sociologický ústav , v.v.i. akademie věd Čr jilská 1, 110 00 praha 1 Česká republika

1

Rodinná politika v ČR a na Slovensku z evropské perspektivy

Využití metody modelových rodin

Eva Soukupová

Sociologický ústav, v.v.i.Akademie věd ČRJilská 1, 110 00 Praha 1Česká republika

„Slovensko-české sociologické dni“

30.10.-2.10.2007SmoleniceSlovenská Republika

2

Výchozí otázky Jak si Česká Republika stojí v oblasti finanční podpory rodin s

dětmi v porovnání o ostatními evropskými zeměmi? Existuje pouze jeden post-socialistický typ rodinné politiky?

1. Zmapovat podobnosti a rozdíly v působení finančních opatření rodinné politiky zemí regionu střední a východní Evropy (SVE)

2. Zjistit, zda státy SVE tvoří v rámci Evropy jedinečný typ

3. Pokud ne, určit, kam postkomunistické státy zapadají v rámci Esping-Andersenovy typologie

3

Teoretický základ (i)

Po roce 1989: podobnosti rozdíly

Různorodé předpovědi; výchozí Esping-Andersenova teorie (1990) Deacon (1993): Československo: sociálně-

demokratické (meziválečná sociálně-demokratická tradice; i přes tehdy spíše liberální režim)

Ferge&Götting (1994): ČR neo-liberální (změny rychleji než na Slovensku; dobrá ekonomická situace z konce 80. let)

4

Teoretický základ (ii)Sociální politika (welfare state) v zemích SVE:

1. Post-socialistický typa) Dočasný– časem konvergence k západní modelům (Deacon 1993;

Esping-Andersen 1996)b) Stabilní – vznik nového, jedinečného typu sociálního státu (Fenger

2005, Pierson 2001, Tomka 2001)2. Neexistuje jediný typ – různé národní trajektorie (Potůček 2004; Roostgard

2003; Manning 2004; Rys 2001; Sengoku 2004)

Ferge (2001) „There is no unique label to describe these countries, and non of the relatively clear-cut ideal-typical labels apply to them.“

Rodinná politika v zemích SVE:

Nový, post-socialistický typ (Matějková and Paloncyová 2004; Hantrais 2004 – refamilialised type; Pascal and Manning 2000; Cerami 2005 – unique model of solidarity)

Narůstající divergence (Kocourková 2002)

5

Výzkumná otázka

Tvoří SR a ČR stále ještě jediný, obdobně zaměřený a štědrý typ rodinné politiky nebo se obě země pojetím finanční podpory rodin s dětmi spíše než samy sobě podobají jiným evropským státům ?

6

MetodaCíl: určit výši veškeré finanční podpory vyplácené státem rodinám s dětmi

(přídavky, úlevy na daních etc.) + zachytit heterogenitu v souboru a nalézt seskupení zemí

Metoda modelových rodin Profilová metoda srovnávání

definice určitého počtu modelových rodin (počet a věk dětí, počet a výše příjmů, rodinný status)

výpočet čistého disponibilního příjmu Datová matice simulující, jak velký balíček podpory (child

benefit package – CBP) by různé typy rodin s různými příjmy obdržely v každé ze zemí souboru

Výhody vs. nevýhody

Hierarchická klastrová analýza S proměnnými nalezenými pomoci faktorové analýzy

7

Balíček finanční podpory - Child benefit package (CBP) Soubor daňových úlev, dávek a dotací snižující náklady na

výchovu dětí = rozdíl mezi čistým disponibilním příjmem bezdětného

páru a rodiny s dětmi se shodným příjmem (výší i strukturou)

Obsahuje: Daňové bonusy a úlevy Testované i netestované dávky Odvody na sociální a zdravotní pojištění Náklady na bydlení Místní daně Minimální státní podporu (životní minimum) Státem garantované výživné

21 proměnných

8

Modelové rodiny Zpět

Pozn.: Šedá políčka znázorňují (i) referenční skupinu, tj. bezdětný manželský pár, a (ii) nelogické kombinace. Dostáváme tedy 21 modelových rodin.

5 případů: Jeden příjem Jeden příjem Dva příjmy Dva příjmy Bez mzdy

6 typů: Kombinace (21 modelových typů)

Polovina průměrné mzdy v zemi

Průměrná mzda v zemi

Jeden a půl průměrné mzdy v zemi

Každý průměrná mzda v zemi

Na sociální podpoře

Manželský pár Bezdětný

Samoživitel Jedno dítě, 2,5 roku, v jeslích 1 2 3

Samoživitel Jedno dítě, 7 let, ve škole 4 5 6

Manželský pár Jedno dítě, 7 let, ve škole 7 8 9 10 11

Manželský pár Dvě děti, 7 a 14 let, ve škole 12 13 14 15 16

Manželský pár Tři děti, 7, 14 a17 let, ve škole 17 18 19 20 21

9

Hierarchická klastrová analýza

21 proměnných zredukováno na 5:

Index 1 “rodiny se dvěma příjmy” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy) pro rodiny, kde oba dva rodiče pracují.

Index 2 “matky-samoživitelky” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy) pro neúplné rodiny.

Index 3 “chudé rodiny” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy) pro rodiny, kde pracuje pouze jeden z dospělých a vydělává polovinu průměrné mzdy v zemi.

Index 4 “průměrné rodiny” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy) pro rodiny, kde pracuje jeden z dospělých a průměrnou mzdu v zemi

Index 5 “sociální podpora” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy) pro rodiny, kde oba rodiče žijí pouze ze životního minima.

10

Data

Referenční země (representující každý z typů sociálního státu):

Data z projektu Welfare Policy and Employment in the Context of Family Change. Dostupné na http://www-users.york.ac.uk/~jrb1(15 zemí; údaje platné k 1.1.2004)

Comparison of Child Benefit Packages in 22 Countries (Španělsko, Portugalsko, Itálie; údaje platné k 1.7.2001)

Země SVE Statistické úřady, ministerstva práce a sociálních

věcí, ministerstva financí, regionální sociální úřady (údaje platné k 1.1.2004)

11

Výsledky

12

Variace s příjmem

0

100

200

300

400

500

600

700

CZ SK AT BE DE FR NL DK FI IS NO SE IE UK ES IT PT

€ P

PP

za

měs

íc

1příjem; 50% průměrné mzdy

1příjem; průměrná mzda

2 příjmy; oba průměrná mzda

13

Variace s typem rodiny

-500

-400

-300

-200

-100

0

100

200

300

400

500

600


€ P

PP

za

měs

íc

Samoživitelka s 1 dítětem (7 let)Pár s 1 dítětem (7 let)

Samoživitelka s 1 dítětem (2,5 roku)

14

Variace s počtem dětí

100

110

120

130

140


% z

měn

a C

BP

Pár + 1 dítě (7 let)

Pár + 2 děti (7 a 14 let)

Pár + 3 děti (7,14 a 17 let)

15

Celková štědrost Modelové rodiny

Průměrná hodnota v ppps

% průměrné mzdy

Průměrná hodnota v ppps

% průměrné mzdy

Rakousko 354,4 Rakousko 15,4 Rakousko 463,7 Rakousko 20,2Německo 224,2 Irsko 8,9 UK 258,6 Česko 12,2Belgie 222,2 Slovensko 8,7 Norsko 241,9 Norsko 9,8UK 217,3 Německo 8,5 Francie 222,3 Francie 9,6Francie 188,3 Francie 8,2 Dánsko 216,2 Irsko 8,8Norsko 184,3 Česko 7,8 Belgie 208,2 Švédsko 8,7Irsko 183,9 Norsko 7,5 Německo 200,4 UK 8,6Dánsko 156,9 Belgie 7,4 Švédsko 191,2 Dánsko 8,3Švédsko 154,4 UK 7,3 Irsko 182,3 Finsko 8,2Finsko 146,3 Švédsko 7,0 Finsko 178,7 Německo 7,6Nizozemí 129,5 Finsko 6,7 Nizozemí 142,4 Slovensko 7,2Česko 81,9 Dánsko 6,0 Island 133,5 Belgie 6,9Island 66,8 Nizozemí 4,0 Česko 127,0 Island 5,6Slovensko 66,3 Portugalsko 4,0 Slovensko 55,1 Nizozemí 4,4Portugalsko 29,9 Island 2,8 Itálie 21,1 Portugalsko 2,7Itálie 28,1 Itálie 2,1 Portugalsko 20,2 Itálie 1,6Španělsko 17,1 Španělsko 1,4 Španělsko 5,7 Španělsko 0,5

Váženo podle struktury domácností v ČR 2001 Váženo podle Bradshaw and Finch 2002

16

Prostý průměr CZ 2001 Bradshaw and Finch 2002 Bradshaw/ CZ

1 rodič + 1 dítě ve věku < 3 roky 1 0,33 2 4,01 rodič + 1 dítě ve věku 7 let 1 0,96 2 1,4Pár + 1 dítě ve věku 7 let 1 0,34 1 1,9Pár + 2 děti ve věku 7 a 14 let 1 0,26 1 2,5Pár + 3 děti ve věku 7,14 a 17 let 1 0,06 1 10,6


Pár + 1 dítě ve věku 7 let 1 3,08 2 0,4Pár + 2 děti ve věku 7 a 14 let 1 4,23 3 0,5Pár + 3 děti ve věku 7,14 a 17 let 1 0,72 2 1,8

Pár + 1 dítě ve věku 7 let 1 3,22 1 0,2Pár + 2 děti ve věku 7 a 14 let 1 4,42 1 0,1Pár + 3 děti ve věku 7,14 a 17 let 1 0,76 1 0,9


Celkový počet modelových rodin 21 21 32 1,0

Váhy

2 příjmy – oba ve výši průměrné mzdy

Rodina žijící ze sociální podpory

1 příjem ve výši 50% průměrné mzdy

1 příjem ve výši průměrné mzdy

2 příjmy – jeden ve výši průměrné mzdy a druhý v poloviční výši

17

Klastrová analýza

• Skupina 1: Skandinávské státy – Finsko, Švédsko, Dánsko, Norsko a Island• Skupina 2: Anlgosaské státy, tj. Velká Británie a Irsko • Skupina 3: Kontinentální státy – Belgie, Německo, Francie plus Slovensko• Skupina 4: Portugalsko• Skupina 5: Španělsko, Itálie a Nizozemí • Skupina 6: Rakousko a Česká republika.

C A S E 0 5 10 15 20 25 Label Num +---------+---------+---------+---------+---------+ FI 7 SE 15 DK 5 NO 13 IS 10 IE 9 UK 16 BE 2 DE 4 FR 8 SK 17 PT 14 ES 6 NL 12 IT 11 AT 1 CZ 3

18

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

2 příjmy samoživitelky chudé r. průměrné r. sociálnípodpora

AT CZ

-2,00

-1,50

-1,00

-0,50

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00


DK FI IS NO SE

-1,50

-1,00

-0,50

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00


BE DE FR SK

-1,00

-0,50

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50


IE UK

-3,00-2,50-2,00-1,50-1,00-0,500,000,501,001,50


ES IT NL PT

19

Závěr

Divergence slovenské a české rodinné politiky; země nelze klasifikovat do jediné skupiny pouze na základě historické zkušenosti s komunistickým zřízením

Slovenská republika nejblíže „konzervativním“ státům

Česká Republika spíše unikátní mix finančních pro-rodinných opatření; vzorce nejpodobnější Rakousku

20

Kroky do budoucna

Výzkum: Zahrnout mateřskou dovolenou & PPM Data za strukturu a příjem domácností

(přesnější celkový index) Více aspektů RP? Více zemí

Možné použití metody modelových rodin: Hodnocení stávajících opatření RP Odhad působení nových opatření

21

Děkuji za pozornost

22

Ad Future research-maternity Ad Future research-maternity index:index:

1,66

1,41

1,32

0,77

0,5

0,47

0,46

0,25

0,12

0,1

0,08

0,03

0,01

-0,08

-0,09

-0,1

-0,2

-0,25

-0,27

-0,36

-0,44

-0,5

-0,67

-0,67

-0,7

-0,98

-1,44

-2,17

1,34

0,39

Sweden

Portugal

Norway

Latvia

Estonia

Spain

Luxembourg

Lithuania

Czech

Cyprus

Italy

Denmark

Austria

France 2

Poland 2

Island 2

Slovakia

Poland 1

Slovenia

Hungary

Switzerland

Belgium

France 1

Germany

Finland

Island 1

Netherlands

Ireland

Great Britain

Malta

Average score

sociologický ústav , v.v.i. akademie věd Čr jilská 1, 110 00 praha 1 Česká republika

Documents