Pozdní gotika

Renesance

Kulturní vývoj:Itálie: od 14. století počátky

renesance

ostatní Evropa: od 15. století šíření renesance

u nás: v důsledku husitských válek došlo ke kulturnímu zpoždění na přelomu 15. a 16. st. se uplatnila pozdní gotika, od 2. čtvrtiny 16. st. renesance

Italská renesance

14. st. (trecento) = počátky humanistického myšlení

odraz ve filozofii, literatuře

ve výtvarném umění přechod od gotiky k renesanci:snaha realističtěji zachytit

proporceduševní stav přírodní prostředí

Giotto (14. st.): výzdoba kaple Scrovegni v Padově – biblické výjevy

Narození Ježíše

Útěk do EgyptaJežíšův křest

Poslední večeře

Jidášův polibek (detail)

Ukřižování

Poslední soud

Giotto: Madona s dítětem

Simone Martini (14. st.):

Křížová cesta

15. st. (quatrocento) =vrcholný rozkvět renesančního uměníhlavní centra: Florencie (u dvůra Lorenza Mediciho „Nádherného“)

od konce 15. st. i Řím (papežský dvůr) Milán, Benátky aj. italská města

16. st. (cinquecento) = vrcholná renesance přechází do manýrismu =

odklon od formální a technické zkušenosti a dokonalosti renesance. Je vyobrazením osobního nadhledu tehdejších umělců. Projevem bývají protáhlé a nadměrně svalnaté postavy. Přechodná fáze od renesance k baroku.

Rozšíření renesance do dalších zemí

Výtvarné umění:návrat k antickému ideálu realistického zobrazení, postavenému na vědeckém základě (poznatky z anatomie, optiky aj.)

hluboká myšlenková náplň, dramatické i intimní náměty, antropocentrismus a humanismus

nové malířské techniky (př. olejomalba, u Leonarda tzv. sfumato = překrývání průsvitných vrstev barvy, aby se vytvořil prostorový dojem hloubky, objemu a tvaru; zobrazení perspektivy)

Leonardo da Vinci (1452 - 1519)geniální malíř, sochař, architekt,

hudebník, spisovatel, vědec (anatomie, fyzika, astronomie, chemie …; konstrukce létacích,

bojových aj. strojů)

Dáma s hra-nostajem, Svatý Jan Křtitel,

Mona Lisa, freska Poslední večeře (Milán)

Michelangelo Buonarroti (1475 - 1564)představitel vrcholné renesance a ke ke konci života i manýrismu - sochař, malíř, architekt, básníkpůsobil hlavně ve Florencii a v Římě u dvora papeže Julia II.

socha Davida (Florencie)

náhrobek papeže Julia II. (Řím):

Pieta, Mojžíš

pohled do Sixtinské kaple (Vatikán)

Poslední soud

Sixtinská kaple: Stvoření Evy

Vyhnání z ráje

Raffael Santi: Sixtinská madona

Madona s dítětem

freska Athénská škola

Boticelli: Zrození Venuše

Tizian: Kráska

Giorgione: Dřímající Venuše

Manýrismus

Michelangelo: detail Posledního soudu; Léda s labutí

Corregio: Snímání s kříže

el Greco: Kristián svlékán z roucha; Svatá Trojice

Arcimboldo: Knihovník; Jaro; Vertumnus (portrét Rudolfa II.)

Zaalpská renesance:Jan van Eyck (15. st., Nizozemí):

oltář; protrét manželů Arnolfini; Madona

Lucas Cranach (16. st. Německo): autoportrét;

Judith s hlavou Holoferna;

Adam a Eva; portréty rodiny

Martina Luthera; oltář

Albrecht Dürer (16. st. Německo):autoportrét; Melancholie; císař

Maxmilián I.; studie rukou; Růžencová slavnost

Hans Holbein (15. st., Německo): autoportréty v mladších a starších letech;

Jindřich VIII. Tudor; Anna Boleynová

Architekturainspiruje se antickými řády (architrávový princip), jejich souměrností, jednoduchostí a pravidelností proporcí, stavby jsou spíše horizontálně rozložené

hojně se uplatňuje sloupořadí, klenba (půloblouková) a kupole, arkády, podloubí, obdélná okna

nové nebo obměněné dekorativní prvky: sgrafito, bosování, štíty, balustrády; štukové, trámové nebo kazetové ploché stropy

základním určením staveb byla účelnost, pohodlí a útulnost

objevují se nové typy staveb: městské paláce, zámky a městské i předměstské vily se zahradami

průkopníky renesanční architektury byli Bramante, Bruneleschi, Alberti (15. st.), Michelangelo, Palladio (16. st.)

Schéma renesančních

arkád s dekorativními

prvky

bosování (bosáž) = imitace

kvádrové zdiva

balustráda = kuželkové

zděné zábradlí

různé druhy sgrafitové výzdoby= nanášení tmavé a světlé vrstvy omítky, vyškrabávání obrazců

do vlhké svrchní vrstvy

psaníčkové sgrafito

Bosování (bosáž)

Balustráda

Půlkruhový oblouk

Strop:štukovýtrámovýkazetový

Renesanční okna

Renesanční štíty

arkádové nádvoří

pavlačový dům

Bruneleschi: povytažená kopule dómu ve Florencii

Praha:

letohrádek královny Anny (Belvedér)letohrádek Hvězda

Příklady renesančních staveb u nás:

Hradčany: Schwarzenberský palác

Staroměstská radnice: dům U Minuty

Zámky: Litomyšl, Opočno, Velké Losiny, Doudleby a mnoho dalších

Města Telč, Nové Město nad Metují, Tábor, Slavonice a další

Renesanční móda: živá barevnost (kromě španělské módy: tmavé barvy, vysoké

krajkové límce), svrchní oděvy s prostřihy, kterými prosvítá spodní košile, šněrování, krátké kalhoty u mužů, čepce nebo klobouky.

Oděvy se staly základem lidových krojů. U italské renesance dámské šaty často se zvýšeným pasem. Účesy s odhaleným vysokým čelem.

Pozdní gotikapřelom 15. a 16. st. („jagellonská“, „vladislavská“ )

Architektura: překlenutí prostoru: klenba není příliš vytažená do výšky nebo plochý strop (často kazetový)

žebra mají ozdobnou, ne nosnou funkci, přetínají se, nejsou ukotvena do zdi

složité kružby: hvězdicové, sklípkové, síťové

sochařské portréty Vladislava a Ludvíka Jagellonského v arkýři na hradě Křivoklát

žebra mají dekorativní funkci, protínají se, nejsou ukotvena ve zdi

ukázky pozdně gotické klenby

sklípková klenba

okna zpravidla obdélná

oblouk „oslí hřbet“

Kutná Hora: chrám sv. Barbory

Benedikt Ried (Rejt):

Louny: chrám sv. Mikuláše

Praha: Vladislavský sál; Ludvíkovou křídlo

Matěj Rejsek:

Praha – Prašná brána

Hanuš Spiess: oratoř ve sv. Vítu;Jakub Heilmann: kaple na hradě Křivoklát

Jakub Heilmann:Děkanský chrám P. Marie v Mostě; stěhování chrámu

v 70. letech 20. století

Bonifác Wohlmut

Pražský hrad: Stará sněmovna

Pozdně gotická malba:

snaha o zachycení citovosti, skutečné krajiny (ale pozadí nemá dosud reálnou barvu) mistr litoměřického oltáře: Navštívení P. Marie; Kristus na hoře Olivetské; Zmrtvýchvstání

Pozdně gotická plastika:

citovost, bohaté řasení oděvu

Mistr Pavol z Levoče: oltář v kostele sv. Jakuba