV Labyrint, kde vede oteven dlny pro problmovou mlde se za-menm na prci s video technikou. V dlnch se sna se skupinami ast-nk reflektovat situace z jejich ivotaza pomoci filmov ei.

    Mgr. Ale ZbojVystudoval obor tlesn vchova vy-chovatelstv na PF UJEP v Brn (nyn MU). V 60. 70. letech len souboru autorskho

    technick rozvaha a umleck realizace pipraven-ho projektu vetn prezentace

    PedpokladyUrit rove gramotnosti pi prci se zznamovmi, postproduknmi a multimedilnmi technologickmi etzci. Schopnost aktivnho een problm. Soub-n studium pedmtu Jazyk audiovizulnho dla. Pod-mnkou pro pijet do pedmtu jsou: nezbytn mra talentu, urit vdomostn i zralostn rove, kvalita ji dve vytvoench prac. Poet astnk cvien je limitovan podmnkou je vstupn pohovor.

    Obsah pedmtuPraktick zvldnut dostupnch technologickch e-tzc: technick prostedky pro snmn obrazu, zvuku tvrm zpsobem ovlivniteln prvky, formty, nosi-e, kodeky, kompresn algoritmy jejich vliv na kvalitu a monosti uit pprava audiovizulnch, grafickch i verblnch in-formac pro dal umleck zpracovn, technologick etzce, rozhran, nosie, programy pro ppravu uit bnch multimediln technologi, specializo-van postprodukn etzce, specializovan SW, HW pro tvorbu dynamickch strukturovanch multimedi-lnch dokument archivn technologie, statick prezentan technolo-gick etzce, dynamick prezentan technologick etzcePraktick zvldnut tvrho uit skladebnch prvk jazyka audiovizulnho dla, strukturovanho multime-dilnho dokumentu.Zbr zkladn skladebn prvek: technick, pracovn, skladebn, tvoen snmnm objekt, prosted, svtla, zvuk, jev, dj, determinovan technickmi prostedky technologie,

  • 30 31

    Strukturovan multimediln dokumentTermn vukytvrtek: 10.15 11.45 nebo 12.00 13.30 hod., DIFA JAMU, mstnost . 304Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    snmac prvky, objektiv, formt, zdroje svtla, barevn teplota, tonalita, sloky zbru, kompozice zlat ez, zkony symetrie, hlopek, prsenic, spirl, vyuit lini, rovno-vha tvoen velikost, tvarem, tonalitou, dynamick kompozice, pohyb v kompozici, styly kompozice, kompozice vyuit vlastnost objektiv a svtelnch zdroj, barevnch tonalit, hloubka ostrosti, optickch vlastnost objektiv, opravn a efektov filtry, velikost zbru obrazov pole (VC, C, PC, AP AZ, PD, 2 PD, D, 2 D), postaven kamery umstn objekt, horizontu, lini, zmna velikosti obrazovho pole, pohyb objekt, pohyb kamery, zvuk jako soust zbru, technick prostedky zznamu zvuku,Vzn zbr: pravidlo plynulosti vzn statickch zbr, stih do pohybu, stih v mrtvm bod, stih pi dynamickm vykryt orientace pravidlo osy, pravidlo hlavnho smru, rytmus dlka zbr, kivka zrn zbru, prostih as reln, filmov, dramatick, as subjektivn,ir skladebn celky: vztah zbr, scna, sekvence, dramaturgick skladba linern, paraleln (synchronn, retrospektivn), asociativn skladba (analogi, protikladem, polyfoni, skladba pznanho motivu), rapidmont, syntza zvuku jako skladebnho prvku e, ruchy, hudba, atmosfry, vertikln vnmn lini zvukov stopy, synchron, postsynchron a asynchron, prolnn zvukovch a obrazovch rovin, akustick efeky, skladebn interpunkce, vzn sekvenc vzhledem k jejich obsahu, podobnosti i totonosti (analogi), na zklad asociac, typy sekvenc vodn, expozin, akn, popisn, objasujc, zhutn, zvren, titul-ky, stylistick formy stupovn, opakovn, refrn, elipsa, prodlouen napt, litotes, antit-za, metonymie, synekdocha, eufemismus, metafora, symbol, alegorie,Konstrukce vyprvcch rovin, filmov a dramatick as.Vytvoen audiovizulnho dokumentu umleckho vkonu, umleckho dla osobnosti, nebo metody z oblasti umn na zklad vlastnho technickho scne (storyboard, break--down).

    divadla a dramatick vchovy Pirko, lektor dramatick vchovy (odb. prce Pohybov hry pro dramatickou vcho-vu). V 70. 80. letech len Divadla X, kde se autorsky podlel na repertoru. Spolupracovnk Divadla na provzku (hudebnk, lektor dtskho studia). V pol. 80. let je jednm z inicitor vzni-ku sttn a institucionln nezvislho Projektu pro zachovn kultury. Natoil pes tisc videozznam a nkolik des-tek videodokument z oblasti literatury, divadeln, vtvarn tvorby a ekologie (archiv umleckch aktivit Divadla na provzku, Hadivadla a dalch kulturn spoleenskch skupin a instituc, spolu-prce na sociologickm vzkumu o al-ternativnm zpsobu ivota Pest a zele-n). Natoil a podlel se na nezvislch autorskch dokumentech: Pou pln vody Gabkovo, Sedm zastaven na pouti ke sv. Anece, trida o umleckm knihai J. Svobodovi Svt lid (o J. treito-vi), dokumentech pro Vzdlvac nadaci Jana Husa, nadaci Podan ruce, stav pro mentln postien v Beanech, nadaci Partnerstv a dal. Od roku 1990 spolupracoval s T jako kameraman na dokumentech Doteky, Smen, Z-kon vepsan v srdci, Pro ns nechcete vidt, Osud jako ance, Milosrdenstv, Zvote zvony aleluj, Stn m krve, nyn spolupracuje na cyklech Babylon (2006), Rodinn kiovatky V zajet vle(kamera, reie, 2007). Od roku 2001 se astnil pti spole-nch vstav autorskho runho papru

    Pprava audiovizulnho dokumentu pro dal zpraco-vn jako multimediln strukturovan dokument: vytvoen dalch verblnch, grafickch, zvukovchi dynamickch podklad (volba vhodnch technolo-gickch postup, HW i SW) vytvoen projektu, zpracovn podklad, jak na voln iitelnm, tak na specializovanm multimedilnm SW finln zpracovn do bnch multimedilnch for-mt, finalizovnPrezentace a archivace projektu.

    Doporuen literaturaWajda, Andrzej: Moje filmyChaplin, Charles: Mj ivotopisEjzentejn, Sergej Michajilovi: PamtiPlazewski, Jerzy: Filmov eHitchcock, Alfred: Rozhovory Hitchcock TruffautBergman, Ingemar: Laterna magikaWajda, Andrzej: Moje filmyTarkovskij, Andrej Arsenjevi: Denk 19701986Solmi, Angelo: Federico FelliniBuuel, Luis: Do poslednho dechu, ISBN 80-903455-0-6Schepelern, Peter: Lars von Trier a jeho filmy:Muka a vykoupen, ISBN 80-903310-2-5Baran, Ludvk: vod do filmovho obrazuValuiak, Josef: Zklady stihov skladby, ISBN 80-7331-039-2Valuiak, Josef: Stihovou skladbou k n-t dimenzi, ISBN 80-85883-58-9Tvr fotografie, ISBN 80-7209-216-2Pecinovsk, Jan: Vypalujeme DVD na potai, ISBN 80-247-0856-6Pecinovsk, Josef: Upravujeme digitln video,ISBN 978-80-247-1937-5ada, Ondej: Digitln video, ISBN 80-903152-1-6Druska, Peter: CSS a XHTML, ISBN 80-247-1382-9

  • 32 33

    a fotografi. Vytvoil nkolik multimedi-lnch CD, DVD Promny lidov kultu-ry pro Etnologick stav SAV, Nadace Partnerstv, onglovn zklady psy-chomotorickch dovednost pro herce. Od roku 1991 je odbornm asistentem na Divadeln fakult JAMU v Brn, kde v roce 1992 zaloil a do roku 2007 tak vedl Laborato pro prci s mdii. Od roku 2002 je prodkanem pro technick rozvoj fakulty a informan technologie. Pedagogicky vedl mezinrodn ocen-n studentsk filmy, nap. MadammeReve, Zdn klame.

    Zeldman, Jeffrey: Tvorba web podle standard, ISBN 8025103471Scott, Hamlin: Grafika, animace, kouzla na Webu, ISBN 8086097455Pslun manuly k uitm technologimIntern metodick pokyny

    Vyuovac metody problmov orientovan kontaktn a interak-tivn vuka

    Metody hodnocen zpoet

    Termn vuky tvrtek: 10.15 11.45 nebo 12.00 13.30 hod., DIFA JAMU, mstnost . 304 zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita max. 3 studenti z kad fakulty; pijet na z-klad pohovoru nad pedloenmi audiovozu-lnmi pracemi

    Fakulta vtvarnch umn Vysokho uen technickho v BrnAtelir multimediadoln 495/19, 603 00 Brno

    nabz pedmty: Djiny multimedilnho umn v kontextu vizuln kultury Zklady vizuln kompozice v ase Zklady multimedilnch technologi Sprva datovch struktur, digitalizace, mediln archvy

    DJINY MULTIMEDILNHO UMN V KONTEXU VIZULN KULTURY (DJINY MULTIMDI Z POHLEDU VTVARNHO UMN)

    AnotaceVvoj intermedilnho a multimedilnho umleckho projevu z pohledu djin vtvarnch umn a vizuln kultury. Pouvn medilnch strategi, komplexn umleck jazyk a pklady vznamnch svtovch dl vyuvajcch principy vizuln komunikace.

    SylabusVymezen studijnho pedmtu: volitelnRonk: bakalsk studijn programSemestr: zimn (ZS), letn (LS)Celkov hodinov rozsah: 2 hod./tdenZpsob vuky: pednkyUzaven: zimn semestr zpoet; letn semestr zkoukapoadavky k udlen zpotu: esejpoadavky k udlen zkouky: esej + zkoukaZajitn vuky: Atelir Multimedia FaVU (Garant: Mgr. Richard Fajnor)Jmno vyuujcho: Mgr. Mria Rikov

    Djiny multimed. umn v kontextu vizuln kulturyTermn vukyter 15.30 17.00 hod.; FaVU VUT, mstnost . 102Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

  • 34 35

    CleKapitoly z djin multimedi z pohledu vtvarnho umn poskytnou zkladn orientaci v ob-lasti umn kultury novch mdi a technologi zejmna z pohledu djin vtvarnho umn.

    Obsahov zamenPrvn st cyklu: Problematika multimediality a pedmt novch mdi.Kurz pedstavuje mon vklady terminologie souvisejc s problematikou multimedil-nho umleckho projevu, vymezen umleckch a kulturnch produkt, projev a forem v tto oblasti. Zabv se zmnami v estetice, kter se pod vlivem pouvn digitlnch technologi odehrvaj a nslednm vznikem novch mdi jako samostatn oblasti umn i teorie.Druh st cyklu: Prosted novch mdiKurz se zabv komunitnm a skupinovm charakterem multimediln tvorby, pedstavuje rzn typy prostor, skupin, fungujcch na institucionln i neformln bzi. Zabv se i vz-jemnou interakc novch mdi a technologi a spolenosti, ppadn jejich pmm vlivem na ivot a kreativitu jednotlivce.Pi vech tmatech poskytuje pedmt pehled a kontakty zahraninch a domcch aktivit, kter jsou pro tma vznamn. Soust cyklu jsou dv praktick zadn, kterch se studenti mus aktivn astnit (esej).

    Osnova rozvrhovch jednotek1. Terminologick a humanitn-vdn historie pojm souvisejcch s termnem nov mdia multimedialita instalace, computer art, interaktivn umn, umn akce nov mdia ir chpn: umn/kultura novch mdi ovlivnn vdeckm vzkumem (genetick umn apod.) terminologick spojen umn vda spolenost a dal digitln umn, elektronick umn, computer art2. Technologick a prodovdeck historie novch mdi historie novch strategi v pou-vn medi jako vtvarnho vyjadovacho prostedku vvoj prostorovch prezentac a problematika instalace vvoj potae, jeho funkc, computer-human interface, hnut open source, computer art vznik internetu = st (Tesla a jin vize st) projekty, internetov umn3. Nov estetika I: estetika multimedia a kyber nov publikum si vol konkrtn typ kulturnch produkt (nov estetika permanentn rozvoj souvisejc s technologickm vvojem, pouvn st/mobil/ICQ/weblogs) projevy kyber estetiky v oblastech: elektronick minimal, noise, anime, digitln filmy,videart, noise ve vizuln komunikaci a dal4. Nov estetika II: komern kultura a multimedia vliv komerce na vznik a progres umn vyuvajcch multimedilnch strategi, potaov

    Djiny multimed. umn v kontextu vizuln kulturyTermn vukyter 15.30 17.00 hod.; FaVU VUT, mstnost . 102Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    hry, videoklipy, filmy (Tron, Matrix, Existenz, atd.), tech-noparties problematika masmdia5. Multimedia jako samostatn oblast umleck tvor-by, multimedia v teorii nov typ umlce/nov typ teoretika, teoretick reflexenovch mdi instituce, produkn, teoretick a peda-gogick zdroje dalho studia a zskvn informac6. Prosted multimedi I: pehled typ aktivit a projekt instituce/komunity/prostory/projekty, kde vznik, probh a distribuuje umn novch mdi dle zpsobu organizace: privtn, centralizovan, ne-formln, sov (networky), sttn atd. dle produkce a vstup: specializovan na umleckou produkci, na aktivizmus, design atd. charakteristika a rozdly ve filozofii pstup a statut,pklady projekt demoscna (demobit), hackei (hysterie), weby (kybe-rie), aktivisti, mdi (indymedia), prostory, akademici7. Prosted multimedi II: institucionalizovan projekty rzn typy prostor pro kulturu novch mdi: galerie, medialab, multifunkn prostory festivaly fenomn platformy pro prezentaci akademick instituce8. Prosted multimedi III: neformln projekty internetov komunity weby/demoscna/hacking dal skupiny sdruujc se na zklad spolenho zjmu o kreativn a taktick vyuvn novch mdi a techno-logi9. Multimedia a spolenost spoleensk aspekty novch mdi vzjemn interakce spolenosti a technologi aktivizmus a taktick mdia10. Nov mdia a jednotlivec psychologick aspekt novch mdi jednotlivec a s lovk/umlec a technologie

    Mgr. Mria Rikovije a profesionln psob na Slovensku (Bratislava a okol). V roce 1998 ukonila studium djin umn a kultury na Fakult humanistiky Trnavsk univerzity. Studium zamen na historii vtvarnho umn a architektury s pesahem do jinch ob-last (film, teorie), bylo ale kvli pochopen souasn kultury potebn doplnit o dal aktivity. Proto prvn roky po skonen stu-dia pracovala jako lektorka slovenskho jazyka, grafick designrka, pozdji bylazamstnna v Galrii Jna Koniarka v Trnav, kde organizovala aktivity souvi-sejc s Trienle plagtu Trnava. V tomto obdob byla aktivn lenkou no-vho sdruen ERRATA, kter bylo vytvo-eno nkolika kolegy-absolventy (projekt TRAINING). Zjem o vytvoen alterna-tivn cesty na scn souasn kultury a speciln vizulnho umn vyvrcholil zaloenm galerie a klubu BURYZONE (2001, s grafickm studiem STUPIDesign), kter byla aktivn v prbhu t let a stala se inspirac pro dal iniciativy. Mezi dal projekty, na kterch se Mria podl pat New Media Nation (kter vzbudil zjem o tmatiku novch mdi na Slovensku), MULTIPLACE (festival kultury novch mdi, v souasnosti festival sov kultu-ry), 3/4revue (asopis), A4 nult pro-stor (centrum souasn kultury iniciov-no obanskmi sdruenmi v Bratislav) a jin.V souasnosti psob jako nezvisl kul-turn organiztorka a je jednou z len sdruen 13 kubikov (www.13m3.sk).

  • 36 37

    Literatura, na n je pedmt vystavenThe New Media Reader (824 pp. + CD-ROM), ed.: Noah Wardrip-Fruin, Nick Montfort, The MIT Press, Cambridge and London 2003Stephen Wilson Information Arts: Intersections of Art, Science, and Technology (Leonardo Books), The MIT Press, 2001 net_condition: art and global media (Electronic Culture: History, Theory, and Practice), ed.: Peter Weibel, Timothy Druckerey, MIT Press, 2002

    Doporuen literaturaRoger F. Fidler: Mediamorphosis: Understanding New MediaRoger Fidler: Thousand Oaks, Calif., London: Pine Forge Press, 1997Michael Rush: New Media in Late 20th-Century Art (World of Art), London: Thames & Hudson, 1999James Lull: The Virtual Media, Communication, Culture, Polity Press, 2000Lev Manovich: The Language of New Media (Leonardo), The MIT Press, 2002Peter Lunenfeld: Snap to Grid: A Users Guide to Digital Arts, Media, and Cultures, The MIT Press, 2001Timothy Druckrey (ed.): Ars Electronica: Facing the Future : A Survey of Two Decades (Electronic Culture : History, Theory and Practice), The MIT Press, 2001David Jay Bolter, Richard Grusin: Remediation: Understanding New Media, The MIT Press, 2000Steven A. Johnson: Interface Culture: How New Technology Transforms the Way We Create and Communicate, Basic Books, 1999Andrew Darley: Visual Digital Culture: Surface Play and Spectacle in New Media Genres, (Sussex Studies in Culture and Communication) Routledge, an imprint of Taylor & Francis Books Ltd., 2000Randall Packer (ed.), Ken Jordan (ed.): Multimedia : From Wagner to Virtual Reality, W. W. Norton, 2001Paul Levinson: Digital McLuhan: A Guide to the Information Millennium, Routledge, an imprint of Taylor & Francis Books Ltd., 2001Martin Rieser (ed.), Andrea Zapp (ed.): New Screen Media: Cinema/Ar /Narrative, BFI (British Film Institute) Publishing, 2002Malcolm Le Grice, Sean Cubitt (Preface): Experimental Cinema in the Digital Age, BFI (British Film Institute) Publishing, 2001Marita Sturken, Lisa Cartwright: Practices of Looking: An Introduction to Visual Culture, Oxford University Press, 2001Nicholas Mirzoeff: An Introduction to Visual Culture Routledge, an imprint of Taylor & Francis Books Ltd., 1999

    Djiny multimed. umn v kontextu vizuln kulturyTermn vukyter 15.30 17.00 hod.; FaVU VUT, mstnost . 102Zatek vuky: ZS 24. 9. 2007; LS 18. 2. 2008

    Nick Mirzoeff (ed.):TheVisual Culture Reader, Routledge, an imprint of Taylor & Francis Books Ltd., 1998Paul Kahn, Krzysztof Lenk: Mapping Websites : Digital Media Design, Rotovision, 2001Mcluhan Marshall: lovk, mdia a elektronick kultu-ra. Vbor z dla, Jota, Brno 2000Christiane Paul: Digital Art, Thames & Hudson, 2003Kevin Warwick: svit robot - soumrak lidstva, Vesmr, 1999Pierre Lvy: Kyberkultura (Cyberculture), Praha, Karolinum 2000, vz., 230 s., 1. vyd.

    Termn vuky ter 15.30 17.00 hod.; FaVU VUT, mstnost . 102 zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita bez omezen

  • 38 39

    Zklady vizuln kompozice v aseTermn vukyPtek: 12:00 13:30 hod.; FaVU VUT, mstnost . 302Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    ZKLADY VIZULN KOMPOZICE V ASE

    AnotacePevn prakticky orientovan kurz, zabvajc se tvorbou a zpracovnm pohyblivho ob-razu v potai s drazem na rozvjen tvrch schopnost student. Pedmt se sousted pedevm na zklady komponovn a skladby temporalizovanho obrazu (obrazu, kter zahrnuje as pmo ve sv existenci). V druhm semestru kurzu je upednostovn indivi-duln pstup a pomoc s eenm konkrtnho projektu studenta (i skupiny), a to zejmna v oblasti kreativnho vyuit stihovch a kompozinch program.

    SylabusVymezen studijnho pedmtu: voliteln Ronk: bakalsk studijn program Semestr: zimn (ZS), letn (LS) Celkov hodinov rozsah: 3 hod./tden Zpsob vuky: 1 pednka + 2 cvien (individuln) Uzaven: zimn semestr zpoet; letn semestr zkouka Poadavky k zpotu: esej na zvolen tma (2 normostrany)

    Poadavky ke zkouce: konzultovn vlastnho projek-tu bhem semestru a jeho nsledn pedveden a stn obhajoba zvolench postup k jeho realizovn.Zajitn vuky: Kabinet video FaVU VUTJmno vyuujcho: MgA. Filip Cenek

    CleOsvojen si prce v soudobch programech, vyuva-nch pi produkci a postprodukci videoobrazu; sezn-men se s pklady een obrazovch videokompozic ijcch umlc (analogov experimentovn Vaulko-vch i Godarda & Mievillov nevyjmaje); zjemovn estetick citlivosti k odlinm formm pohyblivho obrazu a uen se vnmavosti k rozdlm mezi rznmi reimy vidn.

    Obsahov zamenKurz je zamen na bezproblmovmu zvldnut pri-mrnch postup zpracovn pohyblivho obrazu v pro-sted potae a porozumn souvisejcm problmm (teoretickm i technologickm: formty, komprese, rozlien apod.). Praktick cvien jsou vedena ke kre-ativnmu vyuit skladebnch a kompozinch progra-m, zejmna Adobe Premiere Pro, Adobe AfterEffects,Discreet Combustion a Bauhaus Mirage.Osnova kurzu vyjde ze znalost, dovednost a poadav-k pihlench student a bude upesnna na prvnm setkn.

    Literatura, na n je pedmt vystavenAumont, Jacques: Obraz. AMU, Praha 2006Manuly, uivatelsk fra a rozcestnky Adobe(www.adobe.com), Discreet (www.discreet.com), Quicktime (www.apple.com/quicktime),portly: digitalproducer.com, desktopvideo.about.com, dvcentral.org a dal

    MgA. Filip CenekAbsolvoval Fakultu vtvarnch umn v Brn (Atelier video Keiko Sei), kde od roku 2003 psob jako pedagog a asis-tent. Zabval se teori i prax neliner-nch pbh a narac v digitlnm pro-sted (zejm. interaktivnm pbhem), pozdji pak neostrost, neitelnost a chybnm jako pozitivnmi jevy. Ve spoluprci s Jim Havlkem a MagdalenouHrubou vytvoil od roku 2000 nkolik pra-c, zabvajcch se oivovnm zti (ani-mac), peskupovnm znak a rznch jazyk animan narativity, reminiscenc na generan zkuenost s pohdkovou tvorbou i specifickm vyuvnm hu-debnho doprovodu. Za prce v oblastivizulnch mdi obdrel v roce 2004 Vvo-jov grant tranzitu, dky ktermu u dnsko--americkho vydavatelstv Errant Bodies, zamenho na souasnou experimen-tln hudbu a jej pesahy do vtvarnho umn, realizoval DVD-Video disk Carpets Curtains, dokumentujc improvizovanou koncertn spoluprci s hudebnkem Ivanem Palackm. Ve sv disertan prci v Cen-tru audiovizulnch studi FAMU v Praze se zabv aktualitou obrazu (vjingem) a tvorbou re-edit z nalezench fotogra-fi a zvuk, smujc ke specifick audio-vizuln revizi vzpomnn a imagina-rity. Je spoluorganiztorem brnnskho festivalu NewNew! a jednm z kurtor sekce Theatre Optique karlovarskho Fre-shFilmFestu. Spoluvytv vizuln po-dobu elektronickho projektu Midi Lidi.

  • 40 41

    Zklady multimedilnch technologiTermn vukySteda 12:00 13:30 hod.; FaVU VUT, mstnost .102Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    MgA. Tom HrzaV letech 19982004 studoval v ateliru Video na Fakult vtvarnch umn VUT v Brn. Zskal stipendium Nadace pro souasn umn Praha a cenu dkana Fakulty vtvarnch umn VUT v Brn. V letech 199398 byl lenem divadelnho sdruen Studio dm pi divadle Husa na Provzku. Zastnil se workshopu Landscape of Desire, CUM-ERA pod ve-denm Waynea Barkera (2002). Vytvoil interaktivn video pro scnick projekt Arnot Parsch Tich krajina na brnnsk JAMU (reie: Rocc, 2003). Spolupracoval na inscenaci Jankovy opery Rkos R-koczy v reii Magdaleny vecov (JAMU, 2004). V rmci projektu Buen do e-lezn opony se pedstavil jako insce-ntor ve Stavovskm divadle s operou MrTV? (reie: Rocc, 2004). Interaktivn projekce vytvoil pro inscenace oper 2x Martin v praskm divadle Komedie (reie: Dan Balatka, 2004), Smrt vojka v divadle Reduta v Brn (reie: Magdale-na vecov, 2005), Rusalka v plzeskm

    SylabusVymezen studijnho pedmtu: volitelnRonk: bakalsk studijn programSemestr: zimn (ZS), letn (LS)Celkov hodinov rozsah: 2 hod./tdenZpsob vuky: 1 hod. pednka + 1 hod. cvien kon-zultaceUzaven: zpoetZajitn vuky: Atelir Multimedia FaVU VUT v Brn Jmno vyuujcho: MgA. Tom Hrza

    Cle:Studenti se seznm s principy tzv.grafickch programo-vacch prosted, s monostmi vyuit profesionlnch softwarovch een pro multimediln prezentace, jak projektovat a realizovat interaktivn audiovizuln insta-laci, multimediln performance. Dle s problematikou tvorby autorskho rozhran (fyzick i virtuln interface) s monost vyut linern nebo nelinern djovou linii vytvenou v relnm ase tvorba a pouvn hyper--strukturlnch kompozic s intermedilnm pesahem.Zskan znalosti a dovednosti:Orientace v monostech irok kly nstroj pro tvor-bu interaktivnch multimedilnch dl, instalac, prci s obrazem a zvukem v relnm ase, multimedilnch

    ZKLADY MULTIMEDILNCH TECHNOLOGI

    AnotacePehledy profesionlnch softwarovch een pro multimediln prezentace, tvorba specific-kch prosted, VR a prce s prostorem, interaktivn instalace, problematika tvorby autorskho rozhran (interface), multimediln performance, linern a nelinern djov linie v relnm ase tvorba a pouvn hyperstrukturlnch kompozic s intermedinm pesahem.Zimn semestr: Zkladn vody do problematiky, historick souvislosti, asov dlen struktura pednek dle jednotlivch okruh problematiky, obrazov a zvukov ukzky.Letn semestr: Pokroilej een problematiky, praktick ukzky, samostatn referty student, praktick experimenty.

    Je zastoupen ve sbrce Nrodn galerie v Praze, Sbrce Marek a dalch zahrani-nch filmotkch. Sporadicky se prezen-tuje na vstavch souasnho umn a filmovch festivalech u ns i v zahrani (nap. Centre Pompidou v Pai, EMAF v Osnabrucku, The Wardrobe v Leedsu, Parker`s Box v Novm Yorku, Metrnom v Barcelon ad.).

    Doporuen literaturaAntologie text k vodm. FAMU, Praha 2006Bernek, Petr.: Digitln video v praxi. UNIS, Praha 2001ada, Ondej: Digitln video krok za krokem. Grafika Publishing, Praha 2002Block, Bruce: The Visual Story: Seeing the Structure of Film, TV, and New Media. FP 2001Sitney, P. Adams: Une histoire du cinma. Muse national dart moderne, Paris 1976Bellour, Raymond & Bandy, Mary Lea (eds.): Godard. Son+Image 1974-1991. New York 1992Reiser, Martin & Zapp, Andrea (eds.): New Screen Media: Cinema/Art/Narrative. London 2002Ulver, Stanislav: Zpadn filmov avantgarda. F,Praha 1991Sitney, P. Adams: Visionary Film. Oxfor University Press, New York 1974Epstein, Jean: Poetika obraz. Herrmann & synov, Praha 1997Beyond Narrative. DVD-ROM, ZKM, Karlsruhe 2003Wodtke, Mark: Mind Over Media. McGraw-Hill, New York 1993

    Vogel, Amos: Film as a Subversive Art. Random House, New York (on-line)Manovich, Lev: The Language of New Media. MIT Press 2001

    Termn vukyPtek: 12:00 13:30 hod.; FaVU VUT, mstnost . 302Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita12 student

  • 42 43

    performanc, interaktivnch scnickch prvk. Osvojen zkladnho pouvn technologi MIDI, OSC, DMX. Osvojen modulrnch a hyperstrukturlnch princip prce s mdii.

    Obsahov zamenPedmt je zamen na teoretick i praktick aspekty problematiky multimedilnch tech-nologi. Pehled profesionlnch softwarovch a hardwarovch een, kter se momentln bn pouvaj pro multimediln prezentace, tvorbu specifickch prosted, VR a prci s pro-storem, interaktivn instalace a iv akce. S tm souvis tak problematika tvorby autorskho rozhran (interface), multimediln performance a pouvn hyperstrukturlnch kompozic s intermedilnm pesahem. K tomu je zamena praktick st kurzu, kter pedstavuje vod do prce se softwary typu Max/MSP/Jitter a PureData (v zahrani dnes nejvyuva-nj nstroje pro realizaci profesionlnch multimedilnch prezentac a instalac, nebo pro prci s obrazem a zvukem v relnm ase). Tak budou samozejm prezentovny jejich alternativy typu EyesWeb, Processing, Adobe, Flash.st vuky bude vnovna problematice propojen fyzickch nstroj (i hudebnch), pstro-j a rozmanitch zazen s virtulnm svtem pota. Seznmen s monostmi sbru a digi-talizace rznch mechanickch a fyziklnch hodnot do kdu MIDI, kter je vyuvn zejmna k propojen elektronickch hudebnch nstroj. Tak ukzky pevod do jinch dcch kd jako napklad protokoly OSC, nebo DMX. Lze vyzkouet rzn k tomu uren zazen, nap.: iCube X, Arduino, MidiTron, Enntec USB DMX Pro atd. Veker ve uveden problematika a technologie bude prezentovna i s ohledem na monosti scnickho (propojen osvtlo-vacch technologi s videoprojekc, detekce pohybu herce na scn atd.) a hudebnho vyuit (mapovn rznch vizulnch prvk na zvukov i hudebn parametry a obrcen).Vuka bude smrovna k monostem vyuvat obou nejrozenjch platforem osobnch pota Apple Mac OSX a Microsoft Win XP. Pi vuce bude hojn vyuvno obrazovch a zvukovch zznam ji realizovanch multimedilnch dl u ns i v zahrani (David Rokeby, Eric Singer, Art+Com, Palindrome, Drawn, Paul De Marinis atd.).

    Osnova vuky1. Teoretick vod do problematiky, objasnn historickch souvislost, vysvtlen pojm interaktivita, i intermedialita atd.2. Pedstaven irok kly nstroj, pstroj a technologi pro realizaci interaktivnch sys-tm, multimedilnch instalac, audiovizulnch performanc atd.3. Ukzka nejpouvanjch program, nabdnut mon alternativy, srovnn nstroj, kter ct modulrn principy multimdi. Podrobnj seznmen s monostmi tzv.grafic-kch programovacch prosted a uveden monost jejich nsledn aplikace do osobnch interaktivnch projekt.

    4. Ukzky monost aplikace technologi jako jsou MIDI, OSC, DMX, ukzkov pipojen senzorickho systmu ICubeX, nebo jednoduchho MIDI controlleru, propo-jen osvtlovacho pultu s videoprojekc.5. Pokroilej een problematiky, samostatn refer-ty student, praktick experimenty.6. Realizace individulnch praktickch een ve zvo-lenm prosted sestaven funkn systmov struk-tury, oteven debata se studenty, individuln pstup pi konzultacch jednotlivch projekt.

    Literatura, na n je pedmt vystavnLev Manovich: The language of New Media. MIT PressHerbert M. McLuhan: Jak rozumt mdim. Praha, Odeon 1991Herbert M. McLuhan: lovk, mdia a elektronick kultura. Brno, Jota 2000

    Doporuen literaturaMiller Puckette: Theory and Technique of Electronic Music. University of California San Diego 2003Rokeby, David: Very Nervous System. 1986 1990Szczepanik, Petr: Intermedialita. CINEPUR : rejstky : . 29/z 2003120 Years of Electronic Music; http://www.obsolete.com/120_yearsArtmuseum.net, Pioneers; http://www.artmuseum.net/w2vr/timeline/timeline.html

    Termn vukySteda 12:00 13:30 hod.; FaVU VUT, mstnost .102Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita12 student

    divadle J. K. Tyla (reie: Ji Nagy, 2006) a k neobarokn opee Tome Hanzlka Lacrimae Alexandri Magni - Slzy Alexandra Velikho (reie: Rocc, 2007) ve Stavov-skm divadle v Praze. Tak realizoval n-kolik interaktivnch zvukovch instalac prezentovanch v galerich i na festiva-lech nap.: Werre & co, Koln nad Rnem; Entermultimediale 2, Praha; Lab 30, Augsburg; Audio Art Festuval, Krakow Realizuje praktick dlny se zamenm na interaktivn umn a program Max/MSP/Jitter. V souastn dob vede pedmt Interface & Software na brnnsk fakul-t Fakulty vtvarnch umn (FaVU) VUT a na HF JAMU vede pedmt Scnick vyuit videa.

    Zklady multimedilnch technologiTermn vukySteda 12:00 13:30 hod.; FaVU VUT, mstnost .102Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

  • 44 45

    AnotaceDigitalizace, vytven a sprva dat, jejich uspod-van a hierarchizace metadatovch strukturch do dle vyuitelnch databz, problematika digitlnho vysln, streaming, tvorba multimedilnch webo-vch strnek online archivy, knihovny, interneto-v video, vyuvn princip e-learningu pi tvorb uebnch pomcek, studijnch metod i umleckch prezentac.

    SylabusVymezen studijnho pedmtu: volitelnRonk: bakalsk studijn programSemestr: zimn (ZS), letn (LS)Celkov hodinov rozsah: 2 hod./tdenZpsob vuky: 1 hod. pednka + 1 hod. cvien konzultaceUzaven: zimn semestr zpoet; letn semestr zkouka na zklad samostatn zpracovanho projektuZajitn vuky: Kabinet video a Atelir Multimedia FaVU VUT v BrnJmno vyuujcho: MgA. Filip Cenek, MgA. Tom Hrza, MgA. Ladislav elezn

    CleStudenti se seznm s metodami digitalizace a pas-portizace dokument, fotografi, jinch obrazovch a zvukovch dl, ppadn analogovch starch nahrvek. Kurz zprostedkuje informace o dostup-nch softwarovch a pstrojovch eench umon praktick zkuenosti v prci s nimi a o nejnovjch trendech v uspodvn, hierarchizaci a sprv dat, tak o vytven digitlnch archiv a jejich vyuv-n pro internetov prezentace.

    MgA. Ladislav eleznLektor je absolventem Fakulty vtvarnch

    umn VUT Brno (ateliry video a multi-

    media, ved. ped.: Keiko Sei, Peter Rnai,

    Richard Fajnor). V souasnosti je zamst-

    nn jako technick asistent pro zvukov

    aplikace (FaVU VUT Brno) a extern peda-

    gog FaVU VUT Brno.

    Aktivn se zabv zvukovm umnm, sound-

    scapes a experimentuje s monostmi ma-

    nipulace zvuku jako nevizulnho media

    (projekty: IMPRINT, Gyatam, AmbutPonori,

    Meandry a sedimenty). Autorsky se podlel

    na nkolika hudebnch kompozicch pro

    krtk filmy FAMU (If artifical of intelligen-

    ce, Jack and his TV, Zlopovstn dt a jin).

    Od roku 2005 spolupracuje na projektu es-

    kho komunitnho netradia Lemurie T.A.Z.,

    kter je soust projektu Radioteritorries

    sdruujc nejen evropsk nezvisl radia.

    Tyto netcasting aktivity v sob zahrnuj

    hledan vznamu vysln obrazu a zvuku

    po internetu a vyuitelnost tohoto mdia

    jako archivanho prostoru pro veejn sd-

    len informaci a tvoivosti (http://lemurie.

    cz/archiv, http://radioswap.net)

    Vbr vstav, projekt: 2001 AmongO-

    ther4, Dortmund (D); IM sympozium, Genk

    (BE); 2002 SonicArchitecture, Praha; 2003

    festival digitlnho obrazu InOut Praha;

    Prask Quadrienale; 2004 Generovan/

    generace, Next Wave festival; 2005 Mean-

    ders and sediments, acoustic teamworks,

    Kunstradio (A); 2007 Share.camp, Ultra-

    hang festival Budapest.

    SPRVA DATOVCH STRUKTUR, DIGITALIZACE, MEDILN ARCHIVY

    Sprva datovch struktur, digitalizace, Termn vukyPtek 10.00 11.30 hod.; FaVU VUT, mstnost . 102Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Zskan znalosti a dovednosti:Osvojen zkladnch metod dokumentovn tvrch aktivit. Pprava pro fotografovn a nahrvn propojovn a nastavovn pstrojovho vybaven a pomocnch technologickch zazen. Zkla-dy praktick studiov i ternn prce pro vytven kvalitnch zznam pedstaven, koncert, ped-nek, vstav atd. Jejich postprodukn zpracovn a organizace vznikl dokumentace v prosted potae, vetn vyuvn dostupnch technologickch een pro pevody formt, vytven standardnch foto, video, audio a data-archiv itelnch na datovch nosich a internetovou st.

    Obsahov zamenDigitalizace, vytven a sprva dat, jejich tdn a hierarchizace metadatovch struktur do dle vyuitelnch databz. Vyuvn open source a dostupnch softwarovch databzovch aplikac na zklad PHP skriptu. Tvorba multimedilnch webovch strnek online archivy, knihovny, in-ternetov audio-, video-vysln (streaming), vyuvn princip e-learning pro tvorbu uebnch pomcek a umleckch prezentac problematika tvorby a drby kvalitnho digitlnho portfo-lia. Personln, firemn a institucionln prezentace a reprezentace. Normy, pedpisy a standartypro sprvu multimedilnch dat. Hyperstruktury v praxi, nap.virtuln konference nebo realizace online propojen vzdlenjch prosted apod.Pprava pro digitalizaci a zznam propojovn pstrojovho vybaven, nastavovn a z-znam na zklad oven v praktickch cviench pi konkrtnch kolech streamovn pednky v relnm ase, zznam divadelnho pedstaven, realizace ozvuen koncertu apod. Vytven a sprva dat vetn zklad programov a dramaturgick ppravy.

    Doporuen literaturaPetr Bernek: Digitln video v praxi. Mobil Media, Praha 2001Petr Holub: Streamovan multimdia. Zpravodaj VT MU, Brno 2002Tom Zvodn: Videoformty, videokodeky. Fakulta informatiky MU, Brno 2003 Bernhard Schellmann, Peter Gaida, Martin Glser, Thomas Kegel: Mdia - zkladn pojmy, nvrhy, vroba vod do praxe. Europa Sobotles, Praha 2004 Petr Holub: Distribuovan prosted pro kdovn mul-timdi. Zpravodaj VT MU, Brno 2004Jack Davis, Ben Willmore: Photoshop velk kniha prav digitln fotografie. Zoner Press, Brno 2005Scott Kelby: Digitln fotografie. Zoner Press, Brno 2007

    Discreet (www.discreet.com), Quicktime (www.apple.com/quicktime)Portly: digitalproducer.com, desktopvideo.about.com, dvcentral.org, meta.cesnet.cz

    Termn vukyPtek 10.00 11.30 hod.; FaVU VUT, mstnost . 102Zatek vuky: ZS 8. 10. 2007; LS 18. 2. 2008

    Kapacita16 student

  • 46 47

    Filozofick fakultaMasarykovy univerzity v Brnstav hudebn vdybudova J, Gorkho 7, 602 00 Brno

    nabz pedmty: Umn novch mdi: mezi umnm a technikou Promny soubornho umleckho dla vod do estetiky a obecn teorie umn Hudba a zvuk v kontextu multimdi

    HUDBA A ZVUK V KONTEXTU MULTIMDI I., II.

    AnotaceDvousemetrln kurz bude zamen na problematiku historickho vvoje teoretickch, technickch a estetickch koncepc reflektujcch promny dynamickch vztah mezi hud-bou, respektive zvukovm umnm vbec, a ostatnmi druhy umn v kontextu multime-dilnho dla. Optikou tohoto pohledu mohou bt nahleny jak zcela souasn umleck formy vznikajc v prosted elektronickch mdi, tak historick tvary zaloen na syntze rznch zpsob umleckho vyjadovn (obraz, zvuk, pohyb atd.).Npl pednek v podzimnm semestru bude koncipovna na zklad tematickch okru-h postihujcch prniky jednotlivch oblast umn. Diskutovny budou veobecn este-tick, filosofick a smiotick pedpoklady vzjemnch interakc mezi jednotlivmi druhyumleckho sdlen. Jarn semestr pak bude do znan mry orientovn chronologicky, respektive historicky. V jeho rmci budou zkoumna multimdia jako produkt stetvn umleckho dla s technologiemi, ale i komunikan aspekty zvukovho umn.

    SylabusNzev pedmtu: Hudba a zvuk v kontextu multimdi I a II (Kd IM031 a IM032)Typ pedmtu: pednkarove pedmtu: bakalsk stupe, povinn voliteln pedmtRok studia: pednka je urena poslucham bakalskho studiaSemestr: podzimn, jarnPoet pidlench kredit: 3 (kol.)/4 (zk.), 3 (kol.)/4 (zk.)Jmno vyuujcho: Mgr. Martin Flaar

    Obsah pedmtuPodzimn semestr (PS):Teoretick reflexe a historick vymezen nsledujcch tematickch okruh:1. Multimdia prostor pro hudbu? Funkce hudby v kontextu multimdi, vymezen prostoru.2. Rst komplexnosti umleckho vyjden jako dsledek vvoje evropsk racionality. Logos, d, chaos. Projekce racionlnch pstup do umleckho dla.3. Interakce mezi sframi vnmn zvuk a obraz. Od zobrazovac funkce hudby po znjc obraz.4. Synestezie. Mnoho povyku pro nic nebo relevantn oblast bdn?5. Hudba ve vtvarnm umn. Organologick ikonografie jako soust vtvarnho umn.6. Imaginativn potencil hudby. Smantick monosti hudebnho dla; od znaku k pedstav.7. Hudba pro oi. Formy vizualizace hudby (od partitury k ohostroji).8. Zvuk, obraz, pohyb. Nstin souvislost mezi zvukem a pohybem; Od baletu k videoklipu.9. Filmov hudba na pltn i ped nm. asoprostorov exkurz do svta ped a za promtacm pltnem.10. Hudba v rozhlasu rozhlas v sti. Rozhlas po drt, internetov rdio historick opakovn schmatu?11. Televize a zvukov umn. Od televize jako masovho mdia po televizi jako materil.12. Pirozen svt jako videoklip? Mobilita (re)produkce hudby jako podmnka zrodu vidoklipu.

    Jarn semestr (JS):1. Futuristick koncepce zvukovho umn. Historicky determinovan futurismus italsk a rusk (F. T. Marinetti, L. Russolo, B. Pratella, V. V. Majakovskij ad.).2. Konkrtn hudba od procesu k objektu. Francouzt prkopnci P. Schaeffer, P. Henry a GRM.3. Znjc objekt instalace jako zvukov mdium. Zhmotnn zvukovho mdia v prostoru jako cesta k multimedialit.4. Zvuk a jeho prostor.

    Hudba a zvuk v kontextu multimdi I., II.Termn vuky: IM031 (PS)/IM032 (JS) ter 13.20 14.55 hod.Zatek vuky: PS 8. 10. 2007; JS 18. 2. 2008

  • 48 49

    Konstrukce virtulnho prostoru prostednictvm zvuku.5. Hudba jako prostedek komunikace. Spoleensk aspekty produkce a recepce hudby.6. Od komunikace k izolaci hudba ve vku masovho individualismu. Nov percepn mechanismy zaloen na mobilnch technologich soukrom v davu.7. Hudba a e od textu k promluv. Promny Saussurova paradigmatu ve strukturalis-tickch a poststrukturalistickch teorch.8. Hudba v podru technologie. Vtvor lovka ve svt stroj oboustrann sympatie?9. lovk hudba stroj. Hudebn (n)stroj jako extenze lovka. McLuhanovsk meditace.10. Elektroakustick a potaov hudba. Ze slu do kufku. Vvoj potaov hudby jako dsledek miniaturizace technologi.11. Hudba a zvuk virtulnch svt. Hudba v potaovch hrch a jej autoi.12. Zvukov umn v sti. S jako model komunikace. Od tmov kompozice k Internetu.

    Doporuen literaturaBowen, David. Multimdia : podrobn prvodce. 1997Drbek, Vclav (ed.). Multimediln komunikace v hudebn a polyestetick vchov [...]. Praha : Univerzita Karlova v Praze Pedagogick fakulta, 2001Eco, Umberto. Skeptikov a titel. Praha : Nakladatelstv Svoboda 1995Forr, Daniel. Potae a hudba. Praha : Grada 1994Fuka, Ji (ed.). Hudba a mdia : Rukov muzikologa. Brno : Masarykova univerzita 1998Kloppenburg, Josef (Hg.). Musik multimedial : Filmmusik, Videoclip, Fernsehen. Laaber : Laaber 2000Matzner, Antonn Pilka, Ji. esk filmov hudba. Praha : Dauphin 2002McQuail, Denis. vod do teorie masov komunikace. Praha : Portl 1999Meyrowitz, Joshua. Vude a nikde. Vliv elektronickch mdi na sociln chovn. Praha : Nakladatelstv Karolinum 2006Monaco, James. Jak st film : svt film, mdi a multimdi : umn, technologie, jazyk,djiny, teorie. Praha : Albatros 2004Motte-Haber, Helga de la. Musik und bildende Kunst : Von der Tonmalerei zur Klangskulptur. Laaber : Laaber 1990Motte-Haber, Helga de la (Hg.). Klangkunst. Tnende Objekte und klingende Rume. Laaber : Laaber 1999Ungeheuer, Elena (Hg.). Elektroakustiche Musik. Laaber : Laaber 2002

    Dal literatura ke konkrtnm tematickm okruhm bude upesnna v prbhu kurzu.

    Vyuovac metodyHromadn vuka v rozsahu 2 hod. tdn, vstup ve form eseje (PS)/ psemnho testu (JS).

    Metody hodnocenKolokvium nebo zkouka.

    Termn vukyPS: IM031 ter 13.20 14.55 hod.; FF MU HV, posluchrna D22JS: IM032 ter 13.20 14.55 hod.; FF MU HV, posluchrna D22Zatek vuky: PS 8. 10. 2007; JS 18. 2. 2008

    KapacitaBez omezen.

    Mgr. Martin FlaarVyuujc je absolventem oboru Hudebn vda na FF MU v Brn. V prbhu studia (19992006) se zabval interakcemi na rozhran hudby, prostoru, mdi a tech-nologi. Vsledkem studijnho pobytu na Albert-Ludwigs-Universitt ve Freiburgu v roce 2002 byla Bc. diplomov prce Karlheinz Stockhausen Hudba a pro-stor. Magistersk studium ukonil diplo-movou prac Jan Novk k Bohuslava Martin. V souasn dob se zabv vztahy mezi zvukovm umnm a tech-nologiemi, a to jak v rmci pipravovan disertan prce (Pome lectronique E. Varse, I. Xenakis, Le Corbusier), tak v prbnch publikacch na strnkch hudebn revue Opus musicum, jejm redaktorem je od roku 2004.

    Hudba a zvuk v kontextu multimdi I., II.Termn vuky: IM031 (PS)/IM032 (JS) ter 13.20 14.55 hod.Zatek vuky: PS 8. 10. 2007; JS 18. 2. 2008

  • 50 51

    VOD DO ESTETIKY A OBECN TEORIE UMN (podzimn semestr)

    AnotaceUveden do problematiky vzkumu umn pedpokld znalost odborn estetick terminolo-gie (estetick vnmn, soud, vkus, hodnocen) a orientaci v zkladnch estetickch systmech, kter tyto pojmy aplikuj. M umleck dlo vlastnosti objektivn (formalismus), i subjektivn (strukturalismus)? Jak je tedy postiiteln autorsk tvr proces a m se d recepce takto vy-tvoenho dla? Jsou vlastnosti umleckho artefaktu nemnn i pro pozdj recepci a je dlo uzaven pouze v intencch svho tvrce a doby, v n vznikalo? V tto souvislosti budeme sle-dovat, jakm zpsobem kultura pot se zprostedkovnm umleckch obsah recipientm a jak se to promt na jeho interpretaci. Budeme se v tto souvislosti zabvat umleckm dlem tak jako znakem a stylovm projevem, kter pro svou prezentaci vyuv vech dostupnch technickch prostedk od barokn jevitn mainrie a po soudob internet.

    SylabusNzev pedmtu: vod do estetiky a obecn teorie umn (Kd US 56)Typ pedmtu: pednkarove pedmtu: bakalsk stupe, pedmt zkladu oboruRok studia: 1. ronkSemestr: podzimn (PS)Poet pidlench kredit: 4Jmno vyuujcho: Mgr. Kristna Bobkov, Ph.D.

    Obsah pedmtu1. Estetika a obecn teorie umn pedmty, metody a cle, vazby mezi obory. Definice a pojet umn (techn, svobodn, krsn umn).2. Problematika slohu skal pojm pevzatch z jinch umnovd, pojet Kuhnovch paradigmat, Foucaultovo epistma.3. Estetick kategorie krsna, vzneena, eredna atd. ve slohov promnlivosti.4. Estetick kategorie estetick dispozice, este-tick reakce, funkce Estetika jako teorie recep-ce umleckho dla. Vlastnosti umleckho dla, otzka jejich objektivity (formalismus, struktura-lismus).

    5. Estetick soud jeho objektivita a nor-mativita, Kritika soudnosti I. Kanta.6. Prodn estetino tematizace v es-tetickch spisech, Hegelovo vylenn z estetiky.7. Krize estetiky? Pehled zkladnch sm-r a metod estetiky od zaloen discipl-ny r. 1750 sthetik von oben, unten.8. Estetika jako teorie smysl temati-zace jednotlivch smysl (ivl) v um-leck tvorb a jejich estetick reflexe,propojovn umn pro komplexitu smyslovch poitk.

    Mgr. Kristna Bobkov, Ph.D.Po studich hudebn vdy a estetiky na FFMU, kter ukonila diplomovmi pra-cemi na tma stedoevropsk literrn moderny a hudebn poetiky Empfindsa-mkeit, pokraovala v doktorskm studiu estetiky. Nyn je odbornou asistentkou stavu hudebn vdy pro obor Sdruen umnovdn studia a Teorie a provo-zovac praxe star hudby. Zabv se obecnou a hudebn estetikou, vztahy mezi eskou a nmeckou kulturou pe-lomu 19. a 20. stolet a hudebn-estetic-kmi traktty 18. stolet.

    9. Estetika jako program autorsk tvr stanoviska versus estetick proudy.10. Anestetino jako estetick kategorie Welschovo a Scrutonovo pojet postmoderny.11. K jako estetick fenomn.12. Konec umn? Aktualizace a novost jako program moderny, vyerpn tohoto programu. Zcizen a aktu-alizace v ruskm formalismu.

    Doporuen literaturaFuka, Ji. Hudebn estetika jako konkretizace obecn estetiky a muzikologick disciplna. Brno : Masarykova univerzita, 2001.Kuhn, Thomas Samuel. Struktura vdeckch revoluc. Praha : Oikoymenh, 1997.Kulka, Tom. Umn a k. Praha : Torst, 2000.Mukaovsk, Jan. Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty. Praha : Fr. Borov, 1936. Nejedl, Zdenk. Krize estetiky. In: Nejedl, Zdenk. Umn star a nov. Praha : Editio Supraphon, 1978.Niederle, Rostislav. Estetika. Sbornk text pro studenty umleckch kol a umnovdnch obor. Brno : Vutium, 2004.Scruton, Roger. Estetick porozumn. Brno : Barrister & Principal, 2005.Stibral, Karel. Pro je proda krsn? Estetick vnmn prody v novovku. Praha : Dokon, 2005.Welsch, Wolfgang. Estetick myslenie. Bratislava : Archa, 1993.

    Vyuovac metodyKolektivn vuka.

    Metody hodnocenZkouka psemn test a stn pohovor.

    vod do estetiky a obecn teorie umnTermn vuky: US 56 (PS) steda 10.00 11.35 hod.; FF MU HV, posluchrna D22Zatek vuky: PS 8. 10. 2007

    Termn vukyPS: US 56 steda 10.00 11.35 hod.; FF MU HV, posluchrna D22Zatek vuky: PS 8. 10. 2007

    KapacitaBez omezen.

  • 52 53

    PROMNY SOUBORNHO UMLECKHO DLA (jarn semestr)

    AnotacePedmt bude sledovat sdruen jednotlivch umleckch obor od nejranj podoby eck tragdie (a zejmna jej ideologick reflexe v 19. stolet) a po postmodern multimediln for-my. Problematiku budeme pozorovat jak stanovisky estetickmi, ecmi vlastnosti umlec-kho artefaktu na kle irokho spektra estetickch kategori, tak tak pohledem umno-vdnm, ozejmujcm podstatu umn z hlediska autorskho tvrho procesu. Jak se tedy kryje autorsk touha po komplexit umleck vpovdi a intenzity recipovanho proitku se zisky a ztrtami jednotlivch umn (spor formalismu s Wagnerovm konceptem)? Jak se vyrovnv stvajc kultura s poruovnm tradovanch estetickch knon jednotlivch umleckch odvtv a jak se to podepisuje na vnmn umn a jeho funkce v modern a post-modern kultue? Pozornost tedy bude vnovna tak tomu, jakm zpsobem se monost opakovateln recepce podepisuje nejen na hodnocen umn a zmny jeho kulturn pozice (Benjaminova ztrta aury), ale tak na vt komplikovanosti, s n se pot prv ji pi vytven umleckch artefakt.

    SylabusNzev pedmtu: Promny soubornho umleckho dla (Kd US 90)Typ pedmtu: pednkarove pedmtu: voliteln pednka bakalskho stupnRok studia: pednka je urena poslucham bakalskho studiaSemestr: jarn (JS)Poet pidlench kredit: 3Jmno vyuujcho: Mgr. Kristna Bobkov, Ph.D.

    Obsah pedmtu1. antick msick umn od jednotlivch umn a jejich specilnch funkc k jednot eck tragdie stmelen idej a umn- Aristotelova Poetika, antick est. teorie2. ideologizujc reflexe antiky v 19. stolet ve vztahu k soubornmu umleckmu dlu umn jako nvrat k celistvosti mtu Friedrich Nietzsche a obroda umn Zrozen tragdie z ducha hudby3. barokn slavnost jako Gesamtkunstwerk umleck dla k pleitostnm reprezentativnm oslavm jako spojen vech umleckch druh

    4. duchovn koncept Gesamtkunstwerk kostel jako teatrum, psobc na cel komplex smysl recipienta5. romantick koncept spojovn umn jako tvr pro-gram srovnvn s klasicistnmi teoretiky reflektujcmi hra-nice jednotlivch umleckch obor G. E. Lessing: Laokoon6. Gesamtkunstwerk Richarda Wagnera Wagnerova vize hudby budoucnosti revolta vi jeho ideologizaci vysok kultury my-tologick opery Richarda Strausse a Hugo von Hof-mannsthala7. sdruovn umn poprask a smen ve formalis-tick estetice Otakar Hostinsk Souborn umleck dlo z hledis-ka formln estetiky pnos Hostinskho reflexe problematiky souborn-ho umleckho dla k esk estetice a transformovn eskho estetickho formalismu do strukturalismu8. technika jako vpomoc v totalit psoben umlec-kho dla otzka opakovan reprodukce jako podnt vt kom-plexity umleckho dla, a tak i mezioborovho sdru-ovn Walter Benjamin Umleck dlo ve vku sv technick reprodukova-telnosti9. mdia v umn jako nhrada modernistickho pro-gramu aktualizace zprostedkovn smyslovch poitk v komplexit aktualizace v teorich ruskho formalismu10. postmodern estetizace ivotnho prostoru ivotn podl na soubornm umleckm dle?11. novodob projekty soubornho umleckho dla muzikl Ivo Osolsob: Divadlo, kter tan, zpv a hraje

    12. Gesamtkunstwerk izace starho umn postmodern inscenace a pravy sta-rho, pedmodernho umn v otzce, zda dnes jet dokeme ohodnotit dlo rezignujc na integraci smyslovch po-itk krize tradinch druh jako romn

    Doporuen literaturaDnchen, Sybill. Das Gesamtkunstwerk als Auflsung der Einzelknst. Bielefeld : Aisthesis Verlag,1998.Finger, Anke. Das Gesamtkunstwerk der Moderne. Gttingen : Vandenhoeck & Hoeck, 2006.Fornoff, Roger. Die Sehnsucht nach dem Gesamtkunstwerk. Hildesheim : Olms, 2004.Merte, Angela. Totalkunst: intermediale Entwrfe fr eine Aesthetisierung der Lebenswelt. Bielefeld : Aisthesis Verlag,1998.

    Vyuovac metodyKolektivn vuka.

    Metody hodnocenKolokvium sestvajc se z psemnho testu a stnho pohovoru.

    Termn vukyJS: US 90 ter 15.00 16.35 hod.; FF MU HV, posluchrna D21Zatek vuky: JS 18. 2. 2008

    KapacitaBez omezen.

    Promny soubornho umleckho dlaTermn vuky: US 90 (JS) ter 15.00 16.35 hod.; FF MU HV, posluchrna D21Zatek vuky: JS 18. 2. 2008

  • 54 55

    UMN NOVCH MDI: MEZI UMNM A TECHNIKOU I. a II.

    AnotacePednka je vnovna vvoji umn novch mdi v kontextu umn 20. stolet. Zam-me se na historick vvoj, zkladn nry medilnho umn, vrazn tmatick a formln tendence a na tvorbu vznamnch osobnost, kter pisply k rozvoji tto umleck oblasti.V podzimnm semestru se posluchai seznm s nstroji pro teoretick a konceptuln uchopen zkladnch tendenc ovlivujcch vvoj umleck tvorby piblin 1. poloviny 20. stolet smrem k vyuit technickch apart jako nstroj tvorby a mdi komunikace, kter pisply ke vzniku tzv. umn novch mdi.V jarnm semestru se budeme vnovat vvoji umn novch mdi v kontextu umn 20. stolet. Zamme se na konceptuln a sociologick podhoub vzniku umn novch m-di (od 60. let 20. stolet) a dle budeme sledovat vvoj zkladnch tmatickch a forml-nch tendenc, kter se v oblasti umn novch mdi uplatuj.Promnu reflexe mdi v umleck tvorb meme slovy Dietra Danielse popsat jako v-voj od modernho umn jako medilnho umn (manifesty a hledn specifickho jazykamdi) a k opanmu postoji, kter meme charakterizovat mottem: mediln umn jako anti-mediln umn (odhalovn strategi mdi).

    SylabusNzev pedmtu: Umn novch mdi: mezi umnm a technikou I. a II. (Kd IM003 a IM017)Typ pedmtu: pednkarove pedmtu: bakalsk stupe, povinn pedmtRok studia: pednka je urena poslucham bakalskho studiaSemestr: podzimn, jarnPoet pidlench kredit: 4 + 4Jmno vyuujcho: Mgr. Jana Horkov, Ph.D.

    CleKurz si klade za cl poskytnout poslucham nstroje pro teoretick a konceptuln uchopen problematiky umn novch mdi s drazem na multimediln a intermediln tvorbu a sfru performance a performannho umn. Kurz poskytne poslucham infor-mace a teoretick nstroje pro orientaci v historickm podhoub souasn multimediln tvorby (v podob teoretickch reflex, umleckch manifest a historickho prezu kon-krtn umleckou tvorbou).

    Obsah pedmtuPodzimn semestr (PS): Pedchdci medilnho umn, vechno modern umn je mediln umn.1. vod: vymezen pojm souvisejcch s novmi mdii:Umn a kultura ovlivnn vdeckch vzkumem.Umn/kultura novch mdi.Multimedia.Interaktivita atd.2. Mdia nahrazuj umn:W.Benjamin, B.Brecht, L. Fontana (fotografie, rozhlas,film). Umn reaguje na mdia: umleck avantgardy (tvorba a manifesty reflektujc vvoj mdi).M. Duchamp.3. 50. 60.lta: Formovn t zkladnch strategi me-dilnho umn:a) utopicko-emfatick strategieb) receptivn-analytick strategiec) kriticko-destruktivn strategie4. TelevizeTV jako svtov sla, TV mdium bez umnTelevizn pijma jako umleck materil.Televize umn budoucnosti? Intervence a kooperace od 70.let.Post-utopick strategie

    Mgr. Jana Horkov, Ph.D.Obor divadeln vda studovala na KU v Praze a na MU v Brn (19952001. Diplo-mov prce: Monosti divadla v syst-mu interaktivnch mdi). Absolvovala studijn pobyt na katede Medilnch studi Laponsk univerzity ve Finsku. V roce 2004 obhjila na FF MU dizer-tan prci apkovy univerzln roboti. Od tho roku psobila jako odborn asistent na stavu pro studium divadla a interaktivnch mdi FF MU a od roku 2006 dosud na stavu hudebn vdy (obor Teorie interaktivnch mdi) FF MU. Vzkumn zamen: vztah media-per-formance, robotick umn. Vsledky vzkumu prezentuje na domcch a za-hraninch konferencch a v odbornch sborncch a periodikch.V roce 2004 zskala cenu na konferenci EMCSR ve Vdni za pspvek v sekci historie vdy. Je spolueditorkou pipra-vovan publikace Prostor-Media-Perfor-mance/Rume-Medien-Performance, Praha 2007.

    Jarn semestr (JS): Mediln umn (intermedia-multimedia) od umn ovlivujcho mdia k mdim ovlivujcm umn.1. Intermedia:Netradin performann techniky, zpochybujc tradin chpn formy, kategorizace a kompozice.Vznik nr: happening, performance art, interaktivn instalace.Experiments in Art and Technology, E.A.T. (1966).2. Video art a video-instalace.

    Umn novch mdi: mezi umnm a technikou I. a II.Termn vuky: IM003 (PS)/IM017 (JS) steda 13.20 14.55 hod.; FF MU HV, posluchrna D21Zatek vuky: PS 8. 10. 2007; JS 18. 2. 2008

  • 56 57

    3. Audio art a intermedia (zvukov instalace a virtualizace hudby).4. Realita/Medialita: hybridn procesy mezi umnm a ivotem (procesuln mediln umn a performance art).5. Tlo, tlesnost a nov mdia (Stelarc, Orlan, feminismus a video).6. Technologick konstrukce asoprostoru: aspekty percepce (od video artu k virtuln re-alit, od experimentlnho filmu k fyziologickm inkm, extenzm a prostorm percep-ce).7. Sociln technologie (dekonstrukce, subverze a utopie demokratick komunikace. Post--utopick vs. utopick strategie medilnho umn).8. Interaktivita, participace, networking umn a telekomunikace (oteven dlo interak-tivn instalace a performance HCI).9. Virtuln vyprvn (od krize vyprvn pbh k novmu vyprvn jako mentln schopnosti).10. Kybernetick skulptury (inscenovn technologie robotick umn evolun umn).11. Imerze a interakce (od kruhovch fresek k interaktivnm obrazovm prostorm. Digi-tln umn).

    Povinn literaturaFrieling, R.; Daniels, D.: Medien Kunst Netz/Media Art Net. Vde-New York: Springer, 2004; Rovn elektronick verze: < http://mediaartnet.org >Rusnkov, K.: V toku pohyblivch obrazov. Antolgia textov o elektronickom a digitlnom umen v kontexte vizulnej kultry. Bratislava: AfadPress, 2005Goldber, R. L.: Performance Art From Futurism to the Present. Londn/New York: Thames & Hudson, 1979Ed. Wardrip-Fruin, N. a kol.: The New Media Reader. Cambridge: The MIT Press, 2003Rush, M.: New Media in Late 20th-Century Art. Londn/New York : Thames&Hudson, 1999

    Doporuen literaturaFrieling, R.; Daniels, D. Medien Kunst Interaktion, Die 80er und 90er Jahre in deutschland/Media Art Interaction, the 1980s and 1990s in Germany. Springer, 1997Hansen, Mark, B.N.: New Philosophy for New Media, MIT Press, 2004Dunn, D. Vasulka, W. Vasulka, S. (eds.): EIGENWELT DER APPARATE WELT, Pioneers of Electronic Art. Linz: Ars Electronica, 1992Grau, O.: Virtual Art, From Illusion To Immersion. Cambridge, Massachusetts Londn, Anglie: MIT Press, 2003Murray, J., H.: Hamlet on the Holodeck, The Future of Narrative in Cyberspace. Cambridge, Massachusetts: MIT Press, 1997

    Vyuovac metodyast na pednkch, kter se konaj v rozsahu 2/0 kad tden a nastudovn povinn literatury a text doporuench v seznamu literatury, ppadn v jed-notlivch pednkch.

    Metody hodnocenZkouka formou znalostnho testu v obou semest-rech.

    Termn vukyPS: IM003 steda 13.20 14.55 hod.; FF MU HV, posluchrna D21JS: IM017 steda 13.20 14.55 hod.; FF MU HV, posluchrna D21Zatek vuky: PS 8. 10. 2007; JS 18. 2. 2008

    KapacitaBez omezen.

    Umn novch mdi: mezi umnm a technikou I. a II.Termn vuky: IM003 (PS)/IM017 (JS) steda 13.20 14.55 hod.; FF MU HV, posluchrna D21Zatek vuky: PS 8. 10. 2007; JS 18. 2. 2008

  • 58 59

    1 H

    ud

    ebn

    fak

    ult

    a Ja

    n

    kovy

    aka

    dem

    ie m

    zi

    ckc

    h u

    mn

    v B

    rn,

    Ko

    men

    skh

    o n

    m. 6

    , 662

    15

    Brn

    o2

    Div

    adel

    n f

    aku

    lta

    Jan

    ko

    vy a

    kad

    emie

    m

    zick

    ch

    um

    n v

    Brn

    , M

    ozar

    tova

    1, 6

    62 1

    5 B

    rno

    3 Fa

    kult

    a v

    tvar

    nch

    um

    n V

    yso

    kh

    o u

    en

    tec

    hn

    ick

    ho

    v B

    rn

    A

    teli

    r m

    ult

    imed

    ia,

    do

    ln 4

    95/1

    9, 6

    03 0

    0 B

    rno

    4 Fi

    lozo

    fick

    fa

    kult

    aM

    asar

    ykov

    yu

    niv

    erzi

    tyv

    Brn

    ,

    stav

    hu

    deb

    nv

    dy

    b

    ud

    ova

    J,G

    ork

    ho

    7,60

    200

    Brn

    o

  • 60

    Projekt . CZ.04.1.03/3.2.15.3/0428 je spolufinancovnEvropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk republikyv rmci Operanho programu Rozvoj lidskch zdroj, Opaten 3.2.

    Grafick prava: Tereza Mikotov

    Vydal:Jankova akademie mzickch umn v Brn ve spoluprci s FaVU VUT v Brn a FF MU v Brn

    Tisk: Edin stedisko JAMU v Brn

    2007

    Pro bli informace o projektu kontaktujte:

    JAMU HUDEBN FAKULTAMgA. Kateina PolkovProjektov manaerkatel.: +420 542 591 606e-mail: polaskova@jamu.cz

    JAMU DIVADELN FAKULTAMgA. Jakub OndrouekProjektov manaertel.: +420 542 591 335e-mail: ondrousek@jamu.cz

    www.jamu.cz/projekty-esf/

    INOVACE UMLECKY ZAMENCH STUDIJNCH PROGRAM V OBLASTI MULTIMEDILN TVORBY