právní odpovědnost ve zdravotnictví
DESCRIPTION
Právní odpovědnost ve zdravotnictví. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. D&D Health s.r.o. Program. Úvod, typy právní odpovědnosti Občanskoprávní odpovědnost Náhrada škody a ochrana osobnosti Občanskoprávní řízení, dokazování, znalci Judikatura, případy z praxe - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Právní odpovědnost ve zdravotnictví
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.D&D Health s.r.o.
Program Úvod, typy právní odpovědnosti Občanskoprávní odpovědnost
Náhrada škody a ochrana osobnosti Občanskoprávní řízení, dokazování, znalci Judikatura, případy z praxe
Pracovní právo a pracovněprávní odpovědnost Právní ochrana zdravotníka Připravované zdravotnické předpisy
Právní odpovědnost a kvalita Cíle systému právní odpovědnosti:
Nahradit škodu vzniklou na straně pacienta Hrozbou finanční sankce motivovat zdravotnická zařízení k prevenci chyb
Problémy: Ne každá zaviněná chyba vede k právní odpovědnosti Ne každá oprávněná žaloba vede k odškodnění Ne každé odškodnění je v dostatečné výši, a i pokud ano, je od něj třeba
odečíst administrativní náklady na realizaci nároku Výsledek:
Ne každé protiprávně způsobené poškození zdraví je dostatečně nahrazeno
Náhodnost sankce ubírá motivaci k předcházení chybám
Právní odpovědnost a kvalita Studie USA: Tradiční systém občanskoprávní odpovědnosti
vykazuje vysoký počet falešných negativ... K nežádoucím příhodám dochází cca u 3% hospitalizací Asi 1/3 z nich je následkem nedbalosti (právní odpovědnost) Pouze asi 2% pacientů podá žalobu Méně než polovina oprávněných žalob vede k přiznání odškodného Přes 60% z odškodnění padne na administrativní náklady
...a falešných pozitiv Pouze asi u 1/6 žalob došlo k zaviněné újmě na zdraví U výrazného množství vyplacených odškodnění nedošlo vůbec k
nežádoucí události (k újmě došlo nezávisle na jednání ZZ)
Právní odpovědnost v ČR Platné právo v ČR nepřispívá ke zvyšování kvality ZP Trestní právo:
Možnost postihu odrazuje od hlášení problémů a potenciálních nežádoucích událostí
V případě závažných chyb pracoviště může vést k „obětování“ pracovníka, který je „poslední v řadě chybujících“
Občanské právo: Zdlouhavý proces (1,5-2 roky) – chybí vazba mezi chybou a sankcí Špatně odhadnutelná výše odškodných (zejm. nemateriální újma) Důkazní obtíže – nesprávné vedení dokumentace
Chybí právní nástroj pro odpovědnost za nesprávně nastavený úhradový systém
Vývoj v oblasti právních sporů Nárůst četnosti i výše požadovaných částek
Mediální pozornost Posun od trestního práva k občanskému
Přelom tisíciletí: Kauza „zaměněná ledvina“, necelý půlmilion Kč
Recentní případy: Kauza „Cizkrajov“, těžké trvalé postižení, 16 mil. Kč Kauza „Karlovy Vary“, dtto., 14 mil. Kč jen na ZSU Kauza „zaměněné děti“, 3,3 mil., ochr.os.
Vývoj právních sporů Potenciál rozvoje
„Já taky“ - počet žalobců „Network effect“ - počet právníků činných v oboru „Je co žalovat?“ - dle odhadů v ČR až „kontaktů se
zdravotnictvím“ s vážnou negativní příhodou Dopady sporů
Větší náklady na spory – vyšší celková cena péče Veřejnoprávní úhrady v ČR: náklady na spory
(pojistné) nelze promítnout; méně peněz na péči?
Co s tím…? Změna („zrealističtění“) platného práva
De lege lata („co je právem/povinností“) De lege ferenda („co by mělo být právem/povinností“)
Řešení praktických situací Vlastnosti prostředí:
• Striktní, často v praxi nenaplnitelné povinnosti• Nízká vymahatelnost
„Management právních rizik“: dvě právní řešení• „Teoreticky správné“• „Špatné, ale praktické a právně málo rizikové“
Determinanty kvality poskytované péče
Úhrady, dotace a platby Změna ve financování dle nových předpisů?
Technologie – elektronizace Větší možnosti sdílení informací?
Lidské zdroje a vzdělávání Kdo zajistí dostatek zdravotnických pracovníků? Financování vzdělávání Výsluhový program...
Prameny práva Úmluva o lidských právech a biomedicíně
96/2001 Sb.m.s., účinná od října 2001 Čl.5-9: informovaný souhlas a poučení Čl. 10: právo na soukromí a dokumentace
Zákon o péči o zdraví lidu 20/1966 Sb.; zejm. § 11, § 23, § 55, § 67b
Vyhláška o zdravotnické dokumentaci 385/2006 Sb. (64/2007 Sb.), účinná od 1. 4. 2007
Obecné právní předpisy: OZ, TZ, procesní předpisy Rekodifikace trestního práva (40/2009 Sb.); změny v OSŘ i v TŘ Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob Zákoník práce
Připravované právní předpisy Zákony „o službách“ a „o záchrankách“, patrně k 1.4.2012
Přehled typů právní odpovědnosti Trestněprávní
Zásahy do nejdůležitějších práv osob – zdraví, soukromí, majetek Občanskoprávní
Zejména finanční kompenzace škod na zdraví a dalších hodnotách Správněprávní
Registrace a stížnosti dle 160/1992 Sb. Povinnosti dle 48/1997 Sb. Stížnosti dle 20/1966 Sb.
Disciplinární Porušení zákona a/nebo předpisů ČLK
Pracovněprávní Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli
Občanskoprávní odpovědnost
Osoba, způsobilost mít práva Nutno rozlišovat
Způsobilost k právům Způsobilost k právním úkonům
§ 7 (1) Vznik fyzické osoby Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé.
§ 7 (2) Zánik fyzické osoby Smrtí tato způsobilost zanikne. Jestliže smrt nelze prokázat předepsaným
způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak.
Občanskoprávní odpovědnost Dva základní typy
Ochrana osobnosti (§11 a násl.) Odpovědnost za škodu (§420 a násl.)
Ochrana osobnosti Neoprávněný zásah do osobnostních práv Vznik újmy na osobnostních právech Příčinná souvislost
Obecná odpovědnost za škodu (§420) Protiprávní jednání Škoda Příčinná souvislost Zavinění (kromě případů objektivní odpovědnosti)
Předcházení škodám § 415
Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.
§ 417 (1) Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem
přiměřeným okolnostem ohrožení. § 418
(1) Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.
(2) Rovněž neodpovídá za škodu, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku.
§ 419 Kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaložených
nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě, která byla odvrácena.
Náhrada škody – obecná odpovědnost
§ 420 Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením
právní povinnosti. Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu
nezavinil.
Žalobce tvrdí a prokazuje Porušení právní povinnosti Škodu Příčinnou souvislost
Žalovaný tvrdí a prokazuje Absenci zavinění
Základní pojmy - výklad
Protiprávní jednání Obecná prevenční povinnost (§415 OZ) Specifické povinnosti zdravotníka
• Postupovat dle pravidel pro informovaný souhlas• Vést zdravotnickou dokumentaci dle zákona• Dodržovat mlčenlivost• Postupovat „lege artis“
Pojem lex artis Usnesení NS z 22.3.2005, sp. zn. 7 Tdo 219/2005
Stanoví-li lékař při výkonu svého povolání (při poskytování zdravotní péče) chybnou diagnózu, pak to samo o sobě ještě nemusí opodstatňovat závěr, že již tímto porušil svou povinnost vyplývající pro něj z ustanovení čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (uveřejněné pod č. 96/2001 Sb.m.s.), § 11 odst. 1 a § 55 odst. 1, 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, tj. povinnost poskytovat zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (povinnost vykonávat své povolání „lege artis“).
Závěr o porušení takové povinnosti však může být namístě v případě, když nesprávná diagnóza je důsledkem závažného porušení postupů pro její určování, které lékař zavinil (alespoň ve formě nedbalosti ve smyslu § 5 tr. zák.) a které spočívá např. v bezdůvodném nevyužití dostupných diagnostických metod. Postup lékaře je ovšem vždy nutno hodnotit tzv. „ex ante“, tj. na základě poznatků, které měl k dispozici v době svého rozhodování.
Jestliže porušení uvedené povinnosti je v příčinné souvislosti se vznikem trestněprávně relevantního následku, pak za splnění dalších zákonných podmínek lze vyvozovat též trestní odpovědnost lékaře, a to zpravidla za trestný čin spojený s ublížením na zdraví (např. podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák.).
Zavinění: úmysl § 15 Úmysl
(1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel• a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit
zájem chráněný takovým zákonem, nebo• b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení
způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
(2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.
Zavinění: nedbalost § 16 Nedbalost
(1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel• a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo
ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
• b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
(2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.
Základní pojmy - výklad
Škoda Skutečná škoda a ušlý zisk (§442 OZ) Škoda na zdraví (§444 a násl.)
• Bolestné a ztížení společenského uplatnění• Účelné náklady léčení• Ztráta na výdělku/důchodu• Škoda usmrcením: Jednorázové odškodné, náklady
pohřbu, výživné pozůstalým Bolestné a ZSU, Vyhláška 440/2001 Sb.
Seznamy bodů pro bolest a ZSU (nejbližší položka) Základní hodnota: body x 120 Kč Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného
zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit.
Lékařský posudek Posudek bolestného/ZSU:
Zpracovává ošetřující lékař a vydává jeho ZZ V soudním řízení ale typicky znalec
Vydání posudku: U bolesti, jakmile je možno zdravotní stav poškozeného
považovat za ustálený, U ZSU zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo ke
škodě na zdraví. • Nový lékařský posudek lze vydat v případě výrazného zhoršení následků.
Tento posudek nahradí dosavadní lékařský posudek.
V praxi Velká variabilita posudků
Škoda Za škodu usmrcením náleží pozůstalým
jednorázové odškodnění, a to a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč, b) každému dítěti 240 000 Kč, c) každému rodiči 240 000 Kč, d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného
počatého dítěte 85 000 Kč, e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč, f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti
s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.
Škoda § 445
Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.
§ 449 (1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady
spojené s léčením. (2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s
pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře.
(3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.
Základní pojmy - výklad
Příčinná souvislost Conditio sine qua non Vznik škody následkem zákroku, nebo následky
dalšího rozvoje choroby? Souhlasové spory: byl by pacient býval
nepodstoupil zákrok? Příčinná souvislost v praxi
Žalobce musí prokazovat (znalecký posudek) Nutno prokázat příčinný vztah protiprávního
jednání vůči každé položce škody
Příčinná souvislost a důkazní břemeno
Usnesení NS z 25.11.2003, sp.zn.25 Cdo 168/2003
Příčinná souvislost mezi léčebným postupem, který nebyl lege artis, a škodou na zdraví pacienta (jako jedna ze základních podmínek obecné odpovědnosti za škodu) musí být najisto postavena; důkazní břemeno v tomto směru nese žalobce.
Příčinná souvislost a souhlasy
Usnesení NS z 24.5.2007, sp.zn.25 Cdo 1555/2005 Nedostatky v poučení pacienta při bezchybném
použití zdravotnického přístroje Jestliže pooperační komplikace nebyly vyvolány v
důsledku zvolené metody ani použitého přístroje, nejsou pro posouzení odpovědnosti zdravotnického zařízení za škodu na zdraví významné formální nedostatky ohledně poučovací povinnosti a souhlasu pacienta s výkonem.
"Poučení a souhlasové formuláře jako (doslova) papírový tygr"
Náhrada škody: obecná pravidla § 438 Společná odpovědnost
(1) Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně.
(2) V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody.
§ 441 Zavinění poškozeného Byla-li škoda způsobena také zaviněním
poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.
Důkazní břemeno a příčinná souvislost Rozsudek NS z 25.6.2002, sp.zn.25 Cdo
1400/2000 Jestliže si pacientka v porodnici vlastním
jednáním v náhlé tzv. kvalitativní poruše vědomí způsobila újmu na zdraví, bylo by možno usuzovat na porušení prevenční povinnosti ošetřujícího personálu, pokud zde existovaly konkrétní okolnosti, které jej měly vést k nepřetržitému dohledu nad pacientkou či k jiným zvláštním opatřením způsobilým zabránit jí v možnosti provést nepředvídatelný čin vedoucí k újmě na zdraví.
Jednání s následkem zvětšení rozsahu škody
Rozsudek NS z 14.11.2002, sp.zn. 25 Cdo 253/2001
Odpovědnost žalovaného za protiprávní jednání, jehož následkem se zvětšil rozsah škody, přichází v úvahu i v případě, kdy bezprostřední příčinou vzniku škody bylo jednání poškozeného.
Náhrada škody: Nezpůsobilí § 422
Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.
Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.
Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.
§ 423 Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen
ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli.
Náhrada škody: Zvláštní případy Škoda způsobená přístrojem (§ 421a)
(1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(2) Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.
V praxi Časté využití – objektivní princip, netřeba prokazovat
jednání non lege artis, stačí prokázat „původ v povaze přístroje“
Obtížné rozlišení od obecné odpovědnosti; případ „zavaděč“
Nesterilní jehla a kontakt s nosičem viru
Rozsudek NS ze dne 29. 5. 1997, sp.zn.2 Cdon 961/96
Došlo-li k onemocnění pacienta v důsledku použití nesterilní injekční jehly při léčebném zákroku, jde o objektivní odpovědnost zdravotnického zařízení za škodu způsobenou pacientovi na zdraví.
Jestliže k nákaze pacienta došlo proto, že při lékařském zákroku se dostal do kontaktu s pracovníkem zdravotnického zařízení, jenž byl nosičem viru, nebyla škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci.
Vlastnosti přístroje a metody Rozsudek NS ze dne 29. 7. 2009, sp.zn.25 Cdo
2046/2007 Posouzení, zda zjištěné okolnosti, jež způsobily poškození
zdraví pacienta při lékařském zákroku, mají původ v povaze použitého přístroje ve smyslu § 421a ObčZ není otázkou znaleckou (tedy skutkovou), nýbrž posouzením právním, jež náleží soudu.
Pro závěr, zda má škoda původ v povaze použitého přístroje či věci, není významné, jde-li o důsledky rizika, které je s použitím takového přístroje či věci obecně či obvykle spojeno. Není rozhodující ani to, zda bezvadný a funkční přístroj způsobil škodu v důsledku vnějších okolností, zda škodlivé účinky jeho použití jsou známy nebo zda ke škodě dochází zcela ojediněle.
Působení zdravotní pomůcky Rozsudek NS ze dne 25. 10. 2006, sp. zn.
25 Cdo 1129/2005 Tlak drátěné fixační kličky na míchu uvnitř
páteřního kanálu je okolností, jež má původ v povaze věci užité při lékařském zákroku.
Steh, který zaškrtil močovod Rozsudek NS ze dne 30. 1. 2008, sp.zn.25 Cdo
118/2006 Umístil-li operatér při gynekologické operaci steh v určitém
místě a přitáhl jím okolní tkáň natolik, že zaškrtila močovod, nebyla zdravotní újma vyvolána okolností mající původ v povaze vlákna použitého k vytvoření stehu. Nastala-li pro neprůchodnost močovodu ztráta ledviny, je porušení právní povinnosti zdravotnického zařízení třeba posuzovat z hlediska, zda neprůchodnost močovodu poškozené nebyla včas diagnostikována a odstraněna.
Příčinná souvislost a 421a Rozsudek NS ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 25
Cdo 1200/2007 I v případě odpovědnosti za škodu způsobenou
okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje či jiné věci, použité při poskytování zdravotnických služeb, musí být prokázána příčinná souvislost. O vztah příčinné souvislosti se jedná, je-li prokázáno, že konkrétní újma poškozeného byla vyvolána účinky přístroje či jiné věci použité při poskytnutí služby, které vyplývají právě z povahy této věci. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává.
Vnesené nebo odložené věci § 433
Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, občanovi za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
Odpovědnosti … se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou. § 434
Za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše stanovené prováděcím předpisem. (5000 Kč)
Byla-li však škoda na těchto věcech způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení.
Bez omezení se hradí škoda i tehdy, jestliže byly věci převzaty do úschovy. § 436
Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl.
Ochrana osobnosti §11
Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
§ 13 (1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od
neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(3)Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
§ 15 Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti
manželu nebo partnerovi a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
Ochrana osobnosti § 15
Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu nebo partnerovi a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
§ 16 Kdo neoprávněným zásahem do práva na
ochranu osobnosti způsobí škodu, odpovídá za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu. (??)
Ochrana osobnosti Speciální řízení
V prvním stupni před Krajským soudem, v odvolacím před Vrchním
Není možno spojit s řízením o náhradu škody
Promlčení Listina: základní práva „nepromlčitelná“ NS: Obecná tříletá promlčecí doba majetkových nároků
Dvojí kompenzace imateriální újmy Satisfakce vs. kompenzace Bolestné a ZSU + zadostiučinění: lze…?
Odpovědnost bez zavinění
Ochrana osobnosti Soudy určují částku na základě volné úvahy
Korektiv „přiměřenosti“? Sankční náhrada škody? Prokazování škody vs. prokazování osobnostní újmy:
„matematika vs. slohová práce“ Možno žádat odškodnění jakékoliv škody – prostor pro
inovace (např. wrongful birth) Judikatura:
Satisfakce za „reálné ohrožení“, ne jen již vzniklou škodu? Pojištění odpovědnosti
Pokrývá i ochranu osobnosti? Očekávané legislativní změny
Integrace do „běžné“ náhrady škody
Promlčení § 100
Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené.
K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. (...)
§ 101 Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba
tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. § 106
(1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
(2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
Promlčení § 112
Uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží.
To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.
§ 113 Jde-li o práva osob, které musí mít zákonného zástupce, nebo o
práva proti těmto osobám, promlčení nepočne, dokud jim zástupce není ustanoven.
Již započaté promlčení probíhá dále, avšak neskončí, dokud neuplyne rok po tom, kdy těmto osobám bude zákonný zástupce ustanoven nebo kdy překážka jinak pomine.
Znalecké posudky Právní úprava
Zákon o znalcích a tlumočnících Očekávaná novelizace
Povinnosti znalce Zpracovat posudek „řádně“ Posuzovat otázky faktické, nikoliv však otázky právní (u soudce
naopak) Vyvarovat se „pochybnosti o nepodjatosti“
Znalci a znalecké ústavy V praxi
Písemný posudek, pokládání dotazů Výslech znalce – pozor na překvapení, zejména u ústavů
• „šlo poznat že je to WG? NE. Šlo poznat, že tam není karcinom? ANO“
Hojné využití „soukromých“ posudků a ne-znaleckých dobrozdání
Role znalce Znalec není soudce
Questio facti vs. questio iuris „Co je, popis skutečností“ vs. „co má být, dle právní normy“ Informovaný souhlas? Zavinění? Příčinná souvislost? Standardy?
Znalec není svědek Nejde o skutečnosti, které mohl znalec vnímat přímo Přínos znalce je v odborném hodnocení zprostředkovaných skutečností
Znalec není „soukromý detektiv“ Hodnotí skutečnosti dodané zadavatelem, zásadně není odpovědný za jejich
neúplnost či nesprávnost Etická povinnost: upozornit v posudku na zjevné nedostatky předloženého materiálu
(zejm. ne-alibistické hodnocení zjevně neúplné dokumentace) Znalec není „ředitel zdravotní pojišťovny“
Pokud je hodnocen postup lege artis, širší dopad na ekonomiku zpravidla nebude součástí zadání, do posudku zásadně nepatří (ale §4 odst. 5 ZoZS?)
Znalec není „orákulum“ Cílem posudku je objektivizovat složité odborné skutečnosti, pro potřebu soudce a
procesních stran Nutnou náležitostí posudku je citace zdrojů a východisek pro závěry – jinak
nepřezkoumatelnost! Znalec je nezávislý na stranách
Rozdíl od angloamerického systému Povinnost nepodjatosti, i v „soukromých“ posudcích
Náklady řízení Občanský soudní řád, § 137 a násl. Náklady řízení jsou zejména
Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců Soudní poplatek Ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, Náklady důkazů, Náhrada za daň z přidané hodnoty Odměna za zastupování.
Placení nákladů Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu
osobně, a náklady svého zástupce.
Náklady řízení § 142
Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
§ 143 Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů
řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení.
Náklady řízení § 146
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení (...)
• Skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného• Bylo zastaveno.
§ 147 Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady
řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.
§ 149 Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada
nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.
§ 150 Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně
náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.
Chybný záznam v ZD a náklady Usnesení NS ze dne 17. 2. 2009, sp.
zn. 25 Cdo 231/2007 Mezi nesprávným diagnostickým údajem v
lékařské zprávě a vznikem nákladů žalobce v soudním řízení o náhradu škody na zdraví a za právní služby není vztah příčinné souvislosti.
Další diskuse k náhradě škody Kauza „Nažidla“
Odpovědnost společníka s.r.o. Odpovědnost zaměstnance za škodu
Kauza „porod doma a odškodné proti ZZS“ Kauza „porodní asistentka a regres vůči ZP“ Případ „Tonelliho syndrom“ Řešení případu v praxi:
Stížnost pacienta Výzva advokáta Návrh žaloby - platební rozkaz – vyjádření Dokazování: vykázáno na ZP? Existuje ZD? kdo bude znalec? Pojištění právní odpovědnosti a možnosti mimosoudních řešení
Právní ochrana pracovníků ve zdravotnictví
Právní ochrana zdravotníka Trestní právo:
TČ vyhrožování: „kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.“
TČ úmyslných ublížení na zdraví TČ poškozování cizí věci TČ výtržnictví: „kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti
přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti, zejména tím, že napadne jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
TČ pomluvy: "kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán…“
Právní ochrana zdravotníka Zákon o přestupcích (§49): Přestupku se dopustí, kdo:
Jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch (1000 Kč) Úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví,
drobným ublížením na zdraví, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (3000 Kč)
Občanské právo Ochrana osobnosti jako nástroj obrany zdravotníka (profesní a osobní
čest, tělesná integrita atd.) Ochrana dobrého jména zdravotnického zařízení
Procesní právo: náhrada nákladů řízení
Právní ochrana zdravotníka Média (tisk, rozhlas, televize) Právo na odpověď:
Podmínky: • v periodickém tisku uveřejněno sdělení • obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité
fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby,
Právo na dodatečné sdělení „Neúspěšná TO, přestupky, stížnosti“ – ochrana presumpce neviny
Žádost o uveřejnění odpovědi/dodatečného sdělení Doručit do 30 dnů od uveřejnění vydavateli Písemná forma Návrh znění odpovědi
• Přiměřená rozsahu napadeného sdělení• Musí být uveřejněna ve srovnatelné „intenzitě“
Nejde bez dalšího o výjimku z mlčenlivosti
Pracovní právo a pracovněprávní odpovědnost
Pracovní právo Právní úprava
Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce Kodexový typ zákona
Témata: Pracovní poměr, jeho vznik a zánik Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Pracovněprávní odpovědnost
Vznik pracovního poměru § 34 Pracovní smlouva musí obsahovat
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
c) den nástupu do práce.
Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně.
Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci.
Vznik pracovního poměru Povinnosti vyplývající z pracovního poměru Od vzniku pracovního poměru je
zaměstnavatel povinen • přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, • platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, • vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a • dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy,
smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
zaměstnanec povinen • podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní
smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a• dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Skončení pracovního poměru § 52 Výpověď daná zaměstnavatelem: důvody
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) „pro nadbytečnost“ d) a e) pro zdravotní nezpůsobilost f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady…pro výkon sjednané práce
nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li …v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti …je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců…písemně upozorněn na možnost výpovědi.
Okamžité zrušení prac. poměru § 55 Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě
zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k
nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
B) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
(2) Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.
Okamžité zrušení prac. poměru Okamžité zrušení pracovního poměru musí
zaměstnavatel i zaměstnanec provést písemně, skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo
možno zaměnit s jiným, musí je ve stanovené době doručit druhému
účastníku, jinak je neplatné;• 2 měsíce subjektivní, 1 rok objektivní lhůta
uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn.
Bezpečnost a ochrana zdravípři práci
Zákoník práce - bezpečnost Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
Uložena zaměstnavateli Uložena nedílně všem vedoucím pracovníkům Vztahuje se k ochraně zaměstnanců i dalších fyzických
osob na pracovišti Povinnost zaměstnavatele
Předcházet rizikům Vést o nástrojích prevence dokumentaci Zajistit informovanost zaměstnanců Zajistit ochranné prostředky Objasňovat příčiny a okolnosti úrazů a nemocí z
povolání
Zákoník práce: práva zaměstnanců
Zaměstnanec má právo na Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Informace o rizicích jeho práce a informace o opatřeních na
ochranu před jejich působením, ve srozumitelné formě Odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že
• bezprostředně • a závažným způsobem • ohrožuje jeho život nebo zdraví, • popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob;
takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
Právo podílet se na vytváření bezpečného pracovního prostředí
Zaměstnanec je povinen dbát o Vlastní bezpečnost Bezpečnost dalších osob na pracovišti
Specifika práce ve zdravotnictví
Poskytování pomoci vs. právo vyhnout se rizikovým situacím
Právní a etická povinnost? Platný stav vs. návrh zákona o zdravotních službách Reakce na kritické situace (epidemie, bioterorismus) Dostatek prostředků na zajištění kvality a bezpečí –
kalkulace výkonu (analogie – psychiatrie) „Právo vědět“:
Má pacient povinnost sdělit informace o své chorobě, Má povinnost strpět provedení vyšetření bez souhlasu?
Zdravotník a agresivní pacient Stejná pravidla jako u ostatních vztahů ve společnosti
nebo výjimka?
Pracovněprávní odpovědnost
Náhrada škody: Odpovědnost za pracovníky
§ 420 odst. 2) Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou
osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.
Problémové oblasti Excesy z vymezené činnosti („vrah Zelenka“) Externí pracovníci v jiném než pracovněprávním vztahu
Předcházení škodám § 248
Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.
Předcházení škodám § 249
Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.
Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké podle § 116 občanského zákoníku.
Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.
Obecná odpovědnost § 250 Obecná odpovědnost
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.
Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255
• (odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů)
Nesplnění povinnosti odvracet škodu
§ 251 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.
Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.
Rozsah odpovědnosti: jen do výše 3-násobku (§ 258)
Rozsah náhrady škody § 257
Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.
Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.
§ 259 Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo
za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši.
Odpovědnost zaměstnavatele § 265 Obecná odpovědnost
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.
Zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. Rovněž neodpovídá za škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.
Odpovědnost zaměstnavatele § 267 Odpovědnost na odložených věcech
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém.
§268 Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které
zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel do částky 10 000 Kč.
Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, uhradí zaměstnavatel zaměstnanci škodu v plné výši.
Zánik práva Právo na náhradu škody podle odstavce 2 zanikne, jestliže její vznik
neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
Společná ustanovení § 273
Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.
§ 274 V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony
potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
