Nocni iivot velkeho joginaSexuaIni skandal indickeho guru ozivuje otazku, zda vent mistrfun z Vychoduo PETR TRESNAK

Atmosfera v pokoji se EveVrbove necim ne-zdala. Nestavalo se casto, aby indicky gurusvami Mahesvarananda Mhem svYch ob-casnych navstev Ceske republiky nekohopo skonceni meditace pozval k soM do po-koje. Ale bYtnablizku muzi povazovanemuzaky za osviceneho mistra brala jako poctu.Jen to podivne sera a fakt, ze se ocitla vesvamiho loznici, ji trochu znepokojovaly.

Kdyz ji vousaty guru rozvaleny na po-steli vyzval, at si svlekne tricko, pode-zteni zesililo, ale jeji mysl jeste reagovalas duverou. "Jakou zkouskou mam prajit?"blesklo ji hlavou.

Leta stravena v komunite J6ga v den-nim zivote, ptesvedcene a neomylnostisveho guru, udelala sve. Eva poslechla. Po-slechla i pate, co ji Mahesvarananda tekl,

at si "nabije sve srdce a jeho". Polonahaa ztuhla tea lezela na svamiho tele. Azkdyz ji zacal osahavat na intimnich parti-ich, zbytky razumu se vzeptely. "Ie to boziblazenost," septal ji do ucha, zatimco v tlu-menem svetle koutily vonne tycinky. "Ne,neni," nasla v saM Eva poprve silu nesou-hlasit, a kdyz nalehal, durazne zopako-vala: "Ne, nenL" .•

+ Od one noeni udalosti v prazskem byteuMhlo uz patnact let a za tu dobu a ni EvaVrbova mluvila jen malo. Ai letos nahodouna intemetu zjistila, ze neni zdaleka jedina,kdo neco podobneho prozil. Svedectvi a se-xualnich eskapadach osviceneho guru, zi-jiciho oficialne v celibatu, ad jara priby-vaa skandal nabira obratky. V Rakousku, kdemezinarodni spoleeenstvi J6ga v dennim zi-vote sidli (poboeky ma ve mceti zemich), sejim zaby-vavladni Urad pro sekty, v zemichby-valeJugoslavie sveho duchovniho vi'Idceopustila rada mistnich lidrli, v Australii seorganizace prakticky rozpada. V Cesku,ktere s nekolika tisici eleny patti k hlav-nim zakladnam, je ale zatim ticho.

Pripad ma pritom obecnejsi rovinu.V daM, kdy jsou na Zapade i u nas stalepopulamejsi exoticke duchovni smery,slouzi jako skvele vaditko, jak se v nepre-hlednem terenu postmodemi spiritualityorientovat a namisto osobniho rozvoje senedoekat traumatickych zazitku.

Skandal je a to prekvapivejsi, ze J6gav dennim zivote ma mezi ostatnimi asij-skymi duchovnimi smery v eeskem pro-sttedi snad nejdelSi tradici a byla pova-zovana za velmi duveryhodnou. Poradaj6gove lekce pro studenty Karlovy uni-verzity, nad jejimi akcemi prebiral zastituministr zahranici, zakladatel hnuti svamiMaMsvarananda rad reenil na mirovy-chsetkanich OSN. "Pro me zustava asi nej-smutnejsim poznanim to, jak snadno se dazneuzit duvera a nasazeni lidi, kteri majidobre umysly a chteji na saM pracovat,"tika Eva Vrbova, ktera az letos nasla siluze spoleeenstvi vystoupit.

Opili a osviceniPredstava osviceneho mistra zehnajicihozakum pusobi v nabozensky chladnemCesku predem trochu podezrele, uspech,ktery vy-chodni guru maji ad 60. let na Za-pade, je ale vcelku logicky a prirozeny. Za-padni krestanstvi ad nastupu modemyproziva hlubokou krizi, zatimco tradieni du-chovni lillieVychodu nabizeji mene dogmata predevsim mocne meditaeni techniky,dobre vyuzitelne pro osobni rozvoj v Mz-nem zivote. A jejich mistti, ktere zapadnimladez navstevuje ad poloviny 20. stoletiv asijskych asramech ei zenovy-ch klaste-rech, okouzluji kvalitami, na nez uz v pova-leene Evrope ci Americe narazite ztidka.

Pritazlivost vy-chodnich guru dobre ilu-struje priMh z poeatku 70. let, ktery za-znamenali zivotopisci indickeho uciteleSri Dhyanjogiho. Ve svy-chtemer sto letech(mnoho z nich stravil meditaci v samotehimalajske jeskyne) se stary jogin nechalpresvedcit, aby odjei ueit do USA. Behemjedne cesty auto s nim zastavilo na parko-visti a jeden z zaku neopatme phbouchldvere, v nichZ zustala Dhyanjogiho ruka.Sri Dhyanjogi pry mime zbledl, ale z jeho

tvate ani na chvili nezmizel klid. "Mohl bys,prosim, otevtit," poprosil vlidne sveho zaka.Kdyz se dvere otevrely, creela z ruky krev,kost byla prerazena a prst visel jen na kUzi.Tvat guru vsak zUstavalausmevava a vyrov-nana - jedine, co stoletemu joginovi po celyden delalo starosti, bylo to, zda se strlijcejeho zraneni ptilis netrapi pocity viny.

Vnittni klid, vseobjimajici soucit a prak-ticke techniky, jak nalezt harmonii v nera-dostne pozemske existenci, se staly zada-nou devizou vy-chodnichmistrli, s nimi vsakptisla i asijska kultumi norma striktni pod-tizenosti zaka mistrovi. V zapadnim pro-

Duveru lidi, kte-ii na sobe chte-ji pracovat, lzesnadno zneuzit.

sttedi brzy zacne plodit rlizne podoby zne-uzivani. Nejde ptitom jen a to, ze by se mezi"prave" guru vrnisili manipulativni podvod-nici, eastejsi je, ze mistr zkratka neunesesvody Zapadu a nekriticky obdiv svy-chcti-telu. "Vychodni ucitele vyrostli v kulture,ktera jim pomaha drZet eticke hranice," vy-svetluje do telefonu britsky buddhistickyueitel a psychoterapeut Rob Preece, kteryma etyficetilete zkusenosti s tibetskymia nepalskymi lamy. "Maji tam sve starsi,kteri dohlizeji, jestli se ddi linie, sve me-chanismy kontroly. Kdyz ptijdou na Zapad,jsou sami a mnohem snadneji selzou."

Galerie globalnich guru je proto plna kon-troverznich postav, ktere zneuzivaji svehopostaveni k sexu, bohatnou a meni sve zaky

v zavisle trosky. Zajimave je, ze velka castz nich je spise rozporuplna nez jednoznaenenegativni. Indicky-imigrant Osha sice vUSAproslul coby majitel nejvetsi sbirky vozuRolls-Royce na svete (financovane samo-zrejme Cleny sve sekty), ale jeho dynamic-kou meditaci dodnes praktikuji statisice lidi.Tibetsky lama Chogyam Trungpa nenechalzadnou sukni na pokoji a nakonec se upilk smrti, ale jeho kniha Protnuti duchovnihomaterialismu dodnes zustava uhranCivy-mvhledem do smyslu duchovni praxe.

"Problem neni jen v ueitelich, ale i v naiv-nim a nezralem postoji zaku," tika RobertPreece, ktery a psychologicky-ch aspektechspirituality napsal knihu Moudrost nedoko-nalosti. "Na Zapade hladovime po mistrech,marne tendenci si je idealizovat jako nekoho,kdo koneene vytesi vsechny nase problemy,a v zajmu toho jim dovolit cokoli."

Je-li zapadni duchovni hledac hladovy-a submisivni, co teprve takovy-obyvatel nor-malizovaneho Ceskoslovenska. A prave naduchovni poust komunismu 70. let phjizdi(v casech pratelske druzby Husakova re-Zimus Indii)jako naproste zjeveni charisma-ticky-dvacatnik s dlouhyrn vousem v oramo-vem habitu. Svami Mahesvarananda.

Totalne vymyty mozekJ6ga v dennim zivote nikdy nebyla klasickauzavrena sekta, ptipomina spise pyramidl1,ktera se smerem vzhfuu meni v eim dal vetSikult. Ve spodnim patte probihaji otevrenekurzy a j6gova cvieeni pro verejnost, vlaz-nejsi praktikant je muze s klidem a dlouhonavstevovat a nevsimnout si nieeho pode-zreleho. Kdo chce ale vic a stane se oficialnezakem Mahesvaranandy, ocita se elm dillvicve svete striktnich pravidel a manipulace.

"Naprvni pohled je to prostfedi velmi pti-jemne," vzpomina Eva Vrbova na svi'Ijpti-chad poeatkem 90. let. "VSichnijsou miru-milomi a jemni, vystupuji proti nasili, nejedimaso. Mne to nesmime vyhovovalo, melajsem nasilnickeho otce, tohle bylo jako bal-zam. Ai Casemjsem pochopila, ze agresivitaje y komunite jenom potlaeena." Organizacebrzy mlade zene, nespokojene se svYmzivo-tern nahradila rodinu i pratele a svami Ma-hei5\-arananda, ktery nekolikrat roene ph-jiZdeldo Ceska vest seminate, se pro ni staldokonalyrn mistrem, ktery ji ukaze cestu zi-votem. Pracovala pro komunitu do umorua postupne ptijala za sve hlavni principy, donichZ mladou zacku zasvetila starsi gene-race joginu, ktem (reZimemtolerovane) spa-lecenstvi pomahala v Ceskoslovensku za ko-munismu budovat.

Bez guru a bezpodmineene sluzby nelzedojit osviceni. Otazky se nekladou, pochyb-nosti a mistrovi, ktery vi nejlepe, co je prozaka dobre, ukazuji na nedostateenou du-chovni vyspelost a je dobre si je nechat prosebe. Doporucuje se vyhybat se "spatne"spolecnosti - tau jsou ale treba i lide, kteti

jedi maso. Kdyz guru potrebuje penize najeden z mnoha svYch humanitarnich pro-jektu, zaci je vyberou. Vypit vodu, v niz siguru umyl nohy, je druh pozehnani.

Neni asi nahoda, ze vyuceny automecha-nik z indickeho Radzasthanu ziskal nejsil-nejsi zazemi pro svou organizaci v (post)komunistickych zemich, ktere byly na pod-TIzenost autorite zvykle. A odtud pochazii sedm zen, jez se letos odhodlaly 0 sexuaI-

nim zneuzivani promluvit a zpusobily v ko-munite zemetJ'eseni (nejde pravdepodobneo konecne cislo, neptimych svedectvi jsoudesitky). Nutno podotknout, ze s vYjimkourakouskeho prava, ktere zapovida duchov-nim autoritam sex s veticimi, se·nejednao poruseni zakona. Zeny,ktere si Mahesva-rananda behem nekolika desitek let zval doloznice, byly dospele a svciminepouzival na-sili, jen mocenskou prevahu vlidce kultu.

Krome Evy Vrbove 0 svYch zazitcichmluvi napriklad triecitniee z byvaleho vY-chodniho Nemecka, ktera z obavy pred za-lobami nezverejnuje do medii sve jmeno. Veskypovem hovoru popisuje, jak ji Mahesva-rananda behem jejiho pobytu v Indii opako-vane nutil k oralnimu sexu s vysvetlenim,ze polyka "svaty pokrm". "Bylo mi to od-porne, ale porad jsem si rikala, ze on by miprece neudelal nie spatneho. Mela jsem to-talne vymyty mozek:' popisuje zena. Podlepsycholozky illrike Schiesserove z rakous-keho Uradu pro sekty je to typicke: "Zenysi uvedomovaly, ze zazivaji sexualni zne-uzivani, ale jejieh emoce odporovaly virev milostiveho guru. Zmatene pak na prv-nim miste obvinovaly sebe."

Eve Vrbove trvalo patnact let, nez sipIne uvedomila, ze slo 0 obycejne zneuzitia duchovni reci byly jen ucelova omacka."Dneska uz chapu, ze jsem proste nemelav zivote vybudovanou alternativu, abychmohla bezpecne odejit, takze jsem si ne-mohla pi'ipustit celou pravdu," i'ika zena. OdsvYchb>'valychkolegli slysela v poslednichmesicich mnohokrat, ze radeji nechteji jejizkusenost zncit, ze si vymysli, pripadne zeslo 0 Mahesvaranandovo pozehnani ci pro-jev duvery, ale bere to s pochopenim. "Sarno-zrejme me to zranuje, ale na druhou stranuchapu, ze kdyby mi dali za pravdu, zhroutilby se jim svet. Sarna jsem to zazila."

OficiaIni stanovisko organizace, kterouopustila v rnznych zemich velka cast Clenu,tak po bourlivem roce zustava stejne: "Jsouto vsechno lzi. Proti svamimu se vedekampan, ktera ma za cil zniCit jeho i pracispousty lidi," tvrdi Jindra Dohnalova, jednaz klicovYch postav ceske bunky.

Hase zodpovidnostPsychologove zab>'vajici se spiritualitouse nyni kloni k nazoru, ze prevenci protipodobnemu zneuzivani neni jen zatraco-vat smilne mistry nebo asijske duchovnicesty obecne, ale premyslet, co ve vzajem-nem vztahu mohou zmenit sami zapadnizaci. "Nase naivita byla soucasti problemu,"mysli si Rob Preece, "nedokazali jsme jimoponovat, zachovat si vlastni autonomii.Ale to je pro budoucnost dulezite. To, jakbude vypadat j6ga nebo buddhismus na Za-pade, je totiz uz nase zodpovednost."

Eva Vrbova si vzpomina, jak se pri jed-nom seminili necekane ocitla po boku gurujako prekladatelka a lide v sale se nahlespontanne rozhodli pozadat mistra 0 po-zehnani. Sedel na p6diu ve svetle reflek-torn a dlouha fronta zaku mu pres hodinua pul padala oddane k noham. ,;\Tsechnataocekavani, potreby a projekce, ktere z lidivyzarovaly, mely neuvei'itelnou silu:' vzpo-mina jeho b>'vala zacka. "Nechci tim vlibecomlouvat, co udelal, ale tehdy mi doslo, zemusi bYt mimoradne tezke tohle ukociro-vat a nezneuzit svou moc.".