1STIP.CZMAGAZÍN PRO STUDENTY

ZDARMA PROSINEC/LEDEN 2008/2009 (11)

Studenti nad 26Strahov a jiné kolejeO etice s Václavem Moravcem

2 STIP.CZ ROZHOVOR

Getting satisfaction from what you do.Just another day at the o�ce for a Tiger.

Visit accenture.cz/career

Choose Accenture for a career where the variety ofopportunities and challenges allows you to make adi�erence every day. A place where you can developyour potential and grow professionally, workingalongside talented colleagues. The only place whereyou can learn from our unrivalled experience, whilehelping our global clients achieve high performance.

If this is your idea of a typical working day, thenAccenture is the place to be.

3STIP.CZEDITORIAL & OBSAH

EDITORIAL

Vypadá to, že zima se už hlásí o slovo. V době, kdy vám píšu tyto řádky, napadl v Praze první sníh. Když jsem se včera vzbudila a uviděla z okna bílou pokrývku, sku-tečně mě to potěšilo. Spolubydlící však mou euforii nesdílela, a hned jsem si vyslechla spršku poznámek na „hnědou břečku“ ve městě. Nejšťastnější nebyl ani kamarád, který se hned před obědem vydal autem do města. Mé nadšení nakonec také dlouho nevydrželo. Opadlo už večer, když jsem s několika kamarádkami vyrazi-la na drink. Rychle jsem pochopila, že tohle počasí nepřeje módě – zejména kozačkám na osmicentimet-rovém podpatku. Zvláště tehdy, když už jste si dopřáli silnějšího alkoholického nápoje. Procházením se v nich po zledovatělém Staromáku riskujete v lepším případě trapas před větší skupinou anglických turistů, v tom horším úraz. Takže jsem nakonec také uznala, že kopec bílé pokrývky je přece jen lepší vychutnat si na horách. První sníh mi též připomněl, že rok se nezadržitelně blíží ke konci a s ním i Vánoce a zkouškové období. Konec roku nám tak nějak vždycky připomíná, co všechno jsme ještě chtěli udělat, ale nestihli jsme to. Vánoce pro nás představují stresy, jestli stihneme nakoupit dárky pro všechny rodinné příslušníky, kamarády, případně partnery (v období kolem Vánoc doporučuji radši žádné nemít :-), no a jak stresující je myšlenka trávení dní nad učením, ani připomínat nemusím.Dobrým způsobem, jak se s tímto hektickým obdobím vyrovnat, je zajít si na nějakou dob-rou předvánoční party (holky, ale opravdu radši bez podpatků), dát si svařák na vánočních trzích a Silvestr si pořádně užít například na chatě s kamarády.Zpříjemnit předvánoční shon se vám pokusíme i my, a to naším novým a posledním vydá-ním Stipu v tomto roce. Na dalších stranách si tak můžete přečíst, jak vypadá studentský (nebo spíš nestudentský) život, když ještě studujete a je vám 26 a více, jaké podivíny můžete potkat na přednáškách nebo jak to vypadá s kolejemi na Strahově a dalších místech. Mně už jen zbývá popřát vám, abyste si v době svátků také oddechli, na Silvestra dobrou zábavu a ve zkouškovém dobré nervy a vstřícné zkoušející.

Tatiana Veščičíková

4 STIP.CZ NEWS

OSTRAVA: Choďte s notebooky místo s holkamiČasy logaritmického pravítka jsou dávno v tahu a bavit se hraním pexesa už taky není tak úplně moderní. U nás ve škole to už dááávno víme, proto se i ten nejpo-nuřejší kout VŠB může pochlubit svitem obrazovky notebooku a samozřejmě jeho nadšeným uživatelem. Jelikož nedbám soukromí ostatních lidí, často nahlížím do osmi až devatenáctipalcových monitorů, moje naivní představy, že dotyčný dělá „něco do školy“, se jako pára rozplynuly při prvním uzření rozpixelovaného (avšak jinak velmi nápaditého) porna… za povšimnutí stojí taky otravný Travian a to samo-zřejmě za známého „O OU“ z ICQ. Hodně v kurzu jsou graficky nadupané hry, resp. běhat s virtuálním panákem po kopci, lézt po skále a brodit se v šutrech – lahůdka pro lidi z Hornicko-geologické fakulty. Chtěla bych touto cestou pozdravovat naše IT chlapce a vzkázat jim: Hoši, chodit s noťasem místo holky není ostuda! Ten počítač je mnohem chytřejší, zábavnější a mnohdy i přítulnější, nebolí ho hlava, nemá matku a nevadí mu, že máte více notebooků. Někdy je opravdu lepší 8 giga RAM než 80D…

Čeští vs. zahraniční studenti na TUL během konání MSVedení Technické univerzity v Liberci rozhodlo, že po dobu konání MS 2009, kdy budou koleje obývat sportovci, zajistí náhradní ubytování pouze zahraničním studentům. Češi se musí postarat sami. Už při sjednávání smluv ohledně letošního ubytování na kolejích si univerzita vyhradila právo vystěhovat studenty po dobu konání MS 2009. Při světovém šampionátu budou koleje vyhrazené pro sportovce. Nebylo by to nic zvláštního ve chvíli, kdy by bylo zajiště-no náhradní všem studentům, kteří se zde během konání MS budou muset zdržovat. Po dobu od 30. ledna do 7. března ale budou zajištěné náhradní prostory pouze za-hraničním studentům. Tak prezentoval stanovisko TUL ředitel kolejí a menz Zdeněk

Kračmar. Tisková mluvčí TUL Jaroslava Kočárková se k problému taky vyjádřila: „Považuji za logické, že zahraniční studenti například z Jihoafrické republiky dostanou náhradní ubytování,“ uvedla a neváhala upozornit, že kdyby mis-trovství světa nebylo, nebyla by ani rekonstrukce. Zde nutno podotknout, že koleje jsou v alarmujícím stavu a rekon-strukce je tak či tak nutná.Východiskem pro studenty, kteří v Liberci i pracují, a nemohou proto opustit Liberec během konání MS, je privát. Za normálních okolností ho není možné sehnat ve stejné cenové úrovni jako kolej. Jedině snad že se spokojíte s jednou místností sdílenou s dalšími několika lidmi…

PRAHA: Zaseklé výtahyKaždý den míří studenti do stále stejné školy a každý den mají stále ty samé problémy. Tak například u nás na Stavební fakultě ČVUT máme neustále problémy s přesuny mezi učebnami po naší budově. Není to právě malá stavba, má devět

5STIP.CZNEWS

Končí vám na jaře studium?Seznamte se s příležitostmi v PwC!

PricewaterhouseCoopers nabízí absolventům VŠ v ČR uplatnění v oborech audit a účetní poradenství, daňové poradenství a poradenství pro podniky. Sledujte www.pwc.cz/absolventi nebo se zaregistrujte na www.pwc.cz/kariera.

Theplacetosucceed www.pwc.cz/absolventi www.pwc.cz/zapojtese© 2008 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. „PricewaterhouseCoopers“ označuje českou společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., či dle kontextu síť členských společností PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.

The place to succeed

pater s přibližně dvaceti místnostmi. Problém je tedy nasnadě. Jak se dostat včas a pohodlně do některého z vyšších pater, ne-li přímo do devátého? Jistěže se zde nacházejí schodiště a to hned troje, jenomže jen jedno je v dosahu nejvíce navštěvovaných míst, a je tedy nejvíce frekventované. Dále tu jsou samozřejmě výtahy, a to je problém největší. Jejich užívání je sice pohodlné, ovšem dostat se dovnitř ve špičce dá docela zabrat a čas spotřebovaný čekáním na volné místo plně vynahradí dobu potřebnou ke zdolání schodů do kýženého podlaží. Ale ani zde to nekončí. Často se stává, že výtahy jsou přetížené a nejedou, nebo se v horším případě zaseknou, a tehdy se může dotyčný nešťastník se včasným pří-

chodem rozloučit nadobro. Tento problém možná nemá řešení, ale za upozornění stojí. Kdo ví, třeba to jde i inteligentněji.

ZLÍN: Ve Zlíně se koná pátý ročník celoevropského srazu námořníkůJiž popáté se ve zlínském rockovém klubu Golem bude konat 17. prosince celoevropský sraz námořníků a trosečnic pod názvem Kotva 2008. Tuto recesistickou akci pořádá Námořnická unie, která vznikla spontánně v roce 2004 a sdružuje lidi jak z řad studentů všech fakult Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, tak také absolventy a ostatní zajímavé jedince, kteří se školou nemají nic společného. Jako správní námořníci slibují pořadatelé dostatek rumu za skvělou cenu. Jen během říjnové akce pod názvem RumiUm se vypilo 129 litrů námořnické pochutiny. Celý večer bude doprovázen zlínským orchestrem Avion Swing Band a nebude chybět ani palubní DJ Mira. Členové NU svépomocně pořádají hudebně-zábavné akce pro studenty, zprostředková-vají komunikaci mezi pedagogy a studenty a také se podílí na pořádání dalších kulturních akcí. Název Námořnická unie byl zvolen právě tak, aby vystihoval absurditu existence nejrůznějších organizací, jelikož ve Zlíně sice žádné moře není, ale spousta námořníků ano.Jubilejní Kotva 2008 vypukne úderem sedmé hodiny večerní a bude zahájena slavnostním průvodem delegátů NU.

Počet studentů na Stiplist.cz překročil 5000Již rok se snažíme všem studentům zpříjemnit studium možnostmi, které nabízí portál Stiplist.cz. Každý student nebo absolvent střední nebo vysoké školy si na www.stiplist.cz může během několika minut založit profil, nahrát fotografie, sdílet dokumenty nebo uzavírat přátelství. U svých přátel pak vidíte i vybrané kontaktní údaje, domluvě o posezení u kávy nebo i piva tak nic nebrání. Dostáváme desítky emailů spokojených uživatelů, kterým se právě díky Stiplistu podařilo najít osudovou lásku nebo partnera na sport či jiné aktivity, ačkoli seznamování není hlavním smyslem portálu. Tím je vy-tvořit studentské zázemí, nějaké virtuální místo jen pro studenty, kde se lidé ze všech škol z různých koutů naší republiky budou potkávat a vyměňovat si zkušenosti, zážitky a studijní materiály. Zaregistrujte se a přidejte se také!

6 STIP.CZ GLOSY

V Říši středuPoslední dobou není dne, kdy bych neslyšel či nečetl o Číně. Nemys-lím tím „Made in China“ na mém laptopu, ale nekonečné odkazy na obrovský tržní potenciál, zvyšující se koupěschopnost obyvatel a jejich brand-awarness, a s tím související příležitosti.Jak se říká – kdo nevěří, ať tam běží. A jelikož příležitostí je třeba využívat, nikoli je promarňovat, rozhodl jsem se běžet. Nejprve jen na prodloužený víkend a následně v létě, kdy je o něco méně studijně pracovních aktivit, na pár týdnů. V pekingském Soho jsem se podíval na několik nadějných start-upů se západním kapitálem, navštívil jsem čínské kluby i full-service spa a spolu s čínskými manažery, většinou absolventy Ivy League nebo Grande École, vypil litry skotské se zeleným čajem. A verdikt? Do svého týdenního rozvrhu jsem po návratu zařadil několik hodin čínštiny. Budou se hodit.

Petr Hýl (25), zlínský rodák, podnikatel a M.Sc. student Leiden University v Nizozemí

Rozum zůstává státDrzost a neuvěřitelná troufalost členů rozpuštěného a zakázaného Komunistického svazu mládeže nezná mezí. Pro připomenutí bylo toto občanské sdružení zakázáno pro neslučitelnost s ústavou a ústavními zákony naší země. I přesto je jejich mateřská KSČM financuje a poskytuje jim sídlo v ulici Politických vězňů. Rudí dorostenci zastávají názor, že Klement Gottwald byl hrdinou a doktorka Milada Horáková zločincem a přirozeně si trest smrti zasloužila. Tímto prohlášením přispěli čeští komsomolci k výročí událostí 17. listopadu a začátku konce 40leté vlády jedné strany. Jejich guru Klement Gottwald ve své první parlamentní řeči pronesl:„My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry.“ Jak se později ukázalo, svá slova dodržel a po únoru 1948 mu a jeho věr-ným pod ochranou velkého Stalina nic nebránilo nabité zkušenosti zúročit a vyřídit si účty s nepohodlnými. Dále jsem se dozvěděl, že Klement Gottwald udělal hodně pro běžné občany a uplatňoval politiku s lidmi pro lidi. Jen soudruzi zapomněli dodat, že kdo nešel s lidmi, putoval dobývat uran do komunistických koncentráků. Pro mnohé tam skončil jim vyměřený čas na tomto světě.Jen naprostý hlupák může schvalovat fémovou vraždu Milady Horá-kové. Její život, odkaz a vražda z rukou rudých katů jsou všeobecně známy a nemá smysl o tom psát. Jen bych dodal, že to byl právě dělnický prezident Gottwald, kdo přes protesty takových osob jako

Albert Einstein, Winston Churchill či Bertrand Russel milost Miladě Horákové neudělil. Následný způsob popravy byl neuvěřitelně brutální. Uplatnila se takzvaná poprava na šibenici typu „prkno“, při němž se odsouzený pomalu udusil. Všem bych doporučil pročíst si poslední korespondenci doktorky Horákové, kdy v cele čekala na blížící se smrt. Přes všechny útrapy vězení, neustálou šikanu ze strany bachařů si zachovala lidskou důstojnost a čest. Čest si však nezachovávají mladí soudruzi, kteří si dovolují špinit její jméno. Možná jde z jejich strany o cílenou provokaci za účelem zviditelnění se v médiích. I přes zákaz členové Komunistického svazu mládeže nadále pokračují ve své činnosti. V poslední době založili hned několik občanských sdružení s naprosto totožnými cíli, to vše jim dnešní demokracie a právní řád umožňuje. Další zákazy by skončily se stejným výsledkem, nahrávalo by to jen těmto po-matencům, kteří by se cítili jako novodobí mučedníci. Uvidíme, jak se k další činnosti levicových radikálů postaví ministerstvo vnitra, ale obávám se, že účinnou páku proti pokračování šíření zrůdných názorů nenalezne.

Jakub Vozdek (23), student Právnické fakulty UK

Úsměv, prosím!Z poslední hodiny Obchodního práva jsem si odnesla jednu opravdu za úvahu stojící větu: „Člověče, když si uvědomím, jakej já jsem inženýr, tak se bojím jít k doktorovi!“ Na úvod semináře vtip od přednášejícího (o právě dostudovaných vysokoškolácích), jen pro rozptýlení, naneštěstí pro mne takové, že si z dalšího průběhu vyučování na nic valnějšího nevzpomínám, to bych musela zalovit v poznámkách. (I když aspoň něco!) Ale k věci. Tahle hořkoslad-ká pravda mne donutila se zamyslet, jaký je skutečný rozdíl mezi „tím inženýrem a doktůrkem“.. Oba téměř bez praxe, stále ještě opojeni životem mezi kolejí a univerzitou. Jenže doktor se na vás při vyšetření NEMŮŽE zatvářit rozpačitě. (Já bych tedy ze zubařského křesla rozhodně utekla!) Takže je to v dokonalosti herectví? Působit navenek, jak působit MUSÍ, přičemž nejlépe přesvědčit o „ žádoucí pravdě“ i sám sebe? Raději nemyslet a i příště bezmyšlenkovitě jít k doktorovi s důvěrou a vírou, že JE naše spasení :). Je to tak nakonec i v životě, jak se vnímáte sami, bude vás vnímat okolí. A proto opakujme několikrát denně: „Jsem skvělá/ý, cítím se

7STIP.CZGLOSY

šťastně a vůbec vše kolem mne je záviděníhodné!“ (Pozn. autorky: s říkankou začínejte nejdříve raději jen v duchu, zprvu by to na vaše postavení ve společnosti mohlo mít dopady spíše negativní, lidi prostě neradi slyší pravdu...)

Martina Trnková, studentka 3. ročníku Právnické fakulty UK, Miss Academia 2008

Slabé chvilky věčných cestovatelů…Dnešek byl opět neskutečně únavný. V Moskvě jsem již třetí mě-síc a už jsem si zvykl. Líbí se mi tady. Občas však neuniknu vlivu

všudypřítomného stresu. Nekonečné přelidnění, slunce jsem ne-viděl ani nepamatuju. Shon se školou a prací. Do toho opakující se záněty očí a střevní zážitky – důsledky místní vody. Padla na mě melancholie, která se jindy projevuje jen velmi zřídka. Obrat přinesla až návštěva Českého domu (při ambasádě ČR). Je to malá česká oáza se vším všudy. Dvě hospody, hotel, sauna, fitko při cenách jako doma, což se na místní standardy blíží nule. V sauně jsem seděl úplně sám a při každém nádechu horkého vzduchu jsem se přesunul do pražského Infinitu, zlínských lázní nebo na chalupu. Dokonalý relax. Následné dvě plzeňské se svíčkovou mě vrátily na nohy. Musel jsem se sám sobě smát, jak málo někdy člověku stačí ke štěstí. Jsem rád, že to vím, a zítra jedu dál… (více v blogu na www.stiplist.cz)

Tomáš Rašner (25), vydavatel časopisu Stip.cz a student Vídeňské ekonomické univerzity

8 STIP.CZ STUDENTS

Totalita je skoro dvacet let pryč. Z kolejí ale nezmizelaPetřínský kopec v Praze je zajímavé místo, kam lidé chodí kvůli výhledu nebo krásné procházce. Málo turistů ale ví, že asi sto metrů od městského parku plného kvetoucích růží se nachází místo, kde je zakonzervován kus naší smutné historie. Řeč je o strahovských kole-jích. Bohužel mnoha neblahými znaky, které zde budou zmíněny, se mohou „pyšnit“ i jiné koleje. Vraťme se ale nejprve do historie. Píše se rok 1932 a Strahov se dostává do hlavní pozornosti národa. Vyrostl zde totiž stadion, který se s plochou 60 tisíc metrů čtvereč-ních mohl chlubit titulem největší stadion na světě. O pětadvacet let později představitelům komunistického režimu dojde, jak lze gigantickou budovu využít k ještě větší prezentaci jejich velkolepos-ti. Zrodil se pojem spartakiáda a pro potřebné masy cvičenců bylo postaveno jedenáct bloků. Speciální dispozice s širokými chodbami a velký odstup jednotlivých bloků sloužily k rychlému sešikování účastníků a jejich pochodu na přilehlý stadion.

Chtěli světlo, dostali obuškemUž v tehdejších dobách se budovy využívaly jako koleje. Místní stu-denti se roku 1967 zapsali do historie, když v počtu dvou tisíc vyšli směrem na Hradčany protestovat proti problémům s elektřinou. Výkřiky „chceme světlo“ ale komunisté pochopili jinak a policie demonstraci brutálně rozehnala jako politickou provokaci. Další historie se již kryje s dějinami celé republiky. Pražské jaro, normalizace, sametová revoluce a změna v myšlení nové generace, která najednou přišla do prostředí patřícího k dědictví minulé doby. Celé místo se změnilo přítomností pěti tisíc mladých lidí. Vyrostla tu nová sportoviště, každý rok si studenti organizují festival Strahov Open-Air a hlavně typickou šeď komunismu v pokojích studentů konečně nahradily barvy. V jednotlivých objektech vzniklo množství různých klubů, z nichž nejznámější je klub 007. Začínaly zde kapely jako Tři sestry, Visací zámek nebo Wohnout.

Boj proti totalitě pokračujeSe změnou režimu ale potíže studentů nezmizely. Naopak. Nyní se dá říci, že studenti bydlící na Strahově bojují na dvou zcela odlišných frontách. Předně se stále potýkají s pozůstatky komunismu, které pro ně symbolizuje vedení kolejí. Ubytovaní mladí lidé si nenechají nic líbit a množství stížností se množí. Vedení kolejí SÚZ ovšem také není v příliš lehké situaci, protože musí udržet koleje, které jsou snad již na hranici životnosti a hygienických norem. Druhá bojová fronta je však mnohem závažnější. Na „strahováky“ totiž dopadla síla kapitalismu. Strahov je ideálním místem pro bydlení. Krásný výhled na Prahu, přilehlý park, díky kopci nízká inverze, tudíž na pražské poměry velmi čistý vzduch a velké sportovní možnosti. V okolí Strahova se množí luxusní vily jako houby po dešti a dráp developerů se nyní začíná zatínat do místa, které je mnohým urba-nistům trnem v oku.

Olympiáda? Zlaté oči…Úředníci magistrátu docela vážně před rokem mluvili o tom, že studenti ČVUT budou v budoucnu přestěhování do olympijské vesničky, která bude bez využití po uskutečněných olympijských hrách v Praze. Jejich sebevědomí v souvislosti s olympiádou bylo tak vysoké, že se nebránili do svých plánů zahrnout i studenty techniky. O rok později, když Praha ve výběru neuspěla a nadšení pokleslo, se priority poněkud změnily. Nyní se spekuluje o vybudování stu-dentského městečka blízko Ruzyně. Sám rektor ČVUT Václav Havlíček prohlásil: „Budoucnost stra-hovských kolejí jistá není.“ Jako problém uvedl absenci jakýchkoliv dotací státu na ubytování a nezájem politiků o navýšení financí vysokým školám. Studenti si zkrátka dnes nemůžou být ničím jisti. Strahov může být vystěhován a zbourán, nebo zavřen hygienou. Obě hrozby jsou stejně reálné. Koleje už dávno nesplňují současné nor-my, přímo volají po rekonstrukci a navíc se v několika kuchyňkách začínají množit štěnice.

9STIP.CZROZHOVOR

Umění úspěchuVždy o krok napřed

Audit • Daně • Řízení rizik • Poradenství • Finanční poradenství

Společnost Deloitte Czech Republic je součástí nadnárodní korporace Deloitte ToucheTohmatsu (DTT) a patří do skupiny čtyř největších světových poradenských firem.

Každý rok nabízíme čerstvým absolventům nebo studentům vysokých školpracovní příležitosti na plný i částečný úvazek v odděleních:

Požadujeme:• VŠ vzdělání – zaměření na ekonomii, finance a účetnictví výhodou• Výborná znalost anglického a českého jazyka, ostatní jazyky jsou

výhodou• Vysoké pracovní nasazení• Ochota učit se a zájem o osobní rozvoj• Dobré komunikační dovednosti a smysl pro týmovou práci• Profesionální vystupování

Přihlášení a výběrový proces:• Zaslání životopisu a motivačního dopisu• Jazykové testy a testy schopností• Osobní setkání se zástupci HR• Assessment Centre nebo pohovory s manažery• Pohovor s vrcholovým vedením firmy

Nabízíme:• Zajímavou a různorodou práci• Pracovní prostředí v prestižní mezinárodní společnosti• Podporu získání profesní kvalifikace• Systematické vzdělávání a profesní rozvoj• Kariérní růst• Široké spektrum benefitů pro zaměstnance

Kontakt:

Vendula Doušová, Human Resources, Karolinská 2, 186 00 Praha 8

Tel.: +420 246 042 492, fax. +420 246 042 016

e-mail: recruitmentCZ@deloitteCE.com

www.deloittekariera.cz

10 STIP.CZ STUDENTS

Paradoxem je, že i když jsou koleje pravidelně nahlodávány zubem času, kolejné se stále zvyšuje. Aktuální cena za bydlení v dvoulůž-kovém pokoji o rozměrech 2,4 × 5, 85 metru přesahuje dva tisíce korun. I když je úroveň kolejí nevalná, studentům se představa odchodu příliš nezamlouvá. Strahov je milován i nenáviděn zároveň.

Místo pokoje kůlnička na dřívíKauza Strahov trochu napovídá o celkové situaci, jaká v hlavním městě vládne, co se týká kolejí. Většinu studentů trápí podobný rozpor, jako se ukazuje na megalomanském Strahově: komunis-mus, který dýchá z každé zdi koleje kontra rychle se zvedající ceny ubytování. Ceny nájmů stoupají samozřejmě také, ale za něco, co funguje, si člověk obvykle zaplatí rád. Pražské koleje mnohdy tuto výsadu nemají.„Vypadá to tu stejně, jako když jsem tady před lety bydlel já,“ pro-hlásil otec jedné studentky, když dceru přivezl na kolej Kajetánka. Jeho pomoc byla nezbytná k tomu, aby studentka medicíny vůbec mohla na pokoji, za který si platila necelé dva tisíce, opravdu bydlet. Pohromadě nedržela ani židle, ani postel. A stůl také ne, jak se ukázalo později. Jedna jeho noha byla na svém místě jen fingova-ně. S pomocí rodičů si medička sestavila pokojík jako lego. Ještě předtím musela vyhodit koberec, ze všeho nejvíc připomínající deku ponechanou deset let v močálu a pak dalších pět let na slunci. Když ho odlepovala od podlahy, toužila na sobě mít speciální oblek proti radioaktivnímu záření…Na jiné koleji zase studenty budili údržbáři s tím, že potřebují pro-vést postřik proti hmyzu. Postřik byl důkladný – zasáhl i jídlo, které rozespalí vysokoškoláci nestačili schovat do lednice. Hned další den se nicméně na dotyčném pokoji objevily dvě štěnice.

Všichni na privát!Po vlnách zdražování, kdy se během let ceny vyšplhaly téměř na dvojnásobek (nutno ale zdůraznit, že část pokryje příspěvek na ubytování, které studenti po vyplnění formulářů získají od univer-zit), přestal být na kolejích přetlak. Ubytování na privátě se často jeví jako výhodnější, protože i když má člověk často pocit, že peníze za nájem hází vidlemi do kanálu, dostává za to odpovídající služby. Zkrátka místo věčného boje s komunismem jen čistý kapitalismus.

Pavel Prchal,Lucie Frydecká,autorka je redaktorkou MF Dnes

Legendární 007Klub je známý svým pozitivním přístu-pem k nekomerční tvorbě a podporou začínajících kapel. Před rokem se na klub snesl stín problémů, když ho chtělo vedení kolejí zrušit, kvůli normu pře-kračujícím hodnotám hluku. Za klub na bloku 7 se ale postavilo mnoho slavných kapel, které se navíc nabídly zahrát jen pro zisk klubu. Uskutečnila se benefiční akce, která přinesla potřebné finanč-ní prostředky pro provedení zvukové izolace stěn a stropu. Známý klub byl zachráněn.

Chtěli světlo, dostali obuškem

Všichni na privát!

Jdeme volat!

Plesk plesk

Špagety!

11STIP.CZROZHOVOR

12 STIP.CZ ROZHOVOR

Když jste po Vašem odchodu z České televize vystoupil v pořadu „Uvolněte se, prosím“, tak jste řekl, že kdybyste dál uváděl diskusní pořad s politiky, tak byste nemusel zůstat normální. Jak to tedy je teď, tři roky po Vašem návratu, cítíte se normální?Doufám, že jsem stále normální a že jsem takový zůstal, i když by to měl asi spíše posoudit někdo z mého okolí.

A proč jste si vůbec tak rychle rozmyslel svůj odchod a po čtyřech měsících se opět do televize vrátil?Protože lidé, kteří na tom se mnou spolupracovali, říkali, že by byla škoda ten pořad úplně zlikvidovat tím, že jsem se rozhodl odejít. A protože se nenašla adekvátní náhrada na mé místo, tak jsem se nechal umluvit.

Jako jeden z hlavních důvodů svého odchodu jste zmínil, že byl vyví-jen značný tlak ze strany politiků, je to tak?Samozřejmě jsem si přehodnotil ty důvody, které k ukončení mého působení vedly. Bylo především zapotřebí nastavit ty podmínky tak, aby ty tlaky, které politici zkoušejí, eliminovaly. Jde především o to, že politici si často Českou televizi přivlastňují. Proto si vůči ní víc

dovolí. Vnímají ji jako parlamentní televizi. Bohužel tato představa jde napříč politickými stranami.

Máte pocit, že díky větší sledovanosti „Otázek“ a jejich většímu jmé-nu, které postupem času získaly, se chování politiků změnilo? To je bezesporu. I když od červnových voleb v roce 2006 je ta vyos-třenost politické situace vysoká, a to vede k tomu, že komunikace a celková nervozita je značná.

A když jste odcházel v roce 2005, tak ta situace nebyla podobně vyhrocená?Když se na to podívám dnes s odstupem času, tak to momentální dění je mnohem horší než vládní krize, která proběhla tehdy. Jaký máte vůbec vztah k politikům, jak je vnímáte?Zvláštní je to, že když se s každým politikem bavíte zvlášť, osobně mezi čtyřma očima, například v zákulisí, tak ta komunikace je často mnohem racionálnější, než když spolu komunikují v politickém diskurzu. Je to velký rozpor mezi jejich osobním neformálním vystu-pováním a tím veřejným.

SVÉ ÚSPĚCHY ODSTARTOVAL V RÁDIU BBC, KDE UVÁDĚL POŘAD INTERVIEW. ZA TEN BYL OCENĚN

CENOU NOVINÁŘSKÉ KŘEPELKY PRO NOVINÁŘE VE VĚKU DO 33 LET. NYNÍ KROTÍ KAŽDÉ NEDĚL-

NÍ POLEDNE NEJMOCNĚJŠÍ MUŽE A ŽENY ČESKÉ POLITIKY VE SVÉM DISKUSNÍM POŘADU, DÍKY

KTERÉMU SE STAL VÍTĚZEM DIVÁCKÉ ANKETY TÝTÝ OSOBNOST TELEVIZNÍ PUBLICISTIKY. JE STÁ-

LE MLADÝ, ALE JIŽ VELICE ÚSPĚŠNÝ REPORTÉR A MODERÁTOR. VÁCLAV MORAVEC S NÁMI MLUVIL

NEJEN O TOM, JAK SE POLITICI CHOVAJÍ MIMO OBRAZOVKY A JAK VNÍMÁ NOVINÁŘSKOU ETIKU,

KTEROU VYUČUJE NA KARLOVĚ UNIVERZITĚ.

13STIP.CZROZHOVOR

Co Vás nejvíc zaráží na chování politiků? Pro mě je nepochopitelné, že je stále méně styčných bodů, na kterých by byli schopní se dohodnout. Chybí mi tam především to, že oni si neřeknou, že je to v zájmu České republiky a v zájmu toho, aby se ta naše země někam posunula. Měli by si uvědomit, že si je my všichni platíme z našich daní a že jsou tady od toho, aby tento stát spravovali především k naší spokojenosti. A jak se chovají politici mimo živé vysílání, spadne z nich během vteřiny, kdy skončí přímý přenos, nějaká ta improvizovaná maska?Ano, oni se opravdu chovají jinak. Při jejich vystupování je vidět profesionalita, proškolení PR agenturami a rady jejich poradců. Na základě jejich rad poté používají běžné fráze typu: „Neskákejte mi do řeči. Kdybyste mi neskákal do řeči, už bych Vám to dávno řekl.“ To jsou takové ty fígle, které jim poradí, a to oni používají stále ve větší míře. Díky tomu se snaží uzurpovat si prostor sami pro sebe. Takže se dá říci, že většinu přenosu bojujete s jejich profesionálně nacvičenými frázemi a snažíte se, aby mluvili k věci? Já jako moderátor musím dokázat krotit ty jejich nacvičené pozice, musím je narušovat. Od toho tam jsem, aby se vždy dostali k jádru věci a nemluvili pouze v těchto profesionálních větách.

Na Karlově univerzitě mimo jiné vyučujete novinářskou etiku. Je podle Vás u nás na špatné úrovni, a jak k této výuce přistupujete, když jste vlastně součást české novinářské etiky?Já si myslím, že novinářská etika je o hodnotách a dialogu, a tak se také snažím vést přednášky se svými studenty. Tzv. pojďme přemýš-let o hodnotách, které my jako novináři a občané máme. Kam by-chom byli ochotni jít v rámci své práce a pak po nějakých sdílených hodnotách té profese. Potom o nich diskutujme a rozdělme to, co je etické a co neetické.

A jak Vy osobně vnímáte etiku?Řeknu to asi takhle: nepřijde mi zcela správné, když napíšeme nějaké definice kodexů a ty se pak učíme nazpaměť. Proto se snažím ukázat na hodinách i své vlastní příklady, kdy jsem měl nějaká etická dilemata. Dalším vhodným příkladem jsou také investigativní po-řady s používáním skryté kamery. Ukazuji pak na těchto příkladech

studentům různá úskalí a také problémy, s kterými se mohou setkat v praxi. Studentům tedy předáváte spoustu svých zkušeností z praxe, mohou Vás také naučit něco oni? To je právě to. Na působení na fakultě mě velice baví, že oni jsou mou další reflexí. Oni Vám to občas dají pěkně tvrdě pocítit.

Takže občas až ztrácejí respekt?Ona dnešní mladá generace je mnohem sebevědomější než ta naše, která byla vychovávána v komunismu. Hodně důležitý byl pro nás vztah k autoritám. Když si představím, co jsme si dovolili jako ročník a jak jsme vystupovali vůči kantorům, byli jsme velice pokorní.

A co je podle Vás lepší, dnešní sebevědomá generace, nebo generace vychovávaná v silném respektu k autoritám?Myslím si, že nejlepší je zlatá střední cesta. Tedy, že ty polemiky ke kantorům by měly být vždy něčím podloženy, nějakými argumenty. Často se totiž stává, že je ten student nemá a jeho polemika je posta-vená na vodě.

Několikrát jste se vyjadřoval v tom smyslu, že veškerá tajemství o zákulisí politického a novinářského života zveřejníte jednou ve svých pamětech, dočkáme se jich?Zatím nemám čas na to, abych si psal systematické poznámky, nebo snad deník, a tak se alespoň snažím schovávat všechny písemné do-klady, dopisy od sekretariátu politických stran, stížnosti, které na mě přichází, a také dopisy od diváků nebo posluchačů. To všechno poté třídím a dávám do jednotlivých krabic a podle toho tedy doufám, že se mi pak vybaví ty zásadní okamžiky. Ať už to byly ty před mým odchodem z televize nebo momenty mého návratu.

Co Vás vedlo k nápadu schovávat si veškeré dokumenty?Jde o to, že až budu psát ty paměti, tak budu moci popisovat ty dilemata, kterým jsem byl vystaven a o kterých nebylo možné mluvit. Zkrátka si myslím, že tam jsou dokumenty, které v rámci korektnosti musím uchovat.

Richard Valoušek, autor je redaktorem MF Dnes

14 STIP.CZ ANKETA

1. Ondra, 22studuje České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechniky

Dostal jsem se na 3 vysoké školy a vybral jsem si České vysoké učení technické v Praze. Na škole jsem opravdu spokojený. Je to nejlepší škola pod sluncem.

2. Andrea, 23Vyšší sociálně-správní škola v Březnici

Na tuto školu jsem chtěla a na jinou jsem se ani nehlásila. Úspěš-ně jsem se na ni dostala a jsem tam opravdu moc spokojená.

3. Veronika, 22Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta

Na tuto školu jsem se chtěla dostat a povedlo se. Přístup ke studen-tům na studijním oddělení není vždy podle mých představ, ale jinak celkem spokojená jsem. Hodnotila bych to tak 80 %.

4. Jakub, 19Strojní průmyslová škola Betlémská

„Chtěl jsem na tuto školu, protože jsem věděl, že se na ni v rámci svých možností dostanu. Ale přístup ke studentům se mi nelíbí, obzvlášť neplnění slibů řečených při přijímacím řízení a na dnech otevřených dveří. S ostatním jsem celkem spokojený.

5. David, 20České vysoké učení technické v Praze, Strojní fakulta

Na tuto školu jsem se chtěl dostat. Přijímačky jsem bez problému udělal a jsem na škole velmi spokojený.

6. Renáta, 23Vysoká škola finanční a správní, Řízení podniku a pod. finance

Jsem na škole velmi spokojená, jak s přístupem ke studentům, tak i s lidmi v našem kruhu. Chodí sem i velmi hezcí a bohatí mladí, muži ale samozřejmě i z hlediska studijního si nemohu stěžovat.

7. Michal, 22Vysoká škola ekonomická v Praze,

Podnikohospodářská fakulta

Spokojený nejsem. Mnoho předmětů neodpovídá anotacím a velké procento mladých vyučujících má neprofesionální přístup ke studentům. Naopak na studijním oddělení mi vždy vyšli vstříc, ale například informační systém je kapitola sama pro sebe.

8. Veronika, 23Vysoká škola finanční a správní, Marketingová komu-nikace

Na předešlé vysoké škole jsem úspěšná nebyla a ani jsem s ní nebyla spokojená, ale na VŠFS je to zatím naopak. Na studijním i profesoři mi zatím vždy vyšli vstříc a kolektiv je taky skvělý. Nemohu si stěžo-vat a vřele doporučuji.

JSTE SPOKOJEN/A SE ŠKOLOU, NA KTERÉ PRÁVĚ STUDUJETE?

Připravila: Veronika Štědráková Foto: Marie Bauerová

15STIP.CZANKETA

16 STIP.CZ BLOG

Jako součást studia na ekonomce máme předepsané zahraniční mise, abychom stvrdili naši mezinárodnost a otevřenost dalším kul-turám. Já jsem si prožil svůj Erasmus v Dublinu na jaře a spoluředi-tel Tomáš Rašner se vydal na přelomu srpna a září na půlroční misi do Moskvy. Chtěl bych hned na rovinu říct, že toto město je pro mě absolutní srdcovka. Jako mladý cucák jsem byl dlouho zakoukaný do jedné Rusky a v té době jsem si slíbil, že se tam jednou podívám. Ten okamžik nastal právě letos v říjnu.

Jeli jsme ve třech, kromě mě ještě spolubydlo Kuba Gabriel a Ivo Děděk, který je obecně pro každou špatnost, co se cestování týče. Nemusím snad ani nijak dlouze popisovat, že pít se začalo už ve Vídni na Schwechatu, takže přímo na Domodědovo airport bylo už pěkně veselo a byl jsem rád, že jsme všechny formality zvládli. Aby ne, půllitrový Gin Tonic v plechu za bratrských 60 rublů, rozuměj asi 45 korun, to se vyplatí. Až později nás Tomáš poučil o tom, co mu říkali ve škole. Don’t drink cheap alcohol. You can die!

První dojmy z Moskvy jsou strašně silné a nejde to slovy popsat, natož napsat nějak souvisle. Je to nekonečný tok otázek, které vám proudí hlavou, a každá z nich by vydala na jeden odstavec. Copak se tu neprodávají jiné mercedesy než eskové limuzíny? Kde končí tato ulice? Končí někde? Tamten dům stojí na kopci? Ne. On je tak velký. Kdo neviděl, těžko si to dokáže představit. Kdo si nedokáže ani představit, tak tu má fotky.

Bydleli jsme na koleji za férových 20 euro za noc, a to včetně milého úsměvu asi 30leté kolejbáby (dežurnaja), která vypadala na padesát. Tomáš s nima má nejlepší vztahy ze všech lidí z patra, prý proto, že umí dobře rusky. Kolej má plastová okna a opravené pokoje jenom v patře 4 a 5, kde bydlí international students. Zbytek koleje vypadá bez nadsázky jako panelák po válce a nejedna zahraniční studentka se po příjezdu na ubytovnu rozbrečela. Jinak Tomáš je tam v podsta-tě něco jako neoficiální vedoucí vůbec nejdůležitějšího patra

v Rusku, možná i díky tomu, že se prý narodil kousek od Moskvy (ve skutečnosti v Olomouci). Svěřil se nám s tím asi po sedmi vodkách…

První večer byl odpočinkový po náročném letu, teprve druhý den se šlo do plných. Základem byla svíčková a pivo v Českém domě a na řadu přichází nejdůležitější bod strategie pití v Moskvě. Napít se ještě v předstihu tak, abychom nenechali později v klubu za drinky celoroční kapesné (při malém pivu za dvě stovky chutná hořce i americký patok), ale zase ne tolik, aby nás ochranik již u vstupu kvůli přílišné opilosti nesmlouvavým gestem poslal k šípku.

Ochranka u vstupu byla vůbec zajímavým prvkem klubů v Moskvě. Ačkoli se ani v Opeře a ani v klubu 13 neplatilo žádné vstupné, pro-bíhá před vchodem důkladná face control, a pokud nevypadáte do-statečně na úrovni a nerusky, nepustí vás polovoják u vstupu dovnitř ani za nic (respektive za pár set euro by se asi nechal přemluvit, ale to zase překračovalo naše možnosti). Kdo nás zná, ví, že propustka u vstupu pro nás byla z půlky štěstí a z půlky asi z milosti. Atmosféru v klubech nemá ani smysl velice popisovat, kdo tam nikdy nebyl, těžko zažil něco jakkoli srovnatelného kdekoli u nás nebo blízkém zahraničí. Snad více napoví fotodokumentace…

Pár vět na závěr. Výlet do Moskvy předčil mé už tak vysoké očekává-ní, a to několikanásobně. Nejde sice o nejlevnější a ani nejkomfort-nější způsob trávení delšího víkendu, ale je to bez přehánění zážitek na celý život. Na tomto místě ještě jednou díky Tomášovi za to, že jsme tam vůbec mohli být, a poznat tak sílu ruské vodky a krásu tamních žen.

Adam Koželačlánek vyšel jako blog na www.stiplist.cz

KOLEGA ZILVAR Z XPUBLISHINGU TVRDÍ, ŽE SPRÁVNÉ MAGAZÍNY MAJÍ BÝT OSOBNÍ. BEZEJMENNÝCH A BEZTVÁŘNÝCH REDAKCÍ JE NA MEDIÁLNÍM TRHU DOST. TENTO ČLÁNEK JE O NÁS.

MOSKVA NA CELÝ ŽIVOT

17STIP.CZROZHOVOR

18 STIP.CZ FEJETON

5. dubna 1980 – zasadil nějaký Karlík strom, a když se vrátil, policho-til ženě postavu slovy: „Máš prdelku, jako když cikáně srazí paty.“4. července 2007 – šel Karlík II. okolo této višně a pomyslel si: „Do prdele, těch tam je jak sviní, vsadím se, že to budu muset zase celé otrhat sám.“3. srpna 2007 – Karlík II. opravdu celý strom otrhal sám a ještě toho dne běžel jeho tatík do palírny, kde z toho za pomoci čar a kouzel chtěl vytvořit lék na své oči, které viděly v jeho ženě cokoliv, jen ne cikáně.10. září 2007 – Karel si šel pro pálenku, ale jednu láhev zapomněl.21. listopadu 2007 – se ve stejné palírně objevil můj otec a řekl vedoucímu: „Dejte mi něco pro kluka, je to Macdonald (pozn. autora: venkovské označení pro Pražáka), tak ať pozná něco opravdového.“ Chvilku se tvářil naprosto bohatýrsky. Když se vedoucí snažil dohmátnout na dražší láhev, která otci nepřišla vhodná, dodal: „Ale do stokoruny.“ Vedoucí okamžitě zašátral úplně jinam – po záhadné višňovici.20. prosince 2007 – mi otec řekl: „Tady máš něco pořádného!“ Opět se mu po obličeji rozhostilo velkorysé rozdávačno a po odmlce mě obdaroval ještě radou, která mi dlouho zněla v uších jako výzva: „Nevypij to celé naráz.“

22. prosince 2007 podrobněji: 19.00 – Pořádám vánoční večírek ve svém bytě, současně je to naro-zeninová oslava mého kamaráda. Beru si na starost láhev višňovice.20.00 – Podíval jsem se, jak pálenka kouše. O chvíli později se mi svět přestává odvíjet jako film a začíná se jevit jako album babičči-ných černobílých fotografií. Tančím se slečnou. Dávám si panáka.21.00 – Své slečně říkám, že rozhodně nemá prdelku, jako když cikáně srazí paty. Dostávám facku. Dávám si panáka.

21.30 – Pořádám soutěž „dohoď nahnilým jabkem z balkonu co nejdál“ a říkám, že určitě přehodím celý blok. Napřahuji se, abych za pár chvil slyšel tříštění skla. Venku jsou dva stupně nad nulou, jedno rozbité okno a chybí dva dny do Vánoc. Slečna mi dává padáka. Prý jsem debil. Směju se, jako že je to dobrý vtip. Raději si dávám dalšího panáka.21.45 – Slečna odchází a už ji nikdy neuvidím… Pouštím řeckou písničku Zorba a všechny učím, jak se na to tančí.22.00 – V lahvi višňovice už toho moc nezbývá, když vyzvu oslaven-covu přítelkyni, kdo dá nohu výš nad hlavu. Zapomínám, že dělá akrobatku. Tady se verze liší. Někdo tvrdí, že jsem nohu vyšvihl tak cílevědomě, že jsem ukopl kus futer a následně moje celé tělo pokra-čovalo v trajektorii směr stůl, který mě neohroženě praštil do hlavy.Jiní říkají, že prohrávám sázku, ale dál tančím, dokud hlavou neu-razím kus futer. Jistá jsou jenom ta uražená futra a holky, které ječí hrůzou, když vidí krev na mém obličeji.22.15 – Já ječím hrůzou, když zjišťuji, že se kamarád rozhodl ránu dezinfikovat voňavkou Dolce Gabana, kterou mám jen na machro-vání.23.00 – Sestřička v nemocnici ječí, co je to za debila, který se po nemocnici prohání na kolečkovém křesle jako o závod, a já ji uklidňuji: „Tak vidíš, kotě, že ses se mnou nerozešla.“23.30 – Holicí strojek řve a já s ním, když zjišťuji, že mi holí půlku hlavy. Doktor mi říká, že si tu půlku hlavy nemůžu dva týdny mýt a nesmím se nijak fyzicky namáhat. Zmůžu se na prosté: „To je v prdeli,“ protože mi nedochází pointa. „To budou ty vaše nejšťastněj-ší a nejveselejší!“ spolkne při mém odchodu závist. A taky byly.

Petr Švihel

19STIP.CZLIFESTYLE

In-karta/Rail plusS In-juniorem, který je určen pro cestující

od 15 do 26 let , získáš slevu 50 % na jednosměrné

a zpáteční jízdenky a slevu 25 % na tra ťové a síťové jízdenky.

Chceš novou motorku?Šetři s In-kartou!

www.cd.czwww.inkarta.cz

20 STIP.CZ

ČESKO-BRITSKÉ PROSTITUTKY NA ŽANETUPrvní i druhý Hod boží utečou hrozně rychle stejně jako celá vánoční euforie, a třetího dne po svátku Adama a Evy stvořil promotér Post Christmas Post-Punk Party a umístil ji do Rock Café. Podle názvu byste mohli očekávat, že tu sérii Post doplní vystoupení kapely Post-It, ale zase tak vtipní organizátoři nejsou. Těšit se však můžete na česko-slovensko-britskou partičku The Prostitues, která se všem rock’n’rollovým fandům zaryla do podvědomí hned svým debutovým albem Get Me Out Of Here (2006). Na povanoční párty je po koncer-tě vystřídají DJ’s a těšit se můžete i na překvapení. Co vy víte, možná přijde i kouzelník nebo nějaká fešná slečna z Perlovky.

Ani na posledním Meccamixu roku 2008 nepřijdete o velkolepou show. Rezident Meccamixu DJ Neo pokřtí své nové album Victory, vystoupí kapela Nightwork, zpěvák a saxofonista „český Jamiroquai“ El Jay, okouzlující vokalistka Meccamixu Sandra, tecktonik tanečníci a Ibiza Diva tanečnice v úchvatných brazilských kostýmech.Meccamix show můžete nově spatřit nejen v klubu Mecca, ale také ve více než 30 českých klubech. Hlavní resident Meccamixu DJ Neo vydává v těchto dnech nové čistě houseové album VICTORY a my máme tu čest pozvat vás na speciální Meccamix spojený s křestem této velmi očekávané události. Na VICTORY Neo osobně spolupracoval s opravdovými špičkami v oboru, jakými jsou Danni Minogue, Take That, Roisin Murphy či Sorayou z Ministry of sound. Z domácích hvězd, které na albu hostovaly, přijdou pogratulovat Martina Balogová, Komár ze Sunset BLVD, EL-Jay, Dara Dolina či Matěj Ruppert z Monkey Business. Největší hvězdou alba je bezesporu Jocelyn Brown, nejslavnější houseová diva, která zpívala vokály Bobu Dylanovi, Michaelu Jacksonovi, Jimmi Hendrixovi nebo Janis Joplin. Její hlas uslyšíte dokonce i na slavném albu Johna Lennona Imagine.Nenechte si ujít vrchol klubové sezony v Mecce! Král české house music křtí nové album, vy můžete být u toho a slyšet unikátní věci naživo! Zhruba do půlnoci však bude Mecca řinčet nejnovějšími skladbami „celebrity kapely“ Nightwork, tudíž vystoupí třeba Jakub Prachař či Franta Soukup. Na Meccamixu také proběhne slavnostní křest jejich nového hitu „Globální oteplování“. Ozdobou večera pak bude vystoupení zpěvačky Sandry. Kombinace okouzlujícího zevnějšku a čistého hlasu je zárukou skvělé party. Meccamix rovná

se také nový taneční styl z Paříže – tecktonik, a to v podání nejlep-ších tanečníků u nás! Na Meccamixu nesmí chybět ani jeho druhý rezident DJ Macio a nový objev DJ Champagne. Druhé pódium představí nový styl „arrogant house“ v podání DJ Fcuka a Lookyho.Máte se opět na co těšit!

NAVÍC STUDENTI, KTEŘÍ JSOU ZÁROVEŇ ZAREGISTROVA-NÍ NA PORTÁLU STIPLIST.CZ, ZÍSKÁVAJÍ VÝRAZNOU SLEVU ZE VSTUPNÉHO. MÍSTO 290 KČ ZAPLATÍ POUHÝCH 69 KČ! ZAREGISTRUJTE SE TAKÉ, SLEVA 220 KČ STOJÍ ZA TO!

20 HUDBASTIP.CZ

Ondra Látal,Petr Veselý

21STIP.CZHUDBA

EXPERIMENTÁLNÍ HIP-HOP V XT3Opět se k nám z Ameriky přijelo podívat duo Dälek, kteří podle všeho hrají hip hop pro lidi, kteří ho nenávidí. Jejich zvuk je výsledkem smíchání žánrů jako ambient, industriál. Zkrátka nic, co by vás nudilo. Naživo si je můžete poslechnout 11. prosince v klubu XT3 na Žižkově.

ROZHOUPEJTE TO MĚSTODruhý ročník festivalu pro všechny příznivce tvrdé hudby s názvem Rock This Town se tentokrát uskuteč-ní v pražském Futurum Music Baru. Hlavní hvězdou téhle drsné party budou hardcore/ska-punkoví Voo-doo Glow Skulls. Českým zástupcem budou Queens Of Everything.

LEGENDÁRNÍ ALPHAVILLE V BRNĚKapela fungující už od roku 1981 přijede odehrát jedi-ný koncert v brněnské Sportovní hale Rondo 19. pro-since. Jejich největší hity Big In Japan a Forever Young obletěly snad celý svět a nebylo člověka, který by je neznal. Na koncertě určitě zazní všechny bestofky.

ČISTÝ CHOV POSLEDNÍHO DOBRMANAVšichni hopeři se v posledním měsíci v roce opravdu nasytí. Jednou z příležitostí bude i křest nového alba Čistychova s názvem Posledný Doberman, který se uskuteční 20. prosince v Retro Music Hall. Při polé-vání desky mu budou asistovat Orion, Dannie a DJs Tager, LU2 a Noir.

PAŘBA P.O.D. PÓDIEMParta P.O.D. se rozhodla udělat několik koncertů za „velkou louží“. Ovšem ne z našeho pohledu. Americkou squadru, která prodala přes 7 milionů alb včetně platinové desky Satellite, uslyšíte v Praze v Malé sportovní hale přesně 22. ledna.

HUDEBNÍ CENY ÓČKA 2008Po roce se na nás řítí další předávání první české hudební televi-ze Óčko. Nominace pro šestý ročník jsou vyhlášeny, teď už si jen počkat, kdo si všechna ta ocenění z Tesla arény 22. ledna 09 odnese. Uvidíme. Vstupné? „Lidovka“ – 190 Kč.

-123 MIN.Možná přesně tolik času (ale bez znaménka - ) bude trvat koncert pardubické formace –123 Min. Chcete-li na ně zajet, vypravte se 19. prosince do Skalice na Slovensku. Hlavně si nezapomeňte stop-ky (odpočet na –123). Schválně, jestli svůj časový údaj dodrží.

LEGENDA ZNOVU V ČECHÁCHDepeche Mode vystoupí v Praze! Termín je plánovaný na 25. června 2009. Je to možná značně futuristický pohled, ale nejspíš je to tak dobře. A to kvůli lupenům na „Depešáky“. Dá se předpokládat, že půjdou rychle na odbyt. Tak si pospěšte! Cena je od 1000 do 1800 Kč.

HŘÍŠNÝ SILVESTR-SIN CITY.XYPokud chcete zažít opravdu vytancovanou oslavu Nového roku, rozhodně si zajděte do Roxy, experimentálního prostoru. Chystá se na vás další nášup trance music, house, ale také drum & bass. V rámci SIN CITY.xy party se naprosto exkluzivně představí Chris Sadler, Michael Burian, Loutka nebo Deadly Viperz. Tikety můžete koupit v předprodeji. Do 30. 11. 08 za 590 Kč, do 23. 12. 790 Kč a do 31. 12. (to už je opravdu o chlup na zadnici :) 990 Kč. Škoda jen, že se na akci nedostaví třeba Bruce Willis nebo Mickey Rourke, kteří hráli v tom opravdovém Sin City… I když stylovější by byl „bicák“ Silvester Stallone.

AC/DC V PRAZE ! Giganti světového rock´n´rollu AC/DC vystoupí v hlavním městě ČR. Až z Austrálie od protinožců dorazí v rámci svého turné. Někdo o AC/DC tvrdí, že svou kariéru postavili na třech akordech. Možná je to pravda, ale je úctyhodné, co s těmi třemi akordy dokázali. Charakteristický pro AC/DC je i zpěv frontmana Briana Jonsona. Občas má posluchač strach, aby si svým ječivým zpěvem neutrhl hlasivky. Je však pravdou, že díky hlasu Jonsona jsou Australané asi nejlépe identifikovatelnou kapelou v hudební branži. Chlapci budou koncertovat v obrovské O2 Areně, což díky hromadě diváků vytvoří patřičnou atmošku. Pokud patříte mezi ty, kteří by si chtěli 17. března 2009 prozpěvovat ty nejznámější pecky AC/DC, budete si muset za tenhle kurz zpěvu patřičně připlatit. Lupeny stojí od 1300 do 1600 korun a podle prodejců jdou rychle na dračku. V případě, že si chlapáky z Austrálie rozhodně nechcete nechat ujít, doporučuji zakou-pit tikety co nejdříve. Kdo dřív přijde, ten dřív AC/DC:-) .

22 STIP.CZ FILM

MADAGASKAR 2K práci na pokračování Madagaskaru se vrátila drtivá většina členů štábu, který připravoval jedničku. Klíčovými figurami samozřejmě byli spoluscenáristé a spolurežiséři Eric Darnell a Tom McGrath. Vynalézaví tučňáci vymyslí geniální únikový plán z Madagaskaru. Na cestu domů se kromě nich vydávají i lev Alex, zebra Marty, hrošice Glorie, žirafák Melman a šimpanzi Phil s Masonem. Doprovázejí je král Julián, jeho pobočník Maurice a capart Mort, kteří chtějí poznat, jak to v tom civilizovaném světě chodí. Naneštěstí pospravované letadlo začne během letu odmítat spolu-práci a rozmazlení hrdinové z velkoměsta přistanou uprostřed nejdivočejší africké divočiny, kde na každého z nich čeká překvapivý, africký příběh.

Česká premiéra: 13. 11. 2008

Rok výroby: USA 2008

Žánr: komedie

Režie: Eric Darnell, Tom McGrath

Hrají (v českém znění): Filip Blažek, Filip Švarc, Miroslava Pleštilová, Václav Vydra, Zbyšek Pantůček

Stopáž: 90 min.

Web: www.madagaskar2.cz

REMBRANDTOVA NOČNÍ HLÍDKAPeter Greenaway je jedním z kultovních britských režisérů, který se svou typickou filmovou tvorbou dá považovat za Rem-brandta. O to milejším překvapením je, že se rozhodl zfilmovat okolnosti vzniku unikátního obrazu Noční hlídka. Jeho tvorba jako „Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec“, „Prosperovy knihy“ nebo „8 a ½ ženy“ jsou jakoby malované štětcem mistra Rembrandtova formátu, snad i proto, že režisér sám byl původně malířem. Snímek se snaží, kromě života umělce, osvětlit okolnosti vzniku obrazu a jeho následky na život Rembrandta a jeho blízkých. Pro van Rijna znamenal tento obraz ztrátu jeho milovaných a věhlasné prestiže, přestože se obraz stal jedním z nejznámějších v jeho tvorbě.

Česká premiéra: 14. 10. 2008

Rok výroby: VB/Polsko/Holandsko 2006

Žánr: drama

Režie: Peter Greenaway

Hrají: Martin Freeman, Eva Birthistle, Jodhi May, Emily Holmes, Toby Jones, Natalie Press

Stopáž: 126 min.

Web: www.nightwatchingthefilm.com

ŽENYJiskřivá komedie o skupince kamarádek z New Yorku, vznikla na motivy divadelní hry Clare Boothe Luce z roku 1936. Stejně jako předchůdkyně i tyto filmové Ženy odkrývají bohatý ženský svět. O mužích se zde mluví hodně, ale nikdy se neobjeví na plátně. Režisérka Diane English ve svém debutu sestavila barevnou tapisérii zahrnu-jící kdysi zaryté feministky, rodící teď jedno dítě za druhým, zralé ženy po přechodu i děvčátka těsně před pubertou. Převratem v poklidném fungování přátelství je zjištění, že jednu z nich podvádí manžel, zneužití této citlivé informace s použitím v médiích a rozpad dlouholetého přátelství je na světě. Aneb jak drobná chyba může zapříčinit velkou pohromu.

Premiéra: 6. 11. 2008

Rok výroby: USA 2008

Žánr: komedie / drama

Režie: Diane English

Hrají: Meg Ryan, Annette Bening, Eva Mendes, Debra Messing, Jada Pinkett Smith

Stopáž: 114 min.

Web: http://thewomenthemovie.com/index.html

Zuzana Říhová

23STIP.CZHUDBA

24 STIP.CZ NÁZOR

?„Češi, máte, co jste chtěli. Teď už bude Mi-lan Kundera jen náš,“ pronesl v nedávném rozhovoru spisovatel Petr Prouza, přítel nejznámějšího českého spisovatele součas-nosti, jenž byl obviněn z udavačství. Stačil jeden dokument, který vylovil historik Adam Hradílek v nekonečných seznamech StB, a literární svět se nestačí divit. Úspěšní spisovatelé dávají hlavy dohromady, pode-pisují petice, sepisují prohlášení, jen aby pomohli svému obdivovanému příteli v této „jednostranné“ kampani.Všechno to přitom začalo tak nevinně, když si Hradílek vyslechl příběh své příbuzné Ivy Militké, jak jí v padesátých letech před jejíma očima zatkli kamaráda z dětství. „Nikdy ji ty staré události nepře-staly tížit, chtěla se dozvědět, jak to tehdy skutečně bylo,“ popisuje historik, proč se do pátrání pustil. Stejně jako veřejnost byl překvapen, že se ve zprávě o zatčení Miro-slava Dvořáčka, kamaráda Militké, uvádí spisovatelovo jméno. „Jak se tam dostalo, je záhada, kterou neumím vysvětlit,“ zdů-raznil obviněný spisovatel v rozhovoru pro ČTK. A právě tehdy začal hon za pravdou.Dvořáček, agent československé zpravo-dajské služby, plní v hlavním městě jeden ze svých úkolů, když potkává svou kamarádku

z gymnázia Militkou. Nechá si u ní na poko-ji kufr a odjede do města. Militká mezitím o nečekané návštěvě vypráví svému příteli Miroslavu Dlaskovi. Když se vrátí na kolej, už jen sleduje Dvořáčkovo zatčení. Dlouhá léta poté žije v přesvědčení, že za celou událost může ona. Krátce před svou smrtí jí ovšem Dlask, její tehdejší přítel a pozdější manžel, přiznává, že o Dvořáčkovi ten den vyprávěl svému blízkému příteli Milanu Kunderovi. Pokud budeme považovat zmí-něný dokument za pravý, jak je tedy možné, že se tam jeho jméno dostalo?Řešení je jednoduché, protože to byl zřejmě skutečně Kundera, který Dvořáčka udal, a nebylo to tak složité, jak nyní tvrdí výkřiky na jeho obranu. Když se Dlask dozvěděl o tom, že s jeho přítelkyní bude spát na pokoji cizí muž, navíc pro tehdejší režim s nahnutou minulostí, o které on podle Hradílka dobře věděl, rozhodl se jednat. Sám si však uvědo-moval možné riziko, že se o jeho udání dozví Militká, a tak o to požádal Kunderu, který té době též nastupujícímu režimu věřil. „Proč bych udával někoho, koho neznám?“ brání se sice obviněný spisovatel, jenže právě to, že ho neznal, mu celou záležitost mohlo ulehčit a nemuselo ho to tolik tížit. Nabízí se sice další možné varianty roz-

uzlení, ale dokud sám Kundera neotevře dveře do své minulosti, těžko dostane tento příběh skutečnou podobu. Sám spisovatel již řadu let nekomunikuje s českou společ-ností, své přátele žádá, aby o něm nehovořili v médiích, a zakazuje překládat své romány do češtiny. Přesto ho nakonec tyto události přece jen donutily alespoň promluvit v rozho-voru pro ČTK. V něm ale argumentuje pouze tím, že žádnou paní Militkou nezná, i když je jasné, že to byla přítelkyně a později celoživot-ní partnerka jeho blízkého přítele Miroslava Dlaska. Také se tvrdě ohrazuje proti kontaktu se Státní bezpečností. Můžou však tyto argu-menty projít v době, kdy je podobných nálezů a výmluv více?Stále věříte ve vinu Milana Kundery, nebo si skutečně myslíte, že celý příběh může být jen zinscenovaným procesem proti autorovi? A dá se vůbec svalovat vina na čin z doby, kdy nastupující komunismus a jeho ideály nebyly v rozporu s tehdejší společenskou situací? Jasnou odpověď vám nikdo nedá.

Richard Valoušekautor je redaktorem MF Dnes

Je Kundera skutečně udavač?

25STIP.CZROZHOVOR

?© 2008 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member fi rm of the KPMG network of independent member fi rms affi liated with KPMG International, a Swiss cooperative.

Proč nastartovat kariéru právě u nás?• Zúročíte znalosti a zkušenosti získané během

studia na vysoké škole. • Investujeme do vašeho dalšího vzdělání

a osobního rozvoje.• Budete se podílet na projektech a zakázkách pro

významné české i zahraniční společnosti.• Pomůžeme vám splnit profesní cíle.• Čeká vás práce v přátelské a neformální

atmosféře, v týmu mladých lidí.

Přijímáme studenty a absolventy vysokých škol na volné pracovní pozice:• asistent auditora• asistent daňového poradce• asistent oddělení Řízení rizik a poradenských služeb• asistent oddělení Finančního poradenství• KIP = KPMG Internship Programme

Pokud máte zájem o zaměstnání v naší společnosti, vyplňte prosím přihlášku Graduate Application Form, kterou naleznete na www.kpmg.cz v sekci Kariéra.

Společně vytvoříme sehraný tým!

Kontakt:KPMG Česká republika, s.r.o.Pobřežní 1a186 00 Praha

Michaela Podešvovámpodesvova@kpmg.cz+420 222 123 156

www.kpmg.cz

Petra Maňákovápmanakova@kpmg.cz+420 222 123 171

A Perfect Fit.You and KPMG.

26 STIP.CZ STUDENTS

Studentský život je úžasný. Člověk nemusí vstávat na přednášku, pokud se mu nechce, po škole se už těší, až si zajde posedět do kavárny či hospody s kamarády, odpoledne zaběhne na nějakou výstavu a večer podle nálady na jógu nebo do kina. Tenhle bezstarostný život mi trochu zkomplikovaly moje šestadvacáté narozeniny, kdy jsem pro státní úředníky přestala býti studentkou a na má bedra dopadla veškerá odpovědnost dospělého českého občana.

„Tak na příští týden napíšete minimálně pětistránkovou práci. Nezapomeňte si přečíst také tu knihu, o které jsem mluvila. Je to povinné,“ uzavírá večerní přednášku profesorka na škole, kterou studuji. Poslední půlhodinu jsem už ale vůbec nevnímala, o čem je řeč. Čas jsem zato využila k vyřízení pra-covních emailů a na kus papíru jsem si vypsala potraviny, které musím cestou domů ještě nakoupit.„Jdem na pivo, pojď s námi,“ přemlouvá mě spolužák Tomáš. „Fakt ne, Tome, mám toho hodně,“ krčím rameny a zbaběle utíkám se svou obvyklou výmluvou na rtech. Jak ráda bych si přitom dala jednu orosenou desítku, nebo dvě... Letím nakoupit a pak ověnčená dvěma igelitkami s červeným logem obchodního domu začínajícím na T se kodrcám v přecpané tramvaji do pražského podnájmu, který obýváme v celkovém počtu šesti lidí. Taková nadprůměrná česká rodinka ve složení Češi, Slovák, Číňanka. Večer mě ovšem nečeká vytoužené čtení nebo sledování DVD s popcornem, jako tomu bylo v mém „minulém životě“ – ale příprava teplé večeře pro mého manuálně pracujícího přítele. Kromě večeře stíhám ještě vyprat prádlo, napsat článek do novin, které jsou mým jediným příjmem, a nad měsíc starým Reflexem v posteli usínám – zase ho nedočtu. Ve dvě v noci se probouzím. „Něco jsem zapomněla,“ proletí mi automaticky hlavou. Jako náměsíč-ná se škobrtám do kuchyně, abych své drahé polovičce udělala svačinu do práce. Nedá se nic dělat, taková je dohoda – on platí nájem, já obstarávám jídlo včetně přípravy svačiny.

„Tak přečtěte svoji recenzi, slečno,“ vybízí mě druhý den vyučující v jednom ze seminářů. Mám kru-hy pod očima, mastné vlasy, ještě jsem nesnídala a telefon mi od rána zvoní, protože mě už postráda-jí v práci a deadline se blíží. Ve škole jsem zase jedna z mála, kdo úkol vypracoval. Mí dvaadvacetiletí spolužáci se snaží vykroutit z úlohy všemožnými způsoby, ale jeden je ubožejší než druhý: četl jsem knihu, byl jsem z toho paf a přemýšlel o tom celou noc, úplně mi to změnilo život a nebyl jsem schopen napsat ani řádku, nebo: nevěděl jsem, jak na to, a nechtěl jsem psát obvyklý kecy. Žasnu nad postojem svých spolužáků ke studiu. Vždyť jsou tady dobrovolně a dělají to jen pro sebe! Pro mě znamená být ve škole za odměnu – na kterou si musím také těžce vydělat.

Právě v tuto chvíli plně pochopím rozdíl mezi mnou a mými studentskými kamarády, kteří přešli do terciálního vzdělání hned po maturitě, a školné i ostatní výdaje jim hradí rodiče. Zřejmě bych nebyla v jejich kůži jiná. Zvyk je železná košile a chodit do školy nonstop patnáct let musí už docela nudit. To já jsem si naopak dala po maturitě pětiletou pauzu, kdy jsem si vyzkoušela zkušenosti jako au-pair v zahraničí, a pak si obhlédla pracovní terén a zažila skutečný život pracujícího člověka, jenž musí do zaměstnání chodit opravdu KAŽDÝ den. Jenže pak jsem zase zatoužila vrátit se do školních lavic. Byla jsem jak vyždímaná houba, která potřebuje nasát vodu. A věděla jsem, že když nezačnu studo-vat nyní, už nezačnu nikdy a zabřednu do stereotypu z práce do práce, večeře, televize, spát. A tak jsem šla nasávat.

KDYŽ STUDENTNENÍ STUDENTEM

27STIP.CZSTUDENTS

Začala jsem znovu studovat obor, který jsem vždycky toužila dělat – novi-nařinu. A učení jsem si náramně užívala. První rok jsem byla „normální“ studentka se všemi výhodami, které tento status přináší. Dokonce i rodiče se opět svorně vžili do role pečovatelů o svého potomka, a to včetně péče finanční. Bylo mi to samozřejmě dost trapné a věděla jsem, že bude hůř.

A bylo. Přišly mé šestadvacáté narozeniny! Po pravdě, na věku mi moc nezáleží, svůj věk si stejně jako jiná čísla nepamatuju, protože než se naučím nové numero, kolik mi je, uběhne zase rok. Pravidelně mi ho však připomíná maminka a neopomene k tomu dodat poznámku, že v mém věku už měla dvě děti. Místo narozeninové oslavy jsem ale obvolávala zdravotní pojišťovnu, abych zjistila, kolik činí částka na zdravotní pojištění, jež si už musím hradit zcela sama. Úřednice si mě přehazovaly jedna na druhou. Měsíčně mi nakonec na zdravotní účely z účtu odchází více než tisícovka. No, co se dá dělat. Zdraví je opravdu drahé.V době, kdy jsem pro stát přestala jako student existovat, přestali mí rodi-če pobírat rodičovský příspěvek. Bylo mi také jasné, že od nich již nemohu požadovat, aby mi i nadále dělali sponzora. Našla jsem si práci v novinách, kterou jsem vždy toužila dělat. Práce mi ale sobecky urvala čas, který jsem mohla věnovat škole nebo svým zá-jmům. Jenže nastala doba, kdy musím svým finančním závazkům dostát už sama. Ve schránce se mi tedy v pravidelné periodě objevují složenky, trvalý pří-kaz na zdravotní pojištění se každý měsíc ve stejný den třese na svůj úkol a jednou za rok mě navštěvuje strašák jménem daňové přiznání, které už na mě nebere ohledy, jako když jsem byla student. Jsem už velká holka a musím platit daně.

Najednou si ale uvědomím, že si musím připlatit víc za mnohem více věcí – dopravu, vlaky, za vstupy do muzeí, na zámky a dokonce i za svou oblíbenou pizzu Quatro Formagi v Einsteinovi, kde mají akci 1+1 na ISIC kartu. Studentský život se mi začíná prodražovat...

Studovat v pozdějším věku není přitom podle mé zkušenosti žádná novinka. Do školy se mnou chodí matka dvouletého dítěte nebo čtyřice-tiletá podnikatelka. Proč to děláme? Protože víme, že když chceme být ve svém oboru dobří, vzdělání je tou nejlepší možností. Nespornou výhodou je také fakt, že z práce „vypadneme“ do jiného prostředí, procvičujeme si mozek, který by jinak po příchodu z práce usínal u televize, a poznáme spoustu nových – často mladších – lidí. Na druhé straně je to ale mnohem náročnější, hlavně pro ty, kteří se rozhodnou pro denní studium, a jejich práce není flexibilní.Začít se dá ale v každém věku. Důležitá je vůle.

Co znamená status studenta?

Je to stav, který trvá po dobu plynulého studia na všech středních, vyšších odborných a vysokých školách akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, a končí bez výjimky ve věku 26 let. Status přináší studentům finanční výhody – sociální a zdravotní pojištění hradí za studenta stát, rodiče mají nárok na přídavky na děti, studenti využívají slevu na dopravu apod. Mimo to se celá doba studia započítává do důcho-dového pojištění jako soustavná příprava na povolání.Zdravotní pojištění si musí student začít povinně platit po dovršení 26. roku. Jeho výše se každým rokem mění. V roce 2008 činí 1080 Kč.

Jitka Trnková

28 STIP.CZ STIPLIST

První věc, která se po načtení webové adresy www.stiplist.cz objeví, je přihlašovací obrazovka. Zatímco „staří mazáci“ se rovnou nalo-gují zadáním přihlašovacích údajů (e-mailu a hesla), nováčci musejí podstoupit registrační proceduru. Ale žádné obavy, celý proces zabere jen několik okamžiků. Stačí pouze vyplnit jméno a příjmení, studovanou školu a zvolit přihlašovací údaje – e-mail a vhodné heslo. Nezbytným prvkem je také schválení Základních pravidel portálu Stiplist.cz. Posledním krokem je potvrzení konfirmačního mailu, který přijde na zvolenou e-mailovou adresu. Registrace je dokonče-na, je načase vstoupit do světa Stiplistu.

Po úvodním přihlášení čeká uživatele jeden z klíčových úkolů – vytvořit svůj profil. Stiplist nabízí uživateli pestrou paletu možností, jak sestavit co nejpodrobnější a nejzajímavější profil. Uživatel může mimo vložení hlavní fotky informovat ostatní například o všech svých studijních či pracovních zkušenostech, oblíbených knihách a citátech, politické či sexuální orientaci nebo se pochlubit nejú-žasnějšími prázdninovými zážitky. Na úvodní stránce dále uživatel nalezne informace a veškeré novinky, které se udály od jeho posled-ního přihlášení na portál (aktuální soutěže, noví přátelé, komentáře k fotkám atd.).

Přijměte pozvání do světa STIPLISTU!V MINULÉM ČÍSLE STIPU JSME STRUČNĚ ZREKAPITULOVALI NEJZAJÍMAVĚJŠÍ A NEJ-

KURIÓZNĚJŠÍ UDÁLOSTI, KTERÉ SE NA PORTÁLU STIPLIST.CZ ZA ROK JEHO EXISTENCE

UDÁLY. PO PŘEKROČENÍ BÁJNÉ METY 5000 UŽIVATELŮ NASTAL ČAS VÁM, ZAREGISTRO-

VANÝM, OSVĚŽIT VŠECHNY VYCHYTÁVKY PORTÁLU A VÁS, JEŠTĚ NEZAREGISTROVANÉ,

PŘESVĚDČIT, ŽE REGISTRACE A UŽÍVÁNÍ STIPLISTU NENÍ ZTRÁTOU ČASU, BA NAOPAK SE

ZDE MŮŽETE DOČKAT NETUŠENÝCH PŘEKVAPENÍ.

ZAČÍNÁME

29STIP.CZSTIPLIST

INTERAKCE S OSTATNÍMI UŽIVATELI Hlavním smyslem portálu Stiplist.cz je usnadnění komunikace mezi studenty a absolventy. K naplnění tohoto poslání je určena možnost vytvářet skupiny. Pomocí této funkce se uživatel sdružuje s přáteli i s dosud neznámými uživateli do skupin společných zájmů a témat. Mohou diskutovat, domlouvat si srazy, sdílet alba, soubory a další materiály. Zvláštní pozornost by měl uživatel klást na skupiny, které vznikly u příležitosti nějaké soutěže vyhlášené Stiplistem. Začleně-ním do těchto skupin získávají uživatelé příležitost ucházet se o hodnotné ceny a nějakou z nich vyhrát.K vyhledávání přátel slouží funkce Hledat uživatele. Můžeme vyhle-dávat podle jména, města či studované školy. Jakmile je požadovaný uživatel nalezen, lze mu poslat interní zprávu a požádat ho o přátelství.

FOTOGRAFOVÉ A SPISOVATELÉ, BDĚTE! Uživatelé oplývající kreativitou a uměleckými sklony se realizují v záložkách Moje blogy a Moje fotky. Hlavním smyslem blogů je venti-lovat své názory nebo se podělit s ostatními o své zážitky. Ke každému blogu je vyhrazen prostor pro diskuzi, kde se občas může rozpoutat velmi bouřlivá debata. Dobrá zpráva pro vás, kteří rádi sdělujete své dojmy co nejširší veřejnosti: nejlepší články v blozích jsou pravidelně zveřejňovány v magazínu Stip.Stiplist.cz umožňuje sdílet nepřeberné množství fotografií, vytvářet

nejrůznější tematicky zaměřené fotogalerie od fotek ze studentských pařeb až po umělecké portréty. Rovněž k fotkám je možné přidávat komentáře, ba dokonce je ohodnotit.

SPECIÁLNÍ FUNKCE Nyní se krátce zmíníme o několika velmi originálních a zároveň praktických funkcích portálu. Podle mého názoru nejzajímavější funkce má název Kdo je na fotce, jejímž prostřednictvím lze identi-fikovat konkrétního uživatele ve fotoalbech jeho přátel. Návštěvník fotoalba je pak po kliknutí na místo na fotce, kde je takto označený uživatel, přesměrován na jeho profil. Další významnou funkcí Stiplistu je možnost sdílení libovolných souborů. Díky tomu lze na portál ukládat vypracované seminární práce, maturitní otázky, zábavné prográmky a další užitečný materiál. Pokud uživatel na Stiplistu postrádá některého ze svých známých, kamarádů či spo-lužáků, nabízí se mu zvláštní funkce Pozvat uživatele. Stačí vyplnit kamarádův mail, na který bude poté pozvánka odeslána, případně připojit krátkou zprávu.Naše krátká exkurze do studentského portálu Stiplist.cz je u konce. Podrobnější informace o funkcích portálu naleznete na www.stiplist.cz v sekci Nápověda. I v dalším roce existence Stiplistu vám přejeme spoustu nezapomenutelných zážitků a nově vzniklých přátelství.

Vašek Ševčík

Navštivte profily našich redaktorů na www.stiplist.cz

30 STIP.CZ FIT STYL

1

2

3

4

31STIP.CZFIT STYL

1\Výpad vpřed provádíme s rovnými zády, vtaženým břichem do-vnitř. Nezvedáme ramena. Koleno nohy provádějící výpad nesmí mít úhel menší než 90 stupňů! Pozor na předklony a záklony! Cvičení opakujeme 8x tahem, 8x v tempu na každou nohu. Pro obměnu můžeme fázovat – cvik provádíme tahem na dvě doby vzhůru a na dvě doby zpět.2\Squat provádíme do podřepu, kdy obě kolena směřují dovnitř (jsou tedy v úrovni ramen). Vtáhneme břicho, neprohýbáme bedra! Pohyb provádíme tahem, nedopínáme kolena, nepodsazujeme pánev! Cvičíme 8x tahem, 8x v tempu. Poté uvolníme a celou sérii opakujeme 4x.3\Ve stoji zpevníme trup, vtáhneme břicho dovnitř, neprohýbáme bedra. Nepodsazujeme pánev. A zanožujeme. Pro větší stabilitu se můžeme opřít o stěnu. Cvik provádíme 8x tahem, 8x v tempu. Poté uvolníme a celou sérii opakujeme 4x.4\Tímto cvikem posilujeme mezilopatkové svaly. V mírném podře-pu, kdy obě kolena směřují ven, zpevníme trup. V upažení pokrčíme lokty s dlaněmi směrem vzhůru a táhneme lopatky k sobě, respektive lopatky táhneme jakoby do zadních kapes kalhot. Nezvedáme rame-na, hlava je přirozeně vzpřímená. Posilování provádíme 8x tahem, 8x v tempu. Poté uvolníme a celou sérii opakujeme 4x. Po ukončení každé série vydržíme 8 dob. Tip pro aktivní jedince - jako závaží použijte malé činky či jen pet láhve naplněné vodou!5\Základem je široký postoj s mírně pokrčenými koleny. Břicho vtáhneme dovnitř, čímž zamezíme prohnutí bederní části páteře. Narovnáme záda, hlavu držíme vzpřímeně. Provádíme úklony v pase ze strany na stranu. Jde o čisté úklony, žádné rotace, předklo-ny ani záklony! Pánev zůstává na místě, nevybočuje. Provádíme 8x po čtyřech sériích.6\Lehneme si. Bedra přitiskneme k podložce tím, že vtáhneme břicho dovnitř. Chodidla přiblížíme k hýždím. S dlaněmi za hlavou provádíme flexi trupu. Pohyb je táhlý, nehmitáme. S výdechem jde trup vzhůru, s nádechem jej pokládáme. Cvik provádíme 8x tahem, 8x v tempu. Poté uvolníme a celou sérii opakujeme 4x. Po ukončení každé série zkusíme výdrž na 8 dob.7\ Vleže na podložce zvedneme obě nohy vzhůru. Nekřížíme cho-didla, dlaně ponecháme za hlavou, nepomáháme si jimi. Pomalu odlepíme pánev od podložky, nehmitáme, pohyb je táhlý a plynulý. Pracuje spodní část břicha. Cvičení provádíme ve čtyřech sériích po osmi.8\Závěrečný relax nesmí chybět po každé sportovní aktivitě! Proto si lehneme na záda, uvolníme se a prodýcháme. S nádechem se vytáh-neme do dálky. Špičky od těla, dlaně od těla, vytáhneme se z pasu. S výdechem uvolníme. Zopakujeme minimálně 5x.

Petra Jandová (www.petrajandova.cz)Foceno v prostorách Holmes Place Energy Club Smíchov (www.holmesplace.cz)Oblečení zapůjčila firma USA PRO (www.usapro.cz)

5

6

7

8

32 STIP.CZ STUDENTS

Hlavní roli hraje prazvláštní zjev dotyčného, který se snoubí s prapodivným chováním. Leckdy kolují fantastické pověsti o celých skupinách studentů. Kupříkladu o felácích panuje představa, že jim místo krvinek kolují tělem jedničky a nuly. Matfyzáci, jimž byla věnována zmínka v minulém čísle Stipu, prý trpí úchylkou na kožené ledvinky. Někdo se zase nemůže zbavit dojmu, že na ekonomku cho-dí samí šampoňáci, a tak podobně. Těmto fámám se smějeme, ale nad jinými se pozastavujeme a nevíme, jestli se spíš nemáme stydět. Jen brečet snad naštěstí nikoho nenapadlo.

Šilhá, ale děsně mu to pálí

Rozhodila jsem pátrací sítě po vodách studentstva své generace a získala zajímavé, ve zvláštních světech se zmítající úlovky. Zjišťo-vání relevantních informací mi dalo poměrně zabrat. Setkala jsem se se zatvrzelci, kteří sebevědomě tvrdili, že bych rozhodně měla na-psat právě o nich – s někým tak příšerným se v životě už nesetkám! Opakem zase bylo prohlášení: „Tss. Moje třída (v čele se mnou) je celá hodně v pohodě. Žádnýho exota tu nenajdeš, ale běž se podívat na chodbu, tam se jich hemží plno.“ Drsňáci pak moje dotěrn dotazy stírali odpovědí: „Ty. Ty seš divná!“No dobře. Je pravda, že se trošku hrbím, ale co byste řekli na jinou postavu, která má nejen trup, ale také končetiny i hlavu ve tvaru pa-ragrafu? Potácí se chodbou do posluchárny jedné brněnské vysoké,

ústa mírně rozevřena, štěrbinkou mezi rty se prodírají řezáky větší než obvykle. Očka mrkají kolem sebe zpoza kulatých brýlí a vše rá-muje hříva polodlouhých vlasů. Osoba se usadí na krajní místo řady sedadel, je mimo. Asi není zlá, nicméně když k ní dorazí přeložené psaníčko se slovy, ať ho pošle dál, zprudka se vzpřímí, ruce pryč a pohled těká všude po stole, jako že inkriminovaný dopis jaksi „nevidí“. Ovšem přichází bod zlomu – zjištění, že onen chlapec studuje najednou čtyři vysoké školy. Jako jediný ví, jak dopočítat příklad zabírající dvě křídla tabule na přírodovědecké fakultě, kde jinoch studuje dva obory. Zmíněné paragrafy mu také nejsou cizí. Chodí ještě na práva. A nejspíš by nám mohl veškeré odstavce práv-ních norem přeříkat anglicky – jazykem, který si vyvolil jako čtvrtý obor. Možná jste už slyšeli o právě vycházející literární hvězdě. Není jí nikdo jiný než vědomostmi nabušený informatik, který si přízvisko s hvězdou vymyslel sám na svých internetových stránkách. Má k radosti hned dva důvody. Zaprvé – několik svých odborných statí publikoval v prestižních odborných časopisech. Zadruhé – vyšla mu knížka v předním českém počítačovém vydavatelství. Neumím si však představit, jak mohlo ve druhém případě dojít k domluvě mezi vydavatelem a spisovatelem. Pokud si totiž autor tex-tů vzal na sebe stejný oblek jako na promoci, nedivila bych se, kdyby nakladatelství vzalo nohy na ramena. A jak tedy vypadá formální oděv zarytého počítačového maniaka? Poněkud kratší rukávy, nohavice končící zhruba u kotníků a pod nimi novotou se skvící prestiže!

JSOU VŠUDE KOLEM NÁS... PODIVNÍ STUDENTI!

„Ten kluk udělá o půlnoci kotrmelec na Václaváku a pak vytáhne z kapsy laser, na který má zbrojní pas.“

Většina z vás určitě zná ten pocit, kdy si nemůžete pomoct a pořád musíte koukat na místo, kde se vyskytuje Někdo. Ani nevíte kdo. Někdo je, protože ho pořádně neznáte. Jste si však naprosto jisti jednou věcí – Někdo je divnej. Pokud svůj názor sdílíte ještě s kamarády nebo spolužáky, tvoří se mezi vámi jakési kolektivní spiknutí. Vyskytují se totiž mladí lidé, kteří se svojí podstatou, či přímo existencí odlišují od většiny kolektivu.

33STIP.CZSTUDENTS

Drobné přestupky

Do kategorie menších odchylek bychom mohli zařadit různé malé titěrnosti, kterými se v podstatě lišíme jeden od druhého. Zlozvyky, vášně a úchylky dotírají na každého z nás. Já si například od páté třídy pravidelně každý den praskám klouby. Většinou na rukou, občas přidám kolena nebo krk. Uvidíme, jak dlouho mé chrupavky ještě vydrží. Znám také dívku, možná dvě, které si při činnostech vyžadujících zvýšenou pozornost rozkousávají z vnitřní strany tváře, jinak se nedokážou soustředit. Zaslechla jsem spoustu zmínek o dalších neobvyklých maličkostech, které doplňují každodenní život studentů:„Přítel mojí kamarádky sbírá plísně. Tak, aby všechny měly různou barvu.“„Ale ne! Ta holka si neholí nohy ani podpaždí, které stejně nikdy nevidělo deodorant.“„Po zkoušce, která pro většinu z nás byla naší první, všechny obešel a sdělil nám, že zkoušky má hotové a byla to pohoda.“„Můj spolubydlící má přezdívku mluvka. Nic neříká.“„Na každé přednášce balí můj spolužák jinou holku. Dokonce i ty ošklivé!“„Pokud nemáš na hotelovce každý den jiný tričko od Lacoste, jako bys nebyla. Chodím tam v džínách ze sekáče.“„Spolužák na ekonomce je posedlý společností OSA. OSA! Během hodiny vykřikne její jméno při každé změně tématu.“„Ten kluk udělá o půlnoci kotrmelec na Václaváku a pak vytáhne z kapsy laser, na který má zbrojní pas.“„Celý rok jezdí na kole, do MHD nesedne. V zimě v létě jezdí jen v sandálech. Akorát na zimu si oblékne tlusté ponožky.“„Ozval se příšerný jekot, který patřil slečně v zadních sedadlech po-sluchárny. Vzápětí ho doplnilo chichotání. Vyšlo najevo, že dovolila jednomu ze spolužáků dotknout se jejího ňadra.“

Hřebík na hlavičku

Na scénu ovšem přichází další týpek. A jde velmi pomalu. Svoje pozdní příchody na přednášky, zdá se, ani nevnímá. Jednoduše netuší. Působí dezorientovaně. Stejně, jako jsou zdlouhavé a váhavé jeho po-hyby a oči, i mluva zůstává pozadu. Pokud mu přece jenom dáte šanci a po urputném naléhání svolíte k vyslechnutí vtipu z jeho úst, upadáte postupně do hlubokého zoufalství. Několikrát se opravuje, opakuje, vrací se na začátek a pointa zůstává v nedohlednu. Začínáte se hyste-ricky smát, nevěříte, že tryzna někdy skončí. Ovšem zlatý hřeb jeho osobnosti má teprve přijít – vždyť on závodně běhá orienťák! Nakonec musím zmínit perlivou bombu mezi exoty, a to doslova. Popis zní: „Malej, zrzavej, asi postiženej.“ Čím se člověk stane v očích ostatních tvorem postiženým? Jednoduchým způsobem – neustále se chechtá, ale nikdo neví proč. Pátraní po příčinách neutuchajícího smíchu přineslo nečekaný a šokující výsledek. Zmí-něný dotyčný nosí na zádech batoh. Zatím žádné převratné zjištění. Ovšem z batohu čouhá ven hadička, jejíž konec si individuum občas zasune mezi rty. Druhý konec hadičky se naopak hrouží do čiré krabicové kapaliny, která si spokojeně žbluňká v batohu. Bonus navíc představuje rychlovarná konvice, která se po boku zrzouna objevuje každý den, čímž mu zajišťuje nepřetržitý přísun čerstvě uvařené kávy. Někdo s sebou holt nosí notebook, druhý nedá ránu bez konvice.

Našlo by se ještě hodně ukázkových příkladů studentů, kteří nedají svým spolužákům na přednáškách klidně spát. Musím se ovšem zamyslet nad otázkou, zda se naopak my nezdáme podivínům – vy-stupujícím v článku nebo čekajícím na objevení – naprostými blázny. Koneckonců, nejdůležitější je, aby se každý cítil spokojený ve svém světě. Mimochodem – „ajťák“ s prestižemi se jmenuje Jirka a je s ním děsná sranda.

DIPLOM

„Vzápětí ho doplnilo chichotání. Vyšlo najevo, že dovolila jedno-mu ze spolužáků dotknout se jejího ňadra.“

Eva Samšuková

34 STIP.CZ FASHION

Proč ne? Zelená od trička až po boty ladí, ale ta červená podšívka už je trochu moc, škoda.

Pohodlná klasika, možná jen taška mi k tomu moc nesedí, nebo bych sundala tu

umělou kožešinku z bundy.

Móda se vrací. Kostičky a kombinace s modrou – výrazný, slušivý lehký outlet.

K saku mi tyto boty s touto mikinou moc nejdou. Pokud je to pokus o „sportovní ele-

ganci“, přinejmenším bych vyměnila tkaničky.

Trochu „stará-mladá“. Ani ten motýlek tomu nedá křídla.

Buď klasický studijní typ, nebo se naopak o serióznosti snaží přesvědčit oblečením.

Decentní, trochu nuda, ale dobré.

Modrá a černá k sobě prostě patří. Jenom partnerova mikina to trochu rozbíjí – na kluka přeplácané barvy jak na dětský dárkový koš.

Připravila a nafotila: Marie Bauerová

35STIP.CZFASHION

hodnotí: „ošklivka“ Katka Janečková

36 STIP.CZ POVÍDKA

„No tohle se může stát jenom mně! No to víš, že jo!“ zakroutila hlavou.Trapnej chat Petra do té doby ještě nikdy nezkusila. Dívala se na něj s jistou dávkou opovržení. Ale proč ho nakonec nezkusit a nepobavit se?„Když tam všichni chodí, tak to musí bejt něco extra slavnýho.“První dojem byl spíše šokem. Petra moc nevěděla, jak to na chatu chodí. Kromě toho podezřelého inzerátu ji poněkud překvapily i mraky vzájemných nabídek sexu. Rozhodla se proto odpovědět tanečníkovi.No jasně, jsem dlouhonohá blondýna a bydlím kousek od tebe – sejdem se večer a půjdeme spolu tancovat!„No tak to je skvělý, tak mi o sobě něco pověz,“ zněla odpověď.A tak Petra začala vyprávět. O sobě a svém životě, o svých názorech a myšlenkách. Jednu věc ale ještě stále neprozradila, a sice, že se právě teď nezaobírá novými kroky v rytmu samby, ale že sedí na vozíku a bez cizí pomoci by se na taneční parket ani nedostala. Ještě ve třech letech se projížděla na koloběžce, vše bylo tak nadějně hezké a hrozně zábavné. Už v pěti se ale projížděla po čtyřech kolech. Nic hezkého, nic zábavného. A po dalších několika rocích strávených v zajetí svalové dystrofie, přizpůsobování se neposlušné-mu tělu a kradmým pohledům kolemjdoucích přišlo sychravé ráno na Nový rok. Do pokoje se pomalu připlížila depka, která v první den nového roku není právě pěkným předznamenáním následujících dvanácti měsíců. Petra seděla sama v pokoji a spíš než těšit se na další rok měla chuť se vším skoncovat. Důvodem nebyla únava z předešlé propařené silvestrovské noci, ale pocit, že je Petra sama. Sama! Bez chlapa! Kdysi dávno se Petra ocitla mezi komunitou vozíčkářů, která ji udivi-la a odradila svojí apatií, lhostejností vůči okolnímu světu a nechutí k jakékoli aktivitě. V Jedličkově ústavu se setkala se ženou, která se celý život trápila, protože se bála mít vlastní děti. Fyzicky by bylo vše v pořádku, ale zmíněná paní se nejvíc obávala výchovy. Svým rozhodnutím odepřít si děti trpěla celý život. Snažila se odradit i Petru, ale ta si naopak vzala z této ženy příklad a svým způsobem i inspiraci a rozhodla se, že její budoucnost nebude mít stejně smut-nou podobu.Petru v té době plně zaměstnávaly normální i abnormální problémy puberty. Zaobírat se smutněním a otázkou: „Co by kdyby…“ ji ani nenapadlo. Měla chuť žít, věnovat se zpívání, kamarádům i studování. A nehodlala se nechat otrávit ani novoroční skleslostí s příchutí sebelítosti, proto ten „trapnej“ chat nakonec zkusila. Postupně se začalo schylovat na první skutečné setkání a pozvání

k tanci. Petra přiznala, že zas až tak tančit neumí. Po ujištění z dru-hého konce sítě, že tajemný tancechtivý ctitel, uchvácený Petřiným charakterem, naučí tančit i dřevo, se přiznala.„No víš, já ani tančit nemůžu – jsem na vozíčku.“ Petra čekala, že se chlapík okamžitě odpojí. „No, to přece vůbec nevadí, co je na tom?“ objevilo se místo toho na obrazovce.Její postižení mu nevadilo ani při jejich prvním vzájemném setkání. To spíš na Petru zaútočila nervozita a stud. První rande se uskuteč-nilo v zimě, u horkého čaje v příjemné kavárně. A Petra si po čaji potřebovala odskočit. S tím by Petra potřebovala od svého protějšku pomoct. Jenže, upřímně, komu by se chtělo něco takového řešit na první schůzce?Vzápětí Petře spadla čelist. Nejspíš se začala nervózně vrtět a bylo poznat, že se necítí ve své kůži. Ten o dvacet let starší, galantní a všímavý muž se jí sám zeptal, jestli jí není moc vedro, jestli nechce svléknout svetr a jestli náhodou třeba nepotřebuje na záchod. Petra nadšeně přikývla. Roman, tak se tanečník jmenoval, se navíc s ničím moc nepáral a vše proběhlo úplně přirozeně. Ledy povolily a Petře začali v bříšku třepetat motýlci.Ale ještě je naštěstí nenechala lechtat moc silně – další měsíc se jí Roman vůbec neozval. Petra na jednu stranu ocenila, že si vše ne-chává řádně projít hlavou, na druhou stranu ji obestřela nejistota. Po čtyřech týdnech rozmýšlení tanečník zjistil, že mu Petřin handi-cap stále ještě nevadí. Jejich láska se prohlubuje tím víc, čím déle se poznávají. Co je pro ně ve vztahu nejdůležitější? Tolerance, respekt, kompromis a také urči-tá dávka samostatnosti. Hrdost, bez které se někteří jiní vozíčkáři v Petřině věku obešli. Mohla by bydlet společně s Romanem, ale jelikož ví, že péče, kterou by pro ni musel vynaložit, by byla náročná, raději bydlí, jako mnoho dalších studentů, na koleji. Chce si totiž samozřejmě užít studentského života a svobody. Na společné slasti i strasti života budou mít ještě hodně času.Všechny krůčky jejich vzájemné lásky, pomoci a podpory pomalu kráčejí k Petřinu velkému snu. Jednoduše chce mít jednou chlapa, děti a vlastní domácnost.A jak to nakonec dopadlo s tancováním? Roman skutečně dokázal roztančit i Petru – společně pravidelně brázdí taneční podlahu.„Nedá se tomu úplně přesně říkat tancování, prostě děláme různý kravinky a blbneme.“

Eva Samšuková

Zpráva, která jí přišla jako první na chat, měla formu inzerátu: Hledám taneční partnerku, nejsi to náhodou ty?

37STIP.CZPOVÍDKA

I AM

NO

TA L

ESBIA

N Kdysi jsem do Stipu napsala článek, jak se navazují vztahy při studijních pobytech v zahraničí. Ten text celkem otevřeně popisoval (i postelové) zkušenosti stu-dentek a studentů s představiteli různých národů. Ozval se tehdy – podle svých slov lehce konzervativní, podle mého názoru dost puritánský – chlapec, který mě drsně zkritizoval za prohlubování stereotypů. Dodnes jsem přesvědčená, že ten text ho naštval, protože se v něm k jisté sexuální uvolněnosti na Erasmech a podobných záležitostech hlásili stejnou měrou kluci i holky, což pro zastánce „tradičních“ hodnot spočívajících v klišé muž – roz-sévač a zdrženlivá žena může být trochu problém. Nicméně jsem si dala závazek, že si na stereotypy dám bacha. A dnes ho asi poruším.Chtěla bych totiž najít odpověď na otáz-ku, kdy hezká, chytrá a jasně heterose-xuální holka připadá klukům jako blbá lesba. Mám jednu extrémně krásnou kamarádku, vypadá trochu jako z jiného světa, v každém detailu je dokonalá. Škola, kterou studuje, je stejně těžká jako ta holka atraktivní. Ovšem když jsem ji vzala mezi známé pohrdavě mi další den psali, že kámoška je blbá. Nebo asi na holky. Nebylo to ani tak pohrdavé, jako spíš uražené. Kráska se nenechala přemluvit na rande a dokonce (!) na sebe nenechala ani sahat. Proto je zřejmě pito-má. Důvod, že dotyčná už někoho má a je spokojená, nemůže konkurovat krvácející ješitnosti. Pro kolegu jsem nedávno také byla lesba (což on tušil už dlouho), pro-tože jsem netýkavka. Nenechala jsem si od něj při tanci sahat na zadek. Omluvou (nebo ne?) pro něj budiž, že se potácel na pokraji deliria. Že je mi to třeba poněkud odporné, ho nenapadlo. Zpochybnění se-xuální orientace je v takových případech jednodušší.Nakonec stereotypní ale přece jen nebudu.Vzpomněla jsem si, že když mě před časem vytrvale odmítal chlapec, o kterého jsem hodně stála, začala jsem mezi kamarády, spolu se mnou nešťastnými, trousit závěry typu: „Myslím, že nemá jasno, jestli je vůbec na holky.“ On jasno samozřejmě měl. Nechtěl mě. A pak že je ješitnost mužskou doménou.

Lucie Frydecká,autorka je redaktorkou MF DNES

O bourání stereotypů aneb kdy jsou holky lesby

38 STIP.CZ STUDENTS IN

Už třetí rok po sobě odjela skupina studentů do severní části Indie, do oblasti Ladakhi. Této oblasti se často říká „Malý Tibet“. Je to naprosto jiný kus země, než jaký znáte a umíte si představit. Má své obrovské kouzlo, zachovalou tisíciletou tradici a charisma. Ladakh je vyprahlá a prašná země, kde je zdroj vody velkým darem. Místní obyvatelé si vybudovali promyšlený systém zavlažování pomocí vodních kanálů, které umí velmi dobře ovládat, a které tak zavlažují jejich pole, často jejich jediný zdroj obživy. Po super ruš-ném městě Delhi s věčným ruchem, troubením, krávami a obchody a celkem vtíravými prodavači, kam většinou turisté přiletí, je Ladakh neskutečná oáza klidu, slunce, klášterů, ticha. V těchto končinách

se nespěchá. Z Indie jsem si dovezla hlavně klid. Nutí vás to přemýš-let, kam se pořád honíme, co to vlastně děláme se svými životy, když jde žít i beze spěchu.Hlavním a zároveň nejnavštěvovanějším místem je město Leh. Ne-myslete si, že jedete někam do džungle, Leh už dávno není zapadlým městečkem na úpatí Himalájí, ale turistickým centrem. Dokonce i moje maminka, zocelená mým věčným cestováním, se tentokrát obávala a polemizovala o tom, zda mám či nemám jezdit. Nakonec ale po zhlédnutí filmů, které jsem tam natočila, prohlásila, že je vše v pořádku. Nemá cenu si sem vozit moc oblečení (pokud pominu výše zmíně-

Léto lze strávit všelijak. Na dovolené u moře, v publiku na letním festivalu

a nebo doma. Dlouhé letní volno ale vybízí i k opravdovým cestám. Kdo by

se nechtěl na pár týdnů vymanit z naší kultury a poznat něco dočista jiného.

Klidně jen proto, aby se vrátil a věděl, že se má doma nejlíp. Na pouť může

vyrazit například s pomocí dobrovolnického rozvojového projektu s názvem

Krajní meze, který organizuje Modrý kámen, což je základní článek Hnutí

Brontosaurus.

39STIP.CZSTUDENTS IN

»

40 STIP.CZ STUDENTS IN

nou výbavu na trek), protože si zde můžete velmi levně koupit úplně vše a hlavně se stane i jakýmsi rituálem a relaxací chození po obcho-dech, nakupování a typické smlouvání. Neobvyklé jsou ale toalety. Typický ladakhcký záchod je jako latrína, jenom díra je o něco menší, obdélníková, vykopaná rovnou do země.A pozor, jako nakonec v celé Indii, nepoužívá se toaletní papír, který by se zde nerozpadl. Má se údajně používat ruka, ale u dětí se nepoužívalo nic. Trochu pro tvrďáky, ale ať víte, do čeho jedete, kdyby náhodou. Toaletní papír si samozřejmě všude můžete koupit, i když je na místní poměry celkem drahý, a měli byste jej po sobě pálit, pokud tedy chcete být ekologičtí.Bavíme se o podhůří Himalájí, kde si musíte zvyknout na nadmoř-skou výšku přibližně 3500 metrů nad mořem. Nadmořská výška působí na každého zcela jinak, takže těžko radit. Údajně ji lépe snášejí ženy než muži, největší problémy mají mít mladí muži mezi 20–30 lety.Je dobré si prvních pár dní nechat volných, nechat odeznít únavu, případnou bolest hlavy a spavost, kdy ale nevíte, zda to bylo způso-beno dlouhým letem či nadmořskou výškou. Rozhodně se ale není čeho bát. Takovou kontrolou aklimatizace je výstup na Santi Stupa v Lehu, asi 300 schodů, na jejichž konci je „gompa“ a neuvěřitelný výhled na Leh. Někteří z naší výpravy tam vylezli několikrát, třeba v noci zahrát si na kytaru. Nezapomínejte pít. Měli byste vypít mno-hem více vody, než jste běžně zvyklí z domova. Zdroje vody jsou v Ladakhu dva. Velmi oblíbená a levná je speciální metodou převaře-ná voda, kterou vám zde nabídne velmi usměvavý mnich. Můžete si ale také bez problémů koupit balenou vodu.Až se aklimatizujete, můžete si také vylézt na některou šestitisícovku v okolí – například Stok Kangri, 6137 m. I když vám budou mnozí tvrdit, že je to „choďák“ a „v pohodě“, pozor, dobrá výbava je nutnos-tí, i mačky a cepín bych doporučila, také fyzická kondice není k za-hození a samozřejmě přízeň počasí. Z celé skupiny asi 25 lidí se nám tam podařilo vylézt jen 6 lidem. Kdo se chce hodně šetřit, může zvolit variantu s muly, které nesou váš batoh. Smáli jsme se, že jen Češi, Slováci a sem tam Rakušan lezou nahoru s 20kg batohem. Já osobně bych ale z toho neměla takovou radost, kdybych měla jít nalehko. Akce je vždy určena pro přibližně 24 dobrovolníků, takže se nebojte, že byste zůstali někde v pustině mezi buddhistickými pompami, jak se kláštery nazývají, sami. A o co že jde? Jde o projekt podporující vzájemnou výměnu informací o životě a kultuře v naší zemi a v Indii,

o hmotnou i fyzickou pomoc tamním školám a klášterům, ale na samotnou turistiku zbude také spousta času. Konkrétní program akce se skládá z výuky ve školách, kdy účastníci mají možnost bydlet v rodinách, a poznat tak reálný a někdy drsný život, tamní kulturu a souznění s přírodou. Kromě spolupráce se školami je další součás-tí projektu pomoc při stavbě klášterů, jak bylo zmíněno výše. Část z nás odešla stavět klášter do Sapi, velmi malé a odlehlé vesnice v horách, kde lidé žijí velmi skromným životem. Fyzická práce, hory, ticho, zvědavé pohledy vesničanů, to je lék pro duši po všem tom shonu a hektickém životě tady! Druhá část výpravy putovala do Nubra Valley přes nejvyšší motorový přejezd na světě, Kardung La, přibližně 5359 m, kde se podílela na stavbě nejvyšší sochy Buddhy v celém Ladakhu. Při práci se kocháte nádherným výhledem na celé údolí a také klášter, což stojí za to, k tomu vám výborně vaří a jsou velmi přátelští. Musím přiznat, že značnou část pobytu jsme strávili povalováním se po restauracích, a to doslova, neboť u jídla se tam většinou polehává či posedává na zemi na kobercích u malých stolečků. Nesmím opomenout zmínit English Bakery v Lehu, to by mi účastníci neodpustili, neb to byla naše oáza klidu a dobrého jídla, banana cake je oplakáván dodnes.A třetí součástí pobytu je volno, které si každý může využít podle své libosti. Někteří zůstanou v Lehu a poznávají tamní kulturu, jiní lezou do úmoru na Stok Kangri (to je ta šestitisícovka). Fajn je, že tam nikdy nejste sami, 24 lidí už je pěkná grupa. Legrační je, že pak přijedete domů, ukazujete si fotky či filmy a zjišťujete, že jste snad každý byl úplně někde jinde. Ladakh se dá vidět tolika očima a z tolika úhlů! Pokud se chcete příští rok zúčastnit, mrkněte na http://modryka-men.brontosaurus.cz/krajnimeze/, dále pak na další info a fotky na http://www.modrykamen.brontosaurus.cz, kde najdete odkazy na všechny tři ročníky Krajních mezí. Těšíme se na viděnou!

Barbora Bazalová,autorka přednáší na katedře speciální pedagogiky

41STIP.CZHI-TECH

www.vgd.eu

AUDIT > DAŇOVÉ PORADENSTVÍ > VEDENÍ ÚČETNICTVÍ > ZPRACOVÁNÍ MEZD > PODNIKOVÉ A PRÁVNÍ PORADENSTVÍ > AUDIT > DAŇOVÉ

BELGIE > LUCEMBURSKO > ČESKÁ REPUBLIKA > SLOVENSKÁ REPUBLIKA > MAĎARSKO > NĚMECKO > POLSKO > BELGIE > LUCEMBURSKO

80 % ÚSPĚCHU JE DORAZIT TAM, rád i Vás pozveme na pohovor, e -mai l : jobs@vgd.cz

KAM MÁTE

PRAHA, LIBERECMLADÁ BOLESLAV, OLOMOUC

42 STIP.CZ KARIÉRA

Až budete sedět na pohovoru, bude už pozdě přemýšlet nad tím, o kolik peněz si řeknete. Na místě potřebujete cenné minuty úplně k něčemu jinému, ke sladění požadavků a představ o práci s budoucím zaměstnavatelem. Běží už ostré minuty a jede se na efektivitu. Kandidát musí mít o ocenění pozice, na kterou se hlásí, jasno. Kde ale zjistit, jaký plat bych si zasloužil, když se u nás výše platů běžně nezveřejňuje? Jasně, že to není jednoduché být detektivem, ale v době e-společnosti, různých vychytávek na pracovních portálech a plovoucích informací na sociálních sítích LinkedIn, Face-book... to už není zas tak nemožné.

Udělejte si klasickou SWOTku. Kolik už máte praxe v daném oboru a na pozici, na kterou se hlásíte. Může být propast-ný platový rozdíl u čistých absolventů bez jakýchkoli zkušeností a absolventem, který dělal během studia různé brigády v oboru nebo část studia strávil na zahraničních stážích. Rozhodujícím faktorem může být i to, zda jste studovali obor, který je klíčový pro pozici, na kterou se hlásíte. Pak budete mít opět body navíc.

Posledním důležitým kritériem, které ovlivní, o kolik si máte říct, je velikost a typ firmy a hlavně místo, kde firma sídlí. O vyšší plat si můžete zkusit říct ve větších městech, v úspěšných firmách s početnou klientelou a ve firmách, které jsou něčím výjimečné a na trhu nemají konkurenci.

Výši platu nestřílejte od boku, vyplatí se vám hlubší analýza, lépe se vám pak bude o platu s personalistou vyjednávat. Odpíchnout se ve svých představách můžete od platových hladin, které najdete na různých pracovních portálech. Ty mohou být založeny buď na odhadech samých kandidátů (kolik brali na poslední pracovní pozici), nebo na platových rozmezích u konkrétních pozic určených přímo personalisty (platové rozmezí je variabilní prostor, ve kterém můžete vyjednávat podle vašich zkušeností, praxe a typu firmy a pozice).

Šikovnou věcí jsou také on-line diskuze s personalisty, kde se můžete zeptat přímo. Je to asi ta nejrychlejší cesta. Na českém trhu je pravidelně pořádá portál jobs.cz. Hledat můžete i v přílohách deníků, kde čas od času vycházejí platové přehledy, jedná se o základní monitoring platů na trhu. Odbornější pozice například v IT najdete zpracované v někte-rých odborných časopisech. O platech se můžete informovat také ve statistikách na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

U absolventských vysokoškolských pozic se platy na českém trhu pohybují v rozmezí od 18 tis. do 35 tis. korun. Nejniž-ší výdělky jsou v regionech, u absolventů bez praxe a bohužel také na technických pozicích. Nejvyšší plat dostanete v oborech marketing, bankovnictví a v Praze.

A pamatujte, dobrou kariéru a práci s mnoha benefity (například s vizí dalšího rozvoje či kariérního růstu) můžete odstartovat i s nižším platem a určitou skromností, navíc to personalisté u absolventů milují. Až časem ukážete, že jste fakt v něčem dobří, peníze vám budou na účtu přibývat tak nějak samy. Tak hodně štěstí!

Tomas Karlikus

43STIP.CZLIFE STYL

moji vnuci budou tvořit!

Projekt „Winton Train – Inspirace dobrem“ má zejména mladým lidem přinést mnoho různých poselství. Jedno z nich by mohlo znít: „Inspirujte sebe i druhé a ukažte lidstvu, že nesmí zapomínat na dobro.“ To se totiž před námi občas schovává, jindy je ohroženo lidským fanatismem. Naštěstí existují lidé, kteří ho díky své ochotě nezištně pomáhat druhým udržují na světě. Se studenty pro studenty Před samým začátkem druhé světové války se tehdy mladému muži Nicholasi Wintonovi podařilo zachránit život 669 dětem. Z okupovaného Československa vypravil několik vlaků směřujících do Londýna, kde všechny děti, převážně židovského původu, nalezly nové rodiče, domovy i životy. Na počest tohoto odvážného skutku vypraví 1. září následujícího roku společnost Winton Train o.p.s. společně s Českými drahami speciální historický vlak, který projede celou původní trasu, aby jej pak na londýnském nádraží přivítal sám Sir Nicholas Winton.Projekt Winton Train má oslavit a připomenout významný Wintonův čin a vyvolat v lidech myšlenky, které se budou zabývat dnešním svě-tem. Mnohdy se setkáváme s hrůznými událostmi, jež svou senzač-ností často zastiňují opravdovost a vnitřní krásu lidí a jejich příběhů kolem nás. Podle organizátorů by mohli právě mladí lidé přinést svou zvídavostí do projektu zajímavé postřehy a názory. „Nicholas Winton byl v době konání svých skutků mladým mužem a my chceme, aby právě dnešní generace mladých lidí pokračovala v jeho snaze. Proto jsme náš projekt postavili právě na účasti studentů mezi 15 a 26 lety,“ říká iniciátor celé akce Zbyněk Honys a zdůrazňuje, že studenti se mohou zúčastnit soutěží zahájených 11. listopadu tohoto roku. Jedinečná příležitost, jedinečná zkušenost Máte-li uměleckého ducha, jsou právě pro vás určeny tyto soutěže literárních, výtvarných a fotografických prací, které tvoří jednu z nejdůležitějších částí projektu. Máte-li chuť hledat kolem sebe

příběhy dobra, potkat zajímavé lidi z celé Evropy nebo se setkat s pamětníky a získat nové obzory, pusťte se směle do díla. Čas máte do konce ledna, kdy všechny výtvory posoudí odborná porota, v níž budou figurovat taková jména, jako například výtvarník Jiří David, fotografka Nguyen Phuong Thao či spisovatel Jiří Stránský. Pokud porotu zaujmete a ocitnete se mezi 30 finalisty z každého oboru, čekají vás nemalé odměny.Speciálně pro studenty filmových škol je určena mezinárodně vyhlášená soutěž v oboru filmové tvorby. Bude mít poněkud odlišné vyvrcholení. Porotci vyberou celkem 20 nejlepších snímků, které se dočkají projekce na mezinárodním festivalu studentských filmů – Winton festu. Finalisté všech kategorií dostanou finanční i hmotné ceny, absolutní vítězové jednotlivých kategorií (ve filmovém oboru autoři tří nejlepších snímků) získají stáže v renomovaných medi-álních nebo televizních společnostech a hlavně jízdenky do vlaku, aneb možnost zúčastnit se vzpomínkové cesty.Dobový vlak během své cesty zastaví v několika evropských městech, kde bude přivítán zdejšími studenty a bude připraven zajímavý kul-turně společenský program. Na jednotlivých zastávkách proběhnou výstavy vítězných děl, koncerty a besedy nejen přímo s Wintonovými dětmi, ale také s dětmi jejich dětí, které se v hojném počtu cesty zúčastní. Dívejte se kolem a hledejte dobro ve skutcích a událostech kolem vás, vrhněte se do tvořivosti, díky níž můžete nabýt skvělé zkušenosti a zážitky a obohatit sebe i druhé. Více informací na www.wintontrain.eu Eva Samšuková

44 STIP.CZ TECHNIKA A VY

Pravdu na úvod: mobil mám na volání, na esemesky a jako budík. Nic víc – nebo nic míň? Proto jsem zcela nezasažený vlnou touhy po novém iPhonu, té krásné věcičce s různými… funkcemi. No, ehm. Nevím vlastně s čím. Vždyť já ten zázrak nikdy neviděl!Ovšem ve světě se na jeho uvedení na trh čekalo v davech, dokonce i v Česku se našlo dvě stě lidí, kteří si novinku zakoupili hned první den v nočním prodeji.Proč? Můj pocit je, že se dnešní svět mobilů – jako většina věcí v dějinách – prostě dávno vymkl svému účelu. Připadám si pre-historicky: když jsem čekával na kamarády (kolik mi bylo, 12, 13?) u kina a ve smluve-ný čas nikdo nikde nebyl, měl jsem jen dvě možnosti: buď pobíhat okolo a hledat je, nebo trpělivě čekat. Nic víc. Prostě nebyly mobily! Šmarjá, to snad ani není pravda, že? A to se ve svých 24 letech nepovažuju za veterána světových válek ani za člověka uvá-zlého v minulém století. Jen je „nemobilní“ doba zkrátka blíž, než si připouštíme.Kolik se od těch časů změnilo! Co naopak zůstává, jsou naše návyky. Aspoň si myslím.

Moje první Motorola? Pro dívky by ukrytá do kabelky posloužila vzhledem ke své váze jako slušná zbraň – vzít někoho tímhle přes hlavu bylo lepší než úder cihlou. Šlo jen ťukat sms a vzhledem k ještě monopolním cenám šetřit každou minutu volání. Další z telefonů už byl standardní: malý, lehký, sice bez barevného displeje a s pamětí jen na 10 SMS, ale proč by to vadilo? Navíc moje evoluce mobilního člověka šla dál: přišla barva, místa na zprávy tolik, že ani mé grafomanské sklony by si s tím rady nevěděly, foťák, video, rádio.Jo, hodí se to. I to video už jsem párkrát použil.Dokážu si užít nové věci, jako když ochut-návám lepší jídla. Účel se ovšem nezměnil – jím sice s velkou a nefalšovanou radostí, ale pořád je prioritním zájmem to, aby mi nekručelo v břiše. Stejně tak si užiju, když někomu pošlu směšnou fotku kamaráda, a to nejlépe ve 2 ráno. Ale při podrobnější sondě do paměti je 99 % mého času s mobi-lem volání a esemeskování. Na druhou stranu chápu, že pro mě tyhle kdysi fantaskní, dnes už ovšem zcela běžné

„mluvící krabičky“ představují pro jiné lidi mnohem víc než samozřejmost. Může to být móda stejně jako radost z maličkostí, touha ohromit nebo přetrumfnout. Pak mám po-chopení pro radost z nové funkce, bezdoty-kovosti či stahování hudby z internetu – a vlastně chápu i tu noční frontu. Všichni milujeme krásné věci (když jsem si iPhone trošku proklepl, hezký určitě je). Většina z nás podléhá trendům, kolikrát i já. Ale říkám si: tady v říši mobilů, tady si na mě nepřijdou. Moje zvyky nezlomí.Jenže pak si uvědomím… Vždyť já se musím přiznat: vůbec nenosím hodinky, o čase mě informuje můj mobil. Takže proč telefonem fotit, když mám foťák, proč poslouchat hudbu, když mám „empétrojku“. Ale sakra, kdy už někdo vymyslí mobil s hodinkami?? Když jste vcucli foťák, zvládnete tohle taky. Vůbec nevím, jak bych si to vlastně předsta-voval, ale až se to – lidem od iPhonu nebo komukoli jinému – povede, dostanou i mě.A možná půjdu i do fronty.

Miroslav Němý,autor je redaktorem MF DNES

45STIP.CZKULTOVKYSTIP KUPONY

46 STIP.CZ FEJETONSTIP KUPONY

47STIP.CZSUDOKU

784623195

932185476

516749328

167598243

453271689

829364517

641937852

295816734

378452961

724513896

598642713

136987524

945361278

681279435

372854961

259436187

413798652

867125349

613952784

485367219

729841365

362475198

854219637

197638452

978126543

531794826

246583971

591728364

768413952

423659871

315862497

849537126

672941538

187295643

936174285

254386719

řešení 1 řešení 3řešení 2 řešení 4

72 5 4 6

4 9 87 2 3

4 2 1 98 9 56 9 32 5 8 7

1

1 3 9 5 7 48 3

9 63 4

2 1 98 2

7 54 2

2 6 8 3 9 7

2 4 5 95 6 2 71 5

6 81 4

3 59 73 7 8 2

6 5 3 4

7 2 47 8 2

3 91 8 6 7

5 76 4 1 3

2 69 2 52 8 6

středně těžké1 středně těžké2

těžké4těžké3

48 STIP.CZ ŠKOLY

Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) je nejlepší školou v oboru ve východoevropském regionu. Shodli se na tom děkani tisícovky vy-braných ekonomických univerzit ze 153 zemí světa v rámci projektu Eduniversal (www.eduniversal.com). Cenu „1st Business School in the Eastern European Zone“ převzal 4. listopadu 2008 v Paříži rektor VŠE, prof. Hindls.„Internacionalizace je dlouhodobou prioritou největší české vysoké školy ekonomické,“ zdůraznil v závěrečném projevu slavnostního večera, který se konal v prostorách pařížské Burzy cenných papírů. „Máme 110 partnerských univerzit a jsme členem prestižních mezi-

národních sítí CEMS a PIM. Zahraničním studentům nabízíme více než 90 kurzů v angličtině, akreditované studijní programy typu joint degree, double degree, a např. v tomto roce dosud na VŠE hostovalo 61 zahraničních profesorů. To vše přispívá k dobrému jménu školy v zahraničí.“Děkani a rektoři zvolili celkem 27 nejlepších ekonomických uni-verzit světa (3 v každém z 9 regionů projektu). VŠE se tím ocitla ve společnosti nejprestižnějších škol jako např. Harvard Business School , Copenhagen Business School, Melbourne Business School nebo National University of Singapore.

NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI SE ROZŠÍŘÍ O SEDM DESÍTEK MÍST

Dne 26. září 2008 slavnostně otevřela katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty a katedra slavistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě nové detašované pracoviště v Českém Těšíně. Do bakalářského studijního oboru Ge-ografie a regionální rozvoj v kombinované formě od září nastupují více než čtyři desítky studentů. Do bakalářského oboru Polština ve sféře podnikání v kombinované formě nastoupí třicet tři studentů.Slavnostního otevření v areálu Základní školy na ulici Slovenská v Českém Těšíně se zúčastnili zástupci Ostravské univerzity prorek-toři doc. Cyril Klimeš a doc. Iva Málková a představitelé města Český Těšín v čele se starostou Ing. Vítem Slováčkem.

Obecnými trendy současného vysokoškolského vzdělávání je zpřístupnění univerzitního vzdělání lidem v každém věku a pružná reakce na aktuální potřeby po vzdělaných pracovnících. Toto s sebou přináší i změnu ve strategiích univerzit – být co možná nejblíže svým studentům nebo dokonce i „vyjít za studenty“ do míst jejich bydliště. A to s cílem nabídnout vzdělání, které napomůže k novému uplat-nění se na trhu práce nebo zkvalitní pracovní výkon na dosavadní pracovní pozici. Ostravská univerzita se k tomuto trendu připojuje a od září otevírá svoji první mimoostravskou pobočku v příhranič-ním Českém Těšíně.

Zdejší studenti v průběhu studia získají řadu teoretických a hlavně praktických poznatků z oblasti geografických a příbuzných věd, které plně využijí na trhu práce v dynamicky se rozvíjejícím kraji. To potvrzuje i vedoucí katedry sociální geografie a regionálního roz-voje Vladimír Baar: „Velkou pozornost při studiu klademe na rozvoj klíčových kompetencí, jako jsou znalosti informačních technologií, jazykové a komunikační dovednosti a pokročilá znalost projektové-ho řízení v územním rozvoji. Absolventi se tak uplatní v manažer-ských a referentských pozicích veřejné správy při řešení problémů rozvoje obcí, měst a regionů.“

Cílem studia tříletého bakalářského studijního oboru Polština ve sfé-ře podnikání je vzdělání odborníků schopných komunikovat polsky v různých komunikačních situacích v podnikatelské sféře v českém i zahraničním prostředí. Studijní obor poskytuje jazykové znalosti a řečové dovednosti pro praktickou realizaci cizojazyčné komunika-ce. Studijní obor je orientován na praktické osvojení znalostí, které pak student uplatní ve své budoucí profesi. Připravenost absolventů na požadavky praxe bude proto rozšířena o znalosti odborné pol-štiny zejména pro oblast podnikání a cestovního ruchu. Absolventi budou mj. schopni vést obchodní jednání a korespondenci v polšti-ně. Vedoucí katedry slavistiky Blažena Rudincová dodává: „Základ studijního oboru Polština ve sféře podnikání tvoří předměty stan-dardního lingvistického studia, které jsou základem pro jazykovou specializaci studentů, a předměty odborného zaměření na jazykovou sféru v oblasti podnikání a cestovního ruchu. Dále to jsou disciplíny kulturologické nebo předměty, v nichž student získá další speciální znalosti a dovednosti. Studijní obor tedy propojuje teoretickou slož-ku vzdělávání a aplikované disciplíny, které jsou vyučovány v cizím jazyce, přičemž důraz je kladen na uplatnění funkčnosti a interdisci-plinárních vztahů.“

Detašované pracoviště bylo zřízeno v objektu Základní školy na ulici Slovenská, v prostorách adaptovaných pro vysokoškolskou výuku. Určitou zvláštností skladby nově nastupujících studentů je jejich různorodost, co se týče věku a dosavadních profesních zkušeností. Vedle devatenáctiletého maturanta bude studovat padesátiletý strojní inženýr, který si rozšiřuje vzdělání, a k nim se přidá maminka v domácnosti, která po ukončení mateřské dovolené bude hledat nové uplatnění. „Tato situace je zcela běžná ve vyspělých státech, kde člověk studuje v podstatě celoživotně,“ říká rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. „Trh práce se proměňuje prakticky neustále a univerzity jsou těmi institucemi veřejné služby, které mají svojí flexibilní nabídkou vzdělání vytvořit lepší podmínky pro zapojení se do pracovního procesu.“

Jiří Muryc, Monika Šumberová

49STIP.CZŠKOLY

International Student Club při ČVUT a Studentské Unii ČVUT v Praze funguje bezmála již 10 let. Počet našich aktivit stále narůstá.Od začátku akademického roku jsme zvládli přivítat přes 400 zahra-ničních stážistů z celého světa a postarali jsme se, aby přijali novou kulturu a prostředí co nejlépe.Každá středa pro nás znamená příležitost dozvědět se něco nového o cizích zemích při národní prezentaci, kde se v průběhu jednoho večera představí dva až čtyři národy s jejich zvyky, tanci a také zpívá-ním národních písní.Pro zahraniční studenty také již tradičně pořádáme poznávací výlety po krásách naší vlasti. Protože se snažíme, aby se zahraniční stážisté na ČVUT cítili jako doma, pořádáme i pravidelná sportovní setkání, kde si například můžeme zahrát fotbal s hráči z celého světa. O vý-borné kondici našich členů svědčí i to, že zvládli bez přípravy porazit basketbalový tým francouzské university La Rochelle.V tomto roce pořádáme 35 jazykových kurzů, které naši stážisté učí zdarma ve svém volném čase, vyučujeme celkem 13 jazyků. Pokud chcete procvičit konverzaci v cizím jazyce v poněkud méně formál-ním prostředí, máte možnost navštívit Café Lingeu – setkání v kavárně. My zajistíme přítomnost stážistů a témata k hovoru už

si najdete sami.V říjnu náš klub uspořádal v Praze mezinárodní výměnu Youth in Action se studenty z Litvy, Španělska, Finska, Slovinska a Švýcar-ska. Tato akce trvala týden a hlavním tématem byla práce s tělesně postiženými lidmi.Na začátek listopadu letos připadl 3. ročník Veletrhu studia v zahraničí, který pořádáme společně s Rektorátem ČVUT v Praze. Posláním veletrhu je podpora mobility studentů ČVUT.Kromě zahraničních studentů tvoří International Student Club při-bližně dvě stovky Čechů a Slováků zejména z ČVUT, kteří dohroma-dy vytváří jedinečnou mezinárodní komunitu.Pokud se o nás chceš dozvědět více a připojit se k nám, jednoduše přijď na některou z našich akcí nebo navštiv www.isc.cvut.cz, kde najdeš podrobné informace o všech našich aktivitách.

Vysoká škola ekonomická v Praze od letošního roku nabízí nový navazující magisterský program International Management (IM). Základním kamenem IM je pak program CEMS (Community of Eu-ropean Managements Schools and International Companies), který byl dříve určen pouze posluchačům VŠE. Nyní po transformaci se na program IM může přihlásit jakýkoliv student z České repub-liky či ze zahraničí, který nejpozději v tomto školním roce dosáhne bakalářského vzdělání. Čím se studium tohoto programu liší od jiných? V prvé řadě tím, že celá výuka probíhá v anglickém jazyce. Lekcí se účastní nejen češ-tí a zahraniční studenti, ale především odborníci z podnikové praxe. Nedílnou součástí studia je také semestr v zahraničí.

Hlavním cílem IM je dosažení co nejužšího propojení teorie s praxí. Studenti proto spolupracují s mezinárodními firmami na zajíma-vých projektech a nakonec také vyjíždí do zahraničí na pracovní stáž. IM je vynikající startovací můstek pro vaši budoucí kariéru, nepro-marněte svou šanci a přihlaste se! Přihlášky je možné podávat od 8. 12. 2008 do 9. 1. 2009, více informací na cemsmim.vse.cz.

Student Petr Kobierský z Fakulty informačních technologií VUT v Brně získal v soutěži IT diplomka roku první místo za diplomovou práci „Hardwarová akcelerace identifikace protokolů“. Soutěž o nej-lepší diplomovou práci v oblasti Software Engineering a Computer Science organizuje již druhým rokem společnost Profinit, s. r. o., za podpory vysokých škol. Práce Petra Kobierského byla vypracována pod vedením Ing. Jana Kořenka. Je zaměřena na oblast identifikace komunikačních proto-kolů. Výsledky práce najdou uplatnění při monitorování počítačo-vých síti a mohou přispět k zajištění lepší bezpečnosti.„Do soutěže jsem se přihlásil hlavně proto, abych porovnal svou práci s ostatními studenty z IT škol celé ČR. Ve finálovém kole jsem byl překvapen vysokou úrovní prací, proto mě výhra velmi příjem-ně potěšila. Soutěž společnosti Profinit vřele doporučuji letošním diplomantům,“ řekl Petr Kobierský. Do letošního ročníku soutěže se přihlásilo celkem 37 prací z 9 fakult technických vysokých škol.

Vítěz obdržel finanční odměnu v hodnotě 100 000 Kč, vedoucí práce pak 20 000 Kč. Petr Kobierský vyhrál s velkou převahou, na jeho vítězství se shodli jak zástupci komerčních firem, tak zástupci aka-demické obce. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo 16. září 2008 v sídle společnosti Profinit, s. r. o.

50 STIP.CZ PORADNA

Have vs. Ask a Question

The following conversation takes place very often!Ferdinand: James, may I have a question? James: Sure, Ferda. You can have any question you like. How about this one? (I write a quick question on a piece of paper: How are you? And offer it to Ferda.) or maybe this other one? (I write a second question down: Is there a God?)

Ferda is now looking at me like I am crazy!

What’s the problem here? This is an example of mixing Czech and English in a unique and special way. In Czech you would say that you want to have a question but in English you want to ask a question, so what Ferda needed to say was, „James, can I ask (you) a question?“At which time I would respond, „No, I’m busy!“ Using the word have is all about possession; whereas ask is about finding answers or information. „James, I have a ques-tion. Can you help me?“ Now this makes sense.

Like vs. As

Example: I work as an auditor. The speaker is saying that he/she is an auditor (had the train-ing, etc.). However, if the speaker had said: I work like an auditor, then the speaker is saying that his/her work is similar to that of an auditor but he/she is not a real auditor. In general here, „as“ implies that you are the same, „like“ implies only a similarity.

Example: He lives on the same street like his friend. This is a very common mistake. The speaker has chosen the wrong word. The speaker wants to tell me that he and the friend live on the same street. And as we stated above, the word you use to indicate things are ‚the same‘ is ‚as‘. The correct statement should be: he lives on the same street as his friend.

Specialise in vs. Specialise on

Look at this: We specialise on the preparation of financial statements. What do you think is wrong with this statement? Need a hint? Look at the prepositions. Specialise on is incorrect. You should say: We specialise in the preparation of financial statements. It’s a small problem and not likely to have any impact on under-standing, but to a native speaker listening to you speak about your work, the mistake leaps out and says a lot about the speaker.

In time vs. On time

Although it might look fine to everyone, it is in fact a little problematic.

When you talk about being in time for something, you are saying something like, „It’s ok if you miss the beginning but try and be there for most of it.“ When you talk about being on time for something, you are saying something like, „ I want you there right at the beginning.“

Also consider the following two sentences: „We arrived in time for the film but missed the opening.“ „We arrived on time for the film, so we missed nothing. (Not even the commercials.)“ Here the difference between the two is very clear. In a nutshell, it’s like saying „in time“ is less precise, whereas „on time“ is very precise.

By vs. Until

When you are talking about deadlines and periods of time, do you know when to use „by“ and when to use „until“? In English, it can be a bit difficult telling the difference. To help you decide, there are two questions you should ask yourself.

Is the deadline date included or not?until usually means „up to but not including“by usually means „up to and including“

E.g. You go on holiday for a week and will be away until Monday. That means you’ll go back to work on Monday. Monday is not included in your holiday time.E.g. You borrowed a book and have to return it by Friday. That means you could return it any time before Friday, or on Friday itself. Friday is included in the time you have to return the book.

Near

„My client’s office is near from here.“ The error is very common. It is not necessary to use ‚from‘ in the sentence. This is likely an example of combining Czech and English – Czenglish. It’s perfectly clear if you say: My client’s office is near here.

Another problem that comes up occasionally is as follows: My client’s office is near by Prague. It’s perfectly okay to say near by but you don’t then need the noun (or here) afterwards. It would be better to say: My client’s office is near by. Or, my client’s office is near Prague. Never ‚near by Prague‘.

Připraveno ve spolupráci s PricewaterhouseCoopers, Daňové a právní oddělení

Angličtina má pro každého Čecha mnohá úskalí a zřejmě největší potíže dělají právě ta pravidla a slovní spojení, která se jakoby shodují, ale ve skutečnosti vůbec neshodují s těmi českými. Vzniká pak jakási „Czenglish“, která zní rodilým mluvčím poněkud úsměvně. Zbavte se s námi pár takových „drobností“, ve kterých se velmi často dělají chyby...

51STIP.CZROZHOVOR

Skoda inz_STIP_205x280.indd 1 13.11.2008 11:51:01

52 STIP.CZ DOPISY REDAKCI

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

Czech Ad 215x290 11-12-08.pdf 11/12/08 4:40:38 PM