Ostravská univerzita v Ostravě – katedra sociální práce

Alice Gojová

Kompetence koordinátorů pro romské záležitosti

• Metodická činnost• Koordinační činnost• Analytická činnost• Koncepční a iniciační činnost• Aktivity realizované v rámci komunitního plánování• Poradenství a informační činnost• Vzdělávací činnost

Koordinační činnost

Koordinátor pro romské záležitosti:

• koordinuje romské poradce či pracovníky pověřené agendou integrace příslušníků romských komunit na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností,

• koordinuje aktivity a spolupracuje s ostatními subjekty veřejné správy, terénními sociálními pracovníky/ terénními pracovníky, asistenty pedagoga, výbory a komisemi pro národnostní menšiny a integraci romské komunity, s romskými a proromskými organizacemi v kraji, úřady práce, s regionálními poskytovateli sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací, s organizacemi zabývajícími se rovností mužů a žen a dalšímu subjekty při řešení vztahů mezi majoritou a romskými komunitami.

Ve spolupráci s těmito subjekty:

• usiluje o zlepšování efektivity stávajících aktivit usilujících o integraci Romů,• iniciuje vznik integračních projektů v lokalitách s vysokou koncentrací příslušníků romských komunit,• hledá nové partnery (především nestátní neziskové organizace, které mají kapacitu poskytovat sociální služby ve vyloučených lokalitách),• usiluje o zlepšování a propojování komunikace a zkvalitňování spolupráce mezi jednotlivými subjekty,• podporuje tvorbu sítě asistentů pedagoga a terénních sociálních pracovníků/ terénních pracovníků,• využívá aktuální databázi institucí zabývajících se řešením problematiky integrace romské komunity, kterou vede,• se účastní akcí pořádaných organizacemi zabývajícími se integrací Romů, případně se podílí na jejich přípravě,• se zapojuje do komunitního plánování na lokální úrovni (účast na pracovních skupinách, vyhledávání poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb apod.).

Analytická činnostZajišťuje zpracování analýzy pro orgány kraje, které se týkají zejména popisu životní úrovně, přístupu ke vzdělání, bydlení, míry nezaměstnanosti a soužití s většinovou společností příslušníků romské komunity žijící v kraji a předkládá návrhy systematického řešení jednotlivých problémů.Pro účely souborných zpráv, strategických dokumentů apod. může také využívat již existující výzkumy a studie či zpracování výzkumu zadat dalšímu subjektu. Na základě analýzy koordinátor navrhuje opatření vedoucí ke zlepšování postavení a prosazování práv příslušníků romské komunity. Svoje návrhy může prezentovat především prostřednictvím zpráv a dokumentů, žádoucí je využití výsledků analýz při tvorbě grantové politiky kraje.

Koordinátor pro romské záležitosti zajišťuje především tyto analýzy:A) systematické monitorování a vyhodnocování integračních projektů realizovaných státními i nestátními organizacemi na pomoc romské komunitě s důrazem na jejich funkčnost a efektivitu, zaměřuje se především na projekty finančně podporované krajem, B) mapování a vyhodnocování potřeb romských komunit v kraji.

Koncepční a iniciační činnostNa základě analytické činnosti zpracovává doporučení pro orgány kraje, pro vládu nebo pro ústřední správní úřady k zajištění potřeb romských komunit, zvláště pak v oblasti sociální politiky, politiky zaměstnanosti, bydlení, školství, péče o zdraví, společenského a kulturního života. Podílí se na vnějším připomínkovém řízení k zákonům, novelám zákonů, vyhláškám a dalším materiálům týkajících se sociálně vyloučených romských komunit. Vyjadřuje se k žádostem o dotace z veřejných zdrojů.

Na základě analytické činnosti koordinátor pro romské záležitosti pro orgány kraje zpracovává především tyto dokumenty:•střednědobou krajskou koncepci či strategii integrace romské komunity •průběžnou zprávu o naplňování strategie či koncepce či zprávu týkající se romské problematiky v kraji,•závěrečnou roční zprávu o práci Komise, Rady či Výboru zastupitelstva kraje pro integraci romské komunity či národnostní menšiny

Koordinátor pro romské záležitosti dále spolupracuje při přípravě rozvojových programů kraje a programů sociální prevence.

Dotační politikaKoordinátor pro romské záležitosti dle svého pracovního zařazení realizuje grantovou politiku kraje pro integraci romské menšiny či pro národnostní menšiny nebo na této politice spolupracuje. Je vhodné vyhlašovat speciální grantovou politiku pro integraci Romů. Realizace samostatného dotačního programu na podporu integrace Romů je doporučována Usnesením vlády ČR č.689 ze dne 7.6.2006. Krajská dotační politika spadá výhradně do samostatné působnosti orgánů kraje.

Komise rady kraje či výbor zastupitelstva pro integraci romské menšinyKoordinátor pro romské záležitosti je tajemníkem či členem krajské komise či výboru pro integraci romské menšiny nebo komise či výboru pro národnostní menšiny.

Komunitní plánování na úrovni obcí

Při komunitním plánování na úrovni obce plní koordinátor pro romské záležitosti tyto úkoly:•účastní se komunitního plánování jako člen pracovní skupiny,•poskytuje pracovním skupinám informace či poradenství,•podílí se na přípravě komunitního plánování, doporučuje účastníky (poskytovatele a uživatele) komunitního plánování, oslovuje pro práci ve skupině uživatele,•usiluje o zapojení problematiky romských komunit do komunitního plánování (např. o ustavení zvláštní pracovní skupiny pro integraci Romů) , tam kde to vyžaduje situace,•snaží se o respektování principů genderového mainstreamingu např. tak, že v účasti na pracovní skupině pro integraci Romů usiluje o rovnováhu v zastoupení mužů a žen.

Komunitní plánování na úrovni krajů

Z § 95 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vyplývá kraji povinnost zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Při komunitním plánování na úrovni kraje může koordinátor plnit tyto úkoly:•je členem pracovní skupiny podílející se na přípravách a tvorbě krajského komunitního plánu,•při práci v této skupině usiluje o respektování principů genderového mainstreamingu např. tak, že se v účasti na pracovní skupině pro integraci Romů snaží o rovnováhu v zastoupení mužů a žen,•zpracovává zprávy, vyjádření a doporučení o situaci romské komunity v kraji,•navrhuje možná řešení situace.

Poradenství a informační činnost

Koordinátor pro romské záležitosti poskytuje poradenství a informace romským poradcům či pracovníkům pověřeným agendou integrace příslušníků romských komunit na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. Relevantní informace a poradenství poskytuje dále všem organizacím, které na úrovni kraje usilují o integraci romských komunit nebo nabízejí sociální služby, jejichž uživateli mohou být Romové. Předává také informace o možnostech čerpání finančních prostředků v rámci kraje, České republiky i Evropské unie.

Úkolem koordinátora pro romské záležitosti je také ovlivňování veřejného mínění a podpora vytváření tolerantního prostředí bez předsudků a zlepšování vzájemného soužití. K tomuto cíli může přispět průběžné informování veřejnosti o situaci romské komunity, ale především medializace úspěšných aktivit a projektů.Koordinátorovi přísluší komunikovat s médii pouze v rozsahu a způsobem specifikovaným v organizačním řádu krajského úřadu.

Vzdělávací činnost

Koordinátor pro romské záležitosti zjišťuje vzdělávací potřeby romských poradců, terénních sociálních pracovníků/ terénních pracovníků či asistentů pedagoga a zprostředkovává jim nabídku vzdělávání podle jejich aktuálních potřeb. Reaguje také na dotazy a vzdělávací potřeby představitelů dalších organizací, které se vztahují k aktivitám usilujícím o integraci romských komunit.

V rámci vzdělávací činnosti vykonává především tyto aktivity:

•organizuje a vede porady, pořádá semináře a školení,•zajišťuje vzdělávací akce,•zajišťuje školení asistentů pedagoga (např. získání pedagogického minima),•participuje na obsahu vzdělávání pro poskytovatele a zadavatele sociálních služeb (nejde jen o vzdělávání romských poradců a TSP/TP, ale také o zvýšení informovanosti ostatních pracovníků působících se sféře sociálních služeb, dávkových systémů a sociálně-právní ochrany dětí).

Pracovníci přispívající k integraci Romů – jejich kompetence

Terénní sociální pracovníci a terénní pracovníci

Obecně lze za cíle terénní sociální práce považovat:

•prevenci sociálního vyloučení a jeho prohlubování,•prevenci sociálně rizikových jevů,•sociální začleňování,• mírnění negativních důsledků a rizik životních situací klientů, včetně jejich dopadu na společnost,• zmírňování nerovností, včetně nerovného přístupu ke službám,• pomoc klientům získávat/znovu nabývat sociální kompetence,• předávání informací.

Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Terénních forem může nabývat řada sociálních služeb. Podíváme se však blíže na ty, pro které je realizace v přirozeném prostředí uživatelů podstatou, jsou to zejména terénní programy a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.

Terénní programy

Jsou vymezeny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 69 jako terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy.

- uživatelé návykových nebo omamných psychotropních látek, - osoby bez přístřeší,- osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách,- a jiné sociálně ohrožené skupiny

Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně.

Obsahuje tyto základní činnosti:

a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, jako je:1.pomoc při vyřizování běžných záležitostí,2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,3. sociálně terapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních sociálních schopností a dovedností, podporujících sociální začleňování osob,4. poskytování informací o rizicích spojených se současným způsobem života a snižování těchto rizik; v případě uživatelů návykových nebo omamných a psychotropních látek prostřednictvím metod přístupu minimalizace škody.

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Služba závazně obsahuje tyto základní činnosti:

a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,c) sociálně terapeutické činnosti,d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Kromě služeb sociální prevence obsahují sociální služby sociální poradenství, které podle § 37 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zahrnuje:a) základní sociální poradenství,b) odborné sociální poradenství.

Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Základní sociální poradenství je povinnou činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, tzn., že poskytovatel sociální služby je vždy povinen tuto činnost zajistit.Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek.

Kompetence terénního sociálního pracovníka

Terénní sociální pracovník vykonává soubory činností na úrovni:

I. přímé práce s uživatelemII. nepřímých aktivit ve prospěch uživatelůIII. aktivit nutných pro realizaci a rozvoj sociální službyIV. metodického vedení terénních pracovníků podle

organizačního uspořádání organizaceV. aktivit ve prospěch vlastního profesního rozvoje

I.Na úrovni přímé práce s uživatelem terénní sociální pracovník:

A. Provádí depistáž -aktivní vyhledávání a kontaktování potenciálních uživatelů,

Navázání kontaktu může mít různé podoby•aktivní oslovení jednotlivce či skupiny v terénu,•vyčkávání na oslovení cílovou skupinou, kdy pracovník tráví v její blízkosti určitý čas a získává si důvěru,•kontakt je zprostředkován třetí osobou – jiným uživatelem služby, rodinným příslušníkem, autoritou v lokalitě,•nepřímo – vytváří a rozšiřuje letáky a jiné tištěné materiály s nabídkou terénních služeb,

Již v rámci navazování kontaktu sociální pracovník vystupuje transparentně s nabídkou služby, nikoli osobního vztahu.

B. Poskytuje sociální služby

B. 1.) poskytuje poradenství ve smyslu:

- základního sociálního poradenstvípodle § 3 vyhl.č. 505/2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, toto poradenství obsahuje:

a) poskytnutí informace směřující k řešení nepříznivé sociální situace b) poskytnutí informace o možnostech výběru druhu sociálních služeb c) poskytnutí informace o základních právech a povinnostech uživatele, d) poskytnutí informace o možnostech podpory členů rodiny v případech, kdy se spolupodílejí na péči o osobu, a to jak ve formě péče o osobu ve společné domácnosti, tak ve smyslu zájmu o řešení její situace.

- odborného sociálního poradenstvípodle § 4 vyhlášky č. 505/2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, toto poradenství obsahuje:a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, zejm. zprostředkování navazujících služeb a kontaktů, b) sociálně terapeutické činnosti: jako je poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie a v oblasti vzdělávání,c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:- pomoc při vyřizování běžných záležitostí - pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím.

B. 2.) poskytuje službu terénní programyje-li organizace poskytovatelem terénních programů, je podle § 34 vyhlášky č. 505/2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, základní činností této služby:a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: činnost zahrnuje zejm. aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí,b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:- pomoc při vyřizování běžných záležitostí,- pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,- sociálně terapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností, podporujících sociální začleňování osob,- poskytování informací o rizicích, spojených se současným způsobem života a snižování těchto rizik, včetně případného poskytování materiálních prostředků ke snižování těchto rizik.

B. 3.) poskytuje službu sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmia) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: pracovně výchovná činnost s dětmi, pracovně výchovná činnost s dospělými, například podpora a nácvik rodičovského chování včetně vedení hospodaření a udržování domácnosti, podpora a nácvik sociálních kompetencí v jednání na úřadech, školách, školských zařízeních, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností dítěte, zajištění podmínek a poskytnutí podpory pro přiměřené vzdělávání dětí, zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivityb) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové aktivity a doprovázení zpět,c) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při vyřizování běžných záležitostí, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob.

B. 4.) provádí case managementKe koordinaci sociálních, pedagogických, psychologických, zdravotnických a dalších služeb v zájmu uživatele, jehož potřeby přesahují možnosti jediné služby a je pro něj nutné účelně koordinovaného postupu několika poskytovatelů služeb, péče či pomoci, může terénní sociální pracovník využívat metody case managementu. Případové řízení je obvykle realizováno v rámci multidisciplinárního týmu různých poskytovatelů služeb, kdy case manager monitoruje, zhodnocuje a obhajuje komplex služeb pro naplnění specifického souboru potřeb uživatele. Case management uskutečňovaný v rámci sociální práce je charakteristický tím, že se obrací na obě úrovně – jak na úroveň klienta a jeho rodiny, tak na systém, ve kterém se realizuje.

II. Nepřímé aktivity ve prospěch uživatelůA. Podle typu a cílů služby terénní sociální pracovník mapuje situaci v prostředí, kde:•vyhledává dostupné zdroje potřebné k dosažení cílů •mapuje rizika B. Koordinuje zdroje a iniciuje změny v zájmu cílové skupiny, podle pověření nadřízeným pracovníkem se účastní procesů tvorby sociální politiky, zejm. na lokální úrovni, připomínkuje návrhy zákonů.C. Provádí opatření v oblasti prevence – participuje na besedách, vzdělávání, rozšiřuje osvětové materiály apod., v rozsahu vyplývajícím z pověření nadřízeným pracovníkem.D. V zájmu cílové skupiny spolupracuje s příslušnými organizacemi.

III. Terénní sociální pracovník vykonává aktivity nutné pro realizaci a rozvoj sociální služby:

•spolupracuje na tvorbě projektů, dodává podklady pro rozvoj služby, včetně podkladů pro evaluaci, případně se na evaluaci přímo podílí,•podílí se na propagaci a medializaci aktivit organizace, je-li pověřen nadřízeným pracovníkem.

IV. Terénní sociální pracovník metodicky vede terénní pracovníkyV rámci metodického vedení poskytuje terénním pracovníkům případové vedení, vzdělává je, napomáhá jim při naplňování standardů kvality sociálních služeb, uvádí do praxe nastupující terénní pracovníky a pomáhá zvyšovat jejich kompetence prostřednictvím doprovázení, intervize, mentoringu, tutoringu, metodických porad a jiných nástrojů. Metodickým vedením mohou být v organizaci pověřeni i jiní sociální pracovníci, v závislosti na organizační struktuře projektu či organizace. Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách může terénní pracovník vykonávat určité činnosti pouze pod vedením sociálního pracovníka.

V. Terénní sociální pracovník vyvíjí aktivity ve prospěch vlastního profesního rozvoje

Terénní sociální pracovník se průběžně vzdělává, pracuje na své odborné způsobilosti, účastní se supervizí a dalších rozvojových aktivit v rámci organizace, přičemž za formu vzdělávání lze považovat i odborné a metodické konzultace.Terénní sociální pracovník dodržuje povinnost mlčenlivosti o všech informacích, se kterými přišel do styku v průběhu plnění svých úkolů, a tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru . Aby mohl terénní sociální pracovník efektivně řídit či metodicky vést terénní pracovníky, musí znát také jejich kompetence, odpovídající nižšímu odbornému vzdělání terénních pracovníků.