Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Postupimská konference —tentokrát o polském barokuAuthor(s): Martin ValášekSource: Listy filologické / Folia philologica, Vol. 119, No. 1/4 (1996), pp. 214-216Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23467000 .

Accessed: 15/06/2014 07:54

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.44.78.115 on Sun, 15 Jun 2014 07:54:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Listy filologické CXIX, 1996, 1-4 ZPRÁVY

kistika může polské kultuře jen přejícně závidět takového zahraničního propa

gátora, jako je právě Backvis), Aliny Nowické-Ježové Sarmaci i šmierc, O sta

ropolskiej poezji ilobnej (M. Wolodar

ski - iniciativní vyzařování prací prof. Nowické zasáhne, doufejme, i rozvíjejí cí se barokistiku českou), sborníkLe ba

roque en Pologne et en Europe (J. Pele - sborník vyšel v Paříži r. 1990 pod re

dakcí M. Dalapperiera a obsahuje mj. studii H. Voisine-Jechové o české ba

rokní poezii), sborník Barok v polskiej kulturze, literaturze i jazyku (J. Rytelo vá - kniha zveřejňuje 30 referátů z kra

kovské konference z r. 1987, vyšla 1992;

pro nás je zajímavá jednak oddílem refe

rátů orientovaných lingvisticky, zvi. stu

dií S. Urbaňczyka o polské jazykové si

tuaci v 17. století, jednak syntetickou studií J. Pelce o periodizaci polského baroku, v níž polemizuje s koncepcí dru

hého předního polského barokologa, Cz.

Hernase) a dvojrecenzí knih A. Czyže./a i bóg, Poezja metafizyczna póinego ba

roku a M. Prejse Poezja póinego baroku

(P. St^pieň, S. Szcz^sny). Sborník Latě aaroque Art in tne lSth

Century in Poland, Bohemia, Slovakia

and Hungary (obsahuje referáty z konfe

rence pořádané 1987, vydán v Krakově

1990) obsahuje stať A. Jirky o Maul

bertschových freskách v kroměřížském

zámku - je to příznačné pro současný

stav věcí, že podaří-li se uplatnit Česko

v mezinárodních souvislostech, jde stá

le jen o tematiku neslovesnou.

Připomeňme ještě recenzi antologie

polské barokní poezie I w odmianach

czasu smak jest (T. Brodzinska). Autor

ka antologie, zasloužilá zesnulá baro

kistka J. Sokolowska představila impo zantní obraz polské básnické tvorby 16,

18. století, přesto neunikla kritické po známce recenzentčině, že souhrn pomíjí některé žánry (texty populární, užitkové,

příležitostné, politické, patriotické a jiné

verše odrážející běžný kalendář šlechtic

kého života: genethliakony, epithala mia, gratulatoria, konsolatoria, funera

lia) - český čtenář zde může jen zahan

beně povzdechnout. (Při této příležitosti

je možné připomenout aspoň ještě pro české odborníky a studenty závažnou

antologii Helikon sarmacki, připravenou A. Vincenzem a M. Maličkým, která vy šla ve Vratislavi r. 1989 jako č. 259 v 1.

sérii Bibliotéky národové.) Na závěr připomeňme ještě recenzi

A. Nowické-Ježové edice G. Marinovy

poemy o Adonisovi a jejích polských

překladů (jednak anonymního, jednak z pera významného polského barokního

básníka J. A. Morsztyna); edici připravil a r. 1992 v Parmě vydal italský slavista

L. Marinelli. Recenzentka tu mj. nasto

luje své zásadní téma, totiž podíl podílu tradice ezotericko-mystické v barokní

slovesnosti a živlu neoplatonského. Pro

českou vědu je toto téma mimořádně zá važné a podnětné, už pro leitmotiv baro

kistických studií V. Černého, který ne

únavně opakoval, že české literární ba

roko je marinistické.

Alexandr Stich (Praha)

Postupimská konference - tentokrát o polském baroku

Konferenci na téma Der Text und

seine Spielarten im polnischen Barock

uspořádal ve dnech 24.-26. 11. 1995 In

stitut pro slavistiku univerzity Postupim. Původně měla konference proběhnout

jen s německo-polskou účastí. Když ale

na červnovém sjezdu slavistů v Praze

zjistila prof. Herta Schmid z výše jmeno vaného institutu, že i v Česku existuje něco jako barokní literatura a že i Češi

by měli к danému tématu co říci, pozva la na listopad do Postupimi i nás.

214

This content downloaded from 185.44.78.115 on Sun, 15 Jun 2014 07:54:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Listy filologické CXIX, 1996, 1-4 ZPRÁVY

Z pátečního programu mě nejvíce za

ujala prof. Alina Nowicka-Ježowa z Var

šavy (autorka mnoha studií a knih o pol ské barokní literatuře, mj. Pie sni czasu

šmierci), která hovořila na téma Barok

polski - ukierunkovania drog badaw

czych. Její referát ukázal, že se polská barokistika, která je co do stavu bádání

a vydávání textů daleko před námi, po

týká s podobnými otázkami a problémy

jako my. Jeden z mnoha: syntéza a s tím

související otázka, jak vymezit popiso

vaný předmět. Jednak časově, tj. hra

niční intervaly, případně vnitřní perio dizace, jednak obsahově, tj. co je lite

ratura a co již ne. Prof. Nowicka-Ježowa

proto "ahistorický" pojem barokní lite

ratura navrhuje nahradit termínem pí semnictví,, umožňujícím širšípojetí zkou

maného předmětu. Další okruh otázek

souvisel s ediční praxí. Upravovat, ne

upravovat, faksimile, transkripce, text

jako svědek doby... Slova i u nás mnoho

krát diskutovaná. V závěru paní profe sorka zdůraznila, že Poláci musí sledo

vat ideovou korespondenci mezi svojí literaturou a jinými evropskými litera

turami, protože bez srovnávacího studia

dnes již nelze vědu dělat.

Již v příspěvcích prvního dne se u jed

notlivých účastníků projevil velký rozdíl

v přístupu к barokním textům. Některým

kolegům stačil text (tentokrát shodou

okolností barokní) a kouzelné zaklína

dlo concetto či koncept a slyšeli jsme

referáty v Česku zřídka slýchané. Je to

asi pochopitelné. Zatímco nám stále činí

radost sebemenší "barokní edice", Něm

ci i Poláci s již vydanými texty, které se

staly součástí jejich literatur, čarují, hle

dajíce v nich concettistické principy či

v případě Poláků novoplatonské vlivy. Jak se však ukázalo, naše prospektorské možnosti nám velmi, velmi závidí.

Sobotní program probíhal v Sans

souci, v Novém paláci. Zajímavý byl

dopolední příspěvek holandské kolegy

ně dr. Sabině Modersheim o barokní em

blematice a vizuální poezii tzv. štětínské

školy (jedná se o knihu s unikátními ka

ligramy z počátku 17. století, asi jedi

nými tohoto druhu na světě) a prof. Ja

nusze Riegera, který hovořil o spiso vatelích z Ukrajiny, píšících

- polsky.

Zahrnout tyto autory do polské literatu

ry? Nemohou mít na ukrajinismy v je

jich textech vliv sazeči a tiskaři? Jsou

nezvyklé tvary výpůjčkami z ukrajinšti

ny nebo neologismy? Závažnost těchto

otázek se projeví, zasadíme-li je do naše

ho kontextu a slova polský a ukrajinský nahradíme slovy český a slovenský.

Odpolední sezení zahájily úzce spe cializované referáty, týkající se polské

lingvistiky. Po vyčerpávající etnolingvi stické analýze lexému gospodarz (prof. Alicja Nagórko) tak bylo vystoupení

prof. Alexandra Sticha oživením. Míst

ností kolovaly knihy a časopisy obsa

hující edice barokních textů či studie

o nich. Mnoho účastníků konference si odváželo domů zářijové číslo Posla z Bud

če s texty Damascena Marka. Posel z Bud

če se tak v Postupimi stal listem evrop ského formátu. Do oběhu se dostal i Li

terární archiv 27 (Česká literatura doby

baroka), Souvislosti 1994/1 (s kázáním

Damascena Marka), hť\áe\ovo Básnické

dílo, Škarkova edice Michny aj. Prof.

Stich mluvil o stavu barokistického bá

dání u nás, o problémech a otázkách, na

něž poukázala prof. Nowicka-Ježowa, o tom, čeho se nám v barokní literatuře

oproti polské či německé nedostává (e rotická poezie, selanky, "velká epika") a

čeho naopak máme nadbytek (homileti

ka). Přínos cirkulujících textů se záhy

projevil v diskusním příspěvku, kdy je den z polských kolegů upozornil na

shodné rysy některých polských písní s Michnovými. Když byl navíc v souvis

losti s následujícím referátem o Komen

ského Labyrintu Polákům i Němcům ob

jeven a představen Vieriův Christoslaus,

215

This content downloaded from 185.44.78.115 on Sun, 15 Jun 2014 07:54:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Listy filologické CXIX, 1996, 1-4 ZPRÁVY

bylo zřejmé, že jsme nejeli do Postupi mi zbytečně.

Neděle byla ve znamení odjezdu a

strhujícího příspěvku mladého varšav

ského doktoranda, redaktora časopisu Barok, Pawla Stepieňe Tajemnice neo

platoňskiej architektury Roksolanek

Szymona Zimorowicza. Stíjpien na zá

kladě výpočtů, symetrie, pětkrát se opa

kujících slov s iniciálou A, zlatého řezu,

ukrytého ve struktuře Roksolanek, doka

zoval bezprostřední ovlivnění "architek

tury" textu novoplatonismem a pythago reismem.

Při návratu domů vzpomněli jsme na

diskusi v Dějinách a současnosti 1995, 2-4 o nesmyslnosti vědeckých konferen

cí. Myslím, že této, postupimské, by se

Rakovy výtky netýkaly. Referáty i dis

kuse byly věcné a velmi konkrétní. Bě

hem kuloárových setkání se sjednalo mnoho perspektivních kontaktů (uvidí me v Praze paní prof. Nowickou-Ježo

wou s některým z mladých doktoran

dů?). Česká barokní literatura byla vza ta německými a polskými kolegy na vě

domí.

Martin Valášek (Praha)

216

This content downloaded from 185.44.78.115 on Sun, 15 Jun 2014 07:54:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions