raný wittgenstein

25
Raný Wittgenstein Raný Wittgenstein Antonín Dolák Antonín Dolák

Upload: osmond

Post on 11-Jan-2016

59 views

Category:

Documents


0 download

DESCRIPTION

Raný Wittgenstein. Antonín Dolák. Ludwig Wittgenstein. Rané dílo: Deníky, Prototractatus Tractatus logico-philosophicus (název vymyslel Moore) Poznámky k logické formě Přednáška „O etice“. Obecně k TLP. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

Page 1: Raný Wittgenstein

Raný WittgensteinRaný Wittgenstein

Antonín DolákAntonín Dolák

Page 2: Raný Wittgenstein

Ludwig WittgensteinLudwig Wittgenstein

Rané dílo:Rané dílo: Deníky, PrototractatusDeníky, Prototractatus Tractatus logico-philosophicus (název Tractatus logico-philosophicus (název

vymyslel Moore)vymyslel Moore) Poznámky k logické forměPoznámky k logické formě Přednáška „O etice“Přednáška „O etice“

Page 3: Raný Wittgenstein

Obecně k TLPObecně k TLP Vliv Fregeho, Russella, Moora na straně Vliv Fregeho, Russella, Moora na straně

jedné (metafyzika a epistemologie) a jedné (metafyzika a epistemologie) a Schopenhauera, Kierkegaarda, Tolstoje na Schopenhauera, Kierkegaarda, Tolstoje na straně druhé (etika, estetika a mystika)straně druhé (etika, estetika a mystika)

Má část metafyzickou, epistemologickou Má část metafyzickou, epistemologickou (včetně logiky a „logické syntaxe“), (včetně logiky a „logické syntaxe“), etickou, věnuje se i mysticeetickou, věnuje se i mystice

LW jde o budování IDEÁLNÍHO JAZYKALW jde o budování IDEÁLNÍHO JAZYKA Přínos k logice: důsledná formalizace Přínos k logice: důsledná formalizace

výrokové logiky včetně výrokově-logických výrokové logiky včetně výrokově-logických spojekspojek

Page 4: Raný Wittgenstein

Sémantické východisko TLPSémantické východisko TLP LW je NOMINALISTA – pojmy neexistují, proto je sémantika LW je NOMINALISTA – pojmy neexistují, proto je sémantika

nevyslovitelná (odmítá metajazyk či Russellovu teorii typů): nevyslovitelná (odmítá metajazyk či Russellovu teorii typů): sémantika se však sama UKAZUJE (i když ji nelze vyslovit) sémantika se však sama UKAZUJE (i když ji nelze vyslovit) na ZNACÍCH samotnýchna ZNACÍCH samotných

Jde o syntakticismus, věnuje se LOGICKÉ SYNTAXI, nikoli Jde o syntakticismus, věnuje se LOGICKÉ SYNTAXI, nikoli logické sémantice – hovoří tedy o ZNACÍCH, nikdy ne o logické sémantice – hovoří tedy o ZNACÍCH, nikdy ne o významech znakůvýznamech znaků

Sémantika se UKAZUJE (klíčová distinkce TLP: ukazování-Sémantika se UKAZUJE (klíčová distinkce TLP: ukazování-zeigen proti říkání, vyjadřování-sagen) na ZNACÍCH, zeigen proti říkání, vyjadřování-sagen) na ZNACÍCH, přesněji na FORMÁLNÍCH VLASTNOSTECH znakůpřesněji na FORMÁLNÍCH VLASTNOSTECH znaků

Př. Dvě ženy jsou obě ženami ne proto, že by sdílely stejný Př. Dvě ženy jsou obě ženami ne proto, že by sdílely stejný pojem „ženskost“ (pojmy dle LW totiž NEEXISTUJÍ!), ale pojem „ženskost“ (pojmy dle LW totiž NEEXISTUJÍ!), ale jejich PODOBNOST se ukazuje na znacích (jménech), jejich PODOBNOST se ukazuje na znacích (jménech), kterými obě ženy označujeme: tyto znaky mají kterými obě ženy označujeme: tyto znaky mají podobné/stejné formální vlastnosti!podobné/stejné formální vlastnosti!

Page 5: Raný Wittgenstein

nominalismusnominalismus LW je striktní nominalista: předměty LW je striktní nominalista: předměty

označujeme jmény, dále o nich nelze nic označujeme jmény, dále o nich nelze nic říct (nelze jim predikovat žádné pojmy!) – říct (nelze jim predikovat žádné pojmy!) – jejich podobnost s jinými předměty se jejich podobnost s jinými předměty se UKAZUJE (je nevyslovitelná) v podobnosti UKAZUJE (je nevyslovitelná) v podobnosti formálních vlastností jmen, kterými je formálních vlastností jmen, kterými je označujemeoznačujeme

Např. mějme čtyři předměty, které Např. mějme čtyři předměty, které pojmenujeme A, B, c, d – už pojmenujeme A, B, c, d – už z FORMÁLNÍCH vlastností JMEN těchto z FORMÁLNÍCH vlastností JMEN těchto předmětů je zřejmé, že A má víc předmětů je zřejmé, že A má víc společného s B než s c, dspolečného s B než s c, d

Page 6: Raný Wittgenstein

Svody přirozeného jazykaSvody přirozeného jazyka K realismu nás svádí NEDOKONALÝ přirozený jazyk – co se K realismu nás svádí NEDOKONALÝ přirozený jazyk – co se

však realista marně a chybně pokouší říci skrze pojmy, to však realista marně a chybně pokouší říci skrze pojmy, to se v ideálním jazyce hned samo UKAZUJE – PROGRAM se v ideálním jazyce hned samo UKAZUJE – PROGRAM IDEÁLNÍHO JAZYKA – stopy karteziánského požadavku IDEÁLNÍHO JAZYKA – stopy karteziánského požadavku JASNOSTI A ODLIŠENOSTI, který může být plně uplatněn jen JASNOSTI A ODLIŠENOSTI, který může být plně uplatněn jen v rámci ANALÝZY IDEÁLNÍHO (NE PŘIROZENÉHO) JAZYKAv rámci ANALÝZY IDEÁLNÍHO (NE PŘIROZENÉHO) JAZYKA

CELÝ TLP je však vyjádřen pojmy („předmět“, „fakt“, „svět“, CELÝ TLP je však vyjádřen pojmy („předmět“, „fakt“, „svět“, „vnitřní vlastnost předmětu“, „situace“,…), PROTO je třeba „vnitřní vlastnost předmětu“, „situace“,…), PROTO je třeba ho na konci jako žebřík, po kterém vylezeme nahoru, ho na konci jako žebřík, po kterém vylezeme nahoru, odhodit: marně a nesmyslně se v přirozeném jazyce odhodit: marně a nesmyslně se v přirozeném jazyce pokouší pojmy říci to, co se v ideálním jazyce hned samo pokouší pojmy říci to, co se v ideálním jazyce hned samo UKAZUJE! – viz onen příběh s žebříkem na konci TLPUKAZUJE! – viz onen příběh s žebříkem na konci TLP

Page 7: Raný Wittgenstein

Epistemologie TLPEpistemologie TLP Jde o strukturální izomorfismus: struktura světa a Jde o strukturální izomorfismus: struktura světa a

jazyka jsou IDENTICKÉ – tento epistemologický jazyka jsou IDENTICKÉ – tento epistemologický předpoklad je NEDOKÁZANÝ – LW si myslel, že předpoklad je NEDOKÁZANÝ – LW si myslel, že struktura světa ZCELA DETERMINUJE strukturu struktura světa ZCELA DETERMINUJE strukturu jazyka a PROTO můžeme jazykem POPISOVAT jazyka a PROTO můžeme jazykem POPISOVAT svět – jde o tzv. OBRÁZKOVOU TEORII jazykasvět – jde o tzv. OBRÁZKOVOU TEORII jazyka

Jazyk má jednu primární funkci: POPISOVAT svět Jazyk má jednu primární funkci: POPISOVAT svět (později si LW myslel, že jazyk má mnohem více (později si LW myslel, že jazyk má mnohem více rovnocenných funkcí v mnoha různých rovnocenných funkcí v mnoha různých rovnocenných jazykových hrách)rovnocenných jazykových hrách)

Page 8: Raný Wittgenstein

epistemologieepistemologie Teorie vlastních jmen: jména POJMENOVÁVAJÍ předměty – Teorie vlastních jmen: jména POJMENOVÁVAJÍ předměty –

VÝZNAMEM jména je předmět, který je jménem VÝZNAMEM jména je předmět, který je jménem OZNAČOVÁNOZNAČOVÁN

Výroky POPISUJÍ fakty – výroky jsou SLOŽENÍM jmen, SMYSL Výroky POPISUJÍ fakty – výroky jsou SLOŽENÍM jmen, SMYSL výroku je jasný až z CELKU výroku (kontextualismus, výroku je jasný až z CELKU výroku (kontextualismus, holismus) – např. výrok „aRb“ nesestává z jmen „a“, „b“ a holismus) – např. výrok „aRb“ nesestává z jmen „a“, „b“ a pojmu relace „R“, ale JEN z jmen „a“, „b“. „R“ totiž nelze pojmu relace „R“, ale JEN z jmen „a“, „b“. „R“ totiž nelze chápat mimo kontext výroku, jak si to myslí realisté – má chápat mimo kontext výroku, jak si to myslí realisté – má smysl jen v jeho rámci a SPOJUJE jména „a“, „b“ – realisté smysl jen v jeho rámci a SPOJUJE jména „a“, „b“ – realisté chápou podle LW výrok „aRb“ jen jako MNOŽINU entit „a“, chápou podle LW výrok „aRb“ jen jako MNOŽINU entit „a“, „R“, „b“ – chybí zde SPOJENÍ, výrok tak postrádá SMYSL – „R“, „b“ – chybí zde SPOJENÍ, výrok tak postrádá SMYSL – proto LW nechápe „R“ jako samostatnou entitu, ale jen jako proto LW nechápe „R“ jako samostatnou entitu, ale jen jako POJÍTKO, které má smysl jen v KONTEXTU „aRb“POJÍTKO, které má smysl jen v KONTEXTU „aRb“

Page 9: Raný Wittgenstein

epistemologieepistemologie Výrok je OBRÁZKEM faktu – výrok má Výrok je OBRÁZKEM faktu – výrok má

s faktem STEJNOU strukturu (formu)s faktem STEJNOU strukturu (formu) Výrok ukazuje, jaký fakt ve světě existuje, Výrok ukazuje, jaký fakt ve světě existuje,

pokud je tento výrok pravdivýpokud je tento výrok pravdivý KORESPONDENČNÍ TEORIE PRAVDY: KORESPONDENČNÍ TEORIE PRAVDY:

porovnávám výrok se světem, pokud ve porovnávám výrok se světem, pokud ve světě existuje fakt, který výrok světě existuje fakt, který výrok ZOBRAZUJE, pak je výrok pravdivýZOBRAZUJE, pak je výrok pravdivý

SMYSLU výroku však ROZUMÍM dříve než SMYSLU výroku však ROZUMÍM dříve než vím, zda je pravdivý či nepravdivý – vím, zda je pravdivý či nepravdivý – ukazuje mi možnou situaci – co se ve světě ukazuje mi možnou situaci – co se ve světě děje, POKUD je pravdivýděje, POKUD je pravdivý

Page 10: Raný Wittgenstein

Ontologie TLPOntologie TLP

Jde o „jazykovou ontologii“ – ontologie je Jde o „jazykovou ontologii“ – ontologie je budována na základě ANALÝZY IDEÁLNÍHO budována na základě ANALÝZY IDEÁLNÍHO JAZYKA, jehož základy podle LW položil JAZYKA, jehož základy podle LW položil Frege v „pojmovém písmu“ a dále Russell Frege v „pojmovém písmu“ a dále Russell a Whitehead v PRINCIPIA MATHEMATICAa Whitehead v PRINCIPIA MATHEMATICA

PŘEDMĚT (GEGENSTAND)PŘEDMĚT (GEGENSTAND) Stavebními kameny jsou PŘEDMĚTY (věci), Stavebními kameny jsou PŘEDMĚTY (věci),

které jsou zcela JEDNODUCHÉ, tedy které jsou zcela JEDNODUCHÉ, tedy neanalyzovatelné, nepopsatelné, lze na ně neanalyzovatelné, nepopsatelné, lze na ně jen ukázat, POJMENOVAT je jményjen ukázat, POJMENOVAT je jmény

Page 11: Raný Wittgenstein

předmětypředměty Proč jsou předměty jednoduché? LW užívá Proč jsou předměty jednoduché? LW užívá

argument NEKONEČNÉHO REGRESU, který argument NEKONEČNÉHO REGRESU, který by nastal, kdyby předměty nebyly by nastal, kdyby předměty nebyly jednoduché – museli bychom totiž jednoduché – museli bychom totiž analyzovat zase ty menší předměty, ze analyzovat zase ty menší předměty, ze kterých se skládají ty větší předměty a tak kterých se skládají ty větší předměty a tak dále do nekonečna a tak by naše ANALÝZA dále do nekonečna a tak by naše ANALÝZA nikdy nebyla úplná a proto bychom ani nikdy nebyla úplná a proto bychom ani nikdy neznali SMYSL větnikdy neznali SMYSL vět

Předměty se navzájem spojují do FAKTŮ, Předměty se navzájem spojují do FAKTŮ, které nelze pojmenovat, ale jen popsat které nelze pojmenovat, ale jen popsat výroky, které jsou OBRÁZKY faktůvýroky, které jsou OBRÁZKY faktů

Page 12: Raný Wittgenstein

předmětypředměty Předměty mají VNITŘNÍ VLASTNOSTI, což je Předměty mají VNITŘNÍ VLASTNOSTI, což je

nedokonalé (protože pojmové) pojmenování pro nedokonalé (protože pojmové) pojmenování pro to, že logická forma světa určuje všechny to, že logická forma světa určuje všechny možnosti spojení toho kterého předmětu s jinými možnosti spojení toho kterého předmětu s jinými předměty – určuje, že a jak se předměty mohou předměty – určuje, že a jak se předměty mohou spojit s některými jinými předměty a s jinými spojit s některými jinými předměty a s jinými předměty (nebo jinými způsoby) zase nepředměty (nebo jinými způsoby) zase ne

Předměty jsou věčné – tvoří totiž logickou formu Předměty jsou věčné – tvoří totiž logickou formu světa (a tím i jazyka - logická forma světa světa (a tím i jazyka - logická forma světa determinuje logickou formu jazyka, viz determinuje logickou formu jazyka, viz epistemologický předpoklad strukturálního epistemologický předpoklad strukturálního izomorfismu)izomorfismu)

Page 13: Raný Wittgenstein

předmětypředměty Předměty tvoří nutnou, na ničem nezávislou a věčnou Předměty tvoří nutnou, na ničem nezávislou a věčnou

SUBSTANCI světa – jde tedy o ATOMISMUS vzniklý analýzou SUBSTANCI světa – jde tedy o ATOMISMUS vzniklý analýzou ideálního jazyka – LW při analýze zjistil, že dále ideálního jazyka – LW při analýze zjistil, že dále neanalyzovatelné jsou jména (označující jednoduché neanalyzovatelné jsou jména (označující jednoduché předměty), proto zastával atomismus a ne třeba monismuspředměty), proto zastával atomismus a ne třeba monismus

Souhrn vzájemně nezávislých nutných předmětů je onou Souhrn vzájemně nezávislých nutných předmětů je onou SUBSTANCÍ SVĚTASUBSTANCÍ SVĚTA

Předměty jsou sice navzájem nezávislé, ale dle LW se vždy Předměty jsou sice navzájem nezávislé, ale dle LW se vždy každý předmět nachází v nějakém spojení s jiným každý předmět nachází v nějakém spojení s jiným předmětem nebo předměty – proč? LW vychází z analýzy předmětem nebo předměty – proč? LW vychází z analýzy jazyka: slovo-jméno se nikdy nenachází izolované, dostává jazyka: slovo-jméno se nikdy nenachází izolované, dostává svůj smysl až v rámci CELÉ věty (holismus, svůj smysl až v rámci CELÉ věty (holismus, kontextualismus)kontextualismus)

Page 14: Raný Wittgenstein

Stav věcí, faktStav věcí, fakt STAV VĚCÍ (Sachverhalt)STAV VĚCÍ (Sachverhalt) Stav věcí je spojení předmětů, které může být Stav věcí je spojení předmětů, které může být

buď možné nebo skutečnébuď možné nebo skutečné Fakt (Tatsache)Fakt (Tatsache) Fakt je skutečný-existující stav věcí, tedy Fakt je skutečný-existující stav věcí, tedy

skutečné spojení předmětůskutečné spojení předmětů Fakty jsou pomíjivé, proměnlivé – svět se totiž Fakty jsou pomíjivé, proměnlivé – svět se totiž

časově děje tak, že věčné jednoduché předměty časově děje tak, že věčné jednoduché předměty se spolu navzájem různě (i různými způsoby) se spolu navzájem různě (i různými způsoby) spojují a rozpojují a tím vznikají nové a nové fakty spojují a rozpojují a tím vznikají nové a nové fakty – vždy již je však předem v předmětech dáno, – vždy již je však předem v předmětech dáno, jaké všechny fakty MOHOU vzniknout (to určuje jaké všechny fakty MOHOU vzniknout (to určuje logická forma světa, kterou předměty tvoří neboli logická forma světa, kterou předměty tvoří neboli to určují vnitřní vlastnosti předmětů)to určují vnitřní vlastnosti předmětů)

Page 15: Raný Wittgenstein

FaktFakt Fakty jsou navzájem zcela NEZÁVISLÉ – Fakty jsou navzájem zcela NEZÁVISLÉ –

z existence nebo neexistence jednoho faktu z existence nebo neexistence jednoho faktu neplyne (a není jimi nijak ovlivněna) existence neplyne (a není jimi nijak ovlivněna) existence nebo neexistence jiného faktu nebo jiných faktůnebo neexistence jiného faktu nebo jiných faktů

Podle LW neexistují množiny, logické spojky Podle LW neexistují množiny, logické spojky (konjunkce, disjunkce, negace,…) – to vše je (konjunkce, disjunkce, negace,…) – to vše je podle něj jen chybná realistická REIFIKACE podle něj jen chybná realistická REIFIKACE (substancializace) toho, co se v jazyce na (substancializace) toho, co se v jazyce na formálních vlastnostech znaků (syntakticismus) formálních vlastnostech znaků (syntakticismus) hned samo ukazuje – proto podle něj logické hned samo ukazuje – proto podle něj logické spojky neoznačují žádnou entitu, nejsou to jména!spojky neoznačují žádnou entitu, nejsou to jména!

Page 16: Raný Wittgenstein

SVĚT (Welt)SVĚT (Welt)

Je to souhrn (soubor, nakupení, agregát) faktů, ne Je to souhrn (soubor, nakupení, agregát) faktů, ne předmětůpředmětů

Proč je svět souhrn faktů a ne předmětů? LW Proč je svět souhrn faktů a ne předmětů? LW vychází z analýzy jazyka: slovo-jméno se nikdy vychází z analýzy jazyka: slovo-jméno se nikdy nenachází izolované, dostává svůj smysl až nenachází izolované, dostává svůj smysl až v rámci CELÉ větyv rámci CELÉ věty

Ovšem nic takového jako „svět“ neexistuje – je to Ovšem nic takového jako „svět“ neexistuje – je to opět jen chybná a nesmyslná realistická reifikace opět jen chybná a nesmyslná realistická reifikace – LW chtěl v první větě TLP (svět je souhrn faktů a – LW chtěl v první větě TLP (svět je souhrn faktů a ne předmětů) říct jen tolik, že EXISTUJÍ JEN ne předmětů) říct jen tolik, že EXISTUJÍ JEN NAVZÁJEM NEZÁVISLÉ FAKTY-SPOJENÍ PŘEDMĚTŮ, NAVZÁJEM NEZÁVISLÉ FAKTY-SPOJENÍ PŘEDMĚTŮ, NIC JINÉHONIC JINÉHO

Page 17: Raný Wittgenstein

Komplexy – složené předmětyKomplexy – složené předměty

Podle LW nic takového při důsledné analýze Podle LW nic takového při důsledné analýze ideálního jazyka neexistuje: složené předměty ideálního jazyka neexistuje: složené předměty jsou REDUKOVÁNY na jednoduché předměty, jsou REDUKOVÁNY na jednoduché předměty, z nichž jsou spojeny plus na výroky popisující z nichž jsou spojeny plus na výroky popisující spojení těchto jednoduchých předmětůspojení těchto jednoduchých předmětů

Negativní faktyNegativní fakty Podle LW neexistují, vždyť neexistuje ani Podle LW neexistují, vždyť neexistuje ani

samostatná entita negace, hned se samo samostatná entita negace, hned se samo z existujících faktů ukazuje, že některé jiné z existujících faktů ukazuje, že některé jiné možné fakty v současném stavu světa neexistujímožné fakty v současném stavu světa neexistují

Page 18: Raný Wittgenstein

Metafyzický subjektMetafyzický subjekt

Je zde náběh k jisté formě SOLIPSISMUJe zde náběh k jisté formě SOLIPSISMU LW se zde (na rozdíl od „Filozofických zkoumání“) ještě LW se zde (na rozdíl od „Filozofických zkoumání“) ještě

domníval, že každý disponuje SOUKROMÝM JAZYKEM, tedy domníval, že každý disponuje SOUKROMÝM JAZYKEM, tedy takovým jazykem, kterému rozumí jen on sám (jistá forma takovým jazykem, kterému rozumí jen on sám (jistá forma MENTALISMU, anti-bihaviorialismu)MENTALISMU, anti-bihaviorialismu)

Tento soukromý jazyk tvoří hranici „soukromého“ světa Tento soukromý jazyk tvoří hranici „soukromého“ světa metafyzického subjektu (to není žádný subjekt psychologie metafyzického subjektu (to není žádný subjekt psychologie nebo biologie, není to tělo, mozek ani mentální stavy, je to nebo biologie, není to tělo, mozek ani mentální stavy, je to ono reflektující oko-pozorovací subjekt, který tvoří hranici ono reflektující oko-pozorovací subjekt, který tvoří hranici světa)světa)

Nevíme, jak metafyzický subjekt vypadá – jako se zorné Nevíme, jak metafyzický subjekt vypadá – jako se zorné pole oka nepodobá tvarem ani jinými vlastnostmi oku, tak pole oka nepodobá tvarem ani jinými vlastnostmi oku, tak se ani soukromý svět metafyzického subjektu nepodobá se ani soukromý svět metafyzického subjektu nepodobá metafyzickému subjektumetafyzickému subjektu

Page 19: Raný Wittgenstein

Solipsismus?Solipsismus? Jde tedy o minimalistickou podobu Jde tedy o minimalistickou podobu

solipsismu: metafyzický subjekt tvoří solipsismu: metafyzický subjekt tvoří hranice soukromého světa svým hranice soukromého světa svým SOUKROMÝM JAZYKEM – svět začíná a SOUKROMÝM JAZYKEM – svět začíná a končí tam, kde začíná a končí můj končí tam, kde začíná a končí můj SOUKROMÝ JAZYK – metafyzický subjekt je SOUKROMÝ JAZYK – metafyzický subjekt je tedy jen „nerozlehlým bodem“, hranicí tedy jen „nerozlehlým bodem“, hranicí světa – svět je stejný jako v anti-světa – svět je stejný jako v anti-solipsismu (realismu), rozdíl je pouze solipsismu (realismu), rozdíl je pouze v tom, že HRANICE SVĚTA jsou určeny v tom, že HRANICE SVĚTA jsou určeny soukromým jazykem metafyzického (ne soukromým jazykem metafyzického (ne psychologického) subjektupsychologického) subjektu

Page 20: Raný Wittgenstein

Etika TLPEtika TLP

Je podle LW nevyslovitelnáJe podle LW nevyslovitelná Etika je však VLASTNÍ CÍL TLP: tím, že LW Etika je však VLASTNÍ CÍL TLP: tím, že LW

v ontologii řekl, co lze jazykem říci, ukázal v ontologii řekl, co lze jazykem říci, ukázal zároveň, co říci nelze, že tedy etiku ŘÍCI NELZE – zároveň, co říci nelze, že tedy etiku ŘÍCI NELZE – vykreslil tak hranici oddělující vyslovitelné od vykreslil tak hranici oddělující vyslovitelné od nevyslovitelného ZEVNITŘ, tak, že řekl vše, co říct nevyslovitelného ZEVNITŘ, tak, že řekl vše, co říct lze a tím současně ukázal, co říci nelze – že totiž lze a tím současně ukázal, co říci nelze – že totiž potom, co přírodní věda řekne vše, co říci lze, potom, co přírodní věda řekne vše, co říci lze, zůstane ještě mnohé a to hlavní (problém zůstane ještě mnohé a to hlavní (problém lidského života) nevyřešeno (6.52) a zůstane lidského života) nevyřešeno (6.52) a zůstane mimo vyslovitelné ještě nevyslovitelné ukazující mimo vyslovitelné ještě nevyslovitelné ukazující se mystické (6.522)se mystické (6.522)

Page 21: Raný Wittgenstein

etikaetika

LW je proti budování etických teorií, LW je proti budování etických teorií, definicím dobra atd.definicím dobra atd.

Avšak LW si váží absolutních hodnotových Avšak LW si váží absolutních hodnotových soudů či Heideggerových textů – jde podle soudů či Heideggerových textů – jde podle něj o věčnou tendenci lidské mysli, která něj o věčnou tendenci lidské mysli, která sice naše poznání nijak rozšiřuje, její sice naše poznání nijak rozšiřuje, její výroky nemohou být pravdivé ani výroky nemohou být pravdivé ani nepravdivé, jde o snahu PRORAZIT hranice nepravdivé, jde o snahu PRORAZIT hranice jazyka, kterou je třeba RESPEKTOVAT jazyka, kterou je třeba RESPEKTOVAT (srovnej se vztahem Kanta ke klasické (srovnej se vztahem Kanta ke klasické metafyzice)metafyzice)

Page 22: Raný Wittgenstein

Mystika TLPMystika TLP

Podle LW však jazyk přece jen není klec- Podle LW však jazyk přece jen není klec- UKAZUJE SE cosi nevyslovitelného, co UKAZUJE SE cosi nevyslovitelného, co označuje jako MYSTICKÉoznačuje jako MYSTICKÉ

Mystické je např. POCIŤOVÁNÍ světa jako Mystické je např. POCIŤOVÁNÍ světa jako uzavřeného celku (víme, že naopak uzavřeného celku (víme, že naopak ontologie TLP svět nechápe jako celek, ale ontologie TLP svět nechápe jako celek, ale jen jako nakupení navzájem nezávislých jen jako nakupení navzájem nezávislých faktů)faktů)

Mystické je ne to, jaký svět je, ale ŽE je – Mystické je ne to, jaký svět je, ale ŽE je – tedy, řečeno s Heideggerem, neobvyklost tedy, řečeno s Heideggerem, neobvyklost obvyklosti obvyklého (obvyklé je shledáno obvyklosti obvyklého (obvyklé je shledáno jako neobvyklé právě ve své obvyklosti)jako neobvyklé právě ve své obvyklosti)

Page 23: Raný Wittgenstein

Podobenství o žebříkuPodobenství o žebříku Proč je třeba celý TLP podle LW nakonec odhodit Proč je třeba celý TLP podle LW nakonec odhodit

jako žebřík, po kterém vylezeme nahoru?jako žebřík, po kterém vylezeme nahoru? Ze dvou důvodů:Ze dvou důvodů: 1) je psán v nedokonalém přirozeném jazyce 1) je psán v nedokonalém přirozeném jazyce

v pojmech, které však neexistují a tak se v pojmech, které však neexistují a tak se NESMYSLNĚ snaží říci to, co se v ideálním jazyce NESMYSLNĚ snaží říci to, co se v ideálním jazyce hned samo ukazuje (NOMINALISMUS, PROJEK hned samo ukazuje (NOMINALISMUS, PROJEK IDEÁLNÍHO JAZYKA, SYNTAKTICISMUS)IDEÁLNÍHO JAZYKA, SYNTAKTICISMUS)

2) jazyk není klec – ukazuje se něco za hranicemi 2) jazyk není klec – ukazuje se něco za hranicemi vypověditelného, čímž je především etika (a vypověditelného, čímž je především etika (a estetika, která je s etikou totožná) a MYSTICKÉ estetika, která je s etikou totožná) a MYSTICKÉ (das Mysthische)(das Mysthische)

Page 24: Raný Wittgenstein

Metafora žebříkuMetafora žebříku

Věty TLP jsou všechny jen POKUSY Věty TLP jsou všechny jen POKUSY mající nám pomoci k tomu, abychom mající nám pomoci k tomu, abychom přímo v jazyce uviděli, že je tomu tak přímo v jazyce uviděli, že je tomu tak jak říkají a abychom mystické (a jak říkají a abychom mystické (a etiku s estetikou) prožili – pak etiku s estetikou) prožili – pak shledáme VŠECHNY věty TLP jako shledáme VŠECHNY věty TLP jako nesmyslné a nepotřebné a zjistíme, nesmyslné a nepotřebné a zjistíme, že o tom, co říkají, lze striktně vzato že o tom, co říkají, lze striktně vzato jen MLČETjen MLČET

Page 25: Raný Wittgenstein

Vliv TLPVliv TLP

LW rozpráví s členy Vídeňského kroužkuLW rozpráví s členy Vídeňského kroužku LW ovlivnil hodně nominalismus a syntakticismus LW ovlivnil hodně nominalismus a syntakticismus

raného Rudolfa Carnapa (jeho „Logickou výstavbu raného Rudolfa Carnapa (jeho „Logickou výstavbu světa“) i Carnapovu snahu vybudovat ideální světa“) i Carnapovu snahu vybudovat ideální jazyk („pojmový systém“) a jeho projekt jazyk („pojmový systém“) a jeho projekt redukující filozofii na metodologii přírodních věd a redukující filozofii na metodologii přírodních věd a analýzu ideálního vědeckého jazyka – vždyť podle analýzu ideálního vědeckého jazyka – vždyť podle LW jsou věty filozofie nesmyslné, smysl mají jen LW jsou věty filozofie nesmyslné, smysl mají jen věty přírodovědy zobrazující fakty ve světě věty přírodovědy zobrazující fakty ve světě (filozofie se jen marně O JAZYCE snaží říct to, co (filozofie se jen marně O JAZYCE snaží říct to, co se v ideálním jazyce hned samo ukazuje – proto se v ideálním jazyce hned samo ukazuje – proto LW odsuzuje jakoukoli podobu „metajazyka“, tedy LW odsuzuje jakoukoli podobu „metajazyka“, tedy jazykové výpovědi o jazyce samotném)jazykové výpovědi o jazyce samotném)