ing. jaroslav Šafránek,csc centrum stavebního inženýrství a.s. praha
DESCRIPTION
ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ Národní konference České komory lehkých obvodových plášťů Praha 15. května 2008. Ing. Jaroslav Šafránek,CSc Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha. CHARAKTERISTIKA LEHKÝCH OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ. PODLE ČSN 73 0540-07: - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
ENERGETICKÉ VLASTNOSTI ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮOBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ
Národní konference České komory lehkých obvodových plášťů
Praha 15. května 2008.
Ing. Jaroslav Šafránek,CScCentrum stavebního inženýrství a.s. Praha
CHARAKTERISTIKA CHARAKTERISTIKA LEHKÝCH OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮLEHKÝCH OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ
• PODLE ČSN 73 0540-07:
- plošná hmotnost vrstev od vnitřního líce k tepelně izolační vrstvě do 100 kg/m2
dřevěné obvodové konstrukce, stěny s vnitřními dodatečnými tepelnými izolacemi
- smontované sestavy včetně nosných prvků s průsvitnou výplní
Lehké obvodové pláště
Lehké obvodové pláště
Boletické panely
Lodžiové stěny
TEPELNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKYTEPELNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKYČSN 73 0540:07ČSN 73 0540:07
• nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor vnitřního povrchu
• součinitel prostupu tepla konstrukce • difúze a kondenzace vodní páry• tepelná setrvačnost v zimním a letním
období• průvzdušnost spár a netěsností
obvodového pláště budovy• prostup tepla obvodovým pláštěm budovy
Vývoj požadavků na tepelné odpory konstrukcí
podle ČSN 73 0540
Tepelný odpor RN (m2K/W) Rok obvodové stěny střechy
< 1964 0,52 0,91 1964 0,52 0,91 1979 0,95 1,80 1992 2,00 3,00 1994 2,00 3,00 2002 2,5 – 3,2 3,2 – 4,0
SOUČINITEL PROSTUPU TEPLASOUČINITEL PROSTUPU TEPLA LOP
• smontované sestavy včetně nosných prvků s průsvitnou výplní otvoru o poměrné ploše:
- fw = Aw/A .. pro fw ≤ 0,5 → U = 0,3 +1,4 fw
- fw = Aw/A .. pro fw ≥ 0,5 → U = 0,7 +0,6 fw
Aw – plocha prosklené části
A – celková plocha pláště
ZÁVISLOST UN na fw
Aw A Aw/A UN
1 2 0,5 1,000,8 2 0,4 0,860,6 2 0,3 0,720,4 2 0,2 0,580,2 2 0,1 0,440,1 2 0,05 0,370 2 0 0,30
PRO Aw/A ≤ 0,5
ZÁVISLOST UN na fw
Aw A Aw/A UN
1 2 0,5 1,001,2 2 0,6 1,061,4 2 0,7 1,121,6 2 0,8 1,181,8 2 0,9 1,242,0 2 1,0 1,30
PRO Aw/A ≥ 0,5
ZÁKLADNÍ KRITERIANEJNIŽŠÍ VNITŘNÍ POVRCHOVÁ TEPLOTA
KONSTRUKCEΘsi ≥ Θsi,N = Θsi,cr + Δ Θsi
TEPELNÝ ODPOR VRSTVYR = si / λi
SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA U = 1/ (Ri + R + Re)
Součinitel prostupu tepla stanovený pro celou konstrukci„U“ odpovídá průměrné povrchové teplotě
U = (θai – θsim)/Rsi . (θai – θe)
nebo
U = (1 – fRsim)/ Rsi
fRsim je průměrný teplotní faktor vnitřního povrchu
PRŮMĚRNÝ TEPLOTNÍ FAKTORVNITŘNÍHO POVRCHU
fRsim = (θsi – θe)/ (θai – θe)
θsi je průměrná vnitřní povrchová teplota θai – vnitřní výpočtová teplota θe – vnější výpočtová teplota
POŽADOVANÉ HODNOTY fRsim,CR
Návrhová venkovní teplota -13 -15 -17 -19 -21
Konstrukce
Návrhová teplota vnitř.vzduchu Požadovaný kritický teplotní faktor vnitřního povrchu
fRsi,cr (-) 20 0,675 0,693 0,710 0,725 0,738 Výplň
otvoru 21 0,682 0,700 0,715 0,730 0,742 20 0,776 0,789 0,801 0,811 0,820 Ostatní
konstrukce 21 0,781 0,793 0,804 0,814 0,823
Požadavek ČSN 73 0540:07
• Součinitel prostupu tepla LOP se
stanovuje včetně vlivu rámů a
nosných prvků tvořících tepelné
mosty a tepelné vazby v sestavě.
TEPELNÝ ODPOR KONSTRUKCE
TEPELNÝ ODPOR :
R = Σ si/λi
Λekv = a1. λ1 + a2. λ2 + ..
Λekv = 0,998*0,04+0,002*175 = 0,390 W/mK
TEPLOTNÍ POLE
DVOUROZMĚRNÉ TEPLOTNÍ POLE
Teplotní pole LOPzasklení sklem HM - Schüco řady FW 60+ HI
Izoterma 10,7 °C
Podklady fy STOPTERM
Teplotní pole LOPzasklení IZ trojsklem - Schüco řady FW 60+ HI
Izoterma 10,7 °C
Podklady fy STOPTERM
VLIV TEPELNÝCH MOSTŮ
• LINEÁRNÍ ČINITEL PROSTUPU TEPLA Ψk
Ψk = L2D - Σ Uj.bj
Uj je součinitel prostupu tepla
L2D – lineární tepelná propustnostbj - rozměr konstrukce, kde dochází k
dvourozměrnému vedení tepla
VLIV TEPELNÝCH MOSTŮ
• BODOVÝ ČINITEL PROSTUPU TEPLA χj
χ k = L3D - Σ Uj.Aj
L3D = prostorová tepelná propustnostAj = plocha konstrukce hodnocená
prostorovým teplotním polem
POŽADAVKY ČSN 73 0540:07
Požadované hodnoty Doporučené hodnoty Typ lineární teplotní vazby Lineární činitel prostupu tepla ψk,N (W/m.K)
Vnější stěna navazující na další konstrukci s výjimkou výplně otvoru
0,60 0,20
Vnější stěna navazující na výplň otvoru 0,10 0,03 Prosklené stěny v parapetu, bočním ostění a v nadpraží
0,10 0,03
Střecha navazující na výplň otvoru, střešní okno, světlík, poklop výlezu
0,30 0,10
Typ bodové tepelné vazby Bodový činitel prostupu tepla χ j,N (W/K) Průnik tyčové konstrukce (sloupy, nosníky, konzoly) vnější stěnou, podhledem, střechou
0,90 0,30
STANOVENÍ TEPELNÉ PROPUSTNOSTI STANOVENÍ TEPELNÉ PROPUSTNOSTI IZOLAČNÍCH SKELIZOLAČNÍCH SKEL
• ČSN EN 673 1/U = 1/he + 1/ht + 1/hi
hi, he – součinitele přestupu tepla
1/ht = Σ 1/hs + Σdj.rj
1/hs = hr + hg
hr – radiační vodivost
hg – tepelná propustnost plynu
VÝPOČET SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA VÝPOČET SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA OKENOKEN
Ag . Ug + At . Ut + lg . ψg
• UW =
Ag + At
Ug součinitel prostupu tepla zasklení
Ut součinitel prostupu tepla rámů
Ψg lineární činitel prostupu tepla
tepelnými vazbami mezi zasklením a rámy
LINIOVÝ ČINITEL PROSTUPU TEPLA
Závislost lineárního činitele prostupu tepla
0,104 0,075 0,057 0,046 0,039 0,032
-0,58
-0,234-0,195
-0,146 -0,116 -0,097
-0,7
-0,6
-0,5
-0,4
-0,3
-0,2
-0,1
0
0,1
0,2
1 2 3 4 5 6
tepelný odpor R (m2K/W)
psí i
, psí
e
Ψe = - 0,015 Ψoi = 0,05 Ψi = 0,05
• Kladný lineární činitel prostupu tepla znamená, že prostup tepla stanovený přesnější metodou by byl o vypočtené množství tepla vyšší a zjednodušený výpočet tepelných ztrát bez zahrnutí tepelných vazeb mezi konstrukcemi by byl příliš optimistický. Záporný činitel prostupu tepla ukazuje na nižší prostup tepla oproti zjednodušenému výpočtu, který by byl při výpočtu zjednodušenou metodou na straně bezpečnosti.
LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO 14 683
LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO 14 683
LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO 14 683
NEUSTÁLENÝ TEPLOTNÍ STAV
• TEPELNÁ SETRVAČNOST V ZIMNÍM OBDOBÍ
• TEPELNÁ SETRVAČNOST V LETNÍM OBDOBÍ
• TEPELNÁ JÍMAVOST PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ
NEUSTÁLENÝ TEPLOTNÍ STAVTEPELNĚ AKUMULAČNÍ VLASTNOSTI
• POKLES VÝSLEDNÉ TEPLOTY PŘI PŘERUŠENÍ VYTÁPĚNÍ
Θr,opt = Θi + Θrp
Θr,opt, = 38 – 52 °C
Θr,min, = 32 °C
MINIMÁLNÍ TEPLOTA VZDUCHU NA KONCI OTOPNÉ PŘESTÁVKY
Θi,min = 17 °C
1 2 3 4 5
doba přestávky ve vytápění
(h)
1 stěna10
2 stěny
3 stěny
15
2017 °C
5
0
tepl
ota
vnitř
ního
vzd
uchu
Tepelně akumulační vlastnosti
CHLADNUTÍ MÍSTNOSTI
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
Doba přestávky ve vytápění (h)
Výsl
edná
vni
třní t
eplo
ta (°
C)
těžké konstrukce
lehké konstrukce
POKLES VÝSLEDNÉ TEPLOTY MÍSTNOSTI
Druh místnosti (prostoru) Pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období ΔΘv,N (t) [°C]
S pobytem lidí po přerušení vytápění - při vytápění radiátory, sálavými panely a teplovzdušné
- při vytápění kamny a podlahovým vytápěním
3 4
Bez pobytu lidí při přerušení vytápění - při přerušení vytápění otopnou
přestávkou . budova masivní . budova lehká
při předepsané nejnižší výsledné teplotě Θv,min - při skladování potravin - při nebezpečí zamrznutí vody
6 8
Θi - Θv,min
Θi - 8 Θi - 1
Nádrže s vodou (teplota vody) Θi - 1
TEPELNÁ SETRVAČNOSTV LETNÍM OBDOBÍ
• ŠKOLNÍ OBJEKTY
θi,max = 35 – 42 °C
• KANCELÁŘSKÉ OBJEKTY BEZ KLIMATIZACE
θi,max = 35 – 45 °C
• BYTOVÉ STAVBY
θi,max = 30 – 38 °C
HODNOCENÍ V LETNÍM OBDOBÍ
Qmax = 193 W Δta,max :0.6 °C Qmax = 788 W Δta,max :5,7 °C
TĚŽKÉ KONSTRUKCE LEHKÉ KONSTRUKCE
NEJVYŠŠÍ DENNÍ VZESTUP TEPLOTY
DIFÚZE VODNÍ PÁRY
STANOVENÍ OBLASTI KONDENZACESTANOVENÍ OBLASTI KONDENZACE
gk = 0 (DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE)
gk < gv gk < 0,10 kg/m2
střechy,DTI
gk < 0,50 kg/m2 stěny
ŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCÍŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCÍ
SOUČINITEL SPÁROVÉ PRŮVZDUŠNOSTIVÝPLNĚ OTVORŮ ODDĚLUJÍCÍCH BYTY, SCHODIŠTĚ A ZÁDVEŘÍ OD VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ MUSÍ SPLŇOVAT POŽADAVEK
iLV.104 < 0,85 [m3/(s.m.Pa0,67)]
INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU V MÍSTNOSTECH nN = 0,50 h-1 obytné místnosti nN = 0,35 h-1 občanské budovy, ostatní místnosti obytných budov nN = 0,25 h-1 ostatní budovy
VÝMĚNA VZDUCHU VE STAVBÁCH VÝMĚNA VZDUCHU VE STAVBÁCH se uskutečse uskutečňňujeuje
• INFILTRACÍ SPÁRAMI MEZI OKENNÍM RÁMEM A KŘÍDLEM
• POHYBEM VZDUCHU VYVOLANÝM VENTILAČNÍMI KOMÍNOVÝMI PRŮDUCHY
• VENTILAČNÍM ZAŘÍZENÍM PRACUJÍCÍM NA PRINCIPU NUCENÉ VÝMĚNY VZDUCHU
• TECHNICKÝMI ÚPRAVAMI OKEN (VĚTRACÍ ŠTĚRBINY, 4. POLOHA KLIKY)
ŠÍŘENÍ VZDUCHU ŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCEMI A BUDOVOUKONSTRUKCEMI A BUDOVOU
• PRŮVZDUŠNOST FUNKČNÍCH SPÁR OTVORŮ
PRŮVZDUŠNOST PRŮVZDUŠNOST OBVODOVÝCH PLÁŠOBVODOVÝCH PLÁŠŤŤŮ BUDOVŮ BUDOV
DOPORUČENÉ CELKOVÉ INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU n50,N
Větrání v budově n50,N (h-1)
přirozené ≤ 4,5
nucené ≤ 1,5
nucené se zpětným získáváním tepla ≤ 1,0
nucené se zpětným získáváním tepla v budovách se zvláštně nízkou spotřebou tepla na vytápění
≤ 0,6
POŽADOVANÁ VÝMĚNA VZDUCHUPOŽADOVANÁ VÝMĚNA VZDUCHU
POŽADOVANÉ VÝMĚNY VZDUCHU POŽADOVANÉ VÝMĚNY VZDUCHU VE ŠKOLÁCHVE ŠKOLÁCH
POŽADAVKY NA VÝMĚNU VZDUCHU
1) ČSN 73 0540:07 ……….. n = 0,3 – 0,5 1/h 2) ČSN EN 13 790 ……….. n = 0,5 1/h 3) WchVo 2002 ………. n = 0,8 1/h
VÝMĚNA VZDUCHU V MÍSTNOSTECHVÝMĚNA VZDUCHU V MÍSTNOSTECH
• NEUŽÍVANÁ MÍSTNOST nmin ≤ 0,1 h-1
• UŽÍVANÁ MÍSTNOST nmin ≤ 0,3 - 0,6 h-1
• PRO HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV
nmin = 0,5 h-1
PŘI VYŠŠÍCH VÝMĚNÁCH VZDUCHU SE DOPORUČUJE REALIZACE REKUPERACE TEPLA Z ODPADNÍHO VZDUCHU
VÝMĚNA VZDUCHU V BYTECHpožadavek ČSN 73 0540:02 … n = 0,3 – 0,5 1/h
SoučiniteliLV (m3/m.s.Pa0,67)
Délka okenních spár (m)
Výměna vzduchu V (m3/h)
Násobnost výměny 1/h
0,1 x 10-4 30,8 14,85 0,0810,3 x 10-4 30,8 44,56 0,2420,5 x 10-4 30,8 74,29 0,4040,7 x 10-4 30,8 103,98 0,5651,0 x 10-4 30,8 148,58 0,8071,4 x 10-4 30,8 208,00 1,134
Výměny vzduchu v místnostech v závislosti na těsnosti budovy
Třída stínění Více než jedna exponovaná fasáda – těsnost budovy
Jedna exponovaná fasádatěsnost budovy
nízká střední vysoká nízká střední vysoká
Bez stínění 1,2 0,7 0,5 1,0 0,6 0,5
Průměrná 0,9 0,6 0,5 0,7 0,5 0,5
Významné stínění
0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5
HODNOCENÍ BUDOV HODNOCENÍ BUDOV Z HLEDISKA SPOTŘEBY Z HLEDISKA SPOTŘEBY
ENERGIEENERGIE
• HODNOTÍ SE SPOTŘEBA ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ, VĚTRÁNÍ, CHLAZENÍ, KLIMATIZACI, OHŘEV TEPLÉ VODY, PROVOZ SPOTŘEBIČŮ A NA OSVĚTLENÍ
SMĚRNICESMĚRNICEEVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
2002/91/ES2002/91/ESPODPOROVAT SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ
NÁROČNOSTI BUDOV
SMĚRNICE STANOVUJE NÁSLEDUJÍCÍ POŽADAVKY:
OBECNÝ RÁMEC METODY VÝPOČTU ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV
UPLATNĚNÍ POŽADAVKŮ MINIMALIZUJÍCÍCH ENERGETICKOU NÁROČNOST NOVÝCH BUDOV A BUDOV, KTERÉ JSOU PŘEDMĚTEM VĚTŠÍ RENOVACE
ENERGETICKOU CERTIFIKACI BUDOV PRAVIDELNOU INSPEKCI KOTLŮ A KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ
V BUDOVÁCH
POŽADAVKY NA NOVÉ BUDOVYPOŽADAVKY NA NOVÉ BUDOVY
• ČLENSKÉ STÁTY PŘIJMOU NEZBYTNÁ OPATŘENÍ K TOMU, ABY NOVÉ BUDOVY SPLŇOVALY MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST BUDOV
NOVÉ BUDOVYNOVÉ BUDOVY• U NOVÝCH BUDOV S CELKOVOU UŽITNOU
PODLAHOVOU PLOCHOU VĚTŠÍ NEŽ 1000 m2 (cca 14 bytů à 72,0 m2)• ZAJISTÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY PŘED ZAHÁJENÍM
VÝSTAVBY BYLY ZVAŽOVÁNY A VZATY V ÚVAHU TECHNICKÉ, ENVIRONMENTÁLNÍ A EKONOMICKÉ MOŽNOSTI PROVEDITELNOSTI ALTERNATIVNÍCH SYSTÉMŮ JAKO JSOU:
• OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE• CHP (KOGENERACE)• DÁLKOVÉ NEBO BLOKOVÉ CHLAZENÍ• TEPELNÁ ČERPADLA
POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ BUDOVYBUDOVY
• ČLENSKÉ STÁTY PŘIJMOU NEZBYTNÁ OPATŘENÍ K TOMU, ABY SE U BUDOV S CELKOVOU PODLAHOVOU PLOCHOU VĚTŠÍ NEŽ 1000 m2 U KTERÝCH PROBÍHÁ VĚTŠÍ RENOVACE, SNÍŽILA ENERGETICKÁ NÁROČNOST S CÍLEM SPLNIT MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST, POKUD JE TO TECHNICKY, FUNKČNĚ A EKONOMICKY PROVEDITELNÉ
PRŮKAZ ENERGETICKÉ PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTINÁROČNOSTI
• ČLENSKÉ STÁTY ZAJISTÍ, ABY BYL PŘI VÝSTAVBĚ, PRODEJI ČI PRONÁJMU BUDOV VLASTNÍKOVI NEBO NÁJEMCI PŘEDLOŽEN PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY.
• PLATNOST PRŮKAZU NESMÍ PŘEKROČIT 10 ROKŮ
PRŮKAZ ENERGETICKÉ PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTINÁROČNOSTI
• PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI MUSÍ OBSAHOVAT REFERENČNÍ HODNOTY, JAKO JSOU PLATNÉ PRÁVNÍ POŽADAVKY A KRITERIA A UMOŽŇOVAT TAK SPOTŘEBITELŮM POROVNÁNÍ A POSOUZENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY.
• PRŮKAZ MUSÍ BÝT DOPLNĚN DOPORUČENÍMI NA
SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI, KTERÉ JSOU EFEKTIVNÍ VZHLEDEM K VYNALOŽENÝM NÁKLADŮM
ZÁKON 406/2000 Sb.ZÁKON 406/2000 Sb.ve znění pozdějších úpravve znění pozdějších úprav
.. Zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanoví:některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energiíenergiípravidla pro tvorbu Státní energetické koncepcepravidla pro tvorbu Státní energetické koncepcepožadavky na ekodesign energetických spotřebičůpožadavky na ekodesign energetických spotřebičůpravidla na účinnost užití energiepravidla na účinnost užití energiepožadavky na energetickou náročnost budovpožadavky na energetickou náročnost budov
ZÁKON 406/2000 Sb.• Energetická náročnost budovy u existujících
staveb je množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a na osvětlení.
ZÁKON 406/2000 Sb.
• §6a Stavebník, vlastník budovy musí zajistit
splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami
Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.
• Požadavky na energetickou náročnost budovy podle §6a odst. 1 zák. jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy stanovená podle
§ 5 nižší než energetická náročnost referenční budovy při dodržení obecných technických požadavků na výstavbu
Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.
• Energetická náročnost referenční budovy je celková roční dodaná energie v GJ, která se stanoví bilančním hodnocením referenční budovy podle § 5.
• Při změně dokončené budovy se pro výpočet celkové požadované roční dodané energie v GJ zadávají požadované vstupní údaje pouze pro systémy nebo prvky budovy, jichž se změna týká a ostatní vstupy jsou shodné jako u hodnocené budovy
Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.
• Při nesplnění požadavků podle odst. 1 se pro hodnocenou budovu navrhnou technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy na požadovanou úroveň.
Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.
• Porovnávací ukazatele jsou splněny, když budova, její stavební konstrukce a jejich styky jsou navrženy a provedeny tak, že:
stavební konstrukce a jejich styky splňují požadavek na tepelný odpor a nemožnost kondenzace vodní páry na jejich vnitřním povrchu
.. mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a lineární či bodový činitel prostupu tepla
uvnitř stavebních konstrukcí nedochází ke kondenzaci vodní páry
Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou průvzdušnost
Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště
budovy jsou téměř vzduchotěsné s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obálky budovy
podlahové konstrukce mají požadovaný pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich tepelnou jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu
místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání
budova má nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy.
Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 SbVyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.
• Porovnávací ukazatele jsou splněny když technická zařízení budovy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci,, přípravu teplé vody a osvětlení a jejich regulace zajistí:
Požadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního prostředí
Dodávku energie s požadovanou energetickou účinností
Požadovanou osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení
Nízkou energetickou náročnost budovy
Hodnocení podle vyhlášky MPO ČR
Metoda stanovení energetické náročnosti budovy
• Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie v GJ potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody, a osvětlení při jejich standardizovaném užívání
• Bilanční hodnocení se provádí nejlépe intervalovou výpočtovou metodou nejlépe s měsíčním obdobím ..
• Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné či klimatizované zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle energonositelů
Průkaz energetické náročnosti Průkaz energetické náročnosti budovybudovy
• Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kWh/m2
• Průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol prokazující energetickou náročnost budovy a grafické znázornění energetické náročnosti budovy
Průkaz energetické náročnosti budovy
• Protokol obsahuje vždy:a) Identifikační údaje budovy, kterými
jsou: údaje o hodnocené budově, zejména
adresa, kód katastrálního území a číslo parcely na které budova stojí
údaje o provozovateli, vlastníku či stavebníku
b) Typ budovyc) Užití energie v budově
Průkaz energetické náročnosti budovy
d) Technické údaje budovy, kterými jsou: popis objemů a ploch budovy tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a obálky
budovy základní vlastnosti energetických systémů budovy dílčí energetická náročnost prvků technických zařízení budovy celková energetická náročnost hodnocené budovy referenční hodnoty vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost
budovy celková měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou
plochu hodnocené budovy a měrné spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení vztažené vždy na celkovou podlahovou plochu
klasifikační třída energetické náročnosti hodnocené budovy
Průkaz energetické náročnosti budovy
e) energetickou bilanci budovyf) Výsledky posouzení proveditelnosti
alternativních zdrojů energieg) Doporučená opatření: - modernizace opatření ve stavební části - opatření na zdokonalení obsluhy a provozu budovy a
technických zařízení budovy - klasifikační třídu energetické náročnosti budovy po
provedení doporučených opatřeníh) Dobu platnosti průkazu, jméno a
identifikační číslo osvědčení osoby oprávněné vypracovat PENB
Průkaz energetické náročnosti Průkaz energetické náročnosti budovybudovy
TŘÍDA ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI
SLOVNÍ VYJÁDŘENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY
A MIMOŘÁDNĚ ÚSPORNÁ
B ÚSPORNÁ
C VYHOVUJÍCÍ
D NEVYHOVUJÍCÍ
E NEHOSPODÁRNÁ
F VELMI NEHOSPODÁRNÁ
G MIMOŘÁDNĚ NEHOSPODÁRNÁ
POŽADOVANÉ HODNOTY v kWh/m2,a DRUH BUDOVY A B C D E F G
rodinný dům < 51 51 - 97 98 - 142 143 - 191 192 - 240 241 - 286 < 286
bytový dům < 43 43 - 82 83 - 120 121 - 162 163 - 205 206 - 245 < 245
hotel a restaurace < 102 102 - 200 201 - 294 295 - 389 390 - 488 489 - 590 < 590
administrativní < 62 62 -123 124 - 179 180 - 236 237 - 293 294 - 345 < 345
nemocnice < 109 109 - 210 211 - 310 311 - 415 416 - 520 521 - 625 < 625
školní budovy < 47 47 - 89 90 - 130 131 - 174 175 - 220 221 - 265 < 265
sportovní zařízení < 53 53 - 102 103 - 145 146 - 194 195 - 245 246 - 297 < 297
obchodní budovy < 67 67 - 121 122 - 183 184 - 241 242 - 300 301 - 362 < 362
BUDOVY S LOPVstupy energetického hodnocení• přerušované vytápění• řízené větrání• chlazení a klimatizace• provoz spotřebičů• vyšší spotřeba na osvětlení• nižší spotřeba TV• solární zisky v topném
období• zisky od osob a spotřebičů
Energetické hodnocení budov s LOP
• Administrativní budova: - vytápění ………………… 116 kWh/m2 - ohřev TV ……………….. 12 kWh/m2
- chlazení a klimatizace … 42 kWh/m2
- osvětlení ……………….. 22 kWh/m2
Celková přípustná hodnota 179 kWh/m2
Přepočet podle denostupňové metody: E = 116 kWh/m2 → Q = 54 W → U prům = 0,9 – 1,3 W/m2K
Provádění LOP
Provádění LOP
Provádění LOP
Závady LOP
Měření fy STOPTERM
Závady LOP
Měření fy STOPTERM
Závady LOP
Měření fy STOPTERM
DĚKUJI ZA POZORNOST
Ing. Jaroslav Šafránek,CScCentrum stavebního inženýrství a.s. Praha